Odpovědi na otázky dotazníku k revizi Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí

Transkript

1 Odpovědi na otázky dotazníku k revizi Pokynů Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí 1. OBECNÉ OTÁZKY 1.1. Byli jste zapojeni do projektů veřejného financování na zavádění širokopásmového připojení (např. jako příjemce státní podpory, žadatel o přístup či zákazník subvencované sítě atd.)? Pokud ano, zdůrazněte prosím, co považujete za největší úspěchy, problémy a záležitosti, které by byly relevantní v souvislosti s revizí pokynů. Pokud jste seznámeni s několika projekty státní podpory na širokopásmové připojení, zdůrazněte prosím, co považujete za hlavní silné a slabé stránky jednotlivých projektů. Odpověď: Podle informací, které máme k dispozici, nejsou v České republice zatím s veřejným financováním širokopásmového připojení velké zkušenosti. Projekt Bezdrátová Praha připravovaný Magistrátem hl. města Prahy v letech byl poté, když vedení města nereagovalo na upozornění provozovatelů mobilních sítí a jejich asociací na rozpor projektu s principy veřejné podpory, na základě stanoviska Evropské komise z r omezen pouze na zajištění přístupu k webovým stránkám veřejné správy. 1 Obecně pokládáme za nezbytné u všech projektů žádajících o využití veřejné podpory předem posoudit existující stav nabídky připojení subjektem nezávislým na žadateli o podporu. Vnitrostátní regulační orgán, v České republice má toto postavení Český telekomunikační úřad (dále jen ČTÚ ), sleduje vývoj v budování sítí pro širokopásmové připojení, jeho kompetence jsou však při sběru informací omezeny pouze na podnikatele v elektronických komunikacích a případně na informace od nich. Bez přímého dotazu nemají podnikatelé povinnost sdělovat, jakým způsobem byla výstavba financována a zda jsou příjemci veřejné podpory. Tato skutečnost je limitující pro mapování situace v rozvoji širokopásmových sítí Jak obecně hodnotíte politiku Komise v oblasti státní podpory pro širokopásmové připojení? Domníváte se, že se pokynům podařilo dosáhnout politických cílů Komise, jak jsou uvedeny výše v bodě 2.2? Podařilo se podle Vašeho názoru pokynům prosadit správnou rovnováhu mezi podporou investic do základních širokopásmových sítí a sítí NGA a omezením narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu? Odpověď: Jak je již uvedeno v odpovědi na otázku 1.1, není zatím v České republice v oblasti veřejné podpory pro širokopásmové připojení dostatek zkušeností. Unijní pokyny k možnostem využití veřejné podpory však považujeme za nezbytný nástroj pro zacílení podpory do lokalit, které by jinak nebyly síťovou infrastrukturou pokryty, a pro nastavení takového systému podpory, který nebude na jedné straně v rozporu s pravidly 1 Podrobnosti k projektu Bezdrátová Praha je možné nalézt na stránkách DG COM (rozhodnutí Komise ze dne ve věci NN 24/07). 1

2 hospodářské soutěže a na straně druhé rozšíří počty občanů, kteří se mohou aktivně zapojit do tzv. informační společnosti. Veřejná podpora tak může napomoci k naplnění cílů Digitální agendy v lokalitách v současné době bez možnosti připojení (např. v České republice žije dle našeho zjištění v takových lokalitách 1,46% občanů). Zajištění připojení pro tyto občany je vysoce žádoucí a veřejná podpora je často jedinou možností, jak toho dosáhnout. Tyto pokyny však musí vycházet z konkrétních národních podmínek, jejichž respektování je předpokladem pro zajištění požadovaných cílů. Ohled na národní specifika i v případech použití veřejné podpory není ve stávajícím znění pokynů dostatečně zakotven. Zahraniční příklady ukazují, že ani aplikace pokynů nemusí vždy zabránit narušení hospodářské soutěže a vytlačování soukromých investic investicemi veřejnými. 2 Za nevhodné a z pohledu rozvoje infrastruktury dokonce kontraproduktivní považujeme rozdělení infrastruktury na základní a NGA a nastavení jejich odlišných pravidel pro využití veřejné podpory. Toto rozdělení a nastavení odlišných pravidel pro využití veřejné podpory považujeme za odklon od principů technologické neutrality. Diskutované rozdělení nebere v potaz ani technologický rozvoj a možnosti zdokonalení základní infrastruktury, jak se stalo již opakovaně v případě základní metalické infrastruktury. Požadovaných cílů Digitální agendy a v České republice konkrétně Digitálního Česka lze dosáhnout i budováním jiných infrastruktur, a to zejména v souvislosti s využitím kmitočtů z tzv. digitální dividendy. Současně pokládáme za potřebné uvést, že jedním z hlavních důvodů pro nepořízení vysokorychlostního připojení na straně nepřipojených domácností, který opakovaně uvádí řada průzkumů 3, je často nezájem o tuto službu, nikoliv fyzická nedostupnost potřebné infrastruktury nebo cena za připojení. Proto se domníváme, že kroky zaměřené na podporu rozšíření penetrace vysokorychlostního připojení a tedy i plnění politických cílů je třeba zaměřit i na podporu poptávky Jaké jsou podle Vašeho názoru hlavní mezníky technologického, tržního a regulačního rozvoje v tomto odvětví od roku 2009, které by měly být zohledněny a měly mít dopad na obsah revidovaných pokynů pro širokopásmové sítě? Odpověď: Za důležitý mezník rozvoje v odvětví lze považovat vydání Digitální agendy, která konkrétně stanovuje cíle rozvoje širokopásmových sítí v zemích Evropské unie. Revidované pokyny pro širokopásmové sítě by měly zohledňovat současný i očekávaný technologický rozvoj jako např. současné masové nasazování technologií VDSL a DOCSIS 3.0 na trhu pevného připojení a postupné nasazování technologie LTE na trhu mobilního vysokorychlostního připojení. Existují obavy, že pouhá mechanická aplikace regulačních principů, vytvořených původně s cílem liberalizovat někdejší monopolní telekomunikační trhy, i na širokopásmové sítě a sítě NGA budované v konkurenčním prostředí může vést k vytvoření regulačního prostředí, které nebude vytvářet prostor k potřebným masivním soukromým investicím do těchto sítí. Dalším důležitým 2 Např. veřejná podpora budování infrastruktury ve francouzském regionu Hauts-de-Seine. 3 Například průzkum - Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2010, Český statistický úřad

3 mezníkem pro regulační působení je revidovaný regulační rámec z roku 2009, jehož aplikace je přímo svázána s možnostmi podpory při realizaci deklarovaných cílů v sektoru elektronických komunikací. V České republice konkrétně jde o vládou schválené materiály Státní politika v elektronických komunikacích-digitální Česko (usnesení vlády č. 50/2011), která stanovuje cíle rozvoje širokopásmových sítí pro Českou republiku, a Postup Českého telekomunikačního úřadu při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu v období do roku 2012 (usnesení vlády č. 78/2011), který m.j. definuje postupy pro uvolnění pásem z digitální dividendy a jejich využití pro zajištění cílů Digitálního Česka. Dále je nutno uvést i novelu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích, dále jen ZEK ), který je v současné době ve schvalovacím řízení v PSP ČR. Za obecnější faktory lze označit existenci finančních pobídek pro investory i na straně poptávky, finanční potenciál státu investovat do budování širokopásmových sítí s následným uplatněním principu otevřeného přístupu ( open access ) pro poskytovatele služeb, míru veřejného zájmu a podporu poptávky po službách širokopásmového přístupu. 2. PŘEDMĚT PODPORY Stávající znění pokynů pro širokopásmové sítě rozlišuje mezi základními širokopásmovými sítěmi a NGA sítěmi, pokud jsou předmětem opatření státní podpory Považujete toto rozlišení vzhledem k současnému hospodářskému, technologickému a regulačnímu rozvoji v tomto odvětví za odůvodněné? Odpověď: Rozdělení sítí na základní a NGA odporuje principu technologické neutrality a současně i opomíjí mobilní technologie. Díky technologickému rozvoji se rozdíly v poskytovaných službách u obou typů sítí postupně zmenšují. Využití veřejné podpory pro výstavbu NGA sítí v tzv. základní černé oblasti může vést v těchto oblastech k výraznému narušení hospodářské soutěže a k vytlačování soukromých investic do základních širokopásmových i NGA sítí. Veřejná podpora by měla být zaměřená zejména na dosažení cílů Digitální agendy bez vazby na způsob realizace. Považujeme za zbytečné vymezovat zvláštní přístup k veřejné podpoře pro budování sítí NGA jen formou optických sítí. Tato definice je ve smyslu deklarovaných cílů a pravidel veřejné podpory dále neudržitelná. Viz odpověď na otázku č Považovali byste za užitečné věnovat konkrétní části pokynů pravidlům a podmínkám pro využívání veřejného financování na subvencování určitých prvků infrastruktury (např. kabelovody, nenasvícená vlákna, sítě páteřního propojení atd.) nebo jiné činnosti související se zaváděním širokopásmových sítí (jako např. náklady na inženýrské sítě, modernizace vnitropodnikové kabeláže atd.)? Odpověď: Lze jenom doporučit soustředit činnosti na novelizaci pokynů do všech směrů, které urychlí přechod ke službám poskytovaným na sítích NGA. Proto bychom 3

4 uvítali vznik pokynů a pravidel pro zpřístupnění nemovitého majetku ve vlastnictví všech subjektů za účelem rozvoje NGA sítí (kolektory, kanalizace, teplovody, metro, budovy apod.). Podpora zpřístupnění tohoto majetku pro účely budovaní NGA sítí by výrazně snížila investiční náročnost a urychlila rozvoj NGA sítí. Subjekty, a to včetně subjektů veřejné správy, totiž často odmítají zpřístupnit jimi vlastněnou infrastrukturu, případně požadují často přehnaně vysoké a nerealistické částky a přísně nastavená věcná břemena. Navíc často dochází k diskriminaci v důsledku různého přístupu k různým žadatelům o zpřístupnění. Obdobná připomínka se týká i zemních prací při budování optických sítí, které tvoří převážnou část nákladů na jejich realizaci a zřejmě jsou také jednou z největších překážek pro jejich rozvoj. V neposlední řadě za zmínku stojí i formulace stavebních podmínek pro vnitřní kabelové rozvody. Také by bylo vhodné uvést příklady pro financování různých prvků pasivní infrastruktury. Nad rámec pokynů pokládáme pro výstavbu přístupových NGA sítí za potřebné zabývat se i podporou připojení těchto sítí k páteřním sítím, neboť bez tohoto připojení je zde riziko vzniku izolovaných NGA sítí nebo vzniku faktorů omezujících přenosové rychlosti těchto sítí připojovaných k páteřním sítím. V této souvislosti je však nutné upozornit na omezené možnosti regulačních orgánů v sektoru elektronických komunikací, jejichž kompetence jsou zpravidla omezeny pouze na podnikatele v elektronických komunikacích. V souladu s doporučením ohledně NGA 4 pokyny pro širokopásmové sítě definují velmi rychlé přístupové sítě nové generace ( NGA ) v odstavci 53 takto: Sítě NGA jsou kabelové přístupové sítě sestávající zcela nebo zčásti z optických prvků, které dokáží poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými vlastnostmi (jako je vyšší propustnost) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí z měděných vodičů Myslíte, že tato definice je stále vyhovující? Jinými slovy domníváte se, že v této fázi technologického a tržního rozvoje mají do definice NGA sítí spadat mimo pevných sítí na bázi optických vláken některé jiné širokopásmové technologie? Svou odpověď podrobně zdůvodněte a uveďte příklady komerčního využití. Odpověď: Jak je již uvedeno výše, definice NGA pro účely pokynů by měla zohledňovat technologickou neutralitu a neměla by být vymezena pouze pevnými sítěmi na bázi optických kabelů tak, jak je tomu v doporučení o NGA. Moderní rádiové technologie a mobilní sítě 4. generace budou využívány k pokrytí oblastí, ve kterých by bylo budování optických sítí s ohledem na řídké osídlení velmi nákladné a ekonomicky neúnosné. Zajistí při tom rovnocenné širokopásmové připojení nezbytné pro ekonomický rozvoj těchto oblastí. Jsme toho názoru, že z pohledu veřejné podpory by nemělo docházet při analýze dostupnosti připojení v dané lokalitě k rozlišení mezi základními technologiemi a NGA, ale /572/EU: Doporučení Komise ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) K(2010)

5 mělo by být přihlíženo ke stavu místní nabídky/poptávky a rozvojovým plánům soukromého sektoru v oblasti NGA Má Komise dle Vašeho názoru změnit stávající kvalitativní definici NGA (tj. hlavně řešení na bázi optických vláken) na kvantitativnější definici (například stanovením výslovných limitů pro rychlosti stahování/nahrávání nebo definováním jiných technologických kritérií)? Svou odpověď prosím zdůvodněte. Odpověď: Jak vyplývá i z předchozích odpovědí, považujeme za účelné definici NGA změnit tak, aby odpovídala principu technologické neutrality. Považujeme za vhodné doplnění této definice také o kvantitativní parametry, což by umožnilo zařadit mezi NGA i některé základní sítě splňující definované kvantitativní parametry (stávající sítě využívající nových technologií). Jsme si ale vědomi možných problémů při vymezování některých nezbytných pojmů, jako je např. přenosová rychlost, a to zejména pro kontrolu jejich plnění. Nominální přenosová rychlost, tj. rychlost deklarovaná poskytovatelem připojení a uvedená ve smlouvě, neodpovídá ve většině případů realitě, skutečně dosahovanou přenosovou rychlost je třeba definovat i ověřovat statisticky. Tento problém by měl být odstraněn po implementaci nového regulačního rámce, kdy bude v České republice povinností poskytovatele služby uvádět ve smlouvě garantovanou minimální kvalitu služby ( 63 novely ZEK). 3. OBLASTI VEŘEJNÉHO ZÁSAHU Pokyny pro širokopásmové sítě rozlišují tzv. bílá, šedá a černá místa v závislosti na tom, zda je již k dispozici příslušná soukromá infrastruktura Považovali byste podle svých zkušeností s režimy státní podpory pro širokopásmové sítě za vhodná jiná kritéria (např. rychlost stahování/nahrávání nebo jiná technologická, regulační nebo tržní kritéria) pro určování míst nedostatečným pokrytím širokopásmovými sítěmi? Považujete za vhodné kritérium, že místo, kde není za dostupnou cenu k dispozici minimální rychlost (stahování) 2 Mb/s, se považuje za bílé místo? Odpověď: V České republice není zatím s poskytováním veřejné podpory pro širokopásmové sítě dostatek zkušeností. Jako vhodná kritéria považujeme v současné době absenci možnosti jakéhokoliv připojení nebo nominální přenosovou rychlost nižší než 2 Mbit/s pro určení bílých míst a absenci funkčního konkurenčního prostředí pro určení šedých míst. Vymezení pojmu nominální přenosová rychlost vyplývá z předchozí odpovědi. Podle našeho názoru by cena za připojení měla vznikat v konkurenčním prostředí a ne jako výsledek regulace. Vedle těchto kritérií by ovšem bylo vhodné zohlednit i rozdílné cenové hladiny v jednotlivých oblastech s různou úrovní konkurence. Pokyny rozlišují mezi různými druhy bílých míst z hlediska NGA v závislosti na stávající základní širokopásmové infrastruktuře (bílá místa z hlediska NGA / základní bílá místa v odstavci 79, bílá místa z hlediska NGA / základní šedá místa v odstavci 73 a 5

6 bílá místa z hlediska NGA / základní černá místa v bodě pokynů), aby bylo omezeno narušení hospodářské soutěže Pomáhá podle Vašich zkušeností toto rozlišení (a vyplývající rozdíl v příslušných podmínkách slučitelnosti) chránit hospodářskou soutěž a soukromé pobídky k investicím? Odpověď: V České republice není zatím s rozlišováním oblastí na bílé, šedé a černé a s jeho vlivem na hospodářskou soutěž a soukromé pobídky k investicím dostatek zkušeností. Nicméně jsme názoru, že rozlišení na základní sítě a NGA a s tím spojený jiný přístup k povolení veřejné podpory nemusí vždy v dostatečné míře chránit investice privátních subjektů a může tím vést k narušení hospodářské soutěže. Za problematickou považujeme možnost použít veřejnou podporu v lokalitách, kde jsou nabízeny služby více operátorů využívajících různé základní technologie splňující dodatečné kvantitativní parametry, rovněž jako problematickou považujeme i možnost použít veřejnou podporu v NGA šedých oblastech. Pokyny vyžadují, aby byly investiční plány soukromých provozovatelů v příštích třech letech zohledňovány při definování cílových míst pro veřejný zásah (viz poznámka pod čarou 31) Domníváte se, že definované tříleté období je stále adekvátní časový horizont? Jaké důkazy mohou dle Vašeho názoru soukromí provozovatelé předložit, aby prokázali své investiční plány v určité oblasti? Odpověď: Uvedené tříleté období je dostačující, odpovídá potřebám strategie Digitální Česko. Soukromí provozovatelé by měli pro toto období předložit své obchodní plány dokladující, jak budou svou síť technicky zdokonalovat v souladu s poptávkou, i jak budou plnit politické cíle rozvoje širokopásmových sítí. Považujeme však za nutné upozornit, že předložení plánu není jakkoliv závazný důkaz, investor může v tříletém (či jinak dlouhém) období své záměry libovolně měnit. Dodržování takovýchto plánů nelze vymáhat, pokud závazek k jejich realizaci nebyl např. podmínkou pro přidělení veřejné podpory a podpora nebyla adresně určena na realizaci jednotlivých dílčích částí tohoto plánu. 4. OBECNÁ KRITÉRIA SLUČITELNOSTI V odstavci 51 pokyny obsahují seznam obecných kritérií slučitelnosti, která musí veškerá opatření státní podpory pro širokopásmové sítě dodržet Podařilo se podle Vašich zkušeností těmto podmínkám dosáhnout svých cílů podpořit investice, zachovat soukromé pobídky k investicím a podporovat účinnou hospodářskou soutěž u subvencovaných sítí? Odpověď: S aplikací současného znění pokynů není v České republice dostatek zkušeností. Stížnosti některých podnikatelských subjektů pocházejí z doby ještě před jejich vydáním. Příklady z jiných zemí však ukazují, že aplikace současných podmínek může vést k vytlačování soukromých investic investicemi z veřejných zdrojů. Jako hlavní důvod je uváděno, že při posuzování veřejné podpory do sítí NGA nejsou dostatečně 6

7 zohledňovány již existující základní širokopásmové sítě. Větší důraz než doposud by proto měl být kladen na podrobné zmapování a analýzu pokrytí a stavu aktuální nabídky a poptávky v dané lokalitě subjektem nezávislým na potenciálním příjemci i poskytovateli veřejné podpory s ohledem na to, zda nedošlo k selhání trhu. ČTÚ provádí mapování geografického pokrytí až od začátku roku Pokyny v odstavci 51 písm. e) vybízejí členské státy, aby využívaly stávající infrastrukturu s cílem zamezit duplikování zdrojů a snižovat výši podpory, aniž by byli nepatřičně zvýhodněni stávající provozovatelé (kteří obvykle mají již ve značném rozsahu zavedenou stávající infrastrukturu) Máte zkušenosti nebo příklady k provádění této podmínky? Jak by dle Vašeho názoru měla být taková podmínka prováděna v praxi, aby byla účinná pro dosažení svého cíle? Za jakých okolností považujete přístup k infrastruktuře provozovatele v souladu s platným regulačním rámcem za dostatečnou ochranu? Odpověď: ČTÚ je povinen řídit se při ukládání povinností umožnit přístup k infrastruktuře vždy v souladu s ustanovením 5 odst. 4 ZEK zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality. Toto lze považovat za dostatečnou ochranu zájmů i těch subjektů, jimž je povinnost případně uložena. Podle našeho názoru mohou nastat 4 scénáře využití stávající infrastruktury: 1. Infrastruktura je vlastnictvím podnikatele v elektronických komunikacích, podniku s významnou tržní silou na daném trhu přístup k infrastruktuře pro poskytovatele služeb by měl být zajištěn v rámci nápravných opatření na základě výsledků analýzy relevantního trhu. 2. Infrastruktura je ve vlastnictví podnikatele v elektronických komunikacích, subjektu, který nemá významnou tržní silou na daném trhu přístup k této infrastruktuře může být uložen jako povinnost v souladu s 84 odst. 3 ZEK ve specifikovaných případech (ochrana životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnost státu nebo cíle územního plánování). 3. Infrastruktura je ve vlastnictví podnikatelského subjektu mimo sektor elektronických komunikací přístup lze dohodnout pouze smluvně, nelze ho docílit regulačním zásahem. 4. Infrastruktura je ve vlastnictví subjektů veřejné správy otevřený přístup by měl být zajištěn v souladu s předem nastavenými podmínkami veřejné podpory. K výstavbě paralelní infrastruktury s veřejnou podporou by mělo dojít jen v případě, že nebyl umožněn přístup k infrastruktuře a nelze ho docílit ani regulačním zásahem, ani nedojde k dohodě. 5. PODPORA NA PŘÍSTUPOVÉ SÍTĚ NOVÉ GENERACE Pokyny vyžadují, aby subvencované NGA sítě podporovaly účinné a úplné oddělení a uspokojily všechny různé druhy síťového přístupu, které provozovatelé mohou požadovat (viz odstavec 79). 7

8 5.1. Máte zkušenosti s prováděním požadavku pokynů na otevřený přístup (tj. plný a účinný přístup) v případě subvencovaných NGA sítí? Můžete uvést příklady potíží nebo sporů a osvědčených postupů? Odpověď: V České republice není znám projekt, který by čerpal povolenou veřejnou podporu podle současných pokynů Považujete za vhodné, aby byly od příjemce podpory požadovány všechny technologicky možné produkty přístupu jako kompenzace za výhodu získanou díky veřejným financím? Domníváte se, že by některá nápravná opatření v oblasti přístupu mohla být za určitých okolností považována za nadbytečná (např. přístup ke kabelovodům a přístup k nenasvíceným vláknům), a proto není potřeba je za každých okolností požadovat, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Máte za to, že by se měla provádět rovněž analýza proporcionality obdobně jako u stávajícího telekomunikačního regulačního rámce 5 a že v zájmu splnění cíle zvyšování konkurence a snižování narušení hospodářské soutěže v důsledku veřejného zásahu by mělo být zavedeno pouze minimum nápravných opatření v oblasti přístupu? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. Odpověď: Veřejná podpora by v případě budování širokopásmových přístupových sítí měla být zaměřena zejména na široké spektrum pasivní infrastruktury vždy podle potřeb daného projektu, použité technologie a situace v dané lokalitě. Pro infrastrukturu, pro jejíž výstavbu byla využita veřejná podpora, by vždy měla platit povinnost zpřístupnění. Problematika přístupu by měla být (aspoň obecně) řešena již v rámci stavebního řízení (např. stanovením podmínek pro budování, volné kapacity, sdílení např. výkopů apod.). Neměl by však být požadován přístup k vyšším síťovým prvkům, které byly financovány ze soukromých zdrojů bez využití podpory či dokonce k širokopásmovým službám. Podle odstavce 79 by měl příjemce podpory povinnost poskytovat velkoobchodní otevřený přístup po dobu alespoň sedmi let, aniž by tím byly dotčeny jiné zákonné povinnosti Považujete sedmileté období za přiměřené pro zajištění hospodářské soutěže v dotyčných místech, aniž by byli odrazeni soukromí investoři? Bylo by odůvodněné požadovat delší období, např. v případě produktů pasivního přístupu (např. kabelovodů)? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti. Odpověď: Domníváme se, že příjemce podpory na vybudování pasivní infrastruktury by měl poskytovat přístup k této infrastruktuře po maximálně možnou dobu, např. 10 let, nebo by tato povinnost neměla být časově omezena. Koresponduje to i s předpokládanou životností a odpisovou dobou těchto produktů pasivní infrastruktury. Pokyny vyjadřují svou preferenci sítí založených na kabelech s více vlákny: V tomto ohledu je vhodné uvést, že architektura s kabely s větším počtem optických vláken (multiple fibre) umožňuje žadatelům o přístup, aby nabízeli vysokorychlostní 5 Viz: 8

9 širokopásmové služby zcela nezávisle na sobě, a proto je výhodná pro dlouhodobě udržitelnou hospodářskou soutěž. Nadto zavádění NGA sítí založených na kabelech s více vlákny podporuje obojí topologie jak přímé spojení mezi dvěma body (point-to-point), tak mezi bodem a více body (point-to-multipoint) a je tudíž neutrální z technologického hlediska Jaké jsou Vaše zkušenosti s infrastrukturami založenými na kabelech s více vlákny? Sdílíte názor, že z hlediska hospodárnosti není možno odůvodnit zavádění sítí založených na kabelech s více vlákny ve venkovských oblastech? Nebo byste z dlouhodobého hlediska považovali infrastruktury založené na kabelech s více vlákny za zásadní investici pro dosažení hospodářské soutěže v dotyčných oblastech? Odpověď: Jsme toho názoru, že určení vhodné technologie, typu infrastruktury, síťové architektury, typu kabelu včetně počtu optických vláken by mělo vždy vycházet z potřeb dané lokality (včetně rezerv pro výhled), případně z možností projektu. I pro projekty využívající veřejnou podporu by mělo s ohledem na princip proporcionality a hospodárnosti platit, že podnikatelský subjekt buduje příslušnou infrastrukturu se záměrem, aby jejím využitím co nejefektivněji uspokojoval současnou i budoucí poptávku zákazníků. V dnešní době lze jen obtížně předvídat, jaké další možnosti vylepšení stávajících i nově budovaných sítí přinese v budoucnu technologický pokrok. V tomto kontextu lze proto stěží považovat sítě založené na kabelech s větším počtem optických vláken za jediný možný způsob dosažení hospodářské soutěže v dané oblasti. Je nám při tom známo, že některé druhy síťových architektur optických sítí jsou považovány z hlediska podpory hospodářské soutěže za výhodnější, protože umožňují úplné a účinné oddělení (P2P sítě). Některé druhy síťových architektur (např. FTTH/P2P sítě) jsou považovány za lepší pro podporu hospodářské soutěže, neboť umožňují úplné a účinné oddělení (ve srovnání např. s infrastrukturou FTTH/GPON), i když jsou obecně považovány za nákladnější technologické alternativy Byli jste zapojeni do projektů NGA? Máte zkušenosti s požadováním účinného oddělení, např. u různých technologických architektur? Můžete uvést příklady osvědčených postupů využívání jedné či druhé technologie? Odpověď: Domníváme se, že u projektů financovaných z veřejných zdrojů by neměly být preferovány žádné konkrétní typy topologií nebo technologií, jako např. aktivní nebo pasivní sítě. Vzhledem k rychlému technologickému vývoji by jakékoli soudy ohledně toho, které řešení je ze současného pohledu považováno za lepší pro podporu hospodářské soutěže, měly jen omezenou časovou platnost. Rozhodující by měla vždy být ekonomická efektivnost projektu, která by měla být zkoumána v souvislosti s rozhodováním o přidělení veřejné podpory Navrhujete vedle podmínek uvedených v odstavcích 75 a 79 i nějaké jiné podmínky, které by přijímající podniky, jež budují subvencované NGA sítě, měly dodržovat, aby se zlepšila hospodářská soutěž a snížilo její narušení v důsledku veřejného zásahu? Odpověď: Žádné další podmínky nenavrhujeme. 9

10 6. ÚLOHA VNITROSTÁTNÍCH REGULAČNÍCH ORGÁNŮ ( VRO ) Pokyny předpokládají, že VRO budou hrát důležitou úlohu při pomoci poskytujícím orgánům stanovit podmínky pro velkoobchodní otevřený přístup. Podle odstavce 79 by členské státy měly stanovení podmínek pro velkoobchodní přístup k síti konzultovat s příslušným VRO. Od VRO se očekává, že budou v budoucnosti nadále buď provádět regulaci ex ante nebo velmi pozorně sledovat podmínky hospodářské soutěže na celém trhu se širokopásmovým připojením a v případě potřeby ukládat nezbytná nápravná opatření podle použitelného předpisového rámce. Tím, že budou členské státy vyžadovat, aby byly podmínky přístupu schvalovány nebo stanovovány VRO podle použitelných pravidel Společenství, zajistí, že na všech trzích se širokopásmovým připojením určených dotčeným VRO, budou uplatňovány ne-li stejné, tak alespoň velmi podobné podmínky přístupu Jak mohou dle Vašeho názoru pomoci VRO (vnitrostátním či místním) orgánům s jejich opatřeními státní podpory na širokopásmové připojení? Považujete za vhodné, aby podmínky přístupu vždy schvalovaly VRO? Napadají Vás jakákoli omezení pro zapojení VRO do opatření státní podpory pro širokopásmové připojení? Pokud jste byli přímo zapojeni do projektů státní podpory, zaznamenali jste jakýkoli rozdíl v případě, že byly přístupové podmínky stanoveny jako regulační opatření, oproti přístupové povinnosti vyplývající z pravidel státní podpory? Odpověď: Považujeme alespoň částečné zapojení národních regulačních orgánů (v oblasti elektronických komunikací i v oblasti ochrany hospodářské soutěže) do opatření veřejné podpory pro širokopásmové připojení za nezbytné. Aby se předešlo záměrnému zkreslování dat, měly by se regulační orgány podílet na procesu analýzy a verifikace dat o pokrytí. Podmínky přístupu k vybudované infrastruktuře by měly ve všech případech schvalovat národní regulační orgány, aby byl zajištěn jednotný výklad pravidel. Národní regulační orgány mají přehled o působení podnikatelů v elektronických komunikacích a o vývoji na trhu, a tak mohou přispět k optimálnímu nastavení podmínek přístupu. V několika případech státní podpory se VRO zavázaly k řešení sporů mezi provozovatelem subvencované sítě a žadateli o přístup v případě, že by se takový spor objevil Máte zkušenosti s takovým postupem? Co si myslíte o úloze VRO při řešení sporů mezi žadateli o přístup a provozovatelem subvencované sítě? Odpověď: V případě, že se jedná o podnikatele v elektronických komunikacích, jsou spory mezi provozovatelem subvencované sítě a žadateli o přístup řešeny ČTÚ v souladu s platnou legislativou České republiky. Přístup k síti může být na základě výsledků analýz relevantních trhů postupem podle 51 odst. 3 písm. d) ZEK uložen jako povinnost podniku s významnou tržní silou. Po předchozím projednání s Komisí je však ČTÚ podle odst. 4 tamtéž oprávněn těmto podnikům kromě povinností uvedených v odst. 3 uložit i jiné povinnosti. Rovněž pro řešení sporů v této souvislosti má ČTÚ kompetence (standardně podle 127 zákona o elektronických komunikacích). V případech, kdy se nejedná o podnik s významnou tržní silou, lze využít 84 odst. 3 10

11 (případně 79) téhož zákona. V jiných případech se nelze zpřístupnění domoci zásahem ze strany ČTÚ. 7. TRANSPARENTNOST OPATŘENÍ STÁTNÍ PODPORY Podle rozhodovací praxe Komise v této oblasti musí poskytující orgány sdílet se zúčastněnými subjekty veškeré důležité informace o režimech. Mimo jiné musí na centrální internetové stránce zveřejňovat mapy cílových oblastí a informace o plánovaných opatřeních státní podpory, přičemž tyto informace musí být veřejně dostupné alespoň jeden měsíc, aby se k nim mohly třetí strany vyjádřit. Nabídková řízení na poskytování podpory musí být prováděna v souladu se zásadami směrnice o zadávání veřejných zakázek EU 6 při respektování všech podmínek pro transparentnost a nediskriminaci Domníváte se, že informace zpřístupněné popsanými způsoby jsou vhodné k zajištění transparentnosti? Máte návrhy, jak dále zlepšit transparentnost režimů státní podpory pro širokopásmové sítě? Můžete uvést příklady osvědčených postupů, pokud jde o poskytování informací týkajících se opatření státní podpory pro širokopásmové sítě v různých fázích řízení? Odpověď: Za klíčovou část rozhodování o poskytnutí veřejné podpory považujeme analýzu aktuálního stavu pokrytí infrastrukturou pro širokopásmové připojení. Tato analýza by měla být podrobena verifikaci subjektem nezávislým na žadateli o podporu i na poskytovateli podpory, viz též odpověď na otázku 6.1. Ke zvážení se nabízí i možnost veřejné konzultace k výsledkům této analýzy. Domníváme se dále, že informace o plánovaných opatřeních by měly být dostupné výrazně déle než jeden měsíc, a pokud možno i po celou dobu realizace projektu. Ke zlepšení stávající situace by mělo přispět zejména zřízení informačního portálu tak, jak je navrženo ve strategii Digitální Česko. 7.2.Pravidelné zprávy určené Komisi o realizovaných projektech státní podpory na širokopásmové sítě mohou přispět ke sledování rozvoje širokopásmových sítí v celé Evropě, poskytnout vodítko co do osvědčených postupů, a pomáhat rychlému vyřešení problematických otázek, které mohou vzniknout potom, co bylo učiněno rozhodnutí o povolení. Viděli byste to jako užitečný doplňující nástroj, který by pomohl dosáhnout cílů Digitální agendy? Odpověď: Ano. Pravidelné zprávy o realizovaných projektech veřejné podpory považujeme za užitečný a doplňující nástroj, který by pomohl dosáhnout cílů Digitální agendy. 8. DALŠÍ BODY Několik členských států požadovalo vertikální oddělení subvencovaných sítí (velkoobchodní provozovatelé sítě se nesmí zapojovat do maloobchodního poskytování 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. 11

12 služeb), aby se zamezilo riziku vzniku diskriminace, podpořila se hospodářská soutěž a míra použití v důsledku veřejného zásahu Jaké by byly dle Vašeho názoru náklady a výhody, pokud by tato podmínka byla požadována? Za jakých okolností byste považovali vertikální oddělení za účinné nápravné opatření? Odpověď: Vertikální oddělení subvencovaných sítí by mohlo být prospěšné z důvodu větší transparentnosti. Stejnému vlastníku by při tom mělo být umožněno maloobchodní poskytování služeb, ale pod jinou právní entitou. Zpravidla by se ale mělo jednat o dobrovolné rozhodnutí příslušného subjektu, ne o regulační zásah. K oddělení velkoobchodu a maloobchodu by také mohlo dojít, pokud by to byla jedna z podmínek získání veřejné podpory. Některé veřejné orgány se v zájmu dosažení svých sociálních a ekonomických cílů zasazují za potřebu strategické úlohy státu v odvětví širokopásmových sítí. Ve většině případů se to projeví v tom, že je raději zachováno veřejné vlastnictví subvencovaných širokopásmových sítí (hlavně pasivní prvky infrastruktury, jako např. kabelovody, průlezné otvory či nenasvícená vlákna), zatímco velkoobchodní a maloobchodní provoz sítí je na základě nabídkového řízení svěřen soukromým provozovatelům Za jakých okolností považujete veřejné vlastnictví za odůvodněné? Jaké jsou dle Vašeho názoru výhody/nevýhody veřejného vlastnictví infrastruktury? Odpověď: Podle našeho názoru není vlastnictví infrastruktury subjekty veřejné správy žádnou překážkou, pokud je důsledně dodržována podmínka otevřeného nediskriminačního přístupu, třebaže je to v rozporu se zásadou odstátnění sektoru elektronických komunikací. V případě prodeje takové infrastruktury je pak nezbytné zajistit, aby povinnosti otevřeného nediskriminačního přístupu přešly i na nového majitele. Cena za prodej pak nesmí být nižší než náklady na výstavbu infrastruktury, jinak by došlo ke skryté veřejné podpoře. 9. OPATŘENÍ, KTERÁ NEJSOU PODPOROU: ZÁSADA INVESTORA V TRŽNÍM HOSPODÁŘSTVÍ (MEIP) A SLUŽBY OBECNÉHO HOSPODÁŘSKÉHO ZÁJMU (SGEI) Pokyny vysvětlují opatření v oblasti širokopásmového připojení, která nespadají do působnosti pravidel o veřejné podpoře, zejména když je zavádění širokopásmových sítí financováno z veřejných zdrojů za tržních podmínek (bod pokynů) a když se členské státy domnívají, že na poskytnutí širokopásmové sítě by se mělo pohlížet jako na službu obecného hospodářského zájmu (bod pokynů) Vysvětlete, do jaké míry a za jakých podmínek byly ve Vaší zemi využity nástroje MEIP nebo SGEI. Odpověď: V České republice nejsou známy případy využití nástrojů MEIP a SGEI. 7 Viz např. rozhodnutí Komise v případech N407/2009 Optická vlákna Katalánsko (Xarxa Oberta), Španělsko, N183/2009 projekt RAIN, Litva nebo N196/2010 projekt EstWin, Estonsko. 12

13 9.2. Domníváte se, že současné pokyny o MEIP a SGEI jsou dostatečně podrobné? Chcete se vyjádřit k použitelnosti těchto pokynů? Odpověď: Pokyny o MEIP a SGEI jsou dostatečně srozumitelné. Vždy je třeba zajistit, aby veřejné prostředky byly skutečně poskytnuty za obvyklých tržních podmínek. Dále je třeba ještě zvážit, zda by i u projektů využívajících nástroj MEIP nebylo vhodné trvat na povinnosti otevřeného nediskriminačního přístupu a případně i na vertikálním oddělení velkoobchodního a maloobchodního poskytovatele Pokyny trvají na striktní definici toho, co jsou SGEI v liberalizovaném odvětví telekomunikací (univerzální a povinná povaha, otevřená a neutrální síť, oddělení velkoobchodních a maloobchodních provozů atd.). Setkali jste se se zvláštními potížemi při provádění tohoto druhu opatření? Za jakých okolností byste kvalifikovali široké nasazení širokopásmové infrastruktury jako veřejnou službu? Odpověď: V současných pokynech je dostatečně podrobně popsáno, kdy je možno zajištění širokopásmového přístupu chápat jako službu obecného hospodářského (veřejného) zájmu. Použití tohoto nástroje by mělo být výjimečné a velmi dobře zdůvodněné Považujete za přiměřené, aby pro služby obecného hospodářského zájmu byly vyžadovány všechny technologicky možné produkty přístupu, anebo máte za to, že za jistých okolností by měl být snadnější přístup považován za nadbytečný (např. kabelovody a nenasvícená vlákna), a proto není třeba jej vyžadovat k tomu, aby byla zajištěna dostatečná úroveň hospodářské soutěže? Pokud ano, vysvětlete podrobně. Odpověď: S ohledem na výjimečnost použití nástroje SGEI (viz předchozí odpověď) nevylučujeme, že by pro služby obecného hospodářského zájmu měly být vyžadovány všechny technologicky možné produkty přístupu. Čerpání veřejné podpory by mělo být umožněno pro široké spektrum infrastruktury (kabelovody, chráničky, nenasvícená vlákna, přístupové sítě, tzv. street cabinets/rozvaděče, domovní rozvody, aktivní infrastrukturu ), vždy podle potřeb daného projektu a situace v dané lokalitě. U infrastruktury financované z veřejné podpory by vždy měla platit povinnost zpřístupnění Domníváte se, že z praktického hlediska je cesta, kterou zvolila společnost Altmark, vhodnější pro zavádění širokopásmového připojení než rámec služeb obecného hospodářského zájmu, který zvolilo Společenství? Narazili jste na nějaké obtíže při koordinaci pokynů a celkového rámce SGEI? Odpověď: V naprosté většině případů není důvodem je využít, protože nabídku vysokorychlostního připojení zajistí trh. V těch případech, kde není připojení dostupné, je vhodné použít nástroje veřejné podpory. 13

14 10. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Prosíme Vás, abyste poukázali na všechny ostatní relevantní záležitosti týkající se pokynů pro širokopásmové sítě a uvedli k nim vysvětlení. 14