Satelitní telemetrie chřástala polního

Transkript

1 Satelitní telemetrie chřástala polního Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Investice do vaší budoucnosti Projekt byl spolufinancován v rámci programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko

2 Obsah Výzkum a ochrana tajemného ptačího druhu zemědělské krajiny...3 Seznamte se... 3 Co víme o našich chřástalech polních?... 4 Co je to satelitní telemetrie?... 6 Jaké byly cíle projektu?... 8 Jak se provádí monitoring chřástalů?... 8 Jak probíhalo terénní sledování chřástalů se satelitními vysílačkami? Co jsme zjistili? Výsledky satelitní telemetrie Co to znamená pro ochranu chřástalů? Co může udělat veřejnost? Ostatní druhy zjištěné při mapování Závěr Poděkování Ochranné mimikry a nenápadný pohyb dělají v husté trávě chřástala téměř neviditelného.

3 Výzkum a ochrana tajemného ptačího druhu zemědělské krajiny Společný česko-německý výzkumný projekt byl realizován za finanční podpory Programu přeshraniční spolupráce CÍL 3 Česká republika Svobodný stát Bavorsko Nositelem projektu byla Zoologická a botanická zahrada města Plzně a LBV (Landesbund für Vogelschutz) Cham, vedlejším partnerem byl Plzeňský kraj. Projekt byl realizován na území Plzeňského kraje v Českém lese a na Šumavě, v Karlovarském kraji ve Slavkovském lese a v okrese Cham v Bavorsku. Seznamte se Chřástal polní (Crex crex) je středně velkým zástupcem čeledi chřástalovití (Rallidae) o hmotnosti cca 165 g. Připomíná menší, štíhlou koroptev. V palearktické oblasti žije 15 druhů, v České republice hnízdí sedm druhů, z toho dva druhy velmi vzácně. Chřástal polní je přísně tažný druh, jeho zimoviště leží v rovníkové a jižní Africe. Je nejen velmi zajímavým druhem se stále nedostatečně známou biologií, ale jde také o druh chráněný evropskou směrnicí 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků. Tuto směrnici převzala ČR do svého právního řádu v zákoně o ochraně přírody a krajiny, kde je chřástal polní zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožených druhů. Pro chřástala polního jsou v ČR uplatňována také aktivní ochranářská opatření nařízením vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Metodika k tomuto nařízení určuje způsob hospodaření na plochách travních porostů, kde je prokázán výskyt chřástala polního. Chřástal polní nerad létá. Nejraději se pohybuje nenápadně travním porostem přikrčený, s hlavou nataženou dopředu. 3

4 Co víme o našich chřástalech polních? Chřástal polní do ČR přilétá ze zimovišť přibližně v polovině května a po vyhnízdění se na přelomu srpna a září navrací zpět do jihovýchodní Afriky. Po příletu na hnízdiště samci velmi aktivně hledají a obhajují svá teritoria na vlhčích místech luk a polí s porostem, který jim umožňuje dostatečný kryt. Přílet a přítomnost prozradí jeho charakteristický monotónní hlas krekskreks, který mu dal jeho latinské jméno. Po příletu cca do konce června je během noci jeho volání téměř nepřetržité. Na příhodných místech se setkává více samců a soudí se, že tato společná tokaniště slouží k efektivnějšímu přilákání samic. Ve dne se samci ozývají spíše sporadicky, nejvíce v době vrcholícího toku. Jde převážně o samce, kteří jsou na tokaništi bez samice. Volání můžeme zaslechnout z vlhkých luk, niv kolem vodotečí, zarostlých pastvin, úhorů, ale někdy i jetelišť a polí s obilím. Hlasově se mohou na tokaništích vzácně projevovat i samice, jejich hlas je hlubší. Vzácný a málo známý je hlasový projev při péči o mláďata. Soudí se, že ptáci netvoří většinou trvalé páry. Samice snáší 2x ročně cca 6 10 skvrnitých vajec do skrytého hnízda, nejčastěji v hustém lučním porostu. a b c d Vývoj mláďat je rychlý, záhy jsou schopna letu: a) stáří 3 dny, b) 10 dní, c) 13 dní, d) 17 dní. 4

5 Při běžných klimatických podmínkách se první snůšky líhnou kolem 15. června, líhnutí mláďat z druhého hnízdění probíhá většinou počátkem srpna. Inkubace vajec trvá průměrně 17 dní, na vejcích sedí po celou dobu pouze samička. Mláďata jsou po vylíhnutí černá, ale rychle vyspívají a po dvou týdnech života jsou již vzletná a zbarvení jejich peří se pozvolna blíží dospělcům. Samci přestávají volat kolem poloviny července, následně také začínají synchronně pelichat dlouhá pera křídel. To způsobuje, že jsou asi 10 dnů neschopni letu a tedy velmi zranitelní. Chřástala polního se v přírodě podaří pozorovat jen velmi zřídka, natož pak nalézat jeho hnízda. Proto jsou přesné údaje o početnosti populace založeny pouze na údajích o počtu volajících samců. V ČR je extrapolací odhadován průměrný počet tokajících samců. V Plzeňském kraji bylo zjištěno přibližně 100 samců, toto číslo se může značně lišit rok od roku v závislosti zejména na vzrůstu vegetace v době toku, počasí, mortalitě během migrace apod. Výsledky mapování v roce 2014 ukazují sledované oblasti a výskyt chřástalů Početnost volajících samců v r květen červen 5

6 Co je to satelitní telemetrie? Satelitní telemetrie je metoda automatického sledování pohybu zvířat, která má globální pokrytí a může tedy identifikovat příslušný miniaturní vysílač, i když se např. pták přesune při tahu na jiný kontinent, nad moře nebo do nepřístupné oblasti. Vysílač opakovaně v minutových intervalech vysílá speciální krátké kódované zprávy, které vedle identifikačního čísla mohou obsahovat i další doprovodná data jako jsou údaje o teplotě, aktivitě, technické parametry ale i další. Větší vysílače do této zprávy mohou přímo začlenit i přesné souřadnice GPS nastřádané v paměti podle zvolené periody. To je však energeticky náročnější a váha zařízení je větší. U nejmenších vysílačů se proto využívá původní metoda Dopplerova posunu, tedy méně přesný způsob, kdy je zeměpisná poloha vysílače vypočítána relativně složitým vyhodnocením polohy družice a malých odchylek v kmitočtech vysílače způsobených pohybem družice po oběžné dráze. Jde o placenou službu Argos provozovanou Francií a USA, což je v současnosti jediný spolehlivý globálně použitelný systém. V současnosti obíhá po polárních drahách (tj. přes oba póly) 6 aktivních družic s příslušnými přijímači, což vytváří celkem kvalitní pokrytí celé planety. Vzhledem k energetické bilanci vysílače a finančním nárokům systému Argos nejsou data poskytována kontinuálně, ale zhruba v periodě 2 dnů. Tomuto cyklu se muselo podřídit i naše sledování chřástalů, jak vyhodnocování nových dat z družic stažených po internetu, tak i plánování terénní aktivity na lokalitách se sledovanými ptáky. Systém Argos vyhodnocuje souřadnice vysílače na principu Dopplerova jevu přijatý kmitočet signálu přijatý kmitočet > vysílaný kmitočet čas přijatý kmitočet < vysílaný kmitočet Schematický obrázek jak přelétající družice zachycuje a měří odchylky v kmitočtu krátkých signálů miniaturního vysílače na sledovaném ptákovi. Upraveno podle podkladů Argos. satelit s polární dráhou Dopplerova křivka blíží se vzdaluje se oběžná dráha satelitu vysílač (Argos PTT) 6

7 Příklad zaměření systémem Argos. Získané souřadnice určují střed žluté elipsy, která vymezuje pravděpodobnost 67 %. Skutečná poloha chřástala s vysílačem (červeně) však byla mimo vymezení. Nepřesnost získaných údajů může tvořit vzhledem k fyzikálním omezením a nerovnoměrnosti i několik kilometrů, v případě špatné stability u nejhorších lokací i desítky km. Méně kvalitní lokace Argos (modrá) vykazují značnou nepřesnost, ale ty nejkvalitnější (červená) ukazují místo výskytu poměrně přesně, bohužel jsou ale u takto malých vysílačů navíc v nepříznivých podmínkách dosti vzácné. Tato metoda je v posledních desetiletích ve světě relativně často používána především při sledování migračních tras různých větších živočichů. Slouží i při studiu dalších aspektů biologie ptáků. Teprve v posledních letech jsou k dispozici nejmodernější ultra-miniaturní vysílače, které rozšířily používání těchto zařízení směrem k menším ptačím druhům. Ornitologická praxe prokázala, že přijatelnou hranicí je váha vysílače do 3% váhy sledovaného druhu. Tento projekt je unikátní tím, že poprvé u chřástala polního úspěšně aplikuje nejmenší dostupný satelitní vysílač a využívá jeho signál přímo k terénnímu sledování. Není to jen jeho velikost, ale i způsob života pod vegetačním krytem, který teoreticky nemusel zaručovat dostatečné napájení sluneční energií. Vysílačka vážící 4,7 g je napájená fotovoltaickým článkem, který tvoří její svrchní část. Ptáci ji mají připevněnu tenkými teflonovými popruhy na zádech. Důležitou součástí miniaturní vysílačky je pružná anténa, jejíž optimální vyzařování předpokládá umístění ve volném prostoru. Vzhledem k životu chřástalů v mokré vegetaci nebylo vůbec jisté, zda síla vyslaného signálu bude dostačující pro identifikace družicemi, které létají téměř 900 km nad povrchem, ale skutečná vzdálenost je vždy značně větší, často o více jak 1500 km, vzhledem k tomu, že družice letí jen výjimečně v nadhlavníku, ale prakticky vždy míjí vysílačku odchýlena více či méně na východ nebo západ. Vysílačky tohoto typu jsou světově unikátními výrobky společnosti Microwave Telemetry Inc. v Marylandu. Upevnění vysílačky a chování ptáků s vysílačkou v terénu bylo před samotným projektem úspěšně testováno v Zoo Plzeň, ale ani to nemuselo být zárukou funkčnosti v terénu. 7

8 Jaké byly cíle projektu? Společný výzkum dosud málo známých aspektů biologie druhu, zejména jeho přesunů v NP na pomezí dvou států a jeho migrační strategie. Využití unikátní satelitní technologie s fotovoltaickým napájením u skrytě žijícího druhu, jehož typické chování zdánlivě této technice odporuje. Systematické sledování chování ptáků na hnízdištích za aktivního využití satelitního signálu v terénu kombinovanou telemetrickou metodou. Sledování populační četnosti na rozsáhlém území Slavkovského lesa, Českého lesa, Šumavy a okresu Cham. Ověření efektivnosti podmínek dotačního titulu pro zemědělce v ČR a Německu. Spolupráce se zemědělci a návrhy nových půdních bloků na ochranu druhu v dalším dotačním období EU. Popularizace druhu u široké veřejnosti v ČR a Bavorsku. Jak se provádí monitoring chřástalů? Monitoring a odchyty samců byl prováděn v nočních hodinách v době cca od 22 hod. do 02 hod., kdy je aktivita tokajících samců nejvyšší. K vyhledávání samců a prověření vhodných míst byl používán playback tj. provokace nahrávkou volajícího samce. Samečci na provokaci aktivně reagují a při pokusu o atakování nahrávky jsou chřástali opatrně chytáni do nárazové sítě nebo podběráku. Samotné odchyty vyžadují velkou zkušenost i trpělivost a mohou je provádět pouze členové České společnosti ornitologické s platným kroužkovacím průkazem. Po označení kroužky a zjištění základních biometrických údajů (váha, délka zobáku, křídla, ocasu a tarsu) jsou ptáci opět vypuštěni na místech odchytu. Pro instalaci satelitních vysílaček byli vybráni velmi aktivní patrně dominantní samci s nejvyšší hmotností. K přilákání tokajících samců v noci se využívá nahrávka hlasu samce. Opatrný odchyt se provádí do různých typů sítí. K bezpečné přepravě ptáků využívají ornitologové plátěné sáčky. 8

9 Na lokalitách výskytu volajících samců byla vždy zdokumentována struktura vegetace a proveden monitoring managementu v rámci sledovaných ploch (sleduje se kosení, pasení, změny porostu z důvodu zemědělské činnosti nebo jiné antropogenní vlivy). Náročnému monitoringu v nočních hodinách vždy předcházela pečlivá příprava celého týmu, který se skládal z několika terénních skupin. Noční odchyty probíhají často v obtížných podmínkách a za špatného počasí. Kompletní proměření, zpracování a především připevnění vysílačky probíhalo zpravidla na našich terénních základnách. Ultra-miniaturní solárně napájená satelitní vysílačka od Microwave Telemetry Inc. váží jen 4,7 g. Solární panel kryje celou jeho horní část. Instalace vysílače jako baťůžek musí být provedena velmi pečlivě zvláště u tohoto druhu, který prolézá hustou vegetací. Poslední fází je pečlivé umístění popruhu pod peří, přitom však nesmí peří zastínit solární článek. 9

10 Jak probíhalo terénní sledování chřástalů se satelitními vysílačkami? Signál, který je určen pro zpracování družicemi, byl inovativním způsobem použit k získání přesnější polohy ptáků a informací o jejich prostorové a denní aktivitě. K tomu byla vyvinuta speciální zařízení k přesnému zaměření polohy vysílače a automatickému záznamu celé vysílací periody. Satelitní vysílač je aktivní pouze po dobu 10 hodin s následující pauzou 48 hodin. Doba vysílání tak postupně vychází na různé části dne. Během vysílání v minutových intervalech je možné krátký kódovaný signál pro družice o délce 0,26 sec vyhodnotit pomocí rotující antény a speciálních programů v připojeném notebooku. Získané azimuty z terénu jsou pak podkladem pro přesné triangulační vyhodnocení polohy na podkladové mapě. Nepřesnost lokalizace pouze pomocí družic je však řádově několik km, proto samostatné vyhodnocení družicových dat sice postačuje ke zmapování dálkových přesunů za tahu, ale zdaleka nevyhovuje při výzkumu prostorové aktivity v rámci jednotlivých lučních celků. Během přesunů na tahové zastávky byla proto družicová data hrubým vodítkem a pouze naše přítomnost v terénu během vysílání a využití techniky umožnily přesnější zaměření pozice ptáka s vysílačkou. U vzdálenějších tahových zastávek a na zimovištích byla intenzivně využívána data z Google Earth včetně tam umístěných lokálních fotografií (služba Panoramio). Každý chřástal po instalaci vysílačky byl následující ráno po rozednění vypuštěn na místo odchytu. Bezproblémový let a chování byly vždy důkazem toho, že odchyt a instalace vysílačky byly provedeny s největší pečlivostí. Na snímku je vypouštění Jakuba na louce u šumavské obce Srní, jejíž okolí je velmi významným refugiem výskytu chřástalů polních na Šumavě. Na lokalitách s ptáky osazenými vysílačkami jsme také pravidelně umisťovali jednoduché záznamové zařízení, které automaticky ukládalo všechny zachycené signály. Záznam celé 10 hodin dlouhé vysílací periody tak poskytl přesný obrázek o aktivitě chřástalů. V době spánku nedocházelo ke změnám polohy vysílací antény a tedy ke změnám síly zachyceného signálu, zatímco pohybující se pták vyvolával zásadní kolísání. Záznamové zařízení bylo umisťováno ve skrytu (zhruba ve vzdálenosti 1 km) a uložená data byla příležitostně stahována. Pohyb v prostoru a konfigurace terénu vyvolávaly změny, které bylo možné z grafického zobrazení záznamu interpretovat. 10

11 Schéma zapojení přijímače a záznamníku s pomocným externím napájením. Jednoduchá (čtvrtvlnná) anténa na konci několikametrového kabelu umožňuje nenápadné vyvýšené umístění zavěšením v křoví či na stromky. Záznamové zařízení ve vodotěsném pouzdře jsme nenápadně umisťovali na několik dní do nepřehledného porostu asi 1km daleko od zjištěného stanoviště ptáka s vysílačkou jak v jeho domovském okrsku, tak i v případě monitoringu na tahových zastávkách. Zapojení k analýze směru satelitních signálů pomocí rotační antény. Signál z přijímače a indikace severní úvrati při rotaci jsou společně vedeny jako stereofonní signál do zvukové karty (USB) a následně zaznamenány v počítači volně šířeným programem Audacity. 11

12 Sestava pro získání informací odkud přichází satelitní signál vysílače. Elektrická rotační anténa na tripodu je nasměrována S-J. Spouší se spolu s audiozáznamem těsně před očekávaným příchodem signálu, který se opakuje po minutě. Všechny činnosti zvládá optimálně dvojice, i když i jednotlivec záznamy zvládne. Speciální software k analýze zaznamenaného signálu. Nejprve podle nastavených pravidel zobrazí jednotlivé rotace reprezentující zachycený signál. Ve druhém kroku (druhá obrazovka) je numericky vyhodnocen azimut maxima u zvolené otáčky. Výsledná data se ukládají do databáze. Software k vyhodnocení azimutů Alocator 1 byl pro projekt vyvinut Simonem Řeřuchou. Podle automatického záznamu signálů vysílače začíná ranní aktivita se svítáním, ještě před východem slunce. 12

13 Co jsme zjistili? Dlouhodobé sledování stejných oblastí umožňuje podchytit změny ptačích populací, které mohou být způsobeny jejich vlastní populační dynamikou nebo i pozvolnými hlubšími změnami prostředí, které nebývají z roku na rok patrné. Tři roky trvající monitoring stejných ploch na Šumavě, v Slavkovském a Českém lese doplnil naši řadu dlouhodobých sledování o další výsledky. Byly nalezeny nové lokality s volajícími chřástaly, ale zdokumentovány také sezonní výkyvy početnosti na tradičních tokaništích. Limitujícím faktorem pro populaci chřástalů polních je urbanizace, ale zejména negativní změny ve způsobu zemědělského hospodaření. V průběhu tří let trvání projektu bylo ve dvou jarních termínech celkem zdokumentováno volání 297 samců v celé české oblasti a 16 samců v bavorské části. Nejde o skutečný počet, neboť stejné lokality jsou navštíveny dvakrát v průběhu každé hnízdní sezóny. Tyto výsledky ukazují, že se mírně zvýšila početnost volajících samců chřástala polního na celém sledovaném území Počet volajících samců v letech Český les Slavkovský les Šumava Na české straně bylo odchyceno a také okroužkováno celkem 156 samců a v Bavorsku 10 samců. Opakovaně bylo odchyceno 6 samců na Šumavě. Nejcennějším je kontrolní odchyt ptáka s německým kroužkem, který byl okroužkován v Národním parku Unteres Odertal a záhy odchycen v Českém lese. Rozsáhlým sběrem biometrických dat bylo prokázáno, že vhodnější biotopy obsazují ptáci s vyšší hmotností, tedy patrně vyspělejší a dominantní jedinci. Během projektu byly provedeny návrhy nových a revize stávajících půdních bloků pro nový zemědělský dotační titul na ochranu chřástala polního. Podařilo se nám navázat rovněž plodnou spolupráci s několika zemědělci v Plzeňském kraji i Bavorsku, což vedlo k úpravě sečí a přispěje do budoucna ke zlepšení podmínek pro chřástaly. 13

14 Početnost volajících samců na sledovaném území Bavorska v okresu Cham Dr. Baumann a Markus Schmidberger při lokalizaci Heinricha poblíž Chamu Chvilka soustředění při pečlivé přípravě týmu před nočním terénním monitoringem v zázemí Správy CHKO Český les na Přimdě Výsledky satelitní telemetrie V průběhu projektu bylo označeno satelitními vysílačkami celkem 8 samců v ČR a další 3 samci v Bavorsku (viz tabulku na násl. straně). V prvním roce byla ověřena funkčnost plánované metody satelitní telemetrie na 2 exemplářích. Jednalo se především o prokázání vhodnosti dříve v Zoo Plzeň testovaného připevnění vysílačky i v přirozených podmínkách, přiměřené dobíjení vysílače fotovoltaickým článkem v podrostu i při zatažené obloze a terénní praxí ověřena funkčnost technických zařízení k zaměřování polohy a automatického záznamu kolísání signálu. Data ukázala, že většina označených chřástalů, u kterých vysílačka fungovala delší dobu, se zdržovala na stejné lokalitě od označení až do odletu. Odlišné chování vykázal chřástal označený v oblasti se zcela vysekanými loukami v Slavkovském lese, který přelétl až na pobřeží Baltu, ale pak se záhy vrátil na Broumovsko, a také pták odchycený u Chamu, který po seči 14

15 navštívil několik okolních míst a přelétl na nesečené louky v našem pohraničí, aby se pak postupně přes další krátkodobé zastávky postupně vydal po trase tahové cesty do Maďarska. Tři samci byli v době tahu přímo dohledáni v terénu na migračních zastávkách v Srbsku a Maďarsku. Celkově byla zjištěna nečekaně vysoká věrnost samců svým tokaništím a tedy patrně i hnízdištím po celou dobu hnízdní sezóny až do data odletu. Základní údaje o sledovaných chřástalech (Pozn.: Vzhledem k periodě vysílání 2 dny + 10 hod. a ojedinělým výpadkům napájení vlivem nedostatku slunce mohou být skutečná data ve výjimečných případech mírně odlišná.) ADAM BOHUMIL CHRIS FRITZ DAVID EDA č. vysílače (PTT ID) ornitologický kroužek H H FL H H H lokalita odchytu Vranov N. Kramolín Cham Nösswartling Sítiny Zhůří oblast Domažlice Mar. Lázně Cham, D Cham, D Mar. Lázně Kašperské Hory odchyt a označení typ porostu mezofytní kulturní louka mokřadní lada a louky kulturní louka kulturní louka mezofytní kulturní louka komplex přirozených luk management porostu nesekáno vše posekáno sekáno zbytek louky vše posekáno paseno doba sekání nesekáno před odchytem před odchytem? před odchytem paseno od po zbytek chování doma stálý - - stálý dezerce stálý poznámka louka ponechána bez zásahu sklizeň sena, ohradníky mortalita závada přenosu dat záhy odlet k Baltu a návrat na Broumovsko zůstal i přes nepříznivé podmínky odlet (migrace) konec migrace přímá - - lokalizován v terénu - zastávky do konec signálu PTT počet dnů sledování místo poslední lokace Eritrea stejné stejné stejné Broumovsko, ČR Keňa přímá vzdálenost (km) (Balt 500) 6260 zimoviště Keňa GOLI HEINRICH IVAN JAKUB KAREL č. vysílače (PTT ID) ornitologický kroužek H FL H H H lokalita odchytu Srní Cham Žebráky Srní Srní oblast Sušice Cham, D Přimda Sušice Sušice odchyt a označení typ porostu kulturní louka a ruderální lado kulturní louka mezofytní kulturní louka kulturní louka a ruderální lado kulturní louka a ruderální lado management porostu sekáno pozdě vše posekáno sekáno pozdě sekáno pozdě sekáno pozdě doba sekání seč po po seč seč chování doma stálý dezerce stálý stálý stálý poznámka přesun do nesečeného údolí odlet na další zastávky zůstal nesečený mokřad a okraj zůstal nesečený okraj zůstal nesečený okraj,závada PTT odlet (migrace) migrace přímá zastávky přímá přímá zastávky konec signálu PTT počet dnů sledování místo poslední lokace Jižní Súdán Maďarsko Zambie Zambie Súdán přímá vzdálenost (km) zimoviště - - Zambie Zambie - 15

16 Vyhodnocení záznamů prokázala typickou denní aktivitu, zatímco v noci data ukazují minimální pohyb a naznačují běžné nocování, přestože noční volání je u samců typickým projevem. Ptáci se dokázali vyrovnat i s plošným kosením jejich stanoviště, pokud probíhalo od středu a zůstal dostatečně velký neposečený okraj, nebo navazující travní porost. Při správném způsobu kosení se ptáci dokážou bez problému přesunovat na nejbližší vhodná stanoviště. Extenzivní kulturní louka v CHKO Český les poblíž obce Vranov, kde hospodaří zemědělec, který je přihlášen do dotačního titulu na podporu chřástala polního. Samec ADAM zde strávil celou hnízdní sezónu od označení vysílačkou do a b c d Příklady dalších biotopů, kde byly sledováni samci chřástalů: a) komplex horských přirozených luk u zaniklé obce Zhůří na Šumavě, b) louka v NP Český les domov Ivana. Po odloženém sečení zůstával na ponechané mokřině uprostřed, později se přemístil na ponechaný pruh podél cesty zhruba u spodní hrany záběru, c) zbytek nepokosené louky v těsné blízkosti řeky Cham, kde se zdržoval Chris, d) díky aktivitě LBV zůstala uprostřed posekaných luk u Nösswartlingu malá plocha, kde se Fritz několik týdnů ukrýval. 16

17 1a 1b Časné kosení luk znemožňuje vyhnízdění a vyvolává u dospělců přesuny a hledání příznivějších podmínek. Chřástal Heinrich postupně navštívil v Bavorsku několik míst, až nalezl vhodnou louku u Mariánských Lázní (1a), kde zůstal přes 1 měsíc ( ) a později pak nedaleko Plzně (u Vodního Újezda) (1b), kde zůstal i přes senoseč na podmáčených zbytcích luk až do , kdy zahájil migraci přesunem do Maďarska (1c). 1c 2a Tahová zastávka Karla u Balatonu v Maďarsku. V poměrně intenzivně využívaném prostoru okolo jezera zůstala nezastavěná plocha s různě obhospodařovanými díly (2a). Náš chřástal si zvolil jednu malou parcelu s patrně nejvyšším porostem třtiny a rákosí (2b, 2c). 2b 2c 17

18 Heinrich se v Maďarsku zastavil na pasece v akátině ve velmi hustém porostu konopí. Neudržovaný svah a sad v rozptýlené zástavbě okraje Nového Sadu (Srbsko). Chřástal Eda se zde zdržoval 17 dní, mezi Jen vzácně se podaří zahlédnout letícího chřástala a ještě vzácnější je zachytit ho na fotografii, navíc se satelitní vysílačkou, jako zde Jakuba. Samec Adam s vysílačkou po vypuštění v hustém porostu na loukách u Vranova. 18

19 Šest označených chřástalů doletělo při tahu až do Afriky. V zásadě lze charakterizovat dvě odlišné tahové strategie: intenzivní souvislý přesun a pozvolnější přesun po podobně dlouhých přeletech, ale s výraznými zastávkami. Zcela objevným a překvapivým byl prokázaný způsob tahu. Ptáci preferují dlouhé noční přelety, jejichž délka může přesáhnout i 800 km. Směr letu byl vždy téměř přímočarý. Typické jsou pro ně dlouhé přímočaré přelety moří. Zajímavé a dosud neznámé je jejich chování v jižním Súdánu, kde k tahovým zastávkám a doplnění energie využívají umělé zcela nové zemědělské plochy založené v místech velkorysých zavodňovacích projektů (Gezíra) mezi Modrým a Bílým Nilem. Tři ptáci dosáhli svého zimoviště. Jeden v Keni v NP Tsavo West a další dva v Zambii. Důležitým přínosem projektu jsou nové informace o migrační strategii chřástalů včetně rychlosti, doby letu, migračních zastávek, denní aktivity při migraci nebo charakteru biotopů na zimovišti. Zároveň se prokázala i očekávaná vysoká mortalita ptáků během hnízdění a migrace. Tah a přesuny sledovaných chřástalů v Evropě. David evidentně nehnízdil a opustil hned po označení čerstvě posekané louky v CHKO Slavkovský les přeletem až k Baltu. Nehnízdící Heinrich hledal a nenašel vhodnou neposekanou louku v Bavorsku, ale až u nás. U Balatonu se zastavili Karel a Heinrich, v Srbsku Eda a Jakub, ostatní letěli bez delších přerušení přímo. Na mapce: Eda, Ivan, Karel, Goli, Jakub, Bob, David, Heinrich, Adam. 19

20 Tah přes Středomoří a severní Afriku. Ptáci téměř přímočarým tahem překonávají Středozemní moře do Egypta nebo někteří letí i východněji až do Saudské Arábie. Překvapivé je jejich chování po dosažení jihu Súdánu. Jejich přímý a rychlý let zde náhle změní směr, jakoby hledali vhodná místa k doplnění energie. Slouží jim k tomu oblasti nově zavlažované vodou z Bílého a Modrého Nilu. Na mapce: Eda, Ivan, Karel, Goli, Jakub, Bob, David, Heinrich, Adam. Co to znamená pro ochranu chřástalů? Jedinou úspěšnou cestou je systematická ochrana vhodných ploch pro chřástaly během hnízdní sezóny. Územní ochrana samozřejmě nevylučuje zemědělské hospodaření, jen je nutná jeho jistá modifikace. Hlavním negativním faktorem pro jejich výskyt je masový rozvoj monokultur plodin na biopaliva, ale také častá intenzivní pastva v mokřinách a prameništích. Tam, kde se zemědělci přihlásí k příslušnému dotačnímu titulu (ptačí lokality na travních porostech hnízdiště chřástala polního) u MZe ČR, jsou stanoveny podmínky doby a způsobu seče, které umožní ptákům úspěšná vyhnízdění. Mimo dotační plochy je minimálně žádoucí sekat malou pojezdovou rychlostí od středu luk a nechávat stát okrajové nebo podmáčené pásy vegetace, nejlépe do konce srpna. Při vhodném rozložení nemusí jít o velkou výměru a tím ani o velkou ztrátu biomasy nebo významnou část dotace. Časné sekání může zničit započaté snůšky, ale dospělí ptáci mají možnost přežít, přesunout se a případně zahnízdit podruhé. 20

21 Zásadním pro ochranu chřástalů je dobrá spolupráce se zemědělci, kteří hospodaří na chřástalích loukách. Snímek z natáčení dokumentu České televize o soužití zemědělce Josefa Hlavsy ze Srní s chřástaly. Pozvolné kosení od středu plochy dává chřástalům i dalším druhům šanci vzdálit se. Co může udělat veřejnost? Určitě by se měla vyvarovat pouštění psích mazlíčků a zvláště větších plemen v době hnízdění ve volné krajině do nepokosených luk, mokřin a rákosin. Populaci chřástalů škodí i kočky domácí, které jsou agresivními predátory, pokud je necháme toulat. Přirozený pud kočky vede k intenzivnímu chytání a zabíjení živé kořisti přiměřené velikosti v okolní krajině. Mezi kořist pak patří jak dospělí chřástalové, tak i jejich mláďata. Při udržování našich parcel nebo jiných pozemků zkusme zvážit, zda je nutné, abychom v potu tváře vytvářeli na okraji luk, lesa, či rybníka sterilní golfový trávník, který je zbaven přirozené pestrosti života. V neposlední řadě je jasné, že v přírodě zejména v noci, kdy spousta živočichů je aktivních, je žádoucí se chovat tiše a s pokorou. V případech, že zaslechnete volání samce chřástala polního, přispějte k jeho výzkumu a ochraně a zašlete, prosím, elektronickou zprávu či jakkoliv jinak nás informujte s udáním místa a času na kontaktní adresu Zoologické zahrady v Plzni: či na pesova@plzen.eu. 21

22 Ostatní druhy zjištěné při mapování a b c d e f g h i a) cvrčilka zelená, b) křepelka polní, c) cvrčilka říční, d) bekasina otavní, e) puštík obecný, f) rákosník zpěvný, g) rosnička zelená, h) bramborníček hnědý, i) ťuhýk obecný Závěr Podrobné zpracování všech získaných dat a informací během projektu potrvá ještě nějaký čas. Již teď je však zřejmé, že projekt splnil plánovaný záměr a použitá technika se osvědčila. Výsledky projektu posouvají znalosti o biologii vzácného a skrytě žijícího chřástala polního na výrazně vyšší úroveň a přinášejí i cenné praktické zkušenosti z jeho ochrany v České republice i v Bavorsku. Úspěšným završením tříletého projektu satelitní telemetrie určitě společná snaha o ochranu chřástala polního nekončí. Projekt otevřel další řadu odborných otázek a ukázal především, že problematika ochrany ptáků i dalších živočichů zemědělské krajiny je velmi naléhavý úkol a řešení je reálné. 22 Za tým řešitelů: Lubomír Peške, Jiří Vlček, Tomáš Peš, Jiřina Pešová, Markus Schmidberger

23 Poděkování Vláda Horní Falcko, zejména Dr. Heinrich Baumann, Dr. Wolfgang Nerb Plzeňský kraj LBV Cham všichni spolupracovníci Správa CHKO Český les Dr. Milena Prokopová a všichni další kolegové Správa CHKO Slavkovský les Pavla a Přemysl Tájkovi a ostatní spolupracovníci Správa NP a CHKO Šumava Zoologická a botanická zahrada města Plzně Václav Strolený, Richard Viduna, Marie Kolářová, Carmen Hradilová, Jaroslav Vogeltanz Zemědělci Josef Hlavsa a Frederick van Everdingen Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Investice do vaší budoucnosti V roce 2014 vydala Zoologická a botanická zahrada města Plzně, příspěvková organizace Text: Jiří Vlček, Lubomír Peške Mapové podklady: Google Earth, KÚPK OŽP Úprava textu: Martin Vobruba Fotografie a obrázky: Petr Lang, Karel Brož, Jaroslav Vogeltanz, Lubomír Peške, Richard Viduna, Tomáš Peš, Alena Skálová, Jiří Vlček Grafické zpracování: Jan Kubeš ( Tisk: ROTAtisk Kolín

24 24