Elektromagnetická odolnost a její testování. Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně

Transkript

1 a její testování Jiří Dřínovský UREL, FEKT, VUT v Brně

2 Celková elektromagnetická odolnost interní EM odolnost odolnost systému vůči rušivým zdrojům nacházejícím se uvnitř vlastního systému externí EM odolnost odolnost systému vůči vnějším zdrojům elektromagnetického rušení Rozlehlé (distribuované) systémy jednotlivé části systému jsou od sebe navzájem geograficky vzdálené. Lokální (místní) systémy jednotlivé části systému jsou dislokovány v rámci jednoho místního areálu, budovy či místnosti. Systémy přístrojového typu individuální kompaktní celky. 2

3 Externí elektromagnetická odolnost (imunita): velké množství potenciálně možných zdrojů rušení, uvažují se jen nejpravděpodobnější a potenciálně nejnebezpečnější zdroje rušení, mez externí odolnosti se stanovuje pro každý vybraný typ rušení zvlášť. Interní elektromagnetická odolnost přístroje závisí na: obvodovém řešení a rozložení elektronických prvků; návrhu desek plošných spojů, uspořádání spojů a kabeláži; typu napájení, rozložení napájecích a signálových bloků přístroje; návrhu a provedení vnitřního stínění a zemnění; volbě a konstrukci stykových prvků k vnějším systémům. 3

4 Celková elektromagnetická odolnost externí interní Interní elektromagnetická odolnost systému je závislá na interní odolnosti jeho dílčích subsystémů. Výsledná interní elektromagnetická odolnost systému je určena elektromagnetickou odolností jeho nejslabšího článku, tj. subsystému s nejnižší vlastní elektromagnetickou odolností. Výsledná externí elektromagnetická odolnost systému může záviset na jeho interní elektromagnetické odolnosti, neboť zde může docházet k negativnímu skládání různých rušivých vlivů, a tím ke snižování celkové odolnosti systému. 4

5 Kritéria elektromagnetické odolnosti jakožto definované meze narušení funkcí technického zařízení či systému. Kvantitativní mez odolnosti dosažení určité hodnoty (určitých hodnot) vybrané měřené veličiny (veličin). Kvalitativní (funkční) kritérium EM odolnosti posouzení změny provozního stavu či ovlivnění funkčnosti zařízení. 5

6 Pět základních funkčních kritérií: Funkční kritérium A všechny funkce zařízení či systému jsou vykonávány správně dle specifikace jak během zkoušky, tak i po jejím ukončení. EM rušení nemá žádný vliv na chod zařízení či systému. Funkční kritérium B zařízení/systém pracuje dle specifikace, některé jeho části však během zkoušky vybočí z povolených tolerancí (nenastane však změna provozního stavu zařízení či změna dat v paměti). Po skončení zkoušky se všechny funkce musí automaticky (tj. bez zásahu operátora) obnovit v původním rozsahu a kvalitě a ve vymezených tolerancích. EM rušení kvalitativně změní chod zařízení či systému, po odeznění se správný chod zařízení automaticky obnoví. 6

7 Funkční kritérium C jedna či více funkcí zařízení či systému během zkoušky není plněna vůbec či správně dle specifikace. Po skončení zkoušky se všechny funkce musí automaticky (tj. bez zásahu operátora) obnovit v původním rozsahu a kvalitě. EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění se plná funkčnost zařízení automaticky obnoví. Funkční kritérium D jedna či více funkcí zařízení či systému během zkoušky není plněna vůbec či správně dle specifikace. Po skončení zkoušky se funkce zařízení neobnoví automaticky, ale musí být obnovena (jednoduchým) zásahem operátora (uživatele) dle návodu k použití zařízení (reset). EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění je nutno plnou funkčnost obnovit zásahem operátora. 7

8 Funkční kritérium E jedna či více funkcí zařízení či systému během i po skončení zkoušky není plněna správně dle specifikace. Všechny funkce zařízení lze obnovit jen profesionálním zásahem, tj. opravou či výměnou částí zařízení. EM rušení naruší chod zařízení, po odeznění lze plnou funkčnost zařízení obnovit jen opravou. V kmenové normě ČSN EN jsou zavedena jen tři funkční kritéria A, B a C: Funkční kritérium A je identické jako předchozí kritérium A. Funkční kritérium B je identické jako předchozí kritérium B. Funkční kritérium C slučuje předchozí kritéria C a D. Trvalá porucha zařízení či systému není považována za funkční kritérium EM odolnosti. 8

9 Metodika zkoušek elektromagnetické odolnosti Stanovení rušivých elektromagnetických vlivů, které mohou vyšetřované zařízení v daných pracovních podmínkách ovlivňovat. Určení možných bran vstupu rušivých signálů do zařízení. Stanovení kategorie požadované odolnosti zkoušeného zařízení. Definice přípustných rušivých účinků pro zkoušené zařízení. Simulace rušivých signálů, vazba do zkoušenému objektu. Provedení vlastních zkoušek a testů dle specifikace. Dílčí vyhodnocení po každé zkoušce. Vypracování dokumentace o provedených zkouškách. 9

10 Základní druhy rušivých elmag. vlivů jsou odvozeny ze skutečných elektromagnetických jevů v prostředí, v němž je dané zařízení provozováno nízkofrekvenční rušení v napájecí rozvodné síti nízkého napětí, přechodné (transientní) jevy a vysokofrekvenční rušení, elektrostatické výboje (nízkoenergetické a vysokoenergetické), magnetická rušení, rušení vyzařovaným elektromagnetickým polem. 10

11 Vstupy rušivých signálů do zkoušeného zařízení svorky střídavé sítě _ kryt přístroje I I ZKOUŠENÉ ZAŘÍZENÍ I I zemnicí svorky _ signálové svorky _ řídicí svorky Zkoušky jsou předepsány pro každý zjištěný vstup zařízení; Zkoušky se provádějí na těch vstupech, které jsou během normální činnosti zařízení přístupné; Zkoušky na jednotlivých vstupech se provádějí v libovolném pořadí a vždy jako samostatné. 11

12 Kategorie požadované odolnosti jsou mezinárodně standardizovány normami řady IEC , příp. ČSN EN pro typická elektrotechnická prostředí: Úroveň odolnosti 1: běžné prostředí s nízkou úrovní rušení, příp. dobře chráněné prostředí, v němž lze užívat citlivé přístroje; Úroveň odolnosti 2: prostředí s mírnou úrovní rušení, příp. částečně chráněné prostředí (domácnosti, obchody, kanceláře); Úroveň odolnosti 3: náročné prostředí s vysokou úrovní rušení, tj. typické průmyslové prostředí; Úroveň odolnosti 4: speciální prostředí s velmi vysokou úrovní rušení, příp. nechráněné průmyslové prostředí (těžký průmysl, elektrárny, rozvody). 12

13 Zkušební signály pro zkoušky elektromagnetické odolnosti Úzkopásmový periodický zkušební signál x = X 0 sinω t 0 ω 0 = 2π T 13

14 Širokopásmový neperiodický zkušební signál x X 0τ = + T n=1 c(n, ω ) cos(nω t) 0 0 ω 0 = 2π T 14

15 Úzkopásmový periodický zkušební signál x = X 0 e δ t cosω 0 t ω 0 = 2π T 15

16 16 Širokopásmový neperiodický zkušební signál ( ) ), ( ), ( ),, ( k e e k r 3 r 2 r 0 1 τ τ τ T f b T f a T X f x bt at = = = =

17 Přehled zkoušek elektromagnetické odolnosti Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu 1 Harmonické a meziharmonické síťového napětí energetické sítě ČSN EN u u f 1 1 n f 2 C V... f n ~ u f 1 = 1/T 1 = 50 Hz kmitočet sítě f n = 1/T n kmitočet n-té harmonické složky n = 2, 3, 4,, 40 17

18 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu 2 Krátkodobé poklesy, krátká přerušení síťového napětí ČSN EN U N t 1 U ŘÍZENÍ U Pokles napětí ΔU = 30 %, 60 %. U N ΔU = 100 %. U N Doba trvání (počet period) 0,5, 1, 5, 10, 25, 50 3 Rázový impulz napětí / proudu 100 / 1300 μs IEC U N U = F R C u T r = 100 μs τ = 1300 μs ΔU = 1,3. U m 18

19 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu 4 Vysokoenergetick ý rázový impulz napětí 1,2 / 50 μs a proudu 8 / 20 μs ČSN EN = R0 S C R 0 1 R 2 C1 L Z i Z i = 2 W při nesymetrickém výstupu < Z i = 50 W při symetrickém výstupu u provoz naprázdno U m = 0,25. 4 kv T r = 1,2 μs τ = 50 μs I m = A (nesymetrický výstup) I m = 0,25. 2 ka (symetrický výstup) provoz nakrátko T r = 8 μs τ = 20 μs 19

20 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu 5 Skupiny rychlých přechodných jevů (tzv. rychlé transienty burst) ČSN EN = R0 S C0 R 1 R 2 C1 < Z i = 200 Ω Z i u U m = 0,25. 4 kv T r = 5 ns τ = 50 ns f = 1/T = 2,5 khz, příp. 5 khz t B = 15 ms T B = 300 ms 6 Tlumené oscilační vlny 0,1 / 1 MHz ČSN EN = R0 C0 S L R 1 R 2 < Z i u U m = 0,25. 4 kv f = 1/T = 0,1/1 MHz T r = 75 ns U = 0,5. U m po 3 až 6 periodách f o = 1/T o = 40/400 Hz 20

21 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu 7 Elektrostatické výboje ČSN EN = S R0 R U C0 i ZO Výboj vzduchovou mezerou U = kv I m = A T r = 5 ns τ = 30 ns = S U R0 C0 R K i Kontaktní výboj ZO U = kv I m = 7, ,5-30 A T r = 0,7. 1 ns 21

22 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu 8 Magnetická pole ČSN EN ČSN EN ČSN EN U nf. síťového kmitočtu N pulzní = A H B R S 0 R 2 L i C R 0 1 C1 i A B Ustálený provoz H m = A/m T D = doba zkoušky Krátkodobý provoz H m = A/m T D = 1. 3 s H m = A/m T r = 6,4 μs τ = 16 μs tlumené kmity = R0 S C C L 1 2 i A B H m =. 100 A/m H = 0,5. H m po 3 až 6 periodách f = 1/T = 0,1/1 MHz f o = 1/T o = 40/400 Hz 22

23 Zkušební signál podle normy Principiální zapojení Časový průběh zkušebního signálu Parametry zkušebního signálu 9 Vysokofrekvenční elektromagnetick á pole G ~ E ZO E = V/m f = 1/T = = 80 MHz... 1 GHz ČSN EN % AM 1 khz 23

24 Vazební a oddělovací obvod obvod CDN (Coupling-Decoupling Network) plní při zkouškách elektromagnetické odolnosti dvě základní funkce: Funkce vazební umožňuje přenos zkušebního (rušivého) signálu z generátoru do vstupů zkoušeného zařízení v požadovaném kmitočtovém pásmu a současně blokovat zpětný vliv síťového nebo signálního napětí zařízení na generátor. Funkce oddělovací zabraňuje šíření zkušebního signálu do vnější napájecí, signálové či datové sítě připojené ke zkoušenému zařízení. Tak je zajištěno, že působení zkušebního signálu se omezí jen na testované zařízení a jiná zařízení připojená k téže síti budou chráněna. Současně tak bude vyloučen i vliv impedance vnější sítě na tvar či velikost zkušebního signálu. 24

25 Kapacitní vazební a oddělovací obvod se vstupy pro symetrické, nesymetrické a asymetrické navázání rušivého zkušebního signálu do napájecího vedení ZG zkušební generátor; ZO zkoušený objekt, CDN vazební a oddělovací obvod 25

26 Induktivní vazební a oddělovací obvody pro navázání protifázového a soufázového rušivého zkušebního signálu do napájecího vedení ZG zkušební generátor; ZO zkoušený objekt, CDN vazební a oddělovací obvod 26

27 Uspořádání zkušebního pracoviště EMS Zkoušené zařízení ZO a použité měřicí přístroje jsou umístěny 10 cm nad kovovou deskou (Cu, Al) s minimální plochou 1 m 2 na dřevěném stole. Kovová deska je přitom spojena s referenční zemí celého systému. Vzdálenost zkoušeného zařízení ZO od všech ostatních vodivých 27 stěn musí být větší než 0,5 m.

28 Uspořádání zkušebního pracoviště EMS Zkušební generátor ZG je s vazebním-oddělovacím obvodem CDN spojen kabelem kratším než 1 m, síťový přívod od zkoušeného objektu ZO k CDN nesmí být delší než 1 m. Při větších délkách musí být přívodní kabely meandrovitě složeny a délka meandru nesmí přesáhnout 0,4 m. Případné kontrolní zařízení KZ sleduje zvolené funkční parametry 28 zkoušeného objektu ZO v průběhu a po ukončení zkoušky.

29 Kapacitní kleština (kapacitní vazební kleště) pro vazbu rušivého zkušebního signálu do zkoušeného zařízení bez galvanického spojení se svorkami jeho vstupů 29

30 Kleština je umístěna na zemní kovové rovině o ploše alespoň 1 m 2. Délka vazebního kabelu l 1 mezi kleštěmi a zkoušeným objektem ZO musí být kratší než 1m, délka l 2 kabelu mezi kleštěmi a dalším připojeným, avšak nezkoušeným zařízením PO musí být větší než 5. l 1. Tím se zajistí, že zkušební signál bude působit jen na zkoušený objekt ZO a ne na nezkoušené zařízení PO. Je-li však i zařízení PO předmětem zkoušky odolnosti, musí být l 1 = l 2 1 m. 30

31 Zkoušky odolnosti vůči rušivým vlivům v energetické napájecí síti Zkouška harmonickými složkami základního kmitočtu 50 Hz (ČSN EN ) kmitočty harmonických se mění od 100 Hz do 2 khz, tedy od druhé až po čtyřicátou harmonickou základního kmitočtu 50 Hz. Zkouška meziharmonickými složkami (ČSN EN ) zkušební signály nejsou harmonickými složkami základního kmitočtu 50 Hz, ale jejich kmitočty leží mezi těmito kmitočty (meziharmonické kmitočty). 31

32 Zkouška krátkodobými poklesy napájecího napětí (ČSN EN ) skokové poklesy napětí na hodnotu 40 % a 70 % nominální velikosti s dobou trvání 0, period síťového napětí 50 Hz. Zkouška krátkým přerušením napájecího napětí (ČSN EN ) skokové snížení napětí o 100 % nominální velikosti po dobu 0, period síťového napětí 50 Hz. 32

33 Zkouška (nezávazná) na pomalé změny napětí (ČSN EN ) napájecí napětí klesá na 40 %, příp. 0 % své nominální velikosti na dobu 1 s, doba klesání a zpětného stoupání velikosti napětí činí 2 s. Zařízení je zkoušeno ve třech 10 sekundových cyklech za sebou. 33

34 Zkoušky odolnosti vůči vysokoenergetickým širokopásmovým impulzům Zkušební signál rázové vlny napětí naprázdno a rázové vlny proudu nakrátko dle ČSN EN

35 Generátory kombinované vlny (hybridní generátory) CWG (Combination Wave Generator) vytváří oba druhy zkušebních signálů: napěťový rázový impulz 1,2/50 μs ve stavu naprázdno a proudový rázový impulz 8/20 μs ve stavu nakrátko. Napěťový průběh při výstupu naprázdno: T r = 2, 2 R m1 Lr + R m2 doba nárůstu impulzu τ = C S RS R S ( R + R m1 m1 + R + R doba trvání impulzu m2 35 m2 )

36 Generátory kombinované vlny (hybridní generátory) CWG (Combination Wave Generator) vytváří oba druhy zkušebních signálů: napěťový rázový impulz 1,2/50 μs ve stavu naprázdno a proudový rázový impulz 8/20 μs ve stavu nakrátko. Proudový průběh při výstupu nakrátko: T = r 2, 2 Lr R m1 doba nárůstu impulzu τ C S R R m1 doba trvání impulzu S S R + R m1 36

37 Zkoušky odolnosti vůči nízkoenergetickým širokopásmovým impulzům Normou ČSN EN ed. 2 byl zvolen jeden typ zkušebního rušivého signálu, který se prokázal jako nejnebezpečnější rychlé elektrické přechodné jevy (tzv. rychlé transienty EFT Electrical Fast Transients) seskupené do přesně definovaných skupin impulzů (tzv. burst). 37

38 Zkoušky odolnosti vůči nízkoenergetickým širokopásmovým impulzům 38

39 Generátor skupin impulzů (generátor EFT/ B) Náběžná hrana každého impulzu je dána především časovou konstantou L S /R S, zatímco sestupná strana impulzu je určena vybíjením kapacitoru s časovou konstantou C S R S. 39

40 Generátor skupin Uspořádání zkušebního pracoviště při zkouškách odolnosti vůči rychlým přechodným jevům Minimální doba trvání vlastní zkoušky je 1 minuta, po níž se vyhodnocuje změna funkčnosti zkoušeného zařízení. 40

41 Zkoušky odolnosti vůči tlumeným oscilačním vlnám Podle ČSN EN ed. 2 je zkušební napětí tvořeno exponenciálně tlumenými kmity o kmitočtu mezi 3 khz a 10 MHz ; preferovanými hodnotami jsou 0,1 MHz a 1 MHz. Tyto kmity jsou při zkoušce použity s opakovacím kmitočtem 40 Hz, příp. 400 Hz. 41

42 Zkoušky odolnosti vůči elektrostatickým výbojům Simulace elektrostatických výbojů podle ČSN-EN ed. 2 se provádí pomocí zkušebního zařízení (tzv. simulátoru ESD), jehož koncová část má obvykle vnější podobu pistole s výměnným vybíjecím hrotem. C 0 = 150 pf U = 2 15 kv R 0 = MΩ R = 330 Ω 42

43 Zkouška přímým vybitím vzduchovým výbojem se uskutečňuje přiblížením hrotu vybíjecí pistole P (při sepnutém spínači S) ke zkoušenému objektu ZO, až se nabitý kondenzátor C 0 vybije přeskokem jiskry do daného objektu. NZ napájecí zdroj vysokého napětí, OF oddělovací filtr, P pistole simulátoru ESD, ZO zkoušený objekt, KZ kontrolní zařízení 43

44 Zkouška přímým vybitím vzduchovým výbojem se uskutečňuje přiblížením hrotu vybíjecí pistole P (při sepnutém spínači S) ke zkoušenému objektu ZO, až se nabitý kondenzátor C 0 vybije přeskokem jiskry do daného objektu. Výboj ve vzduchové mezeře je značně závislý na rychlosti přibližování hrotu pistole, na vlhkosti, teplotě a tlaku vzduchu a na konstrukci zkoušeného zařízení nízká reprodukovatelnost výsledků zkoušek Teoretický průběh vybíjecího proudu při výboji vzduchovou mezerou 44

45 Zkouška přímým vybitím kontaktním výbojem se uskutečňuje pevným přiložením hrotu simulátoru ESD na zkoušený objekt a vysoké napětí nabitého kondenzátoru C 0 se připojí (tj. výboj se odpálí ) sepnutím kontaktu K v simulátoru. NZ napájecí zdroj vysokého napětí, OF oddělovací filtr, P pistole simulátoru ESD, ZO zkoušený objekt, KZ kontrolní zařízení 45

46 Zkouška přímým vybitím kontaktním výbojem se uskutečňuje pevným přiložením hrotu simulátoru ESD na zkoušený objekt a vysoké napětí nabitého kondenzátoru C 0 se připojí (tj. výboj se odpálí ) sepnutím kontaktu K v simulátoru. Impulz výstupního proudu simulátoru ESD při kontaktním výboji 46

47 Zkušební hroty simulátoru ESD pro vzduchový výboj ESD pro kontaktní výboj ESD 47

48 Zkušební výboje statické elektřiny se provádějí do těch míst a povrchů zkoušeného zařízení, která jsou přístupná obsluze při užívání zařízení. Jde např. o všechna místa na ovládacím panelu či klávesnici, příp. jiná místa styku člověka se zařízením (vypínače, knoflíky, tlačítka, ovládací elementy), která jsou přístupná operátorovi zařízení; všechny kovové části skříně zařízení elektricky izolované od země; všechny indikační a jiné z vnějšku přístupné elementy (ukazatele, světelné diody, mřížky, kryty konektorů apod.). 48

49 Do každého místa se provede nejméně deset jednotlivých výbojů, a to v polaritě, na kterou je zařízení citlivější. Interval mezi po sobě jdoucími výboji je minimálně 1 s. Zkušební napětí výboje se zvyšuje od nejmenší předepsané hodnoty, až po úroveň specifikovanou výrobcem zkoušeného zařízení pro požadovaný stupeň odolnosti. 49

50 Zkouška nepřímým výbojem se uskutečňuje vybitím simulátoru ESD kontaktním výbojem do kovové vazební desky v blízkosti zkoušeného zařízení, přičemž vazební deska může být situována svisle či vodorovně. NZ napájecí zdroj vysokého napětí, OF oddělovací filtr, P pistole simulátoru ESD, ZO zkoušený objekt, KZ kontrolní zařízení 50

51 Laboratorní zkušební pracoviště pro zkoušky odolnosti vůči elektrostatickým výbojům ESD 51

52 Zkoušky odolnosti vůči magnetickým polím se provádějí dle harmonizovaných českých norem ČSN EN pro magnetická pole síťového kmitočtu, ČSN EN pro pulzní magnetická pole a ČSN EN pro tlumená vysokofrekvenční magnetická pole. Výstupní proud budicího generátoru je veden do speciální indukční cívky ve tvaru rámové antény, kterou je vytvářeno zkušební magnetické pole příslušného časového průběhu a prostorového rozložení. Základním požadavkem je přitom dostatečná prostorová homogennost generovaného magnetického pole v co největším prostoru, příp. v co největší ploše uvnitř indukční cívky. 52

53 Jednoduchá jednozávitová, pří. vícezávitová indukční cívka čtvercového tvaru o normalizované délce strany 1 m. Magnetické pole s intenzitou až 100 A/m pro dlouhodobé zkoušky a až 1000 A/m pro zkoušky krátkodobé. Využitelný prostor má rozměry jen cca 60 x 60 x 50 cm. Při zkoušce se testuje odolnost zařízení při všech třech prostorových orientacích magnetického pole, tj. rámová anténa mění vůči zkoušenému objektu ZO postupně svou prostorovou orientaci. 53

54 Dvojitá indukční cívka (Helmholtzova cívka) má čtvercový, příp. kruhový tvar o délce strany 1 m. Cívka je rozdělena na dvě poloviny, jejichž vzájemná vzdálenost je 0,6 m, příp. 0,8 m. Mezi oběma polovinami cívky vzniká přibližně kulová oblast využitelného prostoru s velikostí přibližně 60 x 60 x 100 cm nebo 60 x 60 x 120 cm. Helmholtzovy cívky čtvercového a kruhového tvaru 54

55 Velká jednoúčelová indukční cívka pro velká zkoušená zařízení, např. skříňového typu. Zařízení (skříň) je umístěno na izolační podložce 10 cm vysoké na kovové rovině spojené se zemnicím systémem. Zařízení je obklopeno třemi jednovrstvými indukčními cívkami, jejichž magnetická pole jsou vzájemně ortogonální. Zkušební generátor budicího proudu se postupně připojuje k jednotlivým indukčním cívkám, tj. mezi živé vodiče cívky a kovovou zemní plochu. 55

56 Zkoušky odolnosti vůči vysokofrekvenčním elektromagnetickým polím se provádějí dle normy ČSN EN ed. 3 v pásmu MHz pro zkušební úrovně intenzity elektrického pole o hodnotách 1, 3, 10 a 30 V/m, příp. i vyšší dle požadavků výrobce. Úrovně odpovídají efektivním hodnotám intenzity pole harmonického nemodulovaného signálu. Pro vlastní zkoušku odolnosti je signál amplitudově modulován do hloubky 80 % nízkofrekvenčním harmonickým napětím 1 khz. 56

57 Základní technické a přístrojové vybavení pro zkoušky odolnosti vůči vysokofrekvenčním polím Vf. signální generátor pro požadované pásmo kmitočtů s možností amplitudové modulace sinusovou vlnou 1 khz do hloubky 80 %. Širokopásmový výkonový zesilovač k dosažení patřičného výkonu zkušebního signálu, a to jak nemodulovaného, tak i modulovaného. Vysílací směrová anténa (antény) pro daný rozsah kmitočtů a schopností vyzářit potřebný vysoký výkon. Obvyklými typy jsou bikónická anténa a logaritmicko-periodická anténa. Elektrické filtry zapojené ve všech vstupech a výstupech kabelů a vedení do zkušební komory. Pomocná elektronická zařízení ke kontrole a vyhodnocování funkčnosti zkoušeného zařízení, příp. k zajištění dalších funkcí během zkoušky. 57

58 Zkušební pracoviště pro zkoušky odolnosti vůči vyzařovanému vysokofrekvenčnímu poli 58

59 Zkušební pracoviště pro zkoušky odolnosti vůči vyzařovanému vysokofrekvenčnímu poli Provizorní zajištění bezodrazovosti zkušebního prostoru absorpčními panely 59

60 Potřebný budicí výkon vysílací antény pro dosažení požadovaných vysokých hodnot intenzity zkušebního elektrického pole: P [dbw] = 20 log E [V/m] + 20 log r [m] 20 log f [MHz] + AF [db/m] + 15 V VA r vzdálenost vysílací antény od zkoušeného objektu, E zkušební intenzita elektrického pole v místě objektu, f kmitočet měřicího signálu, AF VA anténní faktor vysílací antény. 60

61 Kalibrace zkušebního pole se provádí podle ČSN EN ed. 3 nemodulovaným harmonickým signálem měřením velikosti generovaného pole v tzv. ploše homogenního pole. Je to pomyslná vertikální plocha o velikosti 1,5 x 1,5 m ve výšce 0,8 m nad podlahou. Pole v uvedené ploše je považováno za homogenní, kolísáli jeho měřená velikost o méně než ± 3 db na 75 % plochy, tj. alespoň ve 12 z celkových 16 měřicích bodů. Kalibrace se provádí v celém měřicím kmitočtovém pásmu pro horizontální i vertikální polarizaci generovaného pole. 61

62 Speciální antény pro simulaci zkušebních elektromagnetických polí Páskové (deskové) vedení (Parallel Plate Antenna) Při l >> d existuje mezi oběma deskami příčné elektromagnetické pole TEM s elektrickou intenzitou E = U / d. Zkoušený objekt se umísťuje do pole doprostřed mezi desky na izolační podložku. Šířka desek je obvykle stejná jako jejich vzájemná vzdálenost d = 80 cm, takže lze testovat objekty s rozměry nejvýše cca 30 x 30 x 30 cm. 62

63 63

64 64

65 vstupní přizpůsobení výstupní zakončení 65

66 vstupní přizpůsobení výstupní zakončení 66

67 Zkušební komora TEM (Crawfordova komora) Pracovní prostor komory je tvořen rozšířeným úsekem uzavřeného (tj. elektromagneticky stíněného) koaxiálního vedení s vnějším vodičem obdélníkového či čtvercového příčného průřezu a s vnitřním vodičem ve tvaru plochého pásku (desky). Z 0 = a b 30 π 2 ln sinh π πg 2b 67

68 Až do mezního kmitočtu prvního vlnovodového vidu 8 TE10 c 3 10 fm = = 4a 4a má elektromagnetické pole v komoře charakter vlny TEM s homogenní intenzitou elektrického pole v pracovním prostoru mezi středním páskovým vodičem a horní či dolní částí vnějšího vodiče. E = U b Horní pracovní kmitočty činí obvykle 100 až 800 MHz při maximálních hodnotách intenzity zkušebního elektrického pole V/m. 68

69 Komora GTEM (Gigahertz-Transversal Electromagnetic Cell) Komora má tvar dlouhého pyramidálně se rozšiřujícího koaxiálního vedení pravoúhlého příčného průřezu s nesymetricky umístěným vnitřním páskovým vodičem. Impedanční přizpůsobení komory na vysokých kmitočtech zajišťují absorpční jehlany A na čelní stěně, v oblasti nižších kmitočtů vnitřní odporová síť R = Z 0 na konci vnitřního páskového vodiče. V komoře GTEM lze tak vytvářet pole s intenzitou až 200 V/m v kmitočtovém pásmu od 0 Hz do několika GHz. 69

70 Konstrukce měřicí komory GTEM odporová síť vnitřní páskový vodič absorbéry zkoušený objekt od generátoru 70

71 Konstrukce měřicí komory GTEM 71