Pomístní názvosloví na katastru obce Jablonec nad Jizerou

Transkript

1 Pomístní názvosloví na katastru obce Jablonec nad Jizerou Diplomová práce Studijní program: Studijní obory: Autor práce: Vedoucí práce: N7401 Tělesná výchova a sport 7503T100 Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň základní školy 7504T243 Učitelství českého jazyka a literatury Bc. Kateřina Kozáková Mgr. Václav Lábus, Ph.D. Liberec 2017

2

3

4

5 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu své diplomové práce Mgr. Václavu Lábusovi, Ph.D., za jeho čas, ochotu a zejména za vstřícný přístup a cenné rady. Děkuji také obyvatelům města Jablonec nad Jizerou, kteří se podíleli na sběru PJ, dále pracovníkům Městského úřadu v Jablonci nad Jizerou za poskytnutí literatury. V neposlední řadě musím poděkovat i své rodině, především za jejich trpělivost a podporu nejen při psaní diplomové práce, ale i během celého mého studia.

6 ANOTACE Předmětem této práce je excerpce pomístních jmen z databáze Geonames a turistických map na katastru obce Jablonec nad Jizerou a přilehlých katastrálních území. Dále pak sběr pomístních jmen žijících v místním úzu. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část obsahuje stručnou historii obce, materiálová a teoretická východiska. Praktická část se skládá z abecedně řazených hesel. Cílem práce je analýza současných užívaných jmen na katastru obce. Klíčová slova: pomístní jméno, modelová klasifikace pomístních jmen, strukturní model, strukturní typ, vztahový model, motivace pojmenování

7 ANNOTATION/ ABSTRAKT The main goal of this thesis is to analyse currently used minor place-names in the area of Jablonec nad Jizerou. The first goal item of this master thesis is to excerpt minor place-names from these sources: Geonames database and touristic maps from Jablonec nad Jizerou land registry. The second goal is to make a list of minor of minor place-names that live in local use. The thesis is divided into two sections. The first one is theoretical and consists of village history as well as method and materials description. The second one is practical and contains names in alphabetical order. Key words: minor place-name, model of minor place-name classification, structural model, structural type, naming motivation

8 1. Obsah 1. Obsah Seznam zkratek Úvod Jablonec nad Jizerou Současnost Varianty názvu města Přilehlá katastrální území Historie Od počátku osídlení do roku Od roku 1848 do konce 19. století století Nářeční charakteristika Východiska Materiálová východiska Teoretická východiska Modelová klasifikace pomístních jmen Heslová část Výstavba hesel Slovník Shrnutí Specifické rysy anoikonym Nářeční rysy a jiné odchylky od spisovné češtiny Uplatnění posesivního pojmenovacího motivu Varianty Dotazníkový výzkum Přehled PJ z hlediska užívání Shrnutí Shrnutí modelové klasifikace PJ Závěr Seznam pramenů a literatury Přílohy

9 Seznam tabulek Tabulka 1 Používaná PJ (osoby A-D) Tabulka 2 Používaná PJ (osoby E-G) Tabulka 3 Nepoužívaná PJ

10 2. Seznam zkratek Zkratky názvů pramenů a literatury ČSÚ = Český statistický úřad ESC = Encyklopedický slovník češtiny ESSČ = Elektronický slovník staré češtiny G = Geonames KM = katastrální mapa PSJČ = Příruční slovník jazyka českého SK = Stabilní katastr TM = turistická mapa TLM = Turistický a lyžařský atlas Základní zkratky AD = adjektivum ADd = adjektivum derivované adj. = adjektivum akuz. = akuzativ dat. = dativ fem. = femininum gen. = genitiv instr. = instrumentál lok. = lokál mask. = maskulinum MČ = místní část MJ= místní jméno MKPJ = modelová klasifikace pomístních jmen neutr. = neutrum neživ. = neživotné OJ = osobní jméno os. = osoba, osobní P = prepozice PJ = pomístní jméno pl. = plurál poses. = posesivní S = substantivum (nederivované) SAD = substantivizované adjektivum SADd = substantivizované adjektivum derivované Sd = substantivum derivované sg. = singulár Sk = složené substantivum (kompozice) subst. = substantivum VM = vztahový model SM = strukturní model ST = strukturní typ živ. = životné aj. = a jiné apod. = a podobně atd. = a tak dále č. p. = číslo popisné odb. = odbočka srov. = srovnání Zeměpisné zkratky J = jih JV = jihovýchod JZ = jihozápad S = sever SV = severovýchod SZ = severozápad V = východ Z = západ 9

11 3. Úvod Tématem mé diplomové práce je anoikonymie obce Jablonec nad Jizerou a přilehlých katastrálních území, tedy Bratrouchova, Buřan, Horní Dušnice a Stromkovic. Vychází především z internetové databáze Geonames, turistických map, regionální literatury a z informací poskytnutých obyvateli města. Cílem práce je excerpce všech PJ obce Jablonec nad Jizerou z výše uvedených zdrojů a zjistit, která z nich se na území obce dodnes aktivně užívají. Za účelem zjištění těchto informací byl proveden dotazníkový výzkum obyvatel Jablonce - ti byli vybráni v několika věkových kategoriích a z různých katastrálních území, aby výsledky dotazníku byly co nejobjektivnější. První kapitoly jsou věnovány Jablonci nad Jizerou, jeho současnosti i historii, poloze, přilehlým katastrálním územím či charakteristice nářečí užívaného v této oblasti. Část následující rozebírá materiálové a teoretické východisko, na jejichž základě jsou zpracována jednotlivá hesla. Nejobsáhlejší kapitolu tvoří heslová část - její úvod se zabývá strukturou hesel, jejich řazením a změnám v přepisu. Následuje samotný slovník celkem 114 hesel - ten obsahuje přibližnou lokalizaci místa, zdroje, formální utvářenost, motiv pojmenování, modelovou klasifikaci, u některých anoikonym se objevují také varianty názvu a původní názvy přepsané z císařských povinných otisků map stabilního katastru. Závěr práce je věnován v první řadě specifickým rysům anoikonym, jako jsou odchylky od spisovné češtiny apod. Dále jsou zde předloženy výsledky dotazníkového výzkumu a celkové shrnutí anoikonym z hlediska frekvence užívání či vztahového modelu. Za textem práce se nachází přílohy, které obsahují výřezy mapy Jablonce nad Jizerou, seznamy PJ podle vztahového a strukturního modelu a je zde také několik fotografií samotných objektů. 10

12 4. Jablonec nad Jizerou Současnost Obec Jablonec nad Jizerou se nachází v Libereckém kraji a bývalém okresu Semily. Pro svou velikost a častou záměnu za nedaleký Jablonec nad Nisou bývá často označován deminutivem Jabloneček, dříve také Český Jablonec. O původu jména se dodnes vedou spory - většina zdrojů uvádí, že název je odvozen od jabloně, již měli předci ve velké vážnosti a která se objevuje i ve znaku města, některé informační tabule se však zmiňují o tom, že název vznikl z keltského slova gaolun - clo, mýto, což by poukazovalo na nedaleké hranice - podle všeho se však jedná o mylný výklad. V roce 1921 byl název na žádost tehdejšího městského zastupitelstva rozšířen o přívlastek nad Jizerou 1. V současnosti se skládá z katastrálních území Bratrouchov, Buřany, Horní Dušnice, Jablonec nad Jizerou a Stromkovice. Pro svou polohu na pomezí Krkonoš a Jizerských hor je velmi vyhledávaným místem turistů. V zimních měsících je v provozu lyžařský areál Kamenec, který za příznivých podmínek nabízí i večerní lyžování. Vrchol Kamence je také dobrým výchozím bodem pro běžecké lyžování. V létě se město stává nástupním místem pro vodáky a je oblíbené i u pěších turistů. Podle Sčítání lidu, domů a bytů 2 z roku 2011 žilo v obci 1707 obyvatel, přičemž v roce 1991 jich bylo 2028 a roku 2001 už jen počet obyvatel trvale klesá už od r především vlivem migrace obyvatel do větších měst. Podrobné údaje o vývoji obyvatelstva v jednotlivých částech Jablonce nad Jizerou znázorňují tabulky Počet obyvatel na území Jablonce nad Jizerou mezi lety 1869 a 1921 a (viz příloha) vypracované na základě Historického lexikonu obcí České republiky Varianty názvu města V Profousově slovníku je uveden první název z roku 1398 Jablonecz, stejný tvar jména měla obec ještě v roce 1574 (původní skloňování uvádí pádovou koncovkou -y > V Jablonczy). 1 Jablonec nad Jizerou - informační server města. Dostupný z: 2 ČSŮ - Sčítání lidu, domů a bytů Dostupný z: 3 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. a kol. Historický lexikon obcí České republiky I. díl. Praha: ČSÚ,

13 V polovině 17. století si pravděpodobně konkurovalo použití české hlásky J a německého G v Sudetendeutsches Ortsnamen Buch jsou totiž zaznamenány podoby z roku 1654 Jablonec a z roku 1657 Gablonec. Údaje z 18. století uvádí podobu Jablonetz. Na mapách z roku 1938 v publikaci Soumrak nad českým Podkrkonoším, kdy byl Jablonec zabrán Němci, se uvádí německý název Gablonz an der Iser Přilehlá katastrální území Bratrouchov KÚ se nachází V od Jablonce nad Jizerou, mezi KÚ Buřany, Horní Dušnice Stromkovice a Františkov (Rokytnice nad Jizerou). Bratrouchovem protéká Vranský potok. Podle Pamětní knihy Jablonce nad Jizerou vznikl název Bratrouchov ze staršího Bratrov - pozemek, kde nyní Bratrouchov leží, údajně zdědili dva bratři - jeden, jménem Vojtěch, založil ves Vojtěšice a druhý právě Bratrov 4. Jedna z respondentek dotazníkového výzkumu uvedla, že název je podle místní události, kdy čeští bratři utíkali přes Bratrouchov a schovávali se v místních skalách. Oba výklady jména jsou ale nejspíš pouhou pověstí, tomu nasvědčuje i poses. sufix -ov, pravděpodobně tedy název vznikl z OJ. V publikaci Sudetendeutsches Ortsnamen-Buch Starkenbach 5 je uveden název z roku 1654 Bratrauchow a komentář k významu jména taktéž uvádí, že je odvozen sufixem -ov z OJ Bratrouch. Buřany KÚ se nachází V od Jablonce nad Jizerou, k Buřanům náleží Dolní Dušnice, Hradsko, Končiny a Vojtěšice. Podle Profousova slovníku se jednalo o ves Buranů, tedy silných mužů (v Josefinském katastru pod názvem Starkenbach - starken = silný) avšak proti tomuto názvu se Profous ohrazuje, protože ves je velmi mladá. Jméno Buřany tedy vzniklo nejspíše uměle podle MJ na -any buď ze slova buř-ič, anebo ze slova bouře. 6 4 LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou s. 4 5 GIERACH, E., SCHWARZ, E. Heft 7: Der ehemalige Bezirk Starkenbach. Sudetendeutsches Ortsnamen-Buch. Reichenberg, s PROFOUS, A. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. s. I/245 12

14 Horní Dušnice KÚ se nachází V od Jablonce nad Jizerou, na S sousedí s Rokytnicí nad Jizerou a na V s Vítkovicemi. Místem protéká Dušnický potok. Podle Profouse jméno Dušnice vzniklo zpodstatňující příponou -ica z ajd. dušná. Je zde však také vysvětlení, že název Dušnice byl kdysi názvem potoka a jméno mělo význam obrazný - Profous se přiklání spíše k druhé možnosti a to především z toho důvodu, že Dolní i Horní Dušnice se nachází u téhož potoka, a také proto, že mezi oběma MČ se ještě nachází Bratrouchov. Obyvatelé Horní i Dolní Dušnice byli dříve nazývání Medvědi - původní motiv však již dnes není znám a pojmenování zaniklo stejně jako u tzv. příšlapků obyvatel okolních vesnic. Stromkovice KÚ území se nachází JV od Jablonce nad Jizerou, jižně hraničí s obcemi Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, na V potom s obcí Vítkovice. Protéká tudy Vejpalický potok. Stromkovice vznikly pravděpodobně v 17. století. Osada dostala jméno od vítkovických Němců Jammertal - Slzavé údolí. 7 Tento název měl charakterizovat zastíněnost svahu, na kterém ráno rosa dlouho nevysychala 8. Žili zde převážně Češi, kterým obyvatelé okolních vesnic říkali Čůchaři 9 (čúcha - pruh látky užívaný dříve místo ponožky, nebo obvaz, zpravidla velký 10 ). Ti původní název brzy zkomolili na Imrtál příp. Imrtole (zde můžeme pozorovat německý nářeční rys - ztemnělé a, které se uprostřed vyslovovalo jako o ). V té době Stromkovice patřily k obci Jestřabí v Krkonoších. V roce 1898 přišel podnět, aby se Stromkovice staly samostatnou obcí. Při hledání nového jména se rozhodovalo mezi variantami Růžov a Stromkovice - o rok později se obec přejmenovala a oddělila od Jestřabí. Název Stromkovice sice vznikl uměle, avšak je velmi příhodný - nachází se zde mnoho zalesněných území. 7 VOTOČEK, J. Krkonošská obec Stromkovice kolem roku Tamtéž 9 DUŠEK, L. Příšlapky obcí západních Krkonoše. in: Krkonoše - Jizerské hory. roč č. 12. Dostupné z: 10 BACHMANNOVÁ, J s

15 4. 2. Historie Tato část je zpracována podle Pamětní knihy Jablonce nad Jizerou 11, která je uložena na Městském úřadu v Jablonci nad Jizerou. Přestože úřad disponuje i kronikou města, chybí jakékoliv údaje téměř o celém 20. století. Informace o událostech z roku 1938 pochází z publikace Soumrak nad českým Podkrkonoším 12, pozdější záznamy však nejsou k dispozici Od počátku osídlení do roku 1848 Původ osídlení Jablonce není znám, je ale pravděpodobné, že sem pronikali osadníci směrem od Jilemnice, kterým přišla vhod poloha - místo se nachází u Jizery, tudíž bylo příhodné pro pěstování zemědělských plodin i k chovu dobytka. O osídlení v předhistorické době svědčí i nálezy popelnic (jedna z nich se našla r na Rozsochách). V Pamětech se píše, že první obyvatelé začali krajinu zvelebovat kácením stromů a celkovým zušlechťováním půdy, což vedlo k získání jména Jablonec: I pojak stesk obyvatele po ozdobě, jakou šírému kraji uvnitř Čech bývají sady stromův ušlechtilých, a ruka jeho před dům sází símě jabloňové, jež klíčí, vyrůstá ve strom, strom mohutný, jenž mile stíní v horku letním, větry přetrvává, jako památka dob zašlých stojí tu ještě, když blesk rozráží korunu jeho, a dává jméno sdružení lidských příbytků, jež kolem prvního se kupí v nynějším hořejším Jablonci Tito osadníci se živili pouze zemědělstvím, především pak pěstováním obilí, lovem a rybolovem. Ačkoliv první doložitelné zmínky o vsi Jablonec pocházejí až z konce 15. století (r. 1492), první kostel zde byl podle Loskota 14 postaven už ve století třináctém - zhruba ve stejné době Jablonec ztratil svou svobodu a připadl rodu Markvarticů, kteří vystavěli nedaleký jilemnický a štěpanický hrad. Za dob Husitských válek, konkrétně kolem roku 1424 bylo nedaleké Hostinné obléháno Janem Žižkou a obyvatelé Jablonce, do té doby převážně katolíci, se údajně ze strachu přiklonili k husitství a to i přesto, že majitelé, Jindřich z Valdštejna a jeho synovec Heník, byli katolíky. Ti si po smrti Hynka z Valdštejna, otce Heníka, celé panství rozdělili a Jablonec společně s částí Jilemnice, Hrabačovem, Vojtěšicemi apod. získal Jindřich, zatímco Heník obdržel především Štěpanice, dolní část Jilemnice, Valteřice, či Poniklou. 11 LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou JUŘENA, Jan. Soumrak nad českým Podkrkonoším: německá okupace Novopacka a Jilemnicka v roce Dvůr Králové nad Labem: Jednota Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi, tamtéž, s LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou

16 Od té doby se vystřídalo mnoho vlastníků, z nichž jmenujme pouze rod Harrachů, kteří Jindřichovu část koupili r. 1701, což mělo za důsledek, že se štěpanické a jilemnické panství opět spojily. V roce 1721, kdy byla postavená jablonecká fara, měla farnost zhruba tisíc obyvatel, přičemž v roce 1762 už jejich počet dosáhl 1298 a v roce 1770 jich bylo Z toho 150 žilo v Jablonci, zbytek v přilehlých vesnicích (Končiny, Buřany, Vojtěšice, Bratrouchov, Brno, Hejlov, Horní a Dolní Dušnice) Na konci osmnáctého století se v údolí u Jizery začal pěstovat len, což pro Jablonec znamenalo rozvoj textilního průmyslu. Tomu napomohl především tehdejší majitel panství Quido z Harrachů a jeho syn Jan. Počátek devatenáctého století s sebou přinesl především výstavbu nové fary (1813) a dvoutřídní školy (1821). Roku 1825 zde byl také založen divadelní spolek, avšak bez společných stanov. V té době už měl Jablonec obyvatel. O několik let později, roku 1843 se od Jablonce oddělily vesnice Bratrouchov, Brno a Hejlov, aby utvořily samostatnou obec, ale v roce 1850 se opět připojily k Jablonci Od roku 1848 do konce 19. století Reformy roku 1848 způsobily, že i Jablonec se stal svobodnou obcí. V nadcházejících letech obyvatelé postupně začali vykupovat pozemky a domy, které do té doby patřily majitelům panství. Roku 1872 byla zřízena tělocvičná jednota Sokol, její založení se však u obyvatel nesetkalo s velkým zájmem. Při Sokolu byl r založen hasičský odbor, čímž byly položeny základy pozdějšího sboru dobrovolných hasičů. V témže roce vznikl také divadelní spolek Podhoran, tentokrát již jeho zřizovatelé sepsali společné stanovy. Roku 1877 zde byla zřízena pošta, která byla později rozšířena o telegrafní spolek. V té době se lidé živili převážně hospodářstvím, chovem dobytka a především pěstováním lnu, který se tu i spřádal, což poskytovalo zaměstnání mnohým obyvatelům města. Dalším zdrojem příjmu se stalo přírodní Slavíkovo bělidlo, kde se plátno nejprve polévalo na loukách a následně se sušilo v sušírně - ty zde byly dvě, letní dřevěná a zimní zděná. Kromě toho tu také byla místnost na vyváření prádla a později mandlovna s valchou. Původně český podnik se však dostal do rukou Němců, kteří většinu Čechů propustili a místo nich si dosadili pracovníky německé národnosti, pro které tu postavili i byty, a bělení přírodní cestou nahradili chemikáliemi. 15

17 Pro mnohé se pak doplňkovým zdrojem obživy stalo pašeráctví, lidé převáželi ze slezského Pruska (později Německa) nejčastěji cukr, bavlnu, alkohol a střelný prach. Stejně jako v sousedním Vysokém nad Jizerou se velké oblibě těšilo sekání a navlékání korálků, které bylo zpočátku velmi výnosné, avšak po několikaletém rozkvětu přišel úpadek a mnoho lidí od tohoto způsobu živnosti upustilo. Na konci 19. století byla postavena nová škola, která měla čtyři třídy. Nedlouho poté byla zřízena i soukromá škola německá a vznikl tu pěvecký sbor Hlahol. Roku 1891 se oddělil hasičský odbor od Sokola a vznikl samostatný spolek sboru dobrovolných hasičů. Němcem Josefem Mohrem zde byla založena mechanická tkalcovna, která přinesla zaměstnání spoustě českých i německých obyvatel obce. V těchto letech Jablonec také často sužovaly povodně, proto byla r postavena hráz, která měla zamezit zaplavení dolní části Jablonce především okolo Pilišťat. Rozkvět, který Jablonec na konci 19. století zaznamenal, vedl k tomu, že v roce 1894 se obecní zastupitelstvo obrátilo na císaře Františka Josefa I. s žádostí o povýšení na městys. Této žádosti bylo o dva roky později vyhověno a Jablonec společně s tím získal i nynější erb století Přelom 19. a 20. století byl pro Jablonec nad Jizerou, který v té době patřil k okresu Jilemnice, ve znamení poněmčování. Jak je zmíněno výše, původně české podniky byly prodány německým podnikatelům, kteří s sebou přivedli německé dělníky (v roce 1930 se zde nacházelo zhruba 10 % obyvatel německé národnosti). Bohatí němečtí majitelé patřili také do vlivnější volební třídy, proto sídlili v městském zastupitelstvu a mohli snáze rozhodovat o záležitostech týkajících se Jablonce. Přestože obyvatelé města do poslední chvíle doufali, že Jablonec bude ušetřen německé okupace, 8. října 1938 začalo zde i v sousední Rokytnici zabírání území německými vojáky. Tehdejší situaci komentoval jablonecký děkan Jan Michálek slovy: V Jablonci nad Jizerou jsme prožívali zlé doby nejistoty, jak to dopadne s naší obcí, která byla ze ¾ česká. Doufali jsme, že zůstane při Republice a jen Rokytnice odpadne. Avšak pátek 7. října 1938 padlo rozhodnutí i z Prahy nám potvrzené, že i Jablonec bude zabrán. 15 Přestože se jablonečtí obyvatelé snažili okupaci zabránit, 10. října 1938 byl Jablonec opravdu přičleněn k Říši. O tři dny později došlo k obsazení Buřan a 21. října překročilo německé vojsko 15 JUŘENA, Jan. Soumrak nad českým Podkrkonoším: německá okupace Novopacka a Jilemnicka v roce Dvůr Králové nad Labem: Jednota Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi,

18 demarkační čáru, aby obsadilo i část Horní Dušnice, brzy byly zabrány i vesnice Bratrouchov a Stromkovice. Po německé okupaci byl život českých obyvatel v Jablonci nad Jizerou velmi těžký, protože se nemohli smířit s tím, že jejich území bylo Říší přivlastněno neprávem, a často se setkávali s nenávistí nebo šikanou ze strany německých obyvatel. Události roku 1945 vedly k tomu, že Němci byli z Jablonce odsunuti. Po dosídlení na přelomu 40. a 50. let počet obyvatel trvale klesá - zatímco v roce 1930 tu trvale žilo 3637 obyvatel, o třicet let později (roku 1961) už jen Nářeční charakteristika Česká nářeční skupina v užším smyslu se dělí do čtyř základních podskupin: středočeská, jihozápadočeská, severovýchodočeská a jihovýchodočeská. Podskupiny se poté dále člení na jednotlivé typy. U nářečí severovýchodočeského jsou to typy: Východolitomyšlský, Náchodský, Podještědský a Podkrkonošský. Nářečí užívané na území Jablonce nad Jizerou odpovídá podskupině severovýchodočeské a typu Podještědskému a Podkrkonošskému. Nicméně se však na tomto území často nářečí často proměňovala a každá vesnice mohla mít jiné specifické znaky. Následující výčet znaků severovýchodočeského nářečí vychází především z příručky Jana Běliče Nástin české dialektologie 16 a příslušného hesla v Encyklopedickém slovníku češtiny. 17 Znaky severovýchodočeského nářečí: 1. Výslovnost v jako polosamohlásky u na konci uzavřených slabik (mrkeu) a jako obouretné w v pozici mezi samohláskami (takowý) 2. Místo ý, í se vyskytuje dvojhláska ej po ostrých sykavkách (vozejk) a jako koncovka instr. sg. měkkých typů subst. fem. (růžej) 3. Koncovka dat. a lok. sg. živ. mask. v podobě -oj (tátoj) 4. Tvar nom. pl. živ. mask. shodný ve funkci akuz. (půjdem na pstruzi) 5. Koncovky -aj, -ej v 3. os. pl. préz. sloves 4. a 5. třídy (prosej, dělaj) 16 BĚLIČ, J. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s KARLÍK, P. NEKULA, M. PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, s

19 6. Koncovka -em v instr. sig. živ. mask. končících na -a (s tátem) 7. Zdloužení kořenné samohlásky u dvouslabičných subst. (péři, zéli) 8. Krácení vokálů í, ů v koncovkách a slohotvorných sufixech (rohlik, staveni) 9. V 2. os. sg. slovesa být ve funkci spony tvar seš (ty seš), jako os. morfém v složených formách min. času -s (Dals mu to) 10. Zachovalá znělost koncových kons. (hlad) 11. Změna dn >nn>n (pon nosem) 12. Zánik v ve skupině vje (Kjeta) 13. V gen., dat. a lok. adj. a u rodových pron. koncovka -ej (k tej druhej) 14. Koncovka -em v dat. pl. adj. a rodových pron. (k tem starem) Znaky specifické pro okrajový typ Podještědský a Podkrkonošský: 1. Výslovnost slabikotvorného r, l s původním polosamohl. vokálem (p rší), projevující se případným zdloužením souhlásky (vŕčel), nebo naopak hyperkorektní výslovnost (V Librci) 2. Nepřehlasované podoby v příčestí min. (ležal, p ršalo) 3. Změna dn>nn>n nebo dň>ňň>ň (hoňe lidu) a dl>ll>l (dal na něj sello, mazat sálem) 4. Zbytky výslovnosti tvrdého y v příč. min. slovesa být (byl, byla) 5. V nom. pl. živ. mask. původní tvar shodný se spis. jazykem (staří lidi) 6. Zakončení inf. na -ť (jiť tam uklidiť) 7. Výjimečně výskyt tvrdého ł (šeł, na Bíłou sobotu) 18

20 5. Východiska Materiálová východiska Nejprve jsem provedla excerpci pomístních názvů v Jablonci nad Jizerou z databáze Geonames 18, tyto údaje jsem poté porovnala s Turistickým a lyžařským atlasem 19 (dále jen TLM) v měřítku 1 : , analogickou turistickou mapou (Krkonoše - praktická mapa 20 ) v témže měřítku (TM) a turistickou mapou portálu mapy.cz (mapa). Údaje jsem později doplnila o PJ uvedená ve Stabilním katastru Teoretická východiska Pro zkoumání anoikonymie obce Jablonec nad Jizerou vycházím ze základní charakteristiky pomístních názvů, která je uvedena v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku 21 : Pomístní jména jsou názvy neobydlených objektů, především terénních útvarů, pozemků, vod, komunikací a různých orientačních bodů. K nim bývají tradičně přiřazovány názvy samot, osad a místních částí, které sice patří k obydleným objektům, ale mnohé z nich převzaly pro své označení původní PJ. 22 Anoikonyma můžeme třídit podle druhu pojmenovávaného objektu. V tomto případě je rozdělujeme na hydronyma (vlastní jména vod) 23, oronyma (vlastní jména tvarů vertikální členitosti povrchu zemského i mořského dna 24 ), agronyma (Olivová-Nezbedová uvádí název pozemková jména) 25, hodonyma (vlastní jména dopravních cest) 26 a vlastní jména jiných neživých přírodních objektů a jevů a člověkem vytvořených objektů, které nejsou určeny k obývání a jsou v krajině pevně fixovány 27 (pro zkrácení v následující části uvádím pod názvem jiné ) Příklady jednotlivých typů z anoikonymie Jablonce nad Jizerou: 1. Hydronymum: Jizera, Františkovský potok, Končinský potok 18 Dostupné na internetovém portálu geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ 19 ROHLÍK, Jiří. Krkonoše: Riesengebirge : atlas 1:25 000: turistická a lyžařská mapa. Mělník: ROSY, Rohlík, ISBN DVOŘÁK, J., RŮŽIČKA, M., PRÁŠIL, O. Krkonoše 1:25 000: praktická mapa. Jičín: Kartografie HP s. r. o., PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H&H, PLESKALOVÁ 1992, s OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, a kol. 1995, s Tamtéž 25 Tamtéž 26 Tamtéž, s Tamtéž 19

21 2. Oronymum: Na vršku, Paloušův kopec, Na rokli 3. Agronymum: Blanské pole, Holandrie, Na sekyře 4. Hodonymum: Ke školce, Trhovice 5. Jiné: Kostelíček, Svatý Prokop, Na hrádku Velmi podrobně zpracoval třídění PJ Vladimír Šmilauer, který seskupuje PJ podle apelativních významů slov, z nichž jsou utvořená 28. Anoikonyma nejprve rozdělil na šest základních skupin: obecné vztahy a vlastnosti, země, rostlinstvo, zvířectvo, člověk a jména nejasná. Tyto skupiny dále dělí do jednotlivých podskupin, viz níže. Šmilauerovo zpracování je tedy velmi detailní a nehodí se pro účely mé práce. Přesto zde alespoň nastíním základní skupiny a podskupiny, které jsou uvedeny v Pomístních jménech v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest 29. Jako příklady uvádím PJ zastoupena v anoikonymii Jablonce nad Jizerou: I. Obecné vztahy a vlastnosti 1. Poloha: Na rokli 2. Vzdálenost: Na končinách 3. Velikost, rychlost apod.: Hrubá strana, U proudu 4. Tvar: Bratrouchovský skalní kyj 5. Barva a podobné vlastnosti 6. Stáří II. Země: 1. Vyvýšeniny: Na stráni, Paloušův kopec 2. Vhloubené tvary: V dolenci 3. Půda 4. Složení půdy: Kamenec 5. Kulturní půda: Vejpalice 6. Vodstvo: Jizera, Končinský potok 7. Atmosférické jevy III. Rostlinstvo 1. Porosty a jednotlivé rostliny: Mechovice, Rezek 28 PLESKALOVÁ 1992, s OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ a kol s

22 2. Pěstění rostlin IV. Zvířectvo 1. Volně žijící: Hejlov 2. Domácí V. Člověk 1. Poměry majetkové a právní: Slavíkův kříž 2. Lidská práce: Na sekyře, hájenka 3. Lidská díla: V Janouchově městě 4. Duchovní život, historie: Svatý Prokop, Kostelíček, Svatý Jan Nepomucký VI. Jména nejasná: Oudernice, Kabelice Modelová klasifikace pomístních jmen Pro třídění anoikonym lze použít také klasifikaci modelovou, která navazuje na slovotvornou teorii Dokulilovu. Tuto klasifikaci zpracoval Rudolf Šrámek a následně ji přepracovala a aplikovala Jana Pleskalová ve své publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. MKPJ pracuje se třemi kategoriemi: vztahový model, strukturní model a strukturní typ a je vhodná pro práci s PJ menších správních celků nebo jednotlivých katastrálních území neoperuje totiž s tak velkým množstvím kategorií jako třídění Šmilauerovo. Vztahový model VM vyjadřuje vztah pojmenovatele k pojmenovávanému objektu 30. Pro VM jsou důležité čtyři kategorie, které v základu pracují s otázkami kde, kdo, co, jaký, za jakých okolností a čí. Šrámek v Úvodu do obecné onomastiky 31 všechny skupiny VM dále dělí na propriální objekty životné a neživotné. Pro potřeby mé práce ale postačí rozdělení, které použila Pleskalová v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. VM A určuje polohu, umístění pojmenovaného objektu v terénu 32. Pro PJ v Jablonci je takovéto tvoření časté především u dvouslovných názvů. 30 PLESKALOVÁ 1992, s ŠRÁMEK, R. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, Tamtéž, s

23 VM B, jehož podstatou je vyjádření pojmenovávaného objektu (nebo jeho části) v PJ 33, je v anoikonymii Jablonce nejfrekventovanější také u názvů složených ze dvou slov. VM C tvoří poměrně široké spektrum PJ, která podávají charakteristiku pojmenovaného nebo relačního objektu na základě jeho různých vlastností 34. Pro větší přehlednost je můžeme dále rozdělit na C 1 a C 2. PJ typu C 1 bývají motivována především velikostí, tvarem, barvou, látkovým složením, rostlinami a zvířaty, které se v daném místě vyskytují. Řadí se sem ale i pojmenování metaforická. Typ C 2 shromažďuje PJ, která pojmenovávají objekty na základě různých přírodních procesů či dějů nebo se vztahují k lidské činnosti. VM D zahrnuje všechna PJ, která představují posesivitu a jiný vztah k osobě 35. Příklady zastoupených VM v anoikonymii obce Jablonce nad Jizerou: VM A: Končiny VM A+A: Na končinách, V dolcích VM A+B: Na rokli, U háje VM A+C 1 : Dolní Dušnice, U proudu VM A+C 2 : Ke školce, Na stráži VM A+D: Na Veselkách, U Mikšů VM A+(A+B): Na Hejlovských rovních VM A+(C 2 +B): U shnilého mostu VM A+(C 1 +B): Pod Vlčím hřebenem VM A+(D+C 1 ): V Janouchově městě VM AB: Podstránec VM C 1 +A: Velké Jizersko VM B: Kostelíček, Svatý Prokop VM A+B: Blanské pole, Františkovský potok VM B+D: Svatý Jan Nepomucký VM C 1 +B: Vranský potok VM C 1 B: Trejborec VM D+B: Jarův kopec, Paloušův kopec VM C 1 : Blansko, Holandrie VM A+C 1 : Krosnovská brána 33 ŠRÁMEK, R. s Tamtéž, s Tamtéž, s

24 VM C 1 +C 1 : Hrubá strana VM A+(B+C 1 ): Bratrouchovský skalní kyj VM C 2 : Betlém, Spálenecko VM D: Kabelice, Maříkov Strukturní model Se vztahovým modelem úzce souvisí tzv. strukturní model, který je mu přímo podřízený a postihuje konkrétní pojmenovací postup 36. SM tedy vyjadřuje, jakým způsobem a z čeho bylo PJ utvořeno. Pleskalová v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku 37 rozdělila způsoby formování PJ takto (příklady z anoikonymického zastoupení v obci Jablonec nad Jizerou): 1. Pouhá toponymizace: Ostrov 2. Tvoření PJ na základě metaforické či metonymické souvislosti pojmenovávaného objektu s jiným: Holandrie, Brno 3. Derivace (prefixace, sufixace, konverze, smíšený způsob prefixálně-sufixální a prefixálněkonverzní): Hájenka, Kamenec 4. Kompozice (čistá kompozice, způsob kompozičně-derivační, kompozičně-konverzní a juxtapoziční): Trejborec 5. Tvoření dvouslovných a víceslovných pojmenování: Dolní Dušnice, Tříčský potok 6. Tvoření předložkových PJ: U proudu, V pekle 7. Přejímání toponym a apelativ z cizích jazyků a jejich adaptace v češtině: Jizera Strukturní typ Poslední fáze tvoření MKPJ dále rozvíjí SM určením formantu, který se na vzniku PJ podílel. ST v apelativním tvoření odpovídá slovotvorná kategorie a slovotvorný typ. Například: ST -ek: Kostelíček ST -ov(o): Hejlov, Maříkov ST -(e)c: Kamenec, ST -sko: Blansko, Hradsko 36 ECS, s PLESKALOVÁ, s

25 ST -ice: Kabelice, Mechovice ST -ka: Kašparka 24

26 6. Heslová část Výstavba hesel V heslové části budou uvedena všechna zaznamenaná PJ obce Jablonec nad Jizerou, i přilehlých katastrálních území (Bratrouchov, Buřany, Horní Dušnice a Stromkovice) a částí obce (Vojtěšice, Dolní Dušnice, Končiny a Dolní Tříč) Všechna jména jsou přepsána do spisovné podoby, a to především z důvodu sjednocení velkých a malých písmen či spisovných a nespisovných podob většina anoikonym v databázi Geonames je zapsána ve spisovné, tedy kodifikované normě. Tuto formu jsem zvolila jako základní podobu hesla. Převážná část ale žije v úzu místních obyvatel v nářeční i jinak modifikované (objevují se zde prvky obecné češtiny) podobě. V těchto případech je původní podoba uvedena buď v závorce u nadpisu hesla (v případě, že se nespisovný výraz objevoval u zdrojového dokumentu), nebo v šestém bodě u variant PJ (podoby zaznamenané u místních obyvatel). Přepis se konkrétné týkal: 1. Odstraňování nářečních rysů a prvků obecné češtiny 2. Opravování chybně zapsaných velkých a malých písmen podle poučení Vladimíra Šmilauera o PJ v příspěvku Revise českých pomístních jmen 38 Hesla jsou řazena abecedně podle původní podoby. V případech zahrnujících prepozici jako první slovo hesla jsou hesla uspořádána podle abecedního pořadí prepozice. Za standardizovanou formu považuji anoikonyma uvedena v databázi Geonames, proto pokud má PJ více variant, je v nadpisu uveden přepis z Geonames. U jmen, která v databázi uvedená nejsou, je v nadpisu použito formy, vyskytující se ve zdrojovém dokumentu (TM, TLM či mapa). Struktura hesla 1. Druh objektu a jeho lokalizace 2. Zdroj 38 in Naše řeč 1956, č. 9-10, s

27 3. Formální utvářenost PJ 4. Motivace pojmenování 5. Modelová klasifikace PJ 6. Varianty PJ (vč. varianty zapsané ve stabilním katastru) Bod č. 6 bude vynechán u PJ, která nemají žádnou variantu. 26

28 6. 2. Slovník Betlém 1. Bytový dům č. p. 313 a 314 se nachází po levé straně silnice č. 14 směrem na Jilemnici, zhruba 400 metrů od Městského úřadu Jablonec nad Jizerou 2. Sběr 3. Utvořeno z propria Betlém 4. Není znám, pravděpodobně na základě metonymie 5. VM C 2, jednoslovné, metonymie 6. V betlémě Blanské pole 1. Lesní pozemek se nachází v SZ části obce, u obydlí č. p. 523, v MČ Blansko, místem vede lesní cesta směřující od toku Jizery k Praškově skále 2. Geonames, mapa 3. Základem je subst. pole, které je specifikováno poses. adjektivem Blanské, utvořeným od PJ Blansko 4. Viz heslo Blansko, podle staročeského slova blaně 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Na rohliku (dříve se tu konaly školní běžecké závody nazvané O Jablonecký rohlík - účastníci byli odměněni rohlíkem, upečeným v místní pekárně) Blansko 1. MČ se nachází v Z části obce, podél toku Jizery, dělí se na Zadní a Přední 2. Geonames, mapa, TM 3. Jednoslovné PJ utvořené sufixem -sko podle staročeského označení luhů a luk 4. Blaně: hustý travnatý porost se spojujícím pevným podkladem rostoucí na vlhkých místech VM C 1, jednoslovné, SM Sd, ST -sko 39 in: 27

29 Bratrouchovský skalní kyj 1. Skála se nachází v S části KÚ Bratrouchov, mezi vrcholem Hejlov a MČ Brno 2. TM 3. Základem je subst. kyj, které je specifikováno poses. adjektivem Bratrouchovský, utvořeným sufixem -ský od PJ Bratrouchov a adjektivem skalní, utvořeným sufixem -ní a změnou kvantity vokálu á > a od subst. skála 4. Podle tvaru skály, který připomíná kyj, a podle lokalizace - nachází se v KÚ Bratrouchov 5. VM A+(B+C 1 ), trojslovné, SM ADd+(ADd+S) Brno 1. Skupina staveb č. p se nachází v S části KÚ Bratrouchov, Z od vrcholu Hejlov 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. PJ je utvořeno z propria Brno 4. Není znám, pravděpodobně na základě metafory 5. VM C 2, jednoslovné, metafora 6. Brno (SK) Buřanská skála 1. Skála se nachází po L straně komunikace č. 1/14 z Jablonce nad Jizerou do Jilemnice, naproti bývalé ČOV, SZ od Porostlice 2. mapa, TM, TLM 3. Skála se nachází v KÚ Buřany 4. Základem je subst. skála, které je specifikováno poses. adjektivem Buřanská, utvořeným sufixem -ská od PJ Buřany 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S Dlouhý kopec 1. Lesní pozemek se nachází v SV části KÚ Horní Dušnice, Z směrem od Preislerova kopce a S od rozcestí Pod Vlčím hřebenem 2. Geonames, mapa, TM 3. Pravděpodobně podle tvaru a rozlohy kopce 28

30 4. Základem je subst. kopec, jeho rozloha je specifikována adjektivem dlouhý 5. VM C 1 +B, dvouslovné, SM AD+S 6. Na Dlouhym kopci Dolní Dušnice 1. MČ na J straně obce, leží v KÚ Buřany, rozléhá se mezi pozemní komunikací vedoucí do Stromkovic a pozemní komunikací vedoucí do Bratrouchova 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. Dušnice, utvořené 1. sufixem -ice (dříve -ica) z adj. dušný 2. substantivizovaným poses. adj. Dušnický, jeho lokace je blíže upřesněna adj. dolní 4. Podle Profousova slovníku mohlo PJ Dušnice vzniknout dvěma způsoby (viz výše) 1. dušný znamenalo dýchavičný, nezdravý zpodstatněním adj. Dušnický od hydronyma Dušnický potok 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM AD+SAD Dolní Tříč 1. MČ se nachází J od KÚ Jablonec nad Jizerou a V od KÚ Horní Tříč (Vysoké nad Jizerou) 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. Tříč, jeho poloha je blíže určena adj. dolní 4. Původní název zněl Třtice, vznikl ze subst. tresť 41, což znamená rákos nebo třtina, adj. dolní určuje polohu MČ - nachází se v nižší nadmořské výšce, než sousední Horní Tříč 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM AD+Sd Dušnický potok 1. Potok pramení v S části KÚ Horní Dušnice, zhruba 300 m SZ od rozcestí Pod Vlčím hřebenem, protéká J směrem celým KÚ podél dvou hlavních cest a u obydlí č. p. 65 se vlévá do Vejpalického potoka 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Dušnický 40 BĚLIČ, J. a kol. Malý staročeský slovník. Praha: SPN, Dostupné z: 41 PROFOUS, A. s. IV/376 29

31 4. Potok pramení v Horní Dušnici a protéká jí 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Hornodušnickej potok Františkovský potok 1. Potok má dva prameny, jeden V od č. p. 77 v KÚ Františkov (Rokytnice nad Jizerou) a druhý JV od č. p. 17 v tomtéž KÚ území, do Jablonce nad Jizerou vstupuje S od č. p. 67 v KÚ Buřany, kterým protéká podél hlavní silnice a u č. p. 112 v MČ Vojtěšice se vlévá do Jizery 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Františkovský, utvořeným sufixem -ský, od MJ Františkov 4. Potok pramení a protéká KÚ Františkov (Rokytnice nad Jizerou) 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Franzenthaler Bach (SK) Hájenka 1. Lesní pozemek se nachází v S části KÚ Horní Dušnice u č. p Geonames 3. Jednoslovné PJ utvořené toponymizací derivovaného apelativa hájenka, utvořeného sufixem -enka od subst. háj 4. Č. p. 63 původně sloužilo jako hájenka 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd Hejlov 1. Vrchol ve výšce 835 m. n. m. se nachází v MČ Bratrouchov, J od stejnojmenné MČ 2. Geonames, mapa, TM 3. Jednoslovné PJ utvořené a) sufixem -ov od OJ Hejl či sufixem -ov a hláskovou změnou ý >ej od OJ Hýl b) sufixem -ov od subst. hejl 4. Podle Profousova slovníku mohlo PJ vzniknout dvojím způsobem a) z posesivního adj. Hýlův/Hejlův, utvořeného od OJ Hýl/Hejl b) jm. Hýlov > Hejlov se u nás vyskytuje též jako název lesnatých kopců (...) Toto jméno lesnatých kopců bylo utvořeno podle míst. jmen na -ov 30

32 z apelativa hýl, hejl a označovalo lesy, kde bylo mnoho hejlů 42 - vzhledem k tomu, že se vrchol i nedaleká MČ nachází v poměrně hornatém a zalesněném terénu, se přikláním spíše ke druhé možnosti 5. VM C 1, jednoslovné, SM Sd 6. Na Hejlově Hejlov 1. MČ se nachází v Bratrouchově, patří sem domy č. p. 121, , dále 128, 129 a Geonames, mapa, TM 3. Jednoslovné PJ utvořené a) sufixem -ov od OJ Hejl či sufixem -ov a hláskovou změnou ý >ej od OJ Hýl b) sufixem -ov od subst. hejl 4. Podle Profousova slovníku mohlo PJ vzniknout dvojím způsobem a) z posesivního adj. Hýlův/Hejlův, utvořeného od OJ Hýl/Hejl b) jm. Hýlov > Hejlov se u nás vyskytuje též jako název lesnatých kopců (...). Toto jméno lesnatých kopců bylo utvořeno podle míst. jmen na - ov z apelativa hýl, hejl a označovalo lesy, kde bylo mnoho hejlů VM C 1, jednoslovné, SM Sd, ST -ov 6. Na Hejlově, Heglow (SK) Holandrie 1. Lesní pozemek se nachází u MČ V dolenci, u obydlí č. p. 628 a 637, nedaleko místa protéká Jizera 2. Mapa, TM 3. PJ je utvořeno sufixem -ie od subst. Holandr (znamená Holanďan) 4. Místo je blízko koryta řeky Jizery a v nižší nadmořské výšce než okolní krajina, pojmenování na základě metafory 5. VM C 1, jednoslovné, metafora 6. V Holandrii 42 PROFOUS, A. s. I/ Tamtéž 31

33 Hradsko 1. MČ se nachází společně s Maříkovem v nejjižnějším cípu obce Jablonec nad Jizerou, protéká tudy řeka Jizera, leží v KÚ Buřany 2. Geonames, mapa, TM 3. Jednoslovné PJ utvořené sufixem -sko od subst. hrad 4. Původně tato část patřila k panství hradu Nístějka, jehož zřícenina se nachází JZ od MČ 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd, ST -sko Hrubá strana 1. Louka obdélníkového tvaru se nachází na pomezí obcí Vysoké nad Jizerou a Jablonec nad Jizerou, u horní stanice lyžařského vleku Kamenec 2. Geonames, mapa a TM pouze na katastru Vysokého nad Jizerou 3. Základem je subst. strana, které je specifikováno adjektivem hrubá 4. Souvislost s MČ Na malé straně (Vysoké nad Jizerou) - hrubý v tomto případě znamená velký 5. VM C 1 +C 1, dvouslovné, SM AD+S Jarův kopec 1. Louka se nachází V od MČ Počátky u obydlí č. p. 561 a 562, podle mapy Geonames je však louka severněji, u obydlí č. p vzhledem ke krajinnému rázu oblasti a pojmenování lyž. vleku se přikláním spíše k zakreslení v mapě 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. kopec, které je specifikováno poses. adjektivem Jarův utvořeným od OJ Jarý 4. Podle příjmení původního majitele 5. VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Lyžařský vlek, který se nacházel na tomto kopci, se jmenoval Jarák univerbizace PJ Jarův kopec, Na Jaráku Jizera 1. Řeka pramení pod horou Smrk v Jizerských horách, protéká Jabloncem podél silnice č

34 2. Geonames, mapa, TM 3. Pravděpodobně z keltského Isir 4. Jméno keltského původu - jméno Jizera znamená asi prudká, prudce se pohybující 44 ; Má původ v indoevropském kořeni eis/-ois-/is- bystře proudit, prudce se pohybovat - šlo tedy o řeku bystrou. Téhož původu je řada říčních jmen v dalších zemích Evropy, kde kdysi žili Keltové (např. Isére ve Francii, Isar v Bavorsku, Ijzer v Nizozemsku, Aire (z Isara) v Británii aj.). Jméno Jizera patří k praevropské vrstvě hydronym VM C 2, jednoslovné, SM Sd Kabelice 1. Obydlí č. p. 31 v KÚ Stromkovice se nachází S od Oudernice 2. TM, TLM 3. Pravděpodobně z OJ či přezdívky Kabelický přidáním sufixu -ice 4. Pojmenování chalupy není známé, bylo utvořené pravděpodobně z OJ či přezdívky původního majitele - nejznámějším vlastníkem byl Oldřich Janoušek, který si nechal podle chalupy přídomek Kabelický 5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ice 6. V Kabelicích Kamenec 1. Lesní pozemek se nachází V od vysílače a vrcholu Na Kamenci, v současnosti tak bývá nazýván celý kopec, na kterém je vystaven stejnojmenný skiareál 2. Geonames, TLM 3. Utvořené sufixem -ec a změnou kvantity vokálu á>a od subst. kámen 4. Podle kamenité půdy 5. VM C 1, jednoslovné, SM Sd, ST -ec Kašparka 1. Částečně zalesněný pozemek se nachází v KÚ Buřany, k pozemku náleží obydlí č. p ŠMILAUER, V. O jménech našich řek. Naše řeč. 1946, č. 9-10, s LUTTERER, I. ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: Tobiáš, s

35 2. mapa, TM, TLM 3. Jednoslovné PJ, utvořené z OJ Kašpar přidáním sufixu -ka, dříve se takto jmenovalo pouze stavení, proto je subst. fem. 4. Pravděpodobně podle jména původního majitele Kašpara 5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka Ke školce 1. Modrá TZT vede od MČ Na starém mlýně k Rezku 2. TM 3. Základem je subst. v dat. školka, utvořené sufixem -ka od subst. škola, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí ke 4. TZT vede k lesní školce 5. VM A+C 2, dvouslovné, SM P+Sd 6. U školky Kočvarka 1. Obydlí č. p. 77 a přilehlé pozemky v KÚ Buřany, S od Janatova mlýna 2. Geonames, mapa, TM 3. PJ utvořené od OJ Kočvara případně Kočvar přidáním sufixu -ka 4. Pravděpodobně z OJ Kočvar/Kočvara 5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka 6. Na Kočvarce Kočvarovsko 1. Obydlí č. p. 9 a 10 v KÚ Buřany, k obydlí vede lesní cesta od zastávky autobusu Jablonec nad Jizerou - Buřany, místem protéká Františkovský potok 2. Geonames 3. PJ utvořené od OJ Kočvar přidáním posesivního sufixu -ovsko, který je typický pro oblast Horního Pojizeří, takto se dříve označovaly usedlosti, statky, domy a k nim náležející pozemky 4. Pravděpodobně z OJ Kočvar/ Kočvara 5. VM D, jednoslovné, SM Sd, ST, -ovsko 34

36 6. Kocwarowsko (SK) Končinský potok 1. Potok pramení v MČ V potůčku, odkud teče směrem do Jablonce nad Jizerou a V Pilišťatech se vlévá do Jizery 2. Geonames 3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Končinský, utvořeným sufixem -ský, od PJ Končiny 4. Potok pramení v MČ Končiny 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S Končiny 1. MČ se nachází v KÚ Buřany, v S části města Jablonec nad Jizerou 2. Geonames, mapa, TM 3. Subst. v pl. končina, což znamená okraj, hranice, kraj, krajina, obyčejně odlehlá Kvůli poloze MČ, nachází se na kopci mimo hlavní obydlenou část města 5. VM A, jednoslovné, SM Sd 6. Končzin (SK) Koryto (Korejto) 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Stromkovice, J od silnice vedoucí do Horní Dušnice a V od MČ V Trenčíně 2. Geonames 3. Korejto vzniklo vlivem nářečí ze subst. koryto změnou y > ej 4. Podle krajinného rázu - cesta, která pozemkem vede, se nachází v údolí 5. VM C 1, jednoslovné, SM S Kostelíček 1. Pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, J směrem od vrcholu hory Hejlov, u pozemku 46 PSJČ 35

37 se nachází obydlí č. p Geonames, mapa (zakreslen pozemek zhruba 900 m jižněji), TM 3. Deminutivum od subst. kostelík, utvořené sufixem -ek a palatalizací hlásky k > č (subst. kostelík utvořené sufixem -ík od subst. kostel) 4. Metaforické označení božích muk, která se v místě nacházejí 5. VM B, jednoslovné, SM Sd 6. V kostelíčku, U kříže, Kostelicek (SK) Krosnovská brána 1. Lesní pozemek se nachází zhruba 600 m Z od MČ Rezek, pozemek protíná žlutá TZT vedoucí na Dvoračky, S od Krosnovské brány se nachází rozcestí Pod vlčím hřebenem 2. Geonames 3. Základem je subst. brána, které je specifikováno poses. ajd. Krosnovská utvořeným sufixem -ská od PJ Krosnov 4. Značí vstup do MČ Krosnov, brána použita na základě metafory 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM ADd+S Letná 1. Sídelní lokalita se nachází S od kulturního domu, nachází se zde bytové i rodinné domy a zahrádkářská kolonie 2. Mapa, TM 3. Substantivizované adjektivum vzniklo pravděpodobně ze sousloví Letná hora (podle Profouse se mohlo adjektivum skloňovat dle tvrdého i měkkého vzoru 47 ) 4. Sídliště se nachází v kopci, kam celý den svítí slunce 5. VM C 1, jednoslovné, SM SAD Maříkov 1. MČ se nachází v nejjižnějším cípu obce Jablonec nad Jizerou, v KÚ Dolní Dušnice, jsou zde postavena obydlí č. p , č. p. 153 je pension Maříkov 2. Geonames, mapa, TM, TLM 47 PROFOUS, A. s. II/

38 3. PJ je utvořené z OJ Mařík sufixem -ov 4. Pravděpodobně podle OJ Mařík 5. VM D, jednoslovné, SM SD, ST -ov 5. Na Maříkově, Mařikow (SK) Maříkovský hřbet 1. Protáhlá vyvýšenina (hřbet) se nachází S od MČ Maříkov, po levé straně místní komunikace vedoucí do Horní Dušnice, hřbet se táhne až k Dolní Dušnici 2. mapa, TM, TLM 3. Dvouslovné PJ, základem je subst. hřbet, které je specifikováno poses. adj. Maříkovský, utvořeným sufixem -ský od PJ Maříkov 4. Podle MČ, od které se vyvýšenina táhne 5. VM A+B, SM ADd+S Mechovice 1. Lesní pozemek se nachází v MČ Vojtěšice, J od č. p. 89, Z od pozemku protéká Františkovský potok 2. Geonames, mapa, TM 3. PJ vzniklo sufixem -ice od adjektiva mechový 4. Podle výskytu mechu v oblasti 5. VM C 1, jednoslovné, SM Sd, ST -ice 6. V mechovicích Na bahýnku (Na Bahýnku) 1. Pozemek se nachází u cesty J od Zabuchovského mlýna, místem protéká Vejpalický potok 2. TM 3. Základem je subst. v lok. bahýnko, utvořené sufixem -ko od subst. bahno, jeho lokace je upřesněna prepozicí na 4. Místem protéká Vejpalický potok a je velmi stinné (především kvůli stromům, které zde rostou), proto se tu drží bahnitá půda 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd 6. Muži, který dnes žije v místě, se říká Bahenskej 37

39 Na Hejlovských rovních 1. Pozemek se nachází mezi horou Hejlov a stejně označovanou MČ 2. Geonames 3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. pl. rovně, utvořené ze subst. rovně (zastarale a lidově rovina 48 ), které je specifikováno poses. adj. v lok. Hejlovský utvořeným sufixem -ský od PJ Hejlov, jeho lokace je upřesněna prepozicí na 4. Podle polohy a rovinatého charakteru pozemku 5. VM A+(A+B), trojslovné, SM P+(ADd+Sd) Na hrádku (Na Hrádku) 1. Obydlí č. p. 270 a přilehlý pozemek v KÚ Jablonec nad Jizerou, nachází se J od MČ Na Vystrkově 2. Geonames 3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. hrádek, utvořené sufixem -ek a změnou kvantity vokálu a > á ze subst. hrad, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí na 4. Pravděpodobně metaforické označení obydlí, které se lišilo od okolních chalup (např. velikostí, ozdobnými prvky, případně použitým materiálem při stavbě) 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd Na končinách (Na Končinách) 1. Skupina obydlí č. p , a se nachází na pomezí obcí Jablonec nad Jizerou a Rokytnice nad Jizerou, J od skalní vyhlídky Stráž (Rokytnice nad Jizerou) 2. Geonames, mapa, TM 3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. pl. končina, jehož lokace je upřesněna prepozicí na 4. Poloha MČ - nachází se v odlehlé části obce Jablonec nad Jizerou 5. VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd 6. Končiny (všichni dotázaní ztotožňují s MČ Končiny) 48 PSJČ 38

40 Na kruhách (Na Kruhách) 1. Částečně zalesněný pozemek se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, u bývalé ČOV 2. Geonames, mapa, TM 3. Předložkové PJ, základem je subst. v lok. pl. kruh, jehož lokace je upřesněna prepozicí na 4. Není znám, pravděpodobně podle tvaru 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd Na lumce (Lumce) 1. Obydlí č. p. 81 v KÚ Bratrouchov se nachází Z od lázní Údolí Bratrouchov (hotel U Nás) 2. Geonames, mapa (uvádí lesní pozemek Z od budov) 3. Předložkové PJ, formální utvářenost tohoto anoikonyma není známa 4. Není znám, pravděpodobně deminutiva lůmek v pl. (= malý lom) 5. Dvouslovné, SM P+Sd 6. Na louce (TM a TLM), Na Lumce (SK) Na poříčí (Na Poříčí) 1. Lokalizace dle Geonames: skupina budov č. p. 102 a 103 v KÚ Buřany, S od řeky Jizery; lokalizace dle serveru mapy.cz: louka jižněji od lokalizace geonames, S od obydlí č. p. 114 (stejný pozemek uvádí i TM, tudíž se spíše přikláním k lokalizaci map.cz) 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. v lok. poříčí - oblast, z níž řeka přijímá přítoky, povodí 49, utvořené složením prep. po a subst. řeka, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí na 4. Podle lokace - pozemek se nachází po L toku řeky Jizery; kdysi se zde nacházel hostinec 5. VM A+ A, dvouslovné, SM P+Sk 6. Pod poříčej Na prolomy 1. Pozemek a výškový bod ve výšce 523 m. n. m. se nachází v J části KÚ Jablonec nad Jizerou, téměř u hranic s Vysokým nad Jizerou, S od č. p. 630 v Dolní Tříči, a od Tříčského potoka 49 PSJČ 39

41 2. Geonames 3. Základem je subst. v lok. prolom, vlivem nářečí pravděpodobně došlo k hláskové změně sufixu u >y, jeho poloha je upřesněna prepozicí na 4. Pravděpodobně podle geomorfologického tvaru - prolomu (prolom/průlom - volný prostor, otvor, vzniklý prolomením nebo proražením něčeho, geol. příkopová propadlina 50 ), který se nachází Z od MČ 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd Na rokli 1. MČ se nachází v KÚ Stromkovice, podél pozemní komunikace a Vejpalického potoka (od č. p. 168 až po Zabuchovský mlýn) 2. Geonames, mapa 3. Základem je subst. v lok. rokle, jeho poloha je blíže upřesněna prepozicí na 4. Přestože mapa Geonames MČ zakresluje jako lesní pozemek severně od č. p. 93 (na kopci), obyvatelé Stromkovic vnímají Na rokli jako MČ táhnoucí se v údolí podél potoka - tato interpretace také lépe odpovídá sémantice PJ 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd 6. Rokle Na sekyře 1. Lesní pozemek se nachází J od Zabuchovských mlýnů v KÚ Stromkovice 2. Geonames, TM 3. Základem je subst. v lok. sekyra, jeho lokace je upřesněna prepozicí na 4. Pravděpodobně na základě metonymie - pozemek, kde se těžilo dříví 5. VM A+C 2, dvouslovné, SM P+S Na Stráži 1. Horský hotel a přilehlý lyžařský vlek se nachází v MČ Končiny, nedaleko skalní vyhlídky Stráž, stejně je pojmenován i rozcestník červené TZT nedaleko hotelu 2. Geonames, mapa, TM 50 PSJČ 40

42 3. Základem je subst. v lok. stráž, jeho lokace je upřesněna prepozicí na 4. Odvozeno od názvu skalní vyhlídky, která se nachází na KÚ Rokytnice nad Jizerou, ta ve středověku sloužila jako hláska VM A+C 2, dvouslovné, SM P+S Na Veselkách 1. Skupina budov č. p. 16 a 17 se nachází v KÚ Buřany, V od MČ Rozsochy 2. Geonames, mapa 3. Základem je subst. v lok. pl. Veselka, jeho poloha je upřesněna prepozicí na 4. Pravděpodobně podle OJ nebo přezdívky původního majitele 5. VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd Na vršku 1. Kopec ve výšce 609 m. n. m. se nachází v KÚ Buřany, V od MČ Vojtěšice 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. v lok. vršek utvořené sufixem -ek od subs. vrch, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí na 4. Podle nadmořské výšky kopce - je nejvyšším bodem ve Vojtěšicích 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd Na Vystrkově 1. Obydlí č. p. 268 se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, SV od náměstí 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. v lok. Vystrkov, jeho lokace je upřesněna prepozicí na 4. Vystrkov je metaforické označení pro poslední odlehlé stavení na kraji vsi nebo za vsí VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd 6. Vystrkov 51 Infocentrum Rokytnice nad Jizerou. [online]. [cit ] Dostupný z: 52 PROFOUS, A. s. IV/670 41

43 Nad kapličkou 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Stromkovice, J od kaple, která je nazývána jako Stromkovická kaplička 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. v instr. kaplička utvořené sufixem -ička od subs. kaple, jeho lokace je upřesněna prepozicí na 4. Podle polohy lesního pozemku - nachází se v kopci nad Stromkovickou kapličkou 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd Nad Vejpalicem 1. Lesní pozemek se nachází S od MČ Vejpalice v KÚ Horní Dušnice 2. TM, TLM 3. Základem je PJ v lok. pl. Vejpalice (v TM pravděpodobně došlo k špatnému zapsání PJ - správný tvar Nad Vejpalicemi), jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí nad 4. Podle polohy - nachází se ve vyšší nadmořské výšce a S od MČ Vejpalice 5. VM A+C 2, dvouslovné, SM P+Sd 6. Nad Vejpalicemi (TLM) Ostrov 1. Pozemek se nachází J od koupaliště v MČ Pilišťata, okolo místa obtéká řeka Jizera 2. Sběr 3. Utvořené z apelativa ostrov 4. Podle polohy - pozemek se nachází v místě, kde se koryto řeky Jizery dělí na dvě menší - řeka obtéká pozemek z obou stran, pojmenování na základě metafory 5. VM C 1, jednoslovné, SM Sd 6. Na ostrově, Vostrov Oudernice 1. Obydlí č. p. 29 se nachází v KÚ Stromkovice, JV od Zabuchovského mlýna a V od MČ Na sekyře 2. Geonames, TM, TLM 42

44 3. Pravděpodobně utvořené od verba udeřit sufixem -ice a změnou vokálu ú> na diftong ou (vlivem nářečí) 4. Není znám, je možné, že do chalupy dříve uhodil blesk, případně může být PJ odvozeno z jiné lokální události, nebo z přezdívky majitele 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd Paloušův kopec 1. Zalesněný vrchol ve výšce 607 m. n. m. se nachází v Z části obce u hranic s Rokytnicí nad Jizerou, S od MČ Letná 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. kopec, které je specifikované poses. adjektivem Paloušův, utvořeným sufixem -ův od OJ Palouš 4. Pozemek, na kterém se kopec nachází, dříve patřil rodině Paloušových 5. VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S Počátky 1. Skupina budov č. p se nachází u prudké zatáčky silnice vedoucí přes Sklenařice do Vysokého nad Jizerou, u zastávky autobusu Jablonec nad Jizerou - Počátky S od MČ je Jarův kopec 2. Geonames, mapa (uvádí částečně zalesněný pozemek Z od budov), TM 3. PJ je utvořené z propria v pl. počátek 4. Pozemky se nachází u hranic s obcí Vysoké nad Jizerou, Počátky tedy odkazují k počátku obce Jablonec nad Jizerou 5. VM A, SM Sd, ST -ek 6. V počátkách Pod Vlčím hřebenem 1. Rozcestí TZT se nachází S od MČ Rezek a Z od Preislerova kopce, trasa, odbočující Z, vede dále do Rokytna a trasa pokračující S pokračuje směrem na Dvoračky 2. Mapa, TM 3. Základem je subst. v instr. hřeben, které je specifikováno poses. adj. v lok. vlčí, lokace rozcestí je blíže specifikována prepozicí pod 43

45 4. Podle polohy rozcestí, nachází se J od Vlčího hřebene 5. VM A+(C 1 +B), trojslovné, SM P+(ADd+S) 6. Pod Vlčákem Podstránec 1. Obydlí č. p. 81 se nachází v KÚ Bratrouchov, SZ od Zabuchovského mlýna 2. TLM 3. Subst. vzniklo prefixálně-sufixální derivací pomocí prepozice pod- a subst. stráň, protože se tak označuje obydlí, je k subst. přidán sufix -ec, který odkazuje na mask. 4. Podle polohy obydlí, nachází se pod strání 5. VM AB, jednoslovné, SM dsd, ST -Pod-ec 6. Posranec Porostlice 1. Obydlí č. p. 112 a přilehlé pozemky se nachází v KÚ Buřany u odbočky silnice č. 14 do Buřan 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Jednoslovné PJ, utvořené pravděpodobně sufixem -ice od adj. porostlý 4. Pozemky v místech jsou zalesněné 5. VM C 1, jednoslovné, SM Sd, ST -ice 6. Na porostlici, Boroslice (SK) Preislerův kopec 1. Vrchol ve výšce 1035 m. n. m. se nachází v KÚ Horní Dušnice, S od Rezku 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. kopec, které je specifikováno poses. adj. Preislerův, utvořeným sufixem -ův od OJ Preisler 4. Pravděpodobně podle OJ původního majitele Preislera 5. VM D+B, dvouslovné, SM ADd + S 44

46 Přední Blansko 1. Nachází se v MČ Blansko, JZ od městského parku V Pilišťatech a městského koupaliště 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. Blansko, utvořené sufixem -sko podle staročeského označení luhů a luk, jeho poloha je blíže upřesněna adj. přední 4. Viz heslo Blansko, MČ je blíže k obci Jablonec nad Jizerou, proto pravděpodobně došlo k rozdělení MČ na přední a zadní, kdy obě adjektiva odkazují k vzdálenosti od středu obce 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM AD+Sd Rezek 1. MČ se nachází v KÚ Horní Dušnice, JV od Krosnovské brány a J od Preislerova kopce, na pozemku se nachází stejnojmenný horský hotel s restaurací a chata 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Jednoslovné PJ utvořené změnou vokálu y > e a depalatalizací konsonantu c > k od subst. ryzec 4. Oblast se původně jmenovala Jeruzalém (dodnes zde stojí stejnojmenná restaurace), pojmenována po evangelických osadnících, kteří se sem uchýlili po bitvě na Bílé Hoře; dnešní název Rezek je pravděpodobně odvozen podle výskytu ryzců - podle Českého jazykového atlasu je hlásková změna pojmenování rezek typické pro tuto oblast VM C 1, jednoslovné, SM Sd 6. hospoda na Resků (TLM) Rozsochy 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, Z od skupiny budov Na Veselkách 2. Geonames 3. Subst. v pl. rozsocha 4. Rozsocha je vidlicovitě rozrostlá větev nebo dřevo nebo nástroj z nich upravený 54, v lesnictví je tak označen strom, jehož vrcholové části jsou rozdělené do dvou nebo více ramen 55, Olivová-Nezbedová však uvádí, že rozsocha je též krátký a prohnutý hřbet hory Český jazykový atlas, sv. 2, s PSJČ 55 Encyklopedie CoJeCo Dostupné z: 56 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, a kol s

47 (vzhledem ke krajinnému rázu okolí se spíše přikláním k výkladu Olivové-Nezbedové) 5. VM B, jednoslovné, SM Sd 6. Racocha, Na racochách, V racochách, Rasochy (SK) Shnilé mosty 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Horní Dušnice, V od MČ Vejpalice 2. Geonames, mapa (uvádí pozemek severněji) 3. Základem je subs. v pl. most, které je specifikováno adj. v pl. shnilý 4. Místem protéká Vejpalický potok, zřejmě tu byl postaven dřevěný most, který byl neudržovaný a shnil 5. VM C 1 +B, dvouslovné, SM AD+Sd Sklenařický potok 1. Potok pramení pod sklenařickou požární nádrží a teče podél silnice vedoucí do Jablonce nad Jizerou, u dolní stanice lyžařského vleku Kamenec, a vlévá se do řeky Jizery 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Sklenařický, utvořeným sufixem -ský (na morfém. švu -c- + -ský dochází ke kontrakci na -cký) od MJ Sklenařice 4. Potok pramení ve Sklenařicích a protéká jimi 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S Slavíkův kříž 1. Boží muka se nachází u hranic s KÚ Buřany, J od MČ Rozsochy, na křižovatce polních cest 2. Geonames (označeno, ale nepojmenováno), mapa, TM, 3. Základem je subst. kříž, které je specifikováno poses. adjektivem Slavíkův, utvořeným sufixem -ův od OJ jména Slavík 4. Roku 1843 zde boží muka nechal postavit Josef Slavík, což dokládá i nápis Postavit dal 1843 Josef Slavík odkoupil a opravit nechal 1862 Karel Škoda 5. VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. U křížku 46

48 Spálenecko 1. Pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, u hranic s obcí Rokytnice nad Jizerou, S od Brna 2. Geonames, TM, TLM 3. Jednoslovné PJ utvořené sufixem -ecko a změnou vokálu ý>e od adj. spálený 4. Pozemek v minulosti zasáhl požár 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd, ST -ecko 6. Spálenisko (TM), Spálensko (TLM), Spalencko (SK) Svatý Jan Nepomucký 1. Kaple se nachází v KÚ Buřany, v MČ Vojtěšice 2. Geonames, mapa (Kaple sv. Jana Nepomuckého) 3. Základem je OJ Jan, které je specifikováno poses. adj. Svatý a OJ Nepomucký 4. Kaple je zasvěcená Janu Nepomuckému 5. VM B, trojslovné, SM AD+(S+ADd) 6. Vojtěšický kostelíček, Vojtěšický kostel, Vojtěšická kaple Svatý Prokop 1. Kostel se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, naproti kulturnímu domu 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je OJ Prokop které je specifikováno adj. svatý 4. Kostel je zasvěcen svatému Prokopu, patronovi Čech a zemědělství 5. VM B, dvouslovné, SM AD+S 6. Kostel svatého Prokopa, Kostel, St. Prokop (SK) Šalabarka 1. Skalní stěna se nachází v KÚ Horní Dušnice, J od rozcestí U svatého Jana a SV od Hejlova 2. TM, TLM 3. Pravděpodobně se jedná o PJ německého původu, část -barka může být adaptací subst. Berg (hora) a Šala- obměnou německého jména/ přezdívky Schaller, příp. subst. Schelle (zvonec) 4. Není znám, pravděpodobně utvořené z německého propria (např. Schallerberg) 47

49 5. jednoslovné, SM Sd, ST -ka Trejborec 1. MČ se nachází v KÚ Bratrouchov, jsou zde postavena obydlí č. p. 116, 119, 120 a 130, Z od Trejborce se nachází Hejlov 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Pravděpodobně kompozice numeralia tři a subst. borec, odvozeným sufixem -ec od subst. bor 4. MČ se nachází uprostřed lesů, je možné, že původně patřily třem majitelům 5. VM C 1 B, jednoslovné, SM Sk 6. Treyborec (SK) Trhovice 1. Červená TZT vedoucí z Jablonce nad Jizerou do Vysokého nad Jizerou přes Kamenec 2. TM, TLM 3. Subst. utvořené univerbizací sousloví trhová cesta 4. Původní význam cesty kráčeli po ní obchodníci i kupci na trh 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd, ST -ic(e) Tříčský potok 1. Potok pramení ve Vysokém nad Jizerou - jeden z pramenů se nachází v MČ U koryta a druhý V loučkách, stékají se v Horní Tříči u nově vystavěné ČOV, potok dále teče podél silnice, v MČ V dolenci se odklání J směrem a v Dolní Dušnici se vlévá do Jizery 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adjektivem Tříčský, utvořeným sufixem -ský od MJ Tříč 4. Potok pramení ve Tříči a protéká jí 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S Tříčské vrchy 1. Horský hřbet se nachází na hranici obcí Jablonec nad Jizerou a Vysoké nad Jizerou, 48

50 u vrcholu Kamenec 2. Geonames, TM 3. Základem je subst. v pl. vrch, které je specifikováno poses. adjektivem v. pl. Tříčský utvořeným od MJ Tříč 4. Podle polohy - nachází se ve Tříči 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+Sd 6. Kamenné vrchy (TLM), Tříčský vrcha Tříčsko 1. Louka se nachází SV od obydlí č. p. 612 a V od lyžařského vleku Kamenec 2. Mapa 3. Substantivum utvořené sufixem -sko od MJ Tříč 4. Louka se nachází v MČ Dolní Tříč 5. VM A, jednoslovné, SM Sd, ST -sko 6. Dolní Tříč, Tříč U háje 1. Louka se nachází v KÚ Bratrouchov, u obydlí č. p. 21, S od MČ U studýnky 2. Geonames 3. Základem je subst. v gen. háj, jeho lokace je blíže specifikována prepozicí u 4. Pravděpodobně podle lesa, který se nachází V směrem od pozemku 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+S U Janoušova kříže 1. Louka se nachází na sjezdovce lyž. areálu Kamenec, J od pozemku je červená TZT, která vede k vrcholku Kamence 2. Geonames 3. Základem je subst. v gen. kříž, které je specifikováno poses. adjektivem v gen. Janoušův, jeho lokace je upřesněna prepozicí u 4. JZ od louky se nachází boží muka 5. VM A+(D+B), trojslovné, SM P+(ADd+S) 49

51 U kapličky 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Horní Dušnice, V od MČ Městečko, u kaple Panny Marie 2. Geonames 3. Základem je deminutivum v gen. kaplička, utvořené sufixem -ička od subst. kaple, jeho lokace je upřesněna prepozicí u 4. Podle polohy lesního pozemku, nachází se u kaple Panny Marie 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd U Kozančiných 1. Obydlí č. p. 121 se nachází na hranici KÚ Dolní Dušnice a Buřany 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je substantivizované poses. adj. v gen. pl. Kozančin utvořené pravděpodobně podle přezdívky Kozanka pomocí poses. sufixu -in a palatalizací hlásky k > č, jeho lokace je upřesněna prepozicí u 4. Utvořeno pravděpodobně podle přezdívky majitele objektu Kozanka, označuje posesivitu např. Kozančin dům, pozemek 5. VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD 6. U Kožančinejch U Maříkova 1. Lesní pozemek se nachází na hranici Jablonce nad Jizerou a Poniklé, v KÚ Buřany, V od hostince Maříkov 2. Geonames (název je v mapě zanesen západněji, lokace však odpovídá serveru mapy.cz) mapa, 3. Základem je subst. v gen. Maříkov, jeho lokace je upřesněna prepozicí u 4. Podle polohy - nachází se u hostince Maříkov 5. VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd U Mikšů 1. Hostinec č. p. 13 a přilehlý pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, S od MČ U háje 2. Geonames, mapa 50

52 3. Základem je OJ v gen. Mikš (příp. Mikeš), jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí u 4. Podle OJ nebo přezdívky původního majitele pozemku Mikše (Mikeše) 5. VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd U proudu (U Proudu) 1. Pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, mezi č. p. 75 a 84, místem protéká Vraní potok 2. Mapa, 3. Základem je subst. v gen. proud, jeho lokace je upřesněna prepozicí u 4. Místem protéká Vraní potok, který má zde velký spád, pojmenování pravděpodobně právě podle potoka 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+S U shnilého mostu 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Horní Dušnice, u jednoho z pramenů Vejpalického potoka a modré TZT vedoucí z Rezku do Horní Dušnice 2. Geonames 3. Základem je subs. v gen. most, které je specifikováno adjektivem v gen. shnilý, jeho lokace je upřesněna prepozicí u 4. Pravděpodobně v blízkosti stál most, který však zchátral a ztrouchnivěl (odkazuje k tomu lokalita i PJ Shnilé mosty) 5. VM A+(C 2 +B), trojslovné, SM P+(AD+Sd) U sokolovny 1. Pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, J od bývalého hotelového resortu U nás (č. p. 1) 2. Geonames, mapa 3. Základem je subst. v gen. sokolovna, utvořené sufixem -ovna od názvu tělovýchovné jednoty Sokol, jeho lokace je blíže specifikována prep. u 4. Č. p. dříve bylo ubytovnou se sokolovnou, Trýzna ve svém příspěvku Dějiny Bratrouchova a okolí uvádí: Když v roce 1770 na přístupové cestě od Vojtěšic komise vybrala tento grunt za č. 1 - jako nejvýhodnější pro ubytování, pohoštění a sepisování sčítacích archů, tak tím byla stvrzena jeho významnost. O sto let později - k roku 1880 zde byla navíc ubytovna s osmi 51

53 slamníky. Roku 1922 sokolovna - Krakonošova vyhlídka s cvičištěm ( ) VM A+B, dvouslovné, SM P+S U studýnky (U Studýnky) 1. Obydlí č. p. 31 a přilehlý částečně zalesněný pozemek v KÚ Bratrouchov se nachází SV od MČ V Janouchově městě 2. Mapa, TM 3. Základem je subst. v gen. studýnka, utvořené sufixem -ánka od subst. studna s hláskovou změnou á > ý, jeho poloha je specifikována prepozicí u 4. Nacházela se zde malá studna 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd U svatého Jana 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Horní Dušnice, J od křižovatky Vrata - Sv. Jan žluté a zelené TZT 2. Geonames, mapa (U Svatého Jana) - pozemek severněji 3. Základem je OJ v gen. Jan, které je specifikováno adjektivem v gen. svatý, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí u 4. Nedaleko se nachází boží muka 5. VM A+B, trojslovné, SM P+(AD+S) 6. U svatýho Jána U Tobisů 1. Pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, J od MČ V Janouchově městě 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je OJ v gen. pl. Tobis, jeho poloha je blíže určena prep. u 4. Odvozené z OJ Tobiáš 5. VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd 6. U Tobisu (mapa, TM), U Tobísů (TLM) 57 TRÝZNA, J. Dějiny Bratrouchova a okolí: Jizeran, Zpravodaj občanů města Jablonec nad Jizerou. Roč. 36, č. 6/2013. s

54 V bahnech (V Bahnech) 1. Obydlí č. p. 38 v KÚ Buřany a MČ Končiny se nachází u polní cesty vedoucí od Janatova mlýna do Končin 2. Geonames, TM 3. Základem je subst. v lok. pl. bahno, jeho poloha je specifikována prep. v 4. Pravděpodobně podle bahnité půdy 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd 6. U Kobra (obydlí a přilehlé pozemky patří rodině Kobrových) V budách 1. Lesní pozemek se nachází v Dolní Dušnici u obydlí č. p Mapa, TM 3. Základem je subst. v lok. pl. buda, utvořené nářeční, morfologickou a hláskovou variantou neutrální podoby bouda, jeho lokace je upřesněna prepozicí v 4. Podle mapy se zde nachází celkem tři menší obydlí, buda je podkrkonošské označení horské boudy VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd V dolcích 1. Pozemek se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, S od obydlí č. p. 251, místo slouží jako pastviště ovcí 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. v lok. pl. dolec, jeho poloha je blíže upřesněna prep. v 4. dolec je v podkrkonošském nářečí výraz pro malé údolí, dolík; pozemek se nachází v údolí 5. VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd 6. Dolce V dolenci 1. Obydlí č. p. 629 se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou a MČ Dolní Tříč, S od Holandrie 2. Geonames, mapa, TM, TLM 58 BACHMANNOVÁ, J s

55 3. Základem je subst. v lok. dolenec, jeho poloha je blíže upřesněna prep. v 4. Dolenec je podkrkonošský výraz pro dolní část osady 5. VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd 6. V dolenici (mapa) V Janouchově městě 1. Skupina budov č. p. 30, 46, 49, 55, 58 a 150 se nachází v KÚ Bratrouchov, S od Zabuchovského mlýna, v místě pramení jeden z přítoků Vejpalického potoka 2. Geonames (chybné zakreslení, uvádí obydlí č. p. 24), mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. v lok. město, které je specifikováno poses. adj. v lok. Janouchovo, jeho lokace je blíže upřesněna prep. v 4. Pravděpodobně podle jména některého z majitelů Janoucha, protože je zde budov několik a nachází se na samotě nad lesem, je metaforicky použito subst. město 5. VM A+(D+C 1 ), trojslovné, SM P+(ADd+Sd) 6. Janouchovo město (TLM) V městečku (V Městečku) 1. Skupina budov č. p se nachází v KÚ Stromkovice, J od MČ Ve starém mlýně a Z od Stromkovické kapličky 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. v lok. městečko, utvořené sufixem -ečko od subst. město, jeho lokace je upřesněna prepozicí v 4. Budovy se nachází uprostřed lesa, stranou od hlavní pozemní komunikace, pojmenování na základě metafory 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd (metafora) 6. Městečko V Nedomínku (V nedomínku) 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Bratrouchov, S od MČ V budách 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. v lok. Nedomínek, které je utvořeno nářečním zkomolením a deminutivizací OJ Nedomlel pomocí sufixu -ínek a redukcí konsonantu l, jeho lokace 54

56 je upřesněna prepozicí v 4. Podle jména původního majitele Nedomlela 5. VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd 6. V Nedominku (mapa, TM) Nedomínek (TLM) V pekle 1. Obydlí č. p. 630 a přilehlý lesní pozemek se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou a MČ Dolní Tříč, S od MČ Hradsko a Dolní Dušnice, zhruba 500 m jižně od obydlí je postaven železniční most přes řeku Jizeru 2. mapa 3. Základem je subst. v lok. peklo, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí v 4. Pozemek se nachází na samotě a v zalesněné části, kde celý den nesvítí slunce, pojmenování na základě metafory 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+S (metafora) V pilišťatech (V Pilišťatech) 1. MČ se nachází v centru KÚ Jablonec nad Jizerou, nachází se zde park s památníkem obětem 2. sv. války, koupaliště, fotbalové hřiště a dětské hřiště 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Dvouslovné PJ, základem je subst.v lok. pl. pilišťata, utvořené nářečním sufixem -iště, od subst. pila (nářeční sufix v pl. má podobu -išťata), jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí v 4. Německý zdroj Heimatskunde des Rochlitz 59 uvádí německý název Sägersgrund - v překladu údolí s pilou, dříve se zpracovávalo dřevo a odtud dostala MČ svůj název, také Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou uvádí, že mají jméno od toho, že na nich stávala kdysi pila, jež dříví okolních lesů zpracovávala VM A+C 2, dvouslovné, SM P+Sd 6. Pilišťata, V Pelišťatech, Pelišťata 59 ELSNER, V. Heimatkunde des Rochlitzer Gerichtsbezirkes mit Berücksichtigung der Gemeinden der Gerichtsbezirke Starkenbach und Hochstadt. Rochlitz: Rochlitzer Lehrverein, LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou s

57 V potůčku 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, V od Paloušova kopce, v místě pramení Končinský potok 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. v lok. potůček, utvořené sufixem -ek od subst. potok, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí v 4. V místě pramení Končinský potok 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd V Trenčíně 1. Skupina budov č. p v KÚ Stromkovice se nachází u hranic s Jestřabím v Krkonoších, JV od MČ Na sekyře 2. Geonames, mapa, TM, TLM (chybné zakreslení) 3. Základem je proprium v lok. Trenčín, jeho lokace je upřesněna prepozicí v 4. Není znám 5. Dvouslovné, SM P+Sd Ve starém mlýně (Ve Starém Mlýně) 1. MČ se nachází v KÚ Horní Dušnice, V od č. p. 15 a zastávky autobusu Horní Dušnice - bus 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. v lok. mlýn, které je specifikován adj. v lok. starý, jeho lokace je blíže upřesněna prepozicí ve 4. Dříve zde stál mlýn 5. VM A+(C 1 +B), trojslovné, SM P+(AD+S) 6. Na starém mlýně (TM) Ve mlejně Ve vratech 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Horní Dušnice, u hranic s Rokytnicí nad Jizerou, SV od rozcestí Vrata - Sv. Jan 2.Geonames, TM, TLM 56

58 3. Základem je subst. v lok. vrata, jeho lokace je upřesněna prepozicí ve 4. PJ je utvořeno 1. na základě metafory - nachází se na počátku obce, 2. je také možné, že se tu dřív opravdu vrata nacházela, např. brána, příp. vrata do obory nebo lesní školky 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd 6. Vrata (TM, TLM) Vejpalice 1. Pozemek se nachází v KÚ Horní Dušnice, Z od MČ Shnilé mosty, místem protéká Vejpalický potok 2. Geonames, TM 3. Jednoslovné PJ, utvořené pravděpodobně od verba vypálit sufixem -ice, vlivem nářečí došlo ke změně y > ej 4. Není znám, nejspíše se tu dříve vypalovaly lesy, případně místo vyhořelo 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd, ST -ice Vejpalický potok 1. Potok pramení v Horní Dušnici, SV od Shnilých mostů, protéká Vejpalicemi, Horní Dušnicí a Stromkovicemi podél hlavní silnice a u Maříkova se vlévá do Jizery 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adj. Vejpalický, utvořeným sufixem -cký od PJ Vejpalice 4. Potok protéká MČ Vejpalice 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Vejpálický potok (mapa, TLM), Wegpaler Bach (SK) Vejpalka 1. Obydlí č. p. 66 se nachází v KÚ Stromkovice, J od MČ Ve starém mlýně 2. TM, TLM 3. Jednoslovné PJ, utvořené sufixem -ka od PJ Vejpalice 4. Obydlí se nachází u MČ Vejpalice a nedaleko Vejpalického potoka 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd, ST -ka 57

59 Velké Jizersko 1. Pozemek se nachází v KÚ Jablonec nad Jizerou, Z od MČ Na končinách 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. Jizersko, utvořené sufixem -sko od PJ Jizera, jeho velikost je specifikována adj. velké 4. Pozemek se nachází zhruba kilometr od řeky Jizery 5. VM C 1 +A, dvouslovné, SM AD+Sd 5. Welko Jzerský (SK) Vojtěšice 1. MČ se nachází v KÚ Buřany, SV od Porostlice, je zde vystavena Kaple sv. Jana Nepomuckého 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Jednoslovné PJ utvořené sufixem -ice a změnou konsonantu ch > š od OJ Vojtěch 4. Podle Profouse ves lidí Vojtěchových VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ice 6. Wogtieschitz (SK) Vranský potok 1. Potok pramení v KÚ Bratrouchov, J od obydlí č. p. 65, protéká celým KÚ jižním směrem podél pozemní komunikace a JZ od MČ U Kozančiných se vlévá do Jizery 2. Geonames, mapa 3. Základem je subst. potok, které je specifikován adj. vranský, utvořeným od 1. jména zvířete 2. názvu rostliny vraní oko 4. Není znám, pravděpodobně podle názvu rostliny či zvířete, případně se může jednat o metaforu (Vraní kout = označení odlehlých, stinných míst) 5. VM C 1 +B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Vraní potok (mapa, TM, TLM), Wrana Bach (SK) 61 PROFOUS, A s. IV/600 58

60 Vrchláb 1. Skupina budov č. p. 18, 20-22, 167 a 197 v KÚ Buřany se nachází S od MČ Na Veselkách 2. Mapa, TM, TLM 3. Utvořené pravděpodobně od propria Vrchlabí, vlivem nářečí se změnou kvantity vokálu a > á a redukcí sufixu -í 4. Utvořeno z propria Vrchlabí, metafora 5. VM C 1, jednoslovné, metafora 6. Na Vrchlábi Východní strana 1. Část KÚ Horní Dušnice se nachází SZ od Hájenky 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. strana, jeho lokace je upřesněna adj. východní 4. Podle polohy - nachází se V od pozemní komunikace vedoucí Horní Dušnicí, která ji dělí na dvě strany - východní a západní 5. VM A+A, dvouslovné, SM AD+S Za vrchem (Za Vrchem) 1. Obydlí č. p. 79 a 80 se nachází v KÚ Buřany a MČ Vojtěšice, J od Kočvarky 2. Geonames, mapa, TM 3. Základem je subst. v instr. vrch, jeho lokace je upřesněna prepozicí za 4. podle polohy - nachází se v údolí za vrchem 5. VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd Zabuchovský mlýn (Zabuchovský Mlýn) 1. Obydlí č. p. 52 se nachází v KÚ Stromkovice, JV od MČ V Janouchově městě 2. Geonames, mapa, TM, TLM 3. Základem je subst. mlýn, které je specifikováno poses. adj. Zabuchovský, utvořeným pravděpodobně od přezdívky Zabuch nebo Zabucha 4. Není znám, pravděpodobně odvozené od OJ či přezdívky, dnešní majitelé mají ve Stromkovicích také přídomek Zabuchovi 59

61 5. VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Zabuchovské Mlýny (mapa, TM), Zabuchov (TLM), V Zabuchově Zabylský hřbet 1. Horský hřbet se táhne podél Zabylého potoka po jeho S straně, na J straně je ukončen MČ U Maříkova, na straně druhé Zabylým (Poniklá) 2. Mapa 3. Základem je subst. hřbet, které je specifikováno poses. adj. Zabylský, utvořeným sufixem -ský od verba zabýti, které lidově znamená zapomenout 62, MJ Zabylý označuje místo, které je stranou hlavních sídelních areálů 4. Podle potoka, který pod hřbetem protéká 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S Zabylý potok 1. Potok pramení na hranicích obcí Poniklá a Jestřabí v Krkonoších, u obydlí č. p. 323, obcí protéká na Z, poté se stáčí k J a ústí do řeky Jizery V od MČ Maříkov 2. Geonames (protéká pouze na katastru obcí Poniklá a Jestřabí v Krkonoších) mapa (podle portálu mapy.cz tvoří Zabylský potok na části území přirozenou hranici mezi Poniklou a Jabloncem nad Jizerou, tudíž ho můžeme počítat i do katastru Jablonce) 3. Základem je subst. potok, které je specifikováno poses. adj. Zabylý, utvořeným od verba zabýti, které lidově znamená zapomenout 63, pravděpodobně je však správný tvar Zabylský, utvořený sufixem -ský od MČ Zabylý (Poniklá) 4. Potok pojmenován podle místa, kde pramení, které je stranou od centra obce Poniklá, tedy je zapomenuté, v Poniklé také můžeme najít MČ Zabylý 5. VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S 6. Zabylský potok (mapa), Zabylskej potok, Zabylskej potůček Zadní Blansko 1. MČ se nachází S od Předního Blanska, u hranic s Rokytnicí nad Jizerou, V od MČ protéká Jizera 62 PSJČ 63 tamtéž 60

62 2. Geonames 3. Základem je subst. Blansko, utvořené sufixem -sko podle staročeského označení luhů a luk, jeho poloha je blíže upřesněna adj. zadní 4. Viz heslo Blansko, MČ je dále k obci Jablonec nad Jizerou než Přední Blansko, proto pravděpodobně došlo k rozdělení MČ na přední a zadní, kdy obě adjektiva odkazují k vzdálenosti od středu obce 5. VM A+C 1, dvouslovné, SM AD+Sd Západní strana 1. Část KÚ Horní Dušnice se nachází jižně od MČ Trejborec 2. Geonames 3. Základem je subst. strana, jeho lokace je upřesněna adj. západní 4. Horní Dušnice se dělí na dvě strany - západní a východní, podle polohy 5. VM A+A, dvouslovné, SM AD+S Zátoky 1. Skupina budov č. p v KÚ Jablonec nad Jizerou se nachází Z od jabloneckého koupaliště, v MČ Přední Blansko 2. sběr 3. Jednoslovné PJ v pl., utvořené substantivizací verba zatéci, zatéct a změnou kvantity vokálu á > a 4. Protéká tudy Jizera a místo bylo častokrát při jarních povodních zaplaveno 5. VM C 2, jednoslovné, SM Sd 6. V zátokách Ždíreň 1. Lesní pozemek se nachází v KÚ Buřany, S od bývalé ČOV, na zelené TZT vedoucí z Jablonce nad Jizerou do Buřan 2. Geonames 3. Jednoslovné PJ utvořené sufixem -eň, a změnou vokálu á > í od subst. žďár či žďáření 61

63 4. Subst žďár označuje vypálenou část lesa určenou k osídlení a polnímu hospodářství VM C 2, jednoslovné, SM Sd 6. Zdiren (SK) 64 PSJČ 62

64 7. Shrnutí Specifické rysy anoikonym Nářeční rysy a jiné odchylky od spisovné češtiny U některých PJ se objevují odchylky od spisovné formy. Jedná se především o jména aktivně užívaná, jejichž změny jsou dány nejčastěji vlivem obecné češtiny nebo nářečí. U podob nářečních se objevuje původní podoba propria Vrchlabí > Vrchláb (Wrchlab) se zachováním dlouhého vokálu á. Nářeční rys má i PJ Oudernice, kde se nachází diftongizovaný vokál ú > ou. Zajímavý je také sufix -ovsko v PJ Kočvarovsko, tento sufix je typický pro oblast Horního Pojizeří, kde se takto dříve označovaly usedlosti, statky, domy a k nim náležející pozemky (srov. Vejrychovsko - Mříčná, Filipovsko - Kruh, Dančovsko - Bělá). Nářeční změnu můžeme pozorovat i u PJ Rozsochy, kde u variant, zaznamenaných z dotazníkového výzkumu došlo ke změně koncovky y > a. Tato změna je u krkonošských názvů celkem běžná, viz např. Petruškovy vrcha či Farský mlejnka v anoikonymii obce Vysoké nad Jizerou či zaznamenaná podoba Tříčský vrcha v Jablonci. K dalším PJ s nářečními rysy můžeme přiřadit PJ V budách, kdy subst. buda označuje horskou boudu 65 a dvě sémanticky podobná PJ V dolcích a V dolenci. První z nich, V dolcích, je nářečním výrazem pro menší údolí, dolík 66 a druhé, V dolenci, pojmenovává dolní část osady 67, podle Jílka se v Podkrkonoší dříve takto oddělovaly části obce na Hořenec a Dolenec 68. K obecněčeským rysům patří diftongizovaný vokál y/ý > ej (Hornodušnickej potok, U Kozančinejch, V korejtě, Vejpalka). Vlivem obecné češtiny také došlo k vyslovování protetického v- u PJ Ostrov. U PJ Jarův kopec se objevuje také univerbizovaná podoba Jarák. Zajímavá jsou i deminutiva kostelíček, V městečku či V potůčku. Zdrobněliny je v jejich případě užito proto, aby poukázala na velikost objektu/ pozemku - všechny tři se vyznačují tím, že jsou malé rozlohy. Za zmínku stojí také PJ Podstránec, které vlivem aktivního užívání ztratilo svůj původní význam a redukcí konsonantů -d- a -t- vlivem lidové etymologie z něj byl utvořen vulgarismus Posranec. 65 BACHMANNOVÁ, J s Tamtéž, s Tamtéž 68 JÍLEK, F. Ze života našich otců. Krajské nakladatelství, Liberec,

65 Uplatnění posesivního pojmenovacího motivu Nezřídka (celkem v 22 případech) můžeme v anoikonymii obce Jablonec nad Jizerou nalézt PJ posesivního charakteru. To dokazuje, že Jablonec je oproti okolním obcím, které patřily k Sudetům (např. Rokytnice nad Jizerou), město se stálým kontinuálním osídlením - po druhé světové válce v bývalých Sudetech často anoikonyma, která odkazovala k německým majitelům, mizela z úzu českých obyvatel. Jablonec byl však převážně českou obcí a posesivní PJ tu byla zachována. Nejčastěji jsou PJ utvořena od OJ či přezdívky (substantivizovaným adjektivem) a označují se jimi jednotlivá obydlí (Kabelice, Kašparka, Kočvarka, Kočvarovsko, U Mikšů) či skupiny budov (Maříkov, V Janouchově městě). Ve dvou případech je substantivizované adj. spojeno s prepozicí (Na Veselkách, U Kozančiných). Obydlí označuje také PJ Zabuchovský mlýn, které je však formálně utvořeno poses. adjektivem a substantivem, odkazujícím k původní funkci budovy. U tří PJ se poses. adjektivum pojí s geomorfologickým útvarem. Ve všech případech se jedná o kopec (Jarův kopec, Paloušův kopec, Preislerův kopec). Třemi anoikonymy poses. charakteru jsou označené samotné pozemky - především lesní (U Maříkova, U Tobisů, V Nedomínku). Stejný počet, tedy tři anoikonyma, má souvislost s náboženstvím. Dvě z nich přímo označují sakrální stavbu - Svatý Jan Nepomucký (kaple), Slavíkův kříž (boží muka) a jedno je pojmenováním pozemků, v jehož blízkosti se sakrální stavba nachází (U Janoušova kříže). Poslední skupinu anoikonym s poses. významem představuje PJ, které označuje MČ. Sem patří Vojtěšice, podle Profouse ves lidí Vojtěchových 69. Většina zmíněných PJ, ať už s poses. adjektivem nebo substantivizovaným adjektivem odkazuje k původním majitelům obydlí či pozemků (Maříkov, U Tobisů apod.). Zajímavé však je, že v některých případech je použita přezdívka a ne OJ (viz např. U Kozančiných, V Nedomínku). To svědčí o tom, že lidé již dříve jména svých sousedů často zkracovali, případně měnili podle nějakého typického rysu. U anoikonyma Zabuchovský mlýn se dodnes toto pojmenování zachovalo i pro současné majitele, kterým, ačkoliv se jmenují Červinkovi, původní obyvatelé Stromkovic a Horní Dušnice neřeknou jinak než Zabuchovi. 69 PROFOUS, A s. IV/600 64

66 Varianty Heslová část v 6. bodě obsahuje všechny zjištěné varianty jednotlivých PJ, změn bylo zaznamenáno celkem 72 - většina při dotazníkovém výzkumu. Často se vyskytují hláskové změny, způsobené vlivem nářečí či obecné češtiny, v některých případech šlo o redukci kvůli snadnější výslovnosti (Tříčské vrchy > Tříčský vrcha, U svatého Jana > U svatýho Jána, Dušnický potok > Dušnickej potok, Na poříčí > Pod poříčej, Ostrov > Vostrov, Zabylý potok > Zabylskej potůček, U Kozančiných > U Kožančinejch, Podstránec > Posranec, Rozsochy > Racocha, Spálenecko > Spálenisko, Spálensko, V pilišťatech > V pelišťatech, Ve starém mlýně > Ve mlejně), dále změnou kvantity vokálu (Dlouhý kopec > Na dlouhym kopci, U svatého Jana > U svatýho Jána, U Tobisů > U Tobisu/ U Tobísů, V Nedomínku > V nedominku, Vejpalický potok > Vejpálický potok), rodu (V dolenci > V dolenici) či čísla (Kabelice > V Kabelicích, Mechovice > V mechovicích, Nad Vejpalicem > Nad Vejpalicemi - první tvar je pravděpodobně způsoben chybným zapsáním do mapy, Oudernice > V Oudernicích). Často se u variant objevuje přidání, změna či zánik prepozice (Betlém > V Betlémě, Dlouhý kopec > Na Dlouhym kopci, Hejlov > Na Hejlově, Holandrie > V Holandrii, Jarův kopec > Na Jaráku, Kabelice > V Kabelicích, Ke školce > U školky, Kočvarka > Na Kočvarce, Kostelíček > V kostelíčku, Maříkov > Na Maříkově, Mechovice > V mechovicích, Na poříčí > Pod poříčej, Na rokli > Rokle, Na Vystrkově > Vystrkov, Ostrov > Na ostrově, Oudernice > V Oudernicích, Počátky > V počátkách, Porostlice > Na porostlici, Rozsochy > Na racochách/ V racochách, Slavíkův kříž > U křížku, Trejborec > Na Trejborci, V Janouchově městě > Janouchovo město, V městečku > Městečko, V nedomínku > Nedomínek, V pilišťatech > Pilišťata,Ve starém mlýně > Na starém mlýně, Vrchláb > Na Vrchlábi, Zátoky > V zátokách), u třech PJ došlo k univerbizaci (Jarův kopec > Jarák, Pod Vlčím hřebenem > Pod Vlčákem, Zabuchovské mlýny > Zabuchov) a u dvou hydronym se uplatňují konkurenční sufixy (Vraní potok > Vranský potok, Zabylý potok > Zabylský potok). Nezřídka se také vyskytují varianty s odlišným pojmenovacím motivem - Blanské pole > Na rohliku (k této změně došlo na základě lokální události - dříve se tu každoročně konaly školní běžecké závody O Jablonecký rohlík, kdy každý účastník vyhrál rohlík upečený v místní pekárně - tento tradiční běh se časem přesunul do Pilišťat a před několika lety se přestal pořádat), Dušnický potok > Hornodušnickej potok (pro odlišení od Vejpalického potoka, který protéká Stromkovicemi a Dolní Dušnicí), Kostelíček > U kříže (varianta lépe 65

67 vystihuje polohu pozemku - nachází se u božích muk), Na lumce > Na louce (pojmenování pravděpodobně vzniklo chybným zapsáním PJ do mapy), Svatý Jan Nepomucký > Vojtěšický kostel/kostelíček/kaple (nikdo z respondentů nevěděl, že kaple je zasvěcená Janu Nepomuckému, ale protože se nachází ve Vojtěšicích na kopci a je dobře viditelná z okolních vesnic, používají toto spojení), V bahnech > U Kobra (v domě, který je označen tímto PJ, bydlí rodina Kobrů) Dotazníkový výzkum Za účelem zjištění, zda sesbíraná PJ skutečně žijí v úzu místních uživatelů a jsou aktivně používaná, jsem oslovila celkem sedm osob různých věkových kategorií, které celý život žijí v Jablonci nad Jizerou. Záměrně jsem nevolila osoby z jednoho KÚ, ale z různých částí obce, především z toho důvodu, aby se potvrdil můj předpoklad, že nejlépe znají lidé oblast, ke které mají osobní vztah a jež se nachází v blízkosti jejich domova. Dotazované osoby měly k dispozici analogovou turistickou mapu v měřítku 1:25 000, postupně jim byla představena všechna nashromážděná anoikonyma, která měli respondenti lokalizovat. V případě, že PJ neznali, jim byla lokalita v mapě ukázána - pokud dotyčná osoba místo znala pod jiným názvem, byl zaznamenán jako varianta. Nejmladší oslovenou osobou byl chlapec z KÚ Jablonec nad Jizerou (A) ve věku 15 let, ten uvedl celkem 32 (28 %) anoikonym, aktivně používá 25 (22 %), z toho celkem sedm v různých obměnách. Jedná se o varianty Blanské pole > Na rohliku (změna kvantity vokálu í > i v subst. rohlík je dána vlivem obecné češtiny). Mezi další obměny patří univerbizace PJ Jarův kopec > Jarák, Na končinách > Končiny (tuto MČ ztotožňuje s MČ Končiny), Ostrov > Vostrov, Svatý Jan Nepomucký > Vojtěšický kostelíček, Svatý Prokop > kostel, Tříčsko > Tříč a V Pilišťatech > Pelišťata. Ostatní PJ uvedl ve standardizované podobě. Osoba B byl muž ve věku 24 let, který žije celý život v Buřanech. Uvedl 41 PJ (36 %) a používá zhruba 31 (27 %), z toho celkem 9 anoikonym v různých obměnách. Jedná se o univerbizaci Jarův kopec > Jarák, Na Končinách > Končiny - zde uvedl, stejně jako osoba A, že MČ Končiny a Na končinách jsou pro něj totožná oblast. Mezi další varianty patří změna výslovnosti Rozsochy > Racocha, kdy koncovka -a má nářeční charakter (srov. vrcha), Slavíkův kříž > U křížku - je tak označován pozemek v blízkosti božích muk, Svatý Jan Nepomucký > Vojtěšický kostelíček, Svatý Prokop > Kostel, V bahnech > U Kobra - u této změny osoba B uvedla, že obydlí, které je společně s okolním pozemkem takto označováno, 66

68 patří rodině Kobrových, proto se pro označení těchto míst častěji užívá spojení prepozice U a OJ. Prepozice se týkají i poslední dvě změny V Janouchově městě > Janouchovo město a Vrchláb > Na Vrchlábi. Třetím dotázaným byl muž (C) ve věku 30 let. Celkem uvedl 70 PJ (61 %). Z toho 54 aktivně užívá a 16 zná, ale nepoužívá. U anoikonym uvedl celkem 21 variant (18 používaných a 3 nepoužívané). Jedná se o univerbizaci Jarův kopec > Jarák, Zabuchovský mlýn > V Zabuchově. Dále se zde objevuje vliv nářečí a obecné češtiny Na poříčí > Pod Poříčej, U Kozančiných > U Kožančinejch, U svatého Jana > U svatýho Jána a Zabylý potok > Zabylskej potok, mezi další odchylky od standardizované podoby patří změna přidání či naopak odebrání prepozice (lze pozorovat i u některých výše zmíněných anoikonym) Betlém > V Betlémě, Kabelice > V kabelicích, Ke školce > U školky, Maříkov > Na Maříkově, Mechovice > V Mechovicích, Na končinách > Končiny (také ztotožňuje se MČ Končiny), Na Vystrkově > Vystrkov, Počátky > V počátkách, Rozsochy > Na racochách, Zátoky > V zátokách. U některých variant také dochází ke změně či redukci hlásek Podstránec > Posranec, Rozsochy > Na racochách, U Kozančiných > U Kožančinejch, V pilišťatech > V pelišťatech. Mezi ostatní změny patří Svatý Jan Nepomucký > Vojtěšický kostel a Svatý Prokop > Kostel. Osoba B prokázala rozsáhlou znalost PJ nejen v KÚ Jablonec nad Jizerou, ale i ve Stromkovicích a v Horní Dušnici, to je dáno především tím, že v obou přilehlých oblastech žili jeho prarodiče, které celý život navštěvoval, proto i tato místa dobře zná. Osoba D je žena ve věku 48 let, která celý život žije na katastru Jablonce nad Jizerou. Celkem zná 48 (42 %) PJ, z nichž aktivně používá 42 (36 %) anoikonym. Pět z celkem 11 variant, které uvedla, bylo shodných s obměnami u osob A, B či C, také stejně jako předchozí respondenti uvedla, že nepociťuje změnu mezi MČ Končiny a Na končinách, místo vnímá jako jednu velkou oblast označovanou PJ Končiny. Obdobný názor zastává u MČ Dolní Tříč a Tříčsko - označuje souhrnně jako Dolní Tříč. Mezi ostatní obměny patří PJ Svatý Prokop > Kostel svatého Prokopa, v důsledku vlivu nářečí změna Tříčské vrchy > Tříčský vrcha, dále vynechání prepozice v PJ V dolcích > Dolce, V pilišťatech > Pilišťata a poslední změnou je univerbizace Zabuchovské mlýny > Zabuchov. Osoba E je taktéž žena ve věku 53 let, která žije střídavě ve Stromkovicích (kde se narodila a strávila tu téměř polovinu života) a v Jablonci nad Jizerou. Z celkového počtu 75 (65 %) anoikonym užívá celkem 42 ve standardizované podobě a 22 v různých obměnách (celkem 64 PJ - 56 %). Většina variant se shoduje s výše zmíněnými, navíc uvedla pouze PJ Kostelíček > U kříže, Oudernice > V Oudernicích a Trejborec > Na Trejborci a změnu 67

69 Holandrie > V Holandrii - toto PJ však k lokalizaci v krajině nepoužívá. I ona vnímá Končiny jako jeden celek a Tříčsko ztotožňuje s Tříčí. Předposledním respondentem je muž ve věku 57 let (osoba F) - zástupce Horní Dušnice. Ten zná 84 (74 %) anoikonym, z nichž používá celkem 67 (59 %) - 50 ve standardizované podobě a 17 variant - ty se shodují s obměnami ostatních respondentů, výjimkou je univerbizace Pod Vlčím hřebenem > Pod Vlčákem - tu uvedl pouze on. Ani on nevnímá rozdíl mezi PJ Končiny > Na končinách. Poslední dotazovanou byla žena ve věku 78 let (osoba G), představitelka nejstarší generace, jež celý život strávila v Bratrouchově. Ta uvedla celkem 87 PJ (76 %), která zná, z toho používá 73 (64 %) anoikonym, z nichž ve dvaadvaceti případech uvedla jinou než standardizovanou podobu jména. Jednalo se o změny Dlouhý kopec > Na dlouhym kopci, Dušnický potok > Hornodušnickej potok, Jarův kopec > Na Jaráku, Kočvarka > Na Kočvarce, Kostelíček > V kostelíčku, Ostrov > Na ostrově, Svatý Jan Nepomucký > Vojtěšická kaple, Zabylský potok > Zabylskej potůček, další varianty se shodují s obměnami uvedenými u ostatních respondentů. I osoba G uvedla totožnou lokalizaci u MČ Končiny a Na končinách Přehled PJ z hlediska užívání Tučně vyznačená PJ dotyčná osoba aktivně používá. Tabulka 1 Používaná PJ (osoby A-D) Používaná PJ osoba A osoba B osoba C osoba D Betlém V betlémě Betlém Na rohliku Blanské pole Blansko Blansko Blansko Blansko Bratrouch. skalní kyj Brno Brno Brno Buřanská skála Buřanská skála Buřanská skála Dolní Dušnice Dolní Dušnice Dolní Dušnice Dolní Dušnice Dolní Tříč Dolní Tříč Dolní Tříč Dolní Tříč Dušnický potok Dušnický potok 68

70 Františkovský potok Františkovský potok Františkovský potok Františkovský potok Hájenka Hejlov Hejlov Hejlov Hejlov Holandrie Hradsko Hradsko Hradsko Hradsko Jarák Jarák Jarák Jarák Jizera Jizera Jizera Jizera V Kabelicích Kamenec Kamenec Kamenec Kamenec Kašparka U školky Končinský potok Končinský potok Končinský potok Končinský potok Končiny Končiny Končiny Končiny Letná Letná Letná Letná Maříkov Maříkov Na Maříkově Maříkov Maříkovský hřbet V mechovicích Končiny Končiny Končiny Končiny Na kruhách Na kruhách Pod poříčej Na rokli Na sekyře Na Stráži Na Stráži Na Stráži Na Stráži Na Veselkách Na Vystrkově Vystrkov Na Vystrkově Nad kapličkou Nad kapličkou Vostrov Ostrov Ostrov Ostrov Nad Vejpalicem 69

71 Oudernice Počátky V počátkách Počátky Posranec Porostlice Porostlice Porostlice Přední Blansko Přední Blansko Přední Blansko Přední Blansko Rezek Rezek Rezek Rezek Racocha Na racochách Racocha Sklenařický potok Sklenařický potok Sklenařický potok Sklenařický potok U křížku Slavíkův kříž Vojtěšický kostelíček Vojtěšický kostelíček Vojtěšický kostel Vojtěšický kostelíček Kostel Kostel Kostel Kostel sv. Prokopa Trejborec Tříčský potok Tříčský potok Tříčský potok Tříčské vrchy Tříčské vrchy Tříčský vrcha Tříč Tříčsko Tříčsko Dolní Tříč U kapličky U kapličky U kapličky U Kožančinejch U Maříkova U Maříkova U Maříkova U Mikšů U Mikšů U Mikšů U proudu U sokolovny U studýnky U svatýho Jána U svatého Jana U Kobra V dolcích Dolce Janouchovo město V Janouchově městě Janouchovo město Městečko V pekle Pelišťata Pilišťata V pelišťatech Pilišťata 70

72 V Trenčíně Ve vratech Ve vratech Vejpalický potok Vejpalka Vejpalka Vojtěšice Vojtěšice Vojtěšice Vojtěšice Na Vrchlábi V Zabuchově Zabuchov Zabylský hřbet Zabylskej potok Zadní Blansko Zadní Blansko Zadní Blansko Zadní Blansko Zátoky V zátokách Zátoky Tabulka 2 Používaná PJ (osoby E-G) Používaná PJ osoba E osoba F osoba G Betlém Betlém Betlém Blanské pole Blansko Blansko Blansko Bratrouch. skalní kyj Bratrouch. skalní kyj Brno Brno Brno Buřanská skála Na dlouhym kopci Dolní Dušnice Dolní Dušnice Dolní Dušnice Dolní Tříč Dolní Tříč Dolní Tříč Dušnický potok Dušnický potok Hornodušnickej potok Františkovský potok Františkovský potok Františkovský potok Hájenka Hájenka Hájenka Na Hejlově Na Hejlově Hejlov 71

73 Na Hejlově Na Hejlově Hejlov V Holandrii V Holandrii Hradsko Hradsko Hradsko Jarák Jarák Na Jaráku Jizera Jizera Jizera Kabelice Kabelice Kabelice Kamenec Kamenec Kamenec U školky Ke školce Ke školce Kočvarka Na Kočvarce Končinský potok Končinský potok Končinský potok Končiny Končiny Končiny U kříže V kostelíčku Krosnovská brána Krosnovská brána Letná Letná Letná Maříkov Maříkov Maříkov Maříkovský hřbet Maříkovský hřbet Mechovice Mechovice Mechovice Na bahýnku Na bahýnku Na bahýnku Na Hejlovských rovních Na Hejlovských rovních Na hrádku Na hrádku Končiny Končiny Končiny Na kruhách Na kruhách Na kruhách Na lumce Na lumce Na lumce Na poříčí Na poříčí Na poříčí Rokle Na rokli Rokle Na sekyře Na sekyře Na sekyře Na Stráži Na Stráži Na Stráži 72

74 Na Veselkách Na Vystrkově Na Vystrkově Na Vystrkově Nad kapličkou Nad kapličkou Nad kapličkou Ostrov Ostrov Na ostrově V Oudernicích Oudernice Oudernice Počátky V počátkách V počátkách Pod Vlčákem Pod Vlčím hřebenem Posranec Posranec Posranec Na porostlici Na porostlici Na porostlici Přední Blansko Přední Blansko Přední Blansko Rezek Rezek Rezek Na racochách V racochách V racochách Shnilé mosty Shnilé mosty Sklenařický potok Sklenařický potok Sklenařický potok Spálenecko Vojtěšický kostel Vojtěšický kostel Vojtěšická kaple kostel Kostel kostel Na Trejborci Trejborec Trejborec Tříčský potok Tříčský potok Tříčský potok Tříč Tříčsko Tříčsko U háje U háje U háje U kapličky U kapličky U kapličky U Kožančinejch U Kožančinejch U Kožančinejch U Maříkova U Maříkova U Maříkova U Mikšů U Mikšů U Mikšů U proudu U proudu U proudu U shnilého mostu U shnilého mostu 73

75 U sokolovny U sokolovny U sokolovny U studýnky U studýnky U studýnky U svatého Jana U svatého Jana U svatého Jana U Tobisů U Tobisů U Tobisů V budách V budách V budách V dolcích Janouchovo město V Janouchově městě V Janouchově městě V městečku Městečko Městečko V Nedomínku V Nedomínku V pekle V pekle V pekle Pilišťata V pilišťatech V pilišťatech V Trenčíně V Trenčíně V Trenčíně Ve mlejně Ve mlejně Ve mlejně Ve vratech Ve vratech Ve vratech Vejpalice Vejpalice Vejpalický potok Vejpalický potok Vejpalický potok Vejpalka Vejpalka Vejpalka Vojtěšice Vojtěšice Vojtěšice Vranský potok Vrchláb Vrchláb Zabuchov V Zabuchově Zabuchov Zabylský hřbet Zabylský hřbet Zabylský hřbet Zabylskej potok Zabylý potok Zabylskej potůček Zadní Blansko Zadní Blansko Zadní Blansko Zátoky Následující tabulka obsahuje všechny varianty PJ, které žádná z dotazovaných osob nezná ani nepoužívá. 74

76 Tabulka 3 Nepoužívaná PJ standardizovaná podoba (Geonames) Nepoužívaná PJ varianty mapa TM TLM Dlouhý kopec Hrubá strana Jarův kopec Kočvarovsko Koryto (Korejto) Na končinách Na prolomy Na vršku Nad Vejpalicemi Paloušův kopec Podstránec Preislerův kopec hospoda na Resků Rozsochy Spálenisko Spálensko Sv. Jan Nepomucký Svatý Prokop Šalabarka Trhovice Kamenné vrchy U Janoušova kříže U Kozančiných U Tobisu U Tobísů V bahnech V dolenci V dolenici 75

77 V Nedominku Nedomínek V potůčku Ve starém mlýně Na starém mlýně Vrata Vejpálický potok Velké Jizersko Vraní potok Vrchláb Východní strana Za vrchem Zabuchovský mlýn Zabuchovské mlýny Zabylský potok Západní strana Ždíreň Shrnutí Z dotazníkového výzkumu vyplývá, že nejvíce jsou užívaná anoikonyma označující sídelní oblasti. Všichni dotazovaní používají PJ Blansko (Přední i Zadní), Dolní Dušnice, Dolní Tříč, Hradsko, Končiny, Letná, Vojtěšice. Patří sem i PJ Brno či Janouchovo město, která používá sedm respondentů, a Hejlov (Na Hejlově) se čtyřmi uživateli. Často užívaná jsou také anoikonyma, jejichž původní význam zastřelo přenesení na objekt či pozemek v blízkosti. Jedná se zejména o PJ Jarův kopec (Jarák) - zde se dříve nacházel stejnojmenný lyžařský vlek, stejně tomu je i u Kamence, původně se takto označoval pouze vrchol, dnes je pod tímto jménem známý spíše lyžařský areál, který zde je vybudován. Frekventovaně užívaná jsou také vlastní jména obydlí či pozemků. Sedm respondentů užívá PJ Betlém (osoba C s prep. V betlémě), všichni se shodli na anoikonymu Maříkov (osoba C uvedla opět s prep. Na Maříkově), které podle dotázaných označuje pouze pension (oproti tomu databáze Geonames zakresluje rozsáhlejší území). Všichni dotázaní také používají PJ Na Stráži. Do této kategorie můžeme zařadit i anoikonymum Rezek - dotazování nejčastěji uváděli, že se jedná o restauraci. Šest respondentů používá označení hostince U Mikšů. Patří sem také Svatý Prokop, uživateli označován pouze jako Kostel (osoba D uvedla jako Kostel svatého Prokopa) a Svatý Jan Nepomucký - toto PJ nikdo neužívá 76

78 ve standardizované podobě, respondenti uváděli varianty Vojtěšický kostelíček, Vojtěšický kostel a Vojtěšická kaple. Další skupinu tvoří hydronyma - ta sice téměř všichni respondenti znali, ale uvedli, že celý název užívají pouze zřídka, protože jim nijak nepomáhají k lokalizaci v krajině - nejčastěji je užíváno hydronymum Jizera (100 % dotázaných) a Tříčský potok (85 %), osoby C, E, F a G (57 %) uvedli, že používají PJ Dušnický potok a Vejpalický potok, osoby B a D (29 %) používají Sklenařický potok, F a G Zabylý potok a pouze osoba B (14 %), která žije v Buřanech, jimiž protéká Františkovský potok, toto označení používá. Všichni respondenti se shodli také na užívání PJ Ostrov (jedna respondentka uvedla variantu Na ostrově, osoba A používá ve výslovnosti protetické v- Vostrov) a Pilišťata v různých obměnách - je to dáno především tím, že v Pilišťatech se nachází sportovněrekreační zázemí - fotbalové, tréninkové a volejbalové hřiště, koupaliště a hřiště pro děti, proto jsou často navštěvována. Ostrov, který je součástí Pilišťat, byl pro svou polohu u řeky dříve často využíván místními jako místo ke koupání či odpočinku. 77

79 7. 3. Shrnutí modelové klasifikace PJ V následující kapitole je analyzován způsob tvoření PJ Jablonce nad Jizerou. Analýza vychází z MKPJ, konkrétně ze vztahového modelu. Shrnutí VM A Z celkového počtu 114 PJ je VM A zastoupeno v 53 (46 %) případech - z toho jsou 4 názvy jednoslovné, 42 dvouslovných a 7 trojslovných. U jednoslovných PJ VM A mají zastoupení pouze Sd a vždy se jedná o pojmenování rozsáhlejší sídelní oblasti (Končiny, Počátky, Tříčsko). VM AB (Podstránec) představuje SM dsd. Dvouslovná PJ jsou nejčastěji zastoupena VM A+C 1 s osmi SM P+Sd (Ke školce, Na hrádku, Na kruhách, Na prolomy, V bahnech, Ve vratech), z nichž dvě jsou utvořena na základě metafory - jedná se o PJ V městečku a V pekle), třemi SM AD+Sd (Dolní Tříč, Přední Blansko, Zadní Blansko) a po jednom SM P+S (U proudu) i SM AD+SAD (Dolní Dušnice). Jedenáct zástupců patří k VM A+B. Ten reprezentují pouze předložková PJ s osmi SM P+Sd (Na rokli, Na vršku, Nad kapličkou, U kapličky, U studýnky, V budách, V potůčku, Za vrchem) a dvěma SM P+S (U háje, U sokolovny). V sedmi případech se jedná o VM A+A, k nimž patří čtyři SM P+Sd (Na končinách, Na Vystrkově, V dolcích, V dolenci) dvě SM AD+S (Východní strana, Západní strana) a jedno SM P+Sk (Na poříčí). O jednoho zástupce méně, tedy šest PJ, má VM A+D, k němuž náleží pět SM P+Sd (Na Veselkách, U Maříkova, 78

80 U Mikšů, U Tobisů, V Nedomínku) a jeden SM P+SAD (U Kozančiných). K dvouslovným názvům patří také VM A+C 2. Sem patří pět předložkových názvů, z toho tři SM P+Sd (Ke školce, Nad Vejpalicem, V pilišťatech) a dva SM P+S (Na sekyře, Na Stráži). Posledním dvouslovným názvem je VM C 1 +A se SM AD+Sd (Velké Jizersko). VM A má celkem sedm trojslovných zástupců. Dva VM A+(C 1 +B) se SM P+(ADd+S) (Pod Vlčím hřebenem) a SM P+(AD+S) (Ve starém mlýně, po jednom VM A+(D+C 1 ) (V Janouchově městě), VM A+(A+B) (Na Hejlovských rovních) se stejným SM P+(ADd+Sd), VM A+(C 2 +B) (U shnilého mostu) a VM A+B (U svatého Jana) se SM P+(AD+Sd). Posledním trojslovným názvem je VM A+(D+B) (U Janoušova kříže) se SM P+(ADd+S). Shrnutí VM B VM B je zastoupen v celkem 25 (22 %) případech. Z tohoto počtu jsou 3 anoikonyma jednoslovná, 22 dvouslovných a jeden trojslovný. Z jednoslovných PJ se jedná o dvě PJ VM B, obě SM Sd (Kostelíček a Rozsochy). Poslední anoikonymum je VM C 1 B (u VM C již tento případ nebude uveden), které představuje SM Sk. Dvouslovné názvy mají největší zastoupení u VM A+B (12 PJ). Z toho je jedenáct SM ADd+S a poslední SM ADd+Sd (Tříčské vrchy). Tento VM nejčastěji představují názvy vodních toků, které jsou specifikovány adjektivem, derivovaným od MČ, v níž pramení (např. 79

81 Dušnický potok, Končinský potok, Sklenařický potok, Tříčský potok, Vejpalický potok, Zabylý potok). Zhruba stejný počet přísluší PJ označujícím geomorfologické celky (např. Buřanská skála, Maříkovský hřbet, Tříčské vrchy či Zabylský hřbet). Poslední je označením pozemků (Blanské pole). Druhé největší zastoupení má VM D+B (5). Ve všech případech se jedná o SM ADd+S. Tato PJ jsou určením posesivity k půdě (Jarův kopec, Paloušův kopec, Preislerův kopec) či stavbě (Slavíkův kříž, Zabuchovský mlýn). Dalším reprezentantem této skupiny jsou tři VM C 1 +B, z nichž jedno patří k SM AD+S (Dlouhý kopec), a po jednom také k SM ADd+S (Vranský potok) a SM AD+Sd (Shnilé mosty). Poslední dvouslovné, VM B představuje SM AD+S a je označením kostela (Svatý Prokop). Trojslovné názvy reprezentuje VM B se SM AD+(S+ADd), které označuje kapli ve Vojtěšicích (Svatý Jan Nepomucký). Shrnutí VM C VM C1 VM C2 VM A+C1 VM A+(B+C1) 1 VM C1+C1 K VM C přísluší celkem 27 (24 %) názvů. Většina je jednoslovná (24), dvouslovná se objevují ve dvou případech a trojslovná mají pouze jednoho zástupce. Z jednoslovných je 12 VM C 1 s celkem osmi SM Sd (Blansko, Hejlov, Kamenec, Mechovice, Ostrov, Porostlice, Rezek) jedním SM SAD (Letná) a SM S (Koryto). Dvě pojmenování jsou utvořena na základě metafory (Holandrie, Vrchláb). Ke dvanácti zástupcům VM C 2 náleží desetkrát SM Sd (Hájenka, Hradsko, Jizera, Oudernice, Spálenecko, 80

82 Trhovice, Vejpalice, Vejpalka, Zátoky, Ždíreň), jedno pojmenování na základě metonymie (Betlém) a jedno metaforické (Brno). Dvouslovné PJ s VM A+C 1 je reprezentantem SM ADd+S (Krosnovská brána) a VM C 1 +C 1 (Hrubá strana) představuje SM AD+S. U trojslovného PJ Bratrouchovský skalní kyj se jedná o VM A+(B+C 1 ) a SM ADd+(AD+S), kdy subst. kyj je metaforické označení, utvořené podle tvaru skály. Motiv pojmenování je u většiny PJ spojen s lidskou činností (Hájenka, Spálenecko, Trhovice aj.), některá svým názvem odrážejí zvířata (Hejlov) či rostliny (Mechovice), vyskytující se v místě, případně složení půdy (Kamenec), přírodní děje (Jizera) nebo jiné motivy související s místem, na kterém se nacházejí (Letná, Ostrov). VM C zahrnuje také PJ utvořená na základě metafory (Holandrie, Brno apod.) či metonymie (Betlém). Shrnutí VM D Přestože posesivita tvoří v anoikonymii obce významný motivační zdroj, realizuje se v jiných VM (především VM A+D či D+B). Samotné VM D reprezentuje pouze 6 (5 %) jednoslovných názvů. Všechna jsou utvořena SM Sd (Kašparka, Kočvarka, Kočvarovsko, Maříkov, Vojtěšice). Tato anoikonyma odráží majetkové vztahy - jsou motivována OJ či přezdívkou původních majitelů. Jedno PJ má nejasný původ jména (Kabelice), ale jeho sufix -ice je typický pro PJ motivovaná OJ 70, proto je řazeno právě k tomuto VM. Jména bez VM Celkem tři anoikonyma (3 %) nejsou zařazena k žádnému VM z důvodu nejasné motivace jejich utvoření. Jedná se o PJ Na lumce se SM P+Sd, Šalabarka se SM Sd a V Trenčíně se SM P+Sd. 70 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, a kol. 1995, s

83 Celkové shrnutí 24% 22% Celkové shrnutí 3% 5% 46% VM A VM B VM C VM D PJ bez VM Nejčastěji je uplatněn VM A - je to především z toho důvodu, že VM A zahrnuje předložky, které lidem slouží k bližšímu určení polohy (Z celkem 53 případů je 41 anoikonym předložkových). Tento VM se v anoikonymii Jablonce objevuje nejčastěji ve spojení VM A+C 1 (13 PJ) například anoikonyma Dolní Tříč, Na hrádku, Na prolomy, V pekle, Zadní Blansko aj. U těchto PJ se jedná o pozemková jména, ve většině případů spojená s prepozicí (viz výše). U čtyř anoikonym je část označující polohu vyjádřena adjektivem (Dolní Dušnice, Dolní Tříč, Přední Blansko, Zadní Blansko). Dvanáct zástupců mají celkem tři VM - jedná se o VM A+B, VM C 1 a VM C 2. VM A+B označuje především vodní toky - konkrétně potoky (Dušnický potok, Vejpalický potok, Tříčský potok apod.), méně často pak geomorfologické celky (Maříkovský hřbet, Tříčské vrchy, Zabylský hřbet aj.). Tato jména mají však společné to, že se vždy pojí s derivovaným adjektivem, označujícím MČ, kde se nacházejí, resp. kudy protékají, či kde pramení. Zástupci VM C 1 mají vcelku různorodý pojmenovací motiv vyjadřující obecné vlastnosti místa. Nachází se zde anoikonyma motivovaná rostlinami (Blansko, Mechovice, Porostlice, Rezek), zvěří (Hejlov), složením půdy (Kamenec), metaforická (Holandrie, Vrchláb), aj. (Korejto, Letná, Ostrov). Anoikonyma VM C 2 odkazují především k lidské činnosti (Hradsko, Hájenka, Oudernice, Spálenecko, Trhovice, Vejpalice, Vejpalka, Ždíreň), některá jsou utvořena na 82

84 základě metafory (Brno) či metonymie (Betlém). Poslední dvě, Jizera a Zátoky souvisí s přírodními procesy. 83

85 8. Závěr Cílem diplomové práce byla analýza současně užívaných PJ na katastru obce Jablonec nad Jizerou. Celkem bylo nasbíráno 114 PJ, z nichž 86 (75 %) žije v úzu místních obyvatel. Tento výsledek byl získán na základě dotazníkového výzkumu a je nutné brát jej pouze jako orientační údaj, a to především kvůli nízkému počtu dotazovaných. PJ slouží především pro orientaci v místech, kde žijeme - v Jablonci je k tomu poměrně často užito anoikonym posesivního charakteru (např. Jarův kopec, Maříkov, U Kozančiných, V Janouchově městě), jimiž jsou označena obydlí a přilehlé pozemky. Posesivita je pro svou schopnost jednoznačné identifikace objektu velmi frekventovaným a důležitým pojmenovacím motivem. Anoikonyma odráží také krajinný ráz Jablonce nad Jizerou. Na hornatý terén odkazují PJ jako Dlouhý kopec, Tříčské vrchy či Maříkovský hřbet. Četná údolí zase reprezentují anoikonyma typu Rokle, Podstránec, V dolcích nebo V dolenci. Vzhledem k tomu, že Jablonec je poměrně skalnatou oblastí, odráží se i tato skutečnost v jeho anoikonymii (Buřanská skála, Šalabarka, Kamenec apod.). Také si můžeme všimnout častého výskytu hydronym - nachází se zde celkem osm jmen odkazujících k vodním tokům - především potokům (Dušnický potok, Sklenařický potok, Tříčský potok aj.) a řece Jizeře. S vodními toky souvisí i některá další pojmenování jako jsou např. PJ Zátoky, Na bahýnku, Na poříčí či metaforická Holandrie. Nezřídka se také objevují PJ odrážející lidskou činnost na území Jablonce nad Jizerou. Jedná se o PJ Na sekyře a V pilišťatech, která souvisí s těžbou a zpracováním dřeva, Blanské pole či Ve starém mlýně odkazující k zemědělství, nebo Hájenka. Na duchovní život zdejších obyvatel upozorňuje množství sakrální staveb, z nichž některé se staly pojmenovacím motivem oblastí, u nichž se nacházely (např. anoikonyma U kapličky, U svatého Jana či V kostelíčku), a jiné jsou pojmenovány přímo (Slavíkův kříž, Svatý Jan Nepomucký a Svatý Prokop). Z výše uvedených informací je patrné, že pojmenovací motivy v Jablonci nad Jizerou jsou velmi různorodé a vypovídají mnoho o krajině i lidech v ní žijících, o jejich víře či vztahu k přírodě, i o historii obce. Přestože užívání anoikonym především mezi mladými lidmi řídne, jsou stále jedním z důležitých zdrojů pro poznání způsobu života obyvatel a slouží také k orientaci v krajině. 84

86 9. Seznam pramenů a literatury Odborná literatura BACHMANNOVÁ, J. Slovník podkrkonošského nářečí. Praha: Academia, ISBN BALHAR, J. Český jazykový atlas, sv. 2. Praha: Academia, BĚLIČ, J. Nástin české dialektologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, KARLÍK, P. NEKULA, M. PLESKALOVÁ, J. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, LUTTERER, I. ŠRÁMEK, R. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: Tobiáš, OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. KNAPPOVÁ, M. MALENÍNSKÁ, J., MATÚŠOVÁ J. Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, PROFOUS, A. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Praha: Česká akademie věd a umění, Dostupné z: PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H&H, Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, Dostupný z: ŠMILAUER, V. O jménech našich řek. Naše řeč. 1946, č. 9-10, s ŠMILAUER, V. Revise pomístních jmen. Naše řeč. 1957, č s ŠRÁMEK, R. Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita, Publikace o místní historii a současnosti DUŠEK, L. Příšlapky obcí západních Krkonoše. Krkonoše - Jizerské hory. roč č. 12. Dostupné z: GIERACH, E., SCHWARZ, E. Heft 7: Der ehemalige Bezirk Starkenbach. Sudetendeutsches Ortsnamen-Buch. Reichenberg JÍLEK, F. Ze života našich otců. Krajské nakladatelství, Liberec, 1960 JUŘENA, Jan. Soumrak nad českým Podkrkonoším: německá okupace Novopacka a Jilemnicka v roce Dvůr Králové nad Labem: Jednota Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi, ISBN

87 LOSKOT, F. Pamětní kniha Jablonce nad Jizerou RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. a kol. Historický lexikon obcí České republiky I. díl. Praha: ČSÚ, VOTOČEK, J. Krkonošská obec Stromkovice kolem roku Internetové zdroje Císařské povinné otisky stabilního katastru 1: Čechy. Geoportál ČÚZK. [online]. [cit ]. Dostupný z: Infocentrum Rokytnice nad Jizerou. [online]. [cit ] Dostupný z: Jablonec nad Jizerou - informační server města. [online]. [cit ] Dostupný z: Sčítání lidu, domů a bytů Český statistický úřad. [online]. [cit ] Dostupný z: Vokabulář webový [online]. [cit ] Oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupný z: Anoikonymický materiál DVOŘÁK, J., RŮŽIČKA, M., PRÁŠIL, O. Krkonoše 1:25 000: praktická mapa. Jičín: Kartografie HP s. r. o., Jablonec nad Jizerou - Geoprohlížeč ČÚZK - Geonames. [online] [cit ] Dostupný z: ELSNER, V. Heimatkunde des Rochlitzer Gerichtsbezirkes mit Berücksichtigung der Gemeinden der Gerichtsbezirke Starkenbach und Hochstadt. Rochlitz: Rochlitzer Lehrverein, ROHLÍK, Jiří. Krkonoše: Riesengebirge: atlas 1:25 000: turistická a lyžařská mapa. Mělník: ROSY, Rohlík, ISBN

88 Přílohy Výřez mapy... 1 Seznam PJ podle VM... 3 Seznam PJ podle SM... 5 Počet obyvatel mezi lety Fotografie... 8 Seznam obrázků Obrázek 1 Jablonec nad Jizerou a Buřany... 1 Obrázek 2 Horní Dušnice a Stromkovice... 1 Obrázek 3 Bratrouchov... 2 Obrázek 4 Vojtěšice... 2 Obrázek 5 chalupa Kabelice... 8 Obrázek 6 Slavíkův kříž... 8 Obrázek 7 chalupa Oudernice

89 Výřez mapy Obrázek 1 Jablonec nad Jizerou a Buřany Obrázek 2 Horní Dušnice a Stromkovice 1

90 Obrázek 3 Bratrouchov Obrázek 4 Vojtěšice 2

91 Seznam PJ podle VM Jednoslovná PJ A Končiny Počátky Tříčsko B Kostelíček Rozsochy C Betlém Blansko Brno Hejlov Hejlov Holandrie Hradsko Jizera Kamenec Koryto Letná Mechovice Ostrov Oudernice Porostlice Rezek Spálenecko Trhovice Vejpalice Vejpalka Vrchláb Zátoky Ždíreň D Kabelice Kašparka Kočvarka Kočvarovsko Maříkov Vojtěšice AB Podstránec CB Trejborec Dvouslovná PJ A+A Na končinách Na poříčí Na Vystrkově V dolcích V dolenci Východní strana Západní Strana A+B Blanské pole Buřanská skála Dušnický potok Františkovský potok Končinský potok Maříkovský hřbet Na rokli Na vršku Nad kapličkou Sklenařický potok Tříčský potok Tříčské vrchy U háje U kapličky U sokolovny U studýnky V budách V potůčku Vejpalický potok Za vrchem Zabylský hřbet Zabylý potok A+C Dolní Dušnice Dolní Tříč Ke školce Krosnovská brána Na bahýnku Na hrádku Na kruhách Na prolomy Na sekyře Na Stráži Nad Vejpalicem Přední Blansko U proudu V bahnech V městečku V pekle V pilišťatech Ve vratech Zadní Blansko A+D Na Veselkách U Kozančiných U Maříkova U Mikšů 3

92 U Tobisů V Nedomínku C+A Velké Jizersko C+B Dlouhý kopec Shnilé mosty Vranský potok C+C Hrubá strana D+B Jarův kopec Paloušův kopec Preislerův kopec Slavíkův kříž Zabuchovský mlýn B Svatý Prokop Trojslovná PJ A+(A+B) Na Hejlovských rovních A+(B+C) Bratrouchovský skalní kyj A+(C+B) Pod V lčím hřebenem U shnilého mostu Ve starém mlýně A+(D+B) U Janoušova kříže A+(D+C) V Janouchově městě B Svatý Jan Nepomucký A+B U svatého Jana 4

93 Seznam PJ podle SM Jednoslovná PJ S Koryto Sd Blansko Hájenka Hejlov Hejlov Hradsko Jizera Kamenec Kašparka Kočvarka Kočvarovsko Končiny Kostelíček Maříkov Mechovice Ostrov Oudernice Počátky Porostlice Rezek Rozsochy Spáelenecko Šalabarka Trhovice Tříčsko Vejpalice Vejpalka Vojtěšice Zátoky Ždíreň Sk Trejborec dsd Podstránec SAD Letná metonymie Betlém metafora Brno Holandrie Vrchláb Dvouslovná PJ AD+S Dlouhý kopec Hrubá strana Svatý Prokop Východní strana Západní strana AD+Sd Dolní Tříč Přední Blansko Shnilé mosty Velké Jizersko Zadní Blansko AD+SAD Dolní Dušnice ADd+S Blanské pole Buřanská skála Dušnický potok Františkovský potok Jarův kopec Končinský potok Krosnovská brána Maříkovský hřbet Paloušův kopec Preislerův kopec Sklenařický potok Slavíkův kříž Tříčský potok Vejpalický potok Vranský potok Zabuchovský mlýn Zabylský hřbet Zabylý potok Add+Sd Tříčské vrchy P+S Na sekyře Na Stráži U háje U proudu U sokolovny V pekle P+Sd Ke školce Na bahýnku Na hrádku Na končinách 5

94 Na kruhách Na lumce Na prolomy Na rokli Na Veselkách Na vršku Na Vystrkově Nad kapličkou U kapličky U Maříkova U Mikšů U studýnky U Tobisů V bahnech V budách V dolcích V dolenci V městečku V Nedomínku V pilišťatech V potůčku V Trenčíně Ve vratech Za vrchem P+Sk Na poříčí P+SAD U Kozančiných Trojslovná PJ ADd+(ADd+S) Bratrouchovský skalní kyj AD+(S+ADd) Svatý Jan Nepomucký P+(AD+S) U svatého Jana Ve starém mlýně P+(AD+Sd) U shnilého mostu P+(ADd+S) Pod Vlčím hřebenem U Janoušova kříže P+(ADd+Sd) Na Hejlovských rovních V Janouchově městě 6

95 Počet obyvatel mezi lety Počet obyvatel na území Jablonce nad Jizerou mezi lety 1869 a 1921 KÚ a MČ rok Blansko Bratrouchov Buřany Dolní Dušnice Dolní Tříč Horní Dušnice Hradsko Jablonec n. Jiz Končiny Stromkovice Vojtěšice celkem obyvatel Počet obyvatel na území Jablonce nad Jizerou mezi lety 1930 a 2001 KÚ a MČ rok Blansko Bratrouchov Buřany Dolní Dušnice Dolní Tříč Horní Dušnice Hradsko Jablonec n. Jiz Končiny Stromkovice Vojtěšice celkem obyvatel

96 Fotografie Obrázek 5 chalupa Kabelice Obrázek 7 chalupa Oudernice Obrázek 6 Slavíkův kříž 8