Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Pomístní jména na katastrálním území Benecko (okres Semily) v 19. a 20. století

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura Martina Kloudová Pomístní jména na katastrálním území Benecko (okres Semily) v 19. a 20. století Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Michaela Čornejová, Ph.D. 2009

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury... Martina Kloudová

3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala za vedení bakalářské práce, pomoc a neocenitelné rady Mgr. Michaele Čornejové, Ph.D., dále Obecnímu úřadu obce Benecko za ochotu a poskytnutí literatury, v neposlední řadě pak své rodině, která mi byla oporou i pomocníkem.

4 Obsah Obsah... 4 Úvod Obec Benecko Současnost Historie Od počátků osídlení Novodobější historie Nářeční charakteristika Východiska Materiálové východisko Charakteristika dostupných zdrojů Teoretické východisko Modelová klasifikace pomístních jmen Heslová část Výstavba hesel Slovník Zhodnocení Specifické rysy anoikonym Nářeční stránka a další odchylky od spisovné češtiny Německé názvy Paralelní názvy Vývoj anoikonymie Výzkum dotazníkem Závěr Resumé Summary Seznam zkratek

5 10. Prameny a literatura Přílohy

6 Úvod Tématem této bakalářské práce je anoikonymie katastrálního území obce Benecko, nezahrnuje tudíž okolní obce a osady, začleněné spolu s Beneckem do jednoho správního celku. Práce je vymezena časovou hranicí počátku 19. a konce 20. století. Toto ohraničení bylo zvoleno z důvodu omezeného množství dokladů anoikonymie před rokem 1800 (josefský katastr bude zmíněn ve výkladových pasážích, avšak nebude použit jako zdroj). Nezařazuji názvy ubytovacích zařízení, protože by se jednalo o rozsáhlý a neustále se vyvíjející materiál, který by postačil na samostatnou práci. Vycházet budu z pramenů počínaje Císařskými povinnými otisky stabilního katastru z roku 1842, konče Orientačním plánem obce Benecko z roku V jedné z hodnotících pasáží bude brán v potaz i krátký dotazníkový výzkum. Cílem práce je shromáždit, charakterizovat a analyzovat všechna pomístní jména obce z výše uvedených zdrojů a rovněž nastínit jejich vývoj. Ve slovníku budou pomístní jména převedena do spisovné podoby, v rámci textu je ponechávám s nářečními nebo obecněčeskými rysy, aby tak mohla lépe sloužit potřebám rozboru. První kapitoly se věnují základní charakteristice obce, a to z hlediska její polohy, historie, současnosti a nářečí. Poté následuje pasáž týkající se východisek, se kterými jsem pracovala. V první řadě jde o materiálová východiska, kde jsou ve stručnosti popsány zdroje, odkud byla anoikonyma čerpána, v neposlední řadě pak o teoretická východiska s konkrétními příklady ze shromážděného materiálu obce Benecko. K zařazení těchto kapitol před samotnou slovníkovou část vedly praktické důvody, obsahují totiž vysvětlení metod, z nichž vycházím při následné analýze u jednotlivých hesel. Po uvedení do problematiky pokračuji popisem členění heslové části a poté slovníkem. Závěrečné pasáže se týkají zhodnocení specifik zkoumané anoikonymie a jejich vývoje. Za vlastním textem bakalářské práce jsou umístěny seznamy zkratek, použitých pramenů a literatury. Mezi přílohy byly zařazeny soupisy názvů seřazené podle zdrojů, vztahových modelů, strukturních modelů, grafy znázorňující četnost jednotlivých vztahových modelů, naskenované listy ze Soupisů pomístních jmen, výřez katastrální mapy a fotografie. 1 V textu budou zdroje uváděny zkratkami (viz vysvětlivky na str ). 6

7 1. Obec Benecko 1.1. Současnost Obec Benecko leží v z. Krkonoších, patří k Libereckému kraji a k okresu Semily. Rozprostírá se na jz. svahu hory Žalý (s vrcholy Přední Žalý s nadmořskou výškou 1019 m n. m. a Zadní Žalý 1036 m n. m.). Větší část obce patří ke třetí zóně Krkonošského národního parku. V současnosti se skládá z katastrálních území Horní Štěpanice, Dolní Štěpanice, Benecko a Mrklov. Původně se jednalo o čtyři samostatné obce, které byly roku 1960 sloučeny v jedinou obec střediskovou. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2001 zde v této době žilo 1141 obyvatel v 566 domech. 2 Historický lexikon obcí České republiky uvádí obec Benecko s částmi Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov, Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí a Žalý, s celkovou výměrou 1652 ha. Nejstarší historická zmínka se váže ke Štěpanicím, nejpozději se v pramenech objevuje osada Rychlov, a to v roce Horní Štěpanice, historické jádro území, jsou dnes označovány jako památková rezervace vesnického typu. V současnosti dominantnější Benecko má poněkud mladší historii, zaměřuje se spíše na cestovní ruch. Ačkoli obce v současnosti plní funkci jednoho správního celku, jsou nejen místními obyvateli stále chápány jako samostatné. Mimo to ani poštovní směrovací číslo pro ně není stejné, zatímco Benecko má vlastní poštu, Dolní Štěpanice spadají pod poštovní úřad v Jilemnici. Katastrální úřad je stále člení do více oblastí Historie Od počátků osídlení Jádro zdejšího prvního osídlení se patrně nacházelo při Štěpanickém hradu, z něhož již zůstaly pouze zříceniny. První historická zmínka o něm pochází z roku 1304, kdy král Václav II. potvrdil Zdeňkovi z Valdštejna držbu okolí Štěpanic, a tím zajistil i práva jeho syna Jana na zdejší hrad. Právě Jan z Valdštejna je považován za zakladatele tohoto mohutného kamenného hradu, v jehož okolí vznikaly první osady, hornoštěpanická a poté dolnoštěpanická. Obě se vyvíjely živelně, stejně jako pozdější Štěpanická Lhota a další. Zdejší půda náležela k rustikálu, což znamená, že sice patřila šlechtě, ale ta ji nespravovala přímo, nýbrž skrze pozemky pronajímané sedlákům. Naopak Benecko 2 HISTORICKÝ LEXIKON 2006, s

8 bylo dominikální, tedy spravované šlechtou ve vlastní režii a nespadající pod půdu, ze které musely být placeny berně. Od roku 1380 patřila ke štěpanickému panství také ves Dolní Branná. Roku 1492 si Hynek z Valdštejna a jeho synovec Heník mezi sebou rozdělili štěpanické panství. Heník si ponechal Štěpanický hrad a dále dolní polovinu městečka Jilemnice, vsi Jilem, Víchovou, Poniklou, Lhotku, Křížlice, Štěpanice, Štěpanickou Lhotu, Mrklov, Valteřice, Brannou, Javorek, Slemeno, Zadní Ždírnici, Borovici a Rabné 3. Druhou část, nazývanou od té chvíle jilemnickým panstvím, získal Hynek. Po smrti Heníka v roce 1510 se Štěpanický hrad dostal do rukou druhé valdštejnské linie, tzv. skalské, sídlící převážně na Lomnici. Vilém z Valdštejna brzy hrad opustil a sídlem panství se stala Branná. Z této příčiny hrad postupně pustl, až po roce 1524 ztratily Horní Štěpanice statut městečka. Ten původně náležel oblasti s hradem a kostelem Nejsvětější trojice, zbylé území se považovalo za ves s názvem Štěpaničky. Na počátku 18. stol. došlo ke sloučení panství štěpanického a jilemnického Ferdinandem Bonaventurou, hrabětem z Harrachu. Název výše položené obce Benecko se v pramenech objevuje roku 1628 jako ves Beneczko s hamrem pustým 4. Za jeho zakladatele je podle legendy považován poustevník Benedikt, jehož druhem byl jelen ten se stal součástí znaku obce. Podle Ivana Lutterera a Rudolfa Šrámka lze místní jméno Benecko vyložit buď z předpokládané podoby *Benečsko»někdejší sídlo Benkovo«(z OJ Benek, tj. zkrácená forma OJ Benedikt), anebo méně pravděpodobně z podoby *Benetsko»místo po zaniklé vsi Benetice«(přípona sko označovala osady vzniklé na místě zpustlých a zaniklých osad). Dnešní podoba mohla vzniknout hláskovým zjednodušením souhl. skupiny -čsk- nebo -tsk- na -ck-. 5 Osada Žalý patrně představovala první osídlení na území samotného Benecka. Dnes je jeho součástí. Doložena je již v roce 1606 jako wes Zialey 6, od roku 1720 se objevuje také německý název Heidelberg, a to pro osadu i vrch. Ve středověku byla pro Krkonoše tradiční těžba rud. Její počátky spadají patrně do 11. století, velmi brzy se rozvinula v okolí Štěpanic. Nejvýznamnějším se stalo hutnictví v období 16. století. Jak dokazuje první zmínka o Benecku uvedená výše, ujalo se i zde. Místní lidé převážně chovali dobytek, dlouho se tu pálily milíře. Postupně se rozvinulo tkalcovství, které se stalo druhým těžištěm obživy. Činnost velké části obyvatel se v průběhu roku 3 LUŠTINEC 2007, s PROFOUS 1947, s LUTERRER, ŠRÁMEK 2004, s LUTERRER, ŠRÁMEK 2004, s

9 dělila mezi pastevectví a tkaní plátna. Výsledky práce tkalců se také vyvážely. V 2. polovině 19. století se objevil další druh činnosti, sekání korálků, později se kvůli převaze strojové výroby uplatňovalo v domácnostech jen jejich navlékání Novodobější historie Pro novodobější historii Benecka, a ostatně celých Krkonoš, jsou důležitá dvě jména: Josef Rőssler-Ořovský a Jan Buchar. Zatímco Rőssler-Ořovský pocházel z Prahy, studoval v cizině a propagoval v Čechách různorodé sporty, Jan Buchar se narodil v Mříčné u Jilemnice, vystudoval učitelský ústav v Jičíně a později nastoupil do jednotřídky v Dolních Štěpanicích. Buchar se stal průkopníkem české turistiky a lyžování a společně s Rőssler-Ořovským, s nímž se spřátelil díky společné zálibě, zakladatelem zimních sportů v Krkonoších. Buchar se zasloužil mimo jiné o vznik Klubu českých turistů, začlenění lyžování do výuky tělocviku a rozšiřování turistiky. Jeho jméno nese turistická cesta, která vede přes Žalý na Horní Mísečky a která byla vybudována v roce 1900 (Bucharova stezka bude zmíněna v rozboru materiálu PJ). Zásluhou Jana Buchara navždy zůstane, že Krkonoše ožily češtinou a panské boudy dostávaly české nájemce. (M. Kubát, čas. Krkonoše, 1979.) 7 První lyže v této oblasti začal vyrábět v roce 1892 sekerník Vondrák z Dolních Štěpanic. Na Benecko přijížděli zájemci o lyžování z Prahy, kteří se zde spolu s místními obyvateli učili tomuto sportu od norských instruktorů. Díky tomu vznikaly první ubytovny, např. Benecká chalupa ve vlastnictví českého SKI klubu nebo Zlatá vyhlídka, zbudovaná z vůle hraběte Harracha. Ten nechal postavit i rozhlednu a restauraci na Žalém. Postupně přibývalo penzionů a hotelů, zvláště ve 20. a 30. letech 20. století. Rozvoj cestovního ruchu byl na čas přerušen nacistickou okupací a později utlumen potlačením soukromého podnikání. Chaty se staly majetkem podniků nebo družstva Jednota. Tento trend byl ukončen restitucí po roce 1990, kdy se penziony a hotely navracely někdejším majitelům. Benecko bylo původně ryze českou vsí, německé obyvatelstvo se sem začalo stěhovat až kolem druhé poloviny 19. století. Podle údaje v Ottově slovníku naučném 8 zde v roce 1880 žilo 520 Čechů a již 101 Němců, kteří si o několik let později vybudovali vlastní školu. Názvu Sudety se do roku 1918 užívalo pouze v geografii a označovalo se jím české a moravské pohraničí zahrnující oblast od labského údolí po Moravskou bránu. Před druhou 7 KULHÁNEK 1989, s OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ 1996, s

10 světovou válkou tady většinu obyvatel tvořili Němci. Ti se pokusili po rozpadu Rakouska-Uherska o odtržení a připojení k Německu. To se jim nepodařilo a do konce roku 1918 si toto území vojenskou silou plně získali Češi. Změna nastala v roce Ve dnech 29. a 30. září se konala konference v Mnichově s účastí Německa, Velké Británie, Francie a Itálie. Tyto evropské mocnosti rozhodly o odstoupení pohraničního území ČSR Německu. Česká vláda smlouvu přijala. Zábor se nakonec netýkal pouze obcí s většinovým podílem německého obyvatelstva, jak bylo určeno na konferenci. Jilemnický okres přišel o mnohá ryze česká území. Hranice se několikrát posouvala, až byla stanovena na křižovatce v Hrabačově, tudíž těsně při Jilemnici. Za hranicí, a tedy na německém území, se ocitly Horní i Dolní Štěpanice, Mrklov, Štěpanická Lhota i Benecko. Původní okres s centrem v Jilemnici kvůli značnému zmenšení území zanikl a roku 1942 se stal součástí okresu semilského. Na čas se muselo uzavřít zdejší gymnázium, které navštěvovalo mnoho studentů ze zabraného pohraničí. Jilemnice i okolí zůstávalo pod kontrolou jednotek Volkssturmu a armády, ve městě existoval lazaret SS. Povstání proti nacistické okupaci propuklo 3. května 1945, neozbrojené povstalce podpořila skupinka partyzánů vedená hrabětem Kolovratem. Výsledkem byla dohoda o propuštění rukojmích na obou stranách a stažení jednotek Volkssturmu za hranici protektorátu. 8. května pak kapitulovala v Horní Branné německá posádka sídlící ve zdejším zámku. Po odsunu německého obyvatelstva mnohé oblasti při hranicích zpustly. Pro Krkonoše to však neplatilo. Postupně se sem vracel i turistický ruch, který je pro mnohé hlavním zdrojem příjmů dodnes Nářeční charakteristika Česká nářečí v užším smyslu se člení do čtyř základních podskupin: severovýchodočeská, středočeská, jihozápadočeská a českomoravská. Každá z nich se pak dělí na jednotlivé typy. V případě severovýchodočeských nářečí se jedná o typy: podještědský, podkrkonošský, východolitomyšlský (petácký) a náchodský. Podještědský a podkrkonošský bývají řazeny do jedné kategorie. Nářečí používané na Benecku se charakterizuje jako severovýchodočeské, typ podkrkonošský. Ve zbývající části kapitoly v krátkosti připomenu základní rysy příznačné jak pro tuto konkrétní nářeční skupinu, tak pro daný nářeční typ. Držet se budu Nástinu české dialektologie 9 a příslušného hesla v Encyklopedickém slovníku češtiny BĚLIČ 1972, s ENCY 2002, s

11 Typickými znaky nářečí severovýchodočeských jsou: 1. výslovnost hlásky v jako u na konci zavřených slabik (prauda), jako obouretné w mezi samohláskami (takowá rána) 2. výskyt dvojhlásky ej místo í po ostrých sykavkách (cejtit, vozejk) 3. v dat. a lok. sg. živ. mask. koncovka -oj (dát bratroj) 4. v dat. a lok. sg. fem. měkkého typu koncovka -ej (růžej, kostěj) 5. v dat. os. zájm. já tvar mňe (odnesl mňe to) 6. v instr. sg. živ. mask. u jmen končících na -a koncovka -em (s tátem) 7. ve 3. os. pl. préz. u sloves 4. a 5. třídy koncovky -aj, -ej (prosej, trpěj, sázej, dělaj) 8. v gen., dat. a lok. adj. a rodových zájm. koncovka -ej (tej druhej) Jevy společné se středočeskými nářečími: 1. u dvojslabičných subst. a slovesných tvarů dochází k dloužení kořenné samohlásky (pívo, péři) 2. v koncovkách a slovotvorných příponách se krátí hlásky ú, í (Pavlik, o Vánocich) 3. nom. živ. mask. se objevuje ve funkci akuz. (lovili medvědi) os. sg. slovesa být jako spona ve tvaru seš (seš hodnej), ve složených min. časech jako osobní morfém -s (koupils to) Okrajové úseky jsou specifické dalšími znaky: 1. slabikotvorné likvidy r, l se vyslovují s průvodním vokálem, případně se dlouží (p rší, sm rk) 2. v příčestí min. se objevují nepřehlasované podoby, a to také ve tvarech odvozených od příčestí (ležal, ležali) 3. změny dn > nn > n (též dň > ňň > ň) a dl > ll > l (zeňik, seňice, sello, mazat sálem) 4. zbytky disimilace nn > dn nebo nn > rn (Adna, soukernej) 5. inf. končí na -ť (jíť, nosiť) 6. v 1. a 2. os. pl. u slovesa být tvary seme, sete 7. výjimečně výskyt tvrdého l (šeł) 8. v příč. min. u slovesa být zbytky tvrdé výslovnosti y Všechny tyto poznatky budou využity při analýze PJ. Specifickým jménům s nářečními nebo jinými příznaky bude věnována samostatná kapitola (viz str. 64). 11

12 2. Východiska 2.1. Materiálové východisko Sběr materiálu jsem začala u CPO, uložených v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru v Praze. 11 Zapsané názvy z větší části odpovídají anoikonymům josefského katastru. Další materiály, se kterými jsem pracovala, jsou KM z let 1928 (uloženo v ÚAZK), 1965 (Státní okresní archiv Semily) a ze současnosti 12, dále 3. VM 13 (ÚAZK). Velká část materiálu pochází ze SPJ na katastru Benecko z roku 1964 a z OP obce Benecko, který vydal zdejší Obecní úřad. Doplnění materiálu mi poskytl také SPJ na katastru Benecko z roku 1976, a to zvláště v oblasti pojmenování lidských obydlí. Několik základních PJ se objevuje v benecké kronice Charakteristika dostupných zdrojů Berní rula roku 1654 zaznamenává ves Štěpanice (zahrnuje jak Dolní, tak Horní Štěpanice), Lhotu (Štěpanická Lhota), Markov (Mrklov) a k němu přidruženou osadu Žalý. Neuvádí Benecko, které bylo na rozdíl od ostatních vsí dominikální, jak již bylo uvedeno dříve. Objevuje se ve dvorských deskách v letech 1628 a Stejné vsi uvádí i tereziánský katastr z 1. poloviny 18. století. Zahrnuje též pouze rustikální půdu, proto se zde Benecko nevyskytuje. Ke změně dochází ve 2. polovině 18. stol. v josefském katastru, který se týkal i dominikální půdy. Kromě Benecka byly zapsány zvlášť Dolní Štěpanice a Horní Štěpanice, dále Mrklov, Lhota, Zákoutí, Rychlov a Žalý. Následný stabilní katastr z roku 1842 zaznamenává stejné složení vesnic a osad. Pro ves Benecko uvádí josefský katastr tyto názvy 14 : Rychlov, potok Vuklik, panský les Bartiova rokle, Od Skaly, les Vejpalenec, les Levinek, Příhon, Vítkovické meze, Levinek, les Bukovice, louka na Bahně, Bukovice, pole na Poustce, lesík Kejnos, Žaleji. 15 S tímto katastrem jsem při analýze pomístních názvů nepracovala, materiál z něj však zařadím do hodnotících pasáží práce. Uvedená osada Rychlov dnes nespadá do katastrálního území Benecka, název bude uváděn spíše v souvislosti se stejnojmenným polem, které do tohoto katastrálního území náleží. 11 Dostupné jsou také v internetové podobě na stránce: 12 Přístupné na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního: 13 V internetové podobě na stránkách: 14 Názvy ponechávám ve stejné podobě, v jaké jsou zapsány v publikaci Oldřicha Pavla Hanuše. 15 HANUŠ

13 Pro potřeby stabilního katastru byly vyhotovovány i barevné mapy. Obec Horní Štěpanice zahrnuje osady Rychlov, Zákoutí (Zakauti) a Štěpanická Lhota. Na samostatné mapě Benecka se také vyskytuje PJ Rychlov, zde by však mohlo být myšleno spíše jako agronymum. Jako další samostatné území je vyčleněn Mrklov, zahrnující osadu Žalý, a Dolní Štěpanice. Na stabilní katastr navazuje pozemkový, vyhotovovaný od roku 1928 do roku Pro obec Benecko byly sestaveny mapy v roce 1928 a Pro zdejší oblast bylo také v roce 1938 vydáno upravené 3. VM, které se původně uskutečnilo v letech Kromě map, které se primárně nezaměřují na PJ, byl pro sběr anoikonymie jednotlivých obcí uskutečněn vlastní soupis mezi lety 1962 a 1979, vyhlášený Místopisnou komisí ČSAV. Na Benecku byl proveden dvakrát (1964 a 1976) patrně proto, že první SPJ zahrnoval pouze Benecko, nikoli další, původně samostatné vesnice. V 90. letech vznikl díky snaze beneckého obecního úřadu OP, obsahující množství PJ staršího i novějšího původu Teoretické východisko Při zkoumání anoikonymie katastrálního území Benecko vycházím ze základní definice pomístních názvů uvedené v Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku: Pomístní jména jsou názvy neobydlených objektů, především terénních útvarů, pozemků, vod, komunikací a různých orientačních bodů. 16 Také k nim bývají tradičně přiřazovány názvy samot, osad a místních částí, které sice patří k obydleným objektům, ale mnohé z nich převzaly pro své označení původní PJ 17. Anoikonyma lze rozdělit podle druhu pojmenovávaného objektu na hydronyma ( vlastní jména vod 18 ), oronyma ( vlastní jména tvarů vertikální členitosti zemského povrchu i mořského dna 19 ), agronyma ( vlastní jména pozemková 20 ) a hodonyma ( vlastní jména dopravních cest 21 ). Na pomezí mezi místními a pomístními názvy stojí pojmenování místních částí, která mohou vycházet například ze jména zaniklé osady, nebo osady později k vesnici přidružené. Příklady jednotlivých typů z anoikonymie Benecka: 1. hydronymum: Benecký potok, Žalský potok, Levínský, Pusta, Pustý potok 2. oronymum: Žalý, Česká skála, Hampelská skála, Jindrova skála, Janský vrch 3. agronymum: Pod Hančovkou, V koutě, Zvoníkova louka, Na vápence 16 PLESKALOVÁ 1992, s Tamtéž. 18 ENCY 2002, s Tamtéž. 20 Tamtéž. 21 Tamtéž. 13

14 4. hodonymum: Janova cesta, Pašeračka, Bucharova stezka, Velbloudka 5. místní část: Levínek, Dolní Benecko, Za Grofovi, Hampel Soubory PJ můžeme roztřídit podle různých kritérií. Detailní třídění Šmilauerovo 22 v práci s materiálem používat nebudu, protože není příliš vhodné pro méně obsáhlé anoikonymie jednotlivých obcí. Přesto pro ilustraci uvádím jeho základní kategorie a přidávám příklady z benecké anoikonymie. PJ nejprve Šmilauer rozděluje do šesti základních kategorií podle původu názvu, a to Obecné vztahy a vlastnosti, Země, Rostlinstvo, Zvířectvo, Člověk, Jména nejasná. Všechny pak mají vlastní podskupiny. V jejich výčtu budu vycházet ze zjednodušeného třídění uvedeného v knize Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. 23 I. Obecné vztahy a vlastnosti: 1) Poloha: V koutě 2) Vzdálenost: Odmrsk 3) Velikost, rychlost apod. 4) Tvar: Na sekyře, Na klínku 5) Barva a podobné vlastnosti: Cikánka 6) Stáří: Nová cesta II. Země 1) Vyvýšeniny: Šimůnkův kopec 2) Vhloubené tvary: V roklině, Na jamách 3) Půda: Bednářovy úhory 4) Složení půdy: Kamenice-Pískovice 5) Kulturní půda: V pasece 6) Vodstvo: Palouk nad rybníkem 7) Atmosférické jevy: Na sychrově III. Rostlinstvo 1) Porosty a jednotlivé rostliny: Bukový, Plánka 2) Pěstění rostlin 22 K tomu viz Šmilauer, Vladimír. Úvod do toponomastiky (nauky o vlastních jménech zeměpisných). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ 2006, s

15 IV. Zvířectvo 1) Volně žijící 2) Domácí V. Člověk 1) Poměry majetkové a právní: Na Bohdanově, Na Dontově, Šlohnerka 2) Lidská práce: Zvoníkova louka, Řezníkova 3) Lidská díla: - sídliště existující a sídliště zaniklá: Na městě - stavby církevní: U křížku, U obrázku - stavby světské: Nad školou, U hájenky - cesty: Příhon 4) Duchovní život, historie: Ve ztraceném VI. Jména nejasná: Kejnos Jak je zřejmé, v anoikonymii obce Benecko se nenachází žádné názvy, které by se týkaly živočichů (doložený název z OP obce Benecko Nad zajíčkem je chybně zapsán, nebere v potaz původ PJ, které je odvozeno od OJ) nebo pěstování rostlin Modelová klasifikace pomístních jmen Pro třídění anoikonym se také používá původní ryze toponymická klasifikace, kterou zpracoval Rudolf Šrámek podle klasifikace Vincenta Blanára (následně ji aplikovala Jana Pleskalová na PJ). Pro práci s materiálem jednoho katastrálního území se tento způsob ukázal jako mnohem vhodnější než výše uvedené třídění Šmilauerovo, a to díky tomu, že neoperuje s tak velkým množstvím kategorií a svou menší detailností více vyhovuje nepříliš obsáhlé materiálové základně. Tato Šrámkova klasifikace toponym byla při práci s anoikonymickým materiálem aplikována M. Dokulilem a jeho následovníky. Vznikla tak vlastní MKPJ, pro niž jsou důležité tři fáze: určení vztahového modelu, strukturního modelu a strukturního typu. 15

16 Vztahový model Pro VM je důležitý vztah, který zaujímá pojmenovatel k pojmenovávanému objektu. Pracuje se čtyřmi kategoriemi, vymezenými otázkami kde, odkud, kdo, co, jaký, čí. VM A je definován jako poloha, umístění pojmenovaného objektu v terénu 24. U anoikonym obce Benecko je poměrně častý, mezi jednoslovnými názvy se vyskytuje ve 20 % případů. Větší zastoupení se projevuje u dvouslovných názvů, zvláště ve spojení s VM B a VM D, o něco méně s VM A a VM C. V případě VM B je podstatou vyjádření pojmenovávaného objektu (nebo jeho části) 25. Mezi pomístními názvy figuruje velké množství objektů: veškeré terénní formy, půda, vodstvo, rostlinstvo, živočišstvo, stavby vybudované lidmi. Tento model je typičtější spíše v kombinaci s dalšími, samostatný se v mém materiálu vyskytuje pouze třikrát (PJ Baráček, Plánka, Rovinka). Avšak ve spojení s VM A a VM D tvoří polovinu dvouslovných názvů. VM C podává charakteristiku pojmenovaného nebo relačního objektu na základě jeho různých vlastností 26. Dále jej můžeme rozčlenit na model C 1 a C 2. První podskupina se týká primárních vlastností objektu (velikost, barva, látkové složení, výskyt rostlinstva, živočišstva, umístění v terénu) a sekundárních (hodnocení), počítá se i s vlivem metafory. Druhá se vztahuje k určitému ději, zahrnuje přírodní procesy, lidskou činnost, další události a činnosti, názvy metonymického původu i názvy vyplývající z místních pověr. Na Benecku je zastoupen ze 44 % mezi jednoslovnými pojmenováními, mnohem méně pak mezi dvouslovnými. Poslední VM D vyjadřuje posesivitu a jiný vztah k osobě 27. Samostatně se na Benecku objevuje ve 28 % případů. Často je provázaný se jménem vlastníka, proto je více spjat s dobou svého vzniku. Podle průzkumu, k němuž se vrátím později, se v paměti obyvatel více uchovávají názvy, které nemají návaznost na konkrétní osobu z minulosti, případně se jejich spojitost s vlastním jménem v povědomí lidí postupně vytratila. V nasbíraném materiálu se objevuje VM D hojně i mezi dvouslovnými PJ, avšak zde má nezanedbatelný vliv množstevní převaha názvů pocházejících ze SPJ z let 1964 a Příklady zastoupených VM v anoikonymii obce Benecko: VM A: Hamplovka, Kout, Levínek 28, Levínský VM A+A: V koutě, Nad Vyhlídkou, Na Poustce 24 PLESKALOVÁ 1992, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Zde myšlen les, v případě MČ jsou možné dvě varianty VM, a to kvůli dvojímu výkladu původu PJ. 16

17 VM A+A: Dolní Benecko, Přední Žalý, Zadní Žalý VM A+B: U obrázku, Na horách, Pod zvonkem VM A+C 1: Na bukovici, Na klínku, V souších VM A+C 2: Na staveništi, U lízu, Ve ztraceném VM A+(C 1+A): Na mrtvé straně VM A+(C 1+B): Nad starou školou, Nad starou myslivnou VM A+D: Na Bohdanově, Za Grofovi, Nad Jakubovi VM B: Baráček, Plánka, Rovinka VM A+B: Benecký potok, Česká skála, Žalský potok VM B+(A+B): Palouk nad rybníkem VM C 1+B: Nová cesta, Pustý potok VM D+B: Antošova bahna, Šalomounova louka, Bucharova stezka VM D+C 2: Trýznův příhon VM C 1: Bukovice, Cikánka, Pusta VM C 2: Čihadlo, Pazderna, Příhon VM C 2+C 2: Hotel Bída VM C 1+C 1: Kamenice-Pískovice VM D: Hermanka, Šírovka, Šlohnerka VM A+D: U Čejče, U Čertíka, U Dundrlíků Strukturní model V další fázi analýzy pokračujeme se SM, který postihuje konkrétní pojmenovací postup 29. Tím je myšleno, že zjišťujeme, jak dané PJ vzniklo, z čeho bylo utvořeno. Podle Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku 30 můžeme postupy formování PJ rozdělit takto (ke každému uvádím příklady z anoikonymie obce Benecko): 1. pouhá toponymizace: Kout, Pazderna 2. metaforické nebo metonymické souvislosti: Tobogan, Václavák, Velbloudka 29 ENCY 2002, s PLESKALOVÁ 1992, s

18 3. derivace (prefixace, sufixace, konverze, způsoby prefixálně-sufixální a prefixálněkonverzní) 31 : Velbloudka, Bukovice, Pusta 4. kompozice (čistá kompozice, způsoby kompozičně-derivační a kompozičně-konverzní, juxtapozice): pouze u německých názvů Jägerhaus a Heidelberg a hybridního PJ U futerboudy 5. tvoření dvouslovných a víceslovných pojmenování: Bucharova stezka, Dolní Benecko, Nad starou školou, Palouk nad rybníkem 6. tvoření předložkových PJ: V pasece, Na městě, Nad Koutem 7. přejímání z cizích jazyků a adaptace v češtině: U futerboudy (převzato a přizpůsobeno německé slovo das Futter ) Strukturní typ Tato fáze je pevně svázána s předcházející, ST dále rozvíjí SM určením formantu, který se na vzniku PJ podílel. Například: Hermanka ST -ka Haklovka ST -ovka Bukovice ST -ice Čihadlo ST -dlo Kompletní MKPJ bude zahrnuta u jednotlivých hesel ve slovníkové části a také v závěru jako příloha. 31 Mezi anoikonyma derivovaná jsou zařazována i subst. v plurálu. 18

19 3. Heslová část 3.1. Výstavba hesel Na následujících stranách budou uvedena všechna PJ obce Benecko, přepsaná do spisovné podoby. Původní podoba bude uvedena v závorkách u zdroje, ze kterého byla čerpána. Přepis se konkrétně týkal: 1. odstraňování nářečních a obecně českých prvků (původní podoby: Za Krauzoukou, Nade mlejnem, Ve Mlejnku, K vobrázku, U vobrázku, Pánouka, Bednářovy ouhory, Ve ztraceným, Dontů háj, Šlohnerů háj, Šlohnerů kopec, U čertika, Sklenařka, Ve sklenařce, Pod Sklenařkou, Sklenařova louka, Pod Belvym) 2. odstraňování fonetických změn vzniklých v rámci přizpůsobování hlásek (Turiska) 3. opravování chybně zapsaných velkých a malých písmen (U baráčku, U čertika, U Futerboudy, Ve Mlejnku, Nad pazdernou, V plánce, Na poustce, Na Štětině). Diskutabilní byla otázka anoikonym U hospodáře a Pod hospodářem, kdy se mění podoba zápisu názvu podle výkladu jeho původu. Pokud by PJ pocházela od přezdívky majitele, pak by se jejich grafická stránka musela upravit. Přiklonila jsem se spíše k apelativnímu původu názvu a ponechala obě jména v podobě s malým počátečním písmenem u subst. Podobná situace je i u PJ Na bukovici/na Bukovici a Na Sychrově/Na sychrově, kde nejde jednoznačně prokázat, zda při pojmenování nehrál roli již existující název vedlejšího lesa (Bukovice), v druhém případě MČ (Sychrov). Nespisovným podobám anoikonym bude věnována pozornost v kapitole Specifické rysy anoikonym (viz str. 64). Názvy řadím abecedně podle základního subst., případně substantivizovaného adj. Některá pojmenování jsou v nadpise hesla doprovázena další variantou (uváděna bude v závorkách), která se však nebude týkat tvarů nespisovných. V těchto případech jsem dávala přednost PJ, která byla zastoupena vícekrát. Pod jednotlivá hesla zařazuji také MKPJ, skládající se ze VM, SM a ST. VM neuvádím u jmen s nejasným, nejednoznačným nebo neznámým původem, ST pouze u jmen jednoslovných. Motivy pojmenování čerpám z velké části ze SPJ (1964, 1976). V případě některých anoikonym obsahujících jméno majitele (např. Nad Zajíčkem) jsem se snažila ověřit si ze soupisů obyvatel ve 19

20 Státním okresním archivu Semily, jestli zde tyto osoby skutečně žily. U dalších názvů, pokud to bylo možné, jsem výklady původu konfrontovala s informacemi o jednotlivých pozemcích (tvar, poloha, typ půdy, umístění v obci ), pracovala jsem také se SSČ a SSJČ. V tomto směru jsem se nesnažila o vyčerpávající výklad, pravděpodobná vysvětlení názvů mi posloužila při jejich rozboru. Struktura hesla: - název (případně další spisovná varianta názvu) 1) druh objektu, jeho vlastnosti a umístění v obci (často vzhledem k jinému PJ) 2) zdroj, ze kterého byl název získán, s uvedením nepřepsané podoby 3) struktura PJ a pojmenovací motiv 4) MKPJ (VM, SM, ST) Bod číslo 4 bude vynechán u jmen: V Hampli (původ názvu není jednoznačně prokázán), Na Kejnose, Maturita. ST neuvádím u jmen: Levínek, Rychlov, Žalý. Do slovníku nezařazuji německá PJ, těm se budu samostatně věnovat později (viz str. 65). 20

21 3.2. Slovník Antošova bahna 1) Louka v mírném svahu s mokřinatou půdou se nachází v blízkosti louky zvané Nad školou. 3) Základem PJ je subst. v pl. bahno, které je blíže specifikováno poses. adj. utvořeným z OJ Antoš. PJ pojmenovává louku podle kvality půdy (mokřina) a je blíže specifikováno přívlastkem, který vyjadřuje přivlastnění pozemku osobě s tímto OJ. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd Baráček 1) Obydlí s č. p. 4 se nachází v MČ zvané V Hampli, na okraji vesnice při hranici s katastrálním územím Vítkovic. V okolí stojí pouze dva další domy, proto byl tento objekt využit jako relační pro vznik jiného PJ (viz následující heslo). 3) PJ mohlo vzniknout: 1. sufixací apelativa barák pomocí formantu -ek, 2. toponymizací apelativa baráček (deminutivní podoby utvořené sufixem -ek z apelativa barák ). Z důvodu, že se jedná spíše o obydlí menších rozměrů, bych se přiklonila k možnosti 2. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. 4) VM B, jednoslovné, SM Sd, ST -ek/toponymizace U Baráčku 1) Pole a louka se nachází na jižním svahu v MČ zvané V Hampli, jakost zdejší půdy lze charakterizovat jako sušina. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě U baráčku). 3) Základem předložkového PJ je PJ Baráček (viz heslo Baráček uvedené výše), předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje pozemky nacházející se v blízkosti Baráčku. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd 21

22 Nad Bátovkou 1) Les nacházející se na jz. svahu hory Žalý, v blízkosti katastrální hranice s obcí Mrklov. 2) SPJ 1964, současná KM. 3) Základem předložkového PJ je PJ Bátovka, předložka nad vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les nad údolím Bátovka (nachází se mimo katastrální území obce Benecko). 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd Pod Belvým 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází ve svahu pod současnými apartmány Bellevue (dříve penzion). SPJ 1964 uvádí paralelně název Šalomounova louka. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Pod Belvym, pro přepis využito zvukové podoby slova). 3) Základem předložkového PJ je název ubytovacího zařízení Bellevue ( Belvý je fonetickým zápisem tohoto od původu francouzského slova), předložka pod vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku pod apartmány Belvý. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S Dolní Benecko 1) MČ se nachází ve spodní části obce, konkrétně mezi jejím středem a MČ zvanou V Hampli. Leží sz. od MČ Levínek. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Dolení Benecko), KM 1965, současná KM, OP. 3) Základem PJ je MJ Benecko, které je blíže specifikováno adj. dolní (k tvaru dolení viz str. 64), určujícím polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje MČ položenou níže než střed obce. 4) VM A+A, dvouslovné, SM ADd+Sd Na Bohdanově 1) Pole se nachází v mírném svahu na samém okraji obce při katastrální hranici s Horními Štěpanicemi a v blízkosti MČ zvané V koutě. V okolí je jen velmi málo obytných budov. 22

23 3) Základem předložkového PJ je substantivizovaná podoba poses. adj., odvozená z OJ Bohdan, předložka na vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu, který je shodný s relačním objektem 32. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje pole Bohdana. 33 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SADd Bukovice 1) Dříve bukový, dnes smrkový les se nachází v horní části vesnice, v blízkosti MČ Sychrov. Od lesa Bukový je oddělen MČ zvanou Na lukách. 2) CPO 1842, KM 1928 a 1965, současná KM, OP. 3) PJ je utvořeno z adj. bukový sufixem -ice. Pojmenovává les podle druhu stromů, nejvíce zde zastoupených v době vzniku názvu. Pojmenovacím motivem je primární vlastnost pojmenovávaného objektu. 4) VM C 1, jednoslovné, SM Sd, ST -ice Na bukovici (Na Bukovici) 1) Les, dříve bukový, dnes smrkový, se nachází v bezprostřední blízkosti lesa Bukový (viz následující heslo), odděleny jsou Janovou/Novou cestou. 3) Základem předložkového PJ je subst. bukovice, předložka na vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. PJ má deapelativní původ, vzniklo sufixací adj. buková pomocí formantu -ice, pojmenovacím motivem je druh stromů. 4) VM A+C 1, dvouslovné, SM P+Sd Bukový 1) Les, dříve bukový, dnes smrkový, se nachází na svahu Janova vrchu, v blízkosti MČ Levínek. Od lesa Bukovice jej odděluje MČ zvaná Na lukách. 2) KM 1928 a 1965, současná KM, KOB. 32 ŠRÁMEK PJ tohoto typu mohla vzniknout také elipsou z víceslovných pojmenování (v tomto případě Na Bohdanově poli), ta však shromažděný materiál neobsahuje, nezmiňuje se o nich ani žádný zdroj. Proto tuto možnost výkladu u jednotlivých hesel neuvádím. 23

24 3) PJ je utvořeno ze subst. buk sufixem -ový. Označuje les podle druhu stromů, které zde byly nejvíce zastoupeny v době vzniku názvu. Pojmenovacím motivem je primární vlastnost pojmenovávaného objektu. 34 4) VM C 1, jednoslovné, SM SADd, ST -ový Janova cesta 1) Cesta vede od č. p. 105 na křižovatku v lese zvanou Rovinka (nenáleží již do katastrálního území obce Benecko) přes úbočí Janského vrchu. Jako další název je v SPJ 1964 uváděna Nová cesta. Původně sloužila pro potřeby lesní správy, dnes je hlavně cestou turistickou. Od křižovatky Rovinka vede stezka na Janovu horu, další na Horní Mísečky nebo do Špindlerova Mlýna. 3) Základem PJ je subst. cesta, které je blíže specifikováno poses. adj. Janova (odvozeno z adj. části PJ Janský vrch, došlo zde k resufixaci). Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu vzhledem k objektu relačnímu, PJ označuje cestu částečně vedoucí přes Janský vrch. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S Levínská cesta 1) Cesta vede od č. p. 28 na s., směrem k MČ zvané Levínek. Zpočátku je vedena mezi obytnými domy, druhá část cesty prochází lesem. 3) Základem PJ je subst. cesta, které je blíže specifikováno adj. levínská (odvozeno sufixem -ská ze základu názvu MČ Levínek s odsunutým sufixem -ek). Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu ve směru k relačnímu objektu (MČ Levínek), PJ označuje cestu vedoucí k Levínku. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S 34 Tři PJ odvozená z apeltiva buk mají patrně souvislost. Leží v nevelkých vzdálenostech od sebe, ale územně se nepřekrývají. Je možné usuzovat, že pojmenování Na bukovici vzniklo pod vlivem jednoho z již existujících názvů. 24

25 Nová cesta 1) Cesta vede od č. p. 105 přes úbočí Janského vrchu na křižovatku v lese zvanou Rovinka, jako další název je v SPJ 1964 uváděna Janova cesta (více u hesla Janova cesta). 3) Základem PJ je subst. cesta, které je blíže specifikováno adj. nová, určujícím vlastnosti objektu (týkají se jeho vývoje). PJ označuje cestu nově vybudovanou po roce 1930, pojmenovacím motivem je stáří cesty v době vzniku PJ. 4) VM C 1+B, dvouslovné, SM AD+S Cikánka 1) Skála tmavé barvy se nachází ve svahu, v blízkosti hájovny č. p. 93 a při lese Bukový. 3) PJ vzniklo sufixací subst. cikán pomocí formantu -ka. Pojmenovacím motivem je barva kamene skály (tmavošedá až černá). Jde o metaforické PJ, k jeho vytvoření bylo užito přenesení subst. cikán na objekt tmavé barvy. 4) VM C 1, jednoslovné, SM Sd, ST -ka U Čejče 1) Obydlí s č. p. 38 se nachází v centrální části obce Benecko, v blízkosti mateřské a základní školy. Původně obytný dům na čas sloužil jako rekreační chata, dnes je opět rodinným domem. 2) SPJ ) Základem předložkového PJ je OJ Čejč, což je přezdívka dřívějšího majitele, která v minulosti plnila funkci tzv. jména po chalupě 35. Typ názvů předložka u +OJ je ve zkoumané oblasti hojně zastoupen. PJ tohoto typu vyjadřují jednak polohu pojmenovávaného objektu, výrazný je však také motiv přivlastnění. Zkoumaná oblast představuje typ horské oblasti s nesouvislým, rozptýleným osídlením, proto obydlené objekty pojmenovávané podle dřívějších nebou současných majitelů plní i důležitou funkci orientační. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+S 35 V současnosti se již nepoužívá. 25

26 U Čertíka 1) Obydlí s č. p. 57 se nachází přímo pod lesem na hranici katastrálního území obce Benecko, náleží k MČ zvané Levínek. 2) SPJ 1976 (zde zapsáno v podobě U čertika). 3) Základem předložkového PJ je OJ (přezdívka) Čertík, předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s touto přezdívkou (k tomuto typu viz heslo U Čejče), PJ označuje objekt, v němž bydlel Čertík. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+S Čihadlo 1) Rovinatá pastvina s chudou půdou se nachází v blízkosti lesa Od skály v MČ Dolní Benecko. 3) PJ vzniklo sufixací verb. číhat pomocí formantu -dlo. Pojmenovacím motivem je druh lidské činnosti vykonávané na tomto pozemku (dříve se zde číhalo na ptáky). 4) VM C 2, jednoslovné, SM Sd, ST -dlo V díře 1) Louka v mírném svahu se nachází pod kopcem, na němž se rozkládá MČ Levínek, a náleží k MČ Dolní Benecko. V okolí se vyskytuje jen menší množství obytných domů, blízko nich prochází katastrální hranice Benecka s Vítkovicemi. 2) OP. 3) Základem předložkového PJ je subst. díra, předložka v vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. PJ může být vykládáno jako: 1. nevzhledná, neútulná louka, 2. zapadlá, odlehlá louka. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S Na Dontově 1) Louky, z nichž jedna byla dříve využívána jako orná půda, se nachází ve svahu na území MČ Dolní Benecko. 26

27 Základem předložkového PJ je substantivizované poses. adj. Dontovo (odvozené z příjmení Dont), předložka na vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. 3) VM A+D, dvouslovné, SM P+SADd U Dundrlíků 1) Obydlí s č. p. 107 se nachází v centrální části obce. 2) SPJ ) Základem předložkového PJ je pl. tvar OJ (přezdívky) Dundrlík (původně šlo o označení jednotlivce, které se poté přeneslo na celou rodinu), předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění rodině takto pojmenovávané (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům patřící Dundrlíkům. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD U Fafrlíků 1) Obydlí s č. p. 14 se nachází v MČ zvané Dolní Benecko. 2) SPJ ) Základem předložkového PJ je pl. tvar přezdívky Fafrlík (viz předchozí heslo), předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění rodině takto pojmenovávané (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům Fafrlíků. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD Nad Frigerou 1) Louka ve svahu se nachází v MČ Dolní Benecko. SPJ 1964 uvádí paralelně název Na Kolečkářově, OP pozdější název Na špici. 3) Základem předložkového PJ je název domu Frigera (pojmenovaného podle využití k rekreaci podnikem Frigera), předložka nad vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+S 27

28 U futerboudy 1) Část lesa Bukový se nachází v severně orientovaném svahu, zahrnuje pouze okolí krmelce. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě U Futerboudy). 3) Základem předložkového PJ je subst. futerbouda 36, kompozitum vytvořené z čes. subst. bouda a něm. subst. Futter (píce, obrok), které v tomto případě slouží pro lidové označení krmelce, předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Slovo futerbouda může plnit dvě funkce: 1. apelativní: je možné zaměňovat jej se spisovným slovem krmelec ve všech případech, nejen když se jedná o jeden konkrétní krmelec, 2. propriální: označuje pouze jeden určitý krmelec, je jeho názvem. Klonila bych se spíše k pojetí 1., podle nějž je futerbouda expresivním označením krmelce. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sk Za Golerkou 1) Louky, dříve sloužící i jako orná půda, se nachází v mírném svahu za č. p. 40, v horní části obce. 3) Základem předložkového PJ je subst. Golerka, odvozené sufixem -ka z OJ (příjmení) Goler, předložka za vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky za obydlím U Golerů (viz další heslo). 4) VM A+A 37, dvouslovné, SM P+Sd U Golerů 1) Obydlí s č. p. 40 se nachází v horní části obce. 2) SPJ ) Základem předložkového PJ je OJ Goler (SPJ 1964 jej uvádí jako příjmení, SPJ 1976 jako přezdívku), předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto OJ (viz heslo U Čejče), PJ označuje dům majitele Golera. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+SAD 36 Kompozitum bude blíže analyzováno v kapitole týkající se specifik benecké anoikonymie (viz str. 65). 37 U tohoto typu PJ se přikláním k VM A+A, protože se zde výrazněji uplatňuje motiv polohy než posesivity. Primárně se jedná o pozemek ležící v blízkosti domu U Golerů, posesivita ( pozemek za domem, který patří Golerovým ) si ponechává pouze méně významný vliv. 28

29 Za Grofovi (Za Krofovi) 1) MČ se nachází po obou stranách hlavní silnice, v blízkosti lesů Bukový a Bukovice. Za její počátek je považováno č. p. 29, odtud vede dále podél silnice až k č. p. 100 (apartmány Bellevue), těsně tak přiléhá k MČ zvané Na lukách. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Za Krofovi), SPJ 1976, OP, KOB. 3) Základem předložkového PJ je jméno rodiny Grofových (patrně se užívá tvar nom. pl. a jméno se neskloňuje), předložka za vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje MČ rozkládající se za domem rodiny Grofovy (včetně něj). 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+Sd Dolní háj 1) Les ve svahu s kamenitou půdou a skálami se nachází v MČ Dolní Benecko, na hranici katastrálního území s Vítkovicemi, kterou částečně překračuje. Ve větším množství zdrojů (CPO, KM 1928, 1965, současná KM) se uvádí pod názvem Od skály. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Dolení háj). 3) Základem PJ je subst. háj, které je blíže specifikováno adj. dolní, určujícím polohu pojmenovávaného objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje les v nižších částech obce. 4) VM A+B, dvouslovné, SM ADd+S Dontův háj 1) Les se nachází ve svahu v bezprostřední blízkosti jiného lesa, Od skály, v MČ Dolní Benecko. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Dontů háj). 3) Základem PJ je subst. háj, které je blíže specifikováno poses. adj. Dontův (z příjmení Dont). Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto OJ, PJ označuje les ve vlastnictví Donta. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+S 29

30 Martinův hájek 1) Les umístěný ve svahu se nachází v MČ V koutě/na koutě, na okraji obce při hranici s Horními Štěpanicemi. 3) Základem PJ je subst. hájek, které je blíže specifikováno poses. adj. Martinův (z rodného jména Martin). Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem, PJ označuje les ve vlastnictví Martina. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd Šlohnerův hájek 1) Les ve svahu se nachází na hranici katastrálního území s Horními Štěpanicemi (s částí obce Štěpanická Lhota). Vedle něj ležící louce se říkalo Šlohnerův kopec, na OP je již doložen jen název Šlohnerka. Louka je dnes využívána jako lyžařský vlek, les jej pak odděluje od čtyřsedačkové lanovky zvané Kejnos. 2) SPJ 1964 (zde uvedeno v podobě Šlohnerů hájek). 3) Základem PJ je subst. hájek, které je blíže specifikováno poses. adj. Šlohnerův (z přezdívky dané českým obyvatelstvem zde žijícímu Němci Kirschlägerovi). Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s touto přezdívkou, PJ označuje les ve vlastnictví Šlohnera. 4) VM D+B, dvouslovné, SM ADd+Sd Před hájenkou 1) Louky obdélníkového tvaru se nachází ve svahu v blízkosti hájenky a mezi lesy Bukový a Bukovice. 3) Základem předložkového PJ je subst. hájenka, předložka před vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louku rozkládající se před hájenkou. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S 30

31 U hájenky 1) MČ se nachází mezi lesy Bukový a Bukovice, u hájenky s č. p Na současné KM a OP obce je označována jako MČ Na lukách. 3) Základem předložkového PJ je subst. hájenka, předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha. PJ označuje MČ nacházející se v okolí hájenky. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+S Haklovka 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází ve svahu na s. kraji obce. 3) PJ mohlo vzniknout: 1. sufixací PJ Hakl pomocí formantu -ovka, 2. univerbizací ze spojení Haklova louka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění k osobě s tímto OJ, PJ označuje louku v majetku Hakla. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka V Hampli (Hampel) 1) MČ se nachází v dolní části obce při hranici katastrálního území s Vítkovicemi. 2) SPJ 1964 (zde zapsáno v podobě Hampel), SPJ 1976, OP (v podobě V hampli). 3) Základem předložkového PJ je Hampel (má patrně základ v OJ), předložka v vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Původ PJ Hampel nebylo možné jednoznačně postihnout. Hamplovka 1) Cesta prochází MČ zvanou V Hampli, vede ven z obce do Vítkovic. 3) PJ je odvozeno od názvu MČ Hampel sufixem -ovka s vypuštěním samohlásky -e. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu, PJ označuje cestu procházející MČ Hampel. 4) VM A, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka 31

32 Hamplovka 1) Potok protéká skrze MČ V Hampli ven z obce a vlévá se do Jizerky. Další zdroje (CPO, současná KM) uvádí název Benecký potok. 3) PJ je utvořeno od názvu MČ Hampel pomocí sufixu -ovka s vypuštěním samohlásky -e. Pojmenovacím motivem je poloha pojmenovávaného objektu, PJ označuje potok protékající MČ Hampel. Při vzniku pojmenování mohla u PJ potoka nebo cesty hrát roli transonymizace. 4) VM A, jednoslovné, SM Sd, ST -ovka Pod Hančovkou 1) Louky se nachází ve svahu pod penzionem Hančova bouda. 3) Základem předložkového PJ je subst. Hančovka, které je utvořeno univerbizací z názvu ubytovacího zařízení Hančova bouda, předložka pod vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky pod Hančovou boudou. 4) VM A+A, dvouslovné, SM P+Sd Hermanka 1) Louka obdélníkového tvaru se nachází ve svahu nad hotelem Zlatá Vyhlídka. SPJ 1964 paralelně uvádí název Nad Vyhlídkou. 3) PJ je utvořeno z OJ (příjmení) Herman sufixem -ka. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě s tímto jménem, PJ označuje louku v majetku Hermana. 4) VM D, jednoslovné, SM Sd, ST -ka Na horách 1) Pole se nachází v severním svahu v MČ Dolní Benecko. 3) Základem předložkového PJ je pl. tvar subst. hory, předložka na vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky na svahu. 4) VM A+B, dvouslovné, SM P+Sd 32

33 U hospodáře 1) Obydlí s č. p. 23 se nachází v rohu MČ Levínek při katastrální hranici. 3) Základem předložkového PJ je subst. hospodář, předložka u vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu přímo. Hospodář může být: 1. přezdívka majitele (v tomto případě by se PJ muselo přepsat do podoby U Hospodáře), 2. apelativní označení majitele statku (pak by zůstal uvedený název beze změny). Přikláním se spíše k variantě 2., objekt se nachází v části obce, kde dříve fungovalo několik hospodářství (k jednomu patřil malý mlýn). V každém případě je pojmenovacím motivem přivlastnění osobě (ačkoli je zde apelativum, jedná se o obdobný případ jako v hesle U Čejče), PJ označuje dům hospodáře. 4) VM A+D, dvouslovné, SM P+S Pod hospodářem 1) Louka ve svahu, dříve využívaná jako pole, se nachází v MČ Levínek pod č. p. 23, nazývaným U hospodáře. 3) Základem předložkového PJ je subst. hospodář (viz heslo U hospodáře), předložka pod vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje louky pod domem U hospodáře. 4) VM A+A (viz heslo Za Golerkou), dvouslovné, SM P+S Hotel Bída 1) Pramen vyvěrající při cestě se nachází v lese Bukový. 3) Základem PJ jsou subst. hotel a bída, které je v pozici neshodného přívlastku k prvnímu subst. Jedná se o žertovný název vytvořený rekreanty. V SPJ 1964 je napsáno toto: Kdo má bídu a nemá na pivo, může se v hotelu Bída napít zdarma dobré vody. Obě části názvu mají metonymický původ. 4) VM C 2+C 2, dvouslovné, SM S+S 33