Revize Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí 1

Transkript

1 1. ÚVOD Revize Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí 1 V roce 2009 Komise přijala Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (dále jen pokyny pro širokopásmové sítě ), které mají sloužit jako vodítko při hodnocení veřejného financování širokopásmových sítí podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Níže je uveden stručný přehled souvislostí týkajících se tohoto legislativního dokumentu a jeho hlavních úspěchů. Členské státy jsou vyzývány, aby odpověděly na dotazník týkající se uplatňování pokynů. Na základě Vašich připomínek a podání ostatních zúčastněných subjektů má Komise v plánu zveřejnit začátkem roku 2012 předlohu revidovaných pokynů k veřejné konzultaci. Komise má zákonnou povinnost přijmout revidované pokyny do 30. září SOUVISLOSTI 2.1. Digitální agenda Evropská komise si pro vývoj širokopásmových sítí stanovila vysoce ambiciózní cíle, protože inteligentní investice do rychlých a velmi rychlých širokopásmových infrastruktur jsou zásadní pro vytváření pracovních míst, zvyšování hospodářské výkonnosti a konkurenceschopnosti EU z dlouhodobého hlediska 2. Strategie Evropa 2020 (dále jen EU 2020 ) 3 zdůraznila význam zavádění širokopásmového připojení pro podporu sociálního začlenění a konkurenceschopnosti v EU a stanovila ambiciózní cíle pro rozvoj širokopásmového připojení. Evropská komise v roce 2010 zahájila iniciativu Digitální agenda 4, jednu ze svých stěžejních iniciativ spadajících pod strategii EU Tato iniciativa znovu potvrdila cíl vybavit základním širokopásmovým připojením všechny obyvatele Evropy do roku 2013 a snaží se zajistit, aby do roku 2020 i) měli všichni Evropané přístup k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) a ii) nejméně polovina evropských domácností měla internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s. Odhaduje se, že na dosažení prvního cíle by byly potřebné investice ve výši až 60 miliard EUR a na dosažení druhého cíle 270 miliard EUR 5. Tyto investice budou pocházet především od komerčních provozovatelů. Ambiciózních cílů strategie EU 2020 a Digitální agendy nelze však dosáhnout bez inteligentního využívání veřejných financí 6. Veřejné financování a státní podpora budou hrát důležitou úlohu při doplňování soukromých investic a rozšiřování širokopásmového připojení a pokrytí velmi rychlými přístupovými sítěmi nové generace ( NGA ) oblastí, kde není v blízké budoucnosti pravděpodobné, že zde budou investovat tržní provozovatelé za obchodních podmínek Úř. věst. C 235, K dispozici na internetové adrese: Místopředseda Komise odpovědný za politiku hospodářské soutěže Joaquín Almunia, IP/11/54. Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Viz: Digitální agenda pro Evropu. KOM/2010/0245 f/2. Viz sdělení o širokopásmovém připojení je dostupné na adrese: Digitální agenda (v klíčovém opatření č. 8) vyzývá členské státy, aby využívaly veřejné financování v souladu s pravidly EU o hospodářské soutěži a státních podporách", aby splnily cíle pokrytí, rychlosti přenosu a využívání sítí definované ve strategii Evropa

2 2.2. Pokyny pro státní podporu širokopásmových sítí Důležitost veřejného financování a státní podpory v tomto odvětví se od roku 2003 značně zvyšuje. V polovině desetiletí se opatření státní podpory dotýkala převážně malých lokalizovaných projektů v několika málo členských státech. Od roku 2008 stále více členských států uznává nejvyšší důležitost všeobecného rozšíření širokopásmového pokrytí pro hospodářský a sociální rozvoj zemí, proto jsou vypracovávány komplexní vnitrostátní strategie pro širokopásmové připojení a opatření státní podpory tvoří nedílnou součást těchto strategií. Aby se zamezilo vytlačení soukromých investic, musí být na liberalizovaném trhu telekomunikací veřejné financování používáno opatrně. Pokyny pro širokopásmové sítě z roku 2009 stanovují podmínky, podle kterých by mělo být poskytováno veřejné financování pro rozvoj širokopásmových sítí v souladu s pravidly EU pro státní podporu: kodifikují dobře zavedenou rozhodovací praxi Komise (rozvíjenou od roku 2003) týkající se základních širokopásmových sítí, extrapolují základní zásady a uplatňují je na novou oblast velmi rychlých přístupových sítích nové generace ( NGA ) na bázi optických vláken. Hlavní politické cíle pravidel EU pro státní podpory a pokynů jsou: 1) chránit hospodářskou soutěž a napomoci vytváření konkurenčnějších a udržitelnějších trhů v odvětví elektronické komunikace; 2) zamezovat nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže, pozměňování soukromých pobídek k investicím a vytlačování obchodních iniciativ; 3) zvyšovat blahobyt spotřebitelů rozsáhlým a rychlým zaváděním širokopásmových sítí; 4) motivovat veřejné orgány ke snižování digitální propasti v případech, kdy komerční provozovatelé nemají žádné pobídky k investicím; 5) pomoci dosáhnout ambiciózních cílů strategie EU 2020 a Digitální agendy. Pro označení oblastí způsobilých k veřejnému zásahu rozlišují pokyny mezi bílými, šedými a černými místy v závislosti na tom, zda je již k dispozici příslušná soukromá infrastruktura. Veřejné financování zavádění širokopásmových sítí v bílých (většinou venkovských) oblastech, kde neexistuje žádná vhodná infrastruktura, se obecně považuje za neproblematické. Naopak investování v (hustě osídlených) oblastech, kde již existuje konkurenceschopná širokopásmová infrastruktura (černá místa), je zakázáno, zatímco projekty státní podpory v šedých místech vyžadují podrobnější analýzu. Podobná logika se používá v případě podpory NGA sítí, která rozlišuje mezi bílými místy z hlediska NGA, šedými místy z hlediska NGA a černými místy z hlediska NGA 7. V případech, kdy Komise schválí státní podporu, musí být splněna řada podmínek slučitelnosti (jak je podrobně uvedeno v odstavci 51 pokynů). Vzhledem k možnému vyššímu riziku narušení hospodářské soutěže v případě podpory na NGA sítě (protože může být v cílových oblastech například již k dispozici základní širokopásmová infrastruktura), existují doplňující podmínky slučitelnosti, které musí být splněny (podrobně popsané v odstavcích 73, 75 a 79 pokynů). 7 Tyto pojmy (bílé/šedé/černé) se používají pro zjednodušení pochopení politiky Komise v této oblasti. Tato označení představují různé druhy selhání trhu v souladu s Akčním plánem pro státní podpory (Akční plán pro státní podpory: Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech ). K dispozici na adrese:

3 2.3. Dosavadní úspěchy pokynů pro širokopásmové sítě Pokyny poskytují všem zúčastněným subjektům právní jistotu, jelikož stanoví jasný a předpokládatelný rámec pro úlohu státní podpory v tomto odvětví. Jejich dopadem bylo zlepšení opatření podpory navrhovaných členskými státy a zrychlení zpracování oznámení útvary Komise. To Komisi umožnilo přijmout rekordní počet rozhodnutí 8. Za období od 30. září 2009 (datum zveřejnění pokynů) do 31. ledna 2011 Komise zhodnotila a schválila 30 opatření na širokopásmové připojení a schválila využití více než 2,1 miliardy EUR veřejného financování na podporu hospodářské soutěže na základě pokynů. V souladu s oznámeními členských států se očekává další růst výše veřejného financování vyčleněného na rozvoj širokopásmového připojení. Evropská komise má rovněž v plánu zaměřit několik ze svých finančních nástrojů na dosažení cílů strategie EU 2020 / Digitální agendy, mezi jiným strukturální a regionální fondy (např. EFRR, EPRV, EZFRV, TEN, CIP) a případně úvěrové posílení (zaštítěné EIB a fondy EU) Cíl aktuální konzultace Pokyny pro širokopásmové sítě musí být podle svých závěrečných ustanovení přezkoumány nejpozději tři roky od svého zveřejnění, tj. do 30. září Tato revize musí reagovat na pokračující důležitý tržní, technologický a regulační vývoj v tomto odvětví. Stávající konzultace dává členským státům příležitost vyjádřit své názory na různé otázky již v rané fázi tohoto procesu. Komise provede pečlivou analýzu výsledků stávající konzultace, když bude rozhodovat o tom, v jaké míře jsou nutné změny stávajících pravidel, a předloží revidované znění k veřejné konzultaci s cílem jeho přijetí. 3. JAK SE DO TÉTO KONZULTACE ZAPOJIT? Členské státy jsou vyzývány, aby odpověděly na dotazník. Odpovědi lze zaslat v jakémkoli z úředních jazyků EU. Vzhledem k případným zdržením s překladem odpovědí zaslaných v některých jazycích bychom však uvítali, pokud by odpovědi mohly být zaslány v jednom z pracovních jazyků Komise (angličtina, francouzština nebo němčina). Jakékoliv připomínky, které jdou nad rámec tohoto dotazníku, budou také vítány. Pokud je to možné, zdůvodněte prosím svou odpověď a uveďte argumenty spolu s příklady režimů státní podpory pro širokopásmové sítě nebo jiných opatření veřejného financování z Vaší země. Termín pro odpověď je 31. srpna Odpovědi by měly být zaslány na následující ovou adresu: comp-broadbandguidelines@ec.europa.eu. Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (COMP) má v plánu zveřejnit odpovědi na tento dotazník na svých internetových stránkách: ( Pokud si respondenti nepřejí zveřejnit svou totožnost nebo část svých odpovědí, je zapotřebí to výslovně uvést a zároveň přiložit znění odpovědí, které neobsahuje důvěrné údaje. Pokud v odpovědích nebude uvedeno, že některé jejich prvky jsou důvěrné, GŘ pro hospodářskou 8 Viz sdělení Komise v MEMO/10/31 a IP/11/

4 soutěž bude mít za to, že odpovědi tyto prvky neobsahují, a mohou být tedy zveřejněny v plném rozsahu

5 DOTAZNÍK pro ČLENSKÉ STÁTY 1. OBECNÉ OTÁZKY 1.1. Uveďte, prosím, stručný přehled projektů, které jsou financovány z veřejných zdrojů pro zavádění širokopásmových sítí ve Vaší zemi, a zdůrazněte hlavní úspěchy, problémy a otázky, které považujete za podstatné v souvislosti s revizí pokynů Jak obecně hodnotíte politiku Komise v oblasti státní podpory pro širokopásmové připojení? Domníváte se, že se pokynům podařilo dosáhnout politických cílů Komise, jak jsou uvedeny výše v bodě 2.2? Podařilo se podle Vašeho názoru pokynům prosadit správnou rovnováhu mezi podporou investic do základních širokopásmových sítí a sítí NGA a omezením narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu? 1.3. Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní mezníky technologického, tržního a regulačního rozvoje v tomto odvětví od roku 2009, které by měly být zohledněny a měly mít dopad na obsah revidovaných pokynů pro širokopásmové sítě? 2. PŘEDMĚT PODPORY Stávající znění pokynů pro širokopásmové sítě rozlišuje mezi základními širokopásmovými sítěmi a NGA sítěmi, pokud jsou předmětem opatření státní podpory Považujete toto rozlišení vzhledem k současnému hospodářskému, technologickému a regulačnímu rozvoji v tomto odvětví za odůvodněné? 2.2. Považovali byste za užitečné věnovat konkrétní části pokynů pravidlům a podmínkám pro využívání veřejného financování na různé prvky infrastruktury (např. kabelovody, nenasvícená vlákna, sítě páteřního propojení atd.) nebo jiné činnosti související se zaváděním širokopásmových sítí (jako např. náklady na inženýrské sítě, modernizace vnitropodnikové kabeláže atd.)? V souladu s doporučením ohledně NGA 9 pokyny pro širokopásmové sítě definují velmi rychlé přístupové sítě nové generace ( NGA ) v odstavci 53 takto: Sítě NGA jsou kabelové přístupové sítě sestávající zcela nebo zčásti z optických prvků, které dokáží poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými vlastnostmi (jako je vyšší propustnost) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí z měděných vodičů Myslíte, že tato definice je stále vyhovující? Jinými slovy domníváte se, že v této fázi technologického a tržního rozvoje mají do definice NGA sítí spadat mimo pevných sítí na bázi optických vláken některé jiné širokopásmové technologie? Svou odpověď podrobně zdůvodněte a uveďte příklady komerčního využití Má Komise dle Vašeho názoru změnit stávající kvalitativní definici NGA (tj. hlavně řešení na bázi optických vláken) na kvantitativnější definici (například stanovením výslovných limitů pro rychlosti stahování/nahrávání nebo definováním jiných technologických kritérií)? Svou odpověď prosím zdůvodněte /572/EU: Doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) K(2010)

6 3. OBLASTI VEŘEJNÉHO ZÁSAHU Pokyny pro širokopásmové sítě rozlišují tzv. bílá, šedá a černá místa v závislosti na tom, zda je již k dispozici příslušná soukromá infrastruktura Považovali byste podle svých zkušeností s režimy státní podpory pro širokopásmové sítě ve své zemi za vhodná jiná kritéria (např. rychlost stahování/nahrávání nebo jiná technologická, regulační nebo tržní kritéria) pro určování míst s nedostatečným pokrytím širokopásmovými sítěmi? Považujete za vhodné kritérium, že místo, kde není za dostupnou cenu k dispozici minimální rychlost (stahování) 2 Mb/s, se považuje za bílé místo? Pokyny rozlišují mezi různými druhy bílých míst z hlediska NGA v závislosti na stávající základní širokopásmové infrastruktuře (bílá místa z hlediska NGA / základní bílá místa v odstavci 79, bílá místa z hlediska NGA / základní šedá místa v odstavci 73 a bílá místa z hlediska NGA / základní černá místa v bodě pokynů), aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže Setkali jste se s nějakými zvláštními obtížemi při dodržování těchto pokynů pro širokopásmové sítě? Pomáhá podle Vašich zkušeností toto rozlišení (a vyplývající rozdíl v příslušných podmínkách slučitelnosti) chránit hospodářskou soutěž a soukromé pobídky k investicím? Pokyny vyžadují, aby byly investiční plány soukromých provozovatelů v příštích třech letech zohledňovány při definování cílových míst pro veřejný zásah (viz poznámka pod čarou 31) Setkali jste se při plnění tohoto požadavku s jakýmikoli problémy? Domníváte se, že definované tříleté období je stále adekvátní časový horizont? Jaké důkazy mají dle Vašeho názoru soukromí provozovatelé předložit, aby prokázali své investiční plány v určité oblasti? 4. OBECNÁ KRITÉRIA SLUČITELNOSTI V odstavci 51 pokyny obsahují seznam obecných kritérií slučitelnosti, která musí veškerá opatření státní podpory pro širokopásmové sítě dodržet Setkali jste se s nějakými obtížemi při plnění těchto kritérií nebo můžete uvést nejosvědčenější praktiky, pokud jde o účinek striktního uplatňování těchto podmínek (např. vytváření řádného mapování, provádění veřejných konzultací, požadování poskytování velkoobchodního přístupu, sledování prováděného režimu, vytvoření mechanismu zpětného získání atd.)? Pokyny v odstavci 51 písm. e) vybízejí členské státy, aby využívaly stávající infrastrukturu s cílem zamezit duplikování zdrojů a snižovat výši podpory, aniž by byli nepatřičně zvýhodněni stávající provozovatelé (kteří obvykle mají již ve značném rozsahu zavedenou stávající infrastrukturu) Můžete vysvětlit, jak jste dosáhli správné rovnováhy mezi těmito dvěma cíli? Považujete takovou podmínku za účinnou pro dosažení daného cíle? Můžete uvést příklady zavedených osvědčených postupů z režimů státní podpory ve Vaší zemi? Za - 6 -

7 jakých okolností považujete přístup k infrastruktuře provozovatele v souladu s platným regulačním rámcem za dostatečnou ochranu? 5. PODPORA NA PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ NOVÉ GENERACE Pokyny vyžadují, aby subvencované NGA sítě podporovaly účinné a úplné oddělení a uspokojily všechny různé druhy síťového přístupu, které provozovatelé mohou požadovat (viz odstavec 79) Jaké máte zkušenosti s prováděním požadavku pokynů na otevřený přístup (tj. plný a účinný přístup) v případě NGA sítí? Můžete uvést příklady potíží nebo sporů a osvědčených postupů? 5.2. Považujete za vhodné, aby byly od příjemce podpory požadovány všechny technologicky možné produkty přístupu jako kompenzace za výhodu získanou díky veřejným financím? Domníváte se, že by některá nápravná opatření v oblasti přístupu mohla být za určitých okolností považována za nadbytečná (např. přístup ke kabelovodům a přístup k nenasvíceným vláknům), a proto není potřeba je za každých okolností požadovat, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Máte za to, že by se měla provádět rovněž analýza proporcionality obdobně jako u stávajícího telekomunikačního regulačního rámce 10 a že v zájmu splnění cíle zvyšování konkurence a snižování narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu by mělo být zavedeno pouze minimum nápravných opatření v oblasti přístupu? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. Podle odstavce 79 by měl příjemce podpory povinnost poskytovat velkoobchodní otevřený přístup po dobu alespoň sedmi let, aniž by tím byly dotčeny jiné zákonné povinnosti Považujete sedmileté období za přiměřené pro zajištění hospodářské soutěže v dotyčných místech, aniž by byli odrazeni soukromí investoři? Bylo by odůvodněné požadovat delší období, např. v případě produktů pasivního přístupu (např. kabelovodů)? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. Pokyny vyjadřují svou preferenci sítí založených na kabelech s více vlákny: V tomto ohledu je vhodné uvést, že architektura s kabely s větším počtem optických vláken (multiple fibre) umožňuje žadatelům o přístup, aby nabízeli vysokorychlostní širokopásmové služby zcela nezávisle na sobě, a proto je výhodná pro dlouhodobě udržitelnou hospodářskou soutěž. Nadto zavádění NGA sítí založených na kabelech s více vlákny podporuje obojí topologie jak přímé spojení mezi dvěma body (point-to-point), tak mezi bodem a více body (point-tomultipoint) a je tudíž neutrální z technologického hlediska Jaké jsou Vaše zkušenosti s infrastrukturami založenými na kabelech s více vlákny? Sdílíte názor, že z hlediska hospodárnosti není možno odůvodnit zavádění sítí založených na kabelech s více vlákny ve venkovských oblastech? Nebo byste z dlouhodobého hlediska považovali infrastruktury založené na kabelech s více vlákny za zásadní investici pro dosažení hospodářské soutěže v dotyčných oblastech? Některé druhy síťových architektur (např. FTTH/P2P sítě) jsou považovány za lepší pro podporu hospodářské soutěže, neboť umožňují úplné a účinné oddělení (ve srovnání např. s 10 Viz:

8 infrastrukturou FTTH/GPON), i když jsou obecně považovány za nákladnější technologické alternativy Domníváte se, že projekty financované z veřejných zdrojů mají upřednostňovat technologie podporující hospodářskou soutěž? Můžete uvést příklady osvědčených postupů využívání jedné či druhé technologie? 5.6. Navrhujete vedle podmínek uvedených v odstavcích 75 a 79 i nějaké jiné podmínky, které by přijímající podniky, jež budují subvencované NGA sítě, měly dodržovat, aby se zlepšila hospodářská soutěž a snížilo její narušení v důsledku veřejného zásahu? 6. ÚLOHA VNITROSTÁTNÍCH REGULAČNÍCH ORGÁNŮ ( VRO ) Pokyny předpokládají, že VRO budou hrát důležitou úlohu při pomoci poskytujícím orgánům stanovit podmínky pro velkoobchodní otevřený přístup. Podle odstavce 79 by členské státy měly stanovení podmínek pro velkoobchodní přístup k síti konzultovat s příslušným VRO. Od VRO se očekává, že budou v budoucnosti nadále buď provádět regulaci ex ante nebo velmi pozorně sledovat podmínky hospodářské soutěže na celém trhu se širokopásmovým připojením a v případě potřeby ukládat nezbytná nápravná opatření podle použitelného předpisového rámce. Tím, že budou členské státy vyžadovat, aby byly podmínky přístupu schvalovány nebo stanovovány VRO podle použitelných pravidel Společenství, zajistí, že na všech trzích se širokopásmovým připojením určených dotčeným VRO, budou uplatňovány neli stejné, tak alespoň velmi podobné podmínky přístupu Jaké formy spolupráce probíhají mezi orgány poskytujícími podporu a VRO a jaké formy byly dle Vašeho názoru nejužitečnější? Předkládáte plánované projekty státní podpory VRO nebo s nimi konzultujete jejich specifické aspekty (např. požadavky na přístup)? Jak by podle Vašich zkušeností s režimy státní podpory pro širokopásmové sítě mohly VRO pomoci (vnitrostátním či místním) orgánům s jejich opatřeními státní podpory pro širokopásmové sítě? Domníváte se, že mají podmínky přístupu vždy schvalovat VRO? Setkali jste se s nějakými (právními či praktickými) překážkami při zapojování VRO do opatření státní podpory pro širokopásmové sítě? V několika případech státní podpory se VRO zavázaly k řešení sporů mezi provozovatelem subvencované sítě a žadateli o přístup v případě, že by se takový spor objevil Máte zkušenosti s takovým postupem? Jsou dle Vašeho názoru VRO nejvhodnějším subjektem pro pomoc poskytujícím orgánům při řešení sporů mezi žadateli o přístup a provozovatelem subvencované sítě? 7. TRANSPARENTNOST OPATŘENÍ STÁTNÍ PODPORY Podle rozhodovací praxe Komise v této oblasti musí poskytující orgány sdílet se zúčastněnými subjekty veškeré důležité informace o režimech. Mimo jiné musí na centrální internetové stránce zveřejňovat mapy cílových oblastí a informace o plánovaných opatřeních státní podpory, přičemž tyto informace musí být veřejně dostupné alespoň jeden měsíc, aby se k nim mohly třetí strany vyjádřit. Nabídková řízení na poskytování podpory musí být - 8 -

9 prováděna v souladu se zásadami směrnice o zadávání veřejných zakázek EU 11 respektování všech podmínek pro transparentnost a nediskriminaci. při 7.1. Domníváte se, že informace zpřístupněné popsanými způsoby jsou vhodné k zajištění transparentnosti? Máte návrhy, jak dále zlepšit transparentnost režimů státní podpory pro širokopásmové sítě? Můžete uvést příklady osvědčených postupů, pokud jde o poskytování informací týkajících se opatření státní podpory pro širokopásmové sítě v různých fázích řízení? 7.2. Pravidelné zprávy určené Komisi o realizovaných projektech státní podpory na širokopásmové sítě mohou přispět ke sledování rozvoje širokopásmových sítí v celé Evropě, poskytnout vodítko co do osvědčených postupů, a pomáhat rychlému vyřešení problematických otázek, které mohou vzniknout potom, co bylo učiněno rozhodnutí o povolení. Viděli byste to jako užitečný doplňující nástroj, který by pomohl dosáhnout cílů Digitální agendy? 8. DALŠÍ BODY Několik členských států požadovalo vertikální oddělení subvencovaných sítí (velkoobchodní provozovatelé sítě se nesmí zapojovat do maloobchodního poskytování služeb), aby se zamezilo riziku vzniku diskriminace, podpořila se hospodářská soutěž a míra použití v důsledku veřejného zásahu Jaké by byly dle Vašeho názoru náklady a výhody, pokud by tato podmínka byla požadována? Za jakých okolností byste považovali vertikální oddělení za účinné nápravné opatření? Některé členské státy se v zájmu dosažení svých sociálních a ekonomických cílů zasazují za potřebu strategické úlohy státu v odvětví širokopásmových sítí. Ve většině případů se to projeví v tom, že je raději zachováno veřejné vlastnictví subvencovaných širokopásmových sítí (hlavně pasivní prvky infrastruktury, jako např. kabelovody, průlezné otvory či nenasvícená vlákna), zatímco velkoobchodní a maloobchodní provoz sítí je na základě nabídkového řízení svěřen soukromým provozovatelům Za jakých okolností považujete veřejné vlastnictví za odůvodněné? Jaké jsou dle Vašeho názoru výhody/nevýhody veřejného vlastnictví infrastruktury? 9. OPATŘENÍ, KTERÁ NEJSOU PODPOROU: ZÁSADA INVESTORA V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (MEIP) A SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SGEI) Pokyny vysvětlují opatření v oblasti širokopásmového připojení, která nespadají do působnosti pravidel o státní podpoře, zejména když je zavádění širokopásmových sítí financováno z veřejných zdrojů za tržních podmínek (bod pokynů) a když se členské státy domnívají, že na poskytnutí širokopásmové sítě by se mělo pohlížet jako na službu obecného hospodářského zájmu (bod pokynů) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Viz např. rozhodnutí Komise v případech N407/2009 Optická vlákna Katalánsko (Xarxa Oberta), Španělsko, N183/2009 projekt RAIN, Litva nebo N196/2010 projekt EstWin, Estonsko

10 9.1. Vysvětlete, do jaké míry a za jakých podmínek byly ve Vaší zemi využity nástroje MEIP nebo SGEI Domníváte se, že současné pokyny o MEIP a SGEI jsou dostatečně podrobné? Chcete se vyjádřit k použitelnosti těchto pokynů? 9.3. Pokyny trvají na striktní definici toho, co jsou SGEI v liberalizovaném odvětví telekomunikací (univerzální a povinná povaha, otevřená a neutrální síť, oddělení velkoobchodních a maloobchodních provozů atd.). Setkali jste se se zvláštními potížemi při provádění tohoto druhu opatření? Za jakých okolností byste kvalifikovali široké nasazení širokopásmové infrastruktury jako veřejnou službu? 9.4. Považujete za přiměřené, aby pro služby obecného hospodářského zájmu byly vyžadovány všechny technologicky možné produkty přístupu, anebo máte za to, že za jistých okolností by měl být snadnější přístup považován za nadbytečný (např. kabelovody a nenasvícená vlákna), a proto není třeba jej vyžadovat k tomu, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Pokud ano, vysvětlete podrobně Domníváte se, že z praktického hlediska je cesta, kterou zvolila společnost Altmark, vhodnější pro zavádění širokopásmového připojení než rámec služeb obecného hospodářského zájmu, který zvolilo Společenství? Narazili jste na nějaké obtíže při koordinaci pokynů a celkového rámce SGEI? 10. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Prosíme Vás, abyste zvlášť poukázali a vysvětlili jakékoli další relevantní záležitosti týkající se pokynů pro širokopásmové sítě