U Milosrdných. VIIc. Dušní. Vězeňská. Pařížská. Široká. Staroměstské náměstí. Rytířská. Uhelný trh. Národní. Charvátova. Purkyňova Vladislavova

Transkript

1 17 Revoluční 1616 Havrda Žďárská / K pohřbívání v pravobřežní části pražské předlokační aglomerace v 9. a 10. století vořákovo nábřeží Karlův most most Mánesův most brod Jana Palacha Křižovnická 3 vořákovo nábřeží 6 Platnéřská 17. listopadu 4 5 Kaprova VIIc Široká Pařížská ušní taroměstské U Milosrdných Vězeňská 17 louhá 1 Kozí eletná 8 Haštalské louhá VIIb VIIa Republiky Klimentská oukenická Truhlářská Na Poříčí 13 Vltava metanovo nábřeží 15 Konviktská artolomějská etlémské Uhelný trh Národní Rytířská 12 Václavské Na Příkopě E F Národní harvátova 7 VIb pálená Purkyňova Vladislavova Jungmannova Palackého Vodičkova m Na truze Křemencova Obr. 2. Praha. Raně středověká nekostelní pohřebiště na pravém břehu Vltavy na území tarého a části Nového Města. Legenda: pohřebiště 2. pol. 9. až 1. pol. 10. století s archeologicky dokumentovanými hroby (předpokládaný rozsah funerálních areálů); hypotetický rozsah pohřebišť z konce 10. až poč. 12. stol., hroby s nalezenými milodary (keramické nádoby a vědérka); nálezy nádob, předpokládaná hrobová výbava indikující existenci hrobů; E hrany vltavských teras (VIIa, VIIb, VIIc a VIb); F niva. Nálezy 2. pol pol. 10. století (černá čísla): 1 taroměstské nám. a eletná čp. 553/I; 2 U Radnice čp. 13/I; 3 Klementinum čp. 1040/I a čp. 190/I; 4 nám. Jana Palacha čp. 1/V; 5 Valentinská čp. 1061/I a Kaprova čp. 49/I; 6 Křižovnická čp. 71/I; 7 Václavské nám. čp. 784/II a Vodičkova čp. 707/II, 791/II; 8 Haštalské nám. čp. 790/I; 9 Na Perštýně a východní úsek artolomějské ul. čp. 346/I a kořepka/uhelný trh čp. 423/I; 10 ušní čp. 9/V; 11 Na Příkopě čp. 1090/I; 12 Můstek čp. 388/I; 13 Husova čp. 234/I. Nálezy z konce 10. poč. 12. století (zelená čísla): 14 Na Perštýně před čp. 347/I; 15 Karolíny větlé čp. 318/I a okolí; 16 Malé nám.; 17 louhá ul.; 18 Vejvodova čp. 443/I; 19 Havelská čp. 509/I; 20 artolomějská; 21 pálená čp. 2121/II.; 22 Mikulandská a Národní čp. 135/II; 23 Republiky čp. 656/I (podle oháčová/havrda/tarec 2017, upravil J. Havrda, kresba. abušková 2017). byly zjištěny na parcele domu čp. 553/I v eletné ulici (ureš et al. 1998, 605; ragoun 1991, 199; 2010, 76; Havrda/Podliska 2015, 241). K tomuto pohřebišti by mohl patřit i hrob nalezený ve Štupartské ulici před jihozápadním nárožím domu čp. 640/I (naposledy ragoun 2010, 76). Patrně ve stejné době se pohřbívalo i západně od taroměstského, na okraji terasového stupně VIIb. Východně od ulice U Radnice (obr. 2: 2) byly na dvoře domu čp. 13/I nalezeny tři hroby (obr. 3), z nichž jeden též obsahoval vědro s okutím. Pohřebiště lze datovat do 2. poloviny 9. a průběhu 10. století (Havrda 2002, 62). alší pokračování lze očekávat směrem 96

2 Havrda Žďárská / K pohřbívání v pravobřežní části pražské předlokační aglomerace v 9. a 10. století PLTNÉŘKÁ archeologická sonda zkoumaný povrch podloží budova hrobová jáma KŘIŽOVNIKÁ korálek mince Hospodářský dvůr Révové nádvoří MRIÁNKÉ NÁMĚTÍ čp. 1040/I H16 H11 H15 tudentské nádvoří KE H32 H31 H36 H1/2017 Hala služeb EMINÁŘKÁ Hlavní nádvoří H35 čp. 190/I H34 Nejsv. alvátor v. Kliment KRLOV Obr. 8. Praha-taré Město, čp. 190/I a 1040/I, Klementinum. Plán areálu s vyznačením archeologických sond (žlutě); archeologicky prozkoumaných a současně mladšími aktivitami nenarušených ploch, tj. míst, na kterých bylo možné při archeologických výzkumech zachytit hroby století (hnědě); černě raně středověké hroby; nález skleněného korálku;, sondy s doloženými sídlištními vrstvami se zlomky nádob s kalichovitým okrajem a jejich deriváty (doklady nejstaršího osídlení, 2. pol. 10. až 1. pol. 11. století), jáma (objekt V360), která narušila hrob H31 (kresba. abušková, J. Hlavatý, 2017). 103

3 Havrda Žďárská / K pohřbívání v pravobřežní části pražské předlokační aglomerace v 9. a 10. století pouze nepatrnou plochu sledovaného areálu, na níž bylo možno evidovat pozůstatky raně středověkých aktivit (obr. 8; Havrda/Kovář/Žďárská 2015, 604). 20 Kromě hrobů od 12. do poloviny 16. století v jižní polovině Klementina byla v roce 2013 odkryta v severovýchodním rohu tudentského nádvoří nejzápadnější část raně středověkého pohřebiště. elkem tu bylo objeveno sedm hrobů (hroby H11,, H15, H16, H31, H32, ). alší kostrový hrob (H36) řazený k tomuto pohřebišti byl objeven v roce 2015 pod podlahou suterénu jižního křídla Klementina, východně od tudentského nádvoří. Na Hlavním nádvoří byly v roce 2014 u severovýchodního nároží barokního kostela sv. Klimenta odhaleny dva raně středověké kostrové hroby (H34 a H35). Naposled byl raně středověký hrob odkryt ve zjišťovací sondě položené v roce 2017 v severovýchodním rohu Haly služeb. V hloubce 3,9 m pod podlahou zvýšeného přízemí haly bylo pode dnem středověkého objektu z 12. století nalezeno torzo hrobu (hrob H1/2017). ž na dvě výjimky bylo možné dokumentovat pouze části hrobů, a to buď z důvodů malého rozsahu sondy, nebo pro jejich narušení mladšími aktivitami. Rozsah sond, zpravidla liniové povahy, byl závislý na stavebních aktivitách investora výzkumu. Obr. 9. Praha-taré Město. Klementinum, čp. 190/I a 1040/I. kleněný korálek nalezený ve středověké sídlištní vrstvě na hospodářském dvoře areálu (viz obr. 8: ) při archeologickém výzkumu v roce 1997 (kresba. vatošová, foto J. Hlavatý, 2016). 4.2 osavadní znalosti o raně středověkém osídlení lokality Na základě dosavadních výzkumů je možné konstatovat, že nejstarší sídlištní aktivity zaznamenané v podobě nevýrazných sídlištních vrstev a ojediněle i zahloubených objektů lze klást do 2. pol. 10. století či spíše až do století následujícího. atování vychází z nálezů keramiky s kalichovitou profilací okraje ve zmíněných vrstvách či objektech. Intenzivní osídlení této části staroměstského prostoru lze patrně datovat až od 11. století, a to spíše od jeho 2. poloviny, kdy se začíná objevovat keramika s archaicky zduřelým okrajem. Pro 11. a 12. století jsou typická četná pyrotechnologická zařízení (jámy s propálenými stěnami i dnem), která je možno spojit s výrobou a zpracováním železa. Za zajímavý nález, který původně mohl pocházet z raně středověkého hrobového kontextu, je možno považovat vícebarevný skleněný korálek (obr. 9) ze sídlištní vrstvy výzkumu na Hospodářském dvoře Klementina (obr. 8: ) datované keramikou s archaicky zduřelým okrajem do 2. pol. 11. až 1. pol. 12. století (Havrda 1998). Korálek žluté barvy zdobený čtyřmi páry vrstevnatých modrobílých oček byl určen jako pozdně halštatský až časně laténský (Venclová 1990, 70, typ 519). 21 Místo nálezu je vzdáleno 40 m severně od hrobů objevených na tudentském a Hlavním nádvoří Klementina. Korálek by mohl pocházet z hrobu náležejícího ke zmíněnému raně středověkému pohřebišti. Nálezy obdobných skleněných korálků byly učiněny v hrobech při výzkumu pohřebiště v Lumbeho zahradě (Tomková/Zlámalová cílová/vaculovič 2014, 132, obr. 3/1: 74 a 114-2) či pohřebiště v Motole (Kovářík 1991, 63; Venclová 1990, 287). 22 Známé jsou i z mimopražských pohřebišť (Mělník-Rousovice, udeč-na Týnici, Žatec). Nejnovější studie ukazují, že některé korálky nalezené v hrobech století považované za halštatské, by mohly být dokonce raně středověkého stáří (Tomková/Zlámalová ílová/vaculovič 2014, 153). 4.3 Klementinum katalog raně středověkých hrobů Při výzkumu na ploše někdejší jezuitské koleje v letech a 2017 se na čtyřech místech areálu podařilo postupně odkrýt jedenáct raně středověkých hrobů. 23 utory antropologického rozboru nalezených kosterních pozůstatků jsou Milan tloukal a Vítězslav Kuželka. Ten se též účastnil exkavační části výzkumu, při které prováděl předběžnou analýzu ostatků přímo v hrobových jámách během jejich vyzvedávání Z takřka dvouhektarového areálu ( m 2 ) bylo možné mezi lety archeologicky prozkoumat plochu m 2. Ovšem z toho pouze zlomek, 87 m 2, tvořila plocha nenarušená mladšími zásahy, tj. plocha s doloženým původním povrchem terénu v 10. století. Za pomoc při zpracování terénní dokumentace děkujeme Štěpánu Rücklovi a Jakubovi Hlavatému. 21 Korálek v roce 1998 určila Natalie Venclová, ve stejném roce byl nález publikován (Havrda 1998, 63). Zde je nutno poznamenat, že z katastru tarého Města doklady osídlení z tohoto období postrádáme. 22 alší pocházejí ze sídlištních situací zkoumaných na katastru Malé trany (Havrda 1998, 65). V Josefské ulici čp. 626/III byl nalezen drobný hnědý kruhový korál v zásypu objektu z 1. poloviny 13. století (ústní informace J. Čihákové, výzkum NPÚ v Praze v roce 1980; Venclová 1990, 287). Pozdně halštatský korál s modrobílými očky byl získán při výzkumu v eminářské zahradě v Praze na Petříně. yl nalezen ve výplni středověké kůlové jamky pod podlahou románského domu (Zavřel 1998, 6). 23 Číslování hrobů nezačíná číslem H1 a netvoří souvislou řadu, neboť v předkládaném textu nejsou publikovány hroby vrcholně středověké a mladší, objevené současně s raně středověkými hroby při archeologickém výzkumu NPÚ, ú.o.p. v Praze č. 2012/35 z let Mladší hroby (H1až H10, H13, H14, H17až H30) náležely ke kostelu sv. Klimenta a k pohřbívání v dominikánském konventu (Havrda/Kovář/Žďárská 2017). Označení hrobů (H11,, H15, H16, H31 až H36) z výzkumu NPÚ, ú.o.p. v Praze č. 2012/35 neobsahuje letopočet. Raně středověký hrob v Hale služeb označený jako H1/2017 byl odkryt dodatečně, až v rámci zjišťovacího výzkumu na jaře roku 2017 (výzkum NPÚ ú.o.p. v Praze č. 2017/10). 24 Vítězslavovi Kuželkovi jsme též zavázáni za odborné konzultace při terénních pracích. 104

4 Hrob výzkum NPÚ, ú. o. p. v Praze č. 2012/35, sonda 02, tudentské nádvoří Klementina Hrobová jáma objekt/výkop č. V231 zásyp uloženina č (hnědá soudržná písčitá hlína s hrudkami tmavé hnědé písčité hlíny, vzácně uhlík 5 mm; zásyp hrobu je tvořen přemístěným fluviálním sedimentem s příměsí přemístěného půdního typu) tvar jáma obdélného půdorysu, rohy ostré až mírně zaoblené; profil příčný: stěny takřka kolmé, dno ploché; profil podélný: stěny takřka kolmé, dno ploché rozměry v úrovni zjištěné hrany hrobu: šířka 0,82 m, délka 2,2 m; u dna: šířka 0,78 m, délka 2,06 m; zjištěná hloubka: 0,75 m; odhad původní hloubky hrobu: okolo 1,07 m orientace Z V úprava bez úprav, zbytky dřeva nezjištěny Pohřbený jedinec dítě, věk let (tloukal/kuželka 2016) dochování kostry dobré; dochován téměř celý skelet jedince (mimo chodidel, částí kolenních kloubů, dlaní a obličejové části lebky) poloha natažená dorsální, lebka na zátylku, horní končetiny nataženy podél těla, levá ruka položena na levém boku orientace těla pohřbený uložený přibližně hlavou k Z Z RV V219 V231 V ,40 186,20 m (pv) 185,80 185,60 Hrobový inventář nůž (č. 2012/ ) zastrčený do pochvy položený u levého boku vedle pánevní kosti. ochována část čepele, délka 58 mm, šířka 10 mm, průřez trojúhelníkovitý se znatelným ostřím. Na korozní krustě na obou stranách předmětu patrné zbytky dřeva. Čepel, která se dochovala až po špičku, byla zasunuta do dřevěné pochvy. Na obou stranách předmětu se na několika místech nalézaly zbytky textilní struktury, která dokládá, že pochva byla snad zabalena do blíže neurčitelné tkaniny. Přesný tvar čepele bylo možné určit až po provedení rentgenografické analýzy předmětu (arčáková 2017) 185,57 185,59 186,34 02-RV 185,65 186,40 185, Z6 186,41 nůž 185,65 185,66 185,62 185,60 185,53 185,63 V ,55 186, m V V224 Nůž: 2012/ E 2 cm Obr. 11. Praha-taré Město. Klementinum, hrob. řez v místě nohou zemřelého dítěte; půdorysný plán hrobu; celková fotografie hrobu; detail lebky a horních končetin zemřelého; E nůž 2012/ v dřevěné pochvě (kresba a rekonstrukce původního tvaru čepele podle rtg. snímku. vatošová, 2017; rentgenový snímek /vlevo/ L. arčáková, 2017; foto /vpravo dole/ M. Kalíšek, 2015). 106

5 Havrda Žďárská / K pohřbívání v pravobřežní části pražské předlokační aglomerace v 9. a 10. století 4.6 hronologie RELTIVNÍ TRTIGRFIE Všechny hroby byly zahloubeny do fluviálních uloženin. Při jejich hloubení nebyly narušeny žádné sídlištní situace. Výplně hrobů byly tvořeny pouze přemístěným podložím. 32 Z této skutečnosti lze vyvozovat, že v době existence pohřebiště a v období před zahájením pohřbívání se minimálně na této části terasy VIIc intenzivně nesídlilo. Na přírodním substrátu (geologickém podloží) se v místě pohřebiště nenalézaly žádné sídlištní vrstvy či objekty starší či současné s hroby. Objevené pohřby tak představují nejstarší lidskou aktivitu na zkoumané ploše v. V R V H V V ,50 187,00 186,50 Obr. 23. Praha-taré Město, čp. 040/I, Klementinum tudentské nádvoří. uperpozice hrobů H31 a a mladší jámy V360 (zeleně). everní a východní část jámy byla zničena mladšími výkopy. řez; půdorys (kresba O. Hájek, P. Hladík, 2013; grafická úprava. abušková, 2017). Při sledování vzájemných stratigrafických vztahů hrobů byla zaznamenána jediná superpozice (obr. 23), a to ve východní části tudentského nádvoří. Velká hrobová jáma pro hrob s orientací JZ V, v němž ležely ostatky dospělé ženy s keramickou nádobou, byla narušena mělčím odlišně orientovaným hrobem (H31). Kromě této superpozice se ostatní objevené hroby navzájem respektovaly a vzdálenost mezi nimi se pohybovala v rozmezí 0,1 0,4 m. Podle orientace k světovým stranám bylo možné hrobové jámy rozdělit do tří skupin (obr. 22). Mladší skupina hrobů vykazovala přibližně orientaci západ východ (H11, H31, H35, H36, H1/2017). Tyto hroby, jejichž podélné osy byly situované v rovnoběžníkovém směru, výbavu postrádají. tarší skupina hrobů (, H16,, H34 a patrně i dětský hrob H15) měla orientaci přibližně ZJZ VV. Odlišnou orientaci měl hrob H32 (s hrozníčkovitou náušnicí), a to JZ V, který na základě radiouhlíkového datování považujeme za nejstarší (tab. 1). K hrobovým jamám s orientací 0 1 1,50 m 186, V320 H31 V ,80 V ,90 186,79 186,23 186,68 186,20 186,25 186,17 186,13 186,22 V , , d7 186,11 185,92 186, V ,70 KE 186,16 185,99 12-R05 V ,50 m n.m. (pv) 0 1 m 32 Výjimkou je nález raně středověkého keramického zlomku z výdutě patrně hrncovité nádoby v hrobu H1/2017, jenž řadíme k nejmladší skupině hrobů. Fragment byl nalezen nad pánví pohřbeného jedince. V zásypech některých hrobů se někde vzácně objevilo i několik uhlíků. 121