Lotyšská a česká společnost ve 20. století

Transkript

1 Zkušenosti a vztahy Lotyšská a česká společnost ve 20. století Pavel Štoll a kolektiv filozofická fakulta univerzity karlovy, 2013

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Štoll, Pavel Zkušenosti a vztahy : lotyšská a česká společnost ve 20. století / Pavel Štoll a kolektiv. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, s. (Varia ; sv. 16) Anglické resumé ISBN (brož.) 80(=174)+908(474.3) * 327 * /.75 * 94(474.3) * 94(437.3) 20. stol. lettonistika Lotyšsko dějiny 20. stol. Česko dějiny 20. stol. Lotyšsko zahraniční vztahy 20. stol. Česko zahraniční vztahy 20. stol. Lotyšsko kulturní vztahy 20. stol. Česko kulturní vztahy 20. stol. kolektivní monografie 80 Filologie [11] Tato kolektivní monografie byla financována z Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. 12 Historie v interdisciplinární perspektivě, podprogram č Profilace asimilace koexistence integrace reflexe (vývoj jazykových, konfesních, etnických a národních identit v areálu východní a jihovýchodní Evropy), z grantu Zastupitelstva města Rigy (Rīgas dome) a Česko-lotyšským klubem v Praze. Recenzovali prof. PhDr. Jiří Marvan, Ph.D. Mgr. Vaidas Šeferis, Dr. phil. Pavel Štoll, 2013 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013 Za obsah a jazykovou správnost odpovídá autor Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Předmluva 9 I. Obecné dějiny a filozofie Úvodní teze 15 [Ilgvars Butulis] Česko-lotyšské kontakty během první světové války a navázání diplomatických vztahů 19 [Luboš Švec] Materiály o Československu v letech ve Státním historickém archivu Lotyšska 41 [Ēriks Jēkabsons] Lotyšsko ve druhé světové válce: nutnost nového koncepčního pohledu 47 [Inesis Feldmanis] Otázka pobaltských států a západní země ( ) 59 [Antonijs Zunda] Národní komunismus v Lotyšsku teze 67 [Ilgvars Butulis] Československý vývoj v letech v kontextu střední Evropy 71 [Jiří Kocian] Národnostní menšiny v Československu a Lotyšsku 83 [Helena Nosková]

4 Česko-lotyšské vztahy očima Rádia Svobodná Evropa 95 [Pēteris Zvagulis] Lotyšsko a útěk ze svobody 97 [Igors Šuvajevs] II. Kultura a jazykověda Lotyšský národ a jazyk z pohledu Josefa Zubatého Korespondence Josefa Zubatého a Kārlise Mīlenbahse 111 [Sarma Kļaviņa] Rainis a česká kultura 135 [Viktors Hausmanis] Lotyšský sen Hanuše Entnera a Pavla Finka 145 [Ivan Malý] Česká kultura v tvorbě Marty Grimmy 157 Osudy dobrého vojáka Švejka v Lotyšsku 163 Recepce tvorby Rūdolfse Blaumanise a její typologické paralely v českých zemích 169 České překlady pohádek Kārlise Skalbeho 179 Některé rysy současné lotyšské prózy 185 [Ieva Kalniņa] Česká turistická a cestopisná literatura o Lotyšsku 191 [Josef Miškovský] Ekvivalence lexémů v Česko-lotyšském slovníku: přístup a zpracování 213 [Sandra Nikuļceva]

5 Moderně, či tradičně? Chystaný lotyšsko-český slovník v konfrontaci s dosavadními plody česko-baltské lexikografie 227 [Michal Škrabal] Doslov 235 Jmenný rejstřík 241 Resumé / Rezumējums / Summary 247

6 Předmluva Pavel Štoll Cílem autorů této kolektivní monografie bylo prozkoumat některé podstatné zkušenosti a vztahy české a lotyšské společnosti ve 20. století a seznámit české čtenáře s dosud málo známými tématy z lotyšské (a vůbec pobaltské) historie a z překvapivě bohatých vzájemných vztahů. Naše kniha má v české baltistické literatuře řadu předchůdců, většinou rovněž vydaných Univerzitou Karlovou v Praze. Za nejpříbuznější z nich považujeme nedávnou (dvojjazyčnou) publikaci Češi, Litevci a středoevropský vektor jejich moderní historie (2012) 1, do níž se rovněž zapojili čeští i zahraniční vědci s tématy jak obecně, tak kulturně historickými, s důrazem na vzájemné vztahy, ale také na dějinné zkušenosti obou zemí. Těm je věnována zejména první polovina naší knihy, v níž lotyšští historici Ilgvars Butulis, Inesis Feldmanis a Antonijs Zunda přinášejí nejnovější lotyšskou historickou sebereflexi, poučnou i pro naše čtenáře. Jde zejména o navýsost kontroverzní problematiku druhé světové války v Lotyšsku a poválečných postojů světového společenství k okupovanému Pobaltí, ale také o pozoruhodný pokus o takzvaný národní komunismus, respektive socialismus s lotyšskou tváří, ve druhé polovině padesátých let, který měl některé rysy společné s Pražským jarem roku Badatelé z Akademie věd ČR Jiří Kocian a Helena Nosková pak nabízejí analýzu československého vývoje v rozhodujících prvních letech po druhé světové válce a komparaci vývoje národnostních menšin v českých zemích a v Lotyšsku, kde situaci komplikuje 38% podíl těchto menšin a zejména existence takzvaných neobčanů. Celkový pohled na lotyšské dějiny a současnost s využitím Frommových a Foucaultových myšlenek poskytuje lotyšský filozof Igors Šuvajevs. Meziválečné česko-lotyšské vztahy svou kapitolou o navázání prvních diplomatických vztahů uvádí historik Luboš Švec, jinak autor zásadních monografií Dějiny pobaltských zemí (1996) 2 a Československo a pobaltské státy (2001) 3. 1 Švec, L. a kol. (eds.), Češi, Litevci a středoevropský vektor jejich moderní historie. Čekai, lietu - viai ir Vidurio Europos vektorius jų moderniojoje istorijoje, Acta Universitatis Carolinae, Studia territorialia, Supplementum II, 2011, č. 1, Praha, Karolinum Švec, L. a kol., Dějiny pobaltských zemí, Praha, Nakladatelství Lidové noviny Samostatnou stručnou historii Lotyšska zpracoval Dejmek, J., Lotyšsko, Praha, Libri Švec, L., Československo a pobaltské státy Vývoj politických a hospodářských vzta- předmluva 9

7 Další směry bádání naznačuje jeho lotyšský kolega Ēriks Jēkabsons, který podává inspirativní přehled materiálů o Československu v lotyšských archivech. Autentickými vzpomínkami na dobu zcela nedávnou přispěl bývalý ředitel lotyšské redakce Rádia Svobodná Evropa v Praze Pēteris Zvagulis. Tradici bádání o česko-pobaltských vědeckých a kulturních vztazích zahájil už v roce 1981 sborník Praha Vilnius 4, který vedle čistě litevské tematiky obsahoval také stať o kategorii čísla baltského (tedy i lotyšského) slovesa z pera Pavla Trosta a reprezentativní přehled o baltistice na pražské univerzitě v letech od Luboše Řeháčka. V něm je také šířeji pojednáno o Josefu Zubatém jakožto baltistovi se zvláštním zaměřením na lotyštinu, na což v této knize navazuje lotyšská filoložka Sarma Kļaviņa. Druhý, dvojjazyčný sborník byl nazván Česko-litevské vztahy v průběhu staletí (1998) 5 a nalezneme v něm také pokračování dějin baltistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v devadesátých letech minulého století shrnuté Janinou Křimskou a můj článek o zakladateli oborů litevština a lotyština na této fakultě Radegastu Parolkovi (dnes se zde oba tyto jazyky studují v rámci oboru východoevropská studia). Tento nestor pražské baltistiky vydal sbírku vlastních vědeckých a literárních textů Zlatý fond baltických literatur (2006) 6, jehož největší část je věnována Lotyšsku. Jsou zde například ukázky básní Jānise Rainise, stať o pohádkách Kārlise Skalbeho nebo vzpomínka na lotyšskou překladatelku z češtiny Annu Baugu, tedy témata, která v této knize dále rozvíjíme. Lotyšský literární historik Viktors Hausmanis přispěl kapitolou o vztazích básníka Rainise a jeho díla k české kultuře. Česko-lotyšskými kulturními vztahy jsem se zabýval také já ve svých publikacích Pět staletí lotyšsko-českých literárních vztahů (dvoujazyčná, 2006) 7 a Lotyšská kultura a Jednota bratrská (2013) 8 a pro tuto příležitost jsem vybral několik témat, která považuji za klíčová pro naši literární vzájemnost v minulém století: osudy Haškova Švejka v Lotyšsku a Blaumanisových povídek u nás, překladatelské a popularizační dílo lotyšské básnířky a znalkyně české literatury Marty Grimmy a pohádky lotyšského klasika Kārlise Skalbeho, jehů Československa s Litvou, Lotyšskem a Estonskem v meziválečném období, Praha, Karolinum Petr, J. Řeháček, L., Praha Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu, Praha, Univerzita Karlova Řeháček, L. Švec, L., Česko-litevské vztahy v průběhu staletí. Lietuvių ir čekų santykiai amžių bėgyje. Příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia, Vilnius, října 1995, Praha, Univerzita Karlova Parolek, R., Zlatý fond baltických literatur, Praha, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Bohemika Štoll, P., Pět staletí lotyšsko-českých literárních vztahů. Latviešu-čehu literāro sakaru pieci gadsimti. 1. část, Rīga, Latvijas Nacionālā bibliotēka Štoll, P., Lotyšská kultura a Jednota bratrská. České kontexty lotyšských kulturních tradic v století, Praha, Karolinum Právě v tisku. 10 zkušenosti a vztahy

8 den z nejvýznamnějších překladů Radegasta Parolka. Další české osobnosti spojené s Lotyšskem představují historik Ivan Malý, autor monografie o působení meziválečné Československo-lotyšské společnosti 9, a geograf Josef Miškovský, mimo jiné odborník na turistickou a cestopisnou literaturu o Lotyšsku, do níž sám přispěl svým průvodcem 10. Lotyšská literární vědkyně Ieva Kalniņa pak čtenáře seznamuje s nejnovější lotyšskou literaturou. Na závěr jsme umístili kapitoly, týkající se nejaktuálnější problematiky česko- -lotyšské lexikografie. O své zkušenosti s hledáním ekvivalence lexémů při psaní Česko-lotyšského slovníku (2006) 11 se podělila jeho autorka Sandra Nikuļceva, lotyšská absolventka bohemistického doktorského studia na FF UK, zatímco kritický rozbor některých dosavadních česko-pobaltských slovníků podal a vlastní koncepci při tvorbě budoucího Lotyšsko-českého slovníku vyložil absolvent pražské letonistiky a bohemistiky, překladatel lotyšské literatury a současný doktorand Michal Škrabal. Většina kapitol naší monografie vznikla na základě referátů přednesených na konferencích či článků a statí již dříve publikovaných (příslušné bibliografické údaje jsou uvedeny na konci každé kapitoly), ovšem vždy byly upraveny tak, aby odpovídaly naší celkové koncepci. Konference, na nichž probíhaly diskuze o jednotlivých tématech, byly zejména dvě, obě spolupořádané Ústavem slavistických a východoevropských studií, dnes Ústavem východoevropských studií FF UK. Dne 20. listopadu 2006 v zasedací síni Národní knihovny ČR v Klementinu proběhla konference Praha Riga, kterou inicioval a částečně financoval Česko-lotyšský klub, finančně ji podpořilo též Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Zastupitelstvo města Rigy. Druhá konference vznikla z iniciativy velvyslankyně Lotyšské republiky v Praze Argity Daudze a děkana Filozofické fakulty UK Michala Stehlíka, jimž patří poděkování také za podporu vzniku této monografie. Konference se konala v hlavní budově fakulty dne 26. listopadu 2008 (18. listopadu toho roku Lotyšsko oslavilo 90. výročí své státnosti) a byla nazvána podobně jako naše monografie Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost v letech Překladatelé lotyšských textů jsou uvedeni na konci příslušných kapitol, za další pomoc s přípravou této monografie děkuji Michalu Škrabalovi, Ivaně Slezákové, Lence Matouškové, Luboši Švecovi, Ivaně Kmentové, Vladislavě Mazané a Ivanu Malému. Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. Ústav východoevropských studií Filozofické fakuty Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, pavel.stoll@ff.cuni.cz 9 Malý, I., Československo-lotyšská společnost , Praha, Národní muzeum Miškovský, J., Pobaltí. Turistický průvodce, b. m., vlastním nákladem 2005 [2002]. 11 Nikuļceva, S., Česko-lotyšský slovník. Čehu-latviešu vārdnīca, Praha, Leda předmluva 11