NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/0000(INI) o výroční zprávě ECB za rok 2009 (2010/0000(INI)) Zpravodaj: Burkhard Balz

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Hospodářský a měnový výbor /0000(INI) NÁVRH ZPRÁVY o výroční zprávě ECB za rok 2009 (2010/0000(INI)) Hospodářský a měnový výbor Zpravodaj: Burkhard Balz PR\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...7 PE v /10 PR\ doc

3 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o výroční zprávě ECB za rok 2009 (2010/0000(INI)) Evropský parlament, s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2009, s ohledem na článek 284 Smlouvy o Evropské unii, s ohledem na článek 15 Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky připojeného ke Smlouvě, s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 1998 o demokratické odpovědnosti ve třetí etapě hospodářské a měnové unie 1, s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2009 o výročním prohlášení o eurozóně za rok 2009 (KOM(2009)527) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto sdělení (SEK(2009)1313/2), s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni, již předsedá Jacques de Larosière, ze dne 25. února 2009, s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009)499), který dne 23. září 2009 předložila Komise, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009)500), který dne 23. září 2009 předložila Komise, s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o výroční zprávě ECB za rok , s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 o deseti letech HMU: prvních deset let Hospodářské a měnové unie a budoucí problémy 3, s ohledem na článek 48 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A /2010), A. vzhledem k tomu, že v roce 2009 po finančním kolapsu prohloubeném zhroucením banky Lehman Brothers klesl celkový reálný HDP v eurozóně o 4 %; B. vzhledem k tomu, že roční průměrná inflace byla 0,3 % a inflační očekávaní ve střednědobém až dlouhodobém výhledu jsou stále v souladu s cílem ECB zachovat míru 1 Úř. věst. C 138, , s Přijaté texty, P6_TA(2010) Úř. věst. C 16E, , s. 8. PR\ doc 3/10 PE v01-00

4 inflace těsně pod hranicí 2 %, C. vzhledem k tomu, že se průměrný schodek veřejných financí v eurozóně zvýšil přibližně na 6,3 % a podíl veřejného dluhu na HDP vzrostl v eurozóně z 69,4 % v roce 2008 na 78,7 % v roce 2009, D. vzhledem k tomu, že směnný kurz eura vůči americkému dolaru klesl z 1,39 USD v lednu 2009 na 1,26 USD v březnu 2009, znovu dosáhl nejvyšší míry 1,51 USD v prosinci 2009 a od té doby již pouze klesal až na prozatím minimální hodnotu 1,20 USD v červnu 2010, E. vzhledem k tomu, že ECB v roce 2009 snížila úrokové sazby na 1 % a pokračovala v zásadních nestandardních opatřeních na podporu úvěrů; F. vzhledem k tomu, že v druhé polovině roku 2009 se začaly v eurozóně objevovat známky hospodářské stabilizace a čtvrtletní míra růstu dospěla, i když stále pouze nepatrně, do kladných čísel, G. vzhledem k tomu, že ECB v roce 2010 očekávala v eurozóně před krizí veřejných financí v několika zemích eurozóny mírný nárůst, Úvod 1. vítá skutečnost, že 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která ECB dává statut instituce EU a rozšiřuje pravomoci Parlamentu jakožto hlavního orgánu, jehož prostřednictvím je ECB odpovědná evropským občanům; 2. vítá obnovení měnového dialogu s novým Evropským parlamentem, který zahájil svou činnost po volbách v červnu 2009; Hospodářská a finanční stabilita 3. bere na vědomí, že mezi jednotlivými ekonomikami v eurozóně se projevily výrazné rozdíly; 4. je toho názoru, že finanční krize v Řecku a dalších zemích eurozóny má výrazný dopad na eurozónu jako celek a poukazuje na to, že v určitých ohledech nefunguje; 5. odsuzuje skutečnost, že zásady Paktu stability a růstu nebyly v minulosti vždy plně dodržovány; vyzývá k neomezenému uplatňování Paktu stability a růstu; 6. konstatuje, že měnová unie vyžaduje, aby silná koordinace hospodářských politik byly rázná; lituje skutečnosti, že hospodářská a měnová unie kladla důraz zejména na měnové otázky; 7. věří, že neexistence předem stanoveného mechanismu řízení krizí je příčinou toho, že rychlé řešení krize v Řecku je obtížné a oslabí v budoucnu schopnost HMU reagovat rychle na případné podobné situace; 8. vyzývá proto Komisi, aby předložila návrhy na posílení Paktu stability a růstu a návrh plánu řízení krizí; PE v /10 PR\ doc

5 9. sdílí obavy týkající se případných spekulací s eurem; 10. požaduje včasné zahájení provádění nařízení o ratingových agenturách (č. 1060/2009) a vítá návrh Komise týkající změny nařízení č. 1060/2009 o ratingových agenturách ze dne 2. června 2010, vyzývá však Komisi, aby přijala další kroky a zvážila možnost zvýšit odpovědnost ratingových agentur; Řízení a rozhodování 11. zdůrazňuje nezávislost ECB; 12. je toho názoru, že s ohledem na nový právní statut ECB vyplývající z Lisabonské smlouvy by o kandidátech na členy výkonné rady navržených Radou měl hlasovat Evropský parlament; 13. upozorňuje, že Evropský parlament je odhodlán pokračovat v měnovém dialogu, který je základním prvkem při kontrole ECB; 14. vítá návrh na zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESBR), který odstraní stávající nedostatky v makroobezřetnostním dohledu; vyzývá ECB, aby stanovila jasné modely a definice a zajistila tak efektivní fungování ESBR; dodává, že žádné nové úkoly svěřené ECB a týkající se ESRB by neměly jakkoli omezit nezávislost ECB; 15. konstatuje, že koncept, kdy ESRB pouze vydává varování a doporučení, aniž by je skutečně prosazoval, není s ohledem na účinné provádění a odpovědnost vyhovující; Východisko z krize 16. je toho názoru, že oživení hospodářské činnosti v druhé polovině roku 2009 bylo důsledkem výjimečných opatření, která od konce roku 2008 zavedly vlády a centrální banky po celém světě v podobě záruk bankovních závazků, kapitálových injekcí a systémů podpory aktiv; 17. domnívá se, že krize odhalila trend v hospodářských politikách posledních let, který vedl v mnoha zemích, jak v eurozóně, tak i mimo ni, k velice znepokojující výši veřejného dluhu; 18. bere na vědomí, že tato skutečnost vedla v k rozsáhlým úsporným opatřením, která jsou nezbytná a často přišla příliš pozdě, ale zároveň výrazně omezují schopnost vlád jednat; 19. upozorňuje, že tyto balíčky úsporných opatření by neměly vyústit v opatření, která by mohla zpomalovat ozdravení ekonomik; 20. zdůrazňuje, že nedostatek úvěrů v reálné ekonomice byl důsledkem nižší poptávky vyplývající z oslabené činnosti v reálné ekonomice, spíše než z neochoty bankovních ústavů poskytovat úvěry; 21. bere na vědomí, že nestandardní opatření na podporu úvěrů, která ECB zavedla od října 2008, se osvědčila; opakuje, že ustoupení od těchto opatření je třeba správně načasovat a řádně koordinovat s vnitrostátními vládami a jejich aktivitami; PR\ doc 5/10 PE v01-00

6 22. bere na vědomí řadu návrhů na dokončení obezřetnostních opatření v EU s cílem vypořádat se s krizí a regulovat stínový bankovní systém; 23. sdílí obavy s ohledem na procyklickou povahu regulačních, obezřetnostních, účetních a fiskálních předpisů, které zvyšují fluktuace, jež jsou neodmyslitelnou součástí fungování tržního hospodářství; 24. vítá závazek, který přijal Basilejský výbor s ohledem na zvýšení bankovních kapitálových rezerv a zvýšení kvality kapitálu; upozorňuje však na propojení finanční a reálné ekonomiky a dopad, který může mít regulace jedné ekonomiky na druhou; 25. domnívá se, že globální finanční systém musí být odolnější a je třeba, aby se ponaučení z krize zužitkovalo na celosvětové úrovni, aby se zlepšila kvalita řízení rizik a transparentnost finančních trhů; Vnější dimenze 26. konstatuje, že euro si v průběhu roku 2009 získalo statut mezinárodní měny v roce 2010, bylo však vystaveno velkému nátlaku; 27. uznává, že silnou pozici si euro získalo částečně díky slabé hospodářské aktivitě v USA, kde se schodek účtu platební bilance prudce snížil na 2,9 HDP a schodek federálního rozpočtu vzrostl přibližně na 10 % HDP; sdílí obavy týkající se nárůst objemu peněz v USA; 28. upozorňuje, že dodržování Maastrichtských kritérií je základním předpokladem pro členství v eurozóně; 29. věří, že přijetí eura v Estonku je důkazem statutu, který euro má a to i přes krizi veřejného dluhu; 30. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Euroskupině a Evropské centrální bance. PE v /10 PR\ doc

7 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Tato zpráva se zabývá hodnocením výroční zprávy Evropské centrální banky (ECB) za rok 2009 a výkonu, který ECB podala v tomto roce. Vzhledem k tomu, že prohlášení Evropského parlamentu k výroční zprávě ECB za rok 2008 bylo vypracováno se zpožděním vdůsledku voleb do EP, které proběhly vroce 2009, neuplynulo od posledního prohlášení Evropského parlamentu očinnosti ECB příliš mnoho času. Zpráva za 2008 se soustředila zejména na výkon, který ECB podala vsouvislosti s finanční a hospodářskou krizí. Tato skutečnost se doposud bohužel nezměnila. Ekonomická, finanční astále častěji také politická opatření jsou přijímána zejména sohledem na hospodářskou krizi. Výroční zpráva ECB za rok 2009 se proto stále zabývá zejména reakcí ECB na krizi, hledáním východiska a otázkami řízení. Finanční krize Finanční ahospodářská krize začala přibližně před dvěma roky vsouvislosti skrizí na americkém trhu shypotékami pro méně bonitní klienty adosáhla svého prvního vrcholu kolapsem banky Lehman Brothers a následným otřesem na finančních trzích. To, co bylo na začátku finanční krizí se později změnilo také na hospodářskou krizi, která zasáhla vdruhé vlně reálnou ekonomiku. Vlády, centrální banky aecb musely řešit nejvážnější krizi od 30. let 20. století. HDP v eurozóně, ale i mimo ni se zmenšil, hospodářská aktivita na celosvětové úrovni ochabla azvýšily se rozpočtové schodky. Klesající daňové příjmy avyšší výdaje na sociální zabezpečení se staly příčinou veřejného zadlužení, jehož snížení zpět na úroveň před vznikem krize může trvat celá léta. Další opatření vpodobě rozpočtových stimulů k tomuto efektu přispěla, nebyla však jeho hlavní příčinou. Údaje za rok 2009 však ukazují, že záruky bankovních pohledávek, kapitálové injekce a systémy podpory aktiv se osvědčily a oživení hospodářské aktivity vdruhé polovině roku 2009 naznačilo konec hospodářské krize. V roce 2010 se očekával mírný růst. Mezitím rostoucí zadlužení přinutilo vlády vcelé EU přistoupit kdalekosáhlým úsporným opatřením. Tyto balíčky opatření byly nezbytné a v některých případech přišly příliš pozdě. Vysoké zadlužení však výrazně omezuje schopnosti vlád jednat a v některých zemích existuje riziko, že ohrozí schopnost vlád podporovat hospodářské oživení. Hrozí tedy riziko, že do roku 2010 se finanční a hospodářská krize přemění v třetí vlně na krizi veřejného zadlužení. Reakce ECB na krizi ECB pokračovala ve své politice z roku 2008 a zaměřovala se na udržení míry inflace těsně pod hranicí 2 % a zvýšení likvidity na trzích. ECB proto v roce 2009 snížila úrokové sazby na 1 % a pokračovala v nestandardních opatřeních zahájených vroce Mezi pět klíčových prvků zvýšené podpory úvěrů patřily pevná sazba splným přidělením, rozšíření seznamu aktiv způsobilých kzajištění úvěrových operací, delší splatnost pro refinanční operace, likvidita vzahraniční měně apodpora finančních trhů prostřednictvím cíleného avšak rozsáhlého programu nákupu krytých dluhopisů. Tato opatření se ve velké míře osvědčila azachránila mnoho finančních institucí před krachem. Likvidita nicméně neměla vždy dopad na reálnou ekonomiku, a tudíž se nepodařilo plně využít potenciálu, který měla opatření ECB s ohledem na oživení ekonomiky. Přestože PR\ doc 7/10 PE v01-00

8 některé banky zaujaly zdrženlivý přístup, hlavním příčinou tohoto jevu byla zejména menší poptávka voblasti úvěrů zdůvodu snížení hospodářské aktivity, k němuž došlo vdůsledku krize. Vzhledem k tomu, že přijatá opatření byla opatřeními nestandardními, nebylo možné s jejich uplatňováním počítat vdlouhodobém výhledu. Ve většině případů se opatření přestávají uplatňovat postupně atam, kde tomu tak není, je třeba zastavení uplatňování obezřetně načasovat. Uplatňování opatření musí být ukončeno postupně a vsouladu spotřebami trhu, přičemž ECB začala takto postupovat již vprosinci Je nezbytné proces koordinovat s vnitrostátními vládami členských států sohledem na jejich programy aukončení těchto programů, a to zejména proto, že finanční krize v Řecku a dalších zemích eurozóny otevřela novou etapu vývoje krize. Finanční stabilita a HMU Důvody toho, co se odehrává vřecku adalších zemích eurozóny, jsou samozřejmě velice složité, problémy však vznikly ve velké míře na vnitrostátní úrovni ajejich příčinou bylo neprovedení vnitřních strukturálních reforem. Tyto události se však týkají celé eurozóny - nejen proto, že země mají povinnost poskytnout pomoc, ale také vzhledem ktomu, jaký dopad mají problémy některých zemí na euro obecně ana euro jakožto jednotnou měnu v rámci celé eurozóny. Kromě toho, problémy sice vznikly zejména na vnitrostátní úrovni, původně však Hospodářská a měnová unie měla vyvíjet určitý tlak na členské země, aby prováděly reformy. Příslušné země promeškaly příležitost provést reformy ve svých rozpočtech, HMU je však k tomu také nepřiměla. HMU tedy nikdy nefungovala zcela tak, jak bylo původně plánováno, Pakt stability arůstu nebyl vždy plně respektován ato, co se na první pohled jevilo jako zanedbatelné porušení předpisů, se vprůběhu času projevilo jako zcela zásadní porušení celého paktu. Domnívám se, že tento problém je třeba napravit apakt stability arůstu aje třeba posílit. Kromě toho krize odhalila skutečnost, že HMU nebyla vminulosti patřičně vyvážená. Nedostatečná integrace hospodářských politik vměnové unii, jež měla politický podtext, umožnila neřízený vznik hospodářské nerovnováhy mezi zeměmi eurozóny aponechala eurozónu bez předem definovaného systému krizového řešení, vdůsledku čehož je rychlé a jednoznačné řešení problémů, jako je krize vřecku, velice obtížné. Je třeba tyto nesrovnalosti v eurozóně vyřešit, aby se podařilo překonat tuto krizi a zabránit vzniku další. Reforma dohledu Krize navíc ukázala, že trhy jsou náchylné systematickému riziku, které nebylo pod kontrolou. EU proto provádí reformu systému dohledu, která spočívá ve zřízení Evropského výboru pro systémová rizik (ESRB), jenž bude odpovědný za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem vrámci EU. Kromě toho Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS) zřídí další tři evropské orgány dohledu, které nahradí stávající dohlížecí výbory. Tyto důležité kroky, jež odstraní nedostatky vdohledu, které vyšly během krize najevo, vítám. ECB bude úzce zapojena do činnosti ESRB tím, že mu bude poskytovat analytickou, statistickou, administrativní a logistickou podporu, a členové Generální rady ECB budou také členy Generální rady ESRB. Přestože odbornost ECB bude pro ESRB jistě přínosem, přetrvávají určité pochybnosti o nezávislosti ECB vbudoucnu. Otázka odpovědnosti při přijímání rozhodnutí v novém PE v /10 PR\ doc

9 systému zůstává otevřená. Je třeba položit si otázku, jak naložíme smožností, že by doporučení, na němž se podílela ECB, mělo negativní dopad, nebo jak zajistíme, aby si ECB v rámci nového systému zachovala nezávislost. Nové úkoly svěřené ECB a týkající se ESRB by neměly jakkoli omezit nezávislost ECB. Řízení Otázka nezávislosti obecně, ale také konkrétně ve vztahu kesrb, zůstane jistě na pořadu jednání vdalších měnových dialozích, vneposlední řadě s ohledem na nový statut evropské instituce, který ECB získala vprosinci 2009 vstupem Lisabonské smlouvy vplatnost. Evropský parlament nadále zůstává orgánem, prostřednictvím něhož je ECB odpovědná evropskému občanovi. Bude tedy plnit svou funkci dohledu nad činností ECB sještě větší odpovědností. S ohledem na nový statut avětší důležitost Evropského parlamentu jakožto spolutvůrce právních předpisů, které vyplývají zlisabonské smlouvy, bych uvítal další posílení odpovědnosti ECB tím, že by o kandidátech na funkci člena Generální rady ECB navržených Radou hlasoval Evropský parlament. Takové hlasování v Parlamentu by ve výběru nejlepších kandidátů ještě více zohlednilo kritéria jako jsou kvalifikace a zkušenosti. Reforma v oblasti tvorby právních předpisů: Kromě reformy systémů dohledu EU vsoučasné době také provádí revizi finančního regulačního rámce s cílem vypracovat rozsáhlá doporučení na základě zkušeností získaných v průběhu krize. Součást revize je řada návrhů Evropské komise týkající se dokončení obezřetnostních opatření, řízení krizí aregulace stínového bankovního systému. Zde patří zvýšení bankovního kapitálu, zavedení dynamických opatření, zvýšená pozornost věnovaná likviditě, rámec pro sekuritizace, regulace derivátů abonusů, dohled nad ratingovými agenturami, zavedení fondů pro řešení problémů bank a další. Velká řada z těchto návrhů je vítána, nicméně nepovažuji všechny za nezbytné a jsem toho názoru, že některé mohou být potenciálně dokonce na škodu a mohou vést k přílišné regulaci. Sdílím obavy, pokud jde oprocyklickou povahu regulačních, obezřetnostních, účetních a fiskálních předpisů, domnívám se však, že bychom neměli zapomínat na velice úzké propojení mezi finanční a reálnou ekonomikou. Kdykoli regulujeme finanční ekonomiku, což je v mnoha ohledech nezbytné, má to dopad také na reálnou ekonomiku. Kromě toho bychom neměli zapomínat, že finanční ekonomika má celosvětovou povahu stejně jako finanční a hospodářská krize. Musíme proto zlepšit odolnost finančního systému na celosvětové úrovni a poučit se vcelosvětovém měřítku, aby se zlepšila kvalita řízení rizik atransparentnost finančních trhů. K tomu je zcela nebytná mezinárodní a zejména transatlantická spolupráce. Domnívám se, že Evropský parlament by měl tuto skutečnost zohlednit, až bude provádět podrobné a nezávislé hodnocení všech návrhů reformy regulačních systémů. Vnější dimenze Revize finančního regulačního rámce společně se strukturální reformou, jejímž cílem je zajistit, aby hospodářská unie dosáhla stejného úspěchu jako měnová unie, eurozónu posílí. Jedná se otěžký úkol, budeme-li však úspěšní apodaří-li se nám tímto způsobem oživit hospodářský růst, může eurozóna z krize vyjít ještě silnější, než byla předtím. PR\ doc 9/10 PE v01-00

10 Žádost Estonska opřijetí eura je dobrým znamením apoukazuje na důvěru veuro, která existuje i vdobě stávající krize. Kromě toho, eurozóna se může od Estonska, jehož hospodářská výkonnost je i v průběhu krize obdivuhodná, přiučit. Přestože toto rozšíření eurozóny vítám, rád bych znovu připomněl, že splnění Maastrichtských kritérií je základním předpokladem členství v eurozóně a musí tomu tak být i nadále při dalších rozšířeních, stejně jak tomu bylo v případě Estonska. Zejména vdnešní době, kdy je euro vystavováno velkému nátlaku na celosvětových trzích, měli bychom Maastrichtská kritéria používat jako stavební kámen HMU aspolečné měny eura. Potenciál eura se stal zjevným vroce 2009, kdy se tato měna vzhledem koslabení amerického dolaru začala považovat za případnou novou vedoucí měnu vcelosvětovém měřítku. Podle mého názoru není nezbytné, aby se z eura stala vedoucí měna v celosvětovém měřítku, oslabení této měny je však znepokojující. Schodky veřejných financí, které již vroce 2009 vzrostly na 78,7 % HDP mají na euro velice negativní dopad. Přesto se však domnívám, jak jsem již uváděl, že EU a eurozóna mohou z krize vyjít ještě silnější. Je třeba vzít si správné ponaučení, je třeba provést znovu hodnocení HMU, potřebujeme transparentnější a lepší řízení rizik na finančních trzích a musíme si znovu získat důvěru veřejnosti. Jedná se o skutečně nelehký úkol, EU však ve své minulosti vždy ukázala své nejlepší stránky vdobě, když byla nucena čelit krizi. Tato krize tudíž představuje také příležitost. Měli bychom jí využít. PE v /10 PR\ doc