Podkovářský seminář s Dr. Hansem Castelijnsem.

Transkript

1 Podkovářský seminář s Dr. Hansem Castelijnsem. Ve dnech byl uspořádán v prostorách hřebčína Měník seminář pro zájemce o koňskou podiatrii a ortopedii. Organizátorem byla Podkovářská škola s.r.o. za podpory firmy Mustad a fy Potřeby pro podkováře zastoupené Ing. Pavlem Horákem. Zázemí pro seminář poskytla domácí firma ŠCHK Kubišta. Roli přednášejícího přijal Dr. Hans Castelijns z Itálie s jehož životopisem jsme přítomné seznámili prostřednictvím pozvánky na webových stránkách. Pro tento víkendový seminář byla zvolena dvě náročná témata a to podkování končetin s rotačními odchylkami a problematika zadních končetin a jejich podkování. Odborný překlad již tradičně zajišťoval MVDr Žert. Přednášek a praktických ukázek se zúčastnilo 68 podkovářů, veterinářů a studentů podkovářské školy. Seminář začal v pátek v odpoledních hodinách přednáškami, ve kterých Dr. Castelijns nejprve zopakoval problematiku posuzování koňských končetin v jednotlivých rovinách a zdůraznil rozdíly v deformaci kopyt vlivem nepravidelného zatížení angulárními nebo rotačními odchylkami v postavení končetin. Dále se podrobně věnoval způsobům pohybu postižených končetin a pravidelnosti došlapu kopyt. V navazující přednášce probral zásady úpravy kopyt podle směru deviace končetin a způsoby podkování vzhledem k těžišti kopyta. Probraná teorie byla ještě dlouho diskutována i večer při večeři a přátelském posezení u ohně.

2 Druhý den začal praktickou ukázkou podkování končetin s rotačními odchylkami v postojích končetin. Na programu byli tři koně. První předvedený kůň byl osmiletý parkurový valach s problematickým postavením hrudních končetin. Obě končetiny byly celé vně zrotované mírným vybočením ve spěnkových kloubech, přičemž v prstu se osa končetiny vracela vnitřní rotací. Kopyta byla úzká a pravé kopyto mělo strmější úhlování než levé. Levé kopyto bylo podkováno na zámkovou podkovu s podložkou Luwex a polstrem M9 a bylo na vnitřní přetížené straně postiženo rozštěpem kopytní stěny. Při předvedení na tvrdém povrchu na postiženou končetinu mírně kulhal.

3 Případ byl poměrně náročný a proto se podkování ujal Dr. Castelijns sám. Na levém kopytě udělal z důvodu zacelení rozštěpu uvolňovací řez pod korunkou. Druhým koněm byl starší valach s vnějšími rotacemi celých hrudních končetin, který nebyl podkován. Po předvedení koně a posouzení stavu kopyt byla zvolena pouze úprava kopyt bez podkování, protože stav rohoviny a jen občasné využívání koně pod sedlem podkovy nevyžadovalo. Posledním koněm dopolední praktické části semináře byla pětiletá chovná klisna s hobby využitím pod sedlem. Vyhodnocením postojů hrudních končetin byla zjištěna vnitřní rotace prstu se zatížením vnitřní patky při pohybu koně. Klisna byla podkována na hliníkové podkovy se zámkem mercedes, u kterých bylo vnitřní rameno zkováno na poloviční tloušťku. Tímto způsobem bylo získáno 5 mm na odlehčení přetížené vnitřní patky. Podkování bylo doplněno polstrem M 20 foam.

4 Odpolední program byl opět věnován přednáškám. Tématem byla problematika zadních končetin. Postupně byla probrána specifika stavby zadních končetin, jejich pohybu a zatížení kopyt končetinou. Dále potom nejčastější pohybové problémy a onemocnění např. špánek, poškození mezikostního svalu a vazů čéšky, nebo prolongace nosného aparátu prstu. U všech uvedených případů byla popsána úprava kopyt a způsoby podkování. Diskuze se protáhla až do večerních hodin a na přítomné čekalo v prostorách hřebčína posezení s grilovaným jehnětem. V neděli ráno pokračoval seminář praktickým posuzováním a podkováním zadních končetin dvou koní.

5 První předvedený kůň byl starší valach s omezeným využitím, protože měl obě hlezna postižené špánkem. Předvedením a vyšetřením koně na balančním přístroji nebyla zjištěna příliš velká bolestivost. RTG vyšetření potvrdilo poměrně velké srůsty mezi tarzálními řadami kostí, což sice omezovalo pohyb hlezna, ale současně také bolestivost. Končetiny byly podkovány podkovami s rozšířeným vnějším ramenem a sáňkovým prohnutím na vnitřní straně hrotu kopyta. Druhý předváděný kůň byl sedmnáctiletý valach využívaný v podmínkách jezdecké školy. Diagnostikou byl zjištěn chronický problém s vnitřní větví mezikostního svalu na levé zadní končetině, ale bolestivost nebyla balančním přístrojem zcela potvrzena. Opotřebení koně provázely otoky spěnkových kloubů.

6 Úprava kopyt a podkování bylo zaměřeno na odlehčení kloubů prstu. Byly použity zadní podkovy Equilibrium pro dobré překlápění a pro snížení přenosu vibrací na klouby byly zvoleny sněhové podložky Mustad. Předvedením obou koní po podkování a krátkou diskuzí byl seminář zakončen. Můžeme říci, že celé tři dny proběhly ve velmi přátelské atmosféře, která podporovala diskuze a přenos informací. Zvolená témata byla velmi obsáhlá a Dr. Castelijns měl opět mnoho nových poznatků, které přítomným podkovářům a veterinářům teoreticky i prakticky předvedl. Děkujeme všem zúčastněným, kteří se podíleli na organizaci a zabezpečení vysoké úrovně semináře.