ANALÝZA STRUKTURY A VÝVOJE VÝROBNÍCH FAKTORŮ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH

Transkript

1 ANALÝZA STRUKTURY A VÝVOJE VÝROBNÍCH FAKTORŮ V ZEMĚDĚLSKÝCH PODNICÍCH ANALYSIS OF STRUCTURE AND PROGRESSION OF PRODUCTION FACTORS IN FARMING ENTERPRISES ZEMAN, Petr Abstract A firm is often characterized as an entity that transforms unique factors of production to final production in order to maximize its market value and eventually the profit. Given the technological limitation, a firm allocates its financial resources in the most effective way for the purpose of the lowest costs of bought inputs possible within the maximum goods. The situation in the agriculture is the same. Therefore, the aim of this article is to analyse by the means of simplified microeconomic model the development and the structure of factors of production, namely labour and capital, and their influence on final production of a farm in selected agricultural holdings in the Czech Republic. Keywords: Production function, factor of production, final output, input substitution Abstrakt Firma bývá často charakterizována jako subjekt, jenž transformuje vzácné výrobní faktory na finální produkci s cílem maximalizovat svojí tržní hodnotu popř. zisk. Při daném technologickém omezení alokuje firma své finanční prostředky co nejefektivněji tak, aby náklady na nakupované vstupy byly co nejnižší a množství z nich vyráběného statku bylo maximální. Ne jinak je tomu i v zemědělství. Proto i cílem tohoto článku je, za pomoci zjednodušeného mikroekonomického modelu produkční funkce, analyzovat vývoj a strukturu výrobních faktorů, především práce a kapitálu a jejich dopad na finální produkci podniku ve vybraných zemědělských podnicích v České republice. Klíčová slova: Produkční funkce, výrobní faktor, finální výstup, substituce vstupů Úvod Opatření, přijímaná v rámci dotační politiky zemědělských podniků a jejich majetku, si kladou za cíl především zajistit větší konkurenceschopnost podniků v rámci Evropské unie, zlepšit jejich adaptaci na podmínky evropského trhu, zvýšit produktivitu práce a v neposlední řadě zvýšit přidanou hodnotu a kvalitu zemědělských produktů, a tím i navýšit příjmy v zemědělství. Tento článek se zabývá nejen analýzou dopadů těchto opatření na dlouhodobý majetek zemědělských podniků, ale i jejich možným vlivem na míru zaměstnanosti v tomto odvětví. 254

2 Materiál a metodika Cílem tohoto příspěvku je, za pomoci zjednodušeného modelu produkční funkce, analyzovat strukturu výrobních faktorů ve výrobním procesu zemědělských společností v letech 2002 až 2007 a na základě této analýzy predikovat další možný vývoj. Pro vytvoření modelu byly přijaty tyto předpoklady: 1) Ve výrobním procesu jsou používány tři výrobní faktory půda, práce a kapitál. Půdou je myšlena výměra pozemků, na kterých daný podnik hospodaří, množství práce je dáno počtem zaměstnanců a množství použitého kapitálu je definováno částkou brutto dlouhodobého hmotného majetku (dále DHM). 2) Práce a kapitál jsou vstupy variabilní a lze je vzájemně substituovat, zatímco půda zůstává i v dlouhodobém časovém horizontu konstantní a nelze ji nahradit jiným výrobním faktorem. 3) Výrobní proces všech podniků je efektivní, tzn. alokují své inputy tak, aby dosáhly maximálního výstupu. 4) Pokud se nezmění výměra pozemků, na kterých zemědělské společnosti hospodaří, nezmění se ani očekávaný výstup zemědělských podniků. Množství výrobního faktoru práce je udáno počtem fyzických pracovníků, evidovaných v zemědělských podnicích v jednotlivých letech, faktor kapitálu je vyjádřen jako hodnota brutto DHM a faktor půdy je dán výměrou půdy, na které podniky hospodařily. Výkony jsou zde definovány jako suma tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Pro vyjádření míry, ve které byl jeden výrobní faktor nahrazován druhým, za předpokladu neměnného výstupu, byla použita modifikovaná forma mezní míry technické substituce, jež vyjadřuje mezní míru nahrazování práce kapitálem. Vyjádřeno matematicky se jedná o podíl záporné změny v počtu pracovníků a kladné změny stavu brutto DHM v běžných cenách. Výsledky Analýza výkonů a výrobních faktorů byla provedena u 70 vybraných zemědělských společností, jenž byly sledovány po dobu 6 let. Obrázek 2 - Vývoj výrobních faktorů v letech Zdroj: vlastní šetření 255

3 Obrázek 2 jednoznačně charakterizuje tendence ve vývoji výrobních faktorů ve sledovaných zemědělských podnicích. Faktor práce, determinován počtem zaměstnanců, vykazuje trvalý úbytek pracovních sil. Počet zaměstnanců klesl z 5857 v roce 2002 na 4724 v roce 2007, což znamená průměrný roční pokles o 226 zaměstnanců ročně. Naproti tomu, opačný trend vykazuje vývoj kapitálu vyjádřený částkou brutto dlouhodobého hmotného majetku, jehož stavy se od počátku sledovaného období stále zvyšují a to jak v cenách běžného období, tak i ve stálých cenách roku Ve sledovaném období došlo k nárůstu DHM v běžných cenách o 1991 mil. Kč (ve stálých cenách pak o 1102 mil. Kč), což znamená průměrný roční růst přibližně 398 mil. Kč (tempo růstu je 4,9 %) v běžných cenách a průměrný roční růst 220 mil. Kč ve stálých cenách (tempo růstu je 2,8 %). Posledním analyzovaným výrobním faktorem je půda. Vybrané zemědělské podniky hospodařily ve sledovaném období na pozemcích o průměrné výměře 1197 km 2, která v jednotlivých letech nevykazovala výraznější změny. Výměra půdního fondu sice meziročně klesá cca. o 8 km 2, ale vykázané hodnoty se výrazným způsobem neodchylují od svého dlouhodobého průměru ( průměrně o 1,8 %), což odpovídá i čtvrtému předpokladu. Obrázek 3 - Závislost počtu zaměstnanců na výši brutto DHM Zdroj: vlastní šetření Při testování závislosti mezi celkovým počtem zaměstnanců a stavem brutto dlouhodobého hmotného majetku v běžných cenách byl zjištěn vysoký stupeň negativní korelace (korelační koeficient -0,96837). Hodnoty byly proloženy polynomickou regresní křivkou, která je vyjádřena rovnicí y = 0,0002x 2 + 4,0172x a nejlépe vyjadřuje průběh závislosti. Na hladině významnosti p = 0,05 byla prokázána závislost mezi celkovým počtem zaměstnanců a výší brutto dlouhodobého majetku v běžných cenách ve vybraných podnicích. V průběhu let byla sledována i mezní míra technické substituce. Nejvyšší hodnoty byly vykázány v období mezi roky 2002 a 2003, kdy mezní míra technické substituce (dále MRTS) dosáhla hodnoty 0,965 a mezi rokem 2004 a 2005, kdy 1 mil. Kč nahradil 0,935 pracovníka (MRTS dosáhla hodnoty 0,935). Naopak nejnižší hodnoty byly zaznamenány v posledních dvou sledovaných obdobích. V časových intervalech mezi roky 2005 a 2006, byl nárůst 256

4 kapitálu o 1 mil. Kč kompenzován úbytkem 0,144 zaměstnance, mezi roky 2006 a 2007 pak 0,521 zaměstnance. Diskuse Ačkoli na začátku byly přijaty velmi zjednodušující předpoklady, umožňuje nám tento model odhalit základní vztahy mezi variabilními výrobními faktory. Pokud je podnik omezen množstvím fixního výrobního faktoru a zároveň již tento vstup maximálně využívá, neexistuje pro něj žádná jiná možnost, jak zvýšit finální výstup, který tedy zůstává neměnný. V tomto modelu je také možno chápat množství obdělávané půdy vyjádřené v ha i jako homogenní finální výstup (celkový fyzický produkt). Pokud takto definovaný produkt je v průběhu let neměnný, lze analyzovat zbývající dva variabilní vstupy. Neměnnost takto definovaného celkového produktu dokazuje obrázek 2, kde variační rozpětí výměry obdělávané půdy, neboli rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší zjištěnou hodnotou je 55,67 km 2. Průměrně se hodnoty výměry v jednotlivých letech odchylovaly o 2,71 % od dlouhodobého průměru, což lze hodnotit jako minimální variabilitu takto měřeného inputu. Méně vhodnou metodou vyjádření celkového produktu je použití hodnoty výkonů podniků. Jelikož takto měřený výstup podniku není homogenní, je třeba ho vyjádřit v peněžních jednotkách. Pro odstranění inflačních vlivů je nutno takto zjištěný výstup uvádět ve stálých cenách. Výkony zemědělských podniků za sledované období, ve stálých cenách roku 2002, se pohybovaly v intervalu od 4335 mil. Kč do 4880 mil. Kč. Směrodatná odchylka naměřených hodnot byla 203 mil. Kč a hodnoty se průměrně odchylovaly od svého průměru o 4,37 %. Vezmeme-li v potaz tyto údaje, lze říci, že předpoklad konstantního výstupu není příliš vzdálen od reality. Považujeme-li tedy výstup za konstantní, můžeme přistoupit k rozboru vzájemné závislosti dvou výrobních faktorů - práce a kapitálu. Při výpočtu korelačního koeficientu z dostupných údajů zjistíme, že mezi prací a kapitálem existuje silná záporná korelace (kor. koef. = - 0,9692). Za pomoci modifikované mezní míry technické substituce bylo zjištěno, v jakém poměru byla pracovní síla nahrazována kapitálovými statky. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo mezi roky 2002 a 2003, nejnižších pak v období Z klesajícího trendu lze tedy usuzovat, že další růst kapitálové vybavenosti podniku nebude mít za následek tak masivní pokles zaměstnanosti, jak tomu bylo na začátku sledovaného období. To dokazuje i obrázek 2, kde byl vztah mezi těmito výrobními vstupy charakterizován polynomickou regresní přímkou, pomocí které je možno odhadnout budoucí vývoj počtu zaměstnanců v závislosti na změnách kapitálu. Závěr Tento článek si nekladl za cíl, analyzovat odvětví zemědělství jako celek, ale pouze poukázat na tendence, které mohou být na první pohled skryty. Je celkem zřejmé, že díky nižší úrovni kapitálové vybavenosti zemědělských podniků na začátku sledovaného období a investičním dotacím a subvencím plynoucím jak z Evropské unie tak i ze státního rozpočtu, docházelo ke zvyšování dlouhodobého hmotného majetku, jehož stav, měřený v brutto cenách běžného období, rostl průměrným tempem o 4,9 % ročně. Oproti tomu klesal počet zaměstnanců a to průměrným tempem 4,2 % ročně. Při neměnném výstupu, v našem případě výměře obhospodařované půdy, lze usuzovat, že jeden výrobní faktor je nahrazován jiným vstupem. Poměr, ve kterém se tak děje, byl vyjádřen mezní mírou technické substituce, jejíž hodnoty měly v průběhu sledovaných let převážně klesající tendenci. 257

5 Mezi roky 2002 až 2003 mělo každé zvýšení kapitálových statků o 1 mil. Kč za následek úbytek pracovní síly o 0,96 pracovníka, ale již mezi roky 2005 až 2006 byl zaznamenán úbytek jen o 0,14 pracovníka. Klesající tendence hodnot tohoto ukazatele poukazuje tedy na zvyšující se produktivitu práce a další hmotné investice do zemědělské výroby by již nemusely vést k tak drastickému snižování stavu pracovníků v tomto odvětví, jak tomu bývalo k minulosti. Literatura [1] Soukupová, J., Hořejší, B.,Macáková, L., Soukup, J., Mikroekonomie. Praha: Management Press, s. ISBN [2] Střeleček F. Proporcionování nákladů na výrobu, provozní a finanční páka. České Budějovice: ZF JCU, s. [3] Grünwald R.,Holečková J. Finanční analýza a plánování podniku. Praha: VŠE v Praze, s. ISBN [4] Abrham Z., Kovářová M., Zemědělská technika Současnost a perspektiva. Sborník In Aktuální problémy využívání zemědělské podniky, 2006, str [5] Ministerstvo zemědělství České republiky, Výroční zpráva o operačním programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v České republice za rok 2006, 2006, str Adresa autora: Ing. Petr Zeman Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta / katedra financí a účetnictví Studentská České Budějovice Česká republika pzeman@ef.jcu.cz 258