Měnící se společnost?

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Měnící se společnost?"

Dominika Křížová
před 4 lety
Počet zobrazení:

1 Měnící se společnost? Jan Vávra, Miloslav Lapka (edd.) filozofická fakulta univerzity karlovy, 2012 varia v

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Měnící se společnost? / Jan Vávra, Miloslav Lapka (edd.). Vyd. 1. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, s. (Varia; sv. 6) ISBN * * 502/504 * * modernizace environmentální aspekty sociální změna environmentální aspekty člověk a životní prostředí trvale udržitelný rozvoj kolektivní monografie Sociální procesy [18] Recenzovali PhDr. Vít Erban, Ph.D. Mgr. Marianna Mészárosová Ing. Martin Pělucha, Ph.D. PhDr. Kateřina Ptáčková Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D. M.A. Eva Cudlínová, Jana Dlouhá, Veronika Kainzová, Miloslav Lapka, Mária Pákozdiová, Dana Pokorná, Barbora Půtová, Václav Soukup, Markéta Šantrůčková, Jan Vávra, Martin Zielina, 2012 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2012 Za obsah a jazykovou správnost odpovídají autoři Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Předmluva 7 Uhlíková stopa jihočeských venkovských a městských domácností 9 [Jan Vávra, Miloslav Lapka, Eva Cudlínová] Veřejná správa jako jeden z aktérů regionálního trvale udržitelného rozvoje podle konceptu Triple Helix [Martin Zielina, Dana Pokorná, Veronika Kainzová] 28 Udržitelnost tradic versus globalizační vlivy na příkladu českého etnika v rumunském Banátu [Mária Pákozdiová, Markéta Šantrůčková] 44 Nové pohledy na vědu v kontextu řešení praktických problémů udržitelného rozvoje jde o změny paradigmatické nebo jen zbožná přání? [Jana Dlouhá] 56 Příroda, člověk a kultura v ekologické perspektivě [Václav Soukup] 68 Krajinné umění: vliv proměn postmoderní společnosti a kultury na tvářnost umění [Barbora Půtová] 84 Doslov 102 Summary 104 Medailonky autorů 107 České anotace 110 English abstracts 114 Rejtřík 118

4 Předmluva Kniha, kterou držíte v rukou, je v mnoha ohledech velmi specifická. Obsahuje šest kapitol, jejichž autoři se z různých pohledů svých oborů, profesí a zájmů zamysleli nad otázkou, zda ve společnosti dochází k posunu směrem ke společnosti více environmentální, respektující environmentální hodnoty, environmentální udržitelnost, environmentální šetrnost či environmentální rozvoj, environmentální etiku a podobně. Odtud také pramení název celé knihy, totiž Měnící se společnost?, jenž odkazuje ke konferenci Naše společná přítomnost: Měnící se společnost?, která byla pořádána v Praze 23. března Byl to již druhý ročník konference věnované tématu vztahu člověka a životního prostředí z pohledu společenských věd. Konferenci spolupořádala Katedra kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Katedra kulturních a náboženských studií Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Témata jednotlivých kapitol jsou poměrně odlišná, bude tedy vhodné si je na začátku stručně představit. V první kapitole s názvem Uhlíková stopa jihočeských venkovských a městských domácností se Jan Vávra, Miloslav Lapka a Eva Cudlínová zabývají spotřebou energie a produkcí emisí oxidu uhličitého v jihočeských domácnostech. Na základě zjištěných dat a současných politicko ekonomických souvislostí se také zamýšlejí nad výhledem do budoucna. V kapitole nazvané Veřejná správa jako jeden z aktérů regionálního trvale udržitelného rozvoje podle konceptu Triple Helix se Martin Zielina, Dana Pokorná a Veronika Kainzová věnují problematice krajských samospráv a udržitelného rozvoje, respektive vztahu krajských zastupitelů a ostatních důležitých aktérů regionálního dění. Třetí kapitola Udržitelnost tradic versus globalizační vlivy na příkladu českého etnika v rumunském Banátu, jejímiž autorkami jsou Mária Pákozdiová a Markéta Šantrůčková, přibližuje současný stav tradic českých vesnic v Banátu a představuje výstavbu větrných elektráren jako výrazný faktor, který ovlivní život v těchto vesnicích. Jana Dlouhá se v kapitole Nové pohledy na vědu v kontextu řešení praktických problémů udržitelného rozvoje jde o změny paradigmatické nebo jen zbožná přání? věnuje možnostem a úskalím dialogu vědy a společnosti, s důrazem na environmentální problémy a příklady praktických řešení. V kapitole nazvané Příroda, člověk a kultura v ekologické perspektivě Václav Soukup představí ekologické a environmentální souvislosti kultury jako specificky lidského 7

5 způsobu života, včetně historického exkurzu a úvah nad budoucím vývojem. Závěrečná kapitola patří krajinnému umění. Barbora Půtová se v části nazvané Krajinné umění: vliv proměn postmoderní společnosti a kultury na tvářnost umění zabývá environmentálními souvislostmi krajinného umění a klade důraz na rozdíly mezi americkými a evropskými umělci. Již z tohoto stručného představení je patrné, že záběr knihy je velmi široký. Vzhledem k této šíři a omezenému prostoru je zřejmé, že jednotlivé kapitoly představují buď určité malé případové studie, nebo dílčí zamyšlení, nikoli komplexní analýzy environmentálních souvislostí sledovaných jevů. Věříme ale, že tato různorodost není na škodu, ba naopak, že čtenáře zaujme a ukáže mu, z jakých úhlů pohledu je možné na problematiku vztahu společnosti a životního prostředí nahlížet. Přejeme čtenářkám a čtenářům příjemný čas strávený s touto knihou a doufáme, že jim bude inspirací. Jan Vávra a Miloslav Lapka České Budějovice, říjen měnící se společnost?

Podobné dokumenty

NAŠE SPOLEČNÁ PŘÍTOMNOST I

AC TA U N I V ER SI TAT IS C AROLINAE PHILOSOPHICA ET HISTORICA 1/2009 STUDIA SOCIOLOGICA XVI NAŠE SPOLEČNÁ PŘÍTOMNOST I Miloslav Lapka, Jan Vávra, Jiří Šubrt UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE NAKLADATELSTVÍ