Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS. Porovnání disciplíny Test v RUP a ISO/IEC 29119
|
|
- Štefan Němec
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Semestr LS 2017/2018 Autoři jméno, příjmení, xname Téma Jan Kmínek, xkmij00 Tho Nguyen Manh, xngut64 Tomáš Krauz, krat03 Porovnání disciplíny Test v RUP a ISO/IEC Abstrakt Tato semestrální práce má za cíl porovnat disciplínu test dle metodiky Rational Unified Process (dále RUP) a testování podle normy ISO/IEC Nejprve se práce zaměřuje na samotnou metodiku, normu a vysvětlení základních pojmů týkajících se testování. Další část práce je věnována výběru jednotlivých kritérií, podle kterých bude testování dle RUP a normy ISO/IEC porovnáváno a poté následuje samotné srovnání a závěr práce. Klíčová slova Testování, test, Rational Unified Process (RUP), ISO/IEC 29119
2 Obsah 1. Úvod Vymezení tématu a důvod výběru tématu Cíle práce Struktura práce Výstupy a očekávané přínosy práce Definice normy ISO/IEC a metodiky RUP Definice ISO/IEC Software and systems engineering - Software testing Struktura normy Cena digitálních a tištěných norem Definice RUP Disciplína Test v metodice RUP Role, artefakty, aktivity Vývojový přístup Ověřování kvality Plánování implementace Řízení změn Porovnání RUP a ISO/IEC Kritéria a porovnání Role Proces Dokumenty Ostatní kritéria Shrnutí porovnání Závěr Zdroje Seznam obrázků Seznam tabulek
3 1. Úvod 1.1. Vymezení tématu a důvod výběru tématu Důvodem výběru tohoto tématu byl především náš zájem o získání více informací v oblasti testování. Tato semestrální práce byla pojata jako možnost pro získání více informací o metodice RUP ve vztahu k testování a rozšíření informací o testování ve vztahu k jednotlivým částem normy ISO/IEC Poznatky získané při zhotovení práce se také hodily při studiu vedlejší specializace - Řízení kvality software. Především ISO norma poskytla výchozí bod pro přípravu na státní zkoušky z této specializace Cíle práce Cílem semestrální práce je porovnání disciplíny test dle metodiky RUP a podle normy ISO/IEC Dílčími cíli jsou vymezení základních pojmů a seznámení s metodikou RUP a s normou ISO/IEC Na základě zvolených kritérií je pak provedené samotné srovnání Struktura práce Struktura práce, která byla předložena v podobě osnovy, byla po konzultaci pozměněna z důvodu úpravy rozsáhlosti obsahu některých kapitol. Tato práce se skládá ze čtyř hlavních částí a rešerše zdrojů. První část je věnována souhrnnému popisu tématu, cíli a možným přínosům práce. Hlavní obsah práce tvoří následující dvě kapitoly, kde se první kapitola zaměřuje na seznámení čtenáře se základním pojmy týkající se testování ve vztahu k metodice RUP a také k normě ISO/IEC a jejími částmi. V následující kapitole jsou pak vybrána jednotlivá kritéria k možnému porovnání a poté následuje samotné srovnání testování dle RUP a dle normy ISO/IEC Závěr práce je pak věnován shrnutí výsledků srovnání. Práci uzavírá rešerše všech použitých zdrojů Výstupy a očekávané přínosy práce Výstupem této práce je komplexní pohled na testování a jeho standardizaci dle metodiky RUP a také dle normy ISO/IEC Čtenář by tak měl získat kromě základního přehledu i rozšířené informace v oblasti testování a jeho vztahu ke zmíněné metodice a normě. Práce by mohla být využita jako informační zdroj pro všechny čtenáře, kteří se zajímají o stejné či podobné téma. Hlavním přínosem je tedy informační hodnota této práce. 3
4 2. Definice normy ISO/IEC a metodiky RUP 2.1. Definice ISO/IEC Software and systems engineering - Software testing Účelem řady ISO/IEC norem testování softwaru je definovat mezinárodně dohodnutý soubor norem pro testování softwaru, který může být použit jakoukoliv organizací při provádění jakékoliv formy testování softwaru. (ISO/IEC , 2013) Celkově se tato řada mezinárodních norem snaží poskytnout zúčastněným stranám schopnost řídit a provádět testování softwaru. ISO/IEC spadá do Process Implementation and Assessment. ISO/IEC normy jsou nezávislé na softwarové doméně, prostředí či organizaci a podporují celou škálu metodik vývoje. Obrázek 1 - Rozdělení ISO norem [Zdroj: SC7_N5530_Your_SC7_-_edition_2012.pdf] 4
5 Struktura normy Tato řada norem je rozdělena do pěti části, z nichž každá se soustředí na určitou oblast testování a spadá pod společným označením ISO/IEC Software and systems engineering - Software testing, česky Softwarové a systémové inženýrství - Testování softwaru. Do šeského jakyza bylo přeložena pouze první 3 díly. Jednotlivé části resp. normy jsou následující: ISO/IEC : Concepts & Definitions (publikováno ) ISO/IEC : Test Processes (publikováno ) ISO/IEC : Test Documentation (publikováno ) ISO/IEC : Test Techniques (publikováno ) ISO/IEC : Keyword Driven Testing (publikováno ) ISO/IEC : Concepts & Definitions Tato část je velkou částí informativní a poskytuje definice, popis konceptů testování softwaru a způsoby, jak aplikovat testovací proces softwaru definovaný v dalších částech ISO/IEC a odborné vedení pro další části. ISO/IEC : Test Processes Druhá část dokumentu podrobně specifikuje model testovacího procesu, na kterém je norma založena. Testovací procesy mohou být použity ke správě, řízení a implementaci testování softwaru pro jakoukoliv organizaci, projekt nebo i menší aktivitu testování. Obsahuje obecné popisy testovacího procesu, který definuje procesy testování softwaru. Pokryty jsou testovací procesy na těchto úrovních: Proces testování organizace Proces řízení testování Dynamické testovací procesy 5
6 Obrázek 2 - ISO/IEC : Test Processes ISO/IEC : Test Documentation V procesu testování se vytváří celá řada dokumentací, které jsou výstupem procesů specifikovaných v předchozí normě ISO/IEC Tato část dokumentu podrobně rozebírá všechny typy šablony a příklady dokumentací testování, které jsou vytvářeny během testovacího procesu. Definované dokumenty pro jednotlivé procesy z normy ISO/IEC : Organizational Test Process Documentation: Test Policy, Organizational Test Strategy Test Management Process Documentation: Test Plan, Test Status Report, Test Completion Report Dynamic Test Process Documentation: Test Design Specification, Test Case Specification, Test Procedure Specification, Test Data Requirements, Test Data Readiness Report, Test Environment Requirements, Test Environment Readiness Report, Actual Results, Test Result, Test Execution Log, Test Incident Report 6
7 ISO/IEC : Test Techniques V této části jsou definované techniky testování softwaru, které mohou být použity během testování. Specification-Based Testing Techniques: Equivalence Partitioning, Classification Tree Method, Boundary Value Analysis, State Transition Testing, Decision Table Testing, Cause- Effect Graphing, Syntax Testing, Scenario Testing (including Use Case Testing), Random Testing, Combinatorial Test Techniques, Pairwise Testing, Each Choice Testing, Base Choice Testing Structure-Based Testing Techniques: Statement Testing, Branch Testing, Decision Testing, Condition Testing, Data Flow Testing Experience-Based Testing Techniques: Error Guessing ISO/IEC : Keyword Driven Testing Cílem normy ISO/IEC je definovat mezinárodní standard pro podporu testování na základě klíčových slov. Testování pomocí klíčových slov je způsob návrhu testovacích případů pomocí předdefinované množiny klíčových slov. Tato klíčová slova přestavují soubor akcí, které jsou nutné k provedení určitého kroku v testovacím případu. Použitím klíčových slov k popisu testovacích kroků namísto přirozeného jazyka lze testovací případy snadněji pochopit, udržovat a automatizovat Cena digitálních a tištěných norem Pro pozdější možné srovnání bylo autory práce nalezeno i cenové rozpětí za jednotlivé části normy ISO/IEC 29119, které k shrnuje následující tabulka. Tabulka 1 - Cena digitální a tištěných verzi norem z IEEE Verze PDF (v USD) Tištěné (v USD) ISO/IEC : Concepts & Definitions ISO/IEC : Test Processes ISO/IEC : Test Documentation ISO/IEC : Test Techniques ISO/IEC : Keyword Driven Testing
8 2.2. Definice RUP RUP (zkratka pro Rational Unifed Process) je metodika vývoje softwaru původně vyvinuta a nabízena společností Rational Software, nyní patřící pod IBM. Cílem této metodiky je zajistit, v rámci daného časového plánu a rozpočtu, vysoce kvalitní software splňující potřeby koncových uživatelů. RUP zahrnuje mnoho doporučených postupů z moderního vývoje softwaru a předkládá je v modifikovatelné podobě, tak aby vyhovovala velkému rozsahu projektů a organizací. (Kruchten, 2004) Průběh projektu v RUPu lze popsat ve dvou dimenzích - osách (viz obr. 3). Horizontální osa představuje čas a rozděluje projekt na 4 fáze. Jednotlivé fáze se dále dělí na iterace. Vertikální osa představuje 9 disciplín, které znázorňují rozdělení aktivit, artefaktů, pracovníků a postupů do logických celků. (Anon., 2011) Obrázek 3 - Fáze a disciplíny RUP [Zdroj: Disciplína Test v metodice RUP Testování jako jedna z disciplín metodiky probíhá průběžně po celou dobu vývoje. Je producentem i konzumentem artefaktů a aktivit, které RUP jasně definuje. Vazby na ostatní disciplíny jsou též jasně dané, veškerá dokumentace a jiné vstupy jsou uzpůsobeny tak, aby nebylo potřeba je předělávat, či upravovat. (NESS A THOMAS 2005) 8
9 Samotné workflow disciplíny má pevně danou podobu, jak můžeme vidět na obrázku. Obrázek 4 - Workflow RUP disciplíny Test (NESS a THOMAS 2005) Role, artefakty, aktivity Pro disciplínu Test jsou definovány 4 role: Test Manager, Test Analytik, Test Designer a Tester. Každá role má definované odpovědnosti za činnosti a artefakty včetně detailního popisu. RUP nevylučuje vykonávání více rolí jedním testerem. Jasně definované role umožňují totiž dobrou škálovatelnost od podniku s jedním testerem až po podnik s členy testovacího týmu, kteří se nacházejí na různých kontinentech. (NESS A THOMAS 2005) 9
10 Obrázek 5-4 role v RUP disciplíně Test (NESS a THOMAS 2005) Vývojový přístup Metodika RUP je rozdělena na 4 fáze dělící se dál na iterace. Díky tomuto iterativnímu přístupu dostávají testeři menší části softwaru v dřívějších fázích, ne těstě před předáváním. Jak ukazuje obrázek, iterativní přístup umožňuje developerskému týmu dělat menší změny dříve, čímž se cena za tyto změny snižuje. Tento model také oproti klasickému vodopádovému snižuje riziko, zvyšuje kvalitu a umožňuje dodat produkt dříve. (NESS a THOMAS 2005) 10
11 Obrázek 6 - Porovnání iterativního a vodopádového modelu (NESS a THOMAS 2005) Ověřování kvality Ověřování kvality probíhá průběžně za pomoci checkpointů pro každý artefakt, aktivitu nebo dodatelnou část v procesu. Je stanoven jasný návod (guidance), jak vykonat každou aktivitu, aby byli shodné v rámci celého projektu. Každý člen testovacího týmu díky tomu rozumí, co je jejich cílem. (NESS a THOMAS 2005) Plánování implementace Oproti jiným přístupům, kdy jsou nejdříve implementovány nejnápadnější prvky, díky kterým je patrný pokrok, plánuje RUP implementaci na základě rizika. Nejrizikovější části by měli být implementovány nejdříve. Tyto riskantní časti se mohou začít testovat mnohem dříve. Díky tomu se dříve projeví potřebné změny a tým se může lépe přizpůsobovat. (NESS a THOMAS 2005) Řízení změn RUP zavádí strategické řízení změn, které umožňuje testovacímu týmu komunikovat s developery, pokud jsou nalezeny problémy. To znamená méně nedorozumění mezi těmito dvěma týmy nad prioritami a méně promarněného času testováním něčeho, co ještě nebylo opraveno. (NESS a THOMAS 2005) 11
12 3. Porovnání RUP a ISO/IEC Kritéria a porovnání Při hledání kritérií k možnému porovnání testování dle RUP a normy ISO bylo autory rozhodnuto o následujícím postupu. Na základě metodiky RUP bylo vybráno několik různých kritérií, ke kterým byly následně hledány souvislosti popsány v normě ISO, respektive v jejích částech Role RUP popisuje čtyři základní role, kdežto ISO norma se soustředí na definování odpovědnosti pro tři role. Také v samotné normě stojí, že Existuje celá řada pojmenování pro různé role v profesi testování, proto tato norma neposkytuje úplný seznam různých rolí a odpovědností, které by reprezentovaly globálně profesi testování. (ISO/IEC , 2013) Možnost převzetí dvou a více rolí jednou osobou, tedy daným testerem, ani RUP ani norma ISO nevylučuje. Role v disciplíně test dle RUP Test Manager: Role řídí celkové testové úsilí. To zahrnuje prosazování kvality a testování, plánování zdrojů a management a řešení problémů vzniklých během testování. (RUP, 2006) Test Analytik: Tato role identifikuje a definuje potřebné testy, sleduje průběh testování a výsledky v každém tetsovacím cyklu a hodnotí kvalitu celkově. (RUP, 2006) Test Designer: Role zodpovídá za definici přístupu k testování a zajištění úspěšné realizace. To zahrnuje povinnost identifikovat vhodné postupy a nástroje včetně doporučení pro provádění testů a odhadu zdrojové náročnosti testování. (RUP, 2006) Tester: Provádí samotné testy a zaznamenává průběh a výsledek jím provedeného testování. (RUP, 2006) Role v ISO/IEC Stratég testování: Zodpovídá a zároveň zajišťuje, aby testování bylo v souladu s úrovní procesu testování organizace. Manažer testování: Řídí, plánuje a zajišťuje shodu s úrovní procesem řízení testování a zodpovídá za proces dynamického testování. Tester: Funguje v rámci úrovně proces dynamického testování, kde provádí a udržuje testy Proces Proces testování dle RUP Disciplína test a její proces se skládá z několika následujících aktivit. Definicí cílů testování (Define Evaluation Mission) stanovení cílů Ověření testovacího přístupu (Verify Test Approach) hledání nejvýhodnější cesty dosažení stanovených cílů 12
13 Ověřování stability sestavení (Validate Build Stability) kontrola před zahájením testování Testování a hodnocení (Test and Evaluate) samotné testování a kontrola již dosažených cílů Dosažení přijatelné mise (Achieve Acceptable Mission) porovnávání výsledků testování se stanovenými cíli, pokud se shodují, testování je ukončeno Zlepšení testovacího přístupu (Improve Test Assests) Vyhodnocení zkušeností získaných při testování (Valenta, 2012) Proces testování v ISO/IEC Je založen na vícevrstvém modelu testovacího procesu. Proces testování organizace: Definování procesu pro tvorbu a údržbu specifikací testování organizace, jako například politiky testování organizace, strategie, procesy, postupy a další aktiva. Procesy řízení testování: Definování procesů, které pokrývají řízení testování v celém projektu. Pod řídící procesy patří plánování testování, monitorováni a kontroly testování a dokončení testování. Dynamické testovací procesy: Definování obecných procesů pro provádění dynamického testování. Pod to je zahrnuto návrhu a implementace testování, nastavení a údržby testovacího prostředí, provádění testování a podávání zpráv o incidentech testován Dokumenty Dokumenty dle ISO/IEC Dokumenty jsou definovány pro jednotlivé procesy v třetí části normy ISO ISO/IEC Organizational Test Process Documentation: Test Policy, Organizational Test Strategy Test Management Process Documentation: Test Plan, Test Status Report, Test Completion Report Dynamic Test Process Documentation: Test Design Specification, Test Case Specification, Test Procedure Specification, Test Data Requirements, Test Data Readiness Report, Test Environment Requirements, Test Environment Readiness Report, Actual Results, Test Result, Test Execution Log, Test Incident Report Dokumenty dle RUP Metodika RUP používá pojem artefakt pro obecné označení nějakého produktu pracovní činnosti. Artefakt může tedy nabývat různých podob včetně dokumentu. Dále je uvedeno několik artefaktů: Test Case Test Design Test Evaluation Summary Test Interface Specification Test Plan Test Script Test Results Test Strategy Test Suite Test-Ideas List (RUP, 2006) 13
14 Ostatní kritéria Při porovnávání metodiky a normy je nutné uvědomit si, že RUP popisuje celý vývoj SW a zmíněná ISO norma je standardem pouze pro testování. Od toho se odvíjí i možná cena, kdy ISO normu lze koupit po jednotlivých částech, což shrnuje tabulka 1, a RUP lze koupit pouze jako celek, kde se cena pohybuje přibližně kolem $695 USD. (Kadlec, 2003) S tím souvisí i forma, kdy ISO norma je zpracována v několika částech jako souvislý text a metodika RUP má spíše podobu webové stránky. Pokud se tedy lze zaměřit na společné možné charakteristiky a výhody či nevýhody týkající se testování, tak jako první dvě kritéria, která spolu souvisí, je možnost užití a rozsah. Možnost užití je v této práci chápána jako možnost kombinace s dalšími metodikami a standardy a v tomto případě má na vrh norma ISO, kterou lze brát jako dobrý standard, kterého se držet a lze ho nezávisle kombinovat s různými dalšími metodikami a standardy. V případě metodiky RUP, kde je testování pouze jednou z několika částí, které jsou na sobě závislé, bychom další kombinace jen těžko prováděli. Kritérium rozsahu je zde bráno jako vhodnost užití, kde RUP je určen spíše pro větší projekty a normu ISO lze použít jak ve velkých projektech, tak i v malých týmech. Co se týká procesu testování a možné komunikace mezi testery a developery, tak zde se metodika i norma v podstatě shodují. Samotný proces testování by měl probíhat v celém životním cyklu vývoje. Dle metodiky RUP je však nejdůležitější zahájení tohoto procesu již v raných fázích vývoje. Komunikace mezi testery a developery by měla dle metodiky RUP i ISO normy probíhat po celou dobu vývoje. Posledními důležitými kritérii, které norma ISO i metodika RUP popisují podobně, je ověřování kvality, plánování implementace a řízení změn. Kde ověřování kvality by mělo probíhat průběžně a co nejčastěji. Metodika RUP navíc využívá jasně definovaných checkpointů. Například pro jednotlivé aktivity je jasně daný návod, jak je vykonat a ukončit, aby byly v rámci celého projektu stejné. Plánování implementace je založeno v obou případech na základě rizika, kdy ty nejrizikovější části by měly být implementovány jako první, a to z důvodu zahájení jejich dřívějšího testování a jejich možným úpravám a přizpůsobením. Řízení změn je také v obou případech bráno jako strategické. Díky tomu je pak komunikace a řešení nalezených problémů jednodušší a časově úspornější, protože zamezuje vznikání nedorozumění mezi týmy testerů a developerů. Kritéria, která byla pro porovnání vybrána, shrnuje následující tabulka. Tabulka 2 - Porovnání metodiky RUP a normy ISO/IEC Testování dle -> RUP ISO/IEC Autor IBM (Rational Software Corporation) Working Group 26 (WG26) of the ISO/IEC JTC1/SC7 Možnosti užití V rámci metodiky RUP Nezávislá a lze kombinovat s 14
15 Rozsah Role Forma Určen pro rozsáhlejší projekty a větší vývojové týmy Test Manager, Test Analytik, Test Designer, Tester Méně formální ve formě webové stránky různými metodikami Určen pro všechny úrovně od rozsáhlé organizace až pro malé projekty Test Manager, Stratég testování, Tester Formální přístup ve formě souvislého textu Ověřování kvality Průběžné, pomocí checkpointů Průběžné a co nejčastěji Plánování implementace Na základě rizika Na základě rizika Řízení změn Strategické Strategické Worklflow Testování v procesu vývoje Komunikace mezi developery a testery Dokumentace Jasně definované, detailní popis postupů - guidance S testováním se počítá celou dobu, je zahájeno již v raných fázích Důležitá, kvůli zmenšení rizika nedorozumění, usnadňuje a urychluje práci při vývoji Stanovená jednotná forma napříč celou metodikou Vícevrstvý model testovacího procesu Testování v celém životním cyklu vývoje Testeři musí komunikovat s vývojáři testované položky, sponzoři produktu, týmy podpory a oddělení prodeje a marketingu Dokumentace jsou vázány na vícevrstvý model testovacího procesu Cena 695 USD USD za část 3.2. Shrnutí porovnání Pokud bychom tedy měli vybírat mezi normou ISO/IEC a metodikou RUP, záleželo by asi nejvíce na dvou podmínkách. První je cena, kde je norma ISO rozdělena na pět částí, které se dají koupit zvlášť, kdežto metodiku RUP, kde disciplína test je také pouze jednou z částí, lze koupit jen jako celek a cena je pak o dost vyšší. Druhým rozhodovacím faktem je pak možnost, respektive vhodnost užití daného přístupu. Normu ISO lze použít jako dobrý standard, lze ji kombinovat a je vhodná pro projekty všech rozsahů. Její nevýhodou je obecnost a teoretická orientace na testování, což by se dalo spíše využít pro výuku a 15
16 pochopení základních pojmů a definic. Metodika RUP se naopak snaží využívat hlavně best-practises, ze kterých i vychází a při správném užití lze při vývoji, a tedy i testování, očekávat přínosné výsledky. Co se týká rozsahu projektů, tak metodika RUP se hodí spíše pro projekty většího rozsahu, což je její nevýhodou. 4. Závěr Práce si kladla za hlavní cíl seznámení čtenáře s disciplínou test ve vztahu k metodice RUP a s testováním podle normy ISO/IEC V první části práce jsou tedy vysvětleny základní pojmy a poznatky, tedy jaké má například norma části a co popisují nebo jak definuje disciplínu test metodika RUP a jak definuje samotné její aktivity či role a podobné. Další část pak byla věnována srovnání, kde bylo na základě metodiky RUP nadefinováno několik kritérií, ke kterým byly poté hledány souvislosti definované v jednotlivých částech normy ISO/IEC Výsledkem srovnání bylo zjištění, že oba přístupy mají svůj určitý přínos. Z hlediska teoretického bychom volili spíše normu ISO a z hlediska praktického metodiku RUP. Zdroje KRUCHTEN, Philippe The Rational Unified Process: An Introduction. Boston: Addison-Wesley. ISBN Anon., Rational Unified Process. [Online] Dostupné z: es_tp026b.pdf [cit ]. NESS, Pete a Lee THOMAS The Rational Unified Process for testers: Building in quality from the start. IBM developerworks [online]. Dostupné z: [cit ]. KADLEC, Václav. Nevěříte Extrémnímu programování? Zkuste klasiku: Rational Unified Process. Zive [online]. 29. července 2003 [cit ]. Dostupné z: ČSN ISO , Softwarové a systémové inženýrství Testování softwaru Koncepty a definice. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut ČSN ISO , Softwarové a systémové inženýrství Testování softwaru Testovací procesy. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut ČSN ISO , Softwarové a systémové inženýrství Testování softwaru Dokumentace testování. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut 16
17 ISO/IEC/IEEE , Software and systems engineering -- Software testing -- Part 4: Test techniques ISO/IEC/IEEE , Software and systems engineering -- Software testing -- Part 5: Keyword-Driven Testing Rational unified process - Large projects, 2006 [online]. IBM. [cit ]. Dostupné z: ntroduction_to_rup_36b63436.html VALENTA, Luboš. Návrhy na zlepšení procesu testování [online] [cit ]. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Luboš Pavlíček Seznam obrázků Obrázek 1 - Rozdělení ISO norem [Zdroj: SC7_N5530_Your_SC7_-_edition_2012.pdf]... 4 Obrázek 2 - ISO/IEC : Test Processes... 6 Obrázek 3 - Fáze a disciplíny RUP [Zdroj: 8 Obrázek 4 - Workflow RUP disciplíny Test (NESS a THOMAS 2005)... 9 Obrázek 5-4 role v RUP disciplíně Test (NESS a THOMAS 2005) Obrázek 6 - Porovnání iterativního a vodopádového modelu (NESS a THOMAS 2005) Seznam tabulek Tabulka 1 - Cena digitální a tištěných verzi norem z IEEE... 7 Tabulka 2 - Porovnání metodiky RUP a normy ISO/IEC
Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS. Matěj, Šubrt, xsubm19. Jan, Panský, xpanj19. Tomáš, Polák, xpolt24
Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Semestr LS 2017/2018 Autoři - Jméno, příjmení, xname Matěj, Šubrt, xsubm19 Jan, Panský, xpanj19 Tomáš, Polák, xpolt24 Téma Porovnání procesů
ISO/IEC/IEEE zavedena v ČSN ISO/IEC/IEEE ( ) Softwarové a systémové inženýrství Testování softwaru Část 1: Koncepty a definice
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.080 Listopad 2015 Softwarové a systémové inženýrství Testování softwaru Část 2: Testovací procesy ČSN ISO/IEC/IEEE 29119-2 36 9002 Software and systems engineering Software
ISO/IEC/IEEE zavedena v ČSN ISO/IEC/IEEE ( ) Softwarové a systémové inženýrství Testování softwaru Část 1: Koncepty a definice
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.080 Listopad 2015 Softwarové a systémové inženýrství Testování softwaru Část 3: Dokumentace testování ČSN ISO/IEC/IEEE 29119-3 36 9002 Software and systems engineering Software
ÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ
ÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ Předmětem softwarového inženýrství jsou metodiky pro řízení vývoje softwaru. Proč potřebujeme tyto metodiky? Čím je vývoje softwaru specifický oproti jiným odvětvím? SOFTWAROVÉ
Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS
Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Semestr LS 2014/2015 Autoři Jírů Michaela, jirm42 Lisová Martina, lism25 Téma RUP v 7 v číslech Datum odevzdání 15. 5. 2015 Abstrakt Obsahem
Citace článku. Alena Buchalcevová, Jan Kučera. Katedra informačních technologií VŠE Praha nám. W.Churchilla 4, Praha 3
Citace článku BUCHALCEVOVÁ, Alena, KUČERA, Jan. Hodnocení metodik vývoje informačních systémů z pohledu testování. Systémová integrace, 2008, roč. 15, č. 2, s. 42 54. ISSN 1210-9479 Hodnocení metodik vývoje
2. Začlenění HCI do životního cyklu software
Jan Schmidt 2011 Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2011/12 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJENE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Ročníkový projekt. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
Ročníkový projekt Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Cíle předmětů Vytvoření fungující aplikace, která splňuje definované požadavky Vyzkoušet si celý životní cyklus projektu - specifikace zadání, formování
Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Semestr LS 2014/2015
Semestrální práce ke kurzu 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Semestr LS 2014/2015 Autoři Téma Datum odevzdání 15. 5. 2015 Tomáš Kolmistr (xkolt00), Simona Vybíralová (xvybs00) Typy procesních modelů
CASE. Jaroslav Žáček
CASE Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Co znamená CASE? Definice dle SEI A CASE tool is a computer-based product aimed at supporting one or more software engineering activities
RUP - Disciplíny. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
RUP - Disciplíny Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Disciplíny Množství disciplíny v dané iteraci Disciplíny podle RUP Šest základních: Business modeling - pro pochopení problémové domény Requirements
MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÉMA Č. 4 ISO NORMY RODINY 27K pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky E-mail.: petr.hruza@unob.cz
X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování
X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a
Testování a verifikace softwaru
Testování a verifikace softwaru Radek Mařík ČVUT FEL Katedra telekomunikační techniky, K13132 4. října 2017 Radek Mařík (radek.marik@fel.cvut.cz) Testování a verifikace softwaru 4. října 2017 1 / 6 Vize
Kvalita SW produktů. Jiří Sochor, Jaroslav Ráček 1
Kvalita SW produktů Jiří Sochor, Jaroslav Ráček 1 Klasický pohled na kvalitu SW Každý program dělá něco správně; nemusí však dělat to, co chceme, aby dělal. Kvalita: Dodržení explicitně stanovených funkčních
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.020; 35.040 2008 Systém managementu bezpečnosti informací - Směrnice pro management rizik bezpečnosti informací ČSN 36 9790 Červen idt BS 7799-3:2006 Information Security Management
Analýza a Návrh. Analýza
Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,
Návrh softwarových systémů - úvod, motivace
Návrh softwarových systémů - úvod, motivace Jiří Šebek, Martin Tomášek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Obsah Motivace Integrace s ostatními obory SI Kdo / co ovlivňuje cílový SW Modely, metodiky
CASE nástroje. Jaroslav Žáček
CASE nástroje Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Co znamená CASE? A CASE tool is a computer-based product aimed at supporting one or more software engineering activities within
Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací
Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací Tomáš Kuthan PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Bakalářská práce stanovuje vzor pro vytváření projektové dokumentace internetových
EXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní ISO 24101-2 mobilní
Manažerská informatika - projektové řízení
VŠE, fakulta Podnikohospodářská Manažerská informatika - projektové řízení Projekt implementace informačního systému Jiří Mikloš 2009 Obsah Obsah Obsah... 2 Úvod... 3 Zadání... 4 Projektový postup... 5
Základy analýzy. autor. Jan Novotný http://blog.novoj.net/ 15. února 2007
Základy analýzy autor Jan Novotný http://blog.novoj.net/ 15. února 2007 V prezentaci jsou použity diagramy z: Wikipedia, Sparx UML Tutorial, Argo UML Metodiky vývoje Různé metodiky vývoje vazba na fáze
Unifikovaný proces vývoje
Unifikovaný proces vývoje Karel Richta Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze richta@fel.cvut.cz, 2011 Softwarové inženýrství I., BI-SI1
Návrh softwarových systém. Návrh softwarových systémů
Návrh softwarových systém ů - úvod, motivace Jiří Šebek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Obsah Motivace Integrace s ostatními obory SI Modely, metodiky SI Verzování SW 2 Úvod Motivace SI Velké projekty
Obsah. Zpracoval:
Zpracoval: houzvjir@fel.cvut.cz 03. Modelem řízený vývoj. Doménový (business), konceptuální (analytický) a logický (návrhový) model. Vize projektu. (A7B36SIN) Obsah Modelem řízený vývoj... 2 Cíl MDD, proč
ZMĚNA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU. AAP-48, Ed. B, version 1
ZMĚNA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU Označení a název ČOS 051655, PROCESY ŽIVOTNÍHO CYKLU SYSTÉMŮ V NATO Změna č. 1 Část č. 1 Původní verze Str. 3 Nová verze Str. 3 AAP-48, Ed. B, version 1 NATO SYSTEM LIFE
SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ. Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Ostrava 20 : Business modelování Autoři: Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Vydání: první, 20 Počet stran: Tisk: Vysoká škola podnikání,
Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky STRUKTURA NOREM ISO/IEC/ IEEE 29119
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky STRUKTURA NOREM ISO/IEC/ IEEE 29119 Předmět: 4IT421- Zlepšování procesů budování IS Zadala: doc. Ing. Alena Buchalcevová, Ph.D. Vypracovali:
Semestrální práce z předmětu 4IT421 Téma: CMMI-DEV v.1.3 PA Project Monitoring and Control
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE náměstí W. Churchilla 4, 130 67 Praha3 Semestrální práce z předmětu 4IT421 Téma: CMMI-DEV v.1.3 PA Project Monitoring and Control Jméno a příjmení: Michal Hendrich Školní
ŘÍZENÍ INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI V ORGANIZACI. Ing. Jiřina Petříková Informační technologie pro praxi 2011 6. října 2011 r
ŘÍZENÍ INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI V ORGANIZACI Ing. Jiřina Petříková Informační technologie pro praxi 2011 6. října 2011 r Bezpečnost informací Zvyšuje se cena informací v oblasti soukromého podnikání i státní
Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W
Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Osnova přednášky Co to je softwarové inženýrství Softwarový proces Metodika a metoda Evoluce softwarových
TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE
Tel. +420 543426329 TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Autor: Vít Chvál Verze dokumentu: 1.0 Datum poslední změny: 18.2.2013 Obsah: 1 Pracovník 3 2 Pracovní činnosti (Náplň práce)
Protokol o atestačním řízení
Atestační středisko: ADA, s. r. o. pověření k výkonu atestací MI ČR reg. č. 3 rozhodnutím č. j. 3/2001 A ze dne 11.10.2001, se sídlem Čermákova 28, 625 00 Brno adresa pro poštovní styk Sokolská 725, 664
RUP - Motivace, principy. Jaroslav Žáček
RUP - Motivace, principy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Tradiční vs. iterativní přístupy Vodopádové principy Zaměřen na procesy, předpokládá jejich opakovatelnost. Pevné, podrobné plány definovány
RUP - MOTIVACE, PRINCIPY JAROSLAV ŽÁČEK
RUP - MOTIVACE, PRINCIPY JAROSLAV ŽÁČEK JAROSLAV.ZACEK@OSU.CZ TRADIČNÍ VS. ITERATIVNÍ PŘÍSTUPY Vodopádové principy Iterativní (agilní principy) Zaměřen na procesy, předpokládá jejich opakovatelnost. Zaměřen
Management informační bezpečnosti
Management informační bezpečnosti Definice V Brně dne 3. října 2013 Definice Common Criterta ITIL COBIT CRAMM Přiměřená ábezpečnostč Management informační bezpečnosti 2 Common Criteria Common Criteria
EXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ISC 03.220.01 35.240.60 Inteligentní dopravní systémy (ITS) Informace pro cestující
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.040 Červenec 2009 Informační technologie Bezpečnostní techniky Řízení rizik bezpečnosti informací ČSN ISO/IEC 27005 36 9790 Information technology Security techniques Information
POPIS STANDARDU CEN TC278/WG1. Oblast: ELEKTRONICKÉ VYBÍRÁNÍ POPLATKŮ (EFC) Zkrácený název: ZKUŠEBNÍ POSTUPY 2. Norma číslo:
POPIS STANDARDU CEN TC278/WG1 Oblast: ELEKTRONICKÉ VYBÍRÁNÍ POPLATKŮ (EFC) Zkrácený název: ZKUŠEBNÍ POSTUPY 2 Norma číslo: 14907-2 Norma název (en): RTTT EFC - TEST PROCEDURES FOR USER AND FIXED EQUIPMENT
Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb
Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb Luděk k Novák konzultant, ANECT Agenda Historie a souvislosti ISO/IEC 20000 Postavení vůči ITIL Procesy pro řízení služeb PDCA model pro řízení služeb
Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o.
Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Platnost dokumentu: 14. ledna 2015 Datum vypracování: 8. ledna 2015 Datum schválení: 13. ledna 2015 Vypracoval: Schválil: Bc. Adéla Wosková, Ing. Jaroslav
Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace
Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit
Ročníkový projekt. Jaroslav Žáček
Ročníkový projekt Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/infs1/ Cíle předmětů Vytvoření fungující aplikace, která splňuje definované požadavky Vyzkoušet si celý životní cyklus projektu
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.040 Červenec 2013 Informační technologie Bezpečnostní techniky Řízení rizik bezpečnosti informací ČSN ISO/IEC 27005 36 9790 Information technology Security techniques Information
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 35.040 Prosinec 2011 Informační technologie Bezpečnostní techniky Směrnice pro implementaci systému řízení bezpečnosti informací ČSN ISO/IEC 27003 36 9790 Information technology
3MA524 Metody a techniky v managementu kvality 2
3MA524 Metody a techniky v managementu kvality 2 Česky Metody a techniky v managementu kvality 2. Anglicky Methods and Techniques in Management Quality 2 Německy Methode und Techniken in Qualitätsmanagement
Zpráva z praxe. Magistrát města Ústí nad Labem. Hodnocení brownfieldů na území města
Partnerství pro české brownfieldy CZ.1.07/2.4.00/17.0033 Zpráva z praxe Magistrát města Ústí nad Labem Hodnocení brownfieldů na území města Ing. Václav Pulchart VŠB-TU Ostrava, stavební fakulta, kat. stavebních
Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3
ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy
EXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Inteligentní dopravní systémy Komunikační infrastruktura pro
Novinky v UML 2.5 a agilní modelování
Novinky v UML 2.5 a agilní modelování Marek Rychlý Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Ústav informačních systémů Přednáška pro AIS 15. října 2015 Marek Rychlý Novinky v UML
Návrh IS - UML. Jaroslav Žáček
Návrh IS - UML Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Trochu historie neuškodí Do roku 1994 chaos ve světě objektově orientovaných metod (několik jazyků pro vizuální modelování,
Vývoj informačních systémů. Obecně o IS
Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu
ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří
ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Opletalova 41, 110 00 Praha 1 Nové Město Dokumenty ILAC ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří Číslo publikace: ILAC - G17:2002 Zavádění koncepce stanovení
Custom Code Management. Přechod na S/4HANA
Custom Code Management Přechod na S/4HANA Úvodem Vývoj vlastního kódu (Custom Code) používá většina zákazníku. Zákaznický vývoj značně ovlivňuje TCO podnikového řešení, což znamená, že je třeba efektivní
Procesní dokumentace Process Management. Pavel Čejka
Procesní dokumentace Process Management Pavel Čejka SAP Solution Manager 7.2 SAP Solution Manager 7.2 nabízí dramatické zlepšení možností dokumentace Solution dokumentace Jednotné webové prostředí Integrovaný
Aktuá lní př ehodnocení MSF foř CMMI dle METES
Vysoká škola ekonomická v Praze Semestrální práce 4IT421 Zlepšování procesů budování IS Aktuá lní př ehodnocení MSF foř CMMI dle METES Semestr: ZS 2015/2016 Autoři: Vojtěch Bašta, xbasv04 Jakub Esterka,
SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE
SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE Václav Šebesta Ústav informatiky Akademie věd ČR, e-mail: vasek@cs.cas.cz Abstrakt Jestliže ještě před
Co je a co není implementace ISMS dle ISO a jak měřit její efektivnost. Ing. Václav Štverka, CISA Versa Systems s.r.o.
Co je a co není implementace ISMS dle ISO 27001 a jak měřit její efektivnost. Ing. Václav Štverka, CISA Versa Systems s.r.o. OBSAH Co je implementace ISMS dle ISO 27001 Proč měřit ISMS? Zdroje pro měření
ISO 9000, 20000, Informační management VIKMA07 Mgr. Jan Matula, PhD. III. blok
ISO 9000, 20000, 27000 Informační management VIKMA07 Mgr. Jan Matula, PhD. jan.matula@fpf.slu.cz III. blok ITSM & Security management standard ISO 9000-1 ISO 9000:2015 Quality management systems Fundamentals
Jednotný NIS Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina. Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D.
Prezentace k zahájení projektu pro Radu kraje Vysočina Projektový manažer - Ing. Ivan Sokolov, Ph.D. Obsah Úvod Cíle projektu Rozsah projektu Projektové řízení základní východiska Základní organizační
Návrh IS - UML. Jaroslav Žáček
Návrh IS - UML Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ UML UML není metodikou ani programovacím jazykem, je to pouze vizuální modelovací nastroj pro objektově orientované systémy.
UML - opakování I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W
UML - opakování I N G. M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Co je to UML Evoluce UML Diagram komponent Diagram odbavení Diagram tříd Aktivity diagram Stavový diagram Sekvenční diagram Diagram
1/2. Peer Review Criteria. Oblast kvality: Mezinárodní aktivity. Final version Plánování mezinárodních aktivit
1/2 Peer Review Criteria Oblast kvality: Mezinárodní aktivity Final version 13.9.2016 Plánování mezinárodních aktivit 1. VET college má mezinárodní strategii nebo je součástí celkové organizační strategie
Informační systémy ve strojírenství
3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení Informační systémy ve strojírenství Radim Farana 1 Obsah Životní cyklus vývoje SW. Informační
Agile. nejžádanější způsob vývoje software. Tomáš Tureček. Business consultant, Lean&Agile coach Tieto tomas.t.turecek@tieto.com
2010 Tieto Corporation Agile nejžádanější způsob vývoje software Tomáš Tureček Business consultant, Lean&Agile coach Tieto tomas.t.turecek@tieto.com 2012 Tieto Corporation Tieto Aktivity ve více než 20
KIV/ASWI 2007/2008 Pokročilé softwarové inženýrství. Cíle předmětu Organizační informace Opakování
KIV/ASWI 2007/2008 Pokročilé softwarové inženýrství Přemysl Brada Cíle předmětu Organizační informace Opakování Cíl předmětu Praktické zkušenosti sw proces a iterativní vývoj jaksi mimochodem
SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ 1
Metodický list č. 1 Název tématického celku: Úvod do softwarového inženýrství Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení smyslu discipliny nazývané softwarové inženýrství. Tematický celek zahrnuje
Business Continuity Management jako jeden z nástrojů zvládání rizik. Ing. Martin Tobolka AEC, spol. s r.o.
Business Continuity Management jako jeden z nástrojů zvládání rizik Ing. Martin Tobolka AEC, spol. s r.o. Co je BCM? Mezi časté příčiny přerušení kontinuity činností patří technická selhání (energie, HW,
PROJEKT DIPLOMOVÉ PRÁCE
PROJEKT DIPLOMOVÉ PRÁCE Master of Business Administration NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE Strategie ovlivňování životního cyklu produktu s cílem optimalizovat jeho délku TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.040.35; 35.040 Říjen 2014 Informační technologie Bezpečnostní techniky Systémy řízení bezpečnosti informací Přehled a slovník ČSN ISO/IEC 27000 36 9790 Information technology
B3 Vazba strategie byznys
Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B3 Vazba strategie byznys Toto téma vysvětluje vzájemný vztah mezi tzv. byznysem organizace (hlavním
CobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004
CobiT Control Objectives for Information and related Technology Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 Agenda Základy CobiT Pojem CobiT Domény CobiT Hodnocení a metriky dle CobiT IT Governance Řízení
Globální strategie, IT strategie, podnikové procesy. Jaroslav Žáček
Globální strategie, IT strategie, podnikové procesy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Globální podniková strategie Co budeme dělat? Jak to budeme dělat? Jak využijeme IT systémy?
Řízení svařovací dokumentace
Řízení svařovací dokumentace WELDEYE WELDING MANAGEMENT SOFTWARE "Dříve nám běžně zabralo 1-2 hodiny načíst údaje o svářeči z informačního systému, vytisknout a oskenovat kvalifikace, vybrat správnou WPS
EXTRAKT z technické normy ISO
EXTRAKT z technické normy ISO Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Kooperativní ITS Zkušební architektura ISO/TS 20026
Příloha Vyhlášky č.9/2011
Tematické setkání AVZ - Květen 2011 Příloha Vyhlášky č.9/2011 SPECIFIKACE POŽADAVKŮ PRO PROKAZOVÁNÍ SHODY ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ (STANDARD) Představení Ing. Ondřej Antoš Odborný posuzovatel ČIA pro oblast
Business Process Modeling Notation
Business Process Modeling Notation Stephen A. White, IBM Corporation Procesní řízení 1 Co to je BPMN? Standard Business Process Modeling Notation (BPMN) byl vyvinutý skupinou Business Process Management
Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů
Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů Alena Buchalcevová Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, katedra informačních technologií
Testování SW produktů. Jiří Sochor, Jaroslav Ráček 1
Testování SW produktů Jiří Sochor, Jaroslav Ráček 1 Cena testování během vývoje 7% požadavky 29% 16% předběžný návrh podrobný návrh 24% 24% testování kódu a jednotek integrační a systémové testy Jiří Sochor,
Martin Jakubička Ústav výpočetní techniky MU, Fakulta Informatiky MU Osnova Ohlédnutí za minulým rokem Úvod do problematiky Správa aktiv Ohlédnutí za minulým rokem loňský příspěvek zaměřen na specifikaci,
Životní cyklus vývoje SW. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/
Životní cyklus vývoje SW Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Proč potřebujeme definovat proces vývoje Při vývoji SW nemáme tvrdá fakta, jako v jiných vědách (fyzika, chemie,
Jak vytvořit správné Zadání IS
Jak vytvořit správné Zadání IS 26. dubna 2013 Jiří Svačina Jiří Svačina Unicorn Systems, Senior Consultant Unicorn, 1993 Vývoj Softwarová architektura Projektové řízení Business analýza Univerzita Hradec
IBM Analytics Professional Services
Popis služby IBM Analytics Professional Services Tento Popis služby stanovuje podmínky služby Cloud Service, kterou IBM poskytuje Zákazníkovi. Zákazník znamená smluvní stranu a její oprávněné uživatele
XINF1. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
XINF1 Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Tutoriály 24.10. - 3h 6.11. - 2,2h 27.11. - 1,5h Tutoriály budeme věnovat nejen teorii, ale také cvičení a workshopům. Přečtěte si skripta dříve, než týden před
SPEM 2.0 úvod, účel. Matoušková Soňa ZS 2013/2014 4IT421 Zlepšování procesů budování IS
SPEM 2.0 úvod, účel Matoušková Soňa xmats00@vse.cz ZS 2013/2014 4IT421 Zlepšování procesů budování IS 1 Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VYSVĚTLENÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH POJMŮ... 4 2.1. METAMODEL... 4 2.2. UML... 4 2.3.
Problémové domény a jejich charakteristiky
Milan Mišovič (ČVUT FIT) Pokročilé informační systémy MI-PIS, 2011, Přednáška 02 1/16 Problémové domény a jejich charakteristiky Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. Katedra softwarového inženýrství Fakulta
METODIKA PROVÁDĚNÍ AUDITU COBIT
METODIKA PROVÁDĚNÍ AUDITU COBIT Zkratka COBIT znamená v originále Control Objectives for Information and related Technology. Metodika byla vyvinuta a publikována organizací Information Systems Audit and
Normy pro výstavbu FTTX v ČR
Normy pro výstavbu FTTX v ČR Ing. Jan Křivka, oddělení elektrotechniky krivka@agentura-cas.cz Obsah 1. část Představení České agentury pro standardizaci 2. část Normy z oblasti FTTx www.agentura-cas.cz
Předmluva 11. Poděkování 11 O autorech 12 Úvodem 12 Komu je tato kniha určena 13 Jak byste měli tuto knihu číst 13 Web 14
Obsah Předmluva 11 Poděkování 11 O autorech 12 Úvodem 12 Komu je tato kniha určena 13 Jak byste měli tuto knihu číst 13 Web 14 KAPITOLA 1 Úvod do architektury softwaru 15 Použití procesu 16 Stručný popis
Informační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.
3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.
Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)
Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta
Testování softwaru. 10. dubna Bořek Zelinka
Testování softwaru 10. dubna 2013 Bořek Zelinka Agenda Definice testování Testování v rámci vývoje softwaru Základní rozdělení testů Představení testovacích technik Testovací strategie Copyright Unicorn
Hodnocení metodik vývoje informačních systémů z pohledu testování
Hodnocení metodik vývoje informačních systémů z pohledu testování Alena Buchalcevová, Jan Kučera Katedra informačních technologií VŠE Praha nám. W.Churchilla 4, Praha 3 buchalc@vse.cz Abstrakt Kvalita
Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace. Zpracoval Ing. Jan Weiser
Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace Zpracoval Ing. Jan Weiser Osnova prezentace Postup jak uložit obsah tématu do dlouhodobé paměti? Obecnější začlenění problému Funkce řízení
Vývoj řízený testy Test Driven Development
Vývoj řízený testy Test Driven Development Richard Salač, Ondřej Lanč Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze 23. - 30. 10. 2012 Obsah 1 Testování 2 Klasický přístup
Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání
Jedno globální řešení pro vaše Mezinárodní podnikání Obsah 2 Známe váš svět, jsme jeho součástí 4 Správné řešení pro vaše mezinárodní podnikání 6 Standardní řešení s jedinečnými výhodami 8 Jedno globální
Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji
Stav řešení Enterprise Architektury na Moravskoslezském kraji Zpracoval(a): Ing. Tomáš Vašica Datum: 23. 9. 2015 Obsah prezentace 1. Představení projektového záměru 2. Co očekává Moravskoslezský kraj od
Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)
Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do