METODY REGULACE PROSOVIT CH TRAV v polních plodinách JAN MIKULKA

Transkript

1 METODY REGULACE PROSOVIT CH TRAV v polních plodinách JAN MIKULKA Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., Praha Ruzynû, 2010

2

3 METODY REGULACE PROSOVIT CH TRAV v polních plodinách JAN MIKULKA Uplatnûná certifikovaná metodika pro praxi V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i. Praha 6 Ruzynû 2010

4 METODY REGULACE PROSOVIT CH TRAV v polních plodinách AUTOR Jan Mikulka AUTOR FOTOGRAFIÍ Jan Mikulka OPONENTI Doc. Ing. Jifií Stach, CSc. (JâU âeské Budûjovice) Ing. Jitka Markytánová, (MZe âr Praha) VYDAL V nákladu kusû v roce 2010 V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i. Drnovská 507, Praha Ruzynû GRAFICKÁ ÚPRAVA A P EDTISKOVÁ P ÍPRAVA Jaroslav Salaã V zkumn ústav rostlinné v roby, v.v.i., 2010 ISBN: Vydáno bez jazykové úpravy Metodika vznikla za finanãní podpory MZe âr a je v stupem fie ení v zkumného zámûru MZe UdrÏitelné systémy pûstování zemûdûlsk ch plodin pro produkci kvalitních a bezpeãn ch potravin, krmiv a surovin. Metodika byla schválena Ministerstvem zemûdûlství âr odborem rostlinn ch komodit pod ã. j. Metodika je urãena zemûdûlcûm a pracovníkûm zab vajících se ochranou rostlin, vãetnû studentû zemûdûlsk ch stfiedních a vysok ch kol. Ministerstvo zemûdûlství doporuãuje tuto metodiku pro vyuïití v praxi

5 OBSAH I. Cíl metodiky / 5 / II. Vlastní popis metodiky / 6 / 1. Úvod / 6 / 2. Pfiíãiny vzniku pozdního zaplevelení / 6 / 3. Pfiíãiny ífiení prosovit ch trav / 8 / 4. Biologická charakteristika prosovit ch trav / 9 / 5. Metody regulace / 16 / 6. Závûr / 22 / III. Srovnání novosti postupû / 23 / IV. Popis uplatnûní metodiky / 23 / V. Ekonomick pfiínos / 23 / VI. Odkazy na publikované vûdecké práce / 24 / VII. Pfiehled pouïité literatury / 24 /

6 4 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH METODY REGULACE PROSOVIT CH TRAV v polních plodinách Tato metodika shrnuje nejnovûj í poznatky o biologii, ekologii, expanzivitû, reprodukãní schopnosti prosovit ch trav, vãetnû nejnovûj ích poznatkû o metodách jejich integrované regulace. Kvantifikuje vlivy stfiídání plodin, zpracování pûdy, vãetnû metod aplikace herbicidû v jednotliv ch plodinách. CONTROL OF PANIC GRAMINEOUS WEEDS in agriculture crops This methodology includes the newest knowledge s on biology, ecology, expansion and reproduction of panic gramineous weeds including newest finding about methods integrated weed management. This methodology summarised influence of crop rotation, soil tillage, and methods application of herbicides in field crops.

7 Cíl metodiky 5 I. CÍL METODIKY Cílem uplatnûné metodiky je pfiedloïit odborné vefiejnosti ucelené informace o biologii, ekologii, reprodukãní schopnosti a metodách regulace prosovit ch trav a metodách regulace této skupiny v znamn ch plevelû na zemûdûlské i nezemûdûlské pûdû.

8 6 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH II. VLASTNÍ POPIS METODIKY Metodika poskytuje informace o biologii, ekologii a reprodukãní schopnosti prosovit ch trav a zásadách prevence zabraàujících jejich ífiení a metodách regulace v jednotliv ch plodinách i na nezemûdûlské pûdû. 1. Úvod V posledních letech problém pozdního zaplevelení, zejména irokofiádkov ch plodin, nab vá stále na vût- ím v znamu. Pozdní zaplevelení se v ak velmi ãasto stává problémem i v jarních hustû set ch plodinách, jako jsou napfiíklad jarní obilniny. Co je tedy pfiíãinou nárûstu pozdního zaplevelení v polních plodinách? V skyt plevelû je pfiirozen m jevem. Plevelné rostliny vyuïívají pfiízniv ch podmínek pro vzcházení, coï jim irokofiádkové plodiny jako kukufiice, fiepa cukrová, sluneãnice, brambory, mák, polní zeleniny i dal í plodiny umoïàují po pomûrnû dlouhé období. Tyto plodiny mají pfiedev ím v poãáteãní fázi vegetaãního období malou nebo Ïádnou konkurenãní schopnost. Proto v tûchto plodinách mohou plevelné rostliny vzcházet velmi ãasto v prûbûhu celé jejich vegetaãní doby. Plevele vzcházejí v etapách v závislosti na vhodn ch povûtrnostních podmínkách, zpravidla po vydatn ch de Èov ch sráïkách. Vzhledem k obecnû vysoké zásobû semen plevelû v na ich pûdách, dochází velmi ãasto k masovému vzcházení plevelû. Prosovité trávy patfií do skupiny pozdních jarních plevelû, které se v posledním desetiletí pomûrnû rychle ífií jak na orné, tak i na nezemûdûlské pûdû. Nûkteré prosovité trávy jsou i vytrvalé. Hojnû se vyskytují podél dálnic, silnic a Ïeleznice. DÛvodem vzestupu jejich v skytu je pfiedev ím jejich silná konkurenãní schopnost a klimatické zmûny posledních let. Prosovité trávy potfiebují ke svému rûstu pomûrnû vysoké teploty v prûbûhu vegetace a dostatek de Èov ch sráïek. Reprodukãní schopnost tûchto plevelû je obrovská, jejich semena (obilky) mají dlouhou Ïivotnost a jsou dormantní. To umoïàuje tûmto plevelûm velmi snadno pfieïívat v agroekosystému. 2. Pfiíãiny vzniku pozdního zaplevelení 1. Adaptibilita pleveln ch druhû Vysoká reprodukãní schopnost pozdnû jarních pleveln ch druhû. Schopnost rychle vzcházet v pfiízniv ch podmínkách. Vysoká konkurenãní schopnost pleveln ch rostlin. 2. Skladba pûstovan ch plodin NedodrÏování zásad správného stfiídání plodin. âasté zafiazování po sobû irokofiádkov ch plodin. Úzké spektrum pûstovan ch plodin a absence zafiazení vícelet ch pícnin a luskovin. Mezi v znamné plevele patfií i zaplevelující proso seté

9 Příčiny vzniku pozdního zaplevelení 7 Základem zaloïení zdrav ch porostû je vïdy peãlivá pfiíprava pûdy 3. Zpracování pûdy Pomûrnû ãasté zanedbávání kvality zpracování pûdy vede k celkovému nárûstu zaplevelení polí. Rozsáhlé vyuïívání technologií minimálního zpracování pûdy má za následek pfiedev ím hromadûní semen plevelû v povrchové vrstvû ornice a podpofiení regenerace vytrval ch trav. 4. Hnojení plodin Minimální vyuïívání statkov ch hnojiv pûsobí pokles biologické aktivity pûdy, coï v znamnû sni- Ïuje proces biologického rozkladu semen plevelû. Nedostateãné hnojení minerálními hnojivy se mimo jiné v znamnû podílí na vytvofiení konkurenãnû slab ch porostû plodin. Proto se projevuje pozdní zaplevelení i u obilnin, které jsou fiídké, coï umoïàuje vzcházení plevelû i v druhé fázi vegetace tûchto plodin. Pfii hnojení se vyuïívá zvlá tû N, kter v znamnû podporuje rûst pfiedev ím pleveln ch druhû. 5. PouÏívání herbicidû Dlouhodobé pouïívání herbicidû pûsobí selekãnû na plevelné druhy, pfievládají druhy tolerantní vûãi pouïívan m herbicidním pfiípravkûm. Vznik rezistentních populací pleveln ch druhû pfiedev ím u merlíkû a laskavcû. Rezistentní populace plevelû se vyznaãují kromû rezistence vûãi nûkter m herbicidním pfiípravkûm pfiedev ím pozdním vzcházením. Nedostatky v pouïívání herbicidû patná volba herbicidû s ohledem na zastoupení pleveln ch druhû, nevhodné dávkování herbicidû, pfiípadnû aplikace herbicidû ve patné rûstové fázi pleveln ch druhû. 6. SklizeÀ plodin ZpÛsoby skliznû pfieváïné vût iny irokofiádkov ch plodin umoïàují návrat semen na pole a podporují jejich postupné roz ifiování. Pfii sklizni obilnin dochází téï k návratu semen na pole. TrendÛ sniïování v skytu pozdního zaplevelení, ale pfiedev ím sniïování v skytu plevelû na orné pûdû obecnû, lze dosáhnout pouze pfii dodrïování v ech prvkû systému regulace plevelû. Hlavní pozornost je nutné zamûfiit na zásady správného stfiídání plodin, kvalitu agrotechniky a zpracování pûdy, kvalitu pfiípravy pûdy a setí, správné hnojení i ochranu proti chorobám a kûdcûm. Pouze dobfie vyvinuté a zdravé porosty plodin mají schopnost konkurovat pleveln m druhûm. Pfii pouïívání herbicidû je vhodné stfiídat herbicidy s rûzn mi úãinn mi látkami a tak zabránit selekci pleveln ch druhû. Pfii aplikacích herbicidû je nutné respektovat povûtrnostní podmínky i rûstové fáze pleveln ch rostlin a tak minimalizovat riziko neúspû n ch aplikací.

10 8 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH 3. Pfiíãiny ífiení prosovit ch trav V skyt pozdního zaplevelení komplikuje systémy regulace pfiedev ím u okopanin, kukufiice a v polních zeleninách. V posledních letech se aspekt pozdního zaplevelení zaãíná projevovat i v obilninách. P ÍâINY ROSTOUCÍHO V ZNAMU PROSOVIT CH TRAV Aspekt dlouhodobého oteplování: Pfiedev ím v prûbûhu vegetaãního období, vyhovuje hlavnû pozdnû jarním plevelûm mezi nûï patfií pfiedev ím prosovité trávy; napfiíklad jeïatka kufií noha, béry, rosiãka, ale i proso seté a dal í. De tivé periody v prûbûhu letních mûsícû téï v znamnû ovlivàují v znam pozdního zaplevelení. Selekce pleveln ch druhû dlouhodob m pouïíváním herbicidních látek: Typick m pfiíkladem mûïe b t v skyt jeïatky kufií nohy. Dfiíve se vyskytovala pouze lokálnû. Dnes pfiedev ím vlivem dlouholetého pouïívání triazinû a úãinn ch herbicidû proti dvoudûloïn m plevelûm se silnû rozmnoïila. Proto jsme svûdky pozdního zaplevelení napfiíklad v fiepû cukrové, kukufiici, polních zeleninách a bramborách. Ustoupení od pleãkování a spoléhání se pouze na pouïívání herbicidû: Pfiedev ím u fiepy cukrové je ochrana proti plevelûm propracována velmi dûkladnû. Pfiesto dfiíve u tzv. Betanal systémû staãily 2 3 aplikace herbicidû po sobû. Dnes je nutné v fiadû pfiípadû pouïít 3 4 aplikace. Z dlouhodobého hlediska pfii opakovaném pouïívání tûchto systémû, dochází k postupnému potlaãování zastoupení jedincû, ktefií upfiednostàují ãasnûj í vzcházení. Tito jedinci jsou opakovan mi aplikacemi eliminováni a nemohou se reprodukovat. Naopak jedinci vzcházející v pozdním jaru a ãasném létu nejsou herbicidy zasaïeny, mohou se reprodukovat a v prûbûhu nûkolika let se stávají dominantní souãástí plevelného spektra. To je moïné chápat jako jednu z nejdûleïitûj ích pfiíãin vzniku stoupajícího v znamu pozdního zaplevelení. V znam zavleãen ch invazních plevelû: Invazní plevele mohou ovlivnit i pozdní zaplevelení v plodinách. V posledních letech je moïné pozorovat nárûst zaplevelení teplomiln mi plevely, mezi které prosovité trávy patfií. V posledních letech se k nám postupnû ífií pfiedev ím proso vláskovité. V znam pozdního zaplevelení je moïné pozorovat i v porostech obilnin: Vzhledem k nedostateãnému hnojení, nedostatkûm pfii setí a v agrotechnice nejsou porosty obilnin vïdy v optimálním stavu. Takové porosty mají podstatnû niï í konkurenãní schopnost a toho vyuïívají nûkteré pozdnû jarní plevelné druhy. Proto nacházíme velmi ãasto porosty, pfiedev ím jarních jeãmenû, zaplevelené napfiíklad jeïatkou kufií nohou, béry i prosem set m. Takové porosty se velmi obtíïnû sklízejí. Navíc naprostá vût ina semen uveden ch plevelû se dostává zpût do pûdy, coï zvy uje riziko pozdního zaplevelení do dal ích let. Pozdní zaplevelení je pfiirozen m jevem souãasnosti s ohledem na technologie pûstování plodin. V budoucnu je nutné poãítat s dal ím ífiením teplomiln ch plevelû. Proto se musíme snaïit aplikovat taková agrotechnická opatfiení, která by rizika pfiemnoïení tûchto skupin plevelû sniïovala NárÛst v skytu vybran ch jednolet ch prosovit ch trav na orné pûdû Bér siv JeÏatka kufií noha Bér zelen Rosiãka krvavá Procentick nárûst Roky

11 Biologická charakteristika prosovitých trav 9 4. Biologická charakteristika prosovit ch trav BÉR ZELEN Setaria viridis (L.) Beauv. Botanické zafiazení: âeleì Poaceae- Lipnicovité Charakteristika plevele: Jednoletá pozdnû jarní rostlina V znam: Patfií mezi v znamné druhy, ale v na ich podmínkách pûsobí kody pouze lokálnû. V skyt: PÛvodní areál v skytu se nachází v Evropû, severní Africe a v mírné Asii. Druhotnû byl zavleãen do Severní Ameriky. V âeské republice se vyskytuje roztrou enû, zvlá tû v teplej ích oblastech, na vlhk ch, písãit ch aï hlinit ch pûdách. âasto se vyskytuje spolu s bérem siv m. Vyskytuje se podél cest, na rumi- Kvûtenství tích, kodí ve vinicích, obilninách, okopaninách, ãasto roste na strni tích. Biologie: edozelená trsnatá tráva, jejíï stébla jsou poléhavá aï vystoupavá, ( 100) cm vysoká, dole hladká, nahofie drsná. Pochvy listû jsou lysé, hladké, ãárkovitû kopinaté ãepele jsou 2 20 cm dlouhé, 5 10 mm iroké, na líci slabû, na kraji ostfie drsné, na rubu hladké, jaz ãek chybí. Kvûtenstvím je hust válcovit lichoklas, 3 aï 10 cm dlouh, klásky jsou jednokvûté. Kvete od ãervna do fiíjna. RozmnoÏuje se semeny. Plodem je oválnû vejãitá, bûlavû Ïlutá, 1,7 mm dlouhá a 1 mm iroká obilka. Jedna rostlina vytvofií asi obilek. Po uzrání jsou obilky rûznû dormantní. V druhém roce po dozrání klíãivost stoupá. Obilky klíãí aï pfii vy ích teplotách od konce kvûtna ãi zaãátku ãervna aï do konce léta. Vzchází dobfie z hloubky pûdy 2 5 cm. Obilky vypadávají do okolí matefiské rostliny, na dal í lokality se mohou dostat s osivem, statkov mi hnojivy, kompostem, balíãkovanou sadbou apod. Regulace: Na orné pûdû potlaãuje bér správné stfiídání plodin a kultivace v prûbûhu vegetace. Velmi vhodná je podzimní podmítka strni tû, jelikoï zasáhne rostliny béru v dobû jejich nejvy ího v skytu. VÛãi postemergentním graminicidûm je citliv. Prognóza ífiení: V teplej ích oblastech ãetnost jeho v skytu v znamnû stoupá. Obilky Vzcházející rostliny

12 10 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH âirok HALABSK Sorghum halepense (L.)Pers. Botanické zafiazení: âeleì Poaceae Lipnicovité Obilky Charakteristika plevele: Vytrvalá rostlina hloubûji kofienící, vytváfiející oddenky. V znam: Expanzivní rostlina, která k nám byla v minulosti zavlékána rûzn mi zpûsoby, v souãasné dobû se pfiizpûsobuje na im podmínkám spí e na nezemûdûlské plo e. Na stanovi ti úpornû setrvává, je konkurenãnû silnou rostlinou. MÛÏe b t vyuïita jako kvalitní pícnina, má i léãivé úãinky. V skyt: Pochází z v chodního Stfiedomofií, Malé Asie, Stfiední Asie, Kavkazu a okolí âerného mofie. Dnes je jiï zdomácnûlá v celé jiïní Evropû a u nás se vyskytuje v nejteplej ích oblastech státu (jiïní Morava). âirok k nám byl zavleãen spolu s obilím z Ukrajiny, z Maìarska byl zfiejmû zavlékán na jiïní Slovensko s kombajny, které byly pouïívány pfii Ïních. V na í republice zapleveluje pole pouze pfiechodnû, mûïe se vyskytovat v okopaninách, ãiroku a kukufiici. Na ruderálních stanovi tích se vyskytuje na Ïelezniãních nádraïích, pfiístavech apod. Biologie: Svûtle zelená aï naãervenalá rostlina. âetná stébla vyrûstají z plazivého oddenku, jsou pfiímá, hladká a lysá. V bazální ãásti mohou dosahovat aï 2 cm v prûmûru. Stébla jsou kolénkatá, kolénka hustû a krátce chlupatá. Dosahují v ky ( 270) cm. âepele listû jsou ploché, cm dlouhé, iroké 6 15 mm, r hované, v horní polovinû a na okrajích drsné. Jaz ãek je 1 2 mm dlouh a krátce chlupat. Lata kuïelovitého tvaru vyrûstá na vrcholu stébla, je asi cm dlouhá. Kvete od ãervna do fiíjna. Obvejãité obilky jsou bûlavé, ukryté v leskle hnûd ch plevách, obilky jsou dlouhé 2,5 4,5 mm. Rostlina Kvûtenství Ra ící v hony Oddenky

13 Biologická charakteristika prosovitých trav 11 vytváfií aï obilek. Obilky klíãí aï v prûbûhu kvûtna, vyhovují jim stfiídavé teploty. Klíãí velmi pozvolna, ale udrïují si dlouhodobou klíãivost. Obilky se ífií vûtrem, vodou, Ïivoãichy, pracovní ãinností ãlovûka. V na ich podmínkách je produkce obilek ãasto sníïena, proto se ífií spí e vegetativnû plaziv mi oddenky. Velmi silnû odnoïuje, kofienov systém sahá hluboko do pûdy (aï 1 m). Regulace: Klasické zpracování pûdy po kodí kofienov systém, dûleïité je následné vyvláãení oddenkû. V zahradách je moïné vykopávání rostlin. VÛãi postemergentním graminicidûm jsou rostliny citlivé pouze pfii pouïívání vysok ch dávek. Vhodná je ohnisková aplikace totálních herbicidû typu glyphosate. Prognóza ífiení: Teplomiln plevel s tendencí se pfiizpûsobovat nov m podmínkám a expandovat na dal í lokality. V tepl ch oblastech svûta je uvádûn jako velmi nebezpeãn plevel. Optimální rûstová fáze ãiroku halabského pro aplikaci herbicidû JEÎATKA KU Í NOHA Echinochloa crus-galli (L.) Beauv. Botanické zafiazení: âeleì Poaceae Lipnicovité Charakteristika plevele: Jednoletá pozdnû jarní rostlina V znam: Velmi v znamn plevel, kter kodí na celém území. Vysoce se roz ífiil od konce 60. let, kdy Kvûtenství Stébla jeïatky se pûstovala monokulturnû kukufiice s pouïíváním vysok ch dávek triazinov ch herbicidû. Je oznaãován jako 3. nej kodlivûj í plevel svûta, nejv znamnûj í plevel v r Ïi. V skyt: Pochází ze stfiední a v chodní Asie. Dnes je roz ífiena témûfi po celém svûtû, zvlá tû na severní polokouli. Vyhovují jí teplé níïinné oblasti, ale v posledních letech stoupá i do vy ích poloh. Roste na vlhk ch, v Ïivn ch, humózních pûdách podél cest, v pfiíkopech, na rumi tích, úhorech, skládkách, bfiezích vod a na orné pûdû. Rostlina se postupnû pfiizpûsobuje nov m podmínkám, lze ji nalézt i na

14 12 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH Obilky Vzcházející rostliny OdnoÏující jeïatka suché, nev Ïivné lokalitû, kdy v ak vytváfií pouze malé rostliny. Na v Ïivn ch pûdách vytváfií mohutné rostliny. Na orné pûdû kodí pfieváïnû v irokofiádkov ch plodinách, okopaninách, zavlaïované zeleninû a kukufiici. V posledních letech velmi ãasto i v fiídk ch porostech jarních obilnin, kde zvlá tû po vy - ích de Èov ch sráïkách na poãátku ãervna vytváfií mohutné rostliny, které zûstávají dlouho vegetaãnû aktivní, a proto v raznû komplikují sklizeà obilnin. Biologie: Volnû trsnatá tráva, která má bohat svazãit kofien. Její lodyha je pfiímá aï vystoupavá, tmavû edozelená, ãasto nafialovûlá, vysoká cm. Vytváfií 4 20 odnoïí. Stéblo je lysé, na kolénkách fiídce chlupaté. Listy jsou lysé, hladké, na okrajích drsné, na líci probíhá stfiedem bûlav prouïek, jaz ãek je nahrazen fiadou bûlav ch chloupkû, ou ka chybí. Kvûtenství je pfiímá nebo pfievislá lata tvofiená nûkolika hroznovitû uspofiádan mi lichoklasy. Klásky jsou jednokvûté, mají tfii nestejnû dlouhé tûtinaté plevy, z nichï jedna vybíhá v osinu. Kvete od ãervence do fiíjna. Plodem je obilka, která je okrouhlá aï vejãitá, s ostrou hranou, hladká, lesklá, barvy ãerné. Rozmno- Ïuje se obilkami, kter ch jedna rostlina vyprodukuje aï nûkolik tisíc. Aby obilky dobfie vyzrály, potfiebují teplé léto. Pro vzcházení vyïadují vy í teploty, proto vzchází pozdû na jafie, maximálnû z hloubky 12 cm. Optimální teploty pro klíãení se pohybují v rozmezí C. Obilky dozrávají postupnû, padají na pûdu do okolí matefiské rostliny a dostávají se do pûdní zásoby. Obilky si udrïují dlouhou dobu klíãivost, 8 10 let. Na dal í lokality se dostává prostfiednictvím vody, osiva, balíãkované sadby, chlévského hnoje, kompostu a mechanizaãních strojû. Regulace: Cílem je v prvé fiadû zamezení dal ího ífiení jeïatky, proto se doporuãuje pouïívání vyzrál ch statkov ch hnojiv, ãistého osiva, ãasné setí jafiin, vytvofiení dobfie zapojen ch porostû. Vhodné je zafiazovat do osevního sledu takové plodiny, které jeïatku potlaãí, protoïe jeïatka potfiebuje pro svûj v voj svûtlo. Jedná se napfi. o letní smûsky, víceleté pícniny apod. Z pfiím ch zásahû je úãinné pleãkování v irokofiádkov ch porostech okopanin, zvlá tû v ãervenci a srpnu, na které by mûla navazovat podmítka s orbou. Ve vût inû jarních plodin je moïné pouïívat iroké spektrum pomûrnû úãinn ch herbicidû. Problémem je v ak periodické vzcházení v prûbûhu vegetace ve vlhk ch periodách, a proto je velmi ãasto nutné aplikace opakovat. V fiepû cukrové a bramborách lze a úspûchem pouïít postemergentní graminicidy. Prognóza ífiení: Má celou fiadu pfiedpokladû k dal- ímu ífiení. V posledních letech se ífií do podhorsk ch a horsk ch oblastí. PROSO VLÁSKOVITÉ Panicum capillare L. Botanické zafiazení: âeleì Poaceae Lipnicovité Charakteristika plevele: Jednoletá pozdnû jarní rostlina V znam: V posledních letech se stává v znamnûj- ím plevelem vzhledem k jeho vysoké pfiizpûsobivosti. Rostliny jsou konkurenãnû silné. Je povaïo- Soliterní rostlina

15 Biologická charakteristika prosovitých trav 13 Obilky Vzcházející rostliny váno za první obilninu v Evropû i Asii, kde slouïilo jako základní souãást potravy. PouÏívá se do such ch vazeb a dekorací. V skyt: Pochází ze severní Ameriky, kde se vyskytuje od níïin aï po horské oblasti. V souãasné dobû bylo zavleãeno na témûfi v echny kontinenty. U nás se vyskytuje podél Ïeleznic, dálnic i silnic. Pomûrnû rychle se ífií ve mûstech na neudrïovan ch pozemcích. Pozorováno bylo v porostech kukufiice, vinicích a sadech. Biologie: Prosovitá trsnatá tráva, která mûïe b t vysoká 10 aï 100 cm, v na ich podmínkách ménû. Stébla jsou pfiímá nebo kolénkatû vystoupavá, velmi ãasto poléhavá. Pochvy listû jsou Ïebernaté, chlupaté. Listové ãepele jsou cm dlouhé a 4 10 mm iroké. Latu vytváfií dlouhou cm v závislosti na podmínkách, ve kter ch roste. Lata je iroká, volná Kvûtenství prosa a rozkladitá. Obilky jsou drobné, dlouhé 0,9 1,1 mm. Kvete od ãervna do záfií. Rostlina je schopná se vyvíjet i na strni tích. Obilky jsou po dozrání dormantní, v následujících letech promûnlivû klíãivé. Rostliny vzcházejí od pozdního jara pfii vy ích teplotách. Obilky se ífií vûtrem na velké vzdálenosti prostfiednictvím odlomen ch lat jako tzv. stepní bûïec. Z lat se postupnû uvolàují obilky. Tento typ ífiení je velmi nebezpeãn pro svoji rychlost a ífiení na velké vzdálenosti. Regulace: Vzhledem k etapovitému vzcházení je ochrana komplikovanûj í. V na ich podmínkách se zatím nevyskytuje v takové intenzitû, aby bylo nutné pfiistoupit k cílené aplikaci herbicidû. Proso vláskovité je citlivé k postemergentním graminicidûm podobnû jako jeïatka kufií noha. Prognóza ífiení: Vzhledem k v skytu podél dopravních cest je riziko dal ího ífiení pomûrnû vysoké. ROSIâKA KRVAVÁ Digitaria sanguinalis (L.) Scop. Botanické zafiazení: âeleì Poaceae Lipnicovité Charakteristika plevele: Jednoletá pozdnû jarní rostlina V znam: Dfiíve ménû v znamn pleveln druh. Pfii silnûj ím v skytu vykazuje silnou konkurenãní schopnost. Je svûtlomiln. Patfií mezi prosovité trávy. Obilky jsou v znamn m zdrojem potravy pro ptáky. V skyt: Vyskytuje se pfiedev ím v tepl ch oblastech na eho státu. Nároky na prostfiedí má jako ostatní prosovité trávy. Vyskytuje se masovû podél silnic a Ïeleznic. Roste v sadech a vinicích. Na orné pûdû zapleveluje pfiedev ím kukufiici, fiepu cukrovou a polní zeleniny. Biologie: Vytváfií vystoupavé kolénkaté stéblo vysoké cm. V kolénkách je schopná rostlina rosiãky zakofieàovat. Listy jsou ploché, dlouhé aï 5 cm, ochlupené. Vytváfií svazãit kofienov systém.

16 14 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH Obilky Kvetoucí rosiãka krvavá Vzcházející rostlina Rosiãka krvavá Kvûtenstvím jsou lichoklasy. Kvete od ãervna do podzimu. RozmnoÏuje se obilkami. Jedna rostlina je schopná vyprodukovat aï nûkolik set obilek. Obilky jsou po dozrání dormantní, druh m rokem se klíãivost v znamnû zvy uje. Regulace: Je citlivá vûãi postemergentním graminicidûm. Problémem pfii její regulaci je postupné vzcházení aï do pozdního léta. Prognóza ífiení: V znam prosovit ch trav obecnû v posledních letech stoupá vzhledem k jejich vysoké reprodukãní schopnosti. TROSKUT PRSTNAT Cynodon dactylon (L.) Pers. OdnoÏující rosiãka Botanické zafiazení: âeleì Poaceae Lipnicovité Charakteristika plevele: Vytrvalá rostlina mûlãeji kofienící s oddenky V znam: V na ich podmínkách nepatfií zatím mezi v znamné plevele, naopak v tepl ch oblastech je zafiazován mezi nejv znamnûj í plevelné rostliny. Úpornû setrvává na stanovi ti. Konkurenãní schopnost troskutu je vysoká. Je odoln vûãi se lapávání. Proto se v tepl ch oblastech jeho kultivary pouïívají téï jako souãást udrïovan ch trávníkû. V skyt: Vyskytuje se pfieváïnû roztrou enû na jiïní

17 Biologická charakteristika prosovitých trav 15 Moravû, v âechách v okolí Prahy, Polabí a na PlzeÀsku. Na orné pûdû se v na ich podmínkách vyskytuje vzácnû, hojnûji ve vinicích a sadech. V poslední dobû setrvává na stanovi tích, do okolí zatím neexpanduje. Biologie: Rostliny vytváfiejí hustû ãlánkované, pfieváïnû nadzemní plazivé oddenky, dlouhé aï 1 m. Stébla jsou poléhavá, na konci vystoupavá. Listy jsou hladké, lysé, modrozelené, dlouhé aï 6 cm. Kvûty Troskut prstnat v kvûtu jsou uspofiádány v lichoklasech. RozmnoÏuje se generativním a vegetativním zpûsobem. V na ich podmínkách vytváfií zpravidla sterilní kvûty. Pfievládá rozmnoïování z oddenkû, které vykazují obrovskou regeneraãní schopnost. Regulace: Nesná í hluboké zpracování pûdy, je citliv vûãi postemergentní graminicidûm. Prognóza ífiení: V skyt tohoto plevele je pouze lokální bez vût ího rizika dal ího ífiení. Kvûtenství Obilky Troskut prstnat je schopen rychle obsadit uvolnûn prostor Nadzemní oddenek

18 16 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH Rostliny troskutu vytváfiejí nadzemní plazivé oddenky Tvorba oddenkû troskutu prstnatého a ãiroku halabského v modelov ch pokusech Troskut prstnat âirok halabsk 250 Délka oddenkû v cm mûsíc 2. mûsíc 3. mûsíc 4. mûsíc 5. mûsíc Termíny hodnocení 5. Metody regulace FAKTORY OVLIV UJÍCÍ EFEKT APLIKACÍ HERBICIDÒ Zemûdûlci mají v souãasné dobû k dispozici irok sortiment herbicidních pfiípravkû, které umoïàují regulaci vût iny pleveln ch druhû v jednotliv ch plodinách. Pfies vysokou úãinnost tûchto látek existuje celá fiada faktorû, které mohou v sledn efekt v znamnû sníïit. Jedná se o irok soubor agroekologick ch faktorû, jako jsou rûstové fáze plevelû, teplota vzduchu, de Èové sráïky aj. BohuÏel vût inu tûchto faktorû nemohou zemûdûlci pfiímo ovlivnit, zejména vliv povûtrnostních podmínek. Pfiesto je nutné znát rizika a pokud je to moïné pfiizpûsobit termíny aplikací herbicidû vnûj ím podmínkám. RÛstová fáze plevelû Z pohledu úãinné regulace plevelû je velmi dûleïité aplikovat herbicidy v termínu, kdy jsou plevelné rostliny nejcitlivûj í. U jednolet ch plevelû platí, Ïe men í rostlina je citlivûj í neï rostlina vyvinutá, která zpravidla po aplikaci herbicidu snadnûji regeneruje. U vytrval ch plevelû je situace sloïitûj í. Je vhodnûj í aplikovat herbicidy na vyvinutûj í rostliny, které vytvofiily dostateãnou listovou plochu, na které ulpí potfiebné mnoïství úãinné látky herbicidû, která je následnû translokována do podzemních orgánû. Teplota vzduchu Teplota vzduchu v znamnû ovlivàuje celkov efekt aplikací herbicidû. Platí, Ïe s rostoucí teplotou stoupá úãinek herbicidû. Pfii vy ích teplotách nad C dochází k vy ímu riziku fytotoxicity u zemûdûlsk ch plodin. Pfii podzimních aplikacích jsou v ak i rizikové nízké teploty, které sniïují efekt herbicidû a zvy ují riziko po kození plodin. U vytrval ch plevelû dochází pfii vy ích teplotách také k rychlej ímu odumírání nadzemní hmoty, ale translokace do kofienû a kofienov ch v bûïkû se sniïuje. Stfiídání nízk ch noãních a vy ích denních teplot podporuje translokaci systémov ch herbicidû z listû do kofienû a kofienov ch v bûïkû. De Èové sráïky Nepatrné de Èové sráïky neovlivní negativnû úãinek preemergentních i postemergentních herbicidû. PÛda zûstává vlhká a vzcházející plevele snadno pfiijímají úãinnou látku. U postemergentních aplikací se zlep í opakovan m ovlhãením listû pfiíjem herbicidû z povrchu listû do rostlinn ch pletiv. Pfii vydatn ch nebo pfiívalov ch de Èov ch sráïkách v ak dochází u preemergentních herbicidû k proplavování v profilu pûdy a u postemergentních ke smyvu herbicidû z listû na pûdu, kde neovlivní jiï vyskytující se plevele. Proto není vhodné provádût aplikace postemergentních herbicidû pfied de tûm, pfii de ti i po de ti, kdy hrozí nebezpeãí stékání a okapávání postfiikové kapaliny z listû. Rychlost vûtru Siln vítr znemoïàuje aplikaci herbicidû a jiï ãasté poryvy vûtru bezprostfiednû ovlivàují kvalitu aplikace. Pfii silnûj ím vûtru dochází k úletûm postfiikové kapaliny a to se projevuje nepravideln m úãinkem a po kozením okolních plodin i nezemûdûlské vegetace. Pfii vûtru není tedy moïné o etfiovat porosty aï na v jimky, pfiedev ím pfii pouïívání speciálních postfiikovaãû s usmûrnûn m postfiikem. Vliv rosy Zejména pfii aplikacích herbicidû na podzim pfii niï ích teplotách dochází k pomalému pfiíjmu herbicidû pleveln mi rostlinami. Pfii tvorbû rosy se opakovanû rozpou- tûjí herbicidy a stékají z listû, coï mûïe v znamnû sní- Ïit celkov úãinek herbicidû. Rosa v tûchto obdobích

19 Metody regulace 17 vydrïí na rostlinách aï do poledních hodin, pfii zataïeném poãasí i déle. Za tûchto podmínek pfii aplikacích herbicidních látek postfiiková kapalina okapává z listû a v sledek aplikace herbicidû b vá nedostateãn. Intenzita svûtla Úãinek herbicidû pûsobících na fotosyntézu je v znamnû ovlivàován intenzitou svûtla. Intenzita svûtla ovliv- Àuje i teplotu vzduchu, která je doprovodn m jevem sluneãního záfiení. Pfii vysoké intenzitû svûtla mûïe i za doporuãovan ch teplot vzduchu docházet k pomûrnû znaãn m projevûm fytotoxicity na zemûdûlsk ch plodinách. V polních podmínkách pfii silnû zataïeném poãasí klesá úãinek herbicidû, protoïe herbicidy ovliv- Àující fotosyntézu ve tmû nepûsobí po kození rostlin. PÛdní druh PÛdní druh v znamnû ovlivàuje úãinek herbicidû pfii preemergentních aplikacích herbicidû. V pûdách lehk ch, písãit ch, s malou sorpãní kapacitou se herbicid velmi snadno pohybuje v pûdním profilu, hrozí jeho vyplavování do podzemních vod. Herbicid se projevuje vy í fytotoxicitou vûãi plodinám. V takov ch pûdách aplikujeme niï í dávky herbicidû. Naproti tomu pûdy tûïké, jílovité s vysokou sorpãní kapacitou váïí velmi silnû herbicidy. Nehrozí nebezpeãí vyplavování do podzemních vod, proto volíme dávky v horním rozpûtí povolené dávky. Velmi aktivnû ovlivàuje úãinek herbicidû obsah humusu v pûdû. PÛdy s vysok m obsahem humusu poutají znaãné mnoïství úãinné látky herbicidû. Z tohoto hlediska by nemûl pûdní druh pfiímo ovlivàovat postemergentní podzimní aplikace herbicidû. Pfiesto i pûdní druh nepfiímo ovlivàuje v sledek postemergentních aplikací herbicidû. PÛdní druh a skeletovitost pûdy v znamnû ovlivàuje vzcházení plodin a pleveln ch druhû a to ovlivàuje i kvalitu aplikací herbicidû. Vlhkost pûdy Podobnû i vlhkost pûdy nepfiímo ovlivàuje v sledek postemergentních aplikací. V suché pûdû plevelné rostliny nerovnomûrnû vzcházejí, dochází velmi ãasto k etapovitému vzcházení. Naopak ve vlhãí pûdû plevele vzcházejí rovnomûrnû a jednotlivé plevele jsou zhruba ve stejné rûstové fázi, coï zjednodu uje aplikaci herbicidû. ZPÒSOBY APLIKACE HERBICIDÒ Preemergentní aplikace Provádí se v období po zasetí plodiny, av ak je tû pfied jejím vzejitím. Jde buì o kontaktní preemergentní aplikaci, která se provádí po vzejití plevelû a nebo o reziduální preemergentní aplikaci, která se provádí pfied vzejitím plevelû. Celkov efekt tûchto aplikací závisí pfiedev ím na peãlivé pfiípravû pûdy, rovnomûrném povrchu bez hrud. Úãinek tûchto aplikací b vá zv en de Èov mi sráïkami po aplikaci. Postemergentní aplikace Provádí se po vzejití plodiny. Podle typu pouïitého herbicidu je pfiesn termín aplikace zpravidla vymezen rûstovou fází plodiny a plevelû. Pfiedností postemergentních aplikací je moïnost rozhodnutí se pro provedení zásahu a v bûru úãinn ch látek aï podle skuteãného zaplevelení. Pfii ojedinûlém a nerovnomûrném v skytu plevelû není na pozemku pfii postemergentní aplikaci nutno o etfiovat celou plochu, ale lze provést pouze ohniskovou aplikaci. Úãinek postemergentních graminicidû na jednoleté prosovité trávy ve fázi 2 3 listû JeÏatka kufií noha Bér zelen Rosiãka krvavá Proso vláskovité Agil 100 Agil 100 Focus Ultra Focus Ultra Fusilade Forte Fusilade Forte Pantera 40EC Pantera 40EC Targa Super Targa Super 0,5 l/ha l/ha 1 l/ha 1,5 l/ha 0,8 l/ha 1 l/ha 1 l/ha 1,5 l/ha 1 l/ha 1,5 l/ha

20 18 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH Úãinek postemergentních graminicidû na jednoleté prosovité trávy ve fázi 2 3 odnoïí a délky cm 100 JeÏatka kufií noha Bér zelen Rosiãka krvavá Proso vláskovité Agil 100 Agil 100 Focus Ultra Focus Ultra Fusilade Forte Fusilade Forte Pantera 40EC Pantera 40EC Targa Super Targa Super 0,5 l/ha l/ha 1 l/ha 1,5 l/ha 0,8 l/ha 1 l/ha 1 l/ha 1,5 l/ha 1 l/ha 1,5 l/ha Úãinek postemergentních graminicidû na vytrvalé trávy Fusilade Forte 2 l/ha Pantera 40EC 2,5 l/ha Regenerace vytrval ch trav po aplikaci postemergentních graminicidû âirok halabsk Troskut prstnat % úãinek 85 % regenerace âirok halabsk Troskut prstnat 70 Fusilade Forte 2 l/ha Pantera 40EC 2,5 l/ha Klasická aplikace Herbicid je pouïit jednorázovû v optimální fázi rûstu plevelû i zemûdûlské plodiny. Dûlená aplikace Plevele mají rûznou vzcházivost v prûbûhu vegetace a aplikace herbicidû musí b t provedena v takové fázi rûstu plevele, aby byla co nejoptimálnûj í a nejúãinnûj í. Nûkteré plevele ov em vzcházejí bûhem celého vegetaãního období a jedna aplikace na nû celkovû nepûsobí, protoïe zasáhne pouze plevele vze lé, av ak semena v pûdní zásobû nejsou potlaãena. Proto se v praxi nûkdy vyuïívá tzv. dûlen ch dávek herbicidû. To znamená, Ïe se dávka herbicidu rozdûlí na nûkolik dávek nebo se pouïije více herbicidû na urãité plevele, které postupnû rostou. Pfiíkladem mohou b t dûlené aplikace herbicidû na vytrvalé trávy (p r plaziv, ãirok halabsk aj.).

21 Metody regulace 19 REGULACE V JEDNOTLIV CH PLODINÁCH KUKU ICE Kukufiice se pûstuje v irok ch fiádcích, jako teplomilná plodina se seje aï pfii vy ích teplotách. Její rûst je na poãátku vegetace pomûrnû pomal, a proto má minimální konkurenãní schopnost vûãi plevelûm. Z tohoto pohledu je kladen vysok dûraz na systém regulace plevelû v kukufiici. Vytrvalé plevele je vhodné fie it v pfiedplodinách. V nûkter ch oblastech se kukufiice pleãkuje, coï má za následek pomûrnû spolehlivou eliminaci plevelû v první polovinû její vegetace. Sortiment herbicidû je celkem irok, proto lze regulovat vût inu jednolet ch i vytrval ch plevelû a je moïné udrïet porost bezpleveln aï do skliznû. Proti jednolet m trávám (pfiedev ím prosovité trávy) a dvoudûloïn m jednolet m plevelûm jsou úãinné postemergentní aplikace herbicidû mesotrione, acetochlor, terbuthylazine, S metolachlor, alachlor, nicosulfuron, rimsulfuron, thifensulfuron-methyl, iodosulfuron methylsodium, foramsulfuron, isoxadifen-ethyl, pendimethalin a pethoxamid. Tyto herbicidy volíme podle spektra plevelû vyskytujících se v konkrétních podmínkách. Je moïné nûkteré herbicidy kombinovat pro zv ení herbicidního efektu. Pfii pouïití speciálních adaptérû (podlistová pleãka) je moïné za bezvûtfií aplikovat herbicid paraquat. Pfii pûstování tolerantních hybridû vûãi herbicidu cycloxydim je moïné proti pleveln m trávám pouïít tento herbicid. Pfii pûstování GM Roundup Ready kukufiice je moïné pouïít herbicid glyphosate zpravidla ve dvou po sobû následujících aplikacích na vze lé plevele do fáze devíti listû kukufiice. Herbicidní efekt je irokospektrální na jednoleté i vytrvalé plevele s v jimkou pfiesliãky rolní. EPA CUKROVÁ epa cukrová je typickou plodinou, která bez úãinného systému regulace plevelû nemûïe b t pûstována. V minulosti se provádûlo ruãní pletí nebo se fiepa pleãkovala. V souãasnosti se provádí v hradnû o etfiení herbicidy. Vysévá se v irok ch fiádcích a je seta na koneãnou vzdálenost a jiï od zasetí je vystavena silnému konkurenãnímu tlaku plevelû. Proto je vhodné obtíïnû regulovatelné vytrvalé plevele regulovat jiï v pfiedplodinách. Rostliny fiepy cukrové jsou velmi ãasto vystaveny fytotoxickému pûsobení herbicidû. Z tohoto dûvodu se velmi ãasto herbicidy aplikují v niï ích dávkách v nûkolika termínech po sobû tak, aby byly zasaïeny vzcházející plevele. Vzhledem k pomûrnû dlouhé dobû, kdy je porost fiepy nezapojen, dochází k etapovitému vzcházení. Velk m problémem je pozdní vzcházení jeïatky kufií nohy, bérû, laskavcû, merlíkû, rdesen a celé fiady dal ích plevelû. Systémy regulace plevelû v fiepû cukrové jsou pomûrnû dokonale propracovány, pouïívají se kombinované herbicidy tak, aby bylo zasaïeno spektrum pleveln ch druhû, které se vyskytují v daném porostu. Kombinují se kontaktní herbicidy, které mají efekt na plevele v ran ch rûstov ch fázích, s herbicidy perzistentními, schopn mi hubit plevele pfii vzcházení po aplikacích herbicidû. SvÛj v znam mají i systémovû pûsobící herbicidy, které úãinkují i na vytrvalé plevele. Problémem jsou studené vlhké periody v první polovinû vegetace v nezapojen ch porostech fiepy, kdy dochází k masovému vzcházení plevelû v nûkolika vlnách po sobû. Podmáãené porosty neumoïàují provedení aplikací v optimálním termínu a mûïe dojít k silnému zaplevelení. Velmi ãasto se pouïívá pfied zaloïením porostu fiepy cukrové aplikace totálních herbicidû typu glyphosate. Provádûjí se na vze lé plevele i v drol plodin Zleva: 1. JeÏatka kufií noha dokáïe v raznû potlaãit kukufiici. 2. Dobfie zaloïen a o etfien porost kukufiice. 3. Správnû o etfiovan porost kukufiice.

22 20 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH Pole fiepy cukrové s dostateãn m odstupem, aby se mohl herbicidní efekt projevit zejména u vytrval ch plevelû. Tyto herbicidy lze pouïít i preemergentnû pfied vzejitím fiepy, ale s vysokou opatrností, aby nedo lo k po kození porostu fiepy. Pro preemergentní aplikace se vyuïívají perzistentní herbicidy s úãinnou látkou metamitron. Spolehliv úãinek závisí na dostateãné vlhkosti pûdy. Vzhledem k tomu, Ïe plevele vzcházejí spolu s fiepou, je nutné první postemergentní aplikace provádût jiï ve fázi dûloïních listû fiepy. Tûmito postfiiky se eliminuje první vlna vzcházení plevelû. V tu dobu se aplikují herbicidy phenmediphan s dobr m úãinkem na merlíky, desmediphan, kter pûsobí na laskavce, ethofumesate s irok m spektrem úãinku, dimethenamid, S-metolachlor pûsobící na jeïatku kufií nohu do fáze 1 2 listû. Tyto herbicidy se pouïívají následnû v dal ích vlnách vzcházení plevelû. V porostech fiepy cukrové je moïné pouïít postemergentní graminicidy propaquizafop, cycloxydim, fluazifop-p-butyl, quizalofop-p-tefuryl a quizalofop-p-ethyl proti jednolet m trávám (jeïatka kufií noha, béry, rosiãky, proso vláskovité, oves hluch, v drol prosa setého), a to formou opakovan ch aplikací. Ve vy ích dávkách pûsobí tyto graminicidy i na p r plaziv, troskut prstnat a ãirok halabsk. Správnû zaloïen a o etfien porost sluneãníce odolává pozdnímu zaplevelení SLUNEâNICE Sluneãnice roãní patfií mezi teplomilné plodiny a tomu odpovídá termín setí. Pûstuje se v irok ch fiádcích, a proto je nutné pro její správn rûst udrïet porost bez plevelû. Mezi nej kodlivûj í plevelné druhy patfií pfiedev ím plevele vytrvalé (pcháã rolní, p r plaziv, mléã rolní, ãistec bahenní aj.), které je vhodné regulovat systémovû pûsobícími herbicidy jiï v pfiedplodinû. Z jednolet ch patfií mezi nej kodlivûj í prosovité trávy (jeïatka kufií noha, béry, rosiãka krvavá, proso vláskovité aj.). Pfii pûstování sluneãnice se vyu- Ïívají pfiedseèové aplikace, které zabezpeãí spolehliv úãinek i v such ch periodách. Základem spolehlivého úãinku je dobré zpracování pûdy, bezhrudovit povrch pozemku. Herbicidy se zapraví do hloubky 2 3 cm, kde vytvofií souvislou vrstvu. Herbicid vyplní vzduchov prostor v pûdû. Podobná pravidla platí i pro preemergentní aplikace. Kvalitní zpracování pûdy a pozemek bez hrud. Postmergentní aplikace herbicidû jsou doplàkem pfiedseèov ch a preemergentních aplikací. Pfii pfiedseèov ch aplikacích jsou hubeny pfiedev ím jednoleté trávy a dvoudûloïné plevele. Aplikují se herbicidy pendimethalin, fluorochloridone, dimethenamid-p a ethofumesate. Pfii preemergentních aplikacích je moïné vyuïít následující herbicidy: pendimethalin, oxyfluorfenfluorochloridone, alachlor, acetochlor, dimethenamid-p, linuron a bifenox. Herbicidy je nutné aplikovat do tfií dnû po aplikaci. Pfii pozdûj ích aplikacích stoupá riziko po kození sluneãnice. Riziko fytotoxity vzniká na lehk ch pûdách po velk ch de Èov ch sráïkách po aplikaci herbicidû. Proti jednolet m trávám se aplikují postemergentní graminicidy cycloxydim, quizalofop-p- -tefuryl, quizalofop-p-ethyl, propaquizalofop a fluazifop-p-butyl. Stejné graminicidy, ov em ve vy ích dávkách, mají vysok úãinek i na p r plaziv a ostatní vytrvalé plevelné trávy.

23 Metody regulace 21 BRAMBORY Základem systému regulace plevelû v bramborách je eliminace pfiedev ím vytrval ch plevelû jako p r plaziv, pcháã rolní, mléã rolní a ãistec bahenní v pfiedplodinách. Vytrval m plevelûm vyhovuje pûstování brambor v hrûbkách, dokáïou se pfii nedostatcích v regulaci plevelû velmi rychle roz ífiit. Silné zaplevelení vytrval mi plevely komplikuje sklizeà. Oddenky p ru plazivého a ãiroku halabského dokáïou prorûstat hlízami a znehodnotit je. Existuje nûkolik systémû pûstování brambor. Pûstování bez pouïití herbicidû brambory jsou pouze mechanicky odplevelovány. Prvním opatfiením je proorávka naslepo, následuje vláãení a pleãkování. Tento systém se preferuje pfiedev ím u konzumních brambor s krat í dobou vegetace. Rané a polorané brambory se pûstují pfieváïnû na lehk ch písãit ch pûdách, kde má pleãkování dostateãn efekt. Kladem této technologie je pfiedev ím sníïení zátûïe pûdy rezidui herbicidû, coï pfiispívá ke zkvalitnûní Ïivotního prostfiedí. Kombinace mechanické regulace plevelû a herbicidû mechanické zásahy se provádûjí do vyra ení brambor. V tomto systému se provádûjí preemergentní aplikace herbicidû a aplikace postemergentní na vze lé plevele. Regulace plevelû spoãívající pouze na herbicidech tohoto systému regulace se pouïívá pfii technologii odkameàování, kdy po vysazení brambor jiï není moïné provádût Ïádné mechanické zásahy. Brambory jsou pfii této technologii pûstování vystaveny silné konkurenci plevelû, a proto je nutné vyuïít jak preemergentní aplikace, tak i postemergentní aplikace herbicidû v závislosti na intenzitû zaplevelení a druhové skladbû plevelû. Proti jednolet m trávám je dostupné iroké spektrum postemergentních graminicidû propaquizafop, cycloxydim, fluazifop-p-buthyl, quizalofop-p-tefuryl a quizalofop-p-ethyl ve fázi od dvou listû do odno- Ïování. Postemergentní graminicidy propaquizafop, quizalofop-ptefuryl a quizalofop-p-ethyl mají vysok úãinek i na vytrvalé trávy. Desikace porostû brambor pfiípravky glufosinate-amonium a diquat-dibromide mají svûj v znam v systémech regulace plevelû, neboè zabraàují tvorbû semen kvetoucích plevelû, a tím sni- Ïují produkce semen plevelû. HRÁCH SET Hrách set je pomûrnû vysoce citliv na konkurenci plevelû. Vzhledem k tomu, Ïe se pûstuje v rûzn ch podmínkách, je vystaven konkurenci pomûrnû irokého spektra plevelû jednolet ch i vytrval ch. Základem systému regulace plevelû v hrachu setém je zpracování pûdy a kvalita zasetí porostu. PouÏití herbicidû je propracované, a proto lze pomûrnû úãinnû fie it vût inu pleveln ch druhû. Proti jednolet m pleveln m trávám je moïné pouïít iroké spektrum postemergentních graminicidû (propaquizafop, cycloxydym, quizalofop-p- -butyl, quizalofop-p-tefuryl, quizalofop-p-ethyl). Graminicidy se aplikují na plevelné trávy od dvou listû. Graminicidy propaquizafop, cycloxydym, quizalofop-p- -tefuryl, quizalofop-p-ethyl vykazují pfii vy ích dávkách spolehliv úãinek i proti vytrval m trávám. Pfii pfied-sklizàov ch aplikacích lze aplikovat herbicidy typu glyphosate a glufosinate-amonium. OBILNINY Prosovité trávy vzhledem ke svému charakteru za normálních podmínek v obilninách ne kodí. Ov em v mezerovit ch porostech, kde mají dostatek svûtla pro vzcházení, mohou pûsobit velké problémy. Velmi ãasto v mezerách a kolejov ch fiádcích vytváfiejí hustá ohniska o komplikují sklizeà obilnin a mohou vytváfiet

24 22 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH obrovské mnoïství generativních orgánû obilek, které jsou zdrojem dal ího zaplevelení. V tûchto pfiípadech je moïné vyuïít pfiedsklizàov ch aplikací. Podstata tûchto aplikací spoãívá pfiedev ím ve vysoké herbicidní spolehlivosti na vytrvalé i jednoleté plevele. Plevele mají vytvofienou velkou listovou plochu, coï pfiíznivû ovlivní mnoïství pfiijaté úãinné látky a její následnou translokaci do kofienû vytrval ch plevelû. Pfiedpokladem úspûchu je dodrïení termínu aplikace herbicidû, aby do lo k odumfiení nadzemních ãástí rostlin plevelû. Nespornou v hodou tûchto aplikací je rovnomûrnû vyzrál porost obilnin a odumfielé plevele. To podstatnû zjednodu uje sklizeà obilnin a v raznû sníïí ztráty pfii sklizni i náklady na dosou ení zrna. Pro pfiedsklizàové aplikace je povolena celá fiada herbicidû na bázi glyphosate a sulphosate. Pro jejich pouïití v ak platí vesmûs omezení v mnoïitelsk ch porostech a aplikace jsou limitovány obsahem vody do 150 aï 200 l/ha. Zpravidla jsou pouïívány speciální samochodné postfiikovaãe zaruãující pfiesné úsporné dávkování. PfiedsklizÀové aplikace lze doporuãit pfiedev ím pfii v skytu vytrval ch, ale i jednolet ch plevelû jako napfiíklad jeïatka kufií noha, béry aj. Vzhledem k velmi pfiíznivé ekonomice, herbicidní spolehlivosti a sníïení ztrát pfii sklizni je pouïívání tûchto aplikací velmi oblíbené a do budoucna nadále perspektivní. MÁK Mák set je vzhledem k drobnému semenu a pomalému rûstu na poãátku vegetace vystaven konkurenãní schopnosti plevelû, které není schopen odolávat. DÛleÏité je kvalitní zpracování pûdy, pfiíprava pûdy a setí, coï jsou pfiedpoklady pro vytvofiení vyrovnaného porostu máku. Systém regulace plevelû v máku setém je pomûrnû dokonale propracován, problémem v ak mohou b t pfiíbuzné plevelné rostliny jako mák vlãí, mák pochybn, zemûd m lékafisk aj. Proti jednolet m trávám lze aplikovat postemergentní graminicidy propaquizafop, fluazifop-p-buthyl a fluazifop- P-ethyl a proti p ru plazivému propaquizafop a fluazifop-p-ethyl. Pfii aplikaci herbicidû v máku setém je nutné poãítat s vysok m rizikem fytotoxicity. Regeneraãní schopnost máku setého je v ak velká. 6. Závûr Základem úspû né regulace prosovit ch trav je vãasné a peãlivé zpracování pûdy a setí plodin. Klasické zpracování pûdy je v hodnûj í na tûï ích pûdách v sráïkovû bohat ích oblastech. Z pohledu regulace plevelû je velmi vhodná opakovaná podmítka. Technologie minimálního zpracování pûdy je v hodnûj í pouïívat na pûdách lehãích v oblastech s niï ími sráïkami. Chceme-li dûslednû regulovat prosovité trávy v rámci celého osevního postupu v jednotliv ch plodinách, musíme zabránit tvorbû generativních orgánû obilek. NárÛst zaplevelení vyvolává potfiebu zv eného pouïívání herbicidû, coï prodraïuje cel systém pûstování plodin. Nejvhodnûj í doba z pohledu úãinku postemergentních graminicidû pro aplikaci proti prosovit m trávám je ve fázi 2 3 listû, nejpozdûji do fáze odno- Ïování. Aplikace pfii v ce rostlin cm jsou rizikové. Problémem je téï pozdní vzcházení. Dûlené aplikace mají svûj v znam, postihnou etapovité vzcházení a mají efekt na rostliny ãiroku halabského i p ru plazivého, zvlá tû pfii suchém prûbûhu poãasí. DÛleÏité je aplikovat graminicidy v doporuãen ch dávkách. SníÏení dávek zvy uje riziko selhání úãinku na plevele. Pfii silném v skytu prosovit ch je vhodné vyuïívat horní hranici registrované dávky a vy í objem vody.

25 23 III. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPÒ Metodické postupy obsahují nejnovûj í informace o biologii, ekologii a moïnostech regulace prosovit ch trav. Poslední souhrnná metodika byla publikována v roce 1996 a neobsahovala komplexní informace o regulaci prosovit ch trav; Mikulka J. Chodová D. Oliberius J. (1996): Systém Hubení plevelû v cukrovce a kukufiici. Metodika UZPI. 9, s. 34. a Mikulka Jan a kol. (1999): Plevelné rostliny polí luk a zahrad. Farmáfi Zemûdûlské Listy. 160 s. ISBN Pfiedkládaná metodika obsahuje nejnovûj í poznatky v zkumu, z biologie a ekologie a obsahuje informace o etrn ch metodách regulace prosovit ch trav. PfiedloÏená metodika respektuje ochranu Ïivotního prostfiedí, rozvoj venkova, pravidla správné agronomické praxe a poskytuje zajímavé informace i pro ekologické zemûdûlce. Cílem je minimalizace rizik kontaminace Ïivotního prostfiedí, ochrana Ïivotního prostfiedí, ekologizace zemûdûlství. IV. POPIS UPLATNùNÍ METODIKY Metodika bude uplatàována v zemûdûlsk ch podnicích a farmách, kde poskytne nejnovûj í poznatky o biologii, ekologii, expanzivitû a reprodukci prosovit ch trav a moïnostech jejich regulace v rámci systémû integrované regulace plevelû na orné pûdû. V. EKONOMICK P ÍNOS Systémy regulace plevelû jsou v souãasné dobû ekonomicky nároãné. V dûsledku nevhodné skladby plodin, nemoïnosti vyuïití potlaãovací schopnosti osevních postupû, nedostatcích ve zpracování pûdy se spoléhá na pouïití herbicidû. To je finanãnû nároãné a má to téï negativní dopady na Ïivotní prostfiedí. Metodika charakterizuje biologické vlastnosti vybran ch jednolet ch a vytrval ch plevelû, coï umoïní lépe a racionálnûji aplikovat herbicidní pfiípravky v systémech cílené regulace plevelû v jednotliv ch plodinách. To má za následek sníïení v skytu tûchto plevelû a sníïení finanãní nároãnosti systémû regulace do budoucna. Racionální cílené aplikace pfiispûjí ke sníïenému vlivu pesticidû a sní- Ïí rizika zbyteãné kontaminace Ïivotného prostfiedí. Údaje o registrovan ch herbicidech najdete v: (viz. Seznam registrovan ch pfiípravkû na ochranu rostlin a Metodická pfiíruãka pro ochranu rostlin, MZe).

26 24 METODY REGULACE PROSOVITÝCH TRAV V POLNÍCH PLODINÁCH VI. ODKAZY NA PUBLIKOVANÉ VùDECKÉ PRÁCE MIKULKA J., CHODOVÁ D.: Impact of Agricultural Activity on Changes of Weed Communities. In: XIV. Slovak and Czech Plant Protection Conference Proceedings. Nitra p MIKULKA J., CHODOVÁ D.: Long-term study on the occurrence of weeds resistant to herbicides in the Czech Republic. Z.PflKrankh. PflSchutz, Sonderh. XVII, 2000, pp MIKULKA J., CHODOVÁ D.: Spread of resistant population of weeds to herbicidces in the Czech republic). In: XI eme Colloque International sur la Biologie des Mauvaises, Herbes, Dijon, Association Francasaise de Protection des Plantes, 2000, pp MIKULKA J. KNEIFELOVÁ M.: Changes in Weed Species Spektrum of Perenial Weed on Arable Land. In.: XIIth International Konference on Weed Biology, September 2004, Dijon France. p MIKULKA J., KORâÁKOVÁ-KNEIFELOVÁ M.: Expanding weeds and long term changes of weed communities on arable land, In: Book of Abstracts and Programme of the International Conference on The Role of Long-term Field Experiments in Agricultural and Ecological Sciences., June 22nd 24th 2005, VÚRV Praha-Ruzynû, p. 69. SMUTN, V., WINKLER, J., MIKULKA, J.: The long-term impact of crop management practices on weed seedbank changes. In Symposium Book of Abstracts of 14 th Symposium of European Weed Research Society, June, 2007, Hamar-Norway, p ISBN VII. P EHLED POUÎITÉ LITERATURY MIKULKA J., CHODOVÁ D., OLIBERIUS J.: Systém Hubení plevelû v cukrovce a kukufiici. Metodika UZPI. 9, 1996, s. 34. MIKULKA J.: Faktory ovlivàující dlouhodobé zmûny druhového spektra plevelû. In. Sb. VyuÏití rûzn ch zpûsobû zpracování pûdy pfii pûstování rostlin. VURV s MIKULKA J., CHODOVÁ D.: Hubení plevelû v cukrovce. Agro, 4,2000: MIKULKA J., CHODOVÁ D.: Regulace plevelû v kukufiici. Rostlinolékafi, 3, 2000: 5 7. KNEIFELOVÁ M., MIKULKA, J.: V znamné a novû se ífiící plevele. UZPI Zemûdûlské informace. 4/ s. MIKULKA J., KNEIFELOVÁ M.: Trendy pozdního zaplevelení fiepy cukrové. Úroda 12/2005. s MIKULKA J., KNEIFELOVÁ M. (ED.): Plevelné rostliny. Profi Press Praha s. MIKULKA J.: Problém pozdního zaplevelení kukufiice. Agro. 5/2006. s MIKULKA J.: MoÏnosti regulácie v mrvu obilnín a p ru plazivého v repke ozimnej. Ziskové pestovanie repky olejky. Vydal DAS Praha SK 1, 2006 s MIKULKA J., HOLCOVÁ L.: Rostoucí v znam prosovit ch trav. Agro 2/2007. s MIKULKA J.: Problematika hubení vytrval ch plevelû v obilninách a kukufiici. In. Návratná intenzita pûstování obilnin v zemích evropské unie. Vydal DAS Praha CZ 1, 2007 s Kontakt na autora: mikulka@vurv.cz