SVĚT DRAHÝCH KAMENŮ. Svět lze zobrazit různými způsoby, v drahém kameni se zrcadlí sám v sobě. Zarathustra

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SVĚT DRAHÝCH KAMENŮ. Svět lze zobrazit různými způsoby, v drahém kameni se zrcadlí sám v sobě. Zarathustra"

Transkript

1 SVĚT DRAHÝCH KAMENŮ Svět lze zobrazit různými způsoby, v drahém kameni se zrcadlí sám v sobě. Zarathustra

2

3 Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl SVĚT DRAHÝCH KAMENŮ Geologie, mineralogie, gemologie, historie, oceňování, ezoterika

4 Text RNDr. Rudolf Ďuďa, RNDr. Luboš Rejl Fotografie Lubomír Mlčoch 265, Zlatica Bursíková 195, Jeff Scovil 82, Radek Hanus 55, Jiří Bursík 44, Jaroslav Hyršl 4, Karel Valter 5, Jozef Molnár 2, Luděk Běhounek 2, Jaromír Šilhavý 1, Luboš Rejl 1, Martin Štefko 1 Design Lubomír Mlčoch ISBN Za laskavé poskytnutí fotografi í a umožnění zveřejnit objekty z jejich sbírek do této publikace děkujeme: fi rmám e-gems, Praha; Granát d.u.v., Turnov; Peruanita, Praha; Opál, Košice; ALO jewelry CZ, s.r.o., Praha osobám Svatoplukovi Prchlíkovi; Karlovi Valterovi, Ženeva; Luďkovi Běhounkovi, Studenec; Jaromírovi Šilhavému, Třebíč a všem dalším soukromým sběratelům a institucím. Neoznačené fotografie stran: Malachitové vajíčko, 45 mm. Ural, Rusko. strana 2: Krystal elbaitu na křemeni, 32 mm, Minas Gerais, Brazílie. strana 3: Prsten z bílého zlata s tanzanitem doplněným diamanty. strana 4: Kabošon drahého opálu, 1 ct. Dubník, Slovensko. strana 5: Konkávní výbrus topazu, 80,5 ct. Pákistán. strana 6: Takzvaná Prstenová monstrance z pokladu pražské Lorety, vyrobená v Praze roku Je na ní 492 diamantů, 186 rubínů, safír, perly, smaragdy, ametysty a almandiny. stran0: Achát s ametystem, Horní Halže, Česká republika. stana 21: Achát, 20 mm. Rovně, Česká republika. Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být rozmnožovány tiskem, fotokopiemi, počítačovými datovými soubory ani jiným způsobem bez předchozího písemného svolení nakladatele. Vydal Granit, s.r.o., Praha v roce 2016 Vytiskl Finidr, s.r.o., Český Těšín Páté doplněné vydání

5 Obsah Definice a členění drahých kamenů Název, chemický vzorec a krystalová soustava Vlastnosti pozorovatelné makroskopicky Vlastnosti určované pomocí jednoduchých nástrojů či přístrojů.. 12 Historie Geneze a výskyt Zpracování Zvláštní znaky Zušlechťování Identifikace, imitace, podobné minerály Péče o kámen Oceňování Astrologie, léčení drahými kameny Drahé kameny Rejstřík Literatura

6

7 Defi nice a členění drahých kamenů Mezi drahé kameny byly v historickém období řazeny především takové, které zaujaly člověka svým mimořádným vzhledem, leskem, barvou, průhledností, odolností či vzácností, které vedle estetické působivosti splňovaly i užitné a komerční požadavky a cíle. Postupně sem však byly řazeny i kameny, jimž některé z těchto vlastností zcela chyběly. Tento trend pak vedl znalce k rozčlenění drahých kamenů na drahokamy a polodrahokamy. Rozšiřující se paleta drahých kamenů, do které se dostávaly postupně i kameny zcela raritní a dokonce také některé přírodniny organického původu, setřela hranici mezi drahokamy a polodrahokamy, takže odborníci se shodli na vytvoření jedné souhrnné skupiny, označované jako drahé kameny. Do ní byly zařazeny všechny minerály, horniny nebo organické substance, z nichž se dá zhotovit broušený kámen pro šperkařské nebo sběratelské účely, nebo je lze použít ve šperku v přírodním stavu, dále k výrobě dekorativních předmětů, mozaik, uměleckých výrobků a podobně. Mohsova stupnice tvrdosti a členění drahých kamenů do skupin podle jejich oblíbenosti. rýpou se nožem rýpou do skla mastek 1 sůl kamenná 2 kalcit 3 fl uorit 4 apatit 5 živec 6 křemen 7 topaz 8 korund 9 diamant 10 hlavní vedlejší obecné raritní Toto zjednodušení bohužel k sobě přiřadilo kameny mimořádných vlastností i kameny zcela běžné, což je z čistě gemologického pohledu komplikované. Z pohledu zařazování a třídění, především komerčního, dokonce zcela nevyhovující. S rozšiřováním počtu zájemců o tuto problematiku, se zdokonalováním identifikačních metod a s rozšiřováním množství určujících znaků se podařilo vytvořit specifickou klasifikaci, kde jsou kameny řazeny podle různých kritérií do tříd, respektive členěny na šperkové, šperkově-ozdobné, ozdobné atd. Mezi nejvýstižnější a nejpraktičtější patří členění podle jejich oblíbenosti na drahé kameny hlavní, vedlejší, obecné a raritní. Do hlavní skupiny řadíme drahé kameny, které splňují vysoké nároky na všechny žádané vlastnosti (tvrdost, průhlednost, barva), ale také musí mít obecně uznávanou hodnotu prověřenou časem. Oceňování těchto kamenů má exaktně dané parametry a dosahují vysokých cen. Do vedlejší skupiny řadíme kameny, které se běžně používají ve špercích, nedosahují však takových kvalit, oblíbenosti ani ocenění. Přesto jsou místy i velmi žádané a ceněné. Obecné drahé kameny se vyskytují v hojném množství a tak nedosahují příliš vysokých cen, mohou být ale velmi populární, zvlášť pokud se jejich zpracování spojí s místní tradicí. Raritní kameny jsou jedinečné svým vzhledem, vzácností nebo obtížností zpracování. Jejich cena se většinou odvíjí od sběratelské poptávky a často má hodnotu dosaženou v aukci. Do skupiny drahých kamenů patří i imitace, které nejsou v této knize samostatně zastoupeny: materiály, napodobující drahé kameny jako jsou sklo, bakelit, polyamid, celuloid, perspex, polystyren, různé glazury a jiné, drahé kameny vyrobené synteticky. Ty se rozlišují na drahé kameny chemicky shodné s přírodními drahými kameny (imitují např. diamant, periklas, korund, spinel, rutil, kasiterit, scheelit, křemen, opál, alexandrit, smaragd, zirkon, spodumen, malachit, tyrkys a korál) a kameny, které nemají v přírodě zatím analogii, jako např. cubic zirconia (CZ), fianit, oxid ytria, YAG, galiant, aluminát ytria, fabulit a tantalát lithia. 7

8 Název, chemický vzorec a krystalová soustava Zde uváděné názvy drahých kamenů jsou shodné s mezinárodním názvoslovím, výjimku tvoří jen některé v češtině zavedené a ustálené výrazy jako například křemen, růženín, živec. Většina starších názvů drahých kamenů se odvozuje z jejich barvy, tvaru či složení, případně z kombinací těchto vlastností. Jsou uvedeny v řečtině, latině, arabštině, turečtině, němčině a některých asijských jazycích, často podle míst kde byly nalézány. Novější názvy pak mají původ především v geografických názvech, odvozují se od jmen organizací, jmen význačných osob a podobně. Chemické vzorce jsou převzaty z publikace M. E. Backa Fleischer s Glossary of Mineral Species (2014). Novější údaje jsou doplněné podle Mezinárodní mineralogické asociace IMA a internetové databáze minerálů Mindat.org. U krystalovaných minerálů je přiřazen typický krystalový tvar. Dobrým určujícím znakem u neopracovaných přírodních kamenů může být i zjištění jejich charakteristické morfologie nebo krystalové soustavy. Vnitřní stavba krystalu a geneze jsou rozhodujícími faktory pro vytvoření určitého morfologického tvaru drahého kamene. Tvar je pak často vedle kvality a typu kamene rozhodujícím kritériem pro volbu šperkařského použití či typu výbrusu. Krystaly jsou v ideálních podmínkách vyvinuty pravidelně. Většinou se však setkáváme jen s nedokonalými jedinci nebo jejich agregáty. Některé drahé kameny nemají pravidelnou vnitřní stavbu, jsou amorfní (opál). Podle vnějšího vzhledu habitu hovoříme u krystalovaných drahých kamenů o tvaru izometrickém (diamant, granát), protáhlém v jednom směru sloupečkovité tvary (turmalín), protáhlém ve dvou směrech tabulky (baryt), lístky (lepidolit) a přechodném soudečkovitý (safír). K morfologickým znakům drahých kamenů patří i jejich dvojčetné či vícečetné srůsty (staurolit). Velmi často se ke šperkařskému zpracování používají i některé agregáty drahých kamenů, např. zrnité, celistvé, stébelnaté, lupenité, oolitické, dendritické, nátekové a kolomorfní. Většina drahých kamenů se vyskytuje v přírodě v podobě krystalů. Tvar krystalu a rozhodující fyzikální a optické vlastnosti drahých kamenů jsou podmíněny vnitřní krystalovou stavbou, krystalovou mřížkou. Krystal je tvořen plochami, hranami a rohy. Jejich vzájemný poměr (úhly) je vždy stálý, a to nejen u jednoho krystalu. Shodná souměrnost se projevuje u všech krystalů stejného typu. Podle kombinace prvků souměrnosti dělíme krystaly do sedmi krystalových soustav. Jsou to soustavy triklinická, monoklinická, rombická, tetragonální, trigonální, hexagonální a kubická. U triklinické (trojklonné) soustavy je osní kříž tvořen třemi nestejně dlouhými osami, které vzájemně svírají jiné úhly než 90. Typickým představitelem této soustavy je kyanit nebo rodonit. U monoklinické (jednoklonné) soustavy jsou rovněž všechny tři osy nestejně dlouhé, jedna z os však svírá se svislou osou pravý úhel. Zástupcem této soustavy je sádrovec nebo ortoklas. Akvamarín, křišťál a živec (výška 60 mm) tvoří paragenezi. Často se nacházejí společně, přesto mají různé krystalové soustavy. Skardu, Pákistán. 8

9 Krystaly rombické (kosočtverečné) soustavy mají tři nestejně dlouhé krystalové osy navzájem kolmé. Příkladem této soustavy je olivín. U tetragonální (čtverečné) soustavy jsou všechny tři osy rovněž navzájem kolmé, dvě vodorovné jsou však stejně dlouhé. Představitelem tetragonální soustavy je zirkon. Pro hexagonální (šesterečnou) soustavu je typický čtyřosý osní kříž, přičemž tři vodorovné osy jsou stejně dlouhé, svírají spolu úhel 120 a jsou kolmé na svislou osu. K hexagonální soustavě patří například beryl nebo apatit. Trigonální (klencová) soustava má stejný typ osního kříže jako soustava hexagonální. Snižuje se však souměrnost soustavy podle svislé osy ze šesti četné na trojčetnou. Lze ji popsat také osním křížem se třemi stejně dlouhými osami, které spolu svírají shodné úhly, jiné než 90. Typickým reprezentantem této soustavy je turmalín, křemen nebo kalcit. Pro kubickou (krychlovou) soustavu je charakteristický trojosý kříž se stejně dlouhými osami, které jsou navzájem kolmé. Do této soustavy patří například diamant a granát. Příklady jednoduchých tvarů krystalových soustav s uvedením určujících parametrů. Osy symetrie jsou vyznačeny tučně. Pro lepší orientaci je uveden osový kříž pravoúhlé souřadnicové soustavy (modře) vždy tak, aby jeho počátek ležel ve středu symetrie krystalové soustavy tetragonální a 2 = a = a2 triklinická hexagonální a a a a 3 a a a a = a 2 = a = = 90 monoklinická trigonální a a 1 3 = 90 a 3 1 a a 2 = a 2 = a = a 2 = a = = a 3 rombická a 3 kubická a a a b 3 b 3 a b = a 2 a1 3 = a 2 = a = a 2 9

10

11 Vlastnosti pozorovatelné makroskopicky Barva K významným, již pouhým okem pozorovatelným znakům většiny drahých kamenů patří bezesporu barva, která určuje hodnotu kamene, často v závislosti na módě (červené, zelené, fialové, modré, či růžové) či místní oblibě. Podle barvy dělíme drahé kameny na: bezbarvé achromatické (např. diamant, křišťál), paprsek světla projde kamenem bez absorpce; barevné idiochromatické (např. malachit Cu, rodonit Mn), barva je vyvolána přítomností určitého prvku, který tvoří součást drahého kamene, je specifikován v chemickém vzorci; zbarvené allochromatické (např. ametyst, záhněda), barva je vyvolána stopovou příměsí určitého prvku, není vyjádřena v chemickém vzorci; a zdánlivě zbarvené pseudochromatické, jejichž zbarvení způsobují různé optické jevy. Sem patří např. irizace, efekt tygřího, sokolího, kočičího oka, asterizmus, opalescence, avanturizace, adularizace, labradorizace, disperze, pleochroizmus. Lze sem zařadit také další barevné optické efekty vyvolané vnitřní stavbou krystalů, jako barevná zonálnost, šmouhovitost a další. Intenzita barvy je u drahých kamenů často ovlivňována řadou vnějších činitelů, jako je účinek ultrafialového nebo radioaktivního záření, tepla, zvětrávání, dehydratace, absorpce cizorodých látek a podobně. Tyto procesy mohou barvu ovlivnit někdy pozitivně, ve většině případů však vedou k zeslabení barvy. Průhlednost Jde v podstatě o schopnost kamene propouštět světlo. Je ovlivněna především krystalovou stavbou; sníženou průhlednost způsobuje zejména intenzita barvy, inkluze, trhliny nebo zvětrání. Podle průhlednosti rozlišujeme kameny průhledné, poloprůhledné, průsvitné, neprůhledné a opakní. Průhlednost kamene se snižuje ozářením, teplem a mechanickým poškozením. Stupeň průhlednosti nejenom ovlivňuje kvalitu a cenu kamene, ale je prakticky rozhodující i pro způsob zpracování (fasety, kabošony, glyptiky a jiné). Lesk Lesk je vyvolán reflexí a rozptylem světla na povrchu sledované plochy kamene nebo těsně pod ním. Je podmíněn indexem lomu, absorpcí, průhledností, charakterem plochy. Určitý vliv má i barva. Rozeznáváme lesk kovový (zlato), polokovový (kuprit), diamantový (diamant), skelný (safír), mastný (opál), perleťový (živec), hedvábný (selenit) a porcelánový (křemen). Má vliv při výběru typu výbrusu nebo způsobu zpracování kamene. Lom Drahé kameny, které postrádají štěpnost, vykazují lom. Známe lom lasturnatý (křemen), nerovný (markazit), tříštivý (granát) a hákovitý (stříbro). Štěpnost Štěpnost je schopnost minerálů rozpadat se podle určitých zákonitých směrů. Od štěpnosti je třeba odlišit dělitelnost (dvojčetné srůsty, zákonité rozmístění inkluzí). Dělitelnost se zvyšuje zvětráváním (např. korund). Štěpnost je podmíněna vnitřní stavbou krystalů a pro určitý nerost je vždy stálá. V praxi rozeznáváme štěpnost dokonalou, velmi dobrou, dobrou, nedokonalou, velmi nedokonalou nebo žádnou. Znalost štěpnosti umožňuje správnou selekci a orientaci kamene před broušením. Dobrá štěpnost je u kamenů doprovázena obyčejně perleťovým leskem, nedokonalá skelným. Kameny s dokonalou až dobrou štěpností je třeba chránit před mechanickým poškozením. Schematické znázornění rozdílu mezi štěpností (vlevo) a lomem (vpravo). 11

12 Vlastnosti určované pomocí jednoduchých nástrojů či přístrojů Tvrdost Tvrdost je v podstatě stupeň odporu kamene proti vniknutí jiné látky. Rozhodujícím faktorem je stavba krystalové mřížky. Bylo vytvořeno několik poměrových stupnic tvrdosti, nejznámější je však tzv. Mohsova relativní stupnice tvrdosti (viz strana 7). Při zkoušení tvrdosti pozor na poškození broušených ploch, respektive hran a rohů! Mezním minerálem tvrdosti je živec. Tvrdost se snižuje navětráním, inkluzemi, příměsmi, krystalovými srůsty a štěpností. Vryp Určující je barva jemného prášku získaného otěrem drahého kamene o porcelánovou destičku bez glazury, nebo získaného rýpáním do kamene tvrdým předmětem. Vryp může být shodný s barvou kamene (většinou u barevných kamenů), nebo se může zcela lišit (například u pyritu je černý). Zbarvené kameny mají obyčejně vryp bílý nebo velmi světle zbarvený. Pozor na poškození broušených ploch, hran a rohů! Hustota Hustotou rozumíme poměr hmotnosti drahého kamene k jeho objemu. Vzhledem k tomu, že u určitého drahého kamene kolísá jen velmi nepatrně, lze ji označit jako určovací veličinu. Příklad zjišťování hustoty suspenzační metodou. křemen BROMOFORM danburit smaragd K rychlému a poměrně přesnému určování slouží tzv. metoda suspenzační, při které se zjišťuje relativní hustota kamene k standardizované kapalině. Výhodou této metody je rychlost a nedestruktivnost. Kámen se vkládá do tekutiny o známé hustotě. Plave-li, má hustotu nižší, klesne-li ke dnu, vyšší. Vhodným výběrem kapalin lze rozlišovat poměrně širokou škálu hustot drahých kamenů. Pro přesné stanovení hustoty se používá tzv. metoda dvojího vážení na vzduchu a ve vodě. Index lomu Při dopadu a průniku světelného paprsku pod určitým úhlem z prostředí opticky řidšího (např. vzduch) do prostředí opticky hustšího (drahý kámen) dochází k lomu světla. Při dopadu paprsku kolmo na danou plochu k lomu nedochází. Hodnota lomu světla (index lomu) je pro daný, fyzikálně a chemicky definovaný drahý kámen konstantní. Patří tedy k velmi dobrým identifikačním znakům. Protože metoda měření indexu lomu není destruktivní, uplatní se hlavně při určování broušených kamenů. Index lomu je také rozhodující pro zvolení správného výbrusu, paprsek musí do fasetovaného kamene vstoupit, odrazit se uvnitř a opět se vrátit zpátky. Teprve pak je zaručena správná brilance kámen se rozsvítí. Odraz a lom světla: Šedá plocha vymezuje drahý kámen. paprsek světla úhel dopadu úhel odrazu odraz světla diamant rubín mezní úhel úhel lomu úplný odraz lom světla 12

13 Dvojlom Optické vlastnosti různých drahých kamenů v různých směrech způsobují odlišný lom světla. Při průniku paprsků izotropními a amorfními kameny se paprsek sice láme, ale ve všech směrech se chová stejně, u anizotropních se rozkládá na dva odlišné polarizované paprsky o různé světelné rychlosti vzniká dvojlom. Ve směru optických os k dvojlomu nedochází. I dvojlom je identifikačním znakem laboratorně měřitelným. Výrazný dvojlom, pozorovatelný i makroskopicky, vykazuje například kalcit nebo zirkon. Na tento jev je nutné brát zřetel při broušení. U většiny drahých kamenů je však dvojlom zanedbatelný, nebo chybí. Disperze Při průniku denního nebo umělého složeného světla transparentními fasetovanými kameny dochází, především vlivem lomu světla, k rozložení paprsku na jednotlivé barvy spektra za předpokladu správně opticky vybroušeného kamene. Popisovaný jev se nazývá disperze a je výrazný např. u diamantu a zirkonu. Tato vlastnost je u drahých kamenů velmi ceněna. Na místě je však velká opatrnost, vysokou disperzi totiž vykazují i některé syntetické kameny imitující diamanty (cubic zirconia (CZ), YAG a jiné). kunzit. Rozeznáváme pleochroizmus silný, zřetelný nebo slabý. U většiny drahých kamenů je však pleochroizmus makroskopicky nezřetelný. V případě potřeby je možné u silně pleochroických drahých kamenů vhodným umístěním výbrusu vůči optickým osám pleochroizmus zeslabit, nebo zesílit. Luminiscence Je to souhrnný název pro světélkování, vznikající u drahých kamenů přeměnou různých druhů energie. U luminiscence, která je vyvolána ultrafialovým zářením, se při světélkování trvajícím jen po dobu ozáření hovoří o fluorescenci, trvá- -li déle, pak o fosforescenci. Příčinou luminiscence je přítomnost nepatrných příměsí určitých kovů. Ty mohou způsobit i odlišné barevné světélkování u stejných typů drahých kamenů. Tato anomálie se často využívá k rozlišování stejných drahých kamenů z různých lokalit. Je rovněž pomocným identifikačním znakem. Schematické znázornění průchodu paprsku bílého světla výbrusem a jeho rozkladu do barevného spektra. Pleochroizmus U drahých kamenů vykazujících dvojlom dochází ve vztahu k optickým osám k odlišné absorpci světla, takže ve směru osy a ve směru k ose kolmém pozorujeme různé barvy pleochroizmus. U jednoosých pozorujeme dvojbarevnost (dichroizmus) např. turmalín, beryl, u dvojosých trojbarevnost (trichroizmus) např. cor dierit, Luminiscence willemitu v ultrafi alovém světle. Chemizmus Zde se uvádí působení vnějších vlivů na kámen (kyseliny, světlo, teplo), případně prvky neuvedené v základním chemickém vzorci, z nichž některé mohou ovlivňovat barvu a jiné vlastnosti minerálu. 13

14 FENAKIT Be 2 SiO 4 krystalová soustava trigonální název podle řeckého slova phenas lhář (zaměňoval se za křemen) i o Historie: Byl popsán v roce Jako klenotnický drahý kámen je zpracováván velmi vzácně. Geneze: pegmatity, rozsypy Výskyt: Velké krystaly (do 8 cm) se vyskytují v Rakousku (Habachtal). V Rusku jsou krystaly do 18 cm (Ural, okolí Malyševa). Žluté a světle červené krystaly jsou z Brazílie, vyskytuje se v USA, Mexiku, je na Srí Lance (známý výbrus 569 ct), v Myanmaru, Tanzánii i na ostrově Madagaskar. Zpracování: fasety Zvláštní znaky: nejsou Zušlechťování: není známé Identifikace: tvrdost, hustota, opticky Imitace: syntetický fenakit Barva: bezbarvý, žlutá, růžová, vínově žlutá, hnědá, modrozelená Průhlednost: průhledný, průsvitný Lesk: skelný Lom: lasturnatý Štěpnost: (1120) nedokonalá Tvrdost: 7,5 8, křehký Vryp: bílý Hustota: 2,96 3,00 Index lomu: N e 1,667 1,670, N o 1,650 1,656 Dvojlom: 0,016 Disperze: 0,015 Pleochroizmus: zřetelný, bezbarvý oranžovožlutý Luminiscence: někdy světle fi alová až růžová Chemizmus: nerozpustný v kyselinách Podobné minerály: křišťál, topaz, apatit Péče o kámen: poměrně bezpečné čistění ultrazvukem i parou Oceňování: Bezbarvá surovina dosahuje hmotnosti desítek karátů. Její cena se pohybuje v desítkách euro za karát. Barevné kameny jsou menší, dosahují však vyšších cen. Astrologie: Blíženci Čakra: temene Účinek na tělo: mírní nespavost, má blahodárné účinky na pleť Energická očista: očistit proudem vlažné vody, nabíjet na přímém slunci Výbrusy fenakitu z uralských nalezišť, největší (10 ct) je z Malyševa, Ural, Rusko. 50

15 EUKLAS BeAl(SiO 4 )(OH) krystalová soustava monoklinická pojmenován podle výrazné štípatelnosti (řecky eu dobře, a klasis lámání) i i Historie: Byl popsán již v roce 1792, ale jako drahý kámen se nevyužívá dlouho. Geneze: pegmatity Výskyt: Bohaté výskyty modrých a zelených krystalů jsou v Brazílii (stát Rio Grande do Norte a Minas Gerais, velikost do 4 cm). Odtud pocházejí ojedinělé výbrusy o hmotnosti až 25 ct. Vyskytuje se v Kolumbii (Chivor). Velké krystaly euklasu (do 8 cm) jsou i v Zimbabwe (Mwami, resp. Miami), vyskytují se v Ugandě, Zairu, JAR, Tanzánii (Mikese), Rusku, Kazachstánu, Norsku i v Rakousku (Tyrolsko). Výbrusy euklasu, 2 ct. Zimbabwe. Zpracování: fasety, kabošony Zvláštní znaky: nejsou Zušlechťování: není známé Identifikace: hustota, tvrdost, opticky Imitace: nejsou známé Podobné minerály: akvamarín, hiddenit, topaz Péče o kámen: chránit před mechanickým poškozením, ultrazvukové čistění je riskantní, nikdy nečistit parou Barva: bezbarvý, zelenavá, modrá Průhlednost: průhledný, průsvitný Lesk: skelný až diamantový Lom: lasturnatý Štěpnost: (010) dokonalá Tvrdost: 7,5 Vryp: bílý Hustota: 2,99 3,10 Index lomu: N p 1,652, N m 1,656; N g 1,672 Dvojlom: 0,019 0,025 Disperze: 0,016 Pleochroizmus: slabý až intenzivní, zažloutlý modrozelený Luminiscence: někdy tmavočervená, nezřetelná Chemizmus: příměsi Zn, F, Ca, Mg, Fe, Na, zbarvení způsobuje Cr 3+ Výbrusy euklasu, 0,7 ct. Zimbabwe. Oceňování: Většina kamenů je do 10 karátů. Oceňuje se především barva, sběratelé také vyhledávají dvoubarevné výbrusy. Cena se pohybuje ve stovkách euro za karát. Astrologie: Ryby Čakra: hrdla Účinek na tělo: mírní otoky, záněty, křeče, má dobrý vliv na cévní systém Energická očista: očistit proudem vlažné vody, nabíjet na přímém slunci Krystal euklasu, 21 mm. Hope Mine, Miami, Zimbabwe. Výbrusy dvoubarevného euklasu, 3 ct. Brazílie. 51

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

PETROLOGIE =PETROGRAFIE MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. nerost (minerál) krystal krystalová

Více

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL

Více

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub Jihočeský Mineralogický Klub Témata přednášek 1. Minerály a krystaly 2. Fyzikální vlastnosti nerostů 3. Chemické vlastnosti nerostů 4. Určování

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy:

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy: GEOLOGIE NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Naše Země je součástí vesmíru. Ten vznikl tzv. teorii velkého třesku před 10-15mld. Let. Vesmír je tvořen z galaxii hvězdné soustavy (mají tvar disku a tvoří je miliardy hvězd).

Více

HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou

HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou Přednáška č.5 MINERÁL: (homogenní, anizotropní, diskontinuum.) Anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení, uspořádaných do krystalové mřížky (tvoří

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Dělnická 9 tř. ZŠ základní / zvýšený zájem Předmět Přírodopis

Více

Číslo klíčové aktivity: V/2

Číslo klíčové aktivity: V/2 Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM: Číslo DUM: Vzdělávací předmět: Tematická oblast: Jméno autora: Anotace: Klíčová slova: Metodické

Více

Poznávání minerálů a hornin. Cvičení 2 Fyzikální vlastnosti minerálů

Poznávání minerálů a hornin. Cvičení 2 Fyzikální vlastnosti minerálů Poznávání minerálů a hornin Cvičení 2 Fyzikální vlastnosti minerálů Jak poznáváme minerály? Pouze oči a zkušenosti (bez přístrojů): Může snadno dojít k omylu, určení je pouze orientační posouzení základních

Více

Oxidy. Křemen. Křišťál bezbarvá odrůda křemene. Růženín růžová odrůda. křemene. Záhněda hnědá odrůda křemene. Ametyst fialová odrůda.

Oxidy. Křemen. Křišťál bezbarvá odrůda křemene. Růženín růžová odrůda. křemene. Záhněda hnědá odrůda křemene. Ametyst fialová odrůda. Oxidy Sloučeniny kovů s kyslíkem Křišťál bezbarvá odrůda Ametyst fialová odrůda Křemen Složení: oxid křemičitý SiO2 Vzhled: krystalový šestiboké hranoly Barva: čirý, bělavý, šedavý barevné odrůdy h= 2,6

Více

DRAHÉ KAMENY. a jejich zpracování. Pro Jihočeský mineralogický klub Jirka Zikeš

DRAHÉ KAMENY. a jejich zpracování. Pro Jihočeský mineralogický klub Jirka Zikeš DRAHÉ KAMENY a jejich zpracování Pro Jirka Zikeš 13. 4. 2015 Co je drahokam? Drahokam Polodrahokam Gema Dekorační kámen Briliant Ozdobný kámen Drahý kámen Definice Drahý kámen je kámen (též syntetický

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 16. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými zástupci

Více

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ ZÁKLADY GEOLOGIE Úvod přednáška 1 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz Požadavky ke zkoušce 1) Účast na cvičeních, poznávačka základních minerálů a hornin = zápočet 2)

Více

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy Mineralogie 4 Přehled minerálů -oxidy 4. Oxidy - sloučeniny různých prvků s kyslíkem - vodu buď neobsahují - bezvodé oxidy - nebo ji obsahují vázanou ve své struktuře - vodnaté oxidy (zpravidla jsou amorfní)

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY Přírodopis 9 11. hodina Přehled minerálů SIRNÍKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí II. Sirníky sulfidy Soli kyseliny sirovodíkové (H 2 S). Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika

Více

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3.

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Mineralogie II Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Shrnutí 1. Cyklosilikáty Poměrně malá ale důležitá skupina silikátů,

Více

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné

Více

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Přednáška č. 4. Reálné krystaly přirozený vývin krystalových tvarů (habitus minerálů, zákonité a nahodilé krystalové srůsty).

Přednáška č. 4. Reálné krystaly přirozený vývin krystalových tvarů (habitus minerálů, zákonité a nahodilé krystalové srůsty). Přednáška č. 4 Reálné krystaly přirozený vývin krystalových tvarů (habitus minerálů, zákonité a nahodilé krystalové srůsty). Optická krystalografie nejdůležitější optické vlastnosti minerálů a metody jejich

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

MŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu

MŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.

Více

Nerosty fyzikální vlastnosti I. (laboratorní práce)

Nerosty fyzikální vlastnosti I. (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Nerosty fyzikální vlastnosti I. (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-9-35 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 9.

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: KRYSTALOVÉ SOUSTAVY. Ročník: 9. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: KRYSTALOVÉ SOUSTAVY. Ročník: 9. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA Téma: KRYSTALOVÉ SOUSTAVY

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Číslo projektu Škola Šablona klíčové aktivity V/2 CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Sada Přírodopis 6-9 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova

Více

Minerály a horniny I. část

Minerály a horniny I. část Minerály a horniny I. část 1. Úvodem Minerály (nerosty) jsou tvořeny buď jednotlivými prvky, nebo častěji sloučeninami. Vznikly v průběhu geologických procesů. Rozlišujeme látky krystalické a amorfní.

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina Přírodopis 9 15. hodina Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí VI. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější

Více

NEROSTNÉ ZDROJE PRO JEDNOTLIVÉ PRVKY

NEROSTNÉ ZDROJE PRO JEDNOTLIVÉ PRVKY NEROSTNÉ ZDROJE PRO JEDNOTLIVÉ PRVKY ॐVANAD Vanadinit - Pb 5 (VO 4 ) 3 Cl soustava hexagonální barva je žlutá, hnědá či červená, vryp bílý, lesk diamantový tvrdost 3, naleziště Zimbabwe, Mexiko, Kazachstán,

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc.

Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Sorosilikáty 2. Cyklosilikáty 3. Inosilikáty 4. Shrnutí 1. Sorosilikáty skupina epidotu Málo významná skupina,

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Mineralogie a petrografie

Mineralogie a petrografie Mineralogie a petrografie Ing. Jiří Mališ, Ph.D. Institut geologického inženýrství, VŠB TU Ostrava jiri.malis@vsb.cz Úvod Mineralogie věda o minerálech Petrografie věda o horninách Rozdělení mineralogie

Více

Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie. Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly

Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie. Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly Morfologická krystalografie Krystalové soustavy Krystalové

Více

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7.

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7. Mineralogie I Milan Novák Ústav geologických věd, PřF MU v Brně MINERALOGICKÝ SYSTÉM 2 SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře

Více

Akcesorické minerály

Akcesorické minerály Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Al 2 SiO 5 modifikace a další Al-bohaté minerály Osnova přednášky: 1. Úvod 2. Skupina Al 2 SiO 5 3. Alterace Al 2 SiO 5 4. Příbuzné minerály 5. Další

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Drahé kameny. Svět lze zobrazit různými způsoby, v drahém kameni se zrcadlí sám v sobě. (Zarathustra) 22. 8.3. 22.3. 17.5.

Drahé kameny. Svět lze zobrazit různými způsoby, v drahém kameni se zrcadlí sám v sobě. (Zarathustra) 22. 8.3. 22.3. 17.5. Drahé kameny Svět lze zobrazit různými způsoby, v drahém kameni se zrcadlí sám v sobě. (Zarathustra) 22. 8.3. 22.3. 17.5. Kluge (1860) jménem drahokam oznacujeme každý nerost který se vyznamenava tvrdosti

Více

Vznik a vlastnosti minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s

Více

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány 3. MINERALOGICKÁ TŘÍDA HALOGENIDY - Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány první 4 prvky VII.A skupiny periodické tabulky prvků. Řadíme mezi ně FLUOR,

Více

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci silikátů 2. Nesosilikáty 3. Shrnutí 1. Co je minerál? Anorganická

Více

Pevné skupenství. Vliv teploty a tlaku

Pevné skupenství. Vliv teploty a tlaku Pevné skupenství Pevné skupenství stálé atraktivní interakce mezi sousedními molekulami, skoro žádná translace atomů těsné seskupení částic bez volné pohyblivosti (10 22-10 23 /cm 2, vzdálenosti 10-1 nm)

Více

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení Přírodopis 9. třída pracovní list Téma: Mineralogie Jméno:. 1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení 2. Definice minerálu = nerost =

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

Minerály a horniny I. část

Minerály a horniny I. část Minerály a horniny I. část 1. Úvodem Minerály (nerosty) jsou tvořeny buď jednotlivými prvky, nebo častěji sloučeninami. Vznikly v průběhu geologických procesů. Rozlišujeme látky krystalické a amorfní.

Více

Chemické složení Země

Chemické složení Země Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_268 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

NÁZEV NEFRIT JADEIT. houževnatý a pevný vlastnosti Obecné tvary, agregáty. kryptokrystalický, břidlicovitý, jen kusový, celistvý.

NÁZEV NEFRIT JADEIT. houževnatý a pevný vlastnosti Obecné tvary, agregáty. kryptokrystalický, břidlicovitý, jen kusový, celistvý. 1 PŘÍLOHY ODDÍL V TEXTU 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 NÁZEV NEFRIT JADEIT Barva zelená, šedozelená zelenavě bílá, šedá, zelená, žlutavá Vryp Bílý bílý Lesk Matný skelný, mastný Transparence Průsvitný průsvitný

Více

Mineralogický systém skupina I - prvky

Mineralogický systém skupina I - prvky Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které

Více

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). 4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra

Více

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

Mineralogie systematická /soustavná/

Mineralogie systematická /soustavná/ Mineralogie systematická /soustavná/ - je dílčí disciplínou mineralogie - studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je do přirozené soustavy (systému) Minerál

Více

VY_32_INOVACE_10_KORUND_27

VY_32_INOVACE_10_KORUND_27 VY_32_INOVACE_10_KORUND_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

PETROGRAFICKÝ ROZBOR VZORKU GRANODIORITU Z LOKALITY PROSETÍN I (vzorek č. ÚGN /85/)

PETROGRAFICKÝ ROZBOR VZORKU GRANODIORITU Z LOKALITY PROSETÍN I (vzorek č. ÚGN /85/) Ústav geoniky AVČR, v. v. i. Oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů Studentská 1768 70800 Ostrava-Poruba Smlouva o dílo č. 753/11/10 Zadavatel: Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. Ústí nad Labem

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 252 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.1.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY 7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY Fosforečnany jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné. Fosforečnany vznikají během procesu tuhnutí magmatu v hlubokých vrstvách zemské kůry. Hlavními představiteli třídy

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM II

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM II Optická (světelná) Mikroskopie pro TM II Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 1 Osnova přednášky Příprava vzorků Mikroskopické studium v polarizovaném světle ve výbrusu

Více

Fyzikální krystalografie, makrodiagnostické fyzikální vlastnosti minerálů.

Fyzikální krystalografie, makrodiagnostické fyzikální vlastnosti minerálů. Přednáška č. 4 Chemická krystalografie, stavba atomu, chemické vazby, koordinační čísla a polyedry, význam geometrického a chemického faktoru u různých typů izomorfie. Polymorfie a polytypie. Fyzikální

Více

NEROSTY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními nerosty a jejich využitím.

NEROSTY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními nerosty a jejich využitím. NEROSTY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními nerosty a jejich využitím. Nerosty a horniny jsou to neživé přírodniny skládá se z nich zemská kůra

Více

Horniny a nerosty miniprojekt

Horniny a nerosty miniprojekt Horniny a nerosty miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 11.12.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl projektu... 2 3. Vypracování... 3 3.1. Sbírka nerostů... 3 3.2. Vzorky hornin a nerostů

Více

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU. Vyvřelé horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen souborem učebních úloh zaměřený na procvičení a upevnění učiva o vyvřelých horninách

Více

PRVKY. Kovy skupiny mědi Cu, Ag, Au

PRVKY. Kovy skupiny mědi Cu, Ag, Au PRVKY Z známých prvků (viz. periodická tabulka) se jich jenom málo vyskytuje v elementárním stavu jako minerály. Je to dáno především silnou slučivostí mnohých prvků s kyslíkem nebo sírou. ROZDĚLENÍ: -

Více

URČOVÁNÍ ŠPERKOVÝCH KAMENŮ

URČOVÁNÍ ŠPERKOVÝCH KAMENŮ URČOVÁNÍ ŠPERKOVÝCH KAMENŮ IVAN TURNOVEC (přednáška pro soudní znalce) Určování drahého kamene, ve šperku, případně ověření jeho pravosti, se opírá vždy o zjištění jeho jednotlivých vlastností, prováděných

Více

Další fyzikální vlastnosti minerálů jsou:...,...,...,...,...

Další fyzikální vlastnosti minerálů jsou:...,...,...,...,... OPAKOVÁNÍ FYZIKÁLNÍCH A CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ MINERÁLŮ Minerály dělíme podle: Doplň k uvedeným fyzikálním vlastnostem možnosti těchto vlastností: 1. barvy:..........,..........,........... 2. barvy vrypu:..........,...........

Více

PRVKY. Kovy skupiny mědi Cu, Ag, Au

PRVKY. Kovy skupiny mědi Cu, Ag, Au PRVKY Ze známých prvků (viz. periodická tabulka) se jich jenom málo vyskytuje v elementárním stavu jako minerály. Je to dáno především silnou slučivostí mnohých prvků s kyslíkem nebo sírou, případně Cl

Více

Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor

Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor VY 32_INOVACE_02_02_VL Téma Horniny a nerosty Anotace Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor Mgr. Kateřina Svobodová Jazyk

Více

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla

Více

Luminiscenční spektroskopické metody

Luminiscenční spektroskopické metody Luminiscenční spektroskopické metody Luminiscence zahrnuje jevy, kdy látka l odpovídá na dopad elektromagnetického zářenz ení nebo elementárn rních částic emisí viditelného světla v množstv ství větším,

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

Inovace výuky Přírodopis. Vlastnosti nerostů. Př 9/ 14, 15. minerál, tvrdost, hustota, vryp, lesk, barva, vodivost, kujnost, rozpustnost

Inovace výuky Přírodopis. Vlastnosti nerostů. Př 9/ 14, 15. minerál, tvrdost, hustota, vryp, lesk, barva, vodivost, kujnost, rozpustnost Inovace výuky Přírodopis Vlastnosti nerostů Př 9/ 14, 15 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/differe nt_minerals.jpg/350px-different_minerals.jpg Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor:

Více

OXIDY A HYDROXIDY. Systém oxidů - starší učebnice (např. Slavík a kol. 1974) řadí oxidy podle rostoucího podílu kyslíku ve vzorci

OXIDY A HYDROXIDY. Systém oxidů - starší učebnice (např. Slavík a kol. 1974) řadí oxidy podle rostoucího podílu kyslíku ve vzorci OXIDY A HYDROXIDY Oxidy jsou sloučeniny O 2- s prvky kovovými i nekovovými. Ke skupině minerálů - oxidů jsou řazeny také přírodní hydroxidy a oxi-hydroxidy (např. Fe O /OH/). Systém oxidů - starší učebnice

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_264 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Pevné skupenství. teplo se nešíří prouděním

Pevné skupenství. teplo se nešíří prouděním Pevné skupenství Pevné skupenství stálé atraktivní interakce mezisousednímimolekulami, skoro žádná translace atomů těsné seskupení částic bez volné pohyblivosti (10 22-10 23 /cm 2, vzdálenosti 10-1 nm)

Více

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní

Více

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen

Více

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. 1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

Mineralogický systém skupina V - uhličitany

Mineralogický systém skupina V - uhličitany Mineralogický systém skupina V - uhličitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály,

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

KRYSTALY PRO VĚDU, VÝZKUM A ŠPIČKOVÉ TECHNOLOGIE

KRYSTALY PRO VĚDU, VÝZKUM A ŠPIČKOVÉ TECHNOLOGIE KRYSTALY PRO VĚDU, VÝZKUM A ŠPIČKOVÉ TECHNOLOGIE MONOKRYSTALICKÉ LUMINOFORY Řešení vyvinuté za podpory TAČR Projekt: TA04010135 LED SVĚTELNÉ ZDROJE Světlo v barvě přirozené pro lidské oko Luminofor Modré

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ. Jana Dobrá VY_32_Inovace_ Minerály (nerosty) a horniny Člověk a jeho svět 4. ročník

ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ. Jana Dobrá VY_32_Inovace_ Minerály (nerosty) a horniny Člověk a jeho svět 4. ročník Název školy: Autor: Název DUM: Název sady: Číslo projektu: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Jana Dobrá VY_32_Inovace_1.3.10 Minerály (nerosty) a horniny Člověk a jeho svět 4. ročník CZ.1.07/1.4.00/21.3577 Anotace:

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Jaroslav Bauer. Svět minerálů

Jaroslav Bauer. Svět minerálů Svět minerálů 2 Jaroslav Bauer Svět minerálů Text 1988 Jaroslav Bauer Fotografi e Studio Granit (530), Jaroslav Hyršl (6), Jiří Špalek (2), Jaromír Tvrdý (1), Petr Zajíček (1) Ilustrace Jaromír Tvrdý ISBN

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce Metody využívající rentgenové záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 Rentgenovo záření 2 Rentgenovo záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá se v lékařství a krystalografii.

Více

Kolekce Jaro Léto 2011

Kolekce Jaro Léto 2011 Jaro Léto 2011 S nádherným ročním obdobím přichází i nová kolekce šperků Allure. Mnohé z vás napadne, zdali je možné neustále navrhovat originální šperky, které nezevšední. Jenže tato kolekce v sobě i

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla

Více