Volební inženýrství v praxi
|
|
- Bohumil Růžička
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Volební inženýrství v praxi
2 Struktura tématického bloku Význam volebních systémů Duvergerovy zákony Účinky volebních systémů - diskuse Praktické příklady Výběr volebního systému Charakter společnosti Struktura konfliktních linií (cleavages) Ideologická polarizace Tradice Volební inženýrství příklady Francie Itálie Polsko Slovensko
3 Literatura Novák, Miroslav: Systémy politických stran, Sociologické nakladatelství, Praha 1997 kapitola 2, str Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, Sociologické nakladatelství, Praha kapitoly 3 a 4
4 Význam volebních systémů Duvergerovy zákony : 1. Proporční systém usnadňuje zavedení a udržení systému četných, tuhých, nezávislých a obvykle stabilních stran 2. Dvoukolový většinový systém tíhne k systému pružných, závislých a relativně stabilních stran 3. Jednokolový většinový systém pomáhá bipartismu, alternaci neboli střídání dvou velkých nezávislých stran
5 Diskuse o účincích volebních Dva základní postoje systémů 1.Volební systém je klíčový faktor kauzální souvislost mezi ním a počtem stran 2.Mezi volebním systémem a počtem stran žádná kauzální souvislost neexistuje hlavní je struktura společnosti, event. tradice apod. kolumbovská otázka je příčinou volební systém nebo formát stranického systému? důležité je počítání stran otázka relevance (G. Sartori)
6 Výběr volebního systému Kritéria Charakter společnosti: homogenní x segmentovaná Struktura konfliktních linií (cleavages): jedna dominantní x více dominantních x více nedominantních Ideologická polarizace: ano x ne Tradice
7 Varianty volebního inženýrství Úplná změna volebního systému nahrazení proporční formule většinovou nebo opačně, příp. nahrazení většinového či proporčního systému smíšeným nebo opačně Reforma volebního systému změna jednoho či více základních atributů za současného zachování formule (např. zmenšení či zvětšení volebních obvodů, zavedení volební klauzule, zákaz koalic, změna přepočítávací metody) Drobné úpravy změna jednoho, a to nikoli klíčového, atributu (např. drobná změna velikosti obvodů daná reformou správního uspořádání)
8 Oprávněnost volebního inženýrství vynucené okolnostmi Příklad: Itálie po zhroucení stranického systému I. republiky o změně rozhodlo referendum oprávněné ( osvícené ) Příklad: Polsko na počátku 90. letech po negativních zkušenostech s příliš velkým počtem stran zastoupených v Sejmu reforma řady atributů ryze účelové Příklady: Francie za prezidenta Mitteranda přechod od většinové k proporční volbě za účelem upevnění vlastní pozice; Slovensko na sklonku Mečiarovy vlády omezení kandidatury koalic a další úpravy za účelem udržení u moci Volební reforma v ČR z let ?
9 Francie 1985 ryze účelové VI vládnoucí socialisté usoudili, že jim stávající dvoukolový většinový volební systém přinese v dalších volbách porážku, a proto odhlasovali jeho nahrazení formulí proporční cílem bylo roztříštění sil v NS a posílení prezidenta Mitteranda Důsledky: socialisté porážce nezabránili, triumfovala pravice posílení extrémní Národní fronty a její první vstup na půdu NS, kam dosud díky většinovému systému nepronikla pravicová většina se po volbách vrátila ke dvoukolovému většinovému systému
10
11 Itálie do roku 1993 Znaky stranického systému: přítomnost antisystémových stran (konkrétně komunistů a postfašistů) existence dvojstranné opozice (všechny vlády měly opozici ze strany komunistů a takřka všechny i krajní pravice) obsazení politického středu (centristická Křesťanská demokracie, přítomná ve všech vládách) ideologická polarizace (zejména ideologická propast mezi dvěma nejsilnějšími stranami - DC a komunisty) odstředivý charakter stranické soutěže (nárůst podpory stran situovaných na krajních pólech politického spektra) neodpovědná opozice (komunisté, separatistická Liga severu a postfašisté) politika maximálních slibů ohromující vládní nestabilita série velkých korupčních skandálů na přelomu 80. a 90. let propojení politických špiček s organizovaným zločinem
12 Itálie 1993 nové volební systémy do PS i Senátu smíšené systémy typu korekce Poslanecká sněmovna ¾ poslanců voleny v jednomandátových obvodech relativním většinovým systémem; ¼ volena proporčně v 26 volebních obvodech, 4 % klauzule; voliči mají dva hlasy Senát ¾ voleny v jednomandátových obvodech relativním většinovým systémem; ¼ volena proporčně ve 20 provinciích; voliči mají jeden hlas
13 Itálie 1993 Důsledky reformy historické strany nepřežily nebo se musely velmi přizpůsobit vytvoření dvou širších volebních bloků - bipolární stranický systém střídání u moci proběhlo již 3 krát! levice (postkomunisté, levicoví křesťanští demokraté, Margherita v čele nyní Romano Prodi) pravice (Forza Italia, Narodní aliance, Liga severu, pravicoví křesťanští demokraté v čele Silvio Berlusconi) narůstající stabilita a akceschopnost vlády Přetrvávají ale i:» fragmentace uvnitř velkých bloků» pokusy o vzkříšení politického středu» existence stran extrémní levice
14 Itálie od r koncem roku 2005 byla schválena volební reforma, v květnu 2006 proběhly první volby podle nového systému jedná se o volební systém s prémií vítězná strana (koalice) získá tolik křesel navíc, aby měla 54% většinu
15 Polsko do roku 1993 Učebnicový příklad prospěšného a osvíceného VI Od roku 1991 zde platil extrémně proporční volební systém velké volební obvody, neexistence uzavírací klauzule s těmito důsledky V Sejmu zastoupeno 29 politických stran, z nichž nejsilnější reprezentovala 13,5 % poslanců! Během volebního období se vystřídalo několik koaličních vlád složených z mnoha stran vlády byly neakceschopné, a to za situace ekonomické transformace, která se víceméně zastavila
16 Polsko Učebnicový příklad prospěšné a osvícené reformy Naštěstí vládli odpovědní politici, kteří se rozhodli systém reformovat zavedli menší volební obvody, jinou přepočítávací metodu a 5 % volební klauzuli (v celostátním obvodě dokonce 8 %) Důsledky reformy: Ve volbách 1993 se do parlamentu dostalo jen 6 politických stran (více než 1/3 hlasů propadla); jejich počet pak poklesl až na 5; nyní opět 6 Levice i pravice se postupně sjednotily a vytvořily dva bloky Již čtyřikrát došlo k alternaci moci, zpravidla naprosto úplné před volbami v roce 2001 se ale tyto bloky opět rozpadly, a to opět v důsledku další tentokrát ovšem účelové volební reformy výsledkem je opět chaos, nestabilita a korupce
17 Slovensko Mečiarova reforma 1998 Předvolební průzkumy signalizovaly nástup protimečiarovské opozice v čele s SDK složenou z pěti stran Mečiar se rozhodl zvítězit za každou cenu Účelově reformoval systém: Zavedl jeden celostátní volební obvod spoléhal s kouzlo své vlastní osobnosti Zakázal kandidovat členům stran na kandidátkách jiných uskupení namířeno proti SDK a Maďarské koalici Každá strana v rámci koalice musela získat 5 % SDK a MK to řešila vytvořením volebních stran, které nakonec přispěly k Mečiarově porážce; důsledkem vzniku SDK ale byla další fragmentace protimečiarovských sil a později vznik Dzurindovy SDKÚ Po volbách byla reforma zvrácena, 1 volební obvod ale už zůstal
18 Mandátů při použití posloupnosti Strana D'Hondt 1; 2; 3;... D'Hondt Koudelka 1,42; 2; 3;... Imperiali 2; 3; 4;... Huntington 1x2, 2x3, 3x4,... Saint Lague 1; 3; 5;... Dánská 1; 4; 7;... ODS ČSSD KSČM KDU- ČSL SZ Poznámka: z následující tabulky vyplývá jak se změní mandáty při využití konkrétní metody, jaké jsou rozdíly v přepočtech hlasů. Můžeme tady tedy zřetelně vidět, jak metoda Imperiali posiluje velké politické strany. Tabulka pracuje s údaji, které vznikly při volbách v roce Výsledky voleb 2002: KSČM 8 ČSSD 93 ODS 98 KDU 1
Systémy politických stran základní klasifikace a typologie
Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VícePříklady evropských politických. systémů
EPS III Příklady evropských politických Klasické demokracie Francie Velká Británie Itálie SRN Přechody k demokracii Španělsko Nové demokracie Polsko Slovensko Česká republika systémů Literatura a zdroje
VíceČeský politický systém Liberálně-konzervativní akademie 26/27 Struktura přednášky Moderní česká politika několik úvodních poznámek Ústavní předpoklady Politické strany a stranický systém Volební systémy
VícePatové situace a volební systém pro volbu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky * Jakub Šedo
Patové situace a volební systém pro volbu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky * Jakub Šedo Od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR) v roce 1996 se opakuje v každých
VíceČerná skříňka demokracie? Volební systémy
Černá skříňka demokracie? Volební systémy Funkce voleb (D. Nohlen) 1. Legitimace politické moci 2. Výběr, kontrola a výměna politické elity 3. Pokojné řešení politických konfliktů 4. Aktivizace voličů
VíceEPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas
EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy
VíceEPS vládní režimy. Ladislav Mrklas
EPS vládní režimy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident
VíceVYBRANÁ TÉMATA. Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
VYBRANÁ TÉMATA Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 9/2007 červenec 2007 2 Obsah: POLITICKÝ SYSTÉM...
VíceEvropské politické systémy II
Evropské politické systémy II Struktura Modely demokracie Komparace ústavních a politických institucí Literatura a zdroje Dvořáková V. a kol.: Komparace politických systémů I., 4. vydání, Praha 2005 Dvořáková,
Vícevolební zisky kandidujících stran pravice
Zadání Ve volbách do dolní komory parlamentu kandidovalo 8 politických stran. Ve čtyřech volebních obvodech bylo zvoleno dohromady 29 poslanců. Výsledky voleb ve všech volebních obvodech uvádí tabulka
VíceVOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY
Pracovní list 03 24 VOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY Úkol č. 1: Doplňování 1. Volby v ČR jsou jednou z možností, jak se mohou občané aktivně účastnit na 2. Prostřednictvím voleb občané rozhodují, kdo bude..a kdo
VíceFavoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice
Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Z modelového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na politické nálady občanů ČR, Pražanů a obyvatel Brna a Ostravy
VíceEvropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny
Evropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny Doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D. tomas.lebeda@email.cz Katedra politologie a evropských studií, Filozofická fakulta
VíceParlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny. Vliv změny volebního systému na systém politických stran. Informační podklad č. 1.
Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vliv změny volebního systému na systém politických stran Informační podklad č. 1.120 Zpracoval: Mgr. Štěpán Pecháček červen 1999
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy Tématické bloky: 1. Politická komparace a její místo v politické vědě, cíle, metody 2. Politické systémy, druhy demokracie 3.
VíceVládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Dělba moci úvodní poznámky Parlamentarismus Prezidencialismus Poloprezidencialismus Direktoriální režim Federace,
VíceVOLBY DO POSLANECKÉ a
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR 31.5 a 1.6.1996 Obsah materiálu: Výsledky hlasování celkem str. 2 Výsledky hlasování v okrscích str. 3 Porovnání místních výsledků s celostátními str. Volební
VíceVOLEBNÍ PREFERENCE BŘEZEN 2018
VOLEBNÍ PREFERENCE BŘEZEN 2018 METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (březen 2018) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku
VíceVYBRANÁ TÉMATA. Itálie volby 2008 (6/2008) Radek Kraus. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
VYBRANÁ TÉMATA Itálie volby 2008 (6/2008) Radek Kraus Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 6/2008 červen 2008 Obsah Obsah... 2 Politický systém...
VíceKdo skutečně vyhrál komunální volby 2018
Kdo skutečně vyhrál komunální volby 2018 POLICY PAPER / ŘÍJEN 2018 JAKUB KONRÁD Kdo skutečně vyhrál komunální volby 2018 Policy Paper Jakub Konrád, říjen 2018 Hodnotit komunální volby je nesmírně obtížné.
VíceObecní samosprávy od 90. let do současnosti:
Obecní samosprávy od 90. let do současnosti: škola demokracie a personální rezervoár politického systému? Josef Bernard 24.10.2014 Zdůvodnění existence územní samosprávy dle Sharpe 1970 Funkční argument
VíceMETODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice
METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (duben 2017) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku 18+let Reprezentativní vzorek odpovídá
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk jako občan Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je možnou doplňkovou aktivitou hodin občanské nauky. Má podobu pracovního
VíceVÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED
Informace STEM ze dne 5. 3. 13 CESTA VÁCLAVA KLAUSE ČESKOU POLITIKOU I. VÝVOJ DŮVĚRYHODNOSTI VÁCLAVA KLAUSE CELKOVÝ PŘEHLED První část seriálu věnovaného osobnosti Václava Klause sleduje důvěru veřejnosti
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016 Na startovní čáře roku 2016 potvrzuje hnutí ANO svoji vedoucí pozici v žebříčku volebních preferencí před druhou ČSSD. Obě strany oproti konci roku mírně získaly. Příznivci
VíceUniverzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Volební systémy v EU a ČR. Bc. Lukáš Petrnoušek
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Volební systémy v EU a ČR Bc. Lukáš Petrnoušek Diplomová práce 2008 7 8 9 SOUHRN Práce se zaměřuje na problematiku volebních systémů používaných ve vybraných
VíceVOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2018
VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2018 METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (červen 2018) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku
VíceVolby do Poslanecké sněmovny a Senátu v České republice, většinový a poměrný volební systém
Téma Volební systémy v České republice Téma 8 Obsah RVP Cíl vyučovací hodiny / Kompetence Pracovní materiály / učební pomůcky Volby do Poslanecké sněmovny a Senátu v České republice, většinový a poměrný
VíceVOLEBNÍ PREFERENCE ČR + PRAHA ZÁŘÍ 2018
VOLEBNÍ PREFERENCE ČR + PRAHA ZÁŘÍ 2018 Komentář Hnutí ANO nedává svým soupeřům šanci, TOP 09 je s největším nárůstem zpět nad pěti procenty Hnutí ANO nadále nechává své politické soupeře daleko za sebou
VíceZáklady Politologie. Prerekvizity: žádné
Základy Politologie Cílem je získat znalosti z oboru politologie, týkající se základních pojmů a klíčových oblastí veřejného a politického života. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Kurz
VíceVYBRANÁ TÉMATA. Slovensko volby 2006 (18/2007) Josef Klamo. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
VYBRANÁ TÉMATA Slovensko volby 2006 (18/2007) Josef Klamo Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 18/2007 září 2007 Obsah: POLITICKÝ SYSTÉM... 2 CHARAKTERISTIKA
VíceProstorové vzorce volebního chování v Česku od zavedení volebního práva po současnost - hledání řádu
Prostorové vzorce volebního chování v Česku od zavedení volebního práva po současnost - hledání řádu Tomáš Kostelecký Konference ČSS, Praha, 2.2. 2017 Úvod Analýzy volebních výsledků ukazují, že volební
VíceMETODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice
METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (listopad 2016) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku 18+let Reprezenta)vní vzorek
VícePODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.
PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PODOBY DEMOKRACIE PŘÍMÁ DEMOKRACIE = možnost občanů bezprostředně rozhodovat
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015 Na konci května by se do Poslanecké sněmovny dostalo 6 stran. Hnutí ANO vede žebříček preferencí, ale ztrácí. Snižuje se tak jeho odstup od druhé ČSSD. Nadále je patrna
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov. tková. Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu.
Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu. V České republice je volební právo všeobecné: právo volit mají všechny osoby, které
VíceVOLEBNÍ SYSTÉMY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY
VOLEBNÍ SYSTÉMY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY Mgr. Štěpán Pecháček, Ph.D. JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Srovnávací studie 1.125
VíceDŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/14 vydáno dne 3. 1. 14 DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE Z hlavních politických institucí naší země má nejvyšší míru důvěry veřejnosti prezident
VíceVOLEBNÍ PREFERENCE LISTOPAD 2018
VOLEBNÍ PREFERENCE LISTOPAD 2018 METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (listopad 2018) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku
VíceVýsledky volebních stran se ziskem mandátů krajského zastupitelstva v roce v tom okres Moravskoslezský Frýdek-
Historie voleb do zastupitelstva Moravskoslezského kraje V průběhu 1. pololetí 2000 přijal Parlament ČR nový zákon o volbách do zastupitelstev krajů a dne 12. listopadu 2000 se tak v ČR uskutečnily první
VíceVOLBY DO POSLANECKÉ a
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR 9.6. a 20.6. 998 Obsah materiálu: Výsledky hlasování celkem str. 2 Výsledky hlasování v okrscích str. 3 Porovnání místních výsledků s celostátními str. 0 Volební
VíceVýsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1996 až 2006
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1996 až 2006 Výsledky voleb 1996 První volby do zastupitelského orgánu samostatné České republiky, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, se konaly
VíceVolby a volební systémy
Volby a volební systémy Funkce voleb zjistit aktuáln lní rozložen ení politických sil a přidělit jim odpovídaj dající reprezentaci rozdělit mandáty v PS, vytvořit parlamentní většinu, vládu a opozici zjistit
VíceSenátní klub Občanské demokratické strany v Parlamentu České Republiky
Zpráva o činnosti S E N Á T N Í H O K L U B U O D S Senátní klub Občanské demokratické strany v Parlamentu České Republiky Jiří Liška, předseda Valdštejnské náměstí 4 118 01 Praha 1 Tel.: 257072340, 257072324
VíceParlamentní režimy. Nezapomeňte se věnovat doporučené studijní literatuře, kterou naleznete v osnově a v tomto distančním textu.
Parlamentní režimy Obsah kapitoly Studijní cíle 1. Definice 2. Vybrané charakteristiky parlamentních režimů 3. Úkoly ke studiu 4. Druhy parlamentarismu - Sartoriho členění 5. Racionalizace parlamentarismu
VíceÚstavněprávní úvahy nad sněmovními volbami Úvod 2. Systém voleb do Poslanecké sněmovny
Ústavněprávní úvahy nad sněmovními volbami 2006 Příspěvek na konferenci České volební principy v proměnách času, pořádanou 8. 12. 2006 Vysokou školou politických a společenských věd v Kolíně 1 Jan Wintr
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2015
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2015 Prosincový výzkum přináší jen dílčí posuny volebních preferencí. Nadále vede hnutí ANO, druhá ČSSD však stáhla svůj odstup na 3,5 procentního bodu. Za poslední rok
VíceEuropean Electoral Studies VOLUME: 4
ISSN 1801-6545 Institut pro srovnávací politologický výzkum Institute for Comparative Political Research European Electoral Studies VOLUME: 4 ISSUE: 1 Srovnání proporcionality navrhovaných úprav volebního
VíceMETODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice
METODOLOGIE TÉMA PRŮZKUMU: Volební preference (srpen 2016) REALIZÁTOR: VÝBĚR RESPONDENTŮ: TYP OTÁZEK: SANEP s.r.o. kvótní výběr multiplechoice REPREZENTATIVITA: ve věku 18+let Reprezentativní vzorek odpovídá
VícePOLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti
VíceZápadočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Bakalářská práce. Komparace stranického systému ČR a SR Kateřina Kocumová
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Komparace stranického systému ČR a SR Kateřina Kocumová Plzeň 2015 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra politologie
VíceVolby Evropského parlamentu krajských zastupitelstev obecní samosprávy Senátu Poslanecké sněmovny Mezi základní znaky voleb patří
Volby V historii se vyvinulo mnoho různých volebních systémů, v různých zemích světa se proto volí jinak. V České republice se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy,
VíceDĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook
POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně
VíceVysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní vývoj a ústavní systém ČR 2 Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámení s ústavním systémem České republiky a jeho komparaci s některými
VíceBleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi
Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,
VíceRozpuštění sněmovny a směřování k volbám. Srpen 2013
Rozpuštění sněmovny a směřování k volbám Srpen 01 Hlavní zjištění Těsná většina (56 %) věří, že se najde potřebných 10 poslanců k rozpuštění sněmovny, výrazněji levicoví voliči a senioři. Pokud by měly
VícePolitická síla. Semestrální práce MAB. Jakub Štaif A08B0116P
Semestrální práce MAB A08B0116P Obsah 1 Úvod... 3 2 Shapley-Shubikův index síly (Shapley-Shubik index of power)... 3 3 Teorie hlasovacích bloků... 4 4 Banzhafův index síly (The Banzhaf index of power)...
VíceRelevance malých stran v demokracii Od obecného rámce k české smlouvě o "stabilním prostředí"
Relevance malých stran v demokracii Od obecného rámce k české smlouvě o "stabilním prostředí" Miroslav Novák Úvod Role malých stran je dnes zvláště předmětem diskuse. V české politice se v souvislosti
VíceVYBRANÁ TÉMATA. Albánie volby 2009 (7/2009) Barbora Hatalová. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
VYBRANÁ TÉMATA Albánie volby 2009 (7/2009) Barbora Hatalová Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata /2009 červenec 2009 Obsah: Charakteristika politického
VíceVolby do PS 2013. Volební účast. Výsledky jednotlivých stran podle regionů, zde v členění podle okresů.
Volby do PS 213 Výsledky jednotlivých stran podle regionů, zde v členění podle okresů. Analýza vychází z OpenData ze serveru www.volby.cz Českého statistického úřadu. Soubor s podklady ve formátu ODS (OpenOffice),
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 201 V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami
VíceVĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.
VíceKomunální politika ve vybraných evropských zemích. Mgr. Andrea Smolková
Komunální politika ve vybraných evropských zemích Mgr. Andrea Smolková 13. 3. 2017 Rakousko Obecně - společné historické kořeny s ČR - Říšský obecný zákon z roku 1862 - návaznost i po roce 1918 - model
VíceVybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD INSTITUT POLITOLOGICKÝCH STUDIÍ VOLBY DO NÁRODNÍ RADY SLOVENSKÉ REPUBLIKY
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD INSTITUT POLITOLOGICKÝCH STUDIÍ VOLBY DO NÁRODNÍ RADY SLOVENSKÉ REPUBLIKY Jméno: Petr Just Semestr: ZS 2002/2003 Kurz: Volební studia Přednášející: PhDr.
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceVolby do zastupitelstva města 1998
Volby do zastupitelstva města 1998 volených členů ZM vol. obvodů Okrsky 17 1 3 2 354 1 164 49.45 1 164 17 977 Kandidátní listina Hlasy abs. kandidátů mandátů 1 ČSSD 6 249 34.76 17 6 2 Koalice KDU-ČSL,
VíceČSSD by si mohla vybírat
4. dubna 2013 ČSSD by si mohla vybírat Vládu by ČSSD mohla vytvořit s účastí, podporou nebo tolerancí TOP 09 a Starostů (104 mandátů), KSČM (102 mandátů) nebo ODS (101 mandátů). Volební model, který ppm
VíceSTEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2016
STEM VOLEBNÍ PREFERENCE PROSINEC 2016 V říjnu preference odrážely emotivně vzepjatou situaci těsně po volbách. Obraz počátku prosince ukazuje určité zklidnění. Sociální demokracie si dílčím způsobem polepšila,
Více1. Hlasy a mandáty parlamentních stran v PS PČR
1. Hlasy a mandáty parlamentních stran v PS PČR 1.1 Kandidující strany a jejich úspěšnost Ve volbách do PS kandidovaly převážně samostatné politické strany a hnutí. Pouze v roce 2006 kandidovala 1 koalice
VíceVolební preference v pěti největších krajích ČR
Volební preference v pěti největších krajích ČR V Praze vítězí TOP 09, v Ústeckém kraji KSČM a v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji ČSSD Před nadcházejícími volbami, kdy ještě nejsou
VícePreference politických subjektů - leden celkový přehled. cílová skupina pohlaví respondentů věk respondentů vzdělání respondentů % 35+
5 5 SOŠ 1 1/9 Preference politických subjektů - leden 2016 celkový přehled 30% 244% 20% 18 10% 105% 102% 89% 62% 52% 50% 50% 0% 16% 12% 12% 10% 18+ 35+ 45+ 55+ 35% 35% 16% ZŠ 16% OU VŠ 2 2/9 Preference
VíceVolby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ
Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Volby Akt, při kterém volí právoplatní voliči své
VícePoloprezidentské režimy
Poloprezidentské režimy Obsah kapitoly 1. Vymezení pojmu 2. Znaky poloprezidentských režimů 3. Duvergerova teorie 4. Duvergerova kritika 5. Pojem kohabitace 6. Duvergerova transformační mřížka - úkol Studijní
VíceLiteratura Dvořáková, Vladimíra a kol.: Základní modely demokratických systémů, VŠE Praha 28 Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie, IIPS,
Vládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Místo úvodu domácí úkol - samostudium Dělba moci Parlamentarismus - Spojené království, Německo, Itálie Prezidencialismus
Více12/2010. Parlamentní volby na Slovensku Bc. Martin Kuta
12/2010 Parlamentní volby na Slovensku 2010 Bc. Martin Kuta červen 2010 Obsah Základní rysy slovenského politického systému...3 Volební systém pro volby do Národní rady...4 Stranický systém a politické
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor Mg. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk jako občan Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je zaměřen na základní pojmy z politologie politika, politická strana, rozlišení
Více11,0% 10,5% 7,9% 6,3% 5,8% 5,5% 3,4% 2,5% 2,0% 1,7% 1,3% ANO ČSSD nevím KSČM ODS KDU-ČSL TOP09 jiné strany Piráti STAN Strana zelených
Preference listopad 214 sběr 22.11. - 11.12.214 S 1 1/ Přehled politických subjektů 2 1 79% 63% 8% % 34% 2% 2% 13% ANO ČSSD nevím KSČM ODS KDU-ČSL TOP9 jiné strany Piráti STAN Strana zelených Úsvit Svobodní
VíceVOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR: POVOLEBNÍ ANALÝZA
listopad 03 VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR: POVOLEBNÍ ANALÝZA Závěrečná zpráva z kvantitativního sociologického výzkumu pro Českou televizi DESIGN VÝZKUMU FOCUS PRO ČESKOU TELEVIZI: VOLBY DO
VíceANALÝZA ZASTOUPENÍ ŽEN NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH DO VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2019
ANALÝZA ZASTOUPENÍ ŽEN NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH DO VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2019 Analýza vznikla v rámci projektu Ženám to není jedno ženy volí, který byl podpořen Evropským parlamentem. Fórum 50
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
Více1/5. Celá ČR. PREFERENCE PROSINEC 2018 sběr: Celá ČR Preference politických subjektů - PROSINEC % 20% 10%
1 1/5 Preference politických subjektů - PROSINEC 2018 celkový přehled 30% 29,7% volební účast 20% 53,9% 14,2% 14,1% 10% 6,3% 6,1% 5,5% 5,1% 4,9% 0% ANO ODS Piráti Nevím, neumím odpovědět 3,5% 3,0% 0,4%
Více10. Volební podpora ostatních politických subjektů v Zastupitelstvu Pardubického kraje
10. Volební podpora ostatních politických subjektů v Zastupitelstvu Pardubického kraje V předchozích kapitolách byla věnována pozornost těm politickým subjektům, které patřily k nejúspěšnějším ve všech
VíceVOLBY. MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta. Podklady pro cvičení z Veřejné správy
2010 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta VOLBY Podklady pro cvičení z Veřejné správy Osnova: a) Vymezení voleb jako institutu b) Historie voleb c) Vývoj volebního práva a volebních
VíceKandidující a zvolení do PSP ČR 2013
Kandidující a zvolení do PSP ČR 213 Počet kandidujících do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se zvyšuje. V roce 26 kandidovalo v parlamentních volbách 4 985 osob, z toho 1 383 žen, v roce 21 se jednalo
Vícenezávislá analýza nad daty pro
VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU volební účast a pravděpodobná volba podle věku a vzdělání a minulé preference nezávislá analýza nad daty pro 19. 5..5. 019 metodika výzkumu Velikost vzorku Termín dotazování
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceSouboj ANO a ČSSD se vyrovnal
TISKOVÁ ZPRÁVA 1. dubna 2016 Souboj ANO a ČSSD se vyrovnal Pokud by se předčasné volby do PSP ČR konaly nyní, do poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran. Současná vládní koalice by získala ústavní
VíceJakub Šedo Brno;
Bureš, Jan Charvát, Jakub Just, Petr a kol.: Levice v České republice a na Slovensku 1989 2009. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 176 stran, ISBN: 978-80-7380-294-3. Jakub Šedo 1 V současné době existuje řada děl,
VícePreference politických subjektů - prosinec celkový přehled 10,4% 10,3% 9,1% 6,5% 5,0% 5,0% 4,6% 1,5% 1,3% 1,2% 1,2% 1,1%
14% SOŠ 1 1/8 Preference politických subjektů - prosinec 2015 celkový přehled 30% 243% 20% 185% 10% 0% 104% 103% 9 65% 50% 50% 46% 13% 12% 12% 1 35+ 45+ 55+ 35% ZŠ 19% OU SŠ 33% 14% VŠ 35% 33% 19% 2 2/8
Více2. Kandidáti a zvolení poslanci
2. Kandidáti a zvolení poslanci Kandidátní listiny pro volby do PS PČR mohou podávat politické strany a hnutí a jejich koalice; pro každý volební kraj mohou tato politická uskupení vystupovat pouze na
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceMěstský úřad Strakonice
KDU-ČSL zmocněnec Jana Zasadilová pozdějších předpisů, (dále jen zákon o volbách do Parlamentu ), přihlášku k registraci politické strany Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové pro
VíceSSOS_ON_2.13 Člověk jako občan
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_2.13
VíceČeskoslovensko 20. let II. část
VY_INOVACE_03_IV./2_Dějepis Československo 20. let, 2. část Československo 20. let II. část Politické strany Pro první republiku je charakteristická silná pluralita politických stran. Politické pole bylo
VíceVÝSLEDKŮ VOLEB DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ A DO SENÁTU [Zadejte podtitul dokumentu.]
GENDEROVÁ [Zadejte podtitul dokumentu.] ANALÝZA VÝSLEDKŮ VOLEB [Vyberte datum.] [Zadejte název společnosti.] jana Kavková DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ A DO SENÁTU 2012 Analýza vznikla v rámci projektu Dámy
VíceSEKCE 1: SOCIODEMOGRAFIE: S01. Pohlaví respondenta 1) Muž 2) Žena
SEKCE 1: SOCIODEMOGRAFIE: S01. Pohlaví respondenta 1) Muž 2) Žena S02. Kolik je Vám let? 1) Méně než 18 let ukončete rozhovor 2) 18-29 let 3) 30-44 let 4) 45-59 let 5) 60 let a více S03. Jaké je Vaše nejvyšší
VíceVĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde
Více