PARAMETRY HOŘENÍ MOTOROVÝCH PALIV VE VÁLCI PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ
|
|
- Kristina Staňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PARAMETRY HOŘENÍ MOTOROVÝCH PALIV VE VÁLCI PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ Prof. Ing. Stanislav Beroun,CSc., Doc. Ing. Celestýn Scholz, Ph.D., Ing. Josef Blažek Technická univerzita v Liberci Česká republika Souhrn Úspěšná realizace pracovního oběhu v pístových spalovacích motorech (PSM) je do značné míry závislá na zvládnutí základní fáze pracovního oběhu, na přívodu tepla pracovní látce. Hoření směsi paliva se vzduchem ve válci motoru je dnes sice zdánlivě vyřešená záležitost, pokud se však hledají rezervy v technických možnostech pro další zvyšování výkonových, energetických a ekologických parametrů PSM, musí být pozornost zaměřena především na paliva, tvoření směsi paliv se vzduchem, spalovací proces v celém jeho průběhu a na celkovou regulaci motoru. Příspěvek ukazuje na odlišnosti spalovacího procesu v zážehovém a vznětovém motoru, vysvětluje některé příčiny kvalitativních rozdílů v průbězích hoření směsi mezi těmito motory a na změřených indikátorových diagramech, jejich termodynamickém vyhodnocení a statistickém zpracování zjištěných parametrů hoření připomíná rezervy, které má zejména zážehový motor z hlediska iniciace spalovacího procesu a následného průběhu hoření směsi. Úvod Hoření směsi paliva a vzduchu ve válci pístového spalovacího motoru je velmi složitý fyzikálně-chemický proces, který většinou zůstává (právě pro celkovou obtížnost dějů) dosti stranou od ostatních úloh, které se na pístovém spalovacím motoru řeší. Celkem zvládnutou záležitostí je sledování průběhu hoření podle změny tlaku ve válci (vysokotlaká indikace), další možnost poskytují technicky mnohem náročnější metody přímého pozorování (vizualizace) dějů ve válci motoru nebo metody založené na chemické analýze vzorků odebíraných v jednotlivých fázích hoření přímo ze spalovacího prostoru. Speciální výpočtové simulační metody spolu s kombinací experimentálních metod představují dnes zřejmě ščkový aparát pro řešení různých problémů kolem spalovacího procesu v pístových spalovacích motorech. Převážná většina úloh s nejtěsnější vazbou na průběh hoření se však dnes řeší stále "klasickými" výzkumnými metodami, především s pomocí indikace průběhu tlaku ve válci. Zpracováním indikátorového diagramu se získá materiál, umožňující podle rozsahu formulovat poznatky o určitých 1
2 souvislostech charakteristik průběhu hoření, provozního režimu motoru, podmínkách ve válci motoru, kvality směsi a pod. Většinou se však nehledají souvislosti fyzikálně-chemické povahy, které určují základní charakter hoření. Důvodem bývá skutečnost, že teorie pístových spalovacích motorů tyto záležitosti pouze připomíná, blíže se jimi však nezabývá. Spalovacím procesem se rozumí rychle probíhající chemická oxidační reakce směsi paliva a vzduchu (kyslíku). Ve válci pístového spalovacího motoru se tento děj uskutečňuje v podmínkách rychle se měnících teplot i tlaků směsi. Má jiný průběh u motorů zážehových a jiný u motorů vznětových, závisí na specifických vlastnostech použitého paliva (benzin-plyn-nafta), na způsobu tvoření směsi a na její kvalitě (homogenitě, bohatosti) a na iniciaci spalovacího procesu. K vysvětlení oxidačních reakcí uhlovodíkového paliva v pístových spalovacích motorech se všeobecně přijímají teorie tepelné iniciace spolu s teorií tzv. aktivovaných částic a řetězových reakcí. Po iniciaci spalovacího procesu následují reakce jednotlivých složek paliva a vzduchu, probíhající s jednoduchými nebo rozvětvenými řetězci chemických změn až do konečných produktů hoření. Z míst vzniku plamene se oxidační proces šíří působením tepelných i chemických stránek jevu, přičemž v pohyblivém pásmu reakce zajišťuje probíhající oxidace vznik dalších aktivovaných částic, které pronikají do nespálené směsi. Celý oxidační proces sestává z řady probíhajících elementárních reakcí, přičemž bývá charakteristické rozvětvení a vzájemná vazba jednotlivých pochodů. Teorie řetězových reakcí ukazuje postup a průběh spalovacího procesu v jeho složitostech: do konečných produktů hoření se palivo nedostává přímo, spalovací proces se vyznačuje vznikem celé řady meziproduktů, z nichž zásadní význam pro postup hoření mají již zmíněné aktivované částice. Je prokázáno, že vlivem teploty a tlaku vzduchu ve válci motoru se molekuly uhlovodíkového paliva, které přišly do styku s kyslíkem, mění na reaktivní sloučeniny s labilní peroxidovou vazbou (-O-O-), peroxidy (ROOR) a hydroperoxidy (ROOH). Tento proces je možno sumárně vyjádřit vztahem, kdy v prvním kroku vzniká metastabilní alkylperoxiradikál (ROO ) a následně pak další peroxidy a hydroperoxidy: C x H y + O 2 ROO (ROOH) + (ROOR) Peroxidy (ROOR) a hydroperoxidy (ROOH) jsou stabilní pouze v určitém rozsahu teplot a tlaku hořlavé náplně (tj. paliva a vzduchu) válce. Mimo tyto meze se vytvořené sloučeniny dále rozpadají, přičemž rozpad může probíhat podle rozdílných schémat: - Rozpadem peroxidů vznikají energeticky bohaté aktivované částice - volné radikály, které iniciují průběh dalších řetězových reakcí spojených s uvolňováním velkého množství tepla ROOH RO + OH. 2
3 - V zónách předoxidačních reakcí pak dochází především k reakcím a rozkladu alkylperoxiradikálů s vytvářením relativně neaktivních aldehydů, ketonů a olefinů ROO (R-CHO) + (R-CO-R) + (R-CH = CH-R). Chemická stránka iniciace hoření a průběhu spalovacího procesu je velice složitá, význam tvorby peroxidů a radikálů v probíhajících chemických reakcích je z hlediska rozběhu a kinetiky hoření ale obecně považován za klíčový. Z motorářského hlediska jsou procesy iniciace hoření zajímavé především celkovou dobou jejich trvání: vzájemné souvislosti hlavních fyzikálních parametrů počátku hoření vyjádřuje Semenovův emrický vztah /1/ τ τ p n e E R T = konst... průtah vznícení (zážehu), tzv. indukční doba T... teplota směsi p... tlak směsi n... řád reakce (obvykle 1 < n < 2) E... aktivační energie R... univerzální plynová konstanta Průtah vznícení (indukční doba rozběhu oxidačních reakcí) závisí na struktuře molekul paliva, ovlivňují ji však i další podmínky (směšovací poměr, celková tepelná bilance v tvořícím se ohnisku zapálení či vznícení a pod.) a dynamika iniciačního procesu. Při srovnatelných podmínkách je doba rozběhu určena především velikostí aktivační energie. Vysvětlení mechanizmu zapálení (vznícení) směsi je založeno na podmínce, že nejprve musí stoupnout energetická hladina molekul směsi ( R T ) nad hodnotu aktivační energie v určitém objemu směsi tak, aby předoxidačními reakcemi ve směsi vznikla potřebná počáteční koncentrace aktivovaných částic (aktivních radikálů), nutných ke vzniku otevřeného plamene a následného samovolného pokračování řetězových reakcí v již hořící směsi. Pro uhlovodíková paliva se velikosti aktivačních energií pohybují v rozsahu MJ/kmol: např. pro naftu se uvádí aktivační energie ve velikostech kolem 45 MJ/kmol, benzinová paliva mají aktivační energii MJ/kmol, plynná uhlovodíková paliva potom v rozsahu MJ/kmol. Při zvyšování teploty směsi se aktivační energie snižují (pro benzinová paliva uvádí Vojnov snížení až na 40 MJ/kmol): zvýšená vnitřní energie směsi (tj. vyšší kinetická energie tepelného pohybu molekul) přispívá k snadnějšímu překonání energetického potenciálu, potřebného k rozběhu reakce. Jednotlivé chemické procesy při hoření uhlovodíkových paliv jsou vedle oxidace potom spojeny i s krakováním, dehydrogenací a polymerizací uhlovodíkových molekul: v podmínkách spalovacího procesu ve válci motoru tak nově vznikají i organické sloučeniny, které v původním palivu nebyly a které se často objevují jako nespálené uhlovodíky ve výfukových plynech. Možnosti postupu jednotlivých chemických reakcí pro složitější molekuly 3
4 uhlovodíkových paliv jsou tak rozmanité, že lze jen velmi těžko (a poměrně nepřesně) určit hlavní, rozhodující průběh oxidace. Z hlediska celkového hodnocení spalovacího procesu v pístových spalovacích motorech různých typů (vznětových, zážehových) je nutno zřetelně odlišit spalovací procesy jak podle iniciace tepelné oxidační reakce, tak podle způsobu tvoření a kvality směsi: Iniciace spalovacího procesu v zážehových motorech probíhá mechanizmem vysokoteplotního vznícení velmi malého objemu připravené směsi. Intenzivní místní zvýšení teploty ve velmi malém objemu zápalné směsi, vyvolané elektrickým výbojem na elektrodách zapalovací svíčky, nastartuje předoxidační reakce, při kterých vznikají tzv. aktivované částice a po vytvoření jejich dostatečné koncentrace celý proces vrcholí vznikem ohniska zážehu. Z ohniska zážehu se hoření začíná rozšiřovat účinkem přestupu tepla a postupným zvyšováním koncentrace produktů předoxidačních reakcí v oblasti těsně před zónou hoření v ohnisku zážehu: koncentrace aktivovaných částic v nespálené směsi se zvyšuje jednak teplotním účinkem (vedením tepla) z čela plamene, jednak do nespálené směsi pronikají aktivované částice i ze zóny hoření. Tím se vytváří vhodné podmínky pro šíření plamene do okolní směsi: postup plamene až do úplného vyhoření směsi v celém objemu spalovacího prostoru (válce motoru) je zajištěn šířením a rozvojem oxidačních reakcí nejprve z ohniska zážehu a následně i z dalších oblastí postupujícího hoření. Velmi důležitým požadavkem pro zabezpečení tzv. normálního průběhu hoření připravené směsi v zážehových motorech jsou takové chemické vlastnosti paliva, které minimalizují možnost samovolného vznícení v dalších ohniscích vznícení ve směsi účinkem vysoké teploty a koncentrace aktivovaných částic: tyto vlastnosti paliv pro zážehové motory se vyjadřují tzv. antidetonační odolností (oktanovým, příp. metanovým číslem). Pro potlačení náchylnosti k detonačnímu spalování směsi se využívají i různá konstrukční opatření ve válci motoru (kompresní poměr motoru, tvar a umístění spalovacího prostoru, umístění zapalovací svíčky apod.) a regulace předstihu zážehu. Iniciace spalovacího procesu ve vznětových motorech probíhá působením dostatečně vysoké teploty stlačeného vzduchu na směs palivových par a vzduchu, vytvořenou kolem (nebo z) velmi malých kapek paliva, které bylo vysokým tlakem vstřiknuto do spalovacího prostoru ve válci motoru na konci kompresního zdvihu. Použité palivo musí mít přitom vhodné fyzikálněchemické vlastnosti, aby účinkem kompresní teploty a tlaku vzduchu došlo k rozpadu paprsku vstřikovaného paliva do velmi malých kapek a po odpaření relativně malého množství rozprášeného paliva k rozběhu předoxidačních reakcí, jejichž výsledkem vznikne po relativně krátké době (průtahu vznícení, během kterého se vytvoří taková koncentrace aktivovaných částic, která zajistí přechod z endotermického charakteru reakcí do výrazně exotermických dějů) značné množství ohnisek vznícení, prostorově rozložených zpravidla v celém objemu spalovacího prostoru (mechanizmus tzv. nízkoteplotního vznícení). Vznícení směsi místním rozběhem tepelných oxidačních procesů ve větším 4
5 počtu ohnisek téměř současně (v podmínkách heterogenní směsi - tj. paliva v kapalné i plynné fázi, rozptýleného do vzduchu ve spalovacím prostoru) a následný rozvoj hoření z těchto ohnisek do ostatních míst spalovacího prostoru spolu se vznikem dalších (nových) ohnisek vznícení podle podmínek postupného tvoření heterogenní směsi (při vstřikování paliva do již hořící směsi) zajišťují relativně rychlé a účinné vyhoření vstřiknuté dávky paliva. U vznětových motorů mají na průběh spalování velký vliv tepelné, tvarové a vírové vlastnosti spalovacího prostoru a především způsob a kvalita vstřikování paliva: vhodnost paliva pro vznětové motory potom vyjadřuje cetanové číslo. Významnými parametry hořící směsi jsou teplota oxidačních reakcí a rychlost čela plamene: je jim proto věnována značná pozornost teoretického i experimentálního výzkumu /1/. Teorie chemické kinetiky hoření určuje pro podmínky izobarického hoření teplotu oxidačních reakcí (hoření) T H podle maximální teploty spalin T M za zónou hoření, snížené o tzv. charakteristický teplotní interval oxidačních reakcí (T H je střední rovnovážná teplota procesů oxidačních reakcí): R 2 TH = TM TM. E Ve válci pístového motoru jsou ovšem specifické podmínky, které se od teoretických předpokladů odchylují. Teplotu v zóně hoření a teplotu spalin ve válci motoru lze výpočtově odhadnout z termodynamických veličin pracovního oběhu, jak ukazuje obr.1: kalkulace lokálních teplot (směsi, spalin) při hoření Obr.1: Průběhy teplot v jednotlivých vrstvách při kalkulaci postupného vyhřívání (podle Wiebeho rovnice) náplně ve válci zážehového motoru se spalováním stechiometrické směsi /2/. 5
6 stechiometrické směsi ve válci zážehového motoru ukazuje změny teplot v celkem 10 vrstvách (silnější křivka znázorňuje průběh teploty náplně válce, určený s předpokladem homogenního teplotního pole v celé pracovní náplni válce). Je zřejmé, že detailní výpočet (s jemnějším dělením oblastí hoření) lokálních teplot by mohl ještě zpřesnit hodnoty maximálních teplot spalin T M i teplot hoření T H, s významnější zvýšení teplot se již ale nepředpokládá. Při vyšetřování rychlosti postupu čela plamene jsou v teoretickém výzkumu nejčastěji sledována dvě hlediska: - V prvním je určujícím činitelem rychlost přestupu tepla z čela plamene do nespálené směsi, která ovlivňuje rozvoj chemických reakcí - tato teorie se nazývá tepelnou. - Druhý pohled předpokládá, že hlavní roli hraje proces difuse aktivovaných částic ze zóny hoření do nespálené směsi před čelem plamene a tento proces určuje rychlost rozvíjení řetězových reakcí - jde o tzv. teorii difusního šíření plamene. Procesy přestupu tepla a difuse jsou velmi podobné a dávají i kvalitativně stejné výsledky v teoretických řešeních zákonitostí rychlostí šíření plamene. Přestup tepla z čela plamene a procesy difuse aktivovaných částic ze zóny hoření do nespálené směsi jsou nepochybně určujícím činitelem na rychlost šíření plamene a rychlost vyhořívání náplně válce. Rychlost šíření (postupu) plamene v nepohyblivé směsi posuje vztah pro tzv. laminární rychlost λ v PL L = konst w cv ρ λ... tepelná vodivost hořlavé směsi c V... měrná tepelná kapacita hořlavé směsi ρ hustota hořlavé směsi v PL.. rychlost postupu plamene w... rychlost hoření (oxidačních reakcí), závislá na teplotě a koncentraci směsi v zóně hoření λ Výraz = k M vyjadřuje difusní vlastnosti (koeficient molekulární difuse k M cv ρ určuje tzv. teplotní vodivost prostředí), rychlost hoření v zóně plamene (tj. rychlost uvolňování tepla) je určena známým vztahem ( ) w= A a0 z e A... konstanta (je úměrná počtu srážek molekul reagujících složek ve směsi) a 0...počáteční koncentrace paliva ve směsi z... využitá koncentrace paliva ve spalované směsi n...řád reakcí v plameni: pro směsi uhlovodíkových paliv a vzduchu n 03, 05, E... aktivační energie R... univerzální plynová konstanta n E RT pl 6
7 T pl... teplota plamene v zóně hoření (teplota hoření T H ) Výsledek řešení ukazuje, že: 1. Rychlost postupu plamene v PL L je úměrná rychlosti chemických reakcí při teplotě plamene. Rychlost šíření plamene v podmínkách nepohyblivého prostředí, tj. tzv. laminární rychlost plamene, dosahuje velikosti pouze několika m/s. 2. Změna rychlostí reakcí v zóně plamene a změna teplotní vodivosti směsi ovlivňují rychlost šíření plamene stejným způsobem. 3. Z výsledku lze usuzovat na rozdílný vliv rychlosti reakcí a teplotní vodivosti na šířku zóny plamene: zvýšení reakčních rychlostí vede ke zmenšení zóny plamene v důsledku zvětšení teplotního gradientu, zvýšení teplotní vodivosti způsobí pokles teplotního gradientu a vede ke zvětšení rozměru zóny plamene. Významnou roli na průběh vyhořívání náplně válce má pohybový stav směsi ve spalovacím prostoru. Rychlost šíření plamene i hmotnostní rychlost vyhořívání směsi se výrazně zvyšují v případech, kdy hořící směs je ve stavu intenzivního víření (turbulence): v pístových rychloběžných zážehových spalovacích motorech je doba hoření směsi řádově v ms a to při rozměrech válce či spalovacího prostoru ukazuje na rychlosti šíření plamene ve velikostech cca (30-40)m/s, tedy mnohonásobně vyšších než vykazuje laminární typ hoření. Je to způsobeno především tím, že v zóně laminárního plamene jde o ustálené teplotní pole, zatímco v turbulentní zóně spalování se rozložení teplot neustále mění v důsledku pulzujícího charakteru turbulentní difuse. Procesy v zóně turbulentního spalování mají v podstatě nahodilou povahu, což velmi ztěžuje jejich teoretický i experimentální výzkum. U laminárního hoření jde o celistvou frontu plamene s jednoznačnou normálnou rychlostí v L, při turbulentním spalování je zóna hoření značně (více nebo méně) rozsáhlá, fronta plamene je silně deformovaná a často rozdělená na velký počet samostatných ohnisek. Průběh i dokončení spalování jsou silně závislé na rychlostech chemických reakcí v zóně turbulentního plamene i na charakteru a intenzitě turbulence. Intenzita turbulence se posuzuje v součinitelem k =, kde v v... střední kvadratická rychlost proudění, stanovená z jednotlivých odchylek v od střední rychlosti: v = ( v) 2, v... střední rychlost proudění. Dalším parametrem turbulence je střední dráha l, kterou elementy turbulence (vírové útvary) proběhnou, než znovu ztratí svoji individuální povahu a nezaniknou ve svém okolí. Součin l v potom představuje koeficient turbulentní difuse k T se stejným významem jako koeficient molekulární difuse k M : km = 07, l M v M. l M je volná dráha molekul a v M je střední kvadratická rychlost molekul. 7
8 Rozdíl mezi molekulární a turbulentní difusí se vysvětluje jako rozdíl mezi přenosem jednotlivých molekul a vynášením celých elementárních objemů. Velikosti k M a k T se odlišují řádově: k M m 2 s 1 - již pro relativně nízkou intenzitu turbulence je potom velikost k T m 2 s 1. Rychlost šíření turbulentního plamene vychází analogicky z teorie laminárního hoření. Rovnici pro rychlost postupu turbulentního hoření lze napsat ve tvaru v PL T = konst ( k M + kt ) w. Při stejné rychlosti oxidačních reakcí se změní účinkem turbulence rychlost v PL T kt postupu plamene v poměru = 1 +. v PL L k M Uvedený vztah platí pro případ nízkoturbulentního rozvíření, kdy je střední dráha elementů turbulence l srovnatelná se šířkou zóny plamene δ pl. V případě že l δ pl, dochází k výraznému zvětšení plochy čela plamene a na zdeformovaném čele či nových ohniscích hoření při proniknutí elementárních objemů hořící směsi ze zóny hoření do nespálené směsi se oxidace zrychluje v souvislosti se zvětšením povrchu plochy hořících objemů: vlivem turbulentní difuse se rychlosti šíření plamene ve spalovacích prostorech rychloběžných zážehových motorů zvyšují na již zmíněnou velikost m/s. Úroveň turbulencí ve válci motoru je zčásti závislá na konstrukčním uspořádání vstupních ventilů (rozvíření náplně příčným tumble vírem a tangenciálním swirl pohybem náplně válce), výrazný vliv na turbulentním rozvíření náplně ve spalovacím prostoru má radiální squish víření, vyvolané během kompresního zdvihu (zejména v jeho závěru) vytlačováním části náplně z okrajových částí válce do spalovacího prostoru. Intenzita radiálního squish víření je potom závislá především na konstrukčním řešení (tvaru, velikosti a umístění) spalovacího prostoru /3,4/. Vliv na rychlost postupu čela plamene od ohniska zážehu ve válci motoru má samozřejmě i expanze spalin, které po vyhoření směsi rychle zvětšují svůj objem v důsledku výrazně vyšší teploty: přesto turbulence zřejmě zůstává určujícím činitelem pro zajištění dostatečně rychlého postupu vyhořívání směsi ve válci zážehového motoru. Spalování připravené (homogenní) směsi v zážehových motorech Zážehové motory (benzinové, plynové) pracují převážně s vnějším tvořením směsi, tzn., že do válců motoru přichází směs ve stavu velmi pokročilé připravenosti: k dokončení tvoření a homogenizace směsi ve válci motoru (v případě benzinu potom i jeho úplné odpaření a promísení palivových par se vzduchem) je k dispozici relativně dlouhá doba celého plnicího zdvihu a podstatná část zdvihu kompresního. 8
9 Kinetické spalování homogenní připravené směsi a zdánlivě jednoznačné podmínky pro zážeh i následné hoření jsou ale ve skutečnosti komplikovány řadou vlivů, které způsobují špatnou reprodukovatelnost pracovních cyklů, projevující se jejich velkou variabilitou. Příčiny variability jsou zejména v proměnlivosti podmínek při vlastním zážehu: pohyb náplně (směsi) v těsné blízkosti jiskřiště ovlivňuje koncentraci produktů předoxidačních reakcí i ionizaci prostředí v průběhu VN výboje (v tvořícím se ohnisku zážehu) a zřejmě se projevují i změny ve složení zažehované směsi v okolí ohniska zážehu působením zbytků spalin z předcházejícího cyklu. Velký vliv jak na rozběh hoření, tak na jeho další průběh, má turbulentní pohyb směsi ve válci (spalovacím prostoru) motoru. Určitá zlepšení pro počáteční fázi hoření, tj. pro zážeh, má zvýšení energie přivedené do VN výboje (např. u benzinových motorů má VN výboj energii cca 10 mj, u větších plynových motorů má VN výboj energii až 120 mj) - stále však jde o jedno ohnisko zážehu. V turbulentním prostředí spalovacího prostoru vznikají sice v důsledku turbulentní difuse hořících elementů do nespálené směsi druhotná ohniska zážehu a jejich počet potom určuje celkový charakter hoření, nahodilost těchto jevů a relativně malý počet dalších ohnisek zážehu nemohou zajistit dostatečnou reprodukovatelnost (stabilitu) pracovních cyklů z hlediska průběhu hoření směsi. Na obr.2 až 6 jsou záznamy z měření průběhů tlaku ve válci několika typů zážehových motorů s různými palivy, které zřetelně ukazují výraznou variabilitu jejich pracovních cyklů. 6 5 tlak [MPa] úhel KH Obr.2: Průběhy tlaku v 5 náhodně vybraných pracovních cyklech moderního zážehového motoru se spalováním stechiometrické směsi (λ=1) benzinvzduch (ustálený provozní režim, n=5000 1/min, p e =0,80 MPa, zapalovací energie VN výboje cca 10 mj) měření /7/. Rozkmitání průběhu tlaku v oblasti hoření směsi bylo způsobeno pulsacemi v krátkém přívodním kanálku pod tlakovým snímačem. 9
10 tlak [MPa] 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0, úhel KH Obr.3: Průběhy tlaku v 5 po sobě následujících pracovních cyklech plynového přeplňovaného zážehového motoru se spalováním velmi chudé směsi (λ>>1) vzduch-lpg (ustálený provozní režim, n=2000 1/min, p e =0,582 MPa, zapalovací energie VN výboje cca 45 mj) měření /7/ tlak [bar] úhel KH Obr.4: Průběhy tlaku ve vybraných pracovních cyklech s maximální, střední a minimální hodnotou spalovacího tlaku. Plynový přeplňovaný zážehový motor se spalováním extrémně chudé směsi (λ=2,33) vzduch-vodík: výběr ze souboru 150 po sobě následujících pracovních cyklů (ustálený provozní režim, n=1500 1/min, p i =1,237 MPa, p pl =180 kpa, α záž =10 0 před HÚ, NO x =28 ppm) - měření /7/. 10
11 6 Tlak ve válci (MPa) Pootočení klikového křídele ( KH) Obr.5: Průběhy tlaku ve vybraných pracovních cyklech s maximální, střední a minimální hodnotou spalovacího tlaku. Plynový nepřeplňovaný zážehový motor se spalováním stechiometrické směsi (λ=1) vzduch-ng: výběr ze souboru 150 po sobě následujících pracovních cyklů (ustálený provozní režim, n=1400 1/min, p e =0,752 MPa, zapalovací energie VN výboje cca 40 mj) - /7/. 8 Tlak ve válci (MPa) Pootočení klikového křídele ( KH) Obr.6: Průběhy tlaku ve vybraných pracovních cyklech s maximální, střední a minimální hodnotou spalovacího tlaku. Plynový přeplňovaný zážehový motor se spalováním chudé směsi (λ=1,4) vzduch-ng: výběr ze souboru 150 po sobě následujících pracovních cyklů (ustálený provozní režim, n=1400 1/min, p e =0,792 MPa, zapalovací energie VN výboje cca 40 mj) měření /7/. 11
12 Měření na plynových motorech podle obr. 5 a 6 bylo provedeno na jednom fyzickém provedení motoru se stejným kompresním poměrem ε=12 a stejným tvarem spalovacího prostoru, stejným zapalovacím systémem a stejným předstihem zážehu, odlišnost byla pouze v seřízené bohatosti směsi, tlaku v plnicím potrubí motoru a nastavení škrticí klapky při kvantitativní regulaci motoru. Je zřejmé, že rozdíly v průbězích tlaků (a tedy i v průběhu spalování hořlavé směsi ve válci) mezi oběma koncepčně odlišnými zážehovými motory jsou velmi malé variabilita cyklů se v obou případech odlišuje nevýznamně. Spalování nepřipravené (heterogenní) směsi ve vznětových motorech Vznětové (naftové) motory pracují vždy s vnitřním tvořením směsi, tzn. že do válců motoru přichází pouze čerstvý vzduch a teprve na konci komprese se do spalovacího prostoru začne vstřikovat palivo: po vytvoření určitého objemu směsi kolem kapek paliva z počátku vstřikování dojde ke vznícení tvořící se směsi v mnoha místech spalovacího prostoru téměř současně. Hoření probíhá za současného tvoření směsi a tedy v prostředí, kde se vedle již vytvořené směsi nachází současně i kapky vstřiknutého paliva spalovací proces ve vznětovém motoru se proto označuje jako spalování heterogenní směsi. Ve vznětovém motoru se spalovací proces vysvětluje jako kombinace kinetického hoření směsi (tj. směsi, vytvořené z části paliva, vstřiknutého na samém počátku dodávky paliva), a difusního hoření směsi, vytvářené již za jejího současného spalování. Kinetické hoření probíhá v místech, kde byla připravená (a prakticky homogenní) směs, vytvořená smísením odpařeného paliva z povrchu kapek vstřiknutého paliva. Kinetický průběh po spálení (vyčerpání) připravené směsi přejde do difusního hoření směsi tak, že zóna plamene se udržuje v místech, kde je vzájemnou difusí palivových par a vzduchu vytvářena směs blízká stechiometrickému složení. Difusní hoření probíhá v těchto podmínkách při vysoké teplotě a s relativně velkou rychlostí. Tím, že spalovací proces ve vznětovém motoru začíná v mnoha místech spalovacího prostoru a že podobným mechanizmem pokračuje hoření postupně vstřikované dávky paliva, vyznačuje se spalovací proces vznětových motorů vysokou mezioběhovou stabilitou: ta je zajištěna velkým množstvím energie, uvolněné kinetickým hořením v ohniscích vznícení na začátku spalovacího procesu (cca 200 J - odpovídá spálení vstřiknutého objemu cca 6 mm 3 nafty), rozvojem hoření z mnoha ohnisek rozložených po celém objemu spalovacího prostoru a další postupnou aktivací nových ohnisek v závislosti na průběhu vstřikování dávky nafty (odhaduje se, že počet ohnisek v celém průběhu vyhořívání náplně je cca ). Zjišťovaná stabilita je tedy statistickým výsledkem - působením statistických zákonitostí v souboru velkého počtu samostatných pochodů z jednotlivých ohnisek vznícení. Na obr.7 jsou záznamy z měření průběhů tlaku ve válci přeplňovaného vznětového motoru, které zřetelně ukazují velmi malou variabilitu pracovních cyklů: stejný charakter je i u nepřeplňovaných vznětového motorů. 12
13 tlak [MPa] úhel KH Obr.7: Průběhy tlaku ve vybraných pracovních cyklech s maximální, střední a minimální hodnotou spalovacího tlaku. Přeplňovaný vznětový motor: výběr ze souboru 150 po sobě následujících pracovních cyklů (ustálený provozní režim, n=1900 1/min, p e =1,40 MPa, λ=1,98, předstřik α vstř =0 o ) měření /7/. Parametry spalovacího procesu ve válci PSM Pro pos průběhu hoření směsi ve válci motoru se zpravidla používá Wiebeho charakteristická rovnice hoření, vyjadřující rychlost uvolňování tepla w X při spalování směsi v závislosti na čase, resp. na úhlu pootočení klikového hřídele: grafický průběh této závislosti ukazuje obr. 8. w x Q Hoř x = C ( m + ) e α 1 α α Hoř Hoř m ( m ) x C + 1 α α Hoř w x přivedené teplo v místě α x pracovního oběhu Q Hoř celkově přivedené teplo do oběhu α Hoř celková doba hoření směsi ve válci PSM (ve 0 KH) C konstanta, určená podle definovaného konce hoření (pro 99% je C=4,6) m parametr hoření, určený podle charakteru spalovacího procesu (pro stanovení parametru m se využívá termodynamické analýzy indikátorového diagramu) Wiebeho charakteristická rovnice umožňuje po úpravě popsat i výrazně odlišné fáze spalovacího procesu, jakými jsou např. kinetický a difusní průběh hoření u nepřeplňovaných vznětových motorů s relativně dlouhým průtahem vznícení: podrobně je tato úprava popsána v /5/. 13
14 Obr.8: Charakteristické průběhy zákona hoření pro různé hodnoty parametru hoření m Wiebeho rovnice v jednotkovém (bezrozměrném) znázornění. U zážehových motorů se velká variabilita pracovních cyklů projevuje značnou proměnlivostí jak celkové doby hoření α Hoř, tak parametru m : pro každý pracovní oběh nabývají parametry m a α Hoř hodnot z intervalu m MIN m m MAX a α Hoř MIN α Hoř α Hoř MAX. Vyhodnocením indikátorových diagramů moderního benzinového motoru (režim jmenovitého výkonu, λ=1) ze souboru 150 po sobě následujících cyklů bylo např. zjištěno, že Wiebeho parametr m dosahuje hodnot 0,85-2,65. Celková doba hoření α Hoř se potom pohybovala v rozsahu KH. Vzhledem k problematickému určení počátku a konce hoření se často sleduje doba hoření pro interval (5% - 95%) přivedeného (uvolněného) tepla: pro uvedený typ zážehového motoru je tato doba hoření v rozmezí KH. Podobné vlastnosti mají i další typy zážehových motorů: u plynového motoru (režim jmenovitého výkonu, λ=1,40) se parametr m pohybuje v rozsahu od 1,20-3,15; celková doba hoření je v rozsahu KH (soubor 150 po sobě následujících cyklů). Parametry zákona hoření jsou u zážehových motorů závislé i na vlastnostech spalované směsi: ty určuje především použité palivo, bohatost a kvalita (homogenita) směsi. Obecně platí, že při spalování chudých směsí se doba hoření prodlužuje. Podstatným způsobem mohou ovlivnit průběh spalovacího procesu fyzikálně-chemické vlastnosti paliva: vlastní zkušenosti prokazují, že spalování i velmi chudých vodíko-vzdušných směsí má podobný charakter jako hoření benzino-vzdušných směsí stechiometrického složení nebo hoření chudých směsí zemní plyn-vzduch /6/. U vznětových motorů jsou parametry Wiebeho charakteristické rovnice pro daný provozní režim motoru prakticky konstantní. Moderní vozidlový přeplňovaný vznětový motor má ve jmenovitém režimu hodnoty parametrů hoření m 0,4 a doby hoření α Hoř 50 0 KH. Parametry hoření ve válci 14
15 vznětového motoru jsou závislé především na podmínkách pro tvoření směsi a její následné vznícení: u současných vznětových motorů jsou tyto podmínky určeny zejména vstřikovacími tlaky a stupněm přeplňování motoru ( atomizace paprsku vstřikovaného paliva, φ d 32 ) i kvalitou paliva. Elementární množství paliva v každém ohnisku vznícení a průběh hoření tohoto paliva je zřejmě možno považovat za samostatné pochody s parametry m i a α ihoř, určenými okamžitými podmínkami ve spalovacím prostoru: výsledný průběh spalovacího procesu z hlediska uvolňování tepla je potom součtem příspěvků z jednotlivých ohnisek; mezioběhovou stabilitu lze potom proto vyjádřit pouze jednou Wiebeho charakteristickou rovnicí hoření se středními hodnotami m a α Hoř, určenými s vysokou spolehlivostí (resp. s velice úzkým intervalem spolehlivosti při vysoké pravděpodobnosti pro tyto hodnoty) působením statistických zákonitostí v souboru velkého počtu samostatných pochodů z jednotlivých ohnisek vznícení. Názorně tuto situaci ukazuje schéma na obr.9. w x = w i x = f (m i x, α i Hoř ) w i x = f (m i ) w ii x =f (m ii ) α ii Hoř α i Hoř α Hoř Obr.9: Schéma zákona hoření (průběhu rychlosti přívodu tepla do oběhu) u vznětového motoru: výsledný průběh w X a celková doba hoření α Hoř jsou součtovou funkcí dílčích dějů ze značně vysokého počtu ohnisek vznícení. Znázornění dvou dílčích pochodů spalování (dvou z mnoha dalších) s parametry wix, α ix a wiix, α iix je ve vztahu k výslednému průběhu zakresleno ve výrazně zvětšeném měřítku. Vedle parametrů pro Wiebeho charakteristickou rovnici hoření je důležitým ukazatelem kvality a stability spalovacího procesu ve válci PSM variabilita pracovních cyklů motoru. Variabilita cyklů se zpravidla vyjadřuje jako poměr směrodatné odchylky k průměrné hodnotě daného parametru. Pro střední 15
16 indikovaný tlak v daném provozním režimu je VAR = σ. p i : střední indikovaný tlak oběhu určený termodynamickou analýzou a statistickým zpracováním většího souboru indikátorových diagramů ve vyšetřovaném provozním režimu motoru. σ : směrodatná odchylka středního indikovaného tlaku ze statistického zpracování souboru indikátorových diagramů. U moderního benzinového motoru se ve jmenovitém režimu motoru pohybuje hodnota středního indikovaného tlaku jednotlivých cyklů (v souboru 150 po sobě následujících cyklů) v rozsahu 0,823-0,929 MPa: průměrná velikost je p =0,893 MPa, směrodatná odchylka σ i =0,018 MPa a variabilita středního indikovaného tlaku je VAR =2%. S poklesem zatížení motoru se variabilita p i zvyšuje, vysokou variabilitou se potom vyznačuje zejména režim volnoběhu. Termodynamická vyhodnocení indikátorových diagramů z plynových motorů ukazují, že pro bohatost směsi se součinitelem přebytku vzduchu v rozsahu λ=1,4-1,45 je hodnota variability VAR zpravidla ve velikosti do 2%, zvyšuje se s poklesem zatížení (i když bohatost směsi se v režimech částečného zatížení zvyšuje), ve volnoběhu může být variabilita až několikanásobně vyšší (4-8%). Plynový zážehový motor seřízený na λ = 1 se v režimech plného zatížení vyznačuje sníženou variabilitou VAR =1,2%-1,6%; s poklesem zatížení se i u plynového motoru se spalováním stechiometrických směsí zvyšují hodnoty VAR (např. volnoběh má VAR =9%). Vedle mezicyklové variability středního indikovaného tlaku je zajímavá i variabilita maximálního (tzv. spalovacího) tlaku ve válci. Při vyjádření VARp MAX poměrem směrodatné odchylky σ pmax ke střední hodnotě p max se u zážehových motorů pohybují hodnoty VARpMAX 8-9%. Např. moderní benzinový motor (λ=1) má při VAR 2% variabilitu maximálního tlaku VARpMAX 8-9% (ve 150 cyklech jsou maximální tlaky při hoření směsi v rozsahu 3,1 až 4,95 MPa). U vznětových motorů jsou hodnoty variability středního indikovaného tlaku VAR =0,3-0,4% (výjimečně VAR 1%): proměnlivosti p MAX, i α Hoř jsou rovněž velmi malé (např. VARpMAX 0,3-0,4%). Závěr Výzkumné a vývojové práce na PSM ukazují, že bez výrazného zvýšení rychlosti počátečního hoření v ohnisku vznícení (zážehu) je obtížné zajistit dostatečně rychlý a především cyklus od cyklu stejný rozvoj hoření z prvotního ohniska - pomalý rozběh spalovacího procesu a následně nízká rychlost 16
17 hoření limitují tepelnou účinnost oběhu. Zvýšení rychlosti oxidačních reakcí v první fázi hoření zajistí celkový nárůst rychlosti vyhořívání náplně válce a jednoznačně vede i k poklesu mezioběhové variability. To je významné především pro zážehové motory při srovnání kvality všech pracovních oběhů na optimální úroveň, tj. při zvýšení středního indikovaného tlaku z průměrné hodnoty na velikost p imax v daném provozním režimu, se může celková účinnost motoru zvýšit až o (3-5)%. Vedle zvýšení celkové účinnosti motoru přinese nízká mezicyklová variabilita i novou kvalitu pro optimalizaci seřízení zážehového motoru: po snížení spotřeby paliva dojde v důsledku optimalizace seřízení motoru i ke zlepšení emisních vlastností motoru. Použité prameny, odkazy 1. VOJNOV, A., N.: Procesy sgoranija v bystrochodnych poršněvych dvigateljach. Mašinostrojenije, Moskva, BEROUN, S., BROŽ, M.: Teploty náplně válce při kalkulaci postupného vyhořívání směsi. XXXII. mezinárodní konfedrence kateder a pracovišť spalovacích motorů českých a slovenských vysokých škol. VA v Brně, 2001, p , pp.6, ISBN CHMELA, F., BRUNER, G., KNORR, H.: Entwicklungsergebnise an einem aufgeladenen Flüssiggas-Magermotor für Stadtbus. 18. Internationales Wiener Motorensymposium, BEROUN, S.: Importance of the Combustion Chamber Form for the Quality of the Gas Engines. 7 th International Scientific-Technical Conference of Internal Combustion Engines. Technical University of Sofia. Sofia, October, ISBN BEROUN, S., POLCAR, M.: Hoření paliva ve vznětovém motoru a možnosti jeho analytického vyjádření. In: Sborník přednášek X. konference o spalovacích motorech s mezinárodní účastí, str Vysoké Tatry, DT Žilina, KOVÁŘ, Z., BEROUN, S., SCHOLZ, C., BLAŽEK, J., DROZDA, H., SALHAB, Z.: Study on the combustion of hydrogen lean mixture in experimental direkt injection SI engine. World Automotive Congress FISITA 2002, Helsinky BEROUN, S., SCHOLZ, C., BLAŽEK, J.: Nepublikované materiály z měření na motorech v laboratoři katedry strojů průmyslové dopravy, strojní fakulta, Technická univerzita v Liberci, Poděkování Tento výsledek byl získán za finančního přispění MŠMT ČR v rámci podpory projektu výzkumu a vývoje LN00B
PRŮBĚH SPALOVÁNÍ (obecně)
PRŮBĚH SPALOVÁNÍ (obecně) 1. PŘÍPRAVA a) Fyzikální část zabezpečuje podmínky pro styk reagentů vytvořením kontaktních ploch paliva s kyslíkem (odpaření, smíšení) vnější nebo vnitřní tvorba směsi ohřátím
VíceVýfukové plyny pístových spalovacích motorů
Výfukové plyny pístových spalovacích motorů Hlavními složkami výfukových plynů při spalování směsi uhlovodíkových paliv a vzduchu jsou dusík, oxid uhličitý, vodní pára a zbytkový kyslík. Jejich obvyklá
VíceFunkční vzorek vozidlového motoru EA111.03E-LPG
Funkční vzorek vozidlového motoru EA111.03E-LPG Funkční vzorek vozidlového motoru EA111.03E-LPG je výsledkem výzkumných, vývojových a optimalizačních prací, prováděných v laboratoři (zkušebně motorů) Katedry
VíceZážehové motory: nová technická řešení, způsoby zvyšování parametrů
Zážehové motory: nová technická řešení, způsoby zvyšování parametrů Zvyšování účinnosti pracovního cyklu, zvyšování mechanické účinnosti motoru: millerizace oběhu (minimalizace negativní plochy možné následné
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceZákladní požadavky na motorová paliva
Základní požadavky na motorová paliva Schopnost tvořit směs se vzduchem: rozdílné způsoby tvoření hořlavé směsi v ZM a ve VM Hořlavá směs = přehřáté páry paliva + vzduch Vysoká výhřevnost paliva Stálost
VíceOxidy dusíku ve výfukových plynech PSM: mechanizmus tvoření, výpočet
Oxidy dusíku ve výfukových plynech PSM: mechanizmus tvoření, výpočet Oxidaci atmosférického dusíku při hoření palivo-vzdušné směsi schematicky popisuje Zeldovičův mechanizmus tzv. termického procesu tvoření
VíceTechnická univerzita v Liberci
Technická univerzita v Liberci Fakulta strojní Katedra vozidel a motorů (KVM) Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka Nízkoemisní autobusový motor ML 637 NGS na zemní plyn (Dokončení
VícePOHONNÉ JEDNOTKY. Energie SPALOVACÍ MOTOR. Chemická ELEKTROMOTOR. Elektrická. Mechanická energie HYDROMOTOR. Tlaková. Ztráty
Energie Chemická Elektrická Tlaková POHONNÉ JEDNOTKY SPALOVACÍ MOTOR ELEKTROMOTOR HYDROMOTOR Mechanická energie Ztráty POHONNÉ JEDNOTKY - TRANSFORMÁTOR ENERGIE 20013/2014 Pohonné jednotky I. SCHOLZ 1 SPALOVACÍ
VíceZ ûehovè a vznïtovè motory
2. KAPITOLA Z ûehovè a vznïtovè motory 2. V automobilech se používají pístové motory. Ty pracují v určitém cyklu, který obsahuje výměnu a spálení směsi paliva se vzdušným kyslíkem. Cyklus probíhá ve čtyřech
VíceSměšovací poměr a emise
Směšovací poměr a emise Hmotnostní poměr mezi palivem a okysličovadlem - u motorů provozovaných v atmosféře, je okysličovadlem okolní vzduch Složení vzduchu: (objemové podíly) - 78% dusík N 2-21% kyslík
VíceTermodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů
Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů
VíceNEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),
VícePalivová soustava Steyr 6195 CVT
Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ doc. Ing. Josef ŠTETINA, Ph.D. Předmět 3. ročníku BS http://ottp.fme.vutbr.cz/sat/
VíceProcesy ve spalovacích motorech
Procesy ve spalovacích motorech Spalovací motory přeměňují energii chemicky vázanou v palivu na mechanickou práci. Výkon, který motory vytvářejí, vzniká přeměnou chemické energie vázané v palivu na teplo
VíceTermomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl
Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím citovaných zdrojů
VíceTep e e p l e né n é str st o r j o e e z po p h o l h ed e u d u zákl zá ad a n d í n h í o h o kur ku su r su fyzi f ky 3. 3 Poznámky k přednášce
Tepelné stroje z pohledu základního kursu fyziky. Poznámky k přednášce osnova. Idealizované tepelné cykly strojů s vnitřním spalováním, Ottův cyklus, Dieselův cyklus, Atkinsonův cyklus,. Způsob výměny
Více2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.20 Integrovaná střední
VíceSystémy tvorby palivové směsi spalovacích motorů
Systémy tvorby palivové směsi spalovacích motorů zážehové motory Úkolem systému je připravit směs paliva se vzduchem v optimálním poměru, s cílem dosáhnout - nejnižší spotřebu - nejmenší obsah škodlivin
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceSPALOVACÍ MOTORY. - vznětové = samovznícením. - dvoudobé. - kapalinou. - dvouřadé s válci do V - vodorovné - ležaté. - vstřikové
SPALOVACÍ MOTORY Druhy spalovacích motorů rozdělení podle způsobu zapalování podle počtu dob oběhu podle chlazení - zážehové = zvláštním zdrojem (svíčkou) - vznětové = samovznícením - čtyřdobé - dvoudobé
VícePalivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.11.2013 Název zpracovaného celku: Palivová soustava zážehového motoru Tvorba směsi v karburátoru Úkolem palivové soustavy je dopravit
VíceFunkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej
Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceAutokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce
Vysoká škola chemicko technologická v Praze Ústav organické technologie (111) Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce Vypracoval : Bc. Tomáš Sommer Předmět: Vícefázové reaktory (prof. Ing.
VíceNedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO
Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv
VíceCentrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka - Kolokvium Božek 2016, , Roztoky -
Centrum kompetence Popis obsahu balíčku WP02 Pokročilé systémy pro přípravu směsi a spalování Vedoucí konsorcia podílející se na pracovním balíčku České vysoké učení technické v Praze, zodpov. osoba Ing.
Více19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES
19. a 20. PÍSTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY ZÁŽEHOVÉ A VZNĚTOVÉ 19. and 20. PETROL AND DIESEL PISTONE COMBUSTION ENGINES ROZDĚLENÍ SPLAOVACÍCH MOTORŮ mechanická funkčnost pístové nebo rotační Spalovací motor pracuje
VíceVliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů
185 Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů doc. Ing. Josef Laurin, CSc., doc. Ing. Lubomír Moc, CSc., Ing. Radek Holubec Technická univerzita v Liberci, Studentská 2,
VíceODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací motory Ing. Jan Andreovský Ph.D.
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv Spalovací motory Ing. Jan Andreovský Ph.D. Spalovací motory Základní informace Základní dělení Motor
VíceVýkon motoru je přímo úměrný hmotnostnímu toku paliva do motoru.
Řízní výkonu automobilového PSM Výkon motoru lz měnit (řídit) buď změnou točivého momntu, nbo otáčkami, příp. současnou změnou točivého momntu i otáčk. P M t 2 n 60 10 3 p V Z n p 2 2 V z M t V n Automobilový
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceParametry spalovacího procesu
Parametry spalovacího procesu Spalovací proces můžeme do tří hlavních částí: ZAPALOVÁNÍ HOŘENÍ DOHOŘÍVÁNÍ -nejdůležitější část - sušení a ohřev paliva -uvolnění a zapálení prchavé hořlaviny - zapálení
VíceZáklady chemických technologií
4. Přednáška Mísení a míchání MÍCHÁNÍ patří mezi nejvíc používané operace v chemickém průmyslu ( resp. příbuzných oborech, potravinářský, výroba kosmetiky, farmaceutických přípravků, ) hlavní cíle: odstranění
VíceZkoušky paliva s vysokým obsahem HVO na motorech. Nová paliva pro vznětové motory, 8. června 2017
Zkoušky paliva s vysokým obsahem HVO na motorech Nová paliva pro vznětové motory, 8. června 2017 Úvod HVO (hydrogenovaný rostlinný olej) alternativa klasické motorové naftě pro použití ve spalovacích motorech
VíceCentrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka - AutoSympo a Kolokvium Božek 11. a , Roztoky-
Popis obsahu balíčku WP 11: Návrh a optimalizace provozu inovačních motorů WP11:Návrh a optimalizace provozu inovačních motorů : EV/AV pro SVA prioritu [A] Vedoucí konsorcia podílející se na pracovním
VíceTermomechanika 5. přednáška
Termomechanika 5. přednáška Miroslav Holeček, Jan Vychytil Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím
VíceZpracování teorie 2010/11 2011/12
Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit
VíceVY_32_INOVACE_FY.15 SPALOVACÍ MOTORY II.
VY_32_INOVACE_FY.15 SPALOVACÍ MOTORY II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Motory s vnitřním spalováním U těchto
VíceBezpečnost chemických výrob N111001
Bezpečnost chemických výrob N111 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Rizika spojená s hořlavými látkami Povaha procesů hoření a výbuchu Požární charakteristiky látek
VícePístové spalovací motory-pevné části
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Definice spalovacího motoru Název zpracovaného celku: Pístové spalovací motory-pevné části Spalovací motory jsou tepelné stroje,
VíceLOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu
VíceVizualizace dějů uvnitř spalovacího motoru
Vizualizace dějů uvnitř spalovacího motoru Zpracoval: Josef Blažek Pracoviště: Katedra vozidel a motorů, TUL Tento materiál vznikl jako součást projektu In-TECH 2, který je spolufinancován Evropským sociálním
Více3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj
3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc
VíceCharakteristiky PSM, provozní oblasti
Charakteristiky PSM, provozní oblasti Charakteristikou PSM se rozumí závislost mezi hlavními provozními parametry motoru, např. otáčkami n, točivým momentem M t (resp. středním efektivním tlakem p e ),
VíceCentrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka - Kolokvium Božek 2012, Roztoky -
Popis obsahu balíčku WP3 Přizpůsobení motorů alternativním palivům a WP3: Přizpůsobení motorů alternativním palivům a inovativní systémy pro snížení znečištění a emisí GHG Vedoucí konsorcia podílející
Více9. Chemické reakce Kinetika
Základní pojmy Kinetické rovnice pro celistvé řády Katalýza Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti reakční mechanismus elementární reakce a molekularita reakce reakční rychlost
VíceEnergie v chemických reakcích
Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění
VíceZákony ideálního plynu
5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.18 Integrovaná střední
VícePLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 NUMERICKÉ SIMULACE ING. KATEŘINA
VíceZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI SPALOVACÍHO MOTORU NA STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN COMPETITIVENESS INCREASE OF THE CNG ENGINE
ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI SPALOVACÍHO MOTORU NA STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN COMPETITIVENESS INCREASE OF THE CNG ENGINE David Svída 1 Anotace: V současné době ve vozidlech převládá trend výkonných maloobjemových
VícePříloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
VíceIII. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
III. STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ 3.1 Ideální plyn a) ideální plyn model, předpoklady: 1. rozměry molekul malé (ve srovnání se střední vzdáleností molekul). molekuly na sebe navzálem silově nepůsobí (mimo
VíceDIESEL PRÉMIOVÁ PALIVA ALL IN AGENCY 2009. výkon ekologie rychlost vytrvalost akcelerace
DIESEL PRÉMIOVÁ PALIVA ALL IN AGENCY 2009 výkon ekologie rychlost vytrvalost akcelerace DIESEL PRÉMIOVÁ PALIVA Špičková prémiová paliva VERVA Diesel, výkon ekologie rychlost vytrvalost akcelerace VERVA
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
VíceTransportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny
Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná
VíceVybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006
Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova
VíceZáklady vakuové techniky
Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní
VíceÚvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)
Úvod do koroze (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Koroze je proces degradace kovu nebo slitiny kovů působením
VíceZáklady teorie vozidel a vozidlových motorů
Základy teorie vozidel a vozidlových motorů Předmět Základy teorie vozidel a vozidlových motorů (ZM) obsahuje dvě hlavní kaitoly: vozidlové motory a vozidla. Kaitoly o vozidlových motorech ukazují ředevším
VíceCo víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku
Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku Ing. Pavel Machač, CSc., email: pavel.machac@vscht.cz, tel.: (40) 0 444 46 Ing. Jana Vávrová, email: jana1.vavrova@vscht.cz, tel.: (40) 74 971 991 VŠCHT Praha,
VíceÚstav automobilního a dopravního inženýrství PODPORA CVIČENÍ. Ing. Jan Vančura Ústav automobilního a dopravního inženýrství FSI VUTBR
PODPORA CVIČENÍ 1 Sací systém spalovacího motoru zabezpečuje přívod nové náplně do válců motoru. Vzduchu u motorů vznětových a u motorů zážehových s přímým vstřikem paliva do válce motoru. U motorů s vnější
VíceReakční kinetika. Nauka zabývající se rychlostí chemických reakcí a ovlivněním rychlosti těchto reakcí
Nauka zabývající se rychlostí chemických reakcí a ovlivněním rychlosti těchto reakcí Vymezení pojmů : chemická reakce je děj, při kterém zanikají výchozí látky a vznikají látky nové reakční mechanismus
VíceChemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus.
Chemická kinetika Chemická reakce: děj mezi jednotlivými atomy a molekulami, při kterých zanikají některé vazby v molekulách výchozích látek a jsou nahrazovány vazbami v molekulách nově vznikajících látek.
VíceTepelně vlhkostní posouzení
Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí
Více1. PROCES A PODMÍNKY HOŘENÍ, HOŘLAVÉ LÁTKY
1. PROCES A PODMÍNKY HOŘENÍ, HOŘLAVÉ LÁTKY V této kapitole se dozvíte: Jak lze definovat hoření? Jak lze vysvětlit proces hoření? Jaké jsou základní podmínky pro hoření? Co jsou hořlavé látky (hořlaviny)
Více9. Struktura a vlastnosti plynů
9. Struktura a vlastnosti plynů Osnova: 1. Základní pojmy 2. Střední kvadratická rychlost 3. Střední kinetická energie molekuly plynu 4. Stavová rovnice ideálního plynu 5. Jednoduché děje v plynech a)
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných
VíceKonstrukce motorů pro alternativní paliva
Souhrn Konstrukce motorů pro alternativní paliva Příspěvek obsahuje úvahy o využití alternativních paliv k pohonu spalovacích motorů u silničních vozidel zejména z hlediska zdrojů jednotlivých druhů paliv
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
Více2. Základní teorie regulace / Regulace ve vytápění
Regulace v technice prostředí (staveb) (2161087 + 2161109) 2. Základní teorie regulace / Regulace ve vytápění 9. 3. 2016 a 16. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Regulace v technice prostředí Ing. Jindřich Boháč
VícePLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY
PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY Záleží nám na prostředí, ve kterém žijeme. Mnoho lidí, organizací a státních institucí nám předkládá modely ekologického chování, které mají chránit životní prostředí, zvláště
VíceTEPLO A TEPELNÉ STROJE
TEPLO A TEPELNÉ STROJE STROJE A ZAŘÍZENÍ ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ ENERGIE,, PRÁCE A TEPLO Energie - z řeckého energia: aktivita, činnost. Ve strojírenské praxi se projevuje jako dominantní energie mechanická.
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VícePři reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla
Teorie chromatografie - III Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 4.3.3 Teorie dynamická Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma
VíceEmise ve výfukových plynech PSM
KATEDRA VZIDEL A MTRŮ Emise ve výfukových plynech PSM #11/14 Karel Páv Působení emisí PSM na člověka a na životní prostředí xid uhličitý C : Bez zápachu Při nadýchání způsobuje zvýšení krevního tlaku Při
VíceVícefázové reaktory. MÍCHÁNÍ ve vsádkových reaktorech
Vícefázové reaktory MÍCHÁNÍ ve vsádkových reaktorech Úvod vsádkový reaktor s mícháním nejběžnější typ zařízení velké rozmezí velikostí aparátů malotonážní desítky litrů (léčiva, chemické speciality, )
VíceW = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).
1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je
VíceVÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ
VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený
VíceVLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken
VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém
VíceTERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI. Radek Vašíček
TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI Radek Vašíček Základní termofyzikální vlastnosti Tepelná konduktivita l (součinitel tepelné vodivosti) vyjadřuje schopnost dané látky vést teplo jde o množství tepla, které v
VícePŘÍSPĚVEK PLYNOFIKOVANÉ AUTOBUSOVÉ DOPRAVY K OZDRAVĚNÍ OVZDUŠÍ VE MĚSTECH MOST A LITVÍNOV
PŘÍSPĚVEK PLYNOFIKOVANÉ AUTOBUSOVÉ DOPRAVY K OZDRAVĚNÍ OVZDUŠÍ VE MĚSTECH MOST A LITVÍNOV Beroun Stanislav 1), Scholz Celestýn 1), Tuček Gerhard 2) 1) Katedra strojů průmyslové dopravy, Fakulta strojní,
VíceElektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta
Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.
VíceProměnlivý kompresní poměr pístových spalovacích motorů
Proměnlivý kompresní poměr pístových spalovacích motorů Josef Ďuriš Pavel Němeček Technické inovace motorových vozidel - Přednáška 06 1 Kompresní poměr H.Ú. D.Ú. V k V z ε horní úvrať pístu dolní úvrať
VíceMěření výkonu motorů
1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kontrola a měření strojních zařízení
VíceVícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová
Vícefázové reaktory Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor Zuzana Tomešová 2008 Probublávaný reaktor plyn - kapalina - katalyzátor Hydrogenace méně těkavých látek za vyššího tlaku Kolony naplněné
VíceSpalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B
Spalovací vzduch a větrání pro plynové spotřebiče typu B Datum: 1.2.2010 Autor: Ing. Vladimír Valenta Recenzent: Doc. Ing. Karel Papež, CSc. U plynových spotřebičů, což jsou většinou teplovodní kotle a
VíceDifuze v procesu hoření
Difuze v procesu hoření Fyziální podmíny hoření Záladní podmínou nepřetržitého průběhu spalovací reace je přívod reagentů (paliva a vzduchu) do ohniště a zároveň odvod produtů hoření (spalin). Pro dosažení
Více4IS10F8 spalovací motory.notebook. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075. Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 10
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_4IS Pořadové číslo: 10 Ověření ve výuce Třída: 8.A Datum: 27.2.2013 1 Spalovací motory Předmět: Fyzika Ročník: 8. ročník
Více5.1.1 Nestacionární režim motoru
5. 1 Simulace a experimenty pro návrh a optimalizaci řízení motoru 5.1.1 Nestacionární režim motoru Podíl na řešení: 12 241.1 Miloš Polášek, Jan Macek, Oldřich Vítek, Michal Takáts, Jiří Vávra, Vít Doleček
VíceSTANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY
STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A3 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Teplotní analýza konstrukce Sdílení tepla
VíceTermochemie. Katedra materiálového inženýrství a chemie A Ing. Martin Keppert Ph.D.
Termochemie Ing. Martin Keppert Ph.D. Katedra materiálového inženýrství a chemie keppert@fsv.cvut.cz A 329 http://tpm.fsv.cvut.cz/ Termochemie: tepelné jevy při chemických reakcích Chemická reakce: CH
Více