MANAGEMENT ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY VYBRANÝCH TVAROVANÝCH DŘEVINNÝCH VEGETAČNÍCH PRVKŮ V ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ TVORBĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici MANAGEMENT ZAKLÁDÁNÍ A ÚDRŽBY VYBRANÝCH TVAROVANÝCH DŘEVINNÝCH VEGETAČNÍCH PRVKŮ V ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ TVORBĚ Vedoucí práce Ing. Stanislav Vilím Vypracovala Bc. Kateřina Pernikářová Lednice 2012

2

3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Management zakládání a údržby vybraných tvarovaných dřevinných vegetačních prvků v zahradní a krajinářské tvorbě vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.. Podpis diplomanta Pernikářová, v Lednici, dne

5 Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Ing. Vilímovi za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

6 Obsah 1 CÍL PRÁCE ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Použití tvarovaných dřevin v jednotlivých etapách vývoje zahradního umění Starověká zahrada Středověká zahrada Renesanční zahrada Zahradní období baroka Osvícenství století Tvarování rostlin v Asii Živé ploty a tvarované dřeviny v současné zahradní tvorbě Skupiny vybraných tvarovaných vegetačních prvků Živé ploty Tvarované stromové stěny a špalíry s vysokým kmenem Tvarované stěny a špalíry nad 2m se zavětvením odspodu Funkce živých plotů Zakládání živých plotů Volba vhodného typu Pěstitelská kritéria vhodnosti dřevin pro živé ploty Kvalita rostlin Dřeviny vhodné pro tvarované živé ploty Příprava půdy Výška rostlin a výsadba Péče o živé ploty Výživa a ošetřování

7 3.6.2 Řez tvarovaných živých plotů Způsoby pěstování dřevin do živých plotů v Zahradnictví Jelínek Veltrusy u Prahy (ČR) Historie zahradnictví Poloha a přírodní podmínky Geomorfologická charakteristika Geologické a pedologické podmínky Podnebí Biogeografická charakteristika Strojní vybavení firmy Jelínek Popis způsobů pěstování dřevin do živých plotů v Zahradnictví Jelínek - Veltrusy u Prahy MATERIÁL A METODIKA A) MATERIÁL A METODIKA k části A B) MATERIÁL A METODIKA K ČÁSTI B VÝSLEDKY VÝSLEDKY ČÁSTI A Zhodnocení a porovnání způsobů zakládání a údržby živých plotů včetně finanční náročnosti v modelovém objektu č Zhodnocení a porovnání způsobů zakládání a údržby živých plotů včetně finanční náročnosti v modelovém objektu č Zhodnocení a porovnání způsobů zakládání a údržby živých plotů včetně finanční náročnosti v modelovém objektu č VÝSLEDKY ČÁSTI B DISKUZE ZÁVĚR SOUHRN A RESUME SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ Tištěné zdroje

8 9.2 Internetové zdroje Nabídkové katalogy hodnocených školek Citované normy Jiné zdroje SEZNAM PŘÍLOH

9 1 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je prostudovat dostupné domácí a zahraniční literární prameny týkající se problematiky pěstování, zakládání a údržby tvarovaných dřevinných vegetačních prvků. Na základě vlastního šetření zhodnotit využití zapěstovaných tvarovaných školkařských výpěstků při tvorbě vegetačních prvků v objektech zahradní a krajinářské tvorby. 1 Dále ve třech modelových objektech zhodnotit a porovnat různé způsoby zakládání a údržby tvarovaných dřevinných vegetačních prvků. Na základě zjištěných informací demonstrovat finanční náročnost jednotlivých způsobů zakládání a údržby živých plotů. Modelovými dřevinami pro tuto práci byly zvoleny hlavně listnaté druhy, zejména Carpinus betulus L. 1 Tento bod byl po vzájemné dohodě se školitelem z důvodu absence produkce zapěstovaných tvarovaných dřevinných vegetačních prvků v ČR pozměněn na zhodnocení nabídky vlastní školkařské produkce sazenic vybraných listnatých dřevin určených do živých plotů v rámci ČR. 9

10 2 ÚVOD Zahrada je dnes pro člověka důležitým životním a únikovým prostorem. Poskytuje ochranu proti negativním a často i škodlivým vlivů okolí. Klíčovým prvkem, který pomáhá tyto vlivy eliminovat je živý plot nebo zelená stěna. Jejich existencí dochází ke splnění mnoha důležitých funkcí zahrady, především hygienické, estetické, mikroklimatické, funkci oplocení apod. Tyto vegetační prvky představují ale také mnohostranný sadovnický prvek, jehož zásluhou se mohou na zahradě vytvářet působivé prostory, pomáhající do koncepce zahrady přirozeně integrovat jednotlivé stavební prvky. Historie zahradního umění má dlouholetou tradici, ve které se postupně formoval význam živých plotů a míra jejich uplatnění. Dříve husté řady volně rostoucích keřů a stromů oddělovaly jednotlivé pastviny dobytka (k vidění jsou dodnes na mnoha místech světa, například ve Velké Británii), dále sloužili jako ohraničení prostoru. Byly vysazovány převážně jako oplocení u přilehlého domu, aby jej chránili před poškozováním zvěří a vniku nežádoucích činitelů. Pro tyto účely se používali hlavně husté, rychle rostoucí dřeviny především domácích druhů, s obtížně prostupným habitem. S příchodem umění zahradní architektury, kdy se zahradní prostor začal pomalu cíleně formovat, nabývaly živé ploty důležitosti prostorutvorného prvku a to zejména živé ploty pravidelně stříhané a tvarované živé stěny dosahující různých výšek. Do popředí se tak dostával jejich architektonický a kompoziční význam. 10

11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Použití tvarovaných dřevin v jednotlivých etapách vývoje zahradního umění Starověká zahrada První zprávy o řezu dřevin za účelem vytvoření určitého růstového tvaru pocházejí z řecko-římského období starověku zvaného Antika. Umění řezu zvané Art topiary vzniklo snad právě zde. Pojem art topiary skrývá řecké slovo topos, které znamená něco jako místo či krajina. V předkřesťanské době označoval pojem opera topia krajinomalbu, zatímco v 1. století po Kristu se tento pojem používal pro zahradní umění. Člověk, který se tomuto umění věnoval, se nazýval Topiarius, dříve otrok řeckého původu, pracující v římských zahradách, později zahradní architekt. Mezi používané dřeviny patřily zejména rod Cupressus L., Laurus L., Hedera L., Buxus L. a Myrtus L. (M. Pejchal, 2011) Středověká zahrada V areálech středověkých hradů, lze předpokládat existenci plošně omezených ostrůvků zeleně. U studny na nádvoří byly vysazovány solitérní dřeviny, nejčastěji lípa (Tilia L.) nebo ovocné dřeviny. U solitérních dřevin byla často tvarováním zdůrazňována jednotlivá patra větví koruny. Větve byly vplétány do důmyslných konstrukcí tak, aby se mohly dřeviny pěstovat i v malých zahrádkách hradních paní (komtesina zahrádka) (L. Křesadlová, 2006), (Příloha č. 1). Ve 12. století hrály významnou roli tvarované lípy a to jak lípy vesnické, taneční i soudní (D. Weachter, 2005) Renesanční zahrada V renesančních zahradách 15. století nacházely dřeviny velmi široké uplatnění. Především bylo oživeno právě používání tvarovaných dřevin, mající svůj základ v antické tradici (přílohy č. 3, 4, 5) Dřeviny byly tvarovány tak, aby odpovídaly dobovému vkusu a rozměrům zahrad. Francesco Colonna vydává v roce 1499 své velmi významné dílo Hypnerotomachia Polifili se vzorníkem nejrůznějších tvarů a typů topiary. Toto dílo vychází později také ve Francii (1565) a v Anglii (1592) a zřetelně poukazuje, jak se mohou rostliny ve své tvarované podobě stát v podstatě stavební hmotou. Neexistovaly zde žádné 11

12 rozdíly mezi rostlinným a neživým materiálem, v kompozici zahrad mohly tvarované vegetační prvky nahrazovat zděné stavební prvky. Byla z nich tvořena tzv. zelená architektura zelené pavilony, loubí, kolonády (M. Kalusok, 2004). Jako příklad lze uvézt rotundy, jejichž spodní část sestávala z kamenů, zatímco horní byla tvořena rostlinami. Jedná se tak o zřetelnou ukázku zahradnického ideálu, který v následujících letech výrazně ovlivnil tehdejší zahradníky. Krom toho zmiňuje dílo rovněž francouzské zahrady zdobené zvířecími figurami u rostlin. Pro období renesance byla rozhodující skutečnost, že tvarované dřeviny byly považovány za přirozené. Neobjevila se myšlenka, že by se jednalo o něco nepřirozeného. Tvary, které díky umění řezu vznikaly, byly dokonce považovány za vzor pro architektonické návrhy (D.Weachter, 2005). V Itálii dovolovalo teplé klima zahradníkům využívat bohatý sortiment stálezelených stromů i keřů, jejichž vzhled a působení se během roku téměř nezměnilo. Specifickou část italských zahrad tvořilo tzv. alberto (listnatý lesík) a bosco, kde se po obvodu skupiny v pravidelném rastru vysázených stromů mohly objevit tvarované dřeviny. K jeho vysazení byly používány především dřeviny jako Quercus ilex L., Abies Mill., Picea A. Dietr., Laurus nobilis L. aj. Mohlo to být chápáno jako symbol divoké přírody, která je postupně rukou člověka kultivována až do přísných geometrických tvarů. (Křesadlová, 2006) V renesanci byla známa většina dnes již běžných ovocných druhů. Ovocné dřeviny, pravidelně tvarované řezem, především Malus Mill. a Cydonia Mill., byly oblíbenou součástí i reprezentačních prostor zahrad protože ztělesňovaly antický ideál krásy a užitku. (L. Křesadlová, 2006) Solitérní dřeviny byly jako akcent vysazovány do rohu či po obvodu záhonů i do středu jednotlivých tabulí parteru. Většinou byly tvarovány řezem do sloupovitých, kuželovitých a kulovitých tvarů. K používaným taxonům patřily Tilia L., Ulmus L., Taxus baccata L., Carpinus betulus L. K získání drobnějších tvarovaných solitér se využíval Juniperus L. a Buxus sempervirens L. Lze předpokládat, že pěstované dřeviny okrasné květem Syringa vulgaris L.. Philadelphus coronarius L., Laburnum anagyroides Medik., Viburnum opulus L. aj. byly vysazovány solitérně a nebyly řezem výrazně tvarovány. Volně rostoucí dřeviny se objevují také ve středech labyrintu (L. Křesadlová, 2006). Tvarované živé ploty rozdělovaly zahradu na jednotlivé části. Zakrývaly nevzhledná místa, vymezovaly plochy záhonů nebo samy tvořily zajímavý ornament na jejich 12

13 ploše. V Anglii se stal velmi oblíbený tzv. Knotenbeet"- uzlový záhon tvořený složitě spletenými nízkými plůtky. (Příloha č. 2,6,7) O jeho rozšíření se zasloužil především architekt Salomon de Caus. Jednotlivé plůtky byly vysazovány z různých druhů dřevin či bylin. Vznikala tak zajímavá mozaika různých odstínů zelené barvy, působivá i v zimním období. V prostoru mezi plůtky mohla být ponechána volná půda, nebo nasypán štěrk různých barev nebo vysazeny další rostliny. K ohraničování záhonů a k výsadbě uzlového" dekoru se využívalo drobnějších keřů a polokeřů jako Buxus sempervirens L., Lavandula angustifolia Mill., Origanum vulgare L., Santolina chamaecyparissus L., Thymus L., Vinca minor L. aj. (Hobhouse, 1999). Oblíbeným prvkem zahradní kompozice se staly labyrinty. Byly vysazovány z druhů, které byly v plotech obtížně prostupné. např. Berberis vulgaris L., Crateagus L., Ilex aquifilium L., Rosa L., Prunus spinosa L. i z dalších keřů jako Ligustrum vulgare L., Colylus avellana L., Ribes rubrum L. V renesančních zahradách výška stěny bludiště většinou nepřesahovala výšku člověka. Stejný sortiment dřevin spolu s druhy Taxus baccata L. a Carpinus betulus L. byl používán k výsadbě tvarovaných i volně rostoucích živých plotů, které plnily další výše zmíněné funkce (Příloha č. 3) Živé ploty pro období renesance by se daly charakterizovat následujícím způsobem: Řezem tvarované živé ploty jednoduchého tvaru bez ozdob výšky nad 1,5m (pohledové clony, okraje zahrad, zakrytí obvodových zdí) Řezem tvarované živé ploty jednoduchého tvaru bez ozdob výšky od 0,5m do 1,5m (labyrinty) Řezem tvarované živé ploty jednoduchého tvaru bez ozdob výšky do 0,5m (obruby záhonů, vytvoření ornamentů. (L. Křesadlová, 2006) Zahradní období baroka V období baroka se zahradní umění vydalo dvěma rozdílnými směry. V kolébce baroka, v Itálii se od konce 16. století rozvíjel dynamický směr. Kompozice zahrad, založená na výrazné gradaci terénu, zůstala zachována. Rozvinula se asymetrie, atektoničnost, prostor se prodlužuje ve směru podélné osy. Zahrady se stávají rozmanitější a okázalejší především v architektonických doplňcích, které se často rozvíjí na úkor vegetace. Všude vládne pohyb a dramatické napětí. Ve způsobu použití rostlin italské baroko navazuje na 13

14 základní principy renesanční zahrady a rozvíjí především tvarovou stránku v plastickém ornamentu záhonů a členění zahrady na vizuálně oddělené celky (L. Křesadlová, 2006). Ve Francii se pod vlivem sílící moci panovníka a rozdílných prostorových možností rodí nový styl - klasicismus. Vychází opět z antických ideálů harmonie, čistoty, vyváženosti. Vytváří dokonalou kulisu pro prezentaci absolutní moci jednotlivce. Perspektiva hlavní osy je umocněna přesným ohraničením, protíná celou kompozici a končí v nekonečnu. Plocha klasicistní zahrady je doslova vyřezána" do zelené masy. Tvarovaná zeleň se uplatňuje v horizontále i ve vertikále. (Z. Čechovská, 2003) Použití dřevin ve francouzské barokní zahradě V ploše (v horizontále) se dřeviny, v podobě nízkých tvarovaných plůtků z Buxus sempervirens L., staly součástí jednotlivých typů parterů: Parterre de broderie - nízké buxusové plůtky na podkladu různobarevných písků: Partere des piéces coúpées pour des fleur- květinové záhony lemované buxusovými plůtky a pískovými cestami. (Z. Čechovská, 2003) V prostoru se uplatnily solitérně stojící topiary (umělecky tvarované dřeviny). Ty vnášely do zahrad rytmus a vertikálu. Byly vysazeny přímo v půdě nebo v nádobách, lemovaly cesty, byly umísťovány mezi kmeny stromů v alejích, staly se náplní bosketů, doplňovaly jak partery, tak oranžerie a volné travnaté plochy. Ve Francii, ale i ve středoevropských podmínkách, se k tvarování topiary používaly především Buxus sempervirens L., Taxus baccata L., Picea sp. (L. Křesadlová, 2006) Živé ploty a stěny byly ve Francii označovány termínem Palissade. Jejich funkcí bylo podpořit perspektivu os a oddělovat jednotlivé zahradní prostory. Nízké plůtky často doprovázely aleje a zakrývaly kamenné zídky. Středně vysoké palisády (1,5m až 3m) již sloužily jako optická clona. K jejich výsadbě byl používán ve Francii především Taxus baccata L., Ilex aguifolium L., Crateagus L.. Ligustrum L., Carpinus betulus L. Vysoké palisády (nad 3m) mohly být plně zavětvené až k zemi nebo poloplné, kdy kmeny byly ponechány do výšky 2-3m holé. Do plných stěn mohly být vystříhány niky pro umístění soch a zahradního mobiliáře. Nejvyšší stěny označované Charnelles" (Charne - francouzsky habr) dosahovaly výšky okolo 7m a sloužily k vymezení bosketů. Oblíbenou náplní bosketů byly labyrinty. Stěny labyrintů, na rozdíl od renesance, přesahovaly výšku člověka. K výsadbě vysokých živých stěn se používaly Carpinus betulus L., Tilia cordata Mill., Tilia platyphyllos Scop., Aesculus hippocastanum L., 14

15 Ulmus minor Mill., Acer campestre L., Fagus sylvatica L. aj. Kromě kubických tvarů byly palisády tvarovány do podob rozmanitých okenních galerií, portálů, arkád. Náplní bosketů se stávala tzv. zelená architektura - zahradní chodby, loubí, pavilony aj. vytvořené z dřevin tvarovaných do žádaných tvarů pomocí dřevěných latí, kovových prutů a obručí, stejně jako u složitějších tvarů uměleckých palisád". (L. Křesadlová, 2006; Z. Čechovská, 2003) Také koruny stromů v alejích mohly být tvarovány do kubických tvarů. (Příloha č.8) Do ploch květinových záhonů (tzv. rabat) byly vysazovány solitérní volně rostoucí nebo tvarované kvetoucí keře rodu Viburnum L., Philadelphus L., Syringa L., Rosa L., Hybiscus L. (L. Křesadlová, 2006). Z období baroka pocházejí také velkolepé tvarované aleje. Lípy, jilmy a jírovce se pomocí pravidelného řezu tvarovaly tak, aby si uchovali mladiství tvar koruny. Ve všech těchto tvarech se odráží myšlenka baroka: jde o lidskou dovednost přistříhávat rostlinám křídla. (D. Weachter, 2005) Barokní zahrady u nás V barokních zahradách na našem území bylo dle dochovaných písemných a obrazových dokumentů možno nalézt většími vegetačních prvků, typických pro francouzskou barokní zahradu. Dokladů o konkrétních taxonech používaných dřevin je již mnohem méně. Při dobových popisech je u většiny barokních zahrad zmiňován tvarovaný zimostráz (Buxus sempervierens L.) jak v podobě plůtků tak drobných topiary (Heřmanův Městec, Libochovice aj.). K získání topiary větších rozměrů byl používán především tis (Taxus baccata L.). například Královskou zahradu v Praze zdobily dle dobových zpráv tisy a smrky zastřihávané do pyramidálního tvaru. Tisy tvarované do tvaru pyramid byly vysázeny také v Krásném Dvoře (1730). Topiary různých tvarů jsou zobrazeny na vedutách zámku v Dobříši nebo v Červeném Dvoře, pocházejících cca z poloviny 18. stol. Vysoké tvarované stěny byly vysazovány především z habru (Carpinus betulus L.), jak je doloženo z Českého Krumlova (1685), Krásného Dvora (1730), Libochovic (1685), Třeboně. Do Květné zahrady v Kroměříži měly být pro výsadbu do tvarovaných stěn nakupovány kdoule (Cydonia oblonga Mill.) a dále zde byly k tvarování používány habry (Carpinus L.), buky (Fagus L.) a hlohy (Crataegus L.). Do alejí byly v zahradách vysazovány především lípy (Tilia L.) - Královská zahrada v Praze, zámecká zahrada v Českém Krumlově. V 15

16 Českém Krumlově byl do tvarovaných plotů používán na začátku 18. století také dřišťál (Berberis L.). (L. Křesadlová, 2006, Z. Čechovská, 2003) Tvarované vegetační prvky pro období baroka by se daly charakterizovat následujícím způsobem: Plošné prvky- nízké plůtky tvořící ornament na parter Prostorové prvky solitéry (topiary) v nádobách ve volné půdě liniové výsadby- aleje, avenue živé ploty jednoduchého kubického tvaru do výšky 1,5m (doprovod alejí, zakrytí zdí) od 1,5m do 3m (labyrinty, pohledové clony) nad 3m (vymezení větších plošných celků)-plné/poloplné zelená architektura-zahradní stavby ze živých rostlin (kolonády, arkády, loubí) ovocné dřeviny tvarované v řadové výsadbě (užitkové zahrady) Poněkud odlišně se vyvíjela barokní zahrada v Holandsku. Holandská zahrada si uchovala rovinný charakter, protkaný vodními kanály. Plochy byly jednoduše členěny, byl kladen důraz na detail. V duchu předloh Vredemana de Vienes, Johanna Royera, Petra Lauremberga a jiné se zde velmi dlouho uplatňovaly dřeviny, tvarované do podob lidí, zvířat a věcí, i když v ostatních zahradách od toho bylo již upuštěno. Podobný vývoj nastal i v Anglii. Tvarování dřevin zde získalo nebývalou oblibu a vznikaly zahrady přímo přecpané keři, stromy a ploty tvarovanými do nejpodivnějších podob. Mimo jiné i toto šílenství" vyústilo v odmítnutí pravidelných zahrad a vytvoření osobitého krajinářského stylu. (L. Křesadlová, 2006; M. Kalusok, 2004) Osvícenství S nástupem osvícenství získalo špatnou pověst mimo jiné i umění tvarování. A to protože neodpovídalo tehdejším intelektuálním nárokům. Ideál krásy, platný na počátku 18. století, vytlačily nyní volně rostoucí rostliny vznikem přírodně krajinářského slohu. Tento sloh je charakteristický volným, 16

17 nepravidelným uspořádáním jednotlivých prvků. Stříhané živé ploty a jiné tvarované dřeviny tak představují cizorodý prvek těžko slučitelný s liniemi cest přirozeně sledujících členitost terénu a vedených v ladných křivkách diametrálně odlišných od přísně geometrických renesančních a barokních zahrad. (S. Burian, 2008) století Až v 19. století vznikala na zámku Elvaston v britském Derbyshire Topiary Garden, která se stala inspirací pro mnoho dalších zahrad s tvarovanými dřevinami. Nově objevena byla také zahrada v Levens Hall v Cumbrii (Severozápadní Anglie). Ta byla původně založena v roce 1689, avšak teprve nyní objevili lidé krásu zdejších četných tvarovaných živých plotů a figur ze zimostrázu a přispěli k tomu, že zahrada byla obnovena. Při používání tvarovaných dřevin se vycházelo z historické tradice a tvarovacím řezem se zabývalo velmi mnoho proslulých zahradních umělců. Kromě Georga Nicolsona a Riginalda Blomfiela se uměním tvarovacího řezu zabývala dokonce i Gertrude Jekyll, jež je považována za ztělesnění pojmu přírodní zahrada. Konečně se v Anglii vytvořil svébytný zahradní styl vysokého umění tvarování. Zároveň se do podvědomí veřejnosti čím dál více dostávala obliba figurálního řezu. (D. Waechter, 2006) Tvarování rostlin v Asii Touha tvarovat rostliny se neomezovala pouze na evropský západní svět. Také v čínské zahradní kultuře se můžeme setkat s tvarovanými rostlinami. Nároky spojené s tvarováním dřevin byly však naprosto odlišné, neboť asijští zahradníci usilovali spíše o napodobení přírody. Věkově mladé dřeviny mají vzbuzovat dojem, že jsou prastaré, a že za to, jak vypadají, můžou pouze přírodní síly. Toto umění existuje v Číně dodnes a také v našem kulturním prostředí se stále více stává symbolem východní kultury. (D.Waechter, 2006) 17

18 3.2 Živé ploty a tvarované dřeviny v současné zahradní tvorbě Živé ploty mají v současné zahradní a sadovnické tvorbě specifické uplatnění. I když novodobé koncepce zahradně architektonických úprav vycházejí převážně z volného uspořádání vegetačních prvků v daném prostoru, existuje mnoho situací, kdy jsou při kompozičním řešení nezbytné. Samostatný a vyhraněný okruh, v němž se uplatňují tvarované živé ploty a dřeviny, představuje historická zeleň. Je nenahraditelná a nezastupitelná, neboť tvoří ve většině zahradních slohů základ jejich kompozice. To však často znamená nejen problémy spojené s běžnou, každoročně se opakující údržbou plotů, ale především s jejich obnovou. Údržbě historických zahrad bylo ke konci 20. století věnováno velmi málo pozornosti. Mnoho objektů se proto nacházelo natolik v kritickém stavu, že vyžadovali radikální obnovu, včetně obnovy živých plotů, stěn a ostatních tvarovaných dřevin. Velké množnosti pro využití živých plotů poskytuje veřejná zeleň. Přítomnost živých plotů je nezbytná všude tam, kde je nutné řešit prostorové členění sadovnické kompozice, jako na pěších zónách, promenádních trasách, nebo tam, kde je třeba rozlišit zájmové činnosti návštěvníků, například pohledové a provozní oddělení různých komunikací. Živé ploty se ve veřejné zeleni také uplatňují při vytváření vhodného pozadí odpočinkových ploch, teras a zahradních koutů. Jejich výsadbou lze zdůraznit významné zahradní partie, usměrňovat žádoucí pohledy a naopak zamezit nežádoucí. I nadále zůstanou živé ploty nezbytnou součástí kompozice v zahradách. Rovnocenné uplatnění nacházejí jak tvarované, tak i volně rostoucí formy. Jejich poslání bude hlavně zaměřeno na ohraničení či oplocení pozemků, bud' jako tvarované ploty, anebo jako ploty přírodní, volně rostoucí, které působí mnohem hezčím dojmem, než nevkusná, různě improvizovaná technická oplocení. (D. Šonský, 1999) 18

19 3.3 Skupiny vybraných tvarovaných vegetačních prvků Živé ploty Živý plot je podle definice primární, složený vegetační prvek (Šimek, 2007). Živé ploty jsou liniové výsadby dřevin, jejichž funkce je nejčastěji izolační (pohledová clona, oddělení dvou kvalit prostředí atd.). Základním kritériem je dokonalý horizontální a vertikální zápoj. Nejčastěji se živé ploty dělí podle pěstebního tvaru na tvarované a volně rostlé. Tvarované živé ploty jsou opakovaně redukovány tvarovacím řezem do požadovaných rozměrů. Základním kritériem je mimo výše uvedené vlastnosti i souvislý povrch s charakteristickou texturou pro daný taxon. (Šimek, 2007) Uplatňují se zejména v historické zeleni, ale také na plochách veřejné a soukromé zeleně. Podle výškového uspořádání rozlišujeme: Nízké ploty a plůtky do výšky 1m Středně vysoké ploty do výšky 1m až 2m Vysoké ploty/tvarované stěny nad 2m se zavětvením od spodu Tvarované živé stěny s nasazením koruny ve 2 metrech výšky Obecně lze konstatovat, že pojem živý plot se používá do úrovně průměrné výšky člověka, pojem stěny nad tuto úroveň. Možnost použití rostlin dle výšky plotu znázorňují tabulky č. 1, 2, 3 Tvar živého plotu Pro tvar plotu je nesmírně důležitý dopad světla na všechny jeho části. V případě nedodržení principu kónického řezu může docházet k vyholování ve spodní části, právě nedostatkem osvětlení. Vhodné je tedy zakládat živý plot ve tvaru lichoběžníků- dole širší než nahoře. Koruna plotu pak může mít tvar vodorovné linie nebo ji může tvořit mírný oblouk. Velikost živého plotu Výšku živého plotu určuje, kromě jeho funkce, použitý rostlinný druh. Šířka závisí v první řadě na zvolené dřevině. Např. tis červený (Taxus taccata L.) může vytvářet živé ploty široké jen 20 cm, oproti tomu pro plot z bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus L.), by představovala šířka 20 cm naprosto 19

20 Živé ploty dosahující výšky 0,7 metru nedostatečný životní prostor. Šířka je tedy závislá na síle růstu příslušné dřeviny, na straně druhé však i proporcí listové plochy a výhonů. Důležité je, aby rozměry těchto vegetačních prvků odpovídali proporcím zvoleného zahradního prostoru. Při řešení celkové kompozice zahrady je také důležité dbát na priority funkce živého plotu. Jako příklad lze uvést situaci, kdy bude plot vysázen podél zahrady- funkce především ochranná, izolační; pokud se zakomponuje uvnitř zahradního prostoru, bude chápán v první řadě jako architektonický prvek s estetickou funkcí. Tab č. 1 Dřeviny pro živé plot dosahující výšky 0,7m Jehličnany Stálezelené keře Opadavé keře latinsky česky latinsky česky latinsky česky Chamaecyparis lawsoniana Berberis cypřišek Lawsonův Berberis buxifolia Nana dřišťál zimostrázový Minima a Nana thunbergii dřišťál Thunbergův + kultivary Picea abies + zakrslé Ligustrum vulgare smrk ztepilý Berberis candidula dřišťál bělolistý kultivary Lodense ptačí zob obecný Taxus baccata Lonicera tatarica tis červený Berberis verruculosa dřišťál bradavčitý Repandens a Fastigiata Louis Leroy zimolez tatarský Taxus cuspidata Nana tis japonský Buxus sempervierens + Suffruticosa zimostráz vždyzelený Potentilla fruticosa mochna křovitá Thuja occidentalis + Ribes alpinum zerav západní Ilex crenata cesmína vroubkovaná zakrslé kultivary Pumilum meruzalka alpská Tsuga canadensis + zakrslé kultivary jedlovec kanadský Mahoberberis aquicandidu mahoniodříšťál bělostný Symphoricarpos orbiculatus pámelník červenoplodý Tab. č. 2 Dřeviny pro živé ploty dosahující výšky 1-2m 20

21 Živé ploty dosahující výšky 2-4 metry Tab.č. 3 Dřeviny pro živé ploty dosahující výšky 2-4m Jehličnany Opadavé listnáče latinsky česky latinsky česky Chamaecyparis lawsoniana cypřišek Lawsonův Acer campestre javor babyka Chamaecyparis nootkatensis cypřišek nutkajský Carpinus betulus habr obecný Cupressocyparis cypřišovec Cornus mas dřín jarní Juniperus chinensis jalovec čínský Fagus sylvatica buk lesní Juniperus virginiana jalovec virginský Lonicera tatarica zimolez tatarský Picea abies smrk ztepilý Morus alba morušovník bílý Picea omorica smrk omorika Prunus mahaleb mahalebka obecná Taxus tis Rhamnus cathartica řešetlák počistivý Thuja occidentalis+ kultivary Thuja plicata Tsuga zerav západní Tilia cordata lípa srdčitá zerav řasnatý jedlovec Tvarované stromové stěny a špalíry s vysokým kmenem Vhodnými dřevinami pro tvarované stromové stěny a špalíry jsou dřeviny, jejichž kmen má výšku 1,5 až 2m, díky čemuž je pro ně typický možný podhled. Špalíry jsou tvarované vegetační prvky, které nerostou volně, nýbrž jsou jejich výhony taženy po konstrukci. Velmi vhodnými druhy do tvarovaných stromových stěn jsou buk lesní (Fagus sylvatica L.), habr obecný (Carpinus betulus L.), lípa srdčitá (Tilia cordata MILL.), platan javorolistý (Platanus x acerifolia (AIT.) WILLD), pokud chceme kromě husté koruny i barevné květy volíme hloh jednosemenný (Crateagus monogyna JACQ.) či hloh obecný (Crateagus laevigata (POIR.) Paul s Scarlet ) Kromě vymezení zahradního prostoru a zdůraznění trojrozměrných prvků plní též funkci aleje, kdy se po obou stranách cesty tyčí vysoké koruny, které se na rozdíl od klasické aleje vzájemně dotýkají a tvoří zápoj. 21

22 3.3.3 Tvarované stěny a špalíry nad 2m se zavětvením odspodu Tvarované stěny působí v zahradě masivním dojmem. Velké historické zahrady se pomocí i několika metrů vysokých tvarovaných stěn rozdělovaly na menší, pravidelné, často čtvercové uzavřené plochy- boskety- s vlastním vnitřním uspořádáním. Pomocí polovysokých až vysokých tvarovaných stěn se v barokních zahradách vytvářela také romantická bludiště s intimním prostorem. Princip účinnosti od země zavětvené vysoké zelené stěny spočívá v její částečné propustnosti. Pevná zeď zvedne vít jen na krátkou vzdálenost, za zdí vznikají větrné víry a vítr rychle klesá zpět v původní síle. Za polopropustnou stěnou živého plotu žádná turbulence nevzniká a intenzita větru je utlumena s vysokou účinností a na velkou vzdálenost. Vhodné jsou například habr obecný (Carpinus betulus L.), javor babyka (Acer campestre L.), hloh (Crateagus L.), moruše (Morus L.), smrk (Picea L.), nebo tis (Taxus sp. L.). Pro špalíry je možné použít rovněž další dřeviny, např. okrasné jabloně (Malus hybridy), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba L.) a vrba (Salix L.). Za účelem vytvoření špalíru je nezbytné vyvazovat boční větve. Vytvořená spojení je nutné během roku pravidelně kontrolovat, aby provazy nebo pásky nezarostly do dřeva a větve se tak na těchto místech neodlamovaly. 22

23 3.4 Funkce živých plotů Živé ploty představují významné krajinné prvky a zastávají zde množství funkcí ať už tradičních, jako je vytváření hranic pozemků, zdroj plodů nebo ekologické funkce v krajině, jako jsou ochrana proti půdní erozi, větrolamy, protihlukové bariéry, vytváření mikroklimatu, útočiště pro rostlinné a živočišné druhy, až po estetickou úlohu. Kromě vymezení prostoru celého pozemku se používají i pro vymezení prostoru v rámci vlastní zahrady. Mohou tak vhodným způsobem oddělovat různé zahradní plochy. Vítanou funkcí v souvislosti s květinovou výsadbou je vytvoření kulisy. Kompaktní zelená stěna může tvořit klidné pozadí pro pestrý trvalkový nebo letničkový záhon, příp. skupinu růží. Živé ploty navozují v zahradě atmosféru očekávání a zvídavosti a to především díky místům, která jsou živým plotem skryta a nejsou tak patrná na první pohled. Navíc zakomponováním otvorů ve stěně, lze přitáhnout pozornost návštěvníka k místům ležícím za živým plotem. Živý plot však může sloužit i jako optický klam, francouzsky trompe l oeil a vytvářet iluzi větší zahrady nebo zapojovat do obrazu zahrady její bezprostřední okolí. Případné ozdoby na koruně živého plotu podporují rytmičnost uspořádání. Zároveň zakončením ve tvaru vln či cimbuřím, vznikají protiklady vůči ostatním prvkům zahradní kompozice. (W.Waechter, 2005) Z hlediska funkce zeleně ovlivňují živé ploty a zelené stěny mikroklimatické podmínky na stanovišti. Zejména upravené ploty mohou příznivě upravit tepelný, vlhkostní i světelný režim. Výsledkem několika měření byl dokázán až osmdesáti procentní rozdíl v proudění větru mezi návětrnou a závětrnou stranou živého plotu. (S.Burian, 2008) Podobně je tomu se zachycováním srážek a úpravou teploty. Teplotní rozdíl se v přízemní vrstvě ve výšce 1 metr projeví od 0,1 C i více, v závislosti na ročním období. Tyto vlastnosti jsou oceňovány zejména při zakládání speciálních funkčních prostorů v zahradě např. odpočinkových koutů, dětských koutků, obytných teras a jiných míst v zahradě, kde jsou tyto schopnosti živých plotů nejen žádoucí, ale i nutností. V urbánním prostoru i mimo něj jsou živé ploty oceňovány také pro svou schopnost vytváření ideálních podmínek pro 23

24 ptactvo a ostatní užitečné živočichy žijící jak ve volné přírodě tak v silně urbanizovaných podmínkách sídel. (D.Šonský, 1999) Další, neméně důležitou funkcí tvarovaných prvků, je funkce hygienická. Její význam spočívá ve schopnosti snižování prašnosti prostředí. Zvyšování počtu motorových vozidel je nejvíce zodpovědné za zvýšení množství jemného prachu, který se stále ve větší míře vyskytuje v obydlených oblastech. Podle Směrnice EU mají povolené koncentrace jemného prachu ve vzduchu hodnotu 50 pg/m 3 (pg-jednotka hmotnosti, odpovídá gramů) a průměrné denní hodnoty smí být za jeden rok překročeny pouze 35krát. Tato už tak kritická hodnota nemůže být díky neustále stoupajícím hodnotám často dodržena a představuje tak pro obyvatele měst a obcí značné riziko. Koncentrace prachových částic souvisí s prachovým podílem, kde některé částečky dosahují menší velikosti než 10 pm (10 12 m) a snadno tak proniknou do dýchacího ústrojí. Čím je taková částice menší, tím větší zdravotní následky může způsobit. Částečky menší než 2,5 pm mohou proniknout až do plicních sklípků nebo dokonce pokračovat dál do krevního řečiště. Na základě toho je pochopitelné, že hraniční hodnoty směrnice EU budou v následujících letech vzhledem k očekávanému houstnutí silničního provozu podstatně sníženy. Nemělo by se ovšem zapomenout, že vedle prachových emisí způsobených nadměrným dopravním provozem, dochází k ohrožení jemným prachem i ve vnitřním prostoru budov. I přes očekávanou primární redukci jemných prachových částic způsobených provozem na silnicích (filtrace prachových částic) lze předpokládat, že i v budoucnosti se bude vyskytovat veliké zatížení prachem, a proto jsou sekundární ochranná opatření opravdu smysluplná. Účinnost filtrace prachu pomocí rostlin se dá doložit mnoha faktory. Lze vycházet z toho, že se prach ukládá na listech a výhonech a je tam přechodně fixován. V jakých množstvích k tomu dochází, závisí jak na celkové ploše povrchu listů a výhonů, tak na druhově specifikovaných vlastnostech. Určitě zde hrají svou roli také rozdílné podmínky v létě a v zimě. Kromě velikosti povrchu jednotlivých rostlin hraje samozřejmě důležitou roli i proudění vzduchu. Čím nižší je energie větru, tím lépe se může prach usazovat. Jde tedy o to, zajistit aktivní protivětrnou ochranu tak, aby se co nejvíce zabránilo proudění větrů. Dlouholetá pozorování vykazují, že díky výsadbám živých plotů s vhodným rostlinným složením lze rychlost větru v závislosti na výšce živého plotu mnohonásobně snížit. V této 24

25 souvislostí jsou vhodné především ploty s přibližně z 50 % propustností. (Z.Poleno, 1985) Na usazování jemného prachu má důležitý vliv také vzdušná vlhkost a teplota. Vysoká vlhkost vzduchu a nízké teploty usazování prachu podporují. Uvnitř rostlinných porostů nižší teploty a vyšší vzdušná vlhkost než v okolním ovzduší prokazatelně panují, dá se tedy říci, že v souvislých porostech rostlin existují dobré předpoklady k vyšší sedimentaci prachových částic a je účelné tyto porosty využít k účinné filtraci prachu. (W.Kolb, 2008) Ing. Zděněk Poleno, CSc. se své studii, popsané v jeho knize Příměstské lesy, zabýval mimo jiné filtračními a absorpčními účinky stromové a keřové vegetace. Došel k závěru, že tyto vegetační prvky mají příznivý vliv na čistotu ovzduší, poněvadž působí především jako filtr pro všechny pevné (prachové) částice ve vzduchu. Funkci filtru přitom vykonávají větve a asimilační orgány stromů a keřů. Obzvláště silný filtrační účinek mají asimilační orgány s drsným, ochmýřeným či dokonce lepkavým povrchem a krátkým řapíkem. Zachycovací schopnost těchto prvků přesahuje 20g na m 2 listové plochy. (Z. Poleno, 1985) V souvislosti živých plotů a jejich akustickými schopnostmi je třeba zmínit skutečnost, že již poměrně nízká hladina hluku je schopna ohrozit jinak příznivý účinek rekreačního prostředí. Akustické vlny se volném vzduchovém poli šíří od zdroje v kulových vlnoplochách. Podobně jako u světla klesá intenzita zvuku s rostoucí vzdáleností od zdroje. Cestou mohou zvukové paprsky narážet na překážky, které vyvolávají odrazy, lomy a útlumy, což ovlivňuje výsledný účinek (příznivě i nepříznivě). K tlumení hluku zelení dochází především v důsledku lomu a odrazu na větvích, výhonech, listech, jehličí apod. Daleko účinnějším opatřením než pouhé zatravnění ploch podél komunikace je výsadba živých plotů a stěn. Živé ploty a stěny však nemají v městském prostředí pouze zdravotní, hygienickou a klimatickou funkci. Mají zde i mimořádný podíl na významu rekreační funkce, která zpravidla přesahuje hranici města. Podstatou je komplexně příznivé působení zeleně na psychiku člověka, což umožňuje rychlejší tělesné i duševní zotavení, zejména při současném uspěchaném způsobu života. (upraveno dle Z. Poleno, 1985) 25

26 3.5 Zakládání živých plotů Volba vhodného typu Při volbě vhodného typu je důležité vzít v úvahu několik skutečností, jako jsou výškové poměry terénu, návaznost na budovu, sklon pozemku, půdní poměry, oslunění, vizuální spojení s krajinou nebo okolím, vegetaci a ohniska emisí. Tyto podklady jsou základem pozdějšího plánování. Poté je třeba si objasnit, jaké funkce má zahrada (park, městský prostor) splňovat: mají-li tu být například zřízeny trávníkové plochy určené jako hřiště pro děti, květnaté louky s ovocnými stromy, slunečné terasy určené jako místo k zahradnímu posezení, trvalkové záhony, užitkové záhony k pěstování zeleniny a kuchyňských bylinek nebo vodní plochy všestranného použití. V souvislosti s tím, je třeba zjistit, která z požadovaných funkcí, s přihlédnutím k místním podmínkám, jsou zde realizovatelné, a která opatření jsou nutná k jejich vytvoření, aby bylo pozdější užívání prostoru možné bez rušivých vlivů, jako jsou pohledy zvenčí nebo nepříjemné působení větru a hluku Živé ploty v intravilánu měst V urbanizovaném prostoru uvnitř zástavby větších měst je možné využít rozmanitosti a při volbě druhů a forem živého plotu zvolit introdukované druhy (W. Kolb, 2008) V malých městských zahradách nebo na plochách předzahrádek, kde je nutné zvážit úsporné využití plochy, mají přednost tvarované ploty před volně rostoucími. Jestliže mají živé ploty v zahradním prostoru plnit požadované funkce a vytvářet esteticky důstojné prostředí, vyžadují kvalitní založení a odbornou údržbu. Podíl vynaložené práce na údržbu živých plotů závisí na způsobu pěstování. Dobře založené volně rostoucí ploty jsou na svoji údržbu nenáročné nebo jen velmi málo. Podíl vynaložené práce závisí na jejich prostorovém uspořádání, druhové skladbě a výšce. Tvarované živé ploty představují vegetační prvek, poměrně náročný na ruční práci i za pomocí moderní techniky. Podle náročnosti na práci se volí množství vysazovaných dřevin, zejména na plochách veřejné nebo historické zeleně. Zcela jiná situace v údržbě živých plotů nastává v soukromých zahradách s menší plochou, kde obvykle zajišťují údržbu jejich majitelé. (D. Šonský, 1999) 26

27 Živé ploty na venkově Naopak tomu bude na venkově. Zde je třeba introdukované dřeviny používat s velkou opatrností a velmi střídmě, případně se jejich použití vzdát úplně. Dále je vhodné dát přednost volně rostoucím živým plotům před tvarovanými. Z hlediska estetiky, by na venkově měla být přirozenost na prvním místě. Do venkovské krajiny patří především volně rostoucí ploty z místních domácích dřevin, např. z lísky obecné (Coryllus avellana L.), hlohu obecného (Crateagus laevigata (POIR.)), nebo trnky obecné (Prunus spinosa L.). Domácí dřeviny upřednostňujeme i uvnitř venkovských sídel. Pokud jsou v nižších polohách žádoucí tvarované živé ploty, volíme habr obecný (Carpinus betulus L.), hloh jednosemenný (Crateagus monogyna JACQ.), či javor babyka (Acer campestre L.). V podhorských oblastech působí velmi přirozeně tvarované ploty ze smrku ztepilého (Picea abies L.). 27

28 3.5.2 Pěstitelská kritéria vhodnosti dřevin pro živé ploty Má-li živý plot plnit svou funkci, musí tvořit souvislou, dobře olistěnou a stejnoměrně hustou plochu. Je třeba uvážit, že jednotlivé exempláře tvořící živý plot nebudou mít takové podmínky rozvoje jako solitéry nebo dřeviny rostoucí ve volných skupinách. Budou si navzájem konkurovat kořeny i nadzemními částmi. Proto při výběru vhodných dřevin pro založení živého plotu je velmi důležité vybrat druhy, kterým plně vyhovují klimatické a půdní podmínky daného stanoviště. Správný výběr dřevin předpokládá znalost biologických vlastností a ekologických nároků vybraných dřevin. Musíme tedy znát jejich klimatické a půdní nároky, odolnost ke klimatickým extrémům, regenerační schopnost, růstové vlastnosti, odolnost proti chorobám a škůdcům a odolnost vůči znečištěnému prostředí. (D.Šonský, 1999) Nároky na klimatické a půdní podmínky Základní podmínkou pro růst rostlin je teplo a voda. Teplota ovlivňuje nejdůležitější funkce rostliny- transpiraci a dýchání. Teplota také určuje horizontální a vertikální přírůstky rostliny a na ní závisí i délka vegetační doby. Velký význam pro pěstování rostlin mají teplotní extrémy. Jedná se především o mimořádně silné mrazy, které u citlivějších druhů mohou způsobit poškození buněk a odumření některých částí rostliny. Odolnost dřevin vůči mrazům je podmíněna osmotickými hodnotami v jejich buňkách. (Slavíková, 1986) Poškození mrazem spojuje mnoho lidí s velkými mrazy uprostřed zimy. Takový mráz však poškozuje jen choulostivé druhy pocházející z mírnějších klimatických oblastí. Naopak pozdní jarní mrazíky mohou v extrémních případech poškodit i naše domácí druhy a velmi často poškozují dřeviny z oblastí s kontinentálním klimatem, především druhy ze Sibiře. Většina dřevin totiž dobře snáší mrazy v době vegetačního klidu, v pletivech je v té době minimum vody a chemické změny v buňkách chrání pletiva i před vysokými mrazy. To se ale na jaře s první mízou významně mění a pletiva se stoupajícím obsahem vody už takový mráz nesnesou. Druhy zvyklé na kontinentální klima jsou výborně adaptované na hluboké mrazy, větší, než jaké běžně panují u nás. Kontinentální klima je charakteristické náhlým nástupem jara, které je ale velmi krátké a po dlouhé zimě přichází téměř léto. Po mírné zimě mnohdy předčasně přecházejí dřeviny z vegetačního klidu do fáze rašení a pozdní jarní mrazíky 28

29 pak narašená pletiva plná mízy velmi snadno spálí. Nebezpečné jsou i časné podzimní mrazíky, které v našich podmínkách mohou poškodit nevyzrálá pletiva rostlin již počátkem září- především v oblastech s nadmořskou výškou 400 m n.m. a výše a v mrazových kotlinách. Náchylné na poškození jsou především rostliny přehnojené dusíkem, které bujně rostou ještě dlouho na podzim a jejich pletiva nestačí vyzrát. Vyzrávání pletiv a odolnost proti mrazu naopak podporují vyšší dávky draselných hnojiv. (Burian, 2008) Pěstitelská kritéria podle doc. Ing. Miloše Pejchala, CSc. přiměřená délka života přiměřená vzrůstnost a rychlost růstu - čím nižší prvek, tím nižší vzrůst a tím menší roční přírůstky pravidelné a husté větvení nadzemní části větve nesmí nasedat na kmen pod příliš ostrým úhlem ať už vzpřímené či převisající výhony tenké, s hustě postavenými pupeny a úzkou dření listy drobné, hustě postavené, dlouho vytrvávající na rostlině, případně stálezelené menší nároky na světlo - menší sklon k vyvětvování odspodu dobrá snášenlivost tvarovacího řezu - zakracování nejmladších výhonů dobrá regenerační schopnost po hlubokém seříznutí/zmlazení bez výraznějšího odnožování či kořenové výmladnosti 29

30 3.5.3 Kvalita rostlin Důležitým předpokladem pro úspěšnou výsadbu je vedle pečlivého výběru vhodných druhů také zakoupení kvalitních sazenic. Odrůdově čisté a naprosto zdravé sazenice s dokonale prokořeněným balem jsou základem. Takto zapěstované sazenice by neměly trpět šokem z přesazení a na novém stanovišti nadále dobře porostou. Kvalitu výpěstků u nás určuje školkařská norma. Tato norma odpovídá technickým požadavkům DIN. Byla zpracována v souladu a s přihlédnutím k jakostním normám a pěstebním předpisům, které jsou platné v zemích EU. Tato norma platí pro výrobu a dodávání školkařských výpěstků (v dalším textu jen výpěstků ), tj. listnatých a jehličnatých stromů a keřů, které jsou určeny k výsadbám na trvalé stanoviště nebo k dalšímu pěstování. Doplňuje úvodní související normu ČSN Výpěstky okrasných dřevin. Společná a základní ustanovení Keře Keře jsou většinou opadavé dřeviny, které nejsou stromovitě rostoucí, jako svída bílá (Cornus alba Sibirica ), líska obecná (Corylus avellana L.) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris L.). Ve školce byly minimálně jednou přesazeny a obvykle jsou prostokořenné. V obchodní síti jsou běžně k dostání: lehké keře: Lehké opadavé keře musí mít nejméně dva výhony při odpovídajícím druhově specifickém postranním rozvětvení obrostu. Výjimky tvoří: Cornus mas L., Crataegus coccinea L.P.P., Crataegus x prunifolia (POI.)PERS., Elaeagnus angustifolia L., Euonymus europaeus L., Hippophae rhamnoides L., Prunus spinosa L., Sambucus nigra L., Sambucus racemosa L.. Tyto mohou mít jen jeden výhon s odpovídajícím druhově specifickým postranním rozvětvením obrostem. Lehké keře mohou zůstat po přesazení na místě nejvýše dvě vegetační sezóny. Poslední zpětný řez musí být proveden před, nebo během poslední vegetační periody. Lehké opadavé a přesazované keře se třídí podle počtu výhonů a výšky. Počítají se pouze výhony, které dosahují požadované nejmenší výšky. Vyzrálé výhony musí být nasazeny ve spodní čtvrtině keře ne výše než 20 cm, u roubovanců ne výše než 25 cm nad zemí. 30

31 Tříděné podle velikosti od 25 do 40, od 40 do 70, od 70 do 90 cm výšky. Svazkování lehkých keřů po 10 ks ve svazku; standardní keře opadavé: Standardní keře opadavé musí být nejméně jedenkrát přesazené a pěstované v širokém sponu. Keře z volné půdy a vypěstované v kontejnerech musí mít nejméně tři dobře vyvinuté hlavní výhony. Výjimky tvoří: Cornus mas L., Crataegus coccinea L.P.P., Crataegus x prunifolia (POI.)PERS., Elaeagnus angustifolia L., Euonymus europaeus L., Hippophae rhamnoides L., Prunus spinosa L., Sambucus nigra L., Sambucus racemosa L., Tamarix v druzích. Tyto musí mít alespoň dva silné hlavní výhony při odpovídajícím druhově specifickém postranním rozvětvení obrostu. Tříděné a) podle počtu výhonů: 2 výhony, 3/4 výhony, 5/7 výhonů, 8 výhonů b) podle výšky: od 15 do 20, od 20 do 30, od 30 do 40, od 40 do 60, od 60 do 100, od 100 do 150, od 150 do 200. Svazkování prostokořenných keřů do 60 cm 10 ks ve svazku, nad 60 cm 5 ks ve svazku; keře v kontejnerech: musí mít zpravidla 3 výhony, jsou obchodovatelné při stejných výškách jako přesazované keře a podle obsahu kontejneru (minimálně 2l); solitérní keře: jsou zpravidla minimálně třikrát přesazované a pěstované v obzvlášť širokém sponu, jsou dodávány s balem, s balem v drátěném koši nebo v kontejneru. Třídění se provádí podle výšky a šířky (výšky od 60 do 80, od 80 do 100, od 100 do 125, od 125 do 150, od 150 do 200, od 200 do 250, od 250 do 300 cm). Solitérní keře jsou obchodovatelné jako čtyřikrát, pětkrát, nebo šestkrát přesazované exempláře a při odpovídajícím velikostním třídění Pyramidální a kmenné tvary stromů Jedná se o stromovitě rostoucí dřeviny s bočním zavětvením bez koruny. Pyramidální tvary jsou zpravidla přesazeny jednou a prodávají se prostokořenné, kmenné tvary se přesazují minimálně třikrát a prodávají se s balem. Běžně k dostání jsou: lehké pyramidální tvary: třídění podle velikosti od 60 do 80, od 80 do 100, od 100 do 150, od 150 do 200; přesazované pyramidální tvary: tříděné podle velikosti od 125 do 150, od 150 do 175, od 175 do 200, od 200 do 250, od 250 do 300 cm, navíc je 31

32 požadován obvod kmene od 6 cm, přesazované pyramidální tvary se dodávají také s balem nebo v kontejneru; kmenné tvary stromů: jsou to přesazované pyramidální tvary ze širokého sponu s minimálním obvodem kmene alespoň 12 cm a minimální výškou od 250 cm v následujícím roztřídění: a) třikrát přesazované, obvod kmene od 12 do 14, od 14 do 16, od 16 do 18 cm, čtyřikrát přesazované, obvod kmene od 18 do 20, od 20 do 25 cm solitérní kmenné tvary stromů: jedná se o přesazované kmenné tvary stromů z obzvlášť širokých sponů, s obvodem kmene od 18 do 20 cm, s balem v drátěném koši nebo v kontejneru, mohou posléze dosáhnout celkové výšky a šířky jako vysokokmeny Stromovitě rostoucí dřeviny vhodné do živých plotů Jedná se především o rostliny jako je javor babyka (Acer campestre L. subsp. campestre) nebo habr obecný (Carpinus betulus L.). Jsou pěstovány v širokém sponu a zpravidla dodávány s balem nebo v kontejneru. Tyto rostliny jsou dvakrát přesazovány a jsou k dispozici ve variantách: výšky 80 do 100, od 100 do 125, od 125 do 150, od 150 do 175cm, nebo dokonce třikrát přesazeny, což jsou rostliny vysoké 175 až 200, 200 až 225 a vyšší. V současnosti nabízí mnoho firem již hotové živé ploty. Ty nebyly ve školkách tvarovány pomocí řezu, nýbrž jako transportovatelné celky, sesazené z několika rostlin, takže ihned po jejich vysazení získáme požadované zelené stěny Stálezelené listnaté dřeviny Stálezelené dřeviny jako kalina (Viburnum x burkwoodii BERKW. Et SKIPWITH), zimostráz (Buxus sempervierens L.) nebo cesmína (Ilex aquifolium L.), musí být minimálně každým třetím rokem přesazovány a pěstovány v širokém sponu, solitéry v hodně širokém sponu. Roztřídění se provádí podle výšky nebo šířky, od nejnižší kategorie, kam patří rostliny od 10 do 15 cm až po tu nejvyšší, kde jsou zařazeny rostliny od 350 do 400 cm a vyšší. Stálezelené listnaté dřeviny jsou prodávány výhradně s balem nebo v kontejnerech. Pro pěnišníky platí speciální požadavky, například přítomnost květních pupenů. 32

33 Jehličnany Jehličnaté dřeviny musí být od spodu plně zavětvené; vzpřímeně rostoucí druhy jako borovice lesní (Pinus sylvestris L.), musí mít přímý středový výhon a být přesazeny minimálně každé tři roky, solitéry každé čtyři roky. Jehličnany jsou zpravidla prodávány s balem, s balem v drátěném koši nebo v kontejnerech. Třídí se podle výšky nebo šířky; ve skupině od 10 do 30 cm s pěticentimetrovým odstupňováním, u jehličnanů vysokých 30 až 100 cm s deseticentimetrovým, jehličnany od jednoho metru s 25centimetrovým odstupňováním, od 300 cm s 50centimetrovým odstupňováním a od 600 cm 100 cm odstupňováním. (upraveno podle školkařské normy, doplněno W.Kolb, 2008) Dřeviny vhodné pro tvarované živé ploty Pro tento účel se nehodí dřeviny choulostivé, odnožující, špatně regenerující, řídce větvící a velkolisté. Nevhodné jsou též dřeviny vyhledávané škůdci a náchylné na choroby (Crateagus sp.). Z jehličnanů nelze doporučit druhy a kultivary, které se pod tíhou sněhu rozklesnou a ztrácejí tvůj tvar, např. Thuja occidentalis Ellwangeriana. Ke klasickým dřevinám, hodícím se pro živé ploty patří buk lesní (Fagus sylvatica L.), habr obecný (Carpinus betulus L.), ptačí zob (Ligustrum vulgare L.), tis červený (Taxus baccata L.) a zimostráz vždyzelený (Buxus sempervierens L.). Spektrum dřevin je rozmanité, díky čemuž se nabízí mnoho kompozičních možností. Výhodou stálezelených dřevin je zdůraznění struktur i v zimních měsících (cesmína obecná- Ilex aquifolium L., cypřišek Lawsonův- Chamaecyparis lawsoniana (MURR.) PARL. a bobkovišeň lékařská- Prunus laurocerasus L.). Uvedená skutečnost však není výhodou za všech okolností. Jestliže k těmto skupinám nevytvoříme kontrast v podobě doprovodu kvetoucích rostlin, budou tyto dřeviny působit fádně. Zmíněné nebezpečí nehrozí u živých plotů z opadavých dřevin, neboť ty se v závislosti na změnách ročních období mění. Tato vlastnost tak tvoří velice důležitý kontrast k pravidelnému tónu. Navíc se opadavé dřeviny ve většině případů na podzim zbarvují, tudíž mohou vnášet do kompozice další dekorativní prvky. Mezi tyto dřeviny patří např. javor babyka (Acer campestre L.), dřín obecný (Cornus mas L.), a trnka (Prunus spinosa L.). Opadavé dřeviny na podzim 33

34 shazují své listy, tudíž živý plot částečně ztrácí svou funkci, avšak jsou i takové druhy, které shazují své hnědé listy teprve na jaře, kdy vyrážejí listy nové. Jedná se o buk lesní (Fagus sylvatica L.) a habr obecný (Carpinus betulus L.). Více viz tabulka č 4 34

35 Tabulka č.4 Přehled dřevin vhodných do tvarovaných živých plotů a stěn (převzato S.Burian, 2008) Název Půda Nároky na vláhu Slunce Výška m Výška m Výsadba Ks/m Typ Původ Vhodnost česky latinsky od do spon lehká běžná těžší vysoké běžné nízké plné polostín stín bobkovišeň lékařská Prunus laurocerasus L. 0,5 1, s i u h x x x x x buk lesní Fagus sylvatika L. 2,0 6, o d v u h x x x x x cesmína ostrolistá Ilex aquifolium L. 1,0 2, s i u x x x x x x cypřišek Lawsonův Chamaecyparis lawsoniana PARL. 1,5 6, k i u h x x x x x čimišník stromovitý Caragana arborescens LAM. 1,0 2,0 40 2,5 o i u x x x x dřín obecný Cornus mas L. 1,0 2, o d v u x x x x x x dřišťál obecný Berberis vulgaris L. 0,5 1, o d u x x x x x x dřišťál Thunbergův Berberis thunbegii DC. 0,4 0, o i v u x x x x x x habr obecný Carpinus betulus L. 1,0 6,0 30 až 50 2 až 3 o d v u h x x x x x hloh jednosemenn Crateagus monogyna JACQ. 1,0 2, o d v u h x x x x x x x hloh obecný Crateagus laevigata (POIR.)DC. 1,0 2, o d v u h x x x x x x x hloh slívolistý Crateagus x prunifolia (LAM.) PERS. 1,0 2, o i v u h x x x x x x x hlohyně šarlatová Pyracantha coccinea ROEM. 0,5 1, s i u h x x x x javor babyka Acer campestre L. 1,5 3, o d v u h x x x x x x jírovec maďal Aesculus hippocastanum L. 2,0 10, o i h x x x x kalina obecná Viburnum opulus L. 1,5 2, o d v u x x x x x x kalina tušalaj Viburnum lantana L. 1,5 2, o d v x x x x x kdoulovec lahvicovitý Chaenomeles lagenaria (LOISEL.) KOIDZ. 0,5 1, o i v u x x x x krušina olšová Frangula alnus Mill. 1,5 2, o d v u x x x x x levandule úzkolistá Lavandula angustifolia Mill. 0,2 0,3 15 až 20 5 až 6 s i v u h x x x x x lípa malolistá Tilia cordata Mill. 1,5 10,0 60 1,7 o d v u h x x x x lípa zelená Tilia x euchlora K. KOCH. 1,5 10,0 60 1,7 o i v u x x x x meruzalka horská Ribes alpinum L. 0,3 1,5 20 až 40 2,5 až 5 o d v u h x x x x x x x moruše bílá Morus alba L. 2,0 4,0 60 až 80 1,25 až 1,7 o i v u x x x x x moruše černá Morus nigra L. 2,0 4,0 60 až 80 1,25 až 1,7 o i v u x x x x x ptačí zob obecný Ligistrum vulgare L. 0,5 2,0 25 až 30 3 až 4 o d v u h x x x x x x ptačí zob vejčitolistý Ligustrum ovalifolium HASSK. 0,7 1,5 25 až 30 3 až 4 s i v u h x x x x x x řešetlák počistivý Rhamnus cathartica L. 1,5 2, o d v u x x x x smrk ztepilý Picea abies KARST. 1,5 5, k d v u x x x tavola kalinolistá Physocarpus opulifolius MAXIM. 0,7 1, o i v u x x x x x x tis obecný Taxus baccata L. 1,0 4, k d v u h x x x x x x x zerav západní Thuja occidentalis L. 1,0 5, k i u x x x x zimostráz vždyzelený Buxus sempervierens L. 0,2 1,5 10 až 30 3 až 9 s i u h x x x x x x zlatice prostřední Forsythia x intermedia ZB. 0,7 1,5 40 až 50 2 až 2,5 o i v u x x x x Vysvětlivky: Typ: k-konifera, o- opadavý, s- stálezelený, původ: i- introdukovaný druh, d- domácí dřevina, vhodnost: v- venkovská krajina, u- urbanizovaný prostor, h- historické objekty 35

36 3.5.5 Příprava půdy Před zakládáním tvarovaných živých plotů se půda musí opravdu pečlivě připravit. Kvůli minimálním výsadbovým vzdálenostem jednotlivých rostlin a ztrátám živin, k nimž dochází díky pravidelnému řezu, vzniká silná konkurence a boj o světlo, vodu a živiny. Rostliny prospívají jen tehdy, mají-li k dispozici optimální půdní podmínky. Proto se zásadně všechny půdní práce provádějí se zřetelem na normu ČSN : 2006 Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou" (idt DIN 18915: 2002). Ve fázi přípravy na výsadbu tvarovaných živých plotů to znamená, že se v podloží nesmějí vyskytovat žádná zhutnění způsobená předchozí stavební činností. To by totiž vedlo obzvláště u soudržných a silně soudržných (vazkých, jílovitých) zemin k přemokření a v jeho důsledcích ke vzniku hnilobných procesů, které vedou k odumírání kořenů. U soudržných a silně soudržných půd je třeba vzít v úvahu, že jejich zpracovávání bude úspěšné pouze v období, kdy je v půdě přiměřený obsah vláhy, což znamená, že tato půda nesmí obsahovat vody nadbytek. Jinak by při jejím zpracovávání docházelo k poškození půdní struktury. Důsledkem toho by pak bylo špatné ujímání a růst dřevin z důvodu vysoké půdní vlhkosti a nedostatečného provzdušňování půdy. Při přípravě zeminy určené pro zakládání tvarovaných živých plotů by se mělo myslet zejména na zlepšení půdních poměrů. To platí jak pro soudržné, tak i nesoudržné půdy. (W. Kolb, 2008) Tabulka č. 5 zlepšující materiály obsahuje orientační hodnoty, které mohou být, i s přihlédnutím na situaci v místě výsadby a nárokům zvolených rostlinných druhů, dosti variabilní (D. Šonský, 1999). Vhodné je půdu přizpůsobit vysazovanému druhu a vylepšit například o kondicionéry (TerraCottem), které vylepšují vodní a živné retenční kapacity půdy, růst kořenů a rostlin. Mykorhizní přípravky (př. Symbivit a Ectovit) zase zlepšují výživu stromu a ty vykazují silnější růst. Dochází tak k znatelnému posílení zdravotního stavu stromu, výrazně snižují potřebu zálivky a hnojení, zvyšují odolnost stromů vůči stresu (sucho, přesazení). Při zpracovávání půdy lze provést společně s užitím prostředků, které vylepšují její strukturu, také základní hnojení. Použijeme-li však například kompost, můžeme posléze upustit dokonce i od základního hnojení. Pro základní hnojení by se v každém případě měla používat hnojiva s dlouhodobým 36

37 účinkem (Silvamix Silbatabs, Plantacote, Plantella Formula 365, MULTICOTE 6M), popřípadě organická na bázi slepičího, kravského či koňského trusu ve formě granulí různých velikostí, která taktéž živiny uvolňují postupně (upraveno dle W. Kolb, 2008) Tabulka. č. 5 Zlepšující materiály (D. Šonský, 1999) Látka Kompost ze zelené píce hlína nebo jíl písek, jemný štěrk nebo recyklát z cihel drcená expandovaná břidlice, drcený keramzit, pěnová struska hygromul styromul Působení dodání živin, zásobárna vody, dodávání humusu zásoba živin a vody pro chudé písčité půdy silně soudržných přes 40% hlíny a jílu soudržných 20-40% hlíny a jílu slabě soudržných 10-20% hlíny a jílu nesoudržných pod 10% hlíny a jílu 0,5 1 1,5 1,5 až 3,0 _ 1,5 až 3,0 zlepšení vodopropustnosti 5,0 až 10,0 3,0 až 5,0 1,0 až 1,5 _ zlepšení vodopropustnosti, zvýšení pórovitosti a schopnosti zadržovat vodu zvýšení schopnosti zadržovat vodu zvýšení vzdušné porezit a vodopropustnosti Používaná množství v m 3 na 100 m 2 u půd 1,0 až 2,0 1,0 až 2,0 1,0 až 2,0 1,0 až 2,0 _ 1,0 až 2,0 1,5 až 3,0 1,0 až 2,0 37

38 3.5.6 Výška rostlin a výsadba Výsadbu živých plotů a péči o ně je nutné zásadně provádět podle normy ČSN : 2006 Technologie vegetačních úprav v krajině Rostliny a jejich výsadba (idt DIN : 2002). Speciální údaje týkající se výsadby živých plotů zde sice uvedeny nejsou, ale následně uváděné výsadbové práce této normě odpovídají. Prvním krokem před hloubením jam/rýh na živý plot je důkladné rozměření části pozemku, kde se bude plot zakládat. To spočívá ve vytyčení pomocí kolíků. Obecně platí, že před výsadbou se vyhloubí jáma široká 1,5 násobku průměru zemního balu nebo kořenů. Jámy nebo rýhy se připravují v případě jarní výsadby na podzim. V případě podzimní výsadby pak 2-3 měsíce předem. Dno rýhy nebo jámy je nutné nakypřit. Provzdušnění půdy nebo její promrznutí má příznivý vliv na vytvoření vhodné struktury půdy, což vysázeným dřevinám prospívá. (D. Šonský 1999) Pokud na výše uvedený postup není při výsadbě dostatek času, vykopaná svrchní vrstva půdy se uloží stranou. Poté se nakypří spodní vrstva půdy, například ručním přerytím. Jestliže půdu zlepšující prostředky nejsou ještě před začátkem výkopových prací zapracovány do půdy, provádí se jejich zapracování se svrchní vrstvou, která byla při výkopových pracích uložena stranou. Dřeviny se umisťují na nové stanoviště do stejné hloubky, jako byly předtím ve školce. Před výsadbou prostokořenných dřevin je nutné provést ošetření kořenů. Především silnější kořeny, které byly před manipulací poraněny, hladce seřízneme až od zdravé části. Ostatní kořeny se zbytečně nezkracují. (D. Šonský 1999). Kořeny se rovnoměrně rozmístí v jámě či rýze a postupně se jáma prosypává a zem ušlapává tak, aby došlo k co nejlepšímu spojení zeminy a kořenů. Když je zemina v jámě zasypána do dvou třetiny, provede se důkladné zalití rostlin a po vsáknutí vody se zemina doplní. Dřeviny se zemním balem se vysazují do jámy nebo rýhy. Balící materiál se schopností rozkladu v půdě (juta, ale ne PVC fólie) rozprostřeme na dno jámy a postupně se zasypává kvalitní zeminou, kompostem nebo substrátem obohaceným o půdu zlepšující prostředky či kombinací posledních dvou a důkladně udusává. Další postup je podobný jako u výsadby dřevin 38

39 prostokořenných. Se zemním balem je nutné zacházet šetrně a nesmí se narušit. Důležitá je okamžitá zálivka. Výsadba dřevin pěstovaných v kontejnerech je podobná jako výsadba dřevin se zemním balem. Dbá se na výšku výsadby. U kontejnerovaných dřevin často dochází k rotační deformaci kořenů. V takovém případě se kořeny naruší několika řezy, čímž se podpoří tvorba nových kořenů, jejich prodlužovací růst a zakořenění. Při výsadbě pravidelných živých plotů je nutné pracovat co nejpřesněji a dřeviny vysazovat do řad bez bočních výchylek. Totéž platí o dodržování vzdálenosti v řadách. (D. Šonský, 1999) U všech typů dřevin a výsadeb je z estetického hlediska nutné vybrat nejhezčí pohledovou stranu a dbát na kolmé umístění dřeviny. Rostliny by po utužení zeminy měly zůstat tak vysoko, jak původně rostly na pěstebních plochách. Po výsadbě je třeba dřeviny důkladně zalít. Od výšky rostliny asi 150 cm by měly být především rostliny vysazované s balem ukotveny (nákres č. 1). Ale není to podmínkou. Kotvení se zřizuje pomocí vodorovně opěr z tyčoviny a úvazků. Důležité je, aby se rostliny za větru nemohly posunovat, protože tím by se nově rostoucí kořeny v půdě opakovaně přetrhávaly. Až do zakořenění je třeba půdu kolem rostlin pravidelně nakypřovat a podle potřeby zavlažovat. Nákres číslo 1 Kotvení vysazených dřevin (dle Kolb, 2008) 39

40 3.6 Péče o živé ploty Výživa a ošetřování Tvarované dřeviny ztrácejí více živin než jiné rostliny, protože jejich mladé, na živiny bohaté výhony jsou odstraňovány při pravidelném řezu a pod rostlinami tak nezůstávají žádné zahnívající části, které by plnily úlohu přírodního hnojiva. (H. Beltz, 2008) Navíc pravidelným řezem se rostlinám odjímá velké množství vytvořené organické hmoty, na kterou vyčerpaly z půdy mnoho živin, jež je nutné dodat pravidelným přihnojováním. (S. Burian, 2008) Kromě toho se kořenový systém nemůže rozšiřovat tak jako u nestříhaných exemplářů stejného druhu, neboť se tvoří méně energeticky bohatých asimilátů, které jsou dováděny ke kořenům. Kořenový systém tedy může získávat a upravovat živiny z půdních zásob jen omezeně. (H. Beltz, 2008) Na jaře a v první polovině vegetace potřebují keře k intenzivnímu růstu dostatek dusíku, a proto je vhodné zvolit kombinovaná hnojiva s vyšším obsahem tohoto prvku. Na podzim je potřeba podpořit vyzrávání pletiv především vyšším přísunem draslíku. Koncem léta a na podzim je používání hnojiv s obsahem dusíku nevhodné. (S. Burian, 2008) K hnojení se používají jak organická tak i umělá hnojiva. Kompost se dodává průměrně v objemu 5 l na m 2, zelený kompost a biokompost z kompostovacích zařízení je zpravidla podstatně výživnější, proto by ho mělo být méně (2 až 3 l na m 2 ).(H. Beltz, 2008) Tvarované dřeviny jako zimostráz nebo tis potřebují na lehkých půdách zhruba 30 až 40 g vícesložkového hnojiva s podílem živin přibližně 15 % dusíky, 5 % fosfátu a 20 % draslíku (poměr NPK 15:5:20) na rok a metr čtvereční. Při nižším obsahu živin, jako je tomu například u mnoho organických hnojiv, může být dávkování adekvátně zvýšeno. Na půdách bohatých na živiny se může u méně náročných druhů od hnojení částečně nebo zcela upustit. Zimostráz a tis potřebují značné množství vápníku, proto by se měly půdy, jejichž hodnoty ph leží pod 4,5 (písčité půdy) nebo 5 (jílovité půdy) vápníkem obohatit: písčité nejlépe mletým vápencem, jílové páleným vápnem. Živé ploty kromě škůdců a chorob, kterým lze předcházet vytvořením vhodných podmínek pro přirozené nepřátele, poškozuje také plevel, který vrůstá do spodních větví. Zaplevelený živý plot tak ztrácí spodní větve a vznikají 40

41 nevzhledné díry. Ztrátu spodních větví však nemusí způsobovat jen plevel, ale také přerostlý, nepokosený trávník. Při kosení trávníku je proto nutné dbát na to, aby podél plotu nevznikaly nepokosené proužky trávy. V období sucha rostliny podle potřeby zaléváme. Zálivka musí být vydatná a zároveň úsporná a šetrná pro rostliny. V zimě je nutné z větví odstraňovat sníh. Prudký vítr a sněhová pokrývka často ohnou a vylomí tenčí větve, dřeviny se rozklesávají a plot tak ztrácí tvar. (S. Burian, 2008) Údaje o tom, jak má vypadat nejen péče o danou vegetaci, ale i její výsledek obsahuje norma ČSN : 2006 Technologie vegetačních úprav v krajině - Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy" (idt DIN 18919: 2002). Aby dřeviny dosáhly pokud možno husté struktury, musí se podpořit větvení pomocí zakracování výhonů. U keřů a pyramidálních tvarů je v prvních dvou letech nutné zastřihávat střední a postranní výhony o polovinu. Pokud je výška rostlin zatím nižší než plánovaná výška plotu, střední výhon zpočátku nezakracujeme, zakracovat začneme až po dosažení požadované výšky. Živé ploty do výšky kolem jednoho metru lze stříhat tak, že jim ponecháme kolmé stěny. U vyšších živých plotů se doporučuje, aby stěny živého plotu měly 5% až 10% sklon viz nákres č. 2. Tím se zabrání vyholování výhonů u základny v důsledku nedostatku světla a také tomu, aby pak bylo těmito ploty vidět na druhou stranu. To je důležité dodržet hlavně u světlomilných dřevin, jako je modřín opadavý (Larix decidua Mill.), smrk obecný (Picea abies L.) a zerav západní (Thuja occidentalis L.). Stínomilné dřeviny jako tis červený (Taxus baccata L.) nebo habr obecný (Carpinus betulus L.) umožňují i pěstování poměrně vyšších plotů s kolmo vedeným řezem. Klade-li se důraz na vytvoření obzvláště hustých živých plotů, nemělo by se hned v prvních letech dosáhnout konečné šířky a výšky. Proto se volí nejdříve o něco užší profil, aby se živý plot udržel od počátku hustý i uvnitř. Teprve postupem času se plot nechá dorůst do konečných rozměrů, viz nákres č. 3. (W. Kolb, 2008) 41

42 Nákres číslo 2 Sklon živého plotu Nákres číslo 3 Profily řezu mladých živých plotů 42

43 3.6.2 Řez tvarovaných živých plotů Na řez odkazuje norma ČSN : 2006 Technologie vegetačních úprav v krajině Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy (idt DIN 18919: 2002), která obsahuje údaje o tom, jak má vypadat nejen péče o danou vegetaci, ale i její výsledek. Obecně platí, že při řezu je nutno přihlížet ke zvláštnostem podmíněným druhem a k přirozeným růstovým formám rostlin. V průběhu rozvojové péče je nutno zapěstovat tvarované živé ploty výchovným řezem. Tvar hotových živých plotů je třeba udržovat zpětným řezem přírůstků Výchovný řez V prvním vegetačním období po výsadbě obnovuje dřevina svůj narušený kořenový systém, a proto většinou vytvoří jen slabé přírůstky a slabý boční obrost. V zimě nebo v předjaří se přistupuje k hlubokému zkrácení výhonů asi o 2/3 jejich délky, podle druhu dřeviny. V druhém roce vyvolá zkrácení výhonů bohatou tvorbu dalších výhonů a současně nárůst cenného bočného obrostu. Nastává sekundární větvení, které je pro vývoj plotu nesmírně důležité. Hlavní podíl větvení se musí odehrát v přízemní zóně porostu. Toho lze dosáhnout pouze hlubokým řezem. V druhém roce po výsadbě se letorosty v letním období pouze zkracují ve tvarových proporcích plotu. Po ukončení druhého vegetačního období, opět v zimě nebo v předjaří, se letorosty zkracují, taktéž v proporcích plotu. V dalších letech výchovného období se pokračuje ve výchovném řezu až do doby, kdy živý plot nedosáhne požadované výšky a šířky. Hloubka řezu musí být vždy úměrná tvorbě bočného obrostu.(d. Šonský, 1999) Udržovací řez Udržovací řez se provádí po vytvoření souvisle zapojeného pláště plotu. Jeho význam spočívá v zachování vzhledu porostu. Obyčejně se provádí dvakrát až třikrát ročně, přičemž první řez bývá zimní a zbývající dva spadají do období vegetace. Intervaly řezu jsou závislé na rychlosti růstu, tvorbě přírůstků a vydatnosti závlahy a výživy. Princip spočívá v zakracování letorostů.(d. Šonský, 1999) Ploty výšky nad 2 m je vhodné řezat podle napnutého lana nebo latě. Během řezu se nesmí odříznout letorosty až na loňské dřevo, neboť by tím 43

44 mohlo dojít k narušení obrostu. Tvar střihu plotu je vždy vhodné usměrňovat do kónického tvaru, a to tak, aby ve spodní části tvořil o 5 až 8 cm větší šířku než v části horní. U stěn vyšších jak 2 metry se toto pravidlo provádí na každý výškový metr. (B. Kavka, 1968) Četnost řezu Četnost řezu se ve většině případů odvíjí od zvolené dřeviny. Například plot z ptačího zobu je vhodné stříhat i 4x ročně, protože hrozí jeho vychýlení od požadovaného tvaru a velikosti. Habr tak silné přírůstky nemá, a tak v praxi postačí řez na jaře a na podzim. Jednorázovým řezem na jaře nebo na podzim lze dosáhnout téměř u všech dřevin dostatečně hustého vzhledu. Druhý řez je žádoucí, je-li síla růstu zvolené dřeviny ve vztahu k požadované výšce živého plotu příliš vysoká. Po prvním řezu se tak vytvoří dlouhé a silné výhony, které jsou v následujícím roce jen těžko odstranitelné a zároveň zanechávají nevzhledný dojem živého plotu Ozdravný řez tvarovaných živých plotů a náprava chybných míst Živé ploty někdy v důsledku nedostatečné péče narostou příliš vysoko a musejí být zpětně seřezány. Zakracovat živý plot se doporučuje ne o více jak jednu čtvrtinu až třetinu ani do výšky a ani do šířky. Pokud je nezbytné provézt hluboký řez použít, je vhodné po řezu silné výhony od průměru tří až čtyř centimetrů začistit ostrým zahradnickým nožem, aby se podpořilo následné obrůstání. Je-li žádoucí brzké zregenerování vegetačního prvku a rychlé dosažení hustého povrchového obrostu, je vhodné provézt kromě každoročního jarního a podzimního řezu ještě v červnu řez letní. V případě částečného či úplného uhynutí rostlin v živém plotě je nutná náhrada. Pokud se vytvořily v plotě otvory, dá se plocha obnovit propojením sousedních větví. Ty se v důsledku lepších světelných poměrů poměrně dobře vyvíjejí a mohou chybná místa rychle uzavřít, obzvláště pokud se keře v tomto úseku podpoří přihnojením. Odumře-li však celá rostlina, je pro funkčnost živého plotu nezbytná výsadba již dostatečně vzrostlých exemplářů, které není problém ve specializovaných školkách pořídit. Je však nutné počítat s vyššími náklady a ve většině případů nutnost použít techniku, například kolový nakladač nebo bagr. V závislosti na výšce živého plotu je totiž třeba počítat s podstatně vyšší hmotností rostlinného materiálu. U jiných druhů, které nelze obstarat v 44

45 požadované výšce pro přímou výsadbu do živého plotu, se mohou podle možnosti využít solitérní rostliny a ty je pak možné dotvarovat až po výsadbě do plotu. Dodatečné výsadby se doporučuje dostatečně přihnojit a příležitostně zavlažit, aby byl zajištěn spolehlivý nárůst, který zaručí pokud možno rychlé zapojení a zakrytí chybných míst. (W.Kolb, 2008) 45

46 3.7 Způsoby pěstování dřevin do živých plotů v Zahradnictví Jelínek Veltrusy u Prahy (ČR) K popisu možností pěstování dřevin vhodných do živých plotů v rámci zapěstovaných tvarovaných segmentů byl vybrán postup používaný v Zahradnictví Jelínek ve Veltrusech u Prahy. Kromě běžného sortimentu zaměřeného hlavně na kontejnerované vzrostlé dřeviny, nabízí tato školka jako jediná v České republice hotové živé ploty z vlastní produkce. V části kapitoly Výsledky budou popsány způsoby pěstovaní pro produkty následující specifikace: A. 1 Tvarovaný kompaktní díl - blok z habru obecného (Carpinus betulus L.) z volné půdy expedované se zemním balem, průměrná výška 1,5m, stáří rostlin 7-8let (pěstební řady u zatravněného parkoviště). A. 2 Tvarovaný kompaktní díl - blok z habru obecného (Carpinus betulus L.) z rostlin sesazovaných z volné půdy do kontejnerů objemu 60 a 90 litrů, případně expedovaných v celoročních zemních balech (délka 0,7 až 1,1m) Historie zahradnictví Zahradnictví vzniklo v roce 1990, kdy pan Jelínek přikoupil ke svému rodinnému domu na okraji Veltrus půlhektarové pole, na němž začal pěstovat školkařské výpěstky v té době nedostatkové zboží. Později byly přikoupeny další pozemky a nyní má zahradnická školka šest hektarů. Kontejnerovny pro keře a stromy se nachází na 2000 m 2, 1100 m 2 zabírají fóliovníky, z nichž 500 m 2 je maloobchodní prodejna, a zbytek jsou rostliny ve volné půdě Poloha a přírodní podmínky Město Veltrusy leží v nížině na pravém břehu řeky Vltavy. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí mezi 165 m a 195 m, v místě pěstebních ploch zahradnictví 172 m n. m. Širší krajinné zázemí města tvoří zemědělsky intenzivně využívané plochy nížiny, zbytky lužních lesů při toku Vltavy a jejích slepých ramenech a nízké svahy říčních teras Vltavy, v některých případech zalesněné. Významným krajinným fenoménem antropogenního původu je státní zámek Veltrusy z 18. století s přírodně krajinářským parkem o výměře cca 46

47 300ha z počátku 19. století. Parkem prochází mezinárodní cyklotrasa Praha- Drážďany Geomorfologická charakteristika V geomorfologickém členění (Czudek T., 1972) náleží území města Veltrusy z převážné části do okrsku Lužecká kotlina (VIB-3C-a) v rámci podcelku Mělnická kotlina (VIB-3C) a celku Středolabská tabule (VIB-3). Celek Středolabská tabule je součástí vyšších jednotek oblasti Středočeská tabule (VIB), subprovincie Česká tabule (VI), provincie Česká vysočina Geologické a pedologické podmínky Území města Veltrusy je součástí českého křídového útvaru. Podloží tvoří především sedimentární horniny svrchní křídy. Tyto horniny jsou obvykle překryty kvartérními sedimenty. Dnešní půdní kryt na území města Veltrusy tvoří především písčité a jílovité, minerálně slabé hnědozemě Podnebí V klimatologickém členění (Quitt E., 1971) náleží zájmové území do teplé oblasti T 2, která zahrnuje celé Polabí. Pro tuto oblast platí charakteristika: léto dlouhé, teplé a suché, přechodné období velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, zima krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, trvání sněhové pokrývky velmi krátké. Dlouhodobá průměrná roční teplota okolo 8,7 C, dlouhodobý průměrný roční srážkový úhrn 527 mm Biogeografická charakteristika Biota zájmového území je v rámci biogeografického členění (Culek M., 1996) řazena k Řipskému bioregionu (1.2). Dle mapy potenciální přirozené vegetace území přísluší k mapovacím jednotkám jilmová doubrava (Querco-Ulmetum) v rámci nadřazené skupiny lužní lesy (Alnion incanae) a černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi- Carpinetum) v rámci nadřazené skupiny dubohabřiny a lipové doubravy (Carpinion). ( 47

48 3.7.7 Strojní vybavení firmy Jelínek (kurzívou stroje pro tvarování živých plotů) nakladače a vleku malotraktor MT8-132,2 + vlek malotraktor Antonio Cararro včetně nářadí pro kultivaci terénu, jednoosý malotraktor Goldonii pro přípravu trávníků + vlek rotační brány podrývací pluh Damcon (NL) dodávkový automobil Peugeot Boxer (11m 3 ) s vlekem (15m 3 a 7m 3 ) Mountfield manipulační a kultivační elektrovozík EZGO travní traktory Mountfield travní automatická sekačka Prosseder mechanizační prostředek s rotačním zacím ústrojím značky travní kultivátor-provzdušňovač-prořezávač trávníku Stiga křovinořezy Husquarna a Mountfield, motorové postřikovače Stihl, Maruyama a Mountfield, rozmetadla průmyslových hnojiv Solo, Scotts, Wolf plotostřihy Husquarna a Mountfield pomocí agregátu Honda je zahradnictví nezávislé na přípojce elektrického proudu ( zahradnictvi-jelinek.cz) 48

49 3.7.8 Popis způsobů pěstování dřevin do živých plotů v Zahradnictví Jelínek - Veltrusy u Prahy 1. Způsob pěstování habrů ve volné půdě, stáří rostlin 7-8 let, při velikosti 1,5m (viz příloha č. 9) 2. Způsob pěstování habrů sesazovaných z volné půdy do kontejnerů objemu 60 a 90 litrů, případně expedovaných v celoročních zemních balech (délka 0,7 až 1,1m) (viz příloha č. 10) Obecně platná příprava stanoviště pro všechny způsoby pěstování habrových bloků v Zahradnictví Jelínek Před založením porostu bylo nutné provézt přípravu půdy, s cílem vytvořit optimální podmínky pro pěstování semenáčků. Předvýsadbová příprava půdy nejčastěji spočívá v těchto operacích: Orba - základní příprava pro zaškolkování, zapracování hnojiv, odplevelení. Hloubka orby byla 35 cm, poté následovalo smykování a vláčení, s cílem mělkého prokypření povrchové vrstvy ornice (provzdušnění, pohyb vláhy) a rozbití hrud. Prováděno bránami. Vzhledem k objemu produkce a pěstovanému sortimentu bylo nutné rozčlenění pozemku na několik dílčích částí a podle cílové dřeviny pozemek vytyčit. V rámci celé produkční plochy byla po výsadbě instalována nadzemní kapková závlaha, systémem speciálních nadzemních kapacích hadic, které jsou ovládané řídící jednotkou. Hadice mají délku několik set metrů a jsou vedeny bezprostředně kolem výsadby. Výhodou je možnost manipulace při vyzvedání bloků ze země apod. At. 1. Pro pěstování bloků z habru obecného (Carpinus betulus L.) ve volné půdě, bylo nutné pomocí mechanizace vyhloubit rýhy délky od 70 do 150 m a šířky zhruba 0,5 m. Do takto připravených rýh se sázely sazenice habru obecného o velikosti 0,5 až 0,75 m, ve vzdálenosti zhruba 0,25 m od sebe. Specifikace výsadby spočívá v potřebě rozdělení řady na jednotlivé bloky dlouhé zhruba 0,9 m. To znamená sesazení 2-3 (4) rostlin do pomyslného bloku a vynechání 0,5 m mezery před další skupinou. Řady jsou od sebe vzdáleny zhruba 1 metr, aby byl umožněn vjezd mechanizace. 49

50 Specifika pěstování Pěstování segmentů živých plotů spočívá především v podrývání. To se provádí zhruba po 2 až 3 letech, podrývacím pluhem holandské zn. Damcon. (viz příloha č. 11) Podrývání se provádí na začátku vegetačního období v roce vyzvednutí nebo v dvouletých intervalech. Hloubka podrývání je ovlivněna: - vyspělostí rostlin (větší rostliny hlouběji) - tvarem kořenového systému (kůlový hlouběji) - půdou - lehká hlouběji, - těžké mělčeji (kořenový systém nejde tak do hloubky) (hloubka dána tabulkami, ale lepší je ji biologicky odvodit) Při podřezávání dochází k nadzvednutí půdy, kterou je potřeba utlačit (v agregaci se samotným podřezáváním). Často lze nahradit velmi silnou závlahou po podrytí. Výhodou podrývání je, že nedochází k deformaci kořenového systému, nedochází k výraznému snížení přírůstu, omezuje se sezónnost a je zde plně mechanizované. Negativně lze hodnotit nedostatečné využívání půdního prostoru, možnost napadení patogeny, nože musí být opravdu ostré. Týden po podrytí je třeba rostliny přihnojit (200 kg čistých živin/ha; je-li půda zásobena živinami, tak 150 kg/ha). Hlavní biologické aspekty podrývání: Kořeny se zkracují min. o 3 cm. Množství odříznutí odpovídá 1/4 až 1/3 kořenového systému. Řezná rána musí být kvalitní, nadzvednutou vrstvu nutno umáčknout. Následným zakořeňováním se tak zlepšuje kořenový systém, zvyšuje se množství jemných kořenů, kořenový bal je kompaktnější a při přesazení netrpí rostlina šokem. Další operací prováděnou v režimu rozvojové péče po dosažení výšky alespoň 1,2m je tvarovací řez. Řez se provádí akumulátorovými nebo benzínovými nůžkami, minimálně 3x do roka. Během pěstování je nutné provádět hnojení. Pro tyto účely používá zahradnictví průmyslová hnojiva v granulované formě či ve formě zálivky. Likvidace plevelů: Plevel se likviduje postřikem např. roztokem přípravku GLYFOGAN 480 SL. Kypření meziřádků: Kypření významně omezuje neužitečný výpar, zvyšuje vodní kapacitu a vsakovací schopnost, vytváří lepší podmínky pro 50

51 mikroorganismy a tím podporuje zpřístupnění živin, zlepšuje aerobní dýchání kořenového systému a je spojeno s mechanickým ničením plevelů. Kypření se provádí dle potřeby, obvykle v 1. polovině vegetační doby v měsíčních intervalech, ve 2. polovině vegetační doby v intervalu 40 dní. Poslední termín pro kypření je 1 měsíc před koncem vegetační doby (hrozí vymrzání). Hloubka kypření 2 až 4 cm (jinak poškození kořenového systému). Dobývání bloků: Dobývání bloků probíhá strojem Pazzaglia, průměr dobývacího nože 45 až 60 cm. A. 2 Způsob pěstování habrů sesazovaných z volné půdy do kontejnerů je podobný na předchozí popsaný. Vzhledem k tomu, že však sazenice nemají tvořit hotový blok ihned, jsou školkovány jednotlivě v pravidelných rozestupech 0,4m od sebe a výsadbová rýha má také rozměry menší - šířka zhruba 30 cm, hloubka do 40 cm (příloha č. 12). Mezi řadami jsou opět ponechány rozestupy pro pojezd mechanizace. Po dosažení výšky alespoň 1,2 m se výpěstky podorají, naředí, a buď se sesazují do kontejneru (objem 60 a 90 litrů), po 2-4 kusech, nebo se kořenový bal zabalí do netkané textilie a opětovně se uloží do substrátu. (příloha č. 13 a, b ) Dobývání: Habry s textilním balem se dobývají pouze ručně, expedují se na paletu 100 x 120 cm, zabalené do smršťovací fólie. 51

52 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 A) MATERIÁL A METODIKA k části A Popis modelových objektů, pro které bylo zpracováno zhodnocení a porovnání různých způsobů zakládání a údržby živých plotů, včetně finanční náročnosti. Pro zpracování této části byly vybrány jako materiál modelové objekty živých plotů a stěn, jakožto součást realizovaných projektů v rámci České republiky. Pro všechny objekty je charakteristická výsadba z habru obecného (Carpinus betulus L.). Objekty tvarovaných vegetačních prvků byly vybrány tak, aby na jejich příkladu bylo možné demonstrovat ukázku založení a údržby, a zároveň aby bylo docíleno variability použitých způsobů realizace. V modelových objektech č. 1 a č. 2 byla provedena zcela nová výsadba živého plotu. Pro modelový objekt č. 3 byla vybrána Valdštejnská zahrada v Praze, kde došlo v letech k celkové rekonstrukci vegetačních prvků. Součástí všech objektů je zpracování reálného alternativního způsobu výsadby včetně vypracování finanční náročnosti. Alternativní způsob výsadby musí splňovat stejné požadavky jako reálný modelový objekt, musí být realizovatelný a pro dané místo adekvátní (ukázky použitých alternativ viz příloha č. 14 a, b, c) Pro výpočet finančních nákladů byl použit Katalog popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území 1. Popis modelového objektu v obci Žichlínek Úprava zahrady u rodinného domu v obci Žichlínek, výsadba živého plotu z habru obecného (Carpinus betulus L.). 2. Popis modelového objektu v Králově Poli, Brno - Areál mateřské školky Rybníček, Brno Ponava, výsadba živého plotu z habru obecného (Carpinus betulus L.). 3. Popis modelového objektu v Praze, Valdštejnská zahrada - Valdštejnská zahrada v Praze, výsadba vzrostlých živých stěn z habru obecného (Carpinus betulus L.). 52

53 Popis modelového objektu v obci Žichlínek Lokalizace Obec Žichlínek je územní součástí Pardubického kraje a rozkládá se podél toku Moravské Sázavy jihovýchodním směrem od města Lanškrouna. Charakteristika oblasti Modelový objekt se nachází v severozápadní části obce, u hlavní komunikace vedoucí na Lanškroun. Průměrná roční teplota vzduchu je zde 8 C, úhrn srážek mm, nadmořská výška 348 m. Parcelní číslo pozemku: st. 500, Žichlínek Souřadnice GPS: '82''N, '55''E 53

54 Popis hodnoceného vegetačního prvku V květnu 2009 byly u novostavby rodinného domu realizovány vegetační úpravy ve formě založení trávníku výsevem (140 m 2 ), osazení ostrůvku rodem Hosta L. a třemi ovocnými stromy Prunus avium L. (6 m 2 ), výsadba skupiny smutečních vrb Salix alba Pendula (10 m 2 ) a provedena standartní výsadba živého plotu (40 m) z mladých nezapěstovaných sezenic habru obecného (Carpinus betulus L.) Plot měl tvar písmene L (příloha č. 15) Parametry živého plotu Délka a šířka a požadovaná výška živého plotu: 40 m, 0,6 m, 1,5 m Orientace ke světovým stranám: severozápad Nákres Popis možného alternativního řešení Možnou alternativou pro okamžitý efekt živého plotu v těchto podmínkách by bylo zvolení výsadby z předpěstovaných segmentů, které nabízí zahradnictví Jelínek ve Veltrusech u Prahy 54

55 Popis modelového objektu v Králově Poli, Brno Lokalizace Modelový objekt leží v areálu Mateřské školky Rybníček, ulice Rybníček 9, městské části Královo Pole, Brno město. Charakteristika oblasti Průměrná roční teplota vzduchu je 8,4 C, průměrná dosahovaná teplota v letním období je 17,8 C, v zimním období pak 1 C. Město jako celek leží v mírném srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška je zde 235 m n. m. Parcelní číslo: 598, k. ú. Ponava Souřadnice GPS: 49 21'11.77''N, 16 60'53.63''E 55

56 Popis hodnoceného vegetačního prvku V srpnu 2011 byly dokončeny vegetační úpravy zahrady a oplocení areálu mateřské školky. Cílem bylo zvýšení atraktivity venkovního prostoru, atypického, originálního a zároveň bezpečného řešení pro hry dětí. Převažují přírodní materiály a prvky. Na zahradě ve dvoře jsou habrové a akátové altány, tunely, zelené stany, linie, stínovka a síťová průlezka. V druhé části zahrady jsou hrací prvky, pěstební záhon a živý plot. Ten má plnit funkci především pohledové clony, hygienickou funkci a izolační. (příloha č. 16 a, b, c) Parametry živého plotu Délka, šířka a plánovaná výška: 50 m, 1 m, 2 m Orientace ke světovým stranám: jihovýchod Nákres 56

57 Popis možného alternativního řešení Jako alternativní řešení by bylo možné vysadit živý plot z vyšších kompaktnějších sazenic, které by dříve dosáhly požadovaného zápoje. Brzký zápoj je žádoucí z důvodu funkcí, které má zde živý plot plnit a to především funkci pohledové clony a snížení hluku a prašnosti z přilehlé komunikace. Způsob jakým byl plot vysazen, není pro takové požadavky příliš vhodný, rostlinám bude trvat zapojení déle, úvazky nejsou kvalitně provedené, opory jsou polámané, popadané a celkový dojem z takto vysazeného plotu není dobrý.. 57

58 Popis modelového objektu v pražské Valdštejnské zahradě Lokalizace Modelový objekt Valdštejnská zahrada v Praze 1 na Malé Straně, v Letenské ulici. Objekt je sídlo Horní parlamentní komory Senátu České republiky. Charakteristika oblasti Průměrná roční teplota se pohybuje okolo +10,4 C. Podnebí je zde mírné, průměrný roční úhrn srážek za roky byl 456,5 mm. Nadmořská výška je 327 m n. m. Parcelní číslo: 114, k. ú. Malá Strana Souřadnice GPS: 50 05'23.52"N, 14 24'25.66"E 58

59 Historie Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první palácová zahrada v Praze vybudovaná v návaznosti na palácový objekt. Náleží k Valdštejnskému paláci čp. 17, který je přístupný z Valdštejnského náměstí. Přísně geometrická zahrada reprezentující rané baroko se prostírá mezi palácem, Valdštejnskou jízdárnou a Letenskou ulicí a je uzavřena ohradní zdí. Má plochu 1,7 ha. Palácový komplex včetně zahrady vznikl v letech Část zahrady zabírá umělý rybník s ostrůvkem, který sloužil k projížďkám na loďce. V průběhu let vytvořil pro zahradu nizozemský sochař Adriaen de Vries soubor soch znázorňujících postavy z řecké mytologie. Tyto sochy byly v roce 1648 odvezeny jako válečná kořist do Švédska, kde dodnes zdobí zámek Drootningholm. Kopie pro Valdštejnskou zahradu nechal vyhotovit Adolf Valdštejn v letech Koncem 19. st. byla zahrada zpřístupněna vždy ve čtvrtek a v neděli Pražanům. Psal o tom Jan Neruda ve svém fejetonu. Zahrada byla upravena v letech podle návrhu ing. arch. Miloše Vincíka a Julie Pecánkové, od r proběhla částečná obnova zahrady podle návrhu arch. Jany Tupé. V r byl slavnostně otevřen třetí vchod do zahrady novou branou u stanice metra Malostranská. ( 59

60 Popis hodnoceného vegetačního prvku V roce 2000 a 2001 probíhala komplexní rekonstrukce zahrady podle návrhu architektů Václava Dvořáka a Zdeňka Sendlera. Během rekonstrukce bylo mimo jiné. vysazeno přes půl kilometru tvarovaných živých stěn. Veškeré rostliny do zahrady dodala firma STARKL. Pro ukázku finanční náročnosti byl vybrán 20 m dlouhý úsek napravo od Sala terreny u voliéry. (Příloha č. 17 a, b, c) Parametry živého plotu Délka, šířka a požadovaná výška živého plotu: 20 m, 1 m, 3 m Nákres 60

61 Popis možného alternativního řešení I přes značně zavádějící možnost použití jiných způsobů zakládání živého plotu v takto významné historické zahradě budou pro ukázku finanční náročnosti zpracovány rozpočty pro standartní způsoby zakládání (tzn. sazenice nezapěstované, menší vzrůst). Příklady jsou řazeny podle nejvhodnější alternativy, a to za předpokladu, že by v zadávací dokumentaci vztahující se na rekonstrukci vegetačních prvků nebyl kladen důraz na 3 metrovou výšku živého plotu od počátku založení, nýbrž by bylo přípustné použití sazenic menšího vzrůstu, které by dosáhly výšky 3 metrů zhruba za 5 let. 61

62 4.2 B) MATERIÁL A METODIKA K ČÁSTI B Zhodnocení nabídky vlastní školkařské produkce sazenic vybraných listnatých dřevin určených do živých plotů v rámci ČR Pro zhodnocení nabídky vlastní školkařské produkce sazenic vybraných listnatých dřevin vhodných do živých plotů byly vybrány v rámci celé České republiky okrasné školky, které jsou k členy Svazu školkařů České republiky, a zároveň mají ve své cenové nabídce hodnocené dřeviny. Pokud nebyla dostupná verze nabídky v rámci internetu, byla každá školka kontaktována mailem. Důvodem pro tuto selekci bylo zajištění odpovídajícího hodnocení kvalitních výpěstků u ověřených pěstitelů. Pro hodnocení byly zvoleny listnaté druhy nejvíce používané pro živé ploty a stěny: habr obecný (Carpinus betulus L.) ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare L.) a kultivar Atrovirens javor babyka (Acer campestre L.) buk lesní (Fagus sylvatica L.) dřín obecný (Cornus mas L.) V rámci každé školky byla zjištěna z dostupných ceníků nabídka vybraných dřevin, jejich prodejní výška a velikost balu, popř. kontejneru. Tyto údaje byly zaznamenány do tabulek. Cena v rámci produkce nebyla hodnocena z důvodu interních ceníků některých školek a zahradnictví. Tabulky obsahují rozdělení školek podle krajů v rámci ČR, město, ve kterém se školka nachází, název okrasné školky, webové stránky školky, název dřeviny, objem, velikost a popřípadě cenu a poznámky. Tabulky hodnoceného sortimentu vybraných dřevin (viz příloha č. 18) 62

63 5 VÝSLEDKY 5.1 VÝSLEDKY ČÁSTI A Zhodnocení a porovnání způsobů zakládání a údržby živých plotů včetně finanční náročnosti v modelovém objektu č. 1 Realizace Parametry sazenic Habr obecný (Carpinus betulus L.), K 1,5 l, výška 0,5 m Příprava stanoviště: Před započetím prací bylo nutné chemické odplevelení ruderálního porostu (duben 2009). Odplevelení bylo provedeno 1% roztokem herbicidu Roundup Klasik v dávce 3 l na hektar, na 300 l postřikové kapaliny (dle doporučení SRS) Následovala úprava povrchu pozemku, především výškové úpravy povrchu v toleranci povolené ČSN , tj. prohlubně maximálně 5 cm. V rámci modelace terénu do roviny bylo třeba místy doplnit ornici, jejíž skrývka byla umístěna při stavebních úpravách na pozemku. Pomocí rotačního kypřiče následovalo rozpojení zhutněných ploch, za účelem spojení orniční vrstvy po jejím rozprostření se spodnějšími vrstvami a k obnově kapilarit. Z plochy byly odstraněny nežádoucí kameny a povrch byl urovnán hráběmi. Prostor živého plotu byl vytyčen kolíky a zamulčován mulčovací plachetkou, do níž se v trojsponu 0,3 m od sebe nařezávaly otvory pro výsadbu. (přesahy 0,3 m). Výsadba: Pro výsadbu byly vzhledem k velikosti balu a dodržení pravidla o 1,5x násobku hloubeny jamky o objemu přes 0,01 do 0,02 m 3, což odpovídá velikosti balu do 0,27 m. Vzhledem k místním půdním poměrům, patrných z pedologických podkladů, které ukazují na půdy lehké, středně propustné, vysychavé, na humus relativně chudé, byl při samotné výsadbě aplikován půdní kondicionér TerraCottem Universal (dále jen TC), v dávce 30 g TC na výsadbovou jamku. TC byl přimíchán k ornici, dané při výkopu jamky stranou, poté se naplnilo dno jámy touto směsí a vysadila se sazenice. Aby se vegetaci umožnil dobrý start a rychlé etablování, byla ke každé rostlině během výsadby 63

64 přidána tableta hnojiva Silvamix 10g s postupným uvolňováním živin. Jamka se posléze doplnila do 2/3 směsí ornice s TC a zbytek se dosypal samotnou zeminou. Po výsadbě bylo provedeno zalití v dávce 3-5 l vody na jednu rostlinu. Dokončovací péče: Za účelem zlepšení podmínek pro růst, zabránění růstu plevelů a omezení výparu byla na mulčovací plachetku ještě navrstvena v tl. 0,10 m drcená mulčovací kůra. V případě uhynutí rostlin bylo počítáno s 5% rezervou včetně dosadby. Režim péče Rozvojová péče: V rámci rozvojové péče bude každoročně prováděn výchovný řez jednotlivých keřů s četností 2x do roka, a to až do doby jejich plné funkčnosti. V tomto případě je plot schopen vytvořit požadovaný zápoj a zavětvení během 5 let. Dále je třeba provádět každoroční hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, pro jarní aplikaci, 0,2% roztokem (2g na 10l) v dávce 3l na rostlinu a hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg pro podzimní aplikaci, 0,4% roztokem v dávce 3l na rostlinu. Nutné je také zavlažovat dávkou 5l k rostlině, v četnosti šestkrát ročně a provádět odplevelení skupiny keřů alespoň 2x do roka. Dle potřeby je počítáno s 20% doplněním mulčovací kůry. Udržovací péče: Po dosažení optimální úrovně živého plotu bude prováděn několikrát do roka tvarovací řez živého plotu výšky přes 0,8 do 1,5 m, šířky do 1 m s četností 2x do roka (z obou stran + koruna, boky). Dále je třeba provádět každoroční hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, pro jarní aplikaci, 0,2% roztokem (2 g na 10 l) v dávce 3 l na rostlinu a hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg pro podzimní aplikaci, 0,4% roztokem v dávce 3l na rostlinu. Nutné je také zavlažovat dávkou 5l k rostlině, avšak oproti režimu rozvojové péče postačí jen 3x do roka a provádět odplevelení skupiny keřů alespoň 2x do roka. 64

65 Udržovací péče po 5 letech Režim péče Rozvojová péče Dokončovací péče Výsadba Rok realizace Příprava stanoviště Rozpočet MO č.1 Žichlínek Rozpočet pro založení a údržbu živého plotu z habru obecného (Carpinus betulus L.) číslo položka m.j Chemické odplevelení půdy před založením porostu o výměře jednotlivě přes 20 m2 v rovině, postřikem naširoko cena v Kč množství cena celkem v Kč m 2 1, , * Obdělání půdy rotačním kypřičem v rovině, 2x(40x1m) m 2 0, , * Plošná úprava terénu v rovině, vč. doplněním ornice při nerovnostech terénu do +/- 100 mm m Urovnání půdy hrabáním v rovině m 2 2, , * Odstranění kamene z pozemku, sebráním kamene, hmotnosti jednotlivě do 15kg m ,2 50,8 Vytyčení výsadby (0,6x40m) m 2 13, Mulčovací plachetka včetně přípravy a aplikace zohledněna v části Materiál m Hloubení jamek pro výsadbu rostlin v zemině třidy tř. 1-4, bez výměny, v rovině, objemu přes 0,01 do 0,02 m3 ks 10, Výsadba dřeviny do předem vyhloubené jamky se zalitím v rovině, při průměru balu přes 100 do 200 mm ks 36, Mulčování vysazených rostlin mulčovací kůrou drcenou, tloušťky přes 50 do 100 mm, v rovině. m 2 37, ,4 Dosadba uhynulých rostlin (dle limitů přirozeného úhynu) ks 17,5 5% (=8ks) 140 Náklady na realizaci celkem Režim péče 10790,8 každoročně Výchovný řez keřů, 2x do roka ks dle potřeby Doplnění mulčovací kůry včetně materiálu m každoročně Zalití rostlin vodou, 5 l k rostlině, 6x ročně l 0, každoročně Vypletí skupiny keřů, 2x m 2 28, každoročně 2.rok po výsadbě každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START NPK Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM NPK Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, l 1, každoročně Tvarovací řez keřů a živých plotů výšky přes 0,8 do 1,5 m, šířky do 1 m, 2x do roka (z obou stran + koruna) m 2 38, ,8 každoročně Zalití rostlin vodou, 5 l k rostlině, 3x ročně l 0, každoročně Vypletí skupiny keřů, 2x m 2 28, kažoročně každoročně Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, l 1, Každoroční náklady na rozvojovou péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Cena za metr realizace vč. materiálu ,8 408, ,8 672, * položka vychází z Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území, byla však upravena pro konkrétní požadavky objektu

66 Režim péče Realizace Materiální zajištění Rostlinný materiál m.j. cena v Kč množství cena celkem v název položky Kč sazenice habr obecný (Carpinus betulus L.), K 1,5 L, v 50 cm (+ 5% rezerva) ks Ostatní materiál Roundup herbicid 3l/ha, 1% roztok l 229 0,4 91,6 Silvamix TBL 10g ks Půdní kondicionér TerraCottem Univerzal kg , mulčovací plachetka Plantex Baumkragen, 68 g/m2 včetně instalace ks(1x1m) mulčovací kůra drcená, Soběstav 70 l (34x70l) 4080 Cena za materiál celkem hnojivo KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok hnojivo KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu Cena za hnojivo po 2. roce každoročně Celkem za materiál Cena za materiál na 1 m délky 16071,6 kg 200 0, kg 200 1, ,

67 Možnost alternativního řešení- zhodnocení rozsahu a finanční náročnosti Parametry segment 2 (plocha nadzemní části) Výška: cca 1,5m Šířka: cca 0,5-0,6m Délka se odvíjí od zvoleného typu, dle požadavku zákazníka. Zde blok 1m Parametry balu Délka: 0,9m Šířka: 0,4m Hloubka: 0,4m Zapěstované sazenice, cca 2-3ks na metr délky Postup prací se bude lišit v následujících položkách: Fáze příprava stanoviště: beze změny Fáze výsadba: Bez použití půdních zlepšujících prostředků Odlišný způsob výsadby z důvodu větších rozměrů balu- rýha šířky 0,6m, hloubky 0,5m, délka 40m Fáze dokončovací: Bez aplikace mulčovací kůry (mulčovací plachetka zůstává) Režim péče: Živý plot už má konečnou výšku, výchovný řez bude tedy nahrazen tvarovacím řezem živých plotů jako celku, výšky přes 0,8 do 1,5 m, šířky do 1 m, s četností 2x ročně (strany + koruna, boky). Potřeba hnojení zůstává, dávkování je neměnné. Zalití se provádí pouze 3x ročně. 2 Segment/blok= tvarovaný kompaktní díl živého plotu v obdélníkovém kontejneru (objem 60, objem 90), nebo celoročním zemním balu (délka 0,7-1,1m), nebo se zemním balem (délka bloku je 0,5-0,9m) 67

68 Režim péče Udržovací péče Dokončovací péče Výsadba Rok realizace Příprava stanoviště Rozpočet Alternativní řešení Žichlínek číslo položka m.j Rozpočet pro alternativní způsob realizace živého plotu v modelovém objektu Chemické odplevelení půdy před založením porostu o výměře jednotlivě přes 20 m2 v rovině, postřikem naširoko cena v Kč množství cena celkem v Kč m 2 1, , * Obdělání půdy rotačním kypřičem v rovině, 2x(40x1m) m 2 0, , * Plošná úprava terénu v rovině, vč. doplněním ornice při nerovnostech terénu do +/- 100 mm m Urovnání půdy hrabáním v rovině m 2 2, , * Odstranění kamene z pozemku, sebráním kamene, hmotnosti jednotlivě do 15kg m ,2 50,8 Vytyčení výsadby (0,6x40m) m 2 13, Hloubení rýh pro vysazování rostlin v zemině třídy 1-4, bez výměny půdy, v rovině, šířky do 600mm, hl. do 500mm m Výsadba dřeviny s balem, se zalitím v rovině, při průměru balu do 400 mm ks 88, ,2 Mulčovací plachetka včetně přípravy a aplikace zohledněna v části Materiál m 2 25 Náklady na realizaci celkem 17455,6 Režim péče každoročně Tvarovací řez keřů a živých plotů výšky přes 0,8 do 1,5 m, šířky do 1 m, 2x do roka (strany + koruna) m 2 38, ,8 každoročně Zalití rostlin vodou, 5 l k rostlině, 6x ročně l 0, každoročně Odplevelení výsadeb souvislých keřových skupin, 2x m 2 56, každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu 18892,8 472, ,2 Cena za metr realizace vč. materiálu * položka vychází z Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území, byla však upravena pro konkrétní požadavky objektu 1787,48 68

69 Režim péče Realizace Materiální zajištění Rostlinný materiál název položky m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč segment Carpinus betulus L., cm, zemní bal, s 5%rezervou měžný metr Ostatní materiál Roundup herbicid 3l/ha, 1% roztok l 229 0,4 91,6 hnojivo Silvamix MG, tab. 10g ks mulčovací plachetka Plantex Baumkragen, 68 g/m2 včetně instalace ks(1x1m) Cena za materiál celkem 53611,6 hnojivo KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, kg 200 0, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu hnojivo KRISTALON PODZIM Mg, podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu kg 200 1, Cena za hnojivo po 2.roce každoročně Celkem za materiál celkem Cena za materiál na běžný metr délky ,6 1348,8 69

70 Zhodnocení finanční náročnosti V modelovém objektu č. 1 by v případě alternativního řešení výsadby živého plotu byly náklady na realizaci včetně materiálu 2,6x dražší než stávající zvolená výsadba. Bez započtení materiálu je cena výsadby Kč, což činí na metr 269,8 Kč, v případě zapěstovaného plotu ,6, na metr 434,4Kč, z čehož logicky vyplívá, že s nutností hloubení jam a rýh větších rozměrů rostou i náklady na práci-a to o 1,6x násobek na metr. Rostlinný materiál pak vyjde u stávajícího objektu na 147Kč na metr délky, u segmentu na 1 300Kč za běžný metr- téměř 9x více. Viz tabulka Zhodnocení finanční náročnosti Tabulka zhodnocení finanční náročnosti Zhodnocení finanční náročnosti Každoroční náklady na rozvojovou péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Cena za metr realizace vč. materiálu Stávající Alternativa / 310 / 16332, ,8 408,32 472, , ,2 672, ,48 Roční náklady na rozvojovou péči o živý plot do 5. roka činí u stávajícího objektu Kč, 310Kč na běžný metr délky, při volbě vzrostlých zapěstovaných sazenic tyto náklady odpadají a po realizaci se plot rovnou udržuje tvarovacím řezem, který stojí ,8Kč, 290Kč/rok na metr. Včetně hnojení, odplevelování apod. stojí údržba živého plotu 472,3Kč/m/rok. Celková finanční náročnost hodnoceného vegetačního prvku do pátého roku činí Kč(2 222Kč/metr), která odpovídá nákladům na realizaci a režim rozvojové péče. Alternativní řešení by přišlo na ,2Kč(4 149Kč/metr). Náklady jsou tedy dvojnásobné. Od pátého roku jsou pak náklady na údržbu 408Kč/metr délky za rok, u alternativy je tento výsledek podobný - 472,6Kč/metr délky za rok. Vyšší náklady jsou dány nejen vysokou pořizovací cenou, ale i nutností provádět tvarovací řez živého plotu ihned v režimu péče. Náklady na výchovný řez jednotlivých keřů jsou více než poloviční. 70

71 5.1.2 Zhodnocení a porovnání způsobů zakládání a údržby živých plotů včetně finanční náročnosti v modelovém objektu č.2 Realizace Parametry sazenic Habr obecný (Carpinus betulus L.), 3 l bal, výška 1,75 m Příprava stanoviště: Před výsadbou byla provedena plošná modelace terénu, která nebude v rozpočtové části zohledněna z důvodu velkého rozsahu a různorodosti podle jednotlivých částí celého projektu zahradních úprav v areálu. Pro zohlednění pozemkových úprav bylo v rámci rozpočtového hodnocení provedeno rytí a po terénních úpravách byla plocha urovnána hráběmi. Výsadba: Jednořadá výsadba byla prováděna do jamek o rozměrech 0,27 x 0,27 x 0,27 m. Spon výsadby byl 0,4 m. Do jamek bylo třeba přidat před výsadbou hnojivo Silvamix s postupným uvolňováním živin v dávce 1 tableta k rostlině. Následně se provedla samotná výsadba sazenic a jejich závlaha v dávce 3-5 l vody ke každé sazenici. Dokončovací péče: Jednotlivé rostliny vyžadovaly zřízení opory v podobě bambusové tyče o průměru 2 cm, délky 2,5 m. Plocha živého plotu se zamulčoval kůrou proti plevelům do výšky cca 0,1 m. Režim péče Rozvojová péče: V rámci rozvojové péče bude prováděn každoroční výchovný řez jednotlivých keřů, a to až do doby plného zapojení. V tomto případě je schopnost vytvoření požadovaného zápoje a zavětvení živého plotu odhadována na 3 až 5 let. Výsadbu je nutné každoročně hnojit na jaře vodorozpustným hnojivem KRISTALON start, v dávce 3 l na rostlinu, 0,2 % roztokem hnojiva. Pro podzimní aplikaci hnojivem s vysokým obsahem draslíku, jakým je např. KRISTALON podzim, v dávce 3 l na rostlinu, 0,4 % roztokem. Dále je třeba počítat s doplněním mulčovací kůry (20%) a odplevelováním vč. likvidace náletů a zálivka v dávce 5 l na rostlinu, 6x ročně. Udržovací péče: Po dosažení optimální úrovně živého plotu bude prováděno 2x ročně tvarování živých plotů výšky přes 1,5 do 3 m, jakékoli šířky, po obou stranách, spolu s korunou a boky. Dále je nutné každoročně hnojit na 71

72 Režim péče Rozvojová péče Dokončovací péče Realizace Výsadba Příprava stanoviště jaře vodorozpustným hnojivem KRISTALON start, v dávce 3 l na rostlinu, 0,2 % roztokem hnojiva. Pro podzimní aplikaci hnojivem s vysokým obsahem draslíku, jakým je např. KRISTALON podzim, v dávce 3 l na rostlinu, 0,4 % roztokem; provádět odplevelování vč. likvidace náletů a zálivku v dávce 5 l na rostlinu, 3x ročně. Rozpočet MO č.2 MŠ Rybníček Rozpočet pro založení a údržbu živého plotu číslo položka m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč Obdělání půdy rytím do 200mm v rovině m 2 17, Urovnání půdy hrabáním v rovině m 2 2, , Hloubení jamek pro vysazování rostlin v zemině třidy tř. 1-4, bez výměny, v rovině, ks 10, objemu do 0,02 m Výsadba keře s balem do předem vyhloubené jamky se zalitím, při průměru balu do 200 mm ks 36, Zřízení PE úvazku a opory z bambusové tyčoviny včetně materiálu uvedeno v Materiálu ks Náklady na realizaci celkem Režim péče Mulčování vysazených rostlin tl. mulče přes 50 do 100 mm, v rovině m 2 37, ,5 každoročně Výchovný řez keřů, 2x ks dle potřeby Doplnění mulčovací kůry včetně materiálu m každoročně Zalití rostlin vodou, 5 l k rostlině, 6x ročně l 0, každoročně Vypletí skupiny keřů, 2x m 2 28, každoročně každoročně Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg, podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, l 1,

73 Režim péče Realiazace Režím péče Udržovací péče Rozpočet pokračování každoročně číslo položka m.j. Řez a tvarování živých plotů výšky přes 1,5 do 3 m, jakékoli šířky, 2x do roka (obě strany + koruna) cena v Kč množství m 2 66, ,2 cena celkem v Kč každoročně Zalití rostlin vodou, 5 l k rostlině, 3x ročně l 0, každoročně Vypletí skupiny keřů, 2x m 2 28, každoročně 2.rok po výsadbě každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START NPK Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM NPK Mg, podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, l 1, Každoroční náklady na rozvojovou péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Cena za metr realizace vč. materiálu 260, ,2 717, ,5 709,87 * položka vychází z Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území, byla však upravena pro konkrétní požadavky objektu Materiální zajištění Rostlinný materiál m.j. cena v Kč množství cena celkem v název položky Kč sazenice Carpinus betus, cm, K 3l ks Ostatní materiál hnojivo Silvamix MG, tab. 10g ks bambusová tyčovina 244cm x 18-20mm ks mulčovací kůra Soběstav 70 l Cena za materiál celkem hnojivo KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rosltinu hnojivo KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu Cena za hnojivo po 2.roce každoročně Celkem za materiál Cena za materiál na 1 běžný délky kg 200 0,9 180 kg 200 1, ,6 73

74 Možnost alternativního řešení- zhodnocení rozsahu a finanční náročnosti Parametry sazenice (Starkl) Výška: 2 m Šířka: cca 0,4 m Parametry balu Rozměry: cca 0,4 x 0,4 x 0,4 m Vzdálenost výsadby: 0,30 m Postup prací se bude lišit v následujících položkách: Fáze příprava stanoviště: beze změny Fáze výsadba: Odlišný způsob výsadby z důvodu větších rozměrů rýhy - šířka 0,5m, hloubka 0,5m, délka 50m. Menší spon výsadby 0,3x0,3m Fáze dokončovací: Bez instalace opor z bambusové tyčoviny a úvazků Režim péče Rozvojová péče/udržovací péče: Oproti stávající výsadbě odpadá výchovný řez jednotlivých keřů. Nahrazen tvarovacím řezem živého plotu výšky do 3m, šířky do 2m, včetně koruny a boků, četnost 2x ročně. Tvarovací řez se bude provádět ihned v režimu péče, i přes to, že plné zapojení se očekává zhruba po 2letech od výsadby. Zálivka zůstává po dobu 5 let v dávce 5l na rostlinu, četnost 6x ročně, po pátém roce se snižuje o polovinu. 74

75 Režim péče Rozvojová/udržovací péče Dokončovací péče Realizace Výsadba Příprava stanoviště Rozpočet Alternativní řešení Rybníček Alternativa pro založení a údržbu živého plotu v modelovém objektu číslo položka m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč Obdělání půdy rytím do 200mm v rovině m 2 17, Obdělání půdy hrabáním v rovině m 2 2, , Hloubení rýh pro vysazování rostlin v zemině tř.1 až 4 bez výměny půdy,v rovině, šířky do 600 mm, hl. do 500 mm m Výsadba dřeviny s balem, se zalitím v rovině, při průměru balu do 400 mm ks 88, Mulčování vysazených rostlin tl. mulče přes 50 do 100 mm, v rovině m 2 37, Náklady na realizaci celkem Režim péče každoročně Tvarovací řez keřů a živých plotů výšky přes 1,5 m do 3 m, šířky do 1 m, 2x do roka (stěny + koruna) m 2 66, ,2 každoročně Zalití rostlin vodou, 5 l k rostlině, 6x ročně l 0, každoročně Odplevelení výsadeb souvislých keřových skupin, 2x m 2 56, každoročně po 2.roce od výsadby Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně po 2.roce od výsadby Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg, podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, Každoroční náklady na rozvojovou/udržovací péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Cena za metr realizace vč. materiálu 36765,2 735, ,6 * položka vychází z Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území, byla však upravena pro konkrétní požadavky objektu 75

76 Režim péče Realizace Materiální zajištění Rostlinný materiál název položky m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč sazenice habr obecný (Carpinus betulus L.), 200 cm, zemní bal(včetně 5% rezervy) ks Ostatní materiál hnojivo Silvamix MG, tab. 10g ks mulčovací kůra Soběslav Cena za materiál celkem 70 l hnojivo KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok kg 200 0, (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu hnojivo KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu kg 200 1,5 300 Cena za hnojivo po 2.roce každoročně Celkem za materiál Cena za materiál na 1 běžný metr délky Zhodnocení finanční náročnosti V modelovém objektu č. 2 by v případě alternativního řešení výsadby živého plotu ze vzrostlých a kompaktních sazenic od firmy STARKL, byly náklady na realizaci včetně materiálu 1,5x větší než stávající zvolená výsadba. Bez započtení materiálu vyjde výsadba na 9 063,5Kč, což činí na metr 181Kč, v případě zapěstovaných sazenic Kč, na běžný metr 542Kč, z čehož logicky vyplívá, že s nutností hloubení jam a rýh větších rozměrů rostou i náklady na práci-a to o 3x násobek na metr. Rostlinný materiál pak vyjde u stávajícího objektu na 284,4Kč na metr, u vzrostlých sazenic na 471Kč za metrtéměř 1,6x více. Náklady na jednotlivé fáze jsou znázorněny v tabulce Zhodnocení finanční náročnosti 76

77 Tabulka zhodnocení finanční náročnosti Zhodnocení finanční náročnosti Každoroční náklady na rozvojovou péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Cena za metr realizace vč. materiálu Stávající Alternativa / 260,2 / 35898, ,2 717, , , , ,6 Roční náklady na rozvojovou péči o živý plot do 5. roka včetně činí u stávajícího objektu Kč, tj. 260Kč na metr, při volbě vzrostlých zapěstovaných sazenic tyto náklady odpadají a po realizaci se plot rovnou udržuje tvarovacím řezem, který stojí ročně ,2Kč, tj. 615,2Kč/rok na metr. Spolu s hnojením, odplevelováním apod. činí náklady ,2(735,3Kč/m) za rok. V modelovém objektu č. 2 budou náklady na založení a péči do 5. roka od výsadby pro stávající vegetační prvek Kč(2 011Kč/metr/5let), u alternativního řešení pak založení a režim péče do 5. roku přijde na Kč, tj.4796kč/metr/5let. Vyšší náklady jsou dány nejen vysokou pořizovací cenou spojenou s dražším materiálem a finančně náročnější výsadbou, ale i nutností provádět tvarovací řez živého plotu ihned v režimu péče. Náklady na výchovný řez jednotlivých keřů jsou více než poloviční. 77

78 5.1.3 Zhodnocení a porovnání způsobů zakládání a údržby živých plotů včetně finanční náročnosti v modelovém objektu č. 3 Realizace Parametry sazenice Habr obecný (Carpinus betulus L.), výška 3 m, objem balu 7,5 l Příprava stanoviště: Před výsadbou byla provedena plošná modelace terénu, která nebude v rozpočtové části zohledněna z důvodu velkého rozsahu a různorodosti podle jednotlivých částí celého projektu rekonstrukce objektu. Příprava stanoviště spočívala v modelaci terénu a vytyčení ploch určených pro výsadbu živých stěn výkopu výsadbových rýh pomocí mechanizace, šířky 0,6m, hloubky 0,5m a 20m délky zvoleného segmentu. Výsadba: Pro výsadbu byly použity vzrostlé 3 m vysoké sazenice habru obecného (Carpinus betulus L.), o objemu balu 7,5 l. Sazenice musely na stanovišti splňovat funkci ihned po výsadbě, plné zapojení bylo očekáváno do dvou let od realizace. Výsadba byla provedena do předem, mechanizací hloubené rýhy široké 0,6 m, hloubky 0,5 m a podle zvoleného segmentu délky 20 m. Vzdálenost při výsadbě 0,3 m. Dokončovací péče: Po výsadbě byla za účelem zabránění růstu plevelů a omezení výparu z půdy v šířce 0,6 m natažena mulčovací plachetka a instalována kapková závlaha. Režim péče Rozvojová péče/ udržovací péče: Rozvojová péče slouží k dosažení funkce schopného stavu jednotlivých vegetačních prvků a vzhledem ke stejným parametrům prováděných prací bude spojena v rozpočtové části s údržbou. V případě použití vzrostlých sazenic od firmy Starkl se očekává zapojení do 2 let po výsadbě. Rozvojová péče spolu s udržovací tedy spočívá v tvarovacím řezu prováděném souvisle po celé ploše živého plotu, včetně úpravy koruny. Kromě řezu je nutné hnojení na jaře vodorozpustným hnojivem KRISTALON start, v dávce 3l na rostlinu, 0,2% roztokem hnojiva. Pro podzimní aplikaci hnojivem s vysokým obsahem draslíku, jakým je např. KRISTALON podzim, v dávce 3l na rostlinu, 0,4% roztokem. A samozřejmostí je zavlažování, které je prováděno kapkovou závlahou v rámci celé zahrady. 78

79 Režim péče Rozvojová/udržovací péče Dokončovací péče Realizace Výsadba Přípravné práce Rozpočet Valdštejnská zahrada Rekonstrukce Valdštejnské zahrady- zakládání a údržba živých stěn číslo položka m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč Plošná úprava terénu m 2 27, Hloubení rýh pro vysazování rostlin v zemině třidy tř. 1-4, bez výměny, v rovině, šířky do 600 mm, hl. do 500 mm m Výsadba keře s balem do předem vyhloubené rýhy se zalitím, při průměru balu přes 300 do 400 mm ks 88, Mulčovací plachetka včetně přípravy a aplikace zohledněna v části Materiál m 2 25 Náklady na realizaci celkem 6772 Režim péče každoročně Tvarovací řez živých plotů výšky přes 1,5 m do 3 m, jakékoliv šířky, 2x do roka (strany + koruna) m 2 66, ,2 každoročně Závlaha rostlin probíhá formou povrchové kapkové závlahy v rámci všech ploch zeleně každoročně 2.rok po výsadbě každoročně 2.rok po výsadbě Cena za metr realizace vč. materiálu Každoroční náklady na rozvojovou/udržovací péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, l 1, ,2 369, ,06 * položka vychází z Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území, byla však upravena pro konkrétní požadavky objektu 79

80 Režim péče Realizace Materiální zajištění Rostlinný materiál název položky m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč sazenice Carpinus betulus L., cm, zemní bal, STARKL ks Ostatní materiál hnojivo Silvamix MG, tab. 10g ks mulčovací plachetka Plantex Baumkragen, 68 g/m 2 včetně instalace ks(1x1m) Cena za materiál celkem hnojivo KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu hnojivo KRISTALON PODZIM Mg, podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu Cena za hnojivo po 2. roce každoročně Celkem za materiál Cena za materiál na 1 běžný metr délky kg 200 0,36 72 kg 200 0, ,55 80

81 Možnost alternativního řešení Příklad 1 - Použití habrových bloků živých plotů Jelínek Možnou alternativou pro efekt okamžitého živého plotu v těchto podmínkách by bylo zvolení výsadby z předpěstovaných segmentů, které nabízí zahradnictví Jelínek ve Veltrusech u Prahy. Parametry segment (plocha nadzemní části) Výška: cca 1,5m Šířka: cca 0,5-0,6m Délka se odvíjí od zvoleného typu, dle požadavku zákazníka. Zde blok 1m Parametry balu Délka: 0,9m Šířka: 0,4m Hloubka: 0,4m Zapěstované sazenice, cca 2-3ks v zemním balu Postup prací se v tomto případě lišit nebude. Režim péče: Živý plot by byl po stranách tvarován souvislým řezem, koruna by zůstala bez zásahu, dokud nedosáhne cílové výšky. Potřeba hnojení zůstává u všech způsobů stejná. 81

82 Režim péče Dokončovací péče Realizace Udržovací péče Rozvojová péče Výsadba Přípravné práce Rozpočet k příkladu č.1 Valdštejnská alternativa bloky Jelínek Rozpočet pro alternativní způsob realizace živého plotu v modelovém objektu číslo položka m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč Plošná úprava terénu m 2 27, Hloubení rýh pro vysazování rostlin v zemině třídy 1-4, bez výměny půdy, v rovině, šířky do 600mm, hl. do 500mm m Výsadba dřeviny s balem, se zalitím v rovině, při průměru balu do 400 mm (bal 0,9m) ks 88, ,6 Mulčovací plachetka včetně přípravy a aplikace zohledněna v části Materiál m 2 25 Náklady na realizaci celkem 8169,6 Režim péče každoročně Tvarovací řez keřů a živých plotů výšky přes 0,8 do 1,5 m, šířky do 1 m, 2x do roka (z obou stran + koruna) m 2 38, ,8 každoročně Závlaha rostlin probíhá formou povrchové kapkové závlahy v rámci všech ploch zeleně každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně Tvarovací řez živých plotů výšky přes 1,5 do 3 m, jakékoli šířky, 2x do roka (obě strany + koruna) m 2 66, ,2 každoročně Závlaha rostlin probíhá formou povrchové kapkové závlahy v rámci všech ploch zeleně každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, Každoroční náklady na rozvojovou péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Cena za metr realizace vč. materiálu 6112,8 305, ,2 905, ,6 1895,03 * položka vychází z Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území, byla však upravena pro konkrétní požadavky objektu 82

83 Režim péče Realizace Materiální zajištění Rostlinný materiál cena m.j. cena v Kč množství název položky celkem v Kč segment Carpinus betulus L., cm, měžný zemní bal, s 5% rezervou metr Ostatní materiál hnojivo Silvamix MG, tab. 10g ks mulčovací plachetka Plantex Baumkragen, 68 g/m2 včetně instalace Cena za materiál celkem hnojivo KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu hnojivo KRISTALON PODZIM Mg, podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu Cena za hnojivo po 2. roce každoročně Celkem za materiál Cena za materiál na 1 běžný metr délky ks(1x1m) kg 200 0,36 72 kg 200 0, ,55 83

84 Možnost alternativního řešení Příklad 2 - Použití klasického způsobu výsadby ze standartních 1,5m vysokých sazenic habru obecného (Carpinus betulus L.), o objemu balu 5l. Realizace Postup prací se budou lišit v následujících bodech: Výsadba: Výsadba by byla prováděna do jamek o rozměrech 0,27 x 0,27 x 0,27 m. Do jamek by bylo třeba přidat před výsadbou hnojivo Silvamix s postupným uvolňováním živin v dávce 1 tableta k rostlině. Následně by se provedla samotná výsadba sazenic a jejich závlaha v dávce 3-5 l vody ke každé sazenici. Dokončovací péče: Spočívá v aplikaci mulčovací plachetky a zamulčování výsadby do výšky 0,1m, Režim péče Rozvojová péče: Rozvojová péče spočívá v pravidelném provádění výchovného řezu jednotlivých keřů, hnojení, odplevelování, doplnění mulčovací kůry a závlaze. Udržovací péče: Po dosažení cílových proporcí živého plotu bude prováděn souvislý tvarovací řez živých plotů. Potřeba hnojení, odplevelování a závlahy zůstává. 84

85 Udržovací péče Režim péče Rozvojová péče Realizace Dokončovací péče Výsadba Přípravné práce Rozpočet pro příklad 2. Valdštejnská alternativa standart Rozpočet pro založení a údržbu živého plotu z habru obecného (Carpinus betulus L.) číslo položka m.j. cena v Kč množství Plošná úprava terénu v rovině cena celkem v Kč m 2 27, Urovnání půdy hrabáním v rovině m 2 2, ,4 Vytyčení výsadby (0,6x40m) m 2 13, Hloubení jamek pro výsadbu rostlin v zemině třidy tř. 1-4, bez výměny, v ks 10, rovině, objemu přes 0,01 do 0,02 m Výsadba dřeviny do předem vyhloubené jamky se zalitím v rovině, při průměru balu přes 100 do 200 mm ks 36, Mulčovací plachetka včetně přípravy a aplikace zohledněna v části Materiál m Mulčování vysazených rostlin mulčovací kůrou drcenou, tloušťky přes 50 do 100 mm, v rovině. m 2 37, Dosadba uhynulých rostlin (dle limitů přirozeného úhynu) Náklady na realizaci celkem Režim péče ks 17,5 5% (=4ks) ,4 každoročně Výchovný řez keřů, 2x ročně ks dle potřeby Doplnění mulčovací kůry včetně materiálu m každoročně Závlaha rostlin probíhá formou povrchové kapkové závlahy v rámci všech ploch zeleně každoročně Vypletí skupiny keřů, 2x m 2 28, každoročně Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START NPK Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM NPK Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně Tvarovací řez živých plotů výšky přes 1,5 do 3 m, jakékoli šířky, 2x do roka (obě strany + koruna) m 2 66, ,2 každoročně Závlaha rostlin probíhá formou povrchové kapkové závlahy v rámci všech ploch zeleně každoročně Vypletí skupiny keřů, 2x m 2 28, každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON START NPK Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na 10l), dávka 3l na rostlinu l 1, každoročně 2.rok po výsadbě Hnojení vodorozpustným hnojivem KRISTALON PODZIM NPK Mg podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu l 1, Každoroční náklady na rozvojovou péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu ,2 975, ,4 Cena za metr realizace vč. materiálu * položka vychází z Katalogu popisů a směrných cen stavebních prací Plochy a úprava území, byla však upravena pro konkrétní požadavky objektu 1182,92 85

86 Režim péče Realizace Materiální zajištění Rostlinný materiál název položky m.j. cena v Kč množství cena celkem v Kč sazenice Carpinus betulus L., cm, K 5l, s 5% rezervou ks Ostatní materiál hnojivo Silvamix MG, tab. 10g ks mulčovací plachetka Plantex Baumkragen, 68 g/m2 včetně instalace ks(1x1m) mulčovací kůra Soběstav Cena za materiál celkem 70 l , hnojivo KRISTALON START Mg, obsahující mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn, jarní aplikace, 0,2% roztok (2g na kg 200 0, l), dávka 3l na rostlinu hnojivo KRISTALON PODZIM Mg, podzimní aplikace, 0,4% roztok, dávka 3l na rostlinu kg 200 0, Cena za hnojivo po 2. roce každoročně Celkem za materiál Cena za materiál na 1 m délky ,15 Zhodnocení finanční náročnosti Pro modelový objekt č. 3 byly zpracovány 2 příklady možného alternativního řešení výsadby živého plotu První možnost - použití hotových segmentů ze zahradnictví Jelínek, které již byly používány v předchozích variantách. Druhá možnost by spočívala v použití standartních sazenic, které byly použity například pro výsadbu živého plotu v Akademické zahradě ZF v Lednici. Porovnání se stávající výsadbou viz tab. Zhodnocení finanční náročnosti. 86

87 Tabulka finanční náročnosti v Kč Zhodnocení finanční náročnosti Každoroční náklady na rozvojovou péči celkem Každoroční náklady na rozvojovou péči za běžný metr délky Každoroční náklady na udržovací péči celkem Každoroční náklady na udržovací péči za běžný metr délky Cena za realizaci vč. materiálu Cena za metr realizace vč. materiálu Stávající Příklad 1 Příklad 2 / 6112, / 305, , , ,2 923,76 905,76 975, , ,4 1355, Z tabulky je patrný rozdíl v jednotlivých rozpočtových položkách, který je ve většině přímo úměrný vhodnosti výběru způsobu založení; a to zejména u nákladů na realizaci, materiálu, rozvojové péče a u nákladů na údržbu po 5. roce. Celkové náklady na živý plot do 5 let včetně budou pro stávající stav 5 974Kč/m/5let, v případě použití bloků od zahradnictví Jelínek 3423Kč/m/5let, u standartní výsadby sazenic 175cm vysokých 2 553Kč/m/5let. 87

88 5.2 VÝSLEDKY ČÁSTI B Zhodnocení nabídky vlastní školkařské produkce sazenic vybraných listnatých dřevin určených do živých plotů v rámci ČR Graf č. 1 Tuzemská produkce v rámci krajů-počet hodnocených okrasných školek nabízejících vybrané druhy dřevin vhodných do živých plotů V počtu okrasných školek nabízejících vybrané druhy dřevin vhodných do živých plotů a registrovaných ve Svazu školkařů ČR je na prvním místě Středočeský kraj s jedenácti školkami. Téměř o polovinu méně školek se nachází v Moravskoslezském kraji. Paradoxně Jihomoravský kraj, ve kterém jsou nejvhodnější podmínky pro pěstování vůbec, je zastoupen jen třemi podniky. Zbylé kraje jsou zastoupeny v počtu od jedné do dvou. 88

89 Graf č. 2 Počet hodnocených školek zabývajících se produkcí vybraných dřevin Graf znázorňuje počet hodnocených školek v jednotlivých krajích a jejich produkci vybraných dřevin vhodných pro výsadbu živých plotů. Pod grafem na ose X je vždy v popisu uveden celkový počet hodnocených školek v rámci kraje a osa Y poté ukazuje, kolik školek z celkového množství se věnuje pěstování právě dané dřeviny. Z grafu je viditelná převaha produkce habru obecného ve školách Středočeského kraje. Habr zde nabízejí všechny hodnocené školky, ptačí zob 7 školek, javor 4 školky, a buk s dřínem školky 3. V Moravskoslezském kraji se zabývá produkcí habru 5 z 6 školek, Městské lesy Vsetín, s. r.o. pěstují pro účely výsadby do živých plotů jen buk. Dřín v rámci kraje školky nenabízejí, stejně tak jako školky v Jižních Čechách a školka Kbely v Praze. V Ústeckém kraji nenabízejí školky v rámci své produkce javor babyku. Habr je součástí sortimentu každé hodnocené školky. 89

90 Graf č. 3 Množství nabízené produkce v jednotlivých školkách pro Carpinus betulus L. Pěstováním habru obecného se zabývá hlavně Zahradnictví Jelínek, jehož specializací jsou hotové segmenty živých plotů z habru obecného. Na druhém místě je opět specializovaná školka, tentokrát na produkci habrů se zaměřením na lesní porosty Lesoškolky,s.r.o. Srovnatelnou nabídku, co do

91 množství sortimentu, mají Školky Montano. Poloviční nabídku mají školky Milan Sukeník, Arboeko, školky Opolany, Školní lesní podnik ČZU. Graf č.4 Množství nabízené produkce v hodnocených školkách pro Ligustrum vulgare L.

92 Největší sortiment ptačího zobu u nás z hodnocených školek nabízí Školní lesní podnik ČZU, s počtem 8 variant následují školky Litomyšl. Nabídka školek Montano, brněnské firmy Arboeko a Lesoškolek jsou co do množství výpěstků oproti ŠLP ČZU poloviční. Ostatní školky nabízejí maximálně 3 položky Ligustrum vulgare L.. Graf č. 5 Množství nabízené produkce v jednotlivých školkách pro Fagus sylvatica L. Nejrozšířenější nabídku výpěstků buku lesního vhodných do živých plotů najdeme v Arboeku, který nabízí 7 položek. O dvě méně nabízí Školky Opolany a školka Konifery s.r.o má buk ve 3 variantách. Ostatní školky mají buk do živého plotu ve svém sortimentu zcela okrajově.

93 Graf č. 6 Množství nabízené produkce v jednotlivých školkách pro Cornus mas L. I přes svůj velký potenciál, jako dřevina do tvarovaného živého plotu, není dřín obecný v hodnocených školkách příliš dostupný. Z grafu lze vyčíst převahu Školky Montano, která nabízí 4 varianty výpěstku, zahrada Olomouc a Litomyšl jen dvě a ostatní školky nabízejí dřín do živého plotu jen velmi okrajově.

94 Graf č.7 Množství nabízené produkce v hodnocených školkách pro Acer campestre L. Javor babyka je nabízen především ve Školkách Montano, Arboeku a Školním lesním podnikem ČZU. Zahrada Olomouc disponuje ve svých ceníkách třemi variantami babyky vhodných do živého plotu, Agro Brno Tuřany má dvě varianty v nabídce a ostatní školky mají babyku zahnutou v ceníku jen okrajově.

95 Graf č. 8 Sortiment výpěstků pěstovaných dřevin do živých plotů v rámci hodnocených školek v ČR podle objemu kořenového balu Největší množství sazenic vybraných dřevin pro živé ploty je v hodnocených školkách produkováno v kontejnerech o objemu 2l a 1,5l, dohromady 96 položek. Prostokořenné sazenice jsou s počtem 45 nabídek na třetí příčce. Nejméně jsou k dostání sazenice do živých plotů v zemních balech, celoročních zemních balech a hrnkované.

96 Graf č. 9 Sortiment pěstovaných dřevin do živých plotů v rámci ČR podle prodejní výšky výpěstku Nejrozšířenější výška sortimentu určených pro živé ploty je mezi 40 až 60cm, což odpovídá poptávce pro standartní výsadbu živých plotů. S výškou a požadavkem zapěstování sazenice nabídka klesá.