Revize Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí 1

Transkript

1 Revize Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí 1 1. ÚVOD V roce 2009 Komise přijala Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (dále jen pokyny pro širokopásmové sítě ), které mají sloužit jako vodítko při hodnocení veřejného financování širokopásmových sítí podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Níže je uveden stručný přehled souvislostí týkajících se tohoto legislativního dokumentu a jeho hlavních úspěchů. Zúčastněné strany jsou vyzývány, aby odpověděly na dotazník týkající se uplatňování pokynů. Na základě Vašich připomínek a podání ostatních zúčastněných subjektů má Komise v plánu zveřejnit začátkem roku 2012 předlohu revidovaných pokynů k veřejné konzultaci. Komise přijme revidované znění pokynů do 30. září SOUVISLOSTI 2.1. Digitální agenda Evropská komise si pro vývoj širokopásmových sítí stanovila vysoce ambiciózní cíle, protože inteligentní investice do rychlých a velmi rychlých širokopásmových infrastruktur jsou zásadní pro vytváření pracovních míst, zvyšování hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti EU z dlouhodobého hlediska 2. Strategie Evropa 2020 (dále jen EU 2020 ) 3 zdůraznila význam zavádění širokopásmového připojení pro podporu sociálního začlenění a konkurenceschopnosti v EU a stanovila ambiciózní cíle pro rozvoj širokopásmového připojení. Evropská komise v roce 2010 zahájila iniciativu Digitální agenda 4, jednu ze svých stěžejních iniciativ spadajících pod strategii EU Tato iniciativa znovu potvrdila cíl vybavit základním širokopásmovým připojením všechny obyvatele Evropy do roku 2013 a snaží se zajistit, aby do roku 2020 i) měli všichni Evropané přístup k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) a ii) nejméně polovina evropských domácností měla internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s. Odhaduje se, že na dosažení prvního cíle by byly potřebné investice ve výši až 60 miliard EUR a na dosažení druhého cíle 270 miliard EUR 5. Tyto investice budou pocházet především od komerčních provozovatelů. Ambiciózních cílů strategie EU 2020 a Digitální agendy nelze však dosáhnout bez inteligentního využívání veřejných financí 6. Veřejné financování a státní podpora budou hrát důležitou úlohu Úř. věst. C 235, K dispozici na internetové adrese: Místopředseda Komise odpovědný za politiku hospodářské soutěže Joaquín Almunia, IP/11/54. Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Viz: Digitální agenda pro Evropu. KOM/2010/0245 f/2. Viz sdělení o širokopásmovém připojení je dostupné na adrese: Digitální agenda (v klíčovém opatření č. 8) vyzývá členské státy, aby využívaly veřejné financování v souladu s pravidly EU o hospodářské soutěži a státních podporách", aby splnily cíle pokrytí, rychlosti přenosu a využívání sítí definované ve strategii Evropa

2 při doplňování soukromých investic a rozšiřování širokopásmového připojení a pokrytí velmi rychlými přístupovými sítěmi nové generace ( NGA ) oblastí, kde není v blízké budoucnosti pravděpodobné, že zde budou investovat tržní provozovatelé za obchodních podmínek Pokyny pro státní podporu širokopásmových sítí Důležitost veřejného financování a státní podpory v tomto odvětví se od roku 2003 značně zvyšuje. V polovině desetiletí se opatření státní podpory dotýkala převážně malých lokalizovaných projektů v několika málo členských státech. Od roku 2008 stále více členských států uznává nejvyšší důležitost všeobecného rozšíření širokopásmového pokrytí pro hospodářský a sociální rozvoj zemí, proto jsou vypracovávány komplexní vnitrostátní strategie pro širokopásmové připojení a opatření státní podpory tvoří nedílnou součást těchto strategií. Aby se zamezilo vytlačení soukromých investic, musí být na liberalizovaném trhu telekomunikací veřejné financování používáno opatrně. Pokyny pro širokopásmové sítě z roku 2009 stanovují podmínky, podle kterých by mělo být poskytováno veřejné financování pro rozvoj širokopásmových sítí v souladu s pravidly EU pro státní podporu: kodifikují dobře zavedenou rozhodovací praxi Komise (rozvíjenou od roku 2003) týkající se základních širokopásmových sítí, extrapolují základní zásady a uplatňují je na novou oblast velmi rychlých přístupových sítích nové generace ( NGA ) na bázi optických vláken. Hlavní politické cíle pravidel EU pro státní podpory a pokynů jsou: 1) chránit hospodářskou soutěž a napomoci vytváření konkurenčnějších a udržitelnějších trhů v odvětví elektronické komunikace; 2) zamezovat nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže, pozměňování soukromých pobídek k investicím a vytlačování obchodních iniciativ; 3) zvyšovat blahobyt spotřebitelů rozsáhlým a rychlým zaváděním širokopásmových sítí; 4) motivovat veřejné orgány ke snižování digitální propasti v případech, kdy komerční provozovatelé nemají žádné pobídky k investicím; 5) pomoci dosáhnout ambiciózních cílů strategie EU 2020 a Digitální agendy. Pro označení oblastí způsobilých k veřejnému zásahu rozlišují pokyny mezi bílými, šedými a černými místy v závislosti na tom, zda je již k dispozici příslušná soukromá infrastruktura. Veřejné financování zavádění širokopásmových sítí v bílých (většinou venkovských) oblastech, kde neexistuje žádná vhodná infrastruktura, se obecně považuje za neproblematické. Naopak investování v (hustě osídlených) oblastech, kde již existuje konkurenceschopná širokopásmová infrastruktura (černá místa), je zakázáno, zatímco projekty státní podpory v šedých místech vyžadují podrobnější analýzu. Podobná logika se používá v případě podpory NGA sítí, která rozlišuje mezi bílými místy z hlediska NGA, šedými místy z hlediska NGA a černými místy z hlediska NGA 7. V případech, kdy Komise schválí státní podporu, musí být splněna řada podmínek slučitelnosti (jak je podrobně uvedeno v odstavci 51 pokynů). Vzhledem k možnému vyššímu riziku narušení hospodářské soutěže v případě podpory na NGA sítě 7 Tyto pojmy (bílé/šedé/černé) se používají pro zjednodušení pochopení politiky Komise v této oblasti. Tato označení představují různé druhy selhání trhu v souladu s Akčním plánem pro státní podpory (Akční plán pro státní podpory: Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech ). K dispozici na adrese:

3 (protože může být v cílových oblastech například již k dispozici základní širokopásmová infrastruktura), existují doplňující podmínky slučitelnosti, které musí být splněny (podrobně popsané v odstavcích 73, 75 a 79 pokynů) Dosavadní úspěchy pokynů pro širokopásmové sítě Pokyny poskytují všem zúčastněným subjektům právní jistotu, jelikož stanoví jasný a předpokládatelný rámec pro úlohu státní podpory v tomto odvětví. Jejich dopadem bylo zlepšení opatření podpory navrhovaných členskými státy a zrychlení zpracování oznámení útvary Komise. To Komisi umožnilo přijmout rekordní počet rozhodnutí 8. Za období od 30. září 2009 (datum zveřejnění pokynů) do 31. ledna 2011 Komise zhodnotila a schválila 30 opatření na širokopásmové připojení a schválila využití více než 2,1 miliardy EUR veřejného financování na podporu hospodářské soutěže na základě pokynů. V souladu s oznámeními členských států se očekává další růst výše veřejného financování vyčleněného na rozvoj širokopásmového připojení. Evropská komise má rovněž v plánu zaměřit několik ze svých finančních nástrojů na dosažení cílů strategie EU 2020 / Digitální agendy, mezi jiným strukturální a regionální fondy (např. EFRR, EPRV, EZFRV, TEN, CIP) a případně úvěrové posílení (zaštítěné EIB a fondy EU) Cíl aktuální konzultace Pokyny pro širokopásmové sítě musí být podle svých závěrečných ustanovení přezkoumány nejpozději tři roky od svého zveřejnění, tj. do 30. září Tato revize musí reagovat na pokračující důležitý tržní, technologický a regulační vývoj v tomto odvětví. Stávající konzultace dává zúčastněným stranám příležitost vyjádřit své názory na různé otázky již v rané fázi tohoto procesu. Komise provede pečlivou analýzu výsledků stávající konzultace, když bude rozhodovat o tom, v jaké míře jsou nutné změny stávajících pravidel, a předloží revidované znění k veřejné konzultaci s cílem jeho přijetí. 3. JAK SE DO TÉTO KONZULTACE ZAPOJIT? Zúčastněné strany jsou vyzývány, aby odpověděly na dotazník. Odpovědi lze zaslat v jakémkoli z úředních jazyků EU. Vzhledem k případným zdržením s překladem odpovědí zaslaných v některých jazycích bychom však uvítali, pokud by odpovědi mohly být zaslány v jednom z pracovních jazyků Komise (angličtina, francouzština nebo němčina). Jakékoliv připomínky, které jdou nad rámec tohoto dotazníku, budou také vítány. Pokud je to možné, zdůvodněte prosím svou odpověď a uveďte argumenty spolu s Vám známými příklady režimů státní podpory pro širokopásmové sítě nebo jiných opatření veřejného financování. Termín pro odpověď je 31. srpna Odpovědi by měly být zaslány na následující ovou adresu: comp-broadbandguidelines@ec.europa.eu. 8 Viz sdělení Komise v MEMO/10/31 a IP/11/

4 Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (COMP) má v plánu zveřejnit odpovědi na tento dotazník na svých internetových stránkách: ( html). Pokud si respondenti nepřejí zveřejnit svou totožnost nebo část svých odpovědí, je zapotřebí to výslovně uvést a zároveň přiložit znění odpovědí, které neobsahuje důvěrné údaje. Pokud v odpovědích nebude uvedeno, že některé jejich prvky jsou důvěrné, GŘ pro hospodářskou soutěž bude mít za to, že odpovědi tyto prvky neobsahují, a mohou být tedy zveřejněny v plném rozsahu

5 DOTAZNÍK pro ZÚČASTNĚNÉ STRANY 1. OBECNÉ OTÁZKY 1.1. Byli jste zapojeni do projektů veřejného financování na zavádění širokopásmového připojení (např. jako příjemce státní podpory, žadatel o přístup či zákazník subvencované sítě atd.)? Pokud ano, zdůrazněte prosím, co považujete za největší úspěchy, problémy a záležitosti, které by byly relevantní v souvislosti s revizí pokynů. Pokud jste seznámeni s několika projekty státní podpory na širokopásmové připojení, zdůrazněte prosím, co považujete za hlavní silné a slabé stránky jednotlivých projektů. Podnikatelé nabízející službu vysokorychlostního připojení k internetu sdružení v ICT Unii (dále jen ICTU) mají zkušenost s projektem Bezdrátová Praha připravovaném Magistrátem hl. města Prahy. Cílem tohoto projektu bylo prostřednictvím Wi-Fi sítě patřící městu nabízet vysokorychlostní připojení s dotovanou cenou domácnostem a firmám. Projekt měl být podpořen dotací ze Strukturálních fondů Evropské unie (ERDF). Členové ICTU (tehdy ještě APVTS) a dalších asociací ihned po oznámení záměru upozornili vedení města na rozpor takového projektu s principy veřejné podpory vzhledem k tomu, že na celém území Prahy byla služba vysokorychlostního přístupu k internetu dostupná a to dokonce prostřednictvím nabídky desítek poskytovatelů a několika konkurenčních technologií (xdsl, CATV, Wi-Fi, FTTx, Wi-Max, UMTS, CDMA, apod.). Vzhledem k tomu, že vedení města na tato upozornění nereagovalo a pokračovalo v přípravách projektu, zaslaly ICTU a další asociace společný podnět se žádostí o přošetření Evropské komisi (DG COM). Komise se podnětem zabývala, identifikovala riziko vzniku nepovolené veřejné podpory. V důsledku toho byl Magistrát hl. města Prahy nucen celý projekt zásadně přepracovat do podoby nabízející pouze omezený přístup na internet (stránky veřejné správy apod.). Bez podnětu poskytovatelů by však došlo k realizaci tohoto projektu (žádost o dotaci již prošla úspěšně hodnotícím procesem, a to přesto, že pražský magistrát v žádosti o podporu neuvedl pravdivé informace o existenci nabídky připojení, ani předem nepožádal o povolení veřejné podpory). Podrobnosti k projektu Bezdrátová Praha je nalézt na stránkách DG COM (rozhodnutí Komise z ve věci NN 24/07). Členové ICTU jsou seznámeni i s několika dalšími menšími projekty z období let 2004 až 2007, kterých buď došlo k jejich realizaci bez toho, že by byla předem zmapována a vyhodnocena existence nabídky připojení nebo byly případně tyto analýzy provedeny bez podkladů od poskytovatelů připojení. Tyto projekty byly většinou zaměřeny na výstavbu bezdrátových sítí

6 ICTU se tedy domnívá, že je nezbytné u všech projektů žádajících o využití veřejné předem posoudit existující stav nabídky připojení subjektem nezávislým na žadateli o podporu, který si vyžádá informace o poskytovatelů připojení Jak obecně hodnotíte politiku Komise v oblasti státní podpory pro širokopásmové připojení? Domníváte se, že se pokynům podařilo dosáhnout politických cílů Komise, jak jsou uvedeny výše v bodě 2.2? Podařilo se podle Vašeho názoru pokynům prosadit správnou rovnováhu mezi podporou investic do základních širokopásmových sítí a sítí NGA a omezením narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu? ICTU považuje unijní pokyny k možnostem využití veřejné podpory za nezbytný nástroj pro zacílení podpory do lokalit, které by jinak nebyly síťovou pokryty infrastrukturou pokryty, a pro nastavení takového systému podpory, který nebude na jedné straně v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a na straně druhé rozšíří počty občanů, kteří se mohou zapojit do tzv. informační společnosti. Existují však případy, kdy aplikace pokynů nezabránila narušování hospodářské soutěže a vytlačování soukromých investic investicemi veřejnými (např. veřejná podpora budování infrastruktury ve francouzském regionu Hautsde-Seine). Členové ICTU předpokládají, že veřejná podpora pomůže k naplnění cílů Digitální agendy v lokalitách bez možnosti připojení (např. v ČR žije dle zjištění ministerstva průmyslu a obchodu v takových lokalitách 1,46%). Zajištění připojení pro tyto občany je vysoce žádoucí a veřejná podpora je jednou z možností, jak toho dosáhnout. Je třeba si uvědomit, že hlavním důvodem pro nepořízení vysokorychlostního připojení na straně nepřipojených domácností je nezájem o tuto službu, nikoliv fyzická nedostupnost potřebné infrastruktury, nebo cena za připojení. Tuto skutečnost opakovaně potvrzuje řada průzkumu (např. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, Český statistický úřad 2010) ) Kroky zaměřené na podporu rozšíření penetrace vysokorychlostního připojení by měly tedy v prvé řadě zaměřeny na podporu poptávky a nikoliv nabídky. Za nevhodné a z pohledu rozvoje infrastruktury dokonce kontraproduktivní považují členové ICTU rozdělení infrastruktury na základní a NGA v případě analýzy stávajících možností připojení. Toto rozdělení a nastavení odlišných pravidel pro využití veřejné podpory je v rozporu s principy technologické neutrality, hospodářské soutěže a ochranou investic. Toto rozdělení nebere v potaz ani technologický rozvoj a zdokonalení základní infrastruktury, jak se stalo již opakovaně v případě základní metalické infrastruktury. Členové ICTU navrhují, aby se při hodnocení lokalit nerozlišovalo mezi NGA a základní broadbandovou infrastrukturou v případě bílých (žádná nabídka připojení) a černých (více 2 a více poskytovatelé) oblastí. V případě šedých oblastí (jeden poskytovatel) by se k odlišení základní a NGA infrastruktury přihlíželo. Pokud by v šedé oblasti existovala NGA síť, nebyla by veřejná - 6 -

7 podpora možná, pokud by v dané oblasti existovala základní infrastruktura, pak by podpora mohla být poskytnuta. Zvláštním případem by byla situace, kdy je v dané lokalitě není dostupné připojení o rychlosti 2 Mbit/s a více bez ohledu na počet poskytovatelů. V takovém případě by mohlo dojít k využití veřejné podpory. Avšak v případě výstavby dotované infrastruktury je podle členů ICTU nezbytné využít veřejnou podporu pouze pro výstavbu sítí vyhovujícím definici NGA a nadále nepodporovat žádné projekty založené na základní infrastruktuře Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní mezníky technologického, tržního a regulačního rozvoje v tomto odvětví od roku 2009, které by měly být zohledněny a měly mít dopad na obsah revidovaných pokynů pro širokopásmové sítě? Na straně technologií došlo v rámci celé EU k výraznému navýšení zájmu o mobilní broadband a s ním souvisí i velký rozvoj podpory této služby ze strany poskytovatelů a výrazné rozšíření oblastí, kde je tato služba dostupná. V oblasti mobilního broadbandu je zdůraznit, že v začaly by nabízeny služby na bázi technologie LTE a v následujících 2 až 3 letech dojde k bouřlivému rozvoji této technologie a jejímu rozšíření na značnou část populace členských států EU. Tato skutečnost by měla být vzata v potaz při revizi pokynů pro využití veřejné podpory. V rámci fixních sítí začala být masově nasazovány technologie VDSL a DOSCIS 3.0, které lze obě považovat za členy rodiny NGA technologií. Pro tržní prostředí je charakteristický sílící konkurenční souboj mezi nabídkami připojení telekomunikačních operátorů na jedné straně a poskytovatelů kabelové televize na straně druhé.na straně zákazníku zatím není patrný výrazný zájem migrovat ze svého klasického vysokorychlostního připojení na NGA připojení na bázi FTTx technologií, o čemž svědčí nízké využití těchto sítí (např. poslední analýza trhu č. 4 provedená Českým telekomunikačním úřadem uvádí v rámci ČR 110 tis. aktivních z cca 300 tis. dostupných FTTx linek. Koncem roku 2009 došlo k přijetí revidovaných směrnic nového regulačního rámce, které měly být do transponovány do vnitrostátních právních předpisů členských států EU. ICTU je toho názoru, tyto směrnice mechanickou aplikací principů vytvořených původně s cílem liberalizovat někdejší monopolní telekomunikační trhy i na širokopásmové sítě a sítě NGA budované v konkurenčním prostředí povedou k vytvoření regulačního prostředí, které nebude vytvářet prostor k potřebným masivním soukromým investicím do těchto sítí

8 2. PŘEDMĚT PODPORY Stávající znění pokynů pro širokopásmové sítě rozlišuje mezi základními širokopásmovými sítěmi a NGA sítěmi, pokud jsou předmětem opatření státní podpory Považujete toto rozlišení vzhledem k současnému hospodářskému, technologickému a regulačnímu rozvoji v tomto odvětví za odůvodněné? ICTU nepovažuje toto rozlišení za odůvodněné v případech bílých a černých oblastí. K rozlišení základních a NGA technologií by se přihlíželo v případech šedých oblastí. Pokud by v šedé oblasti existovala NGA síť nemělo by využití veřejné podpory být možné. Pokud by v šedé oblasti existovala pouze základní infrastruktura, u které nelze předpokládat možnost zdokonalení na úroveň NGA, bylo by možné veřejnou podporu využít. Navíc k široké pohledu k široké variabilitě, jak základních technologií, tak NGA technologií je technologické rozhraní mezi nimi velmi nejasné. Je třeba počítat s tím, že díky technologickému rozvoji se základní technologie připojení neustále zlepšují na úroveň, kterou před pár lety nebyla předpokládána. Současné rozdělení na NGA oblasti a základní oblasti porušuje princip technologické neutrality. Využití veřejné podpory pro výstavbu NGA sítí v základní černé oblasti může vést v těchto oblastech k výraznému narušení hospodářské soutěže a k vytlačování soukromých investic do základních širokopásmových i NGA sítí. Navrhujeme posuzovat využití veřejné podpory na základě analýzy poptávky/nabídky a možností dostupné infrastruktury poptávce vyhovět Považovali byste za užitečné věnovat konkrétní části pokynů pravidlům a podmínkám pro využívání veřejného financování na subvencování určitých prvků infrastruktury (např. kabelovody, nenasvícená vlákna, sítě páteřního propojení atd.) nebo jiné činnosti související se zaváděním širokopásmových sítí (jako např. náklady na inženýrské sítě, modernizace vnitropodnikové kabeláže atd.)? ICTU doporučuje soustředit podporu do všech směrů, které urychlí přechod k službám sítí NGA. Nad rámec pasivní a aktivní infrastruktury NGA doporučujeme podporovat výstavbu podnikových a domovních rozvodů, přípojek k RD, kolokačních místností atd. Členové ICTU by velmi uvítali vznik pokynů pro zpřístupnění nemovitého majetku ve vlastnictví subjektů veřejné správy za účelem rozvoje NGA sítí (kolektory, kanalizace, teplovody, metro, budovy apod.). Podpora zpřístupnění tohoto majetku pro účely budovaní NGA sítí by výrazně snížila investiční náročnost a urychlila rozvoj NGA síti. Subjekty veřejné správy totiž v často odmítají zpřístupnit jimi vlastněnou infrastrukturu, případě požadují často přehnaně vysoké částky a přísně nastavená věcná břemena. Navíc často - 8 -

9 dochází v důsledku různého přístupu k různým žadatelům o zpřístupnění k diskriminaci. Toto zpřístupnění by nevyžadovalo spolufinancování z veřejných rozpočtů a bylo by tedy i ekonomicky vhodnější. Za obdobně finančně vůbec či jen málo náročné a přitom velmi funkční považujeme i úpravy stavebních podmínek pro vnitřní kabelové rozvody, práv týkajících se pokládání sítí na cizích pozemcích a věcných břemen. ICTU doporučuje nad rámec přístupových NGA sítí podporovat i připojení těchto sítí k páteřním sítím. Bez připojení k páteřní síti by mohly vzniknout izolované NGA sítě, případně by tyto sítě byly omezeny rychlostí připojení k páteřním sítím. V souladu s doporučením ohledně NGA 9 pokyny pro širokopásmové sítě definují velmi rychlé přístupové sítě nové generace ( NGA ) v odstavci 53 takto: Sítě NGA jsou kabelové přístupové sítě sestávající zcela nebo zčásti z optických prvků, které dokáží poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými vlastnostmi (jako je vyšší propustnost) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí z měděných vodičů Myslíte, že tato definice je stále vyhovující? Jinými slovy domníváte se, že v této fázi technologického a tržního rozvoje mají do definice NGA sítí spadat mimo pevných sítí na bázi optických vláken některé jiné širokopásmové technologie? Svou odpověď podrobně zdůvodněte a uveďte příklady komerčního využití. ICTU se domnívá, že definice by měla být technologicky neutrální, což současná definice není. Rozhodně by tedy definice NGA sítí neměla být vymezena pouze pevnými sítěmi na bázi optických vláken. Např. LTE by měla být považována za NGA technologii. V současné době již dochází v rámci některých zemí EU ke komerčnímu nasazení této technologie a v jiných probíhají přípravy na nasazení této technologie aukce digitální dividendy. Zároveň se ICTU z důvodů zmíněných výše domnívá, že z pohledu veřejné podpory by nemělo docházet při analýze dostupnosti připojení v dané lokalitě k rozlišení mezi základními technologiemi a NGA ale mělo by být přihlíženo ke stavu místní nabídky/poptávky a rozvojovým plánům soukromého sektoru v oblasti NGA Má Komise dle Vašeho názoru změnit stávající kvalitativní definici NGA (tj. hlavně řešení na bázi optických vláken) na kvantitativnější definici (například stanovením výslovných limitů pro rychlosti stahování/nahrávání nebo definováním jiných technologických kritérií)? Svou odpověď prosím zdůvodněte /572/EU: Doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) K(2010)

10 Podle členů ICTU by mělo jít technologicky neutrální definici. ICT je toho názoru, že veřejná podpora, by měla být v případě přístupových sítí využita pouze na NGA sítě definované níže uvedenými parametry s možností technologického navýšení rychlostí, které vyhoví cílům digitální agendy Navrhovaná definice NGA: Požadavky připojení v případě dotovaných sítí - koncová přípojka musí být schopná garantovat připojení o parametrech: Rychlost Mbit/s Agregace Uplink 15 a více 1:10 Downlink 30 a více 1:10 3. OBLASTI VEŘEJNÉHO ZÁSAHU Pokyny pro širokopásmové sítě rozlišují tzv. bílá, šedá a černá místa v závislosti na tom, zda je již k dispozici příslušná soukromá infrastruktura Považovali byste podle svých zkušeností s režimy státní podpory pro širokopásmové sítě za vhodná jiná kritéria (např. rychlost stahování/nahrávání nebo jiná technologická, regulační nebo tržní kritéria) pro určování míst nedostatečným pokrytím širokopásmovými sítěmi? Považujete za vhodné kritérium, že místo, kde není za dostupnou cenu k dispozici minimální rychlost (stahování) 2 Mb/s, se považuje za bílé místo? Ano, v takové lokalitě by mohlo dojít k využití veřejné podpory. Při rozhodování o využití veřejné podpory v takových lokalitách doporučujeme vycházet z místního stavu nabídky/poptávky a plánů výstavby sítí NGA soukromým sektorem. Pokyny rozlišují mezi různými druhy bílých míst z hlediska NGA v závislosti na stávající základní širokopásmové infrastruktuře (bílá místa z hlediska NGA / základní bílá místa v odstavci 79, bílá místa z hlediska NGA / základní šedá místa v odstavci 73 a bílá místa z hlediska NGA / základní černá místa v bodě pokynů), aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže Pomáhá podle Vašich zkušeností toto rozlišení (a vyplývající rozdíl v příslušných podmínkách slučitelnosti) chránit hospodářskou soutěž a soukromé pobídky k investicím? Toto rozlišení na základní a NGA místa a s tím spojený rozdílný přístup k povolení veřejné podpory nechrání v dostatečné míře investice soukromých poskytovatelů a může vést k narušení hospodářské soutěže. ICTU považuje možnost použít veřejnou podporu v lokalitách, kde jsou nabízeny služby více operátorů využívajících různé základní technologie za krajně nevhodnou a v rozporu s principy hospodářské soutěže

11 Za velmi nebezpečnou a privátní investice do rozvoje NGA ohrožující považuje ICTU i možnost použít veřejnou podporu v NGA šedých oblastech. S ohledem na ochranu investic je pochopitelné, že privátní investor má obavu vybudovat jako první v dané lokalitě NGA, když tato investice může být ohrožena vybudováním dotované NGA sítě s odkazem, že jde o šedou oblast. Proto by nemělo v šedých oblastech, kde existuje jeden poskytovatel služeb na NGA infrastruktuře docházet k využití veřejné podpory, Rovněž v šedých místech se je třeba využití veřejné podpory vyvarovat, pokud není prokázáno, že místní nabídka služeb nepokrývá poptávku, nebo že došlo k místnímu selhání trhu. Je třeba přihlédnout i k tomu, že hranice mezi šedou a černou oblastí není zcela ostrá a může se v čase poměrně rychle měnit. V neposlední řadě si je nutné uvědomit, že podpora projektů s již existující infrastrukturou odčerpá finanční prostředky, které by mohly být použity v bílých oblastech. Pokyny vyžadují, aby byly investiční plány soukromých provozovatelů v příštích třech letech zohledňovány při definování cílových míst pro veřejný zásah (viz poznámka pod čarou 31) Domníváte se, že definované tříleté období je stále adekvátní časový horizont? Jaké důkazy mohou dle Vašeho názoru soukromí provozovatelé předložit, aby prokázali své investiční plány v určité oblasti? ICTU považuje za vhodné období 3 až 5 let. Prokazatelnost záměru soukromých investorů budovat v dané oblasti síť NGA a mechanismus vymáhání realizace však není definován. Pro zajištění rozvoje sítí NGA je však je takový mechanizmus zcela zásadní. Předpokládáme širší diskuzi k tomuto bodu za účasti VRO. I v případě nastavení časového období by měly pokyny brát v potaz existenci nabídky širokopásmového připojení v dané oblasti. V takovém případě je vysoce pravděpodobné, že poskytovatelé budou svou síť technicky zdokonalovat v souladu s poptávkou. O tom ostatně svědčí data o rozvoji a neustálém zvyšování kvality služeb poskytovaných prostřednictvím technologií xdsl, CATV, Wi-Fi, UMTS apod. Zároveň se ICTU domnívá, že časový horizont stanovený tak, aby zohledňoval tržní podmínky v daném státě/regionu by měl analogicky sloužit i k oznamování plánů na využití veřejné podpory ze strany orgánů veřejné správy.taková informace by napomohla privátním poskytovatelům vyvarovat se utopeným investicím a potenciálně by mohla vést k častějšímu využívání tzv. PPP projektů. 4. OBECNÁ KRITÉRIA SLUČITELNOSTI V odstavci 51 pokyny obsahují seznam obecných kritérií slučitelnosti, která musí veškerá opatření státní podpory pro širokopásmové sítě dodržet

12 4.1. Podařilo se podle Vašich zkušeností těmto podmínkách dosáhnout svých cílů podpořit investice, zachovat soukromé pobídky k investicím a podporovat účinnou hospodářskou soutěž u subvencovaných sítí? Stížnost podaná členy ICTU na projekt Bezdrátová Praha byla řešena v letech 2006 až 2007, tedy před vydáním stávajícího znění pokynů. Členové ICTU nemají v rámci ČR přímou zkušenost s aplikací současného znění pokynů a není jim ani známo, že by po vydání pokynů Společenství 30. září 2009 byl v ČR realizován projekt využívající veřejnou podporu na vybudování infrastruktury pro vysokorychlostní přístup. Jak však vyplývá z příkladů z jiných zemí uvedených v odpovědi na otázku 1.2, vzhledem k tomu, že stávající pokyny při posuzování veřejné podpory NGA sítí prakticky ignorují přítomnost základních širokopásmových sítí, aplikace současných podmínek může vést k případům, kdy díky nevhodnému použití veřejné podpory dojde k poškození trhu a k vytlačování soukromých investic investicemi z veřejných zdrojů. ICTU je toho názoru, že větší důraz než doposud by měl být kladen na podrobné zmapování a analýzu pokrytí a stavu aktuální nabídky a poptávky v dané lokalitě s ohledem na to, zda nedošlo k selhání trhu. Toto zmapování by mělo být provedeno subjektem nezávislým na potenciálním příjemci i poskytovateli, aby se předešlo záměrnému zkreslení. Výsledky analýzy by měly být rovněž podrobeny veřejné konzultaci. Pokyny v odstavci 51 písm. e) vybízejí členské státy, aby využívaly stávající infrastrukturu s cílem zamezit duplikování zdrojů a snižovat výši podpory, aniž by byli nepatřičně zvýhodněni stávající provozovatelé (kteří obvykle mají již ve značném rozsahu zavedenou stávající infrastrukturu) Máte zkušenosti nebo příklady k provádění této podmínky? Jak by dle Vašeho názoru měla být taková podmínka prováděna v praxi, aby byla účinná pro dosažení svého cíle? Za jakých okolností považujete přístup k infrastruktuře provozovatele v souladu s platným regulačním rámcem za dostatečnou ochranu? Podle ICTU může v praxi při dojít ke dvěma možným scénářům: 1) Stávající ICT infrastruktura je ve vlastnictví subjektu s významnou tržní silou na daném trhu přístup je zajištěn v rámci nápravných opatření (regulovaná velkoobchodní nabídka) a obchodní podmínky přístupu k takové infrastruktuře jsou nastaveny nediskriminačně. V tomto případě reálně nemůže dojít k nějakému zvýhodnění vlastníka této infrastruktury. 2) Stávající ICT infrastruktura není ve vlastnictví subjektu s významnou tržní silou na daném trhu: ICT se domnívá, že pokud byla takováto infrastruktura vybudována výhradně za využití soukromých investic, je třeba za zpřístupnění nabídnout odpovídající kompenzaci, zřejmě formou výrazné rizikové přirážky v nákladovém modelu. Výstavba paralelní infrastruktury se státní podporou by

13 pak byla myslitelná v případě odmítnutí takto stanovené cenové hladiny za přístup. 3) Stávající NGA infrastruktura je ve vlastnictví subjektů veřejné správy. V takovém případě by měl subjekt zabezpečit otevřený přístup k infrastruktuře za nákladově orientované ceny. ICTU dále doporučuje, aby v rámci podpory rozvoje NGA byla zpřístupněna za nákladově orientované ceny ne ICT infrastruktura ve vlastnictví/spoluvlastnictví subjektů veřejné správy (kolektory, kanalizace, teplovody, metro, budovy apod.). 5. PODPORA NA PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ NOVÉ GENERACE Pokyny vyžadují, aby subvencované NGA sítě podporovaly účinné a úplné oddělení a uspokojily všechny různé druhy síťového přístupu, které provozovatelé mohou požadovat (viz odstavec 79) Máte zkušenosti s prováděním požadavku pokynů na otevřený přístup (tj. plný a účinný přístup) v případě subvencovaných NGA sítí? Můžete uvést příklady potíží nebo sporů a osvědčených postupů? Členům ICTU není v rámci ČR znám projekt, který by čerpal došlo povolenou veřejnou podporu a který by se řídil těmito pokyny, v období od září Považujete za vhodné, aby byly od příjemce podpory požadovány všechny technologicky možné produkty přístupu jako kompenzace za výhodu získanou díky veřejným financím? Domníváte se, že by některá nápravná opatření v oblasti přístupu mohla být za určitých okolností považována za nadbytečná (např. přístup ke kabelovodům a přístup k nenasvíceným vláknům), a proto není potřeba je za každých okolností požadovat, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Máte za to, že by se měla provádět rovněž analýza proporcionality obdobně jako u stávajícího telekomunikačního regulačního rámce 10 a že v zájmu splnění cíle zvyšování konkurence a snižování narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu by mělo být zavedeno pouze minimum nápravných opatření v oblasti přístupu? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. ICTU je toho názoru, že čerpání veřejné podpory by mělo být umožněno na široké spektrum infrastruktury (kabelovody, chráničky, nenasvícená vlákna, přístupové sítě, tzv. street cabinets/rozvaděče, domovní rozvody, aktivní infrastrukturu ) vždy podle potřeb daného projektu a situace v dané lokalitě. U podpořenou infrastruktury by vždy měla platit povinnost zpřístupnění podpořené výstavby. Např. tedy: Výstavba kabelovodů přístup ke kabelovodům 10 Viz:

14 Výstavba kabelovodů a optických kabelů přístup k nenasvícenému vláknu a kabelovodům. Výstavba kompletní sítě NGA včetně aktivní vrstvy přístup k datovému toku, nenasvícenému vláknu a kabelovodům. Na druhou stranu by již neměl vyžadován přístup k vyšším síťovým prvkům navázaným na dotovanou infrastrukturu, které byly financovány privátním kapitálem bez využití podpory či dokonce k širokopásmovým službám poskytovaným na podpořené infrastruktuře. Podle odstavce 79 by měl příjemce podpory povinnost poskytovat velkoobchodní otevřený přístup po dobu alespoň sedmi let, aniž by tím byly dotčeny jiné zákonné povinnosti Považujete sedmileté období za přiměřené pro zajištění hospodářské soutěže v dotyčných místech, aniž by byli odrazeni soukromí investoři? Bylo by odůvodněné požadovat delší období, např. v případě produktů pasivního přístupu (např. kabelovodů)? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. ICTU se domnívá, že povinnost poskytovat velkoobchodní přístup k podpořené infrastruktuře by se měla řídit stejnými pravidly jako povinnost uložení subjektu s významnou tržní silou. Pokud u takového subjektu není povinnost nabízet přístup k infrastruktuře časově omezena, nemělo by takové omezení povinnosti existovat ani u podpořené infrastruktury. Pokyny vyjadřují svou preferenci sítí založených na kabelech s více vlákny: V tomto ohledu je vhodné uvést, že architektura s kabely s větším počtem optických vláken (multiple fibre) umožňuje žadatelům o přístup, aby nabízeli vysokorychlostní širokopásmové služby zcela nezávisle na sobě, a proto je výhodná pro dlouhodobě udržitelnou hospodářskou soutěž. Nadto zavádění NGA sítí založených na kabelech s více vlákny podporuje obojí topologie jak přímé spojení mezi dvěma body (point-topoint), tak mezi bodem a více body (point-to-multipoint) a je tudíž neutrální z technologického hlediska Jaké jsou Vaše zkušenosti s infrastrukturami založenými na kabelech s více vlákny? Sdílíte názor, že z hlediska hospodárnosti není možno odůvodnit zavádění sítí založených na kabelech s více vlákny ve venkovských oblastech? Nebo byste z dlouhodobého hlediska považovali infrastruktury založené na kabelech s více vlákny za zásadní investici pro dosažení hospodářské soutěže v dotyčných oblastech? Některé druhy síťových architektur (např. FTTH/P2P sítě) jsou považovány za lepší pro podporu hospodářské soutěže, neboť umožňují úplné a účinné oddělení (ve srovnání např. s infrastrukturou FTTH/GPON), i když jsou obecně považovány za nákladnější technologické alternativy

15 ICTU je toho názoru, že infrastruktura vybudovaná díky veřejné podpoře by měla splňovat výše uvedené standardy NGA. Ale jaký typ infrastruktury, síťové architektury, typu kabelu apod. bude použit by mělo vycházet vždy s potřeb dané a možností konkrétního projektu pro konkrétní lokalitu. I pro projekty využívající veřejnou podporu by mělo s ohledem na princip proporcionality a hospodárnosti platit, že investor buduje příslušnou infrastrukturu se záměrem, aby s jejím využitím co nejefektivněji uspokojoval současnou a budoucí poptávku zákazníků. Jak ukazuje příklad základních měděných sítí (původně využívaných pouze k úzkopásmovému přístupu k Internetu, následně k širokopásmovému přístupu k Internetu založenému na technologii ADSL, později na technologii VDSL a v blízké budoucnosti na technologii advanced VDSL), jen obtížně lze v dnešní době předvídat, jaké další možnosti vylepšení stávajících i nově budovaných sítí přinese v budoucnu technologický pokrok. V tomto kontextu lze stěží považovat sítě založené na kabelech s větším počtem vláken za jediný možný způsob, jak dosáhnout hospodářské soutěže resp. preferovat výstavbu takovýchto sítí v oblastech s předpokládanou delší návratností investic Je si rovněž zapotřebí uvědomit, že dotované sítě by měly být budovány primárně v bílých oblastech, což většinou znamená vysoké náklady na budování a velmi malý počet zákazníků v dané lokalitě. Tomu by měla odpovídat i budovaná infrastruktura, která by neměla být zbytečně naddimenzována Byli jste zapojeni do projektů NGA? Máte zkušenosti s požadováním účinného oddělení, např. u různých technologických architektur? Můžete uvést příklady osvědčených postupů využívání jedné či druhé technologie? Jak bylo uvedeno již v odpovědi na předchozí otázku, budovaná síť by měla sloužit k co nejefektivnějšímu uspokojování stávající a budoucí poptávky zákazníků. Vzhledem k rychlému technologickému vývoji lze předpokládat, že vlastnosti v současnosti budovaných sítí bude možné v budoucnu s vynaložením výrazně nižších investičních nákladů dále modifikovat a zlepšovat, tj. jakékoliv soudy ohledně toho, které řešení je ze současného pohledu považováno za lepší pro podporu hospodářské soutěže mají zřejmě jen omezenou časovou platnost ICTU je toho názoru, že u projektů výstavby sítí NGA financovaných z veřejných zdrojů nemají být preferovány konkrétní předem dané typy topologie, technologie pasivní a aktivní infrastruktury. Musí však splňovat navrhované parametry Navrhujete vedle podmínek uvedených v odstavcích 75 a 79 i nějaké jiné podmínky, které by přijímající podniky, jež budují subvencované NGA sítě, měly dodržovat, aby se zlepšila hospodářská soutěž a snížilo její narušení v důsledku veřejného zásahu? Ne

16 6. ÚLOHA VNITROSTÁTNÍCH REGULAČNÍCH ORGÁNŮ ( VRO ) Pokyny předpokládají, že VRO budou hrát důležitou úlohu při pomoci poskytujícím orgánům stanovit podmínky pro velkoobchodní otevřený přístup. Podle odstavce 79 by členské státy měly stanovení podmínek pro velkoobchodní přístup k síti konzultovat s příslušným VRO. Od VRO se očekává, že budou v budoucnosti nadále buď provádět regulaci ex ante nebo velmi pozorně sledovat podmínky hospodářské soutěže na celém trhu se širokopásmovým připojením a v případě potřeby ukládat nezbytná nápravná opatření podle použitelného předpisového rámce. Tím, že budou členské státy vyžadovat, aby byly podmínky přístupu schvalovány nebo stanovovány VRO podle použitelných pravidel Společenství, zajistí, že na všech trzích se širokopásmovým připojením určených dotčeným VRO, budou uplatňovány ne-li stejné, tak alespoň velmi podobné podmínky přístupu Jak mohou dle Vašeho názoru pomoci VRO (vnitrostátním či místním) orgánům s jejich opatřeními státní podpory na širokopásmové připojení? Považujete za vhodné, aby podmínky přístupu vždy schvalovaly VRO? Napadají Vás jakákoli omezení pro zapojení VRO do opatření státní podpory pro širokopásmové připojení? Pokud jste byli přímo zapojeni do projektů státní podpory, zaznamenali jste jakýkoli rozdíl v případě, že byly přístupové podmínky stanoveny jako regulační opatření, oproti přístupové povinnosti vyplývající z pravidel státní podpory? ICTU považuje alespoň částečné zapojení národní regulačních orgánů (telekomunikačních i soutěžních) za nezbytné. Role regulačních orgánů je zásadní zejména na samotném začátku procesu úvah o využití veřejné podpory, kdy dochází ke zmapování a analýze existujícího pokrytí. Regulační orgány by se měla aktivně podílet na procesu analýzy a verifikace dat o pokrytí. Díky tomu by se mělo předejít k záměrnému zkreslení dat. Podmínky přístupu k vybudované infrastruktuře by měly být ve všech případech schvalovány národními regulačními orgány, aby byl zajištěn jednotný výklad pravidel. V několika případech státní podpory se VRO zavázaly k řešení sporů mezi provozovatelem subvencované sítě a žadateli o přístup v případě, že by se takový spor objevil Máte zkušenosti s takovým postupem? Co si myslíte o úloze VRO při řešení sporů mezi žadateli o přístup a provozovatelem subvencované sítě? Nemáme. 7. TRANSPARENTNOST OPATŘENÍ STÁTNÍ PODPORY Podle rozhodovací praxe Komise v této oblasti musí poskytující orgány sdílet se zúčastněnými subjekty veškeré důležité informace o režimech. Mimo jiné musí na centrální internetové stránce zveřejňovat mapy cílových oblastí a informace o plánovaných opatřeních státní podpory, přičemž tyto informace musí být veřejně dostupné alespoň jeden měsíc, aby se k nim mohly třetí strany vyjádřit. Nabídková řízení na poskytování podpory musí být prováděna v souladu se zásadami směrnice

17 o zadávání veřejných zakázek EU 11 transparentnost a nediskriminaci. při respektování všech podmínek pro 7.1. Domníváte se, že informace zpřístupněné popsanými způsoby jsou vhodné k zajištění transparentnosti? Máte návrhy, jak dále zlepšit transparentnost režimů státní podpory pro širokopásmové sítě? Můžete uvést příklady osvědčených postupů, pokud jde o poskytování informací týkajících se opatření státní podpory pro širokopásmové sítě v různých fázích řízení? ICTU považuje za klíčovou část rozhodování o využití veřejné podpory analýzu současného stavu pokrytí infrastrukturou pro vysokorychlostní připojení. Navrhujeme doplnit tuto analýzu o posouzení aktuálního stavu nabídky/ poptávky tak, aby veřejná podpora byla směrována pouze do oblastí, ve kterých je neuspokojená poptávka po službách sítí NGA. Proto by tato analýza měla být podrobena verifikaci subjektem nezávislým na žadateli o povolení podpory i na poskytovateli podpory. Následně by měl být zveřejněn zjištěný stav a měla proběhnout veřejná konzultace. Teprve po vypořádání připomínek by došlo k vyhlášení výsledků analýzy. Veřejná konzultace by tedy neměla probíhat pouze k samotnému záměru využít veřejnou podporu, ale i k výsledkům analýzy. ICTU se dále domnívá, že informace o plánovaných opatřeních by měly být dostupné výrazně déle než jeden měsíc (za nejvhodnější považujeme, pokud tyto informace budou veřejně dostupné po celou dobu realizace projektu). 7.2.Pravidelné zprávy určené Komisi o realizovaných projektech státní podpory na širokopásmové sítě mohou přispět ke sledování rozvoje širokopásmových sítí v celé Evropě, poskytnout vodítko co do osvědčených postupů, a pomáhat rychlému vyřešení problematických otázek, které mohou vzniknout potom, co bylo učiněno rozhodnutí o povolení. Viděli byste to jako užitečný doplňující nástroj, který by pomohl dosáhnout cílů Digitální agendy? ICTU shledává takový nástroj užitečným, protože může usnadnit rozhodování sporných situací a eliminovat opakování případných nedostatků pří výstavbě sítí NGA s veřejnou podporou. 8. DALŠÍ BODY Několik členských států požadovalo vertikální oddělení subvencovaných sítí (velkoobchodní provozovatelé sítě se nesmí zapojovat do maloobchodního poskytování služeb), aby se zamezilo riziku vzniku diskriminace, podpořila se hospodářská soutěž a míra použití v důsledku veřejného zásahu Jaké by byly dle Vašeho názoru náklady a výhody, pokud by tato podmínka byla požadována? Za jakých okolností byste považovali vertikální oddělení za účinné nápravné opatření? Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Viz např. rozhodnutí Komise v případech N407/2009 Optická vlákna Katalánsko (Xarxa Oberta), Španělsko, N183/2009 projekt RAIN, Litva nebo N196/2010 projekt EstWin, Estonsko

18 Členové ICTU se domnívají, že vertikální oddělení je prospěšné z důvodů transparentnosti, avšak zapojení do maloobchodního poskytování služeb by mělo být umožněno formou zcela separátní právní entity se stejným vlastníkem. Tato možnost zvýší motivaci investorů do NGA sítí. Některé veřejné orgány se v zájmu dosažení svých sociálních a ekonomických cílů zasazují za potřebu strategické úlohy státu v odvětví širokopásmových sítí. Ve většině případů se to projeví v tom, že je raději zachováno veřejné vlastnictví subvencovaných širokopásmových sítí (hlavně pasivní prvky infrastruktury, jako např. kabelovody, průlezné otvory či nenasvícená vlákna), zatímco velkoobchodní a maloobchodní provoz sítí je na základě nabídkového řízení svěřen soukromým provozovatelům Za jakých okolností považujete veřejné vlastnictví za odůvodněné? Jaké jsou dle Vašeho názoru výhody/nevýhody veřejného vlastnictví infrastruktury? Podle ICTU není vlastnictví infrastruktury subjekty veřejné správy žádnou překážkou, pokud je důsledně a dodržována podmínka otevřeného nediskriminačního přístupu za nákladově orientovanou cenu. V případě prodeje subvencované infrastruktury je nezbytné zajistit, aby povinnosti otevřeného nediskriminačního přístupu přešly i na nového majitele. Při prodeji této infrastruktury by také mělo být zabráněno tomu, že cena za prodej bude pod náklady, čímž by došlo ke vzniku rizika poskytnutí veřejné podpory. Současně však platí i to, co ICTU uváděla v odpovědích na předchozí otázky, tj. že infrastruktura subvencovaná z veřejných zdrojů bude primárně budována v tzv. NGA bílých oblastech (resp. v odůvodněných výjimečných případech v oblastech šedých). 9. OPATŘENÍ, KTERÁ NEJSOU PODPOROU: ZÁSADA INVESTORA V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (MEIP) A SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SGEI) Pokyny vysvětlují opatření v oblasti širokopásmového připojení, která nespadají do působnosti pravidel o státní podpoře, zejména když je zavádění širokopásmových sítí financováno z veřejných zdrojů za tržních podmínek (bod pokynů) a když se členské státy domnívají, že na poskytnutí širokopásmové sítě by se mělo pohlížet jako na službu obecného hospodářského zájmu (bod pokynů) Vysvětlete, do jaké míry a za jakých podmínek byly ve Vaší zemi využity nástroje MEIP nebo SGEI. ICTU nejsou známy případy využití těchto nástrojů v ČR Domníváte se, že současné pokyny o MEIP a SGEI jsou dostatečně podrobné? Chcete se vyjádřit k použitelnosti těchto pokynů? ICTU se domnívá, že s projekty opírajícími se o MEIP je spojeno značné riziko skryté veřejné podpory v důsledku snížení investiční náročnosti a

19 podnikatelského rizika. Vždy je zapotřebí velmi pečlivě prozkoumat před povolením těchto projektů, zda kapitál poskytnutý podniku, ať přímo či nepřímo subjektem veřejné správy, je poskytnut za podmínek odpovídajících obvyklým tržním podmínkám. ICTU se domnívá, že z pouhé spoluúčasti soukromých investorů nelze usuzovat na dodržení MEIP. Velká pozornost a důkladné prozkoumání předkládaných obchodních plánů a plánované návratnosti, aby došlo k případnému odhalení záměrného i nezáměrného zkreslení. Podle ICTU je u všech projektů, kde dochází k zapojení subjektů veřejné správy včetně těch, kde jde splněn princip MEIP, trvat na povinnosti otevřeného nediskriminačního přístupu k vybudované infrastruktuře na velkoobchodní úrovni a zároveň na vertikálním oddělení poskytovatele velkoobchodního poskytovatele od maloobchodního poskytovatele Pokyny trvají na striktní definici toho, co jsou SGEI v liberalizovaném odvětví telekomunikací (univerzální a povinná povaha, otevřená a neutrální síť, oddělení velkoobchodních a maloobchodních provozů atd.). Setkali jste se se zvláštními potížemi při provádění tohoto druhu opatření? Za jakých okolností byste kvalifikovali široké nasazení širokopásmové infrastruktury jako veřejnou službu? ICTU se domnívá, že oproti zásadě MEIP je SGEI v současných pokynech popsáno velmi dostatečně podrobně včetně okolností, kdy je možno zajištění vysokorychlostního přístupu chápat jako službu obecného hospodářského zájmu. Na liberalizovaných trzích elektronických komunikací však mají služby obecného hospodářského zájmu (který navíc není v tuzemské legislativě nijak blíže definován) potenciál narušovat tržní prostředí a omezovat výši soukromých investic, tj. využívání tohoto nástroje by mělo být naprosto výjimečné a velmi dobře zdůvodněné Považujete za přiměřené, aby pro služby obecného hospodářského zájmu byly vyžadovány všechny technologicky možné produkty přístupu, anebo máte za to, že za jistých okolností by měl být snadnější přístup považován za nadbytečný (např. kabelovody a nenasvícená vlákna), a proto není třeba jej vyžadovat k tomu, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Pokud ano, vysvětlete podrobně. ICTU je toho názoru, že čerpání veřejné podpory by mělo být umožněno na široké spektrum infrastruktury (kabelovody, chráničky, nenasvícená vlákna, přístupové sítě, tzv. street cabinets/rozvaděče, domovní rozvody, aktivní infrastrukturu ) vždy podle potřeb daného projektu a situace v dané lokalitě. U podpořenou infrastruktury by vždy měla platit povinnost zpřístupnění podpořené výstavby. Např. tedy: Výstavba kabelovodů přístup ke kabelovodům Výstavba kabelovodů a optických kabelů přístup k nenasvícenému vláknu a kabelovodům

20 Výstavba kompletní sítě NGA včetně aktivní vrstvy přístup k datovému toku, nenasvícenému vláknu a kabelovodům. Na druhou stranu by již neměl vyžadován přístup k vyšším síťovým prvkům navázaným na dotovanou infrastrukturu, které byly financovány privátním kapitálem bez využití podpory či dokonce k širokopásmovým službám poskytovaným na podpořené infrastruktuře Domníváte se, že z praktického hlediska je cesta, kterou zvolila společnost Altmark, vhodnější pro zavádění širokopásmového připojení než rámec služeb obecného hospodářského zájmu, který zvolilo Společenství? Narazili jste na nějaké obtíže při koordinaci pokynů a celkového rámce SGEI? Členové ICTU nepovažují za optimální ani jednu z těchto dvou možností. V naprosté většině případů není důvodem je využít, protože nabídku vysokorychlostního připojení zajistí trh. V těch případech, kde není připojení dostupné, je vhodné použít nástroje veřejné podpory. 10. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Prosíme Vás, abyste poukázali na všechny ostatní relevantní záležitosti týkající se pokynů pro širokopásmové sítě a uvedli k nim vysvětlení