Noční pohledy na Zemi přístrojem Day/Night Band družice Suomi-NPP

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Noční pohledy na Zemi přístrojem Day/Night Band družice Suomi-NPP"

Transkript

1 MARTIN SETVÁK ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Noční pohledy na Zemi přístrojem Day/Night Band družice Suomi-NPP světla měst, polární záře, airglow ČMeS Praha, verze:

2 Družice Suomi NPP (National Polar-orbiting Partnership) Prototyp americké meteorologické polární družice nové generace, společný operativní program agentur NOAA a NASA (družice série JPSS)

3 Družice Suomi NPP (National Polar-orbiting Partnership) Prototyp americké meteorologické polární družice nové generace, společný operativní program agentur NOAA a NASA (družice série JPSS) Vandenberg Air Force Base, :48 UTC (Boeing Delta II )

4 Družice Suomi NPP (National Polar-orbiting Partnership) Prototyp americké meteorologické polární družice nové generace, společný operativní program agentur NOAA a NASA (družice série JPSS) polární hélio-synchronní kruhová dráha, výška ~ 825 km, přelety 01:30 a 13:30 místního času rozměry družice: 4.0 x 2.6 x 2.2 m, váha družice cca 2100 kg (včetně paliva) předpokládaná životnost družice: alespoň 5 let

5 Družice Suomi NPP (National Polar-orbiting Partnership) Geneze názvu družice, aneb trocha historie NPP = NPOESS Preparatory Project (původní význam zkratky) prototyp budoucích operativních družic NPOESS a jejich přístrojového vybavení NPOESS (National Polar-orbiting Operational Environmental Satellite System) původně plánovaný projekt společné družice NASA, NOAA a ministerstva obrany USA, zdůvodňovaný ekonomicky (nižší celkové náklady oproti samostatným družicím civilního a vojenského sektoru) Původně navrhovaný společný projekt NPOESS definitivně zrušen a zpětně rozdělen na civilní (JPSS) a vojenskou (DWSS) část v dubnu Podrobnosti např. zde DWSS (Defense Weather Satellite System) vojenský systém, provozovaný americkým DoD (Department of Defense); návaznost na starší družice DMSP. JPSS (Joint Polar Satellite System) civilní systém, provozovaný společně NOAA a NASA; návaznost na družice NOAA/POES a NASA/EOS (družice Terra a Aqua. Plánovaný start JPSS-1 v roce 2017, JPSS-2 v roce 2021 (přibližně ve stejné době jako nástup druhé generace polárních družic EUMETSATu, EPS-SG).

6 Družice Suomi NPP (National Polar-orbiting Partnership) Geneze názvu družice, aneb trocha historie NPP Suomi NPP Zrušení původně plánovaného projektu NPOESS a jeho náhrada projekty JPSS a DWSS ztráta a neopodstatněnost původního významu zkratky NPP (NPOESS Preparatory Project) Koncem ledna 2012 družice NPP přejmenován na "Suomi NPP" (zkráceně též S-NPP), na počest profesora Vernera Suomiho, podrobnosti např. zde, a zkratka, resp. význam NPP modifikován na Suomi National Polar-orbiting Partnership. Verner E. Suomi,

7 Družice Suomi NPP (National Polar-orbiting Partnership) Informace na Internetu, data a jejich vizualizace Data VIIRS (L1B, volně dostupná): NOAA CLASS nebo NASA GSFC LAADS Pokročilé zpracování a vizualizace dat: McIDAS-V (freeware), nebo ENVI/VCTK,

8 Družice Suomi NPP (National Polar-orbiting Partnership) Přístrojové vybavení družice Visible Infrared Imaging Radiometer Suite (VIIRS) Advanced Technology Microwave Sounder (ATMS) Cross-track Infrared Sounder (CrIS) Ozone Mapping and Profiler Suite (OMPS) Clouds and the Earth's Radiant Energy System (CERES)

9 Přístroj VIIRS - Visible Infrared Imaging Radiometer Suite Šířka snímaného pásu území: ~ 3000 km (± 56 od nadiru), ve všech 22 kanálech

10 Přístroj VIIRS první snímky ( )

11 Přístroj VIIRS první snímky ( )

12 Přístroj VIIRS ukázka vysokého rozlišení :06 UTC Suomi NPP, sendvič VIIRS kanálů I1 & I5 (BT K), Německo

13 Přístroj VIIRS kanál Day/Night Band (DNB)

14 Porovnání VIIRS/DNB s přístrojem DMSP/OLS Attribute DMSP/OLS* VIIRS/DNB on Suomi NPP* Orbit Sun-synchronous, ~850 km Sun-synchronous, 827 km Nighttime Nodal Overpass Time ~1930 UTC ~0130 UTC Swath Width 3000 km 3000 km Spectral Response (FWHM) Panchromatic nm Panchromatic nm Instantaneous Field of View 5 km (nadir) / ~7 km (edge) ± km (Scan) ± km (track) Spatial Resolution (Ground Sample Distance) 2.7 km; smooth data < km (Scan) < km (track) Minimum Detectable Signal W m -2 sr W m -2 sr -1 Noise Floor ~ W m -2 sr -1 ~ W m -2 sr -1 Radiometric Quantization 6 bit bit Accompanying Spectral Bands 1 11 (night) / 21 (day) Radiometric Calibration None On-Board Solar Diffuser Saturation In Urban Cores None DMSP = Defense Meteorological Satellite Program OLS = Operational Linescan System VIIRS = Visible/Infrared Imaging Radiometer Suite DNB = Day/Night Band

15 Day/Night Band (DNB) :00 UTC oblačnost bouří a terén nasvíceny Měsícem svítání na severovýchodě světla měst a jiných umělých zdrojů

16 Day/Night Band (DNB) :00 UTC bezměsíčná tmavá noc světla měst a jiných umělých zdrojů

17 Day/Night Band (DNB) :00 UTC bezměsíčná tmavá noc světla měst a jiných umělých zdrojů

18 zdrojem dat S-NPP VIIRS DNB 2010 zdrojem dat DMSP OLS nelze srovnávat, odlišné přístroje!!! Podrobněji k problematice světelného znečištění oblohy: a

19 Oblačnost a terén v kanálu DNB za svitu Měsíce Kdy? Podmínkou je dostatečné nasvícení Měsícem: - ideální kolem úplňku - postačující nasvícení mezi první až poslední čtvrtí Měsíc musí být v době přeletu NPP (kolem 02:00 02:30 ráno místního času pro mírné zeměpisné šířky severní polokoule) nad místním horizontem Moonrise/moonset calculator: - časové údaje v místním (pásmovém) civilním čase, včetně letního času Přelety družice S-NPP:

20 Day/Night Band :46 UTC, tajfun Noul (západní Pacifik, východně od Filipín) oblačnost tajfunu nasvícená Měsícem pět dní po úplňku

21 Day/Night Band :55 UTC, konvektivní bouře nad Libérií a Pobřežím Slonoviny oblačnost bouří nasvícená Měsícem pět dní po úplňku blesky (saturující senzor kanálu)

22 Day/Night Band :40 UTC, Saharský písek nad Středozemním mořem nasvíceno Měsícem tři dny před úplňkem

23 Tmavé noci bez svitu Měsíce Detekce oblačnosti, mlhy, sněhové pokrývky, mořského ledu nebo volně plovoucích ledových ker, aj. i za bezměsíčných nocí, zdrojem světla: svit hvězd (včetně Mléčné dráhy), zvířetníkové světlo, jasné planety rozptýlené světlo z umělého osvětlení (světelné znečištění oblohy) polární záře, airglow Naopak nad tmavým zemským povrchem (hladiny moří a oceánů, pouštní a polární oblasti, ) za bezměsíčných nocí možnost detekce: polárních září airglow (nightglow) NLC (???)

24 VIIRS DNB a kanál M15 (IR 10.7 µm), tajfun Dolphin Oblačnost tajfunu v DNB nasvícená hvězdami a airglow :15 UTC... a odpovídající kanál M15 (IR 10.7 µm)

25 VIIRS DNB (bezměsíčná noc), tajfun Dolphin :15 UTC Vlny v airglow Tyto vlny nad oblačností tajfunu lze pozorovat pouze v DNB kanálu, ne žádném jiném (viz další snímek v IR kanálu M15) jednoznačný důkaz, že se skutečně jedná o vlny v airglow.

26 VIIRS kanál M15 (IR 10.7 µm), tajfun Dolphin :15 UTC

27 Polární záře 17/18. března 2015 Polární záře (na dalších snímcích) této noci byly mimořádně jasné, doprovázely velmi silnou (G4) geomagnetickou bouři (St. Patrick s Day Storm). První snímek zobrazuje polární záři nad Skandinávií (za bezměsíčné noci), která navíc silně osvěcuje zasněžený terén v okolí. Pro porovnání následuje IR snímek (kanál M12) ze stejného termínu. Další série snímků zachycuje polární záře této noci o dva přelety družice později, v oblasti jižního Grónska a Islandu. Kromě samotné polární záře je na snímcích i oblačnost tryskového proudění (jet stream), indukující prohnuté vlny airglow přibližně nad jeho osou. Další snímky polárních září této noci z DNB kolem zeměkoule viz: The Aurora Seen Around The World (VIIRS Imagery and Visualization Team Blog, CIRA/RAMMB)

28 Day/Night Band :55 UTC

29 VIIRS kanál M12 (IR 3.7 µm) :55 UTC

30 :03 UTC, tatáž polární záře ze SV Čech (severně od Trutnova), foto Lukáš Ronge

31 Polární záře a AIRGLOW :20 UTC (o dva přelety později) 300 hpa + MSG WV6.2 zdroj: EUMeTrain eport MSG Airmass RGB

32 VIIRS kanál M15 (IR 10.7 µm) :20 UTC

33 VIIRS DNB :20 UTC

34 VIIRS DNB :20 UTC

35 VIIRS DNB :20 UTC Polární záře je výrazně jasnější než jižnější oblačnost jet streamu, nasvícená pouze svitem hvězd a airglow, resp. než samotný airglow nad ní. Aby bylo možné zobrazit všechny tyto jevy současně, bez významnější ztráty informací ("přeexponování" částí snímku), je nutné zvolit pokročilejší metody zpracování snímků např. metodu HDR, viz další snímek.

36 VIIRS DNB HDR zpracování :20 UTC

37 VIIRS DNB HDR zpracování zvětšené Obloukovitě prohnuté vlny v airglow nad jet streamem (směřujícím k severu).

38 VIIRS kanál M15 (IR 10.7 µm) zvětšené... a nic odpovídajícího v místě výskytu vln v airglow potvrzení, že se skutečně jedná o vlny v airglow, a nikoliv v oblačnosti.

39 Podrobnější informace ke kanálu DNB Miller, Steven D., Cynthia L. Combs, Stanley Q. Kidder, Thomas F. Lee, 2012: Assessing Moonlight Availability for Nighttime Environmental Applications by Low-Light Visible Polar-Orbiting Satellite Sensors. J. Atmos. Oceanic Technol., 29, doi: Miller, S.D., Mills, S.P., Elvidge, C.D., Lindsey, D.T., Lee, T.F., Hawkins, J.D., 2012: Suomi satellite brings to light a unique frontier of nighttime environmental sensing capabilities. PNAS, vol. 109 no. 39, doi: /pnas (viz též doplňkové informace k tomuto článku) Miller, S.D., Straka, W. III, Mills, S.P., Elvidge, C.D., Lee, T.F., Solbrig, J., Walther, A., Heidinger, A.K., Weiss, S.C., 2013: Illuminating the Capabilities of the Suomi National Polar-Orbiting Partnership (NPP) Visible Infrared Imaging Radiometer Suite (VIIRS) Day/Night Band. Remote Sens. 2013, 5, doi: /rs Miller, S.D., Straka W. III., Yue J., Smith, S.M., Alexander, J., Hoffmann, L., Setvák, M., and Partain, P.T., 2015: Upper atmospheric gravity wave details revealed in nightglow satellite imagery. PNAS, doi: /pnas

40 Airglow základní informace Airglow přirozený svit oblohy (atmosféry), způsobený několika různými procesy (viz dále); v případě přirozeného svitu noční oblohy alternativně označovaný jako nightglow - noční airglow. V minulosti známý především astronomům coby jev komplikující noční astronomická pozorování vesmíru.

41 Ukázky vzhledu airglow /20, Petr Horálek ( observatoř La Silla, Chile) , Petr Horálek ( Ratoronga, Cookovy ostrovy)

42 Ukázky vzhledu airglow , Petr Horálek ( Orava, Slovensko)

43 Airglow NPP VIIRS DNB ( µm) Zdroj záření chemiluminiscence a vyzařování excitovaných atomů a molekul, vybuzených v denních hodinách UV zářením Slunce, případně kosmickým zářením; na rozdíl od polárních září globální výskyt. modrá molekulární kyslík, ~ 95 km zelená atomární kyslík, km žlutá sodík (meteorického původu), ~ 92 km červená atomární kyslík, km červená a blízké IR záření hydroxyl (OH), km Výrazně slabší než polární záře»»» lidské oko není schopno vnímat airglow barevně (na rozdíl od polárních září), struktura a barvy airglow vyniknou až na fotografii. Zdroj obrázku a další informace:

44 Airglow z oběžné dráhy Země ISS Zdroj: NASA Earth Observatory (původní snímky) a

45 Airglow z oběžné dráhy Země ISS Zdroj: NASA Earth Observatory

46 Koncentrické vlny v airglow nad konvektivními bouřemi , Tom A. Warner ( South Dakota, USA)

47 Koncentrické vlny v airglow nad konvektivními bouřemi Souvislost gravitačních vln v airglow s aktivitou konvektivních bouří prvně jednoznačně zdokumentována v článku: Taylor, M.J., and M.A. Hapgood, 1988: Identification of a thunderstorm as a source of short period gravity waves in the upper atmospheric nightglow emissions, Planet. Space Sci., roč. 36, s DOI: / (88)

48 Airglow zdroje vln a jiných nehomogenit v airglow Možné zdroje vln pozorovaných v airglow: aktivita konvektivních bouří (výrazné přestřelující vrcholy) jet stream, frontální rozhraní, orografické vlny, výrazný střih větru, přílivové/odlivové jevy, tsunami, vulkanické erupce rázové vlny slunečního větru (pouze vyšší zeměpisné šířky) ionosférické poruchy, HAARP, Vybuzení vln v airglow: gravitačními vlnami různé frekvence (vlnové délky) a původu poruchami elektromagnetického pole Země

49 Airglow jeho detekce družicí Suomi NPP v kanálu DNB a vazba na konvektivní bouře

50 Koncentrické vlny v airglow nad Texasem a Mexickým zálivem 4. dubna 2014 Vývoj bouří viz toto video. Další informace k tomuto případu na níže uvedených odkazech. Convectively-generated mesospheric airglow waves over Texas (CIMSS Satellite Blog) Severe Weather in the Mesosphere (VIIRS Imagery and Visualization Team Blog)

51 VIIRS DNB :15 UTC

52 VIIRS kanál M :15 UTC

53 VIIRS kanál M15 BT K :15 UTC

54 VIIRS DNB a kanál M15 BT K :15 UTC

55 Koncentrické vlny nad Bangladéšem a jeho okolím 27. dubna :50 UTC Metop-2 AVHRR kanál 4 (IR 10.5 µm) Barevně zvýrazněný IR snímek družice Metop, nasnímaný téměř současně s fotografií rozvlněného airglow, kterou pořídil Jeff Dai (viz následující snímek) z Tibetské náhorní plošiny. Vývoj těchto bouří v IR kanálu viz animace snímků Meteosat-7 (zdroj: EUMETSAT Image Library, viz odkaz níže). Družice Suomi-NPP zachytila tyto vlny v airglow přibližně o 3.5 hodiny později, viz následující snímky. A Kalboishakhi storm swept across northern Bangladesh on the evening of 27 April 2014 (EUMETSAT Image Library) Rippled airglow above Bangladesh storms (EUMETSAT Image Library)

56 :57 UTC, Jeff Dai, Tibetská náhorní plošina,

57 VIIRS DNB :35 UTC

58 VIIRS M :35 UTC

59 VIIRS M15 BT K :35 UTC

60 VIIRS noční mikrofyzikální RGB produkt (M12, M15 a M16) :35 UTC

61 Pseudo-koncentrické vlny nad východní Čínou a Taiwanem 19. dubna 2015 IR WV Snímky japonské družice MTSAT, /20 07:00-02:00 UTC: IR kanál WV kanál zdroj snímků MTSAT : JMA

62 VIIRS DNB :00 UTC

63 VIIRS kanál M :00 UTC

64 VIIRS kanál M15 BT K :00 UTC

65 VIIRS DNB a M15 BT K :00 UTC

66 Vlny v airglow: další zdroje vertikálních gravitačních vln geofyzikálního a troposférického původu

67 Erupce sopky Calbuco, Chile dubna 2015 zdroj: Marcelo Utreras GOES-13 IR, :38 UTC až :38 UTC. Zdroj: Dan Lindsey, NOAA/CIRA. Calbuco volcanic eruption in Chile (CIMSS Satellite Blog) Southern Chile s Calbuco volcano unexpectedly erupted for the first time in more than 40 years on 22 April, and then again early on 23 April 2015 (EUMETSAT Image Library) zdroj: imgur.com

68 VIIRS DNB :12 UTC

69 VIIRS kanál M :12 UTC

70 VIIRS kanál M15 BT K :12 UTC

71 VIIRS noční mikrofyzikální RGB produkt (M12, M15 a M16) :12 UTC

72 VIIRS DNB a M15 BT K :12 UTC

73 Vliv paralaxy na zdánlivou polohu jevů ve vyšších hladinách atmosféry Paralaxa (paralaxový posun) zdánlivý posun pozice různých jevů a oblačnosti, nacházejících se ve vyšších hladinách atmosféry, vzhledem k zemskému povrchu, vyplývající ze šikmého pohledu z družice. Parallax shift versus distance from the center of the image swath Paralaxa oblačnosti a airglow z družice S-NPP Hodnota paralaxy (svislá osa) jako funkce vzdálenosti od středu přeletu (vodorovná osa), spočtená pro hladiny 15 km (vysoká oblačnost) a 85 km (airglow), pro družici na oběžné dráze ve výšce 833 km. Zdroj: Michaela Radová, michaela.radova@chmi.cz

74 Vliv paralaxy na zdánlivou polohu jevů ve vyšších hladinách atmosféry Přelet 1 (#18058), 05:12 UTC Při tomto přeletu družice Suomi-NPP byla sopka Calbuco relativně blízko stopy přeletu (nadiru družice), proto je paralaxový posun středu koncentrických vln směrem na západ pouze malý. + poloha sopky Calbuco

75 Vliv paralaxy na zdánlivou polohu jevů ve vyšších hladinách atmosféry 250 km Přelet 2 (#18059), 06:53 UTC Při tomto následném přeletu družice Suomi-NPP byla oblast sopky Calbuco na samém východním okraji snímaného pásu území, proto i paralaxový posun je zde značný střed koncentrických vln v airglow je posunut přibližně 250 km na východ (zcela v souladu s vypočítanými hodnotami). + poloha sopky Calbuco

76 Tajfun Dolphin, května 2015 IR WV Snímky japonské družice MTSAT :00 UTC :00 UTC: IR kanál WV kanál zdroj snímků MTSAT: JMA

77 VIIRS DNB a kanál M :55 UTC DNB vlny v airglow a odpovídající snímek v kanálu M15 (IR 10.7 µm)

78 Airglow možnosti detekce vln v DNB Podmínky pozorovatelnosti vln airglow v DNB kanálu: pouze bezměsíčné noci (přibližně od třetí čtvrti, přes nov, do první čtvrti) menší zeměpisné šířky (tropy až mírné zeměpisné šířky) v polárních pásmech pouze v zimním období a mimo oblasti výskytu polárních září ideálně proti tmavému podkladu moře, oceány, pouště (absence umělých zdrojů světla) snazší za bezoblačných situací (jasná obloha) pro oblast Evropy a jejího bližšího okolí především Středozemní moře, přilehlý Atlantik, případně severní Afrika, zejména Sahara.

79 Jet stream, Atlantik a severozápadní Afrika 18. duben 2015 Meteosat-10, Airmass RGB produkt (zdroj: EUMETSAT a ČHMÚ) :00 UTC :00 UTC image loop

80 VIIRS DNB :05 UTC

81 VIIRS M :05 UTC

82 Ne všechny vlny v airglow pozorované v DNB snímcích lze jednoduše přiřadit jejich "zdroji" řada dalších procesů, které je mohou vyvolat.

83 Vlny v airglow nejasného původu, Černé moře 16. března 2015 Meteosat-10 Airmass RGB produkt, viz animace 300 hpa + MSG WV6.2 zdroj: EUMeTrain eport

84 VIIRS DNB :40 UTC

85 VIIRS M :40 UTC

86 Vlny v airglow nad Středozemním mořem 27. prosince 2014 Meteosat-10 Airmass RGB produkt, viz animace Airmass RGB a/nebo animace Night Microphysical RGB. 300 hpa + MSG WV6.2 zdroj: EUMeTrain eport

87 VIIRS DNB :20 UTC

88 VIIRS DNB silně zvýrazněno :20 UTC

89 VIIRS kanál M :20 UTC

90 VIIRS noční mikrofyzikální RGB produkt (M12, M15 and M16) :20 UTC

91 Vlny v airglow závěrečné shrnutí a význam: Umožněno až pokrokem ve snímací technice jak v senzorech digitálních fotoaparátů, tak z oběžné dráhy přístrojem VIIRS. Současná pozorování různých meteorologických jevů probíhajících v troposféře nebo oceánech a jimi generovaných vln v airglow umožňuje lepší pochopení fyzikálních interakcí a výměny energie mezi troposférou (nebo hydrosférou) a mezosférou. Významné např. pro modelování počasí a klimatu. Nedostupnost podobného přístroje na geostacionární dráze (alespoň v současnosti) pro výzkum dynamiky podobných vln v airglow nutné využívat pozemní pozorovací sítě (např. kamery projektu ARISE). Mezinárodní spolupráce pozorování mezosféry/mezopauzy je koordinováno aktivitou Network for the Detection of Mesospheric Change (NDMC) Bednář J., Setvák M., 2015: Přirozený svit noční oblohy a vlnové děje v atmosféře. Meteor. zprávy, 68, ISSN

92 Vlny v airglow: další příklady

93

94 Vlny v airglow generované konvektivními bouřemi :14 UTC Mohutné vlny v airglow generované bouřemi v jižní oblastí Sahary

95 :14 UTC

96 Vlny v airglow generované konvektivními bouřemi :14 UTC Zdroj vln bouře nad jižní oblasti Sahary (jižní Niger, SZ Nigérie)

97 Vlny v airglow generované konvektivními bouřemi :14 UTC Zdroj vln bouře nad jižní oblasti Sahary (jižní Niger, SZ Nigérie)

98 Vlny v airglow generované konvektivními bouřemi :14 UTC Zdroj vln bouře nad jižní oblasti Sahary (jižní Niger, SZ Nigérie)

99

100 Vlny v airglow generované konvektivními bouřemi :15 UTC DNB M15 BT ( K) Komplex vln v airglow generovaných konvektivními bouřemi v jihozápadní částí Sahary

101 Vlny v airglow generované konvektivními bouřemi :15 UTC DNB M15 BT ( K) and "Night-MF" RGB Komplex vln v airglow generovaných konvektivními bouřemi v jihozápadní částí Sahary

102 Vlny v airglow generované konvektivními bouřemi :15 UTC DNB (detail)

103

Experimentální 2.5-minutové snímání družicemi MSG

Experimentální 2.5-minutové snímání družicemi MSG MARTIN SETVÁK setvak@chmi.cz ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV http://www.chmi.cz http://www.setvak.cz Experimentální 2.5-minutové snímání družicemi MSG ČMeS 5. 11. 2013 Praha, 20.1.2014 Ostrava (Původní

Více

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789 Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789 Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr

Více

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ Družicové systémy Oběžné dráhy družic - a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. Dráha se Sluncem synchronní Přelety podle místního času Družice v rovníkové

Více

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ Družicové systémy Oběžné dráhy družic - a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. Dráha se Sluncem synchronní Přelety podle místního času Podélné skenování

Více

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský DPZ systémy pořizování dat Tomáš Dolanský Landsat První byl vypuštěn roku 1972 Landsat 1-3 nesl dva senzory RBV (Return Beam Vidicon) MSS (Multispectral Scanner) Landsat 4 (1982-5) byl doplněn: TM (Thematic

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

Úvod Popis SAFNWC Produkty SAFNWC Aplikace na zajimavé konvektivní situace Implementace v ČHMÚ Závěr. SAFNWC a jeho využití v meteorologii

Úvod Popis SAFNWC Produkty SAFNWC Aplikace na zajimavé konvektivní situace Implementace v ČHMÚ Závěr. SAFNWC a jeho využití v meteorologii SAFNWC a jeho využití v meteorologii Jindřich Št ástka ČHMÚ, Český hydrometeorologický ústav Školení Radostovice 8-12.11.2010 Historie Listopadu 1992 v Darmstadtu byl EUMETSATem přijat koncept na vytvoření

Více

DPZ - IIa Radiometrické základy

DPZ - IIa Radiometrické základy DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením

Více

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034 DPZ Dálkový Průzkum Země 1 Obsah Úvod Historie DPZ Techniky DPZ Ukázky 2 DPZ znamená Dálkový průzkum Země nám dává informace o vlastnostech objektů na zemském povrchu s využitím informací získaných v globálním

Více

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti Přehled současných družicových systémů Tento materiál se týká shrnujících informací o současných družicových systémech používaných pro mapování zemského povrchu. Doplňuje základní informace uvedené ve

Více

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz Mgr. Jana Součková Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze jana.souckova@natur.cuni.cz Obsah Envisat RADAR letecké senzory shuttle mise satelitní senzory Sentinel

Více

Úvod do předmětu Meteorologická měření

Úvod do předmětu Meteorologická měření 1/12 Úvod do předmětu Meteorologická měření Agroklimatologie Vyučující: prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Ing. Lenka Bartošová, PhD (Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF) Přednášky: učebna A26 (úterý 9-11)

Více

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s. Programy pozorování Země ESA Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s. 1990 2000 2010 Programy pozorování Země ESA METEOSAT M-1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 ERS-1, -2 METEOSAT Second Generation MSG -1, -2,

Více

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077 DPZ Dálkový průzkum Země Lukáš Kamp, KAM077 Dálkový průzkum Země je věda i umění získávat užitečné informace o objektech, plochách či jevech prostřednictvím dat měřených na zařízeních, která s těmito zkoumanými

Více

Země třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc

Země třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc ZEMĚ V POHYBU Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o Zemi, jejích pohybech a o historii výzkumu vesmíru. Země Země je třetí planetou

Více

Systémy dálkového průzkumu Země

Systémy dálkového průzkumu Země Lucie Kupková, Přemysl Štych Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze E-mail: lucie.kupkova@gmail.com, stych@natur.cuni.cz Systémy dálkového průzkumu Země O čem bude přednáška Co

Více

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze Lenka Hladíková CENIA Oddělení mapových služeb Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí Geoinformace ve veřejné správě

Více

Lovy skvostů temné oblohy

Lovy skvostů temné oblohy Lovy skvostů temné oblohy Petr Horálek :: Val. Meziříčí :: 7. prosince 2013 Těžký boj Foto: NASA Foto: Christoph Malin Těžký boj Foto: Christoph Malin Těžký boj Foto: Jeremy Stanley Foto: Christoph Malin

Více

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ Josef Šobra - Odbor pozorování Země Česká kosmická kancelář, o.p.s. sobra@czechspace.cz ČESKÁ REPUBLIKA JE 18. ČLENSKÝM STÁTEM Období 2004

Více

Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ

Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ 370 07 REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ Radary Základní tok informací Sondy Družice Předpovědní pracoviště Předpověď počasí

Více

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti Přehled současných družicových systémů Tento materiál se týká shrnujících informací o současných družicových systémech používaných pro mapování zemského povrchu. Doplňuje základní informace uvedené ve

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry mořské

Více

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku 4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního

Více

DISERTAČNÍ PRÁCE. Michal Pokorný. Testování produktů generovaných ze snímků družice Meteosat (MSG) v synoptické praxi. Katedra fyziky atmosféry

DISERTAČNÍ PRÁCE. Michal Pokorný. Testování produktů generovaných ze snímků družice Meteosat (MSG) v synoptické praxi. Katedra fyziky atmosféry DISERTAČNÍ PRÁCE Michal Pokorný Testování produktů generovaných ze snímků družice Meteosat (MSG) v synoptické praxi Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: Mgr. Michal Žák, Ph.D. Studijní program:

Více

K článku: Setvák, M. - Novák, P. - Šálek, M.: Tornáda 31. května 2001 na úzení ČR.

K článku: Setvák, M. - Novák, P. - Šálek, M.: Tornáda 31. května 2001 na úzení ČR. Příloha K článku: Setvák, M. - Novák, P. - Šálek, M.: Tornáda 31. května 2001 na úzení ČR. Obr. 1 Analýzy meteorologických veličin z hlavního deterministického modelu T511 Evropského centra pro střednědobou

Více

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

L9 Analýza atmosféry. Alena Trojáková (ONPP) Školení, 11/07

L9 Analýza atmosféry. Alena Trojáková (ONPP) Školení, 11/07 L9 Analýza atmosféry Alena Trojáková (ONPP) Obsah Přehled pozorování parametry konvenčních dat satelitní data Praktické aspekty použití pozorovaní monitoring kontrola kvality identifikace a odstranění

Více

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi

Více

DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY

DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Jiří OTRUSINA DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY D i p l o m o v á p r á c e Vedoucí práce: Doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. Brno 2007

Více

Slunce zdroj energie pro Zemi

Slunce zdroj energie pro Zemi Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce

Více

DPZ11 Systémy, aplikace. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

DPZ11 Systémy, aplikace. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava DPZ11 Systémy, aplikace Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Přístrojová technika Dobrovolný Dobrovolný Přehled družicových systémů Meteorologické mise Družice pro sledování

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Dálkový průzkum Země Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Analogová a digitální data Fotografický snímek vs. digitální obrazový záznam Elektromagnetické záření lze zaznamenat

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Jak učit o astronomických vlivech na zemské klima

Jak učit o astronomických vlivech na zemské klima Jak učit o astronomických vlivech na zemské klima 1,2 1 Jan Hollan a Tomáš Miléř 1 Pedagogická fakulta MU 2 CzechGlobe Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. A: Příčiny střídání ročních období, teplotní

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy

Více

EUMETSAT Data Policy. Datová politika organizace EUMETSAT

EUMETSAT Data Policy. Datová politika organizace EUMETSAT EUMETSAT Data Policy Datová politika organizace EUMETSAT Originální verze: http://www.eumetsat.int/website/home/aboutus/legalinformation/basicdocuments/index.html verze originálního dokumentu: červenec

Více

MSG - METEOSAT DRUHÉ GENERACE

MSG - METEOSAT DRUHÉ GENERACE Martin Setvák (ČHMÚ) MSG - METEOSAT DRUHÉ GENERACE MSG - METEOSAT of the second generation. On 28 August 2002, the first of the Meteosat Second Generation satellites, MSG-1, was launched. The paper is

Více

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost www.astroklub.cz Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost http://vysocina.astro.cz Hvězdářská ročenka 2017 Jakub Rozehnal a kolektiv Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

Více

EUMETSAT Data Policy. Datová politika organizace EUMETSAT

EUMETSAT Data Policy. Datová politika organizace EUMETSAT EUMETSAT Data Policy Datová politika organizace EUMETSAT Originální verze: http://www.eumetsat.int/website/home/aboutus/legalinformation/basicdocuments/index.html verze originálního dokumentu: červenec

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava Hlavní obory činnosti ČHMÚ Meteorologie a klimatologie Ochrana

Více

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP - od každého vyučujícího splnit úkoly a odevzdat mu je do 18.1.2008 - každý vyučující je k dispozici pro potřebnou konzultaci Meteory (Kalaš Václav) napozorovat minimálně

Více

OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Přednáška pro U3V, MU Brno, 5. dubna 2018

OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE. Přednáška pro U3V, MU Brno, 5. dubna 2018 OPTICKÉ JEVY V ATMOSFÉŘE Přednáška pro U3V, MU Brno, 5. dubna 2018 ANOTACE Optické jevy v atmosféře mají velmi různorodou fyzikální podstatu. Mnohé z nich jsou pro pozorovatele velmi atraktivní nejen k

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Anotace předmětu Dálkový průzkum Země Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření, elektromagnetické spektrum. Radiometrické veličiny. Zdroje záření. Interakce

Více

Klepnutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň

Klepnutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň Klepnutím lze upravit styly předlohy textu. Druhá úroveň Třetí úroveň Čtvrtá úroveň Pátá úroveň 1/12 Úvod do předmětu Meteorologická měření Agroklimatologie Vyučující: prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Ing.

Více

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ (2004-2014) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Podklady denní koncentrace PM 2,5, Brno-Tuřany 2004-2014, dodatečně data z pěti stanic

Více

DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE

DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE Martin HYNČICA 1,2 a Radan HUTH 1,3 Výroční seminář ČMES, Ostrožská Nová Ves, 21.9. 23.9. 2016 1 Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF, UK 2 Český

Více

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

DRUHY PROVOZU A ŠÍŘENÍ VLN

DRUHY PROVOZU A ŠÍŘENÍ VLN Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 1 DRUHY PROVOZU A ŠÍŘENÍ VLN Kurz operátorů Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně 2016/2017 Radioklub OK2KOJ při VUT v Brně: Kurz operátorů 2 Amplitudová modulace

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Zatmění Slunce v roce 2012. Jan Sládeček. Abstrakt:

Zatmění Slunce v roce 2012. Jan Sládeček. Abstrakt: Zatmění Slunce v roce 2012 Jan Sládeček Abstrakt: V roce 2012 došlo k prstencovému i úplnému zatmění Slunce a také k přechodu planety Venuše přes sluneční disk. Tento úkaz lze rovněž považovat za miniaturní

Více

Země seshora a vesmír

Země seshora a vesmír Země seshora a vesmír 13 000 satelitů zavedlo člověka do vesmíru Hudba & manuál 02-01-2011 SOURCE: YAN ARTHUS- BERTRAND & NASA & esa Řeka lemovaná stromy, Národní park Kakadu, Austrálie Grand Prismatic

Více

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ Ondřej Fibich, Petr Novák (zdrojová prezentace) Český Hydrometeorologický ústav, oddělení radarových měření Meteorologické radary využití - detekce srážkové

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

Maturitní otázky ze zeměpisu

Maturitní otázky ze zeměpisu Maturitní otázky ze zeměpisu 1. Země jako vesmírné těleso - Vesmír a sluneční soustava - Tvar a velikost Země - Pohyby Země - Čas na Zemi - Měsíc a slapové jevy 2. Kartografické zobrazovací způsoby - Mapa

Více

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Dálkový průzkum Země Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Záznam dat Metody záznamu energie snímacím zařízením: Pasivní systémy: měří přirozeně existující energii. Lze

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze NOSIČE stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze Na zemi: podrobná informace o povrchu (oproti leteckému nebo kosmickému nosiči) základna: žebřík, lešení, vysoká budova,

Více

Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Ročníková práce

Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Ročníková práce Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ročníková práce Martina Bydžovská 2004 SYSTÉM METEOROLOGICKÝCH DRUŽIC, data a využití Vypracovala: Martina Bydžovská Vedoucí ročníkové práce: Doc. Ing.

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

8a. Geodetické družice Aleš Bezděk

8a. Geodetické družice Aleš Bezděk 8a. Geodetické družice Aleš Bezděk Teoretická geodézie 4 FSV ČVUT 2017/2018 LS 1 Družice v minulosti určovali astronomové, plavci, geodeti,... polohu na Zemi pomocí hvězd v dnešní době: pomocí družic specializované

Více

Globální cirkulace atmosféry

Globální cirkulace atmosféry Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu Ochlazený

Více

Polární záře 24. - 29. srpna 2013 (00:30-1:30 UT), Grónsko (Dánsko)

Polární záře 24. - 29. srpna 2013 (00:30-1:30 UT), Grónsko (Dánsko) Fenomén Polární záře 24. - 29. srpna 2013 (00:30-1:30 UT), Grónsko (Dánsko) Rok 2013: Maximum sluneční aktivity. Podle posledních předpovědí začne 24. perioda maxima sluneční aktivity před koncem srpna

Více

Předmět:: Zeměpis. Úvod do zeměpisu Informační a dokumentační zdroje v geografii

Předmět:: Zeměpis. Úvod do zeměpisu Informační a dokumentační zdroje v geografii 1 organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů. 5 zhodnotí postavení

Více

PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ METEOROLOGICKÝCH SNÍMKŮ

PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ METEOROLOGICKÝCH SNÍMKŮ SMĚROVÉ A DRUŽICOVÉ SPOJE Laboratorní úloha č. 4 PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ METEOROLOGICKÝCH SNÍMKŮ ZADÁNÍ 1) Seznamte se s pracovištěm pro příjem družicových meteorologických snímků. 2) Přijměte a zpracujte

Více

AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ DRUŽICOVÝCH

AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ DRUŽICOVÝCH AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ DRUŽICOVÝCH METEOROLOGICKÝCH SNÍMKŮ Ing. Ondřej Baran, Ing. Pavel Vyskočil, prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc., Václav Baran Ústav radioelektroniky, Fakulta elektrotechniky

Více

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)

Více

BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ

BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ 1. USGS Širokou škálu produktů dálkového průzkumu Země nabízí USGS (United States Geological Survey). Z jejích stránek lze stahovat snímky z mnoha družic, např.

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Projekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Překážky na cestě k objevům Pavel Cagaš Sekce artefaktů a falešných minim České astronomické společnosti Hodnověrnost

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ DRUŽICOVÝCH

AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ DRUŽICOVÝCH 1. ÚVOD AUTOMATICKÝ SYSTÉM PRO PŘÍJEM A ZPRACOVÁNÍ DRUŽICOVÝCH METEOROLOGICKÝCH SNÍMKŮ Ing. Ondřej Baran, Ing. Pavel Vyskočil, prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc., Václav Baran Ústav radioelektroniky, Fakulta

Více

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky: OBECNÝ FYZICKÝ VY_03_Z6E_20 ZEMĚPIS - Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Více

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA MAPA A GLÓBUS Tento nadpis bude stejně velký jako nadpis Planeta Země. Můžeš ho napsat přes půl nebo klidně i přes celou stranu. GLÓBUS Glóbus - zmenšený model Země - nezkresluje tvary pevnin a oceánů

Více

Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě

Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě VY_32_INOVACE_MOB_BU_14 Sada: Mobilní aplikace ve výuce Téma: Aplikace Earth Now Autor: Mgr. Miloš Bukáček Předmět: Zeměpis Ročník: 3. ročník vyššího gymnázia Využití: Prezentace určená pro výklad Anotace:

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Trochu astronomie v hodinách fyziky Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Podívejte se dnes večer na oblohu, uvidíte Mars v přiblížení k Zemi. Bude stejně velký jako Měsíc v úplňku. Konec světa. Planety se srovnají

Více

Astronomická jednotka (AU)

Astronomická jednotka (AU) URČOVÁNÍ VZDÁLENOSTÍ V ASTRONOMII Astronomická jednotka (AU) Světelný rok (LY) Jiří Prudký: MINIMIUM ASTRONOMICKÝCH ZNALOSTÍ PODÍVEJTE SE NA NOČNÍ OBLOHU! VÝPRAVA DO SLUNEČNÍ SOUSTAVY NEJBLIŽŠÍ HVĚZDA

Více

Možnosti využití metod dálkového průzkumu a prostorových analýz pro řešení krizových situací

Možnosti využití metod dálkového průzkumu a prostorových analýz pro řešení krizových situací Možnosti využití metod dálkového průzkumu a prostorových analýz pro řešení krizových situací Pavel Doubrava, Jiří Kvapil, Tereza Ponocná, Lenka Rejentová, Jaroslav Řeřicha, Zbyněk Stein Možnosti využití

Více

VESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let

VESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let VESMÍR Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let Čím je tvořen? Planety, planetky, hvězdy, komety, měsíce, mlhoviny, galaxie, černé díry; dalekohledy, družice vytvořené

Více

ATMOSFÉRA. Podnebné pásy

ATMOSFÉRA. Podnebné pásy ATMOSFÉRA Podnebné pásy PODNEBNÉ PÁSY podle teploty vzduchu rozlišujeme 3 základní podnebné pásy: Tropický podnebný pás (mezi obratníky) Mírný podnebný pás Polární podnebný pás (za polárními kruhy) PODNEBNÉ

Více

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Pouť k planetám.  Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec

Více

Čas na Zemi cv. č. 3

Čas na Zemi cv. č. 3 Čas na Zemi cv. č. 3 PedF, katedra geografie 1 Co je to čas? Čas je možné charakterizovat jako něco, co jde spojitě ve vesmíru za sebou v nevratném pořadí. To znamená, že i otočení Země kolem své osy a

Více