DOTAZNÍK pro ZÚČASTNĚNÉ STRANY. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod řídící orgán Regionálního operačního programu Jihovýchod

Transkript

1 1. OBECNÉ OTÁZKY DOTAZNÍK pro ZÚČASTNĚNÉ STRANY Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod řídící orgán Regionálního operačního programu Jihovýchod Byli jste zapojeni do projektů veřejného financování na zavádění širokopásmového připojení (např. jako příjemce státní podpory, žadatel o přístup či zákazník subvencované sítě atd.)? Pokud ano, zdůrazněte prosím, co považujete za největší úspěchy, problémy a záležitosti, které by byly relevantní v souvislosti s revizí pokynů. Pokud jste seznámeni s několika projekty státní podpory na širokopásmové připojení, zdůrazněte prosím, co považujete za hlavní silné a slabé stránky jednotlivých projektů. Ne, avšak v rámci realizace níže uvedené aktivity ROP JV je plánována notifikace dotčeného režimu podpory u EK.: výstavba regionálních páteřních sítí sloužících pro zpřístupnění broadbandových služeb veřejnosti (vyjma interních služeb veřejné správy) fungujících na principu nediskriminačních otevřených sítí, na podporu rozvoje prostředí pro regionální služby privátního sektoru v oblasti ICT využívajících broadbandového přístupu, (např. bezdrátové a optické sítě, prostory vybavené technologiemi pro propojení sítí aj.); aktivity motivující vstup komerčních poskytovatelů na místní telekomunikační trh (podpora nabídky), podporu ICT vybavenosti regionálních inovačních center a regionální hostingové a peeringové služby - pouze v oblastech postižených prokazatelným selháním trhu (typicky z důvodů nízké nebo nulové návratnosti soukromých investic) Jak obecně hodnotíte politiku Komise v oblasti státní podpory pro širokopásmové připojení? Domníváte se, že se pokynům podařilo dosáhnout politických cílů Komise, jak jsou uvedeny výše v bodě 2.2? Podařilo se podle Vašeho názoru pokynům prosadit správnou rovnováhu mezi podporou investic do základních širokopásmových sítí a sítí NGA a omezením narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu? Úspěšnost politiky EK je závislá na fungování vnitrostátního regulačního orgánu. V zásadě souhlasíme, avšak EK ve svých Guidelines jakožto reflexi své politiky jen velmi málo zohledňuje národní a regionální specifika Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní mezníky technologického, tržního a regulačního rozvoje v tomto odvětví od roku 2009, které by měly být zohledněny a měly mít dopad na obsah revidovaných pokynů pro širokopásmové sítě? Rozvoj datové kapacity, rychlosti připojení a pokrytí sítí mobilních operátorů, který je nutné zohlednit v požadavcích na rychlost NGA připojení. 2. PŘEDMĚT PODPORY Stávající znění pokynů pro širokopásmové sítě rozlišuje mezi základními širokopásmovými sítěmi a NGA sítěmi, pokud jsou předmětem opatření státní podpory Považujete toto rozlišení vzhledem k současnému hospodářskému, technologickému a regulačnímu rozvoji v tomto odvětví za odůvodněné?

2 Příliš ne vzhledem k rychlosti vývoje daného sektoru jinými slovy dnešní NGA je zítřejší základní širokopásmová síť. Vytvoření future-proof sítě (viz např. Finsko) je mimořádně komplikované Považovali byste za užitečné věnovat konkrétní části pokynů pravidlům a podmínkám pro využívání veřejného financování na subvencování určitých prvků infrastruktury (např. kabelovody, nenasvícená vlákna, sítě páteřního propojení atd.) nebo jiné činnosti související se zaváděním širokopásmových sítí (jako např. náklady na inženýrské sítě, modernizace vnitropodnikové kabeláže atd.)? Ano, vzhledem k nutnosti tyto podmínky specifikovat v rámci notifikace, bylo by vhodné dát jim rámcová pravidla, samozřejmě s dostatečnou volností pro regionální specifika. V souladu s doporučením ohledně NGA 1 pokyny pro širokopásmové sítě definují velmi rychlé přístupové sítě nové generace ( NGA ) v odstavci 53 takto: Sítě NGA jsou kabelové přístupové sítě sestávající zcela nebo zčásti z optických prvků, které dokáží poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými vlastnostmi (jako je vyšší propustnost) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí z měděných vodičů Myslíte, že tato definice je stále vyhovující? Jinými slovy domníváte se, že v této fázi technologického a tržního rozvoje mají do definice NGA sítí spadat mimo pevných sítí na bázi optických vláken některé jiné širokopásmové technologie? Svou odpověď podrobně zdůvodněte a uveďte příklady komerčního využití. V zásadě je definice vyhovující, optická vlákna jsou bezpochyby pro budoucí řešení výhodnější. Je zároveň vhodné nadále preferovat architekturu s kabely s větším počtem optických vláken multiple fibre, či jiná vysoce datově propustná a technologicky neutrální řešení. Rychlost a kapacita musí umožňovat příjem obsahu s vysokým rozlišením (videa nebo televizního vysílání), musí podporovat aplikace poskytované na vyžádání, které jsou náročné na šířku pásma a cenově dostupné symetrické širokopásmové připojení pro podnikové zákazníky. Síť musí mít minimální provozní náklady (OPEX), umožňovat efektivní a bezpečné oddělení provozů různých poskytovatelů služeb, mít minimální přenosovou latenci a počet aktivních uzlů v prostředí IP protokolu. Síť musí umožňovat definovat různé kvality služeb (QoS). Síť musí umožňovat souběh služeb více poskytovatelů různých i stejných služeb a umožňovat distribuci multimediálních služeb dle ITU-T G V případě nutnosti navržení FTTC řešení musí být navržena průměrná vzdálenost rozvodné skříňky ( cabinet ) od koncového uživatele (do 2 km) a kolik uživatelů bude obsluhováno z jedné rozvodné skříňky, možnost VDSL a VDSL2 a zahrnovat typy infrastruktur P2P a PON. Cílem je vytvořit páteřní síťové propojení (backhaul), které třetím stranám umožní otevřený velkoobchodní přístup. Soukromí provozovatelé budou moci přidat jejich vlastní přístupovou infrastrukturu (tj. poslední míli sítě) a dodávat širokopásmové služby konečným uživatelům nezávisle na technologické platformě, na které jsou širokopásmové služby poskytovány (např. xdsl, kabelové, bezdrátové či mobilní připojení, atd.). V závislosti na zvolené technologii realizace poslední míle může být její délka od stovek metrů (xdsl, WiFi) až po kilometry (FTTx, WiMax) /572/EU: Doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) K(2010) 6223.

3 2.4. Má Komise dle Vašeho názoru změnit stávající kvalitativní definici NGA (tj. hlavně řešení na bázi optických vláken) na kvantitativnější definici (například stanovením výslovných limitů pro rychlosti stahování/nahrávání nebo definováním jiných technologických kritérií)? Svou odpověď prosím zdůvodněte. Změna není nutná, viz odpověď výše. Navíc v době platnosti Guidelines se bude standardní přenosová rychlost zvyšovat (stačí porovnat širokopásmové a NGA sítě). 3. OBLASTI VEŘEJNÉHO ZÁSAHU Pokyny pro širokopásmové sítě rozlišují tzv. bílá, šedá a černá místa v závislosti na tom, zda je již k dispozici příslušná soukromá infrastruktura Považovali byste podle svých zkušeností s režimy státní podpory pro širokopásmové sítě za vhodná jiná kritéria (např. rychlost stahování/nahrávání nebo jiná technologická, regulační nebo tržní kritéria) pro určování míst nedostatečným pokrytím širokopásmovými sítěmi? Považujete za vhodné kritérium, že místo, kde není za dostupnou cenu k dispozici minimální rychlost (stahování) 2 Mb/s, se považuje za bílé místo? Definice bílých míst je dostatečná v obecné rovině, avšak je nutné brát v potaz mobilní operátory (viz výše). Požadavky na vymezení těchto zón jsou velmi náročné, zejména pokud vnitrostátní regulační orgán reguluje trh velmi specificky a velcí operátoři neposkytují dostatečné informace o svých plánovaných výstavbách (z objektivních důvodů). Pokyny rozlišují mezi různými druhy bílých míst z hlediska NGA v závislosti na stávající základní širokopásmové infrastruktuře (bílá místa z hlediska NGA / základní bílá místa v odstavci 79, bílá místa z hlediska NGA / základní šedá místa v odstavci 73 a bílá místa z hlediska NGA / základní černá místa v bodě pokynů), aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže Pomáhá podle Vašich zkušeností toto rozlišení (a vyplývající rozdíl v příslušných podmínkách slučitelnosti) chránit hospodářskou soutěž a soukromé pobídky k investicím? Spíše velmi komplikuje připojení odlehlých míst v rámci regionu vzhledem k absenci relevantních dat o plánech operátorů. Pokyny vyžadují, aby byly investiční plány soukromých provozovatelů v příštích třech letech zohledňovány při definování cílových míst pro veřejný zásah (viz poznámka pod čarou 31) Domníváte se, že definované tříleté období je stále adekvátní časový horizont? Jaké důkazy mohou dle Vašeho názoru soukromí provozovatelé předložit, aby prokázali své investiční plány v určité oblasti? Viz výše, tříleté období je nastaveno adekvátně. 4. OBECNÁ KRITÉRIA SLUČITELNOSTI V odstavci 51 pokyny obsahují seznam obecných kritérií slučitelnosti, která musí veškerá opatření státní podpory pro širokopásmové sítě dodržet.

4 4.1. Podařilo se podle Vašich zkušeností těmto podmínkám dosáhnout svých cílů podpořit investice, zachovat soukromé pobídky k investicím a podporovat účinnou hospodářskou soutěž u subvencovaných sítí? Ne zcela. Naplnění podmínek velmi komplikuje připojení odlehlých míst v rámci regionu. Pokyny v odstavci 51 písm. e) vybízejí členské státy, aby využívaly stávající infrastrukturu s cílem zamezit duplikování zdrojů a snižovat výši podpory, aniž by byli nepatřičně zvýhodněni stávající provozovatelé (kteří obvykle mají již ve značném rozsahu zavedenou stávající infrastrukturu) Máte zkušenosti nebo příklady k provádění této podmínky? Jak by dle Vašeho názoru měla být taková podmínka prováděna v praxi, aby byla účinná pro dosažení svého cíle? Za jakých okolností považujete přístup k infrastruktuře provozovatele v souladu s platným regulačním rámcem za dostatečnou ochranu? Naplnění tohoto pravidla vyžaduje koordinaci a ochotu různých státních institucí, soukromých investorů a územních plánů, která je praxi velmi obtížně dosažitelná. Bylo by vhodné tuto podmínku vypustit a uvést ji jako doporučení. Přístup k infrastruktuře provozovatele v souladu s platným regulačním rámcem považujeme za dostatečnou ochranu v případě, že se jedná o tržně neutrální subjekt, nikoliv komerčního oligopolního provozovatele (např. UPC). Vše navíc záleží na aktivitě a plnění funkce vnitrostátního regulačního orgánu. 5. PODPORA NA PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ NOVÉ GENERACE Pokyny vyžadují, aby subvencované NGA sítě podporovaly účinné a úplné oddělení a uspokojily všechny různé druhy síťového přístupu, které provozovatelé mohou požadovat (viz odstavec 79) Máte zkušenosti s prováděním požadavku pokynů na otevřený přístup (tj. plný a účinný přístup) v případě subvencovaných NGA sítí? Můžete uvést příklady potíží nebo sporů a osvědčených postupů? Zatím nikoliv, ale do budoucna připravujeme notifikaci dané aktivity (viz výše) Považujete za vhodné, aby byly od příjemce podpory požadovány všechny technologicky možné produkty přístupu jako kompenzace za výhodu získanou díky veřejným financím? Domníváte se, že by některá nápravná opatření v oblasti přístupu mohla být za určitých okolností považována za nadbytečná (např. přístup ke kabelovodům a přístup k nenasvíceným vláknům), a proto není potřeba je za každých okolností požadovat, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Máte za to, že by se měla provádět rovněž analýza proporcionality obdobně jako u stávajícího telekomunikačního regulačního rámce 2 a že v zájmu splnění cíle zvyšování konkurence a snižování narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu by mělo být zavedeno pouze minimum nápravných opatření v oblasti přístupu? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. Ano, považujeme za vhodné, aby byly od příjemce podpory požadovány všechny technologicky možné produkty přístupu jako kompenzace za výhodu získanou díky veřejným financím. Zmíněná nápravná opatření mohou být v některých případech opravdu nadbytečná 2 Viz:

5 (dle regionálních specifik a trhu). Analýza proporcionality by byla z tohoto důvodu vhodná, pokud je funkce vnitrostátního regulačního orgánu nedostatečná. Navíc je její korektní provedení velmi obtížné. Podle odstavce 79 by měl příjemce podpory povinnost poskytovat velkoobchodní otevřený přístup po dobu alespoň sedmi let, aniž by tím byly dotčeny jiné zákonné povinnosti Považujete sedmileté období za přiměřené pro zajištění hospodářské soutěže v dotyčných místech, aniž by byli odrazeni soukromí investoři? Bylo by odůvodněné požadovat delší období, např. v případě produktů pasivního přístupu (např. kabelovodů)? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. Doporučujeme snížení na 5 let vzhledem k čl. 57 nařízení 1083/2006 při intervencích z ERDF. Pokyny vyjadřují svou preferenci sítí založených na kabelech s více vlákny: V tomto ohledu je vhodné uvést, že architektura s kabely s větším počtem optických vláken (multiple fibre) umožňuje žadatelům o přístup, aby nabízeli vysokorychlostní širokopásmové služby zcela nezávisle na sobě, a proto je výhodná pro dlouhodobě udržitelnou hospodářskou soutěž. Nadto zavádění NGA sítí založených na kabelech s více vlákny podporuje obojí topologie jak přímé spojení mezi dvěma body (point-to-point), tak mezi bodem a více body (point-tomultipoint) a je tudíž neutrální z technologického hlediska Jaké jsou Vaše zkušenosti s infrastrukturami založenými na kabelech s více vlákny? Sdílíte názor, že z hlediska hospodárnosti není možno odůvodnit zavádění sítí založených na kabelech s více vlákny ve venkovských oblastech? Nebo byste z dlouhodobého hlediska považovali infrastruktury založené na kabelech s více vlákny za zásadní investici pro dosažení hospodářské soutěže v dotyčných oblastech? Z dlouhodobého hlediska považujeme infrastrukturu založené na kabelech s více vlákny za zásadní investici pro dosažení hospodářské soutěže v dotyčných oblastech. Některé druhy síťových architektur (např. FTTH/P2P sítě) jsou považovány za lepší pro podporu hospodářské soutěže, neboť umožňují úplné a účinné oddělení (ve srovnání např. s infrastrukturou FTTH/GPON), i když jsou obecně považovány za nákladnější technologické alternativy Byli jste zapojeni do projektů NGA? Máte zkušenosti s požadováním účinného oddělení, např. u různých technologických architektur? Můžete uvést příklady osvědčených postupů využívání jedné či druhé technologie? Ne, nebyli, další detaily viz odpovědi Navrhujete vedle podmínek uvedených v odstavcích 75 a 79 i nějaké jiné podmínky, které by přijímající podniky, jež budují subvencované NGA sítě, měly dodržovat, aby se zlepšila hospodářská soutěž a snížilo její narušení v důsledku veřejného zásahu? Ne.

6 6. ÚLOHA VNITROSTÁTNÍCH REGULAČNÍCH ORGÁNŮ ( VRO ) Pokyny předpokládají, že VRO budou hrát důležitou úlohu při pomoci poskytujícím orgánům stanovit podmínky pro velkoobchodní otevřený přístup. Podle odstavce 79 by členské státy měly stanovení podmínek pro velkoobchodní přístup k síti konzultovat s příslušným VRO. Od VRO se očekává, že budou v budoucnosti nadále buď provádět regulaci ex ante nebo velmi pozorně sledovat podmínky hospodářské soutěže na celém trhu se širokopásmovým připojením a v případě potřeby ukládat nezbytná nápravná opatření podle použitelného předpisového rámce. Tím, že budou členské státy vyžadovat, aby byly podmínky přístupu schvalovány nebo stanovovány VRO podle použitelných pravidel Společenství, zajistí, že na všech trzích se širokopásmovým připojením určených dotčeným VRO, budou uplatňovány neli stejné, tak alespoň velmi podobné podmínky přístupu Jak mohou dle Vašeho názoru pomoci VRO (vnitrostátním či místním) orgánům s jejich opatřeními státní podpory na širokopásmové připojení? Považujete za vhodné, aby podmínky přístupu vždy schvalovaly VRO? Napadají Vás jakákoli omezení pro zapojení VRO do opatření státní podpory pro širokopásmové připojení? Pokud jste byli přímo zapojeni do projektů státní podpory, zaznamenali jste jakýkoli rozdíl v případě, že byly přístupové podmínky stanoveny jako regulační opatření, oproti přístupové povinnosti vyplývající z pravidel státní podpory? Bylo by vhodné národní legislativní úpravou přenést část kompetencí při rozhodování o slučitelnosti podpory na VRO, který zná místní specifika a je kompetentní v analýze lokálního trhu. Pokud by legislativní úprava nebyla možná, navrhujeme zapojení tohoto orgánu při zpracování analýz a sledování trhu. V několika případech státní podpory se VRO zavázaly k řešení sporů mezi provozovatelem subvencované sítě a žadateli o přístup v případě, že by se takový spor objevil Máte zkušenosti s takovým postupem? Co si myslíte o úloze VRO při řešení sporů mezi žadateli o přístup a provozovatelem subvencované sítě? Ne. Role VRO v takovémto sporu je závislá na národní legislativě. 7. TRANSPARENTNOST OPATŘENÍ STÁTNÍ PODPORY Podle rozhodovací praxe Komise v této oblasti musí poskytující orgány sdílet se zúčastněnými subjekty veškeré důležité informace o režimech. Mimo jiné musí na centrální internetové stránce zveřejňovat mapy cílových oblastí a informace o plánovaných opatřeních státní podpory, přičemž tyto informace musí být veřejně dostupné alespoň jeden měsíc, aby se k nim mohly třetí strany vyjádřit. Nabídková řízení na poskytování podpory musí být prováděna v souladu se zásadami směrnice o zadávání veřejných zakázek EU 3 při respektování všech podmínek pro transparentnost a nediskriminaci Domníváte se, že informace zpřístupněné popsanými způsoby jsou vhodné k zajištění transparentnosti? Máte návrhy, jak dále zlepšit transparentnost režimů státní podpory pro širokopásmové sítě? Můžete uvést příklady osvědčených postupů, pokud jde o poskytování informací týkajících se opatření státní podpory pro širokopásmové sítě v různých fázích řízení? 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

7 Ano, pokud nebudou zneužívána. Stávající pravidla pro veřejné zakázky jsou zcela dostatečným rámcem pro dodržení transparentnosti a nediskriminace. Podporujeme jejich další posílení zásad nediskriminace a transparentnosti, např. zřízením národního informačního portálu k dané problematice tak, jak je navrženo ve strategii Digitální Česko. 8. DALŠÍ BODY Několik členských států požadovalo vertikální oddělení subvencovaných sítí (velkoobchodní provozovatelé sítě se nesmí zapojovat do maloobchodního poskytování služeb), aby se zamezilo riziku vzniku diskriminace, podpořila se hospodářská soutěž a míra použití v důsledku veřejného zásahu Jaké by byly dle Vašeho názoru náklady a výhody, pokud by tato podmínka byla požadována? Za jakých okolností byste považovali vertikální oddělení za účinné nápravné opatření? Dle našeho názoru je výhodou této podmínky zmiňované nižší riziko diskriminace a podpora hospodářské soutěže. Zamezí se vzniku mono(oligo)polů. Některé veřejné orgány se v zájmu dosažení svých sociálních a ekonomických cílů zasazují za potřebu strategické úlohy státu v odvětví širokopásmových sítí. Ve většině případů se to projeví v tom, že je raději zachováno veřejné vlastnictví subvencovaných širokopásmových sítí (hlavně pasivní prvky infrastruktury, jako např. kabelovody, průlezné otvory či nenasvícená vlákna), zatímco velkoobchodní a maloobchodní provoz sítí je na základě nabídkového řízení svěřen soukromým provozovatelům Za jakých okolností považujete veřejné vlastnictví za odůvodněné? Jaké jsou dle Vašeho názoru výhody/nevýhody veřejného vlastnictví infrastruktury? Doporučujeme, aby bylo zachováno veřejné vlastnictví subvencovaných širokopásmových sítí (hlavně pasivní prvky infrastruktury, jako např. kabelovody, průlezné otvory či nenasvícená vlákna), zatímco velkoobchodní a maloobchodní provoz sítí by byl na základě výběrového řízení svěřen soukromým provozovatelům. 9. OPATŘENÍ, KTERÁ NEJSOU PODPOROU: ZÁSADA INVESTORA V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (MEIP) A SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SGEI) Pokyny vysvětlují opatření v oblasti širokopásmového připojení, která nespadají do působnosti pravidel o státní podpoře, zejména když je zavádění širokopásmových sítí financováno z veřejných zdrojů za tržních podmínek (bod pokynů) a když se členské státy domnívají, že na poskytnutí širokopásmové sítě by se mělo pohlížet jako na službu obecného hospodářského zájmu (bod pokynů) Vysvětlete, do jaké míry a za jakých podmínek byly ve Vaší zemi využity nástroje MEIP nebo SGEI. Daná problematika je v ČR teprve uváděna do praxe a princip tržního investora je u veřejných institucí dodržován spíše výjimečně. Do budoucna je to ale určitě jedna z cest a zejména nutnost vyhovění 4. kritériu Altmark bude prostředí kultivovat. 4 Viz např. rozhodnutí Komise v případech N407/2009 Optická vlákna Katalánsko (Xarxa Oberta), Španělsko, N183/2009 projekt RAIN, Litva nebo N196/2010 projekt EstWin, Estonsko.

8 9.2. Domníváte se, že současné pokyny o MEIP a SGEI jsou dostatečně podrobné? Chcete se vyjádřit k použitelnosti těchto pokynů? Ano, použitelnost ale závisí na národním a regionálním prostředí (viz výše) Pokyny trvají na striktní definici toho, co jsou SGEI v liberalizovaném odvětví telekomunikací (univerzální a povinná povaha, otevřená a neutrální síť, oddělení velkoobchodních a maloobchodních provozů atd.). Setkali jste se se zvláštními potížemi při provádění tohoto druhu opatření? Za jakých okolností byste kvalifikovali široké nasazení širokopásmové infrastruktury jako veřejnou službu? Ano, použitelnost závisí na národním a regionálním prostředí (viz výše). Vhledem k velmi snadnému budování monopolů při dostatečném kapitálu by široké nasazení širokopásmové infrastruktury mohlo být kvalifikováno jako veřejná služba poměrně často (v souladu s odpovědí 8.2) Považujete za přiměřené, aby pro služby obecného hospodářského zájmu byly vyžadovány všechny technologicky možné produkty přístupu, anebo máte za to, že za jistých okolností by měl být snadnější přístup považován za nadbytečný (např. kabelovody a nenasvícená vlákna), a proto není třeba jej vyžadovat k tomu, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Pokud ano, vysvětlete podrobně. Pracovní skupina Digitální Česko při MPO směřuje spíš k široké definici přístupových technologií (dále viz odpověď 2.2 a 5.2). 10. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Prosíme Vás, abyste poukázali na všechny ostatní relevantní záležitosti týkající se pokynů pro širokopásmové sítě a uvedli k nim vysvětlení.