Polární záře srpna 2013 (00:30-1:30 UT), Grónsko (Dánsko)

Transkript

1 Fenomén Polární záře srpna 2013 (00:30-1:30 UT), Grónsko (Dánsko) Rok 2013: Maximum sluneční aktivity. Podle posledních předpovědí začne 24. perioda maxima sluneční aktivity před koncem srpna Aktivita Slunce je definována počtem skvrn detekovaných na slunečním povrchu. S blížícím se maximem počet skvrn stoupá, jak je znázorněno na obrázku 1. Navíc se obrací magnetické pole Slunce. Data získaná pozorováním říkají, že k tomu dochází právě teď (polovina srpna). Obrázek 1. Aktivita Slunce za posledních 13 let (počet slunečních skvrn v čase). První maximum koresponduje s solárním maximem v roce Podle předpovědí nastane příští maximum před koncem roku Zdroj Podle dat zaznamenaných za posledních 200 let víme, že solární maximum (maximum slunečních skvrn) sledují cyklus 11 let (viz Obrázek 2). AURORAS BOREALES

2 Obrázek 2. Aktivita Slunce za posledních 50 let (počet slunečních skvrn v čase). Jedním z důsledků slunečního maxima je zvýšení emise vysoce energetických elementárních částic (sluneční vítr) v podobě slunečnách bouří. Na Zemi se bouře projeví zejména jako: 1. Interferenční problémy v komunikačních sítích (pozemní a satelitní). 2. Možné problémy s dodávkami el. energie související s masivním proudem elektronů dopadajících na zemský povrch. 3. Možné dopady na zemské klima. 4. Zvýšení frekvence výskutu a jasu polárních září. Během solárního maxima a následných intenzivních slunečních bouří v roce 1989 mělo několik měst na severu USA a v Kanadě vážné problémy s dodávkami elektrické energie. Některé satelity vykazovaly známky anomální funkce. Vztah mezi sluneční aktivitou a pozemským klimatem je předmětem debat v posledních několika letech. Zdá se, že Země se během minim solární aktivity ochlazuje. Navíc během solárního minima v letech 1645 and 1715 (Maunderovo minimum, viz Obrázek 3) došlo k malé době ledové s následky v severní Evropě. AURORAS BOREALES

3 Obrázek 3. Aktivita Slunce za posledních 400 let (počet slunečních skvrn v čase). Během solárního maxima se zvyšuje intenzita solárního větru, což vede ke zvýšení proudu elementárních částic dopadajících na Zemi. Tyto částice jsou usměrněny k magnetickým pólům Země, kde interagují s atmosférou a vzniká tak severní a jižní polární záře. Nejlepší oblast pro sledování severní polární záře kruh okolo severního magnetického pólu (mezi 60 a 70 stupni severně). Magnetický pól se neshoduje s geografickým severním pólem a čas od času se mění. V současnosti se nachází u pobřeží kanadské ostrova Ellef Ringnes to znamená, že jižní Grónsko je výborné místo pro sledování severní polární záře. Polární záře K této úžasné události dochází, když částice s vysokou energií dosáhnou díky slunečnímu větru atmosféry Země. Vstup těchto částic je ovliněn magnetickým polem Země a tak ke vstupu do atmosféry dochází jen na pólech. Polární záře se skládají ze zářicích záclon, které se rychle mění a mají několik tónů. Světlo vzniká v atmosféře, ve výškách mezi 100 a 400 km, a je důsledkem kolize slunečního větru (v podstatě elektrony) s atomy kyslíku (zelenavé tóny) nebo molekul dusíku (načervenalé tóny). V letech 2011 a 2012, kdy docházelo k růstu aktivity Slunce, byly pozorovány intenzivní polární záře. Umístění expedice Expedice Shelios 2013 (více na je podporována vědecko-kulturní společností Shelios a je koordinována jejím prezidentem Dr. Miquelem Serra-Ricartem, astronomem z Ústavu astrofyziky na Kanárských ostrovech. Hlavním cílem expedice bude pozorování polární záře z jihu Grónska, jejíž vznik se shoduje s nárůstem sluneční aktivity. AURORAS BOREALES

4 Obrázek 4. Čísla v kruzích (1, 2, 3) označují místa, odkud se bude polární záře pozorovat. Vysílání Během expedice mezi srpnem se v případě příznivého počasí uskuteční video přenosy z okolí ledovce Qaleraliq ( W; N, obrázek 5) a dvou dalších míst, které se nachází na jihu Grónska - Tasiusaqova farma (obrázek 6) a město Quasiarsuk (Hostal Leif Eriksson, obrázek 7). Živé vstupy budou mezi 00:30 a 1:30 UT (2:30 3:30 CEST; UT = Universal Time, CET = Central European Summer Time); tj. uprostřed noci v Evropě. Událost bude možné sledovat na stránce live.gloria-project.eu ve dvou úrovních: 1) Přímé přenosy Živé záběry z černobílé kamery, které budou ukazovat pohyby polární záře, se budou vysílat každý večer. 2) Časosběrné snímky Každou noc budou během jedné hodiny pořizovány snímky po minutě a budou okamžitě odesílány na webový portál. Budou použity dva fotoaparáty Canon 5D-Mark II s identickými objektivy, vzdálené minimálně 1 km a maximálně 50 km, takže bude možné vypočítat výšku záře metodou paralaxy. Tyto snímku budou dostupné na webu k využití v plánovaných výukových aktivitách. AURORAS BOREALES

5 Obrázek 5. Základna u ledovce Qaleraliq. Havní místo vysílání (číslo 1 na Obr. 4, J.C. Casado-starryearth.com). Obrázek 6. Tasiusaqova farma, druhé místo vysílání (J.C. Casado-starryearth.com). AURORAS BOREALES

6 Vysílání bude možné sledovat na portálu projektu GLORIA live.gloria-project.eu nebo na portálu hlavního partnera sky-live.tv. Na portálu projektu GLORIA budou k dispozici aktualizované informace o počasí a také aktuální vysílací schéma. Přenosy budou propagovány na různých webových stránkách a na sociálních sítích. Obrázek 7. Severní polární záře z města Quasiarsuk, jižní Grónsko, pozdní srpen 2011 (místo 3 na Obr. 4). Obrázek byl pořízen během expedice Shelios 2011 (shelios.com/sh2011, D. Padrón- starryearth.com). Výukové aktivity S využitím získaných snímků bude možné uskutečnit výukové aktivity: Výpočet výšky polární záře z obrázků pomocí barev a paralaxy. Pro více informací navštivte dedikovanou webovou stránku na stránkách projektu GLORIA gloriaproject.eu. AURORAS BOREALES

7 Internetové zdroje Během vysílání budeme mít denně informace o sluneční aktivitě prostřednictvím těchto zdrojů: Nejnovější solární snímky v různých vlnových délkách ze satelitu SOHO (mezinárodní spolupráce mezi vesmírnými agenturami ESA a NASA): Sluneční aktivita a předpovědi: Evropa: Spojené státy: Poděkování Sedmý rámcový program Evropské unie (EU, FP7/ , INFRASTRUCTURES , INFRA : e-science environments) spolupracuje na přenosu díky projektu GLORIA GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e-science (grantová smlouva ). Spolupráce na přenosu videa Spolupráce na distribucí webového obsahu AURORAS BOREALES

8 Na distribuci webového obsahu budou spolupracovat: - National Institute for Astrophysics (INAF) IASF Bologna - Institute of Astrophysics of Canary Islands (IAC) - Warsaw University - Oxford University - Supercomputer Center of Catalunya (CESCA) - Alared Web Solutions - Společnost Canarcloud - HEAnet, Irsko - Astronomický ústav Akademie věd České republiky - University College Dublin, Irsko Další spolupráce - Španělská amáda (posádka na Kanárských ostrovech), satelitní komunikace. - Společnost Tasermiut South Greenland, logistika v Grónsku. AURORAS BOREALES