ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V ŽAMBERKU NA NÁMĚSTÍ

Transkript

1 2007 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V ŽAMBERKU NA NÁMĚSTÍ Martina Beková Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, Rychnov nad Kněžnou, e mail: martina.bekova@moh.cz. ÚVOD V létě 2006 byly zahájeny práce k zajištění statiky parcely č. 76 v rohu žambereckého náměstí. Původní městská parcela se nachází v jeho severo východním rohu, na samém okraji terénní hrany terasy řeky Orlice. Je obdélného tvaru, její přední strana je ve výškové úrovni náměstí, umístěna je ale ze svahu dolů. Výškový rozdíl mezi přední a zadní částí parcely je 2 m. Západní strana se přimyká k sousednímu domu čp. 146, východní je ohraničena komunikací Pod radnicí. Ke spodní, severní straně přiléhá přístupový chodník domu čp 149. (Obr. 1.) Pozemek byl od požáru r nezastavěn (Albert E. Chodovský K , s. 300) a majetkově připojen k sousednímu domu čp Před zahájením rekonstrukce na něm stála garáž, přiléhající k domu 146, jinak byl jen zatravněn a vzhledem ke značné svažitosti terénu obkroužen opěrnou zdí. V létě r se majitel rozhodl zeď po malých úsecích vybagrovat a nahradit jí novou, staticky únosnější. K zásahu do terénu tedy došlo podél tří stran parcely (Obr. 3, 4). Výkop byl o něco širší než původní zeď, respektive vkop pro ní. Na vnitřní straně nový výkop odkryl jednotlivé vrstvy a zásypy související se stavebním vývojem parcely, na vnější pak situaci kolem přístupu k sousednímu čp. 149 a úpravy výškových poměrů komunikace Pod radnicí a chodníku náměstí. Výzkum zde probíhal více než měsíc, archeolog byl přítomen při bagrování každého úseku, ty byly otvírány většinou v délce pěti metrů. Obnažené profily byly okamžitě začištěny, zadokumentovány, a to jak kresebně tak fotograficky, ovzorkovány a následně zde zedníci založili další úsek zdi. TERÉNNÍ SITUACE Výkop postupoval od dolní, severní hrany parcely, tato byla dlouhá 5m, označena AB. (obr. 4) AB dno výkopu rovné v hloubce 120 (dolní profil), respektive 160 cm (horní profil). Výkop byl založen do jílovitého podloží (vrstva 5 mocnost cca 60 cm), v dolní části byla zachycena vrstva 3, hnědá hlinitá planýrková s drobnými kousky cihloviny, nebo spíše vepřovic, uhlíky a zlomky keramiky datovanými do pokročilého 16. stol. V horním profilu byl pouze ve vnějším rohu parcely zachycen vkop (vrstva 7) s kropenatou hlinito jílovitou vrstvou (drobné čočky), malými uhlíky, kaménky a zlomky keramiky s keramikou s pokročilého 16 stol. 357

2 tenkostěnným zbožím. Jinak zde byla pouze původní vrstva podloží, překrytá slabou (20 30 cm) recentní planýrkou s velkým podílem stavebního kamene. Výkop AB byl veden ve svahu po vrstevnici, čímž je dán výškový rozdíl mezi oběma profily. BR profil probíhal v poměrně prudkém svahu, po V hraně parcely, směrem do komunikace, respektive v hranici komunikace (ul. Pod radnicí). Jeho dno je výškově odstupňováno zhruba v pětimetrových úsecích, výškové rozdíly mezi jednotlivými úseky jsou kolem 100 cm. Po těchto úsecích byl také postupně otevírán. Přímo pod povrchem komunikace probíhala po celé délce hlinitokamenitá vrstva 8, recentní úprava výškových poměrů cesty a to v mocnosti cca cm. Ve spodní části, úseku dlouhém 6 m, nasedala přímo na podloží. Pouze v úseku mezi 7. a 9. m byla na dně výkopu zachycena 20ti centimetrová vrstva požárové planýrky ( č. 10, vepřovice, uhlíky), na ní nasedala asi 40ti centimetrová stavební planýrka (hlinitá s podílem kamene, zlomků cihloviny, keramikou a sklem, datování 2. pol. 17. stol).toto souvrství bylo ukončeno v poslední části profilu recentním vkopem pro hydrant a dále pak zřejmě pro úpravy chodníku. (Obr. 5). CE profil probíhal ve stejném svahu jako BR, na protější straně směrem do parcely. V nejspodnější části i zde recentní planýrka dosedala na podloží, s výjimkou vkopu č. 7, který byl patrný již z profilu AB. Vkop byl jednorázově zaplněn vrstvou, obsahující nálezy 16. a 17. stol. Do podloží byla na 5. metru zasazena opuková zeď (Z1) o síle 45 cm, na sucho kladená. Od ní až po zeď Z2 (opuková, na hlínu, síla 80cm) sahala kamenná zádlažba z menších kamenů, opuky i říčních valounů. Překryta byla mohutným závalem, hlinitopísčitým s valouny, nepočetné nálezy keramiky patří do pokročilého 17. stol. Pod dlažbou byla zachycena táž spálená vrstva jako na protějším profilu (č. 10) s vepřovicemi a uhlíky, bohužel se z ní nepodařilo získat datovací materiál. Pod ní se zčásti zanořovala jílovitá vrstva s kameny a kousky dřeva (č. 12). Celý úsek mezi zdí Z2 a další zdí Z3 ( síla 60cm, opuková, na hlínu) byl vyplněn souvrstvím 19, 20 a 21, evidentně stavební destrukcí s podílem opuko vého zdiva a dřevěné omazané konstrukce, zčásti zaniklé požárem. Datovací materiál je ve všech těchto vrstvách identický, z 2. pol. 16. stol., s vysokým podílem nepolévaných renesančních kachlů. Pod našikmo uloženým souvrstvím se při dně výkopu nalézala vodorovně uložená vysloveně spáleništní vrstva, datovaná keramikou stejně jako uloženiny nad ní. (Obr. 6) EQ profil navazuje na linii CE, a to mezi zdí Z3 o okrajem chodníku. Nalezené souvrství (23, 24) obsahovalo keramiku z 18. stol., uložené vrstvy zřejmě upravovaly výši terénu. Patky byly zakládány do hloubky max 3m a vzhledem k výškovým rozdílům na staveništi do popisovaných profilů vůbec nezasáhly. Proťaly souvrství z 19. stol. a blíže neidentifikovatelné hlinité navážky. Datace nalezených situací se opírají o poměrně početné keramické soubory obsažené v jednotlivých vrstvách (Obr. 6). 358

3 BEKOVÁ M.: ZÁCHRANNÝ ARCHOLOGICKÝ VÝZKUM V ŽAMBERKU NA NÁMĚSTÍ Obr. 1.: Žamberk náměstí zkoumaná parcela č. 76 Obr. 2.: Žamberk náměstí parcela č. 76, pohled z ulece Pod radnicí 359

4 Obr. 3.: Žamberk půdorys Obr. 4.: Žamberk profil BR Obr. 5.: Žamberk profil EC 360

5 BEKOVÁ M.: ZÁCHRANNÝ ARCHOLOGICKÝ VÝZKUM V ŽAMBERKU NA NÁMĚSTÍ Souvrství prozkoumaná podél komunikace (ul.pod radnicí) dokumentují úpravu terénu po požárech, spjatých patrně s obdobím třicetileté války, rovno měrně uložená vrstva zde zvýšila terén cca o metr. V okraji parcely se podařilo zachytit stavbu domu (přední zeď do náměstí Z3, zadní Z2), která měla patrně spodní část vyzděnou z opuky, vázané na hlínu, na ní nasedala omazaná dřevěná konstrukce. Stavba zanikla požárem ve 2. pol. 16. stol., následně byla zplanýrována, na ní byla postavena nová, ze smíšeného zdiva, která zanikla ve 2. pol. 17. stol., také požárem. Zbytky mladší stavby se vzhledem ke svažitosti pozemku zachovaly směrem do ulice a v nejspodnější části parcely. Na zadní zeď domu navazoval dlážděný dvorek, a to již v 16. stol. Ten byl ukončen na sucho kladenou opukovou zdí. Dlažba byla posléze převrstvena destrukcí domu za 30ti leté války. Pod dlažbou se nalézala další požárová vrstva, opět pozůstatek stavební konstrukce, tentokrát již ale jen hlinité s vysokým podílem vepřovic a uhlíků, tedy pocházející z dřevěné stavby. Tuto se bohužel nepodařilo datovat, ale považuji ji za pozůstatek buď dvorních staveb náležejících domu ze 16. stol., nebo původní starší stavby, která ve své přední části nebyla výkopem zachycena. Zaznamenána nebyla vzhledem k nepravidelné hloubce výkopu dno je v pětimetrových úsecích posouváno vždy o metr výše vzhledem ke sklonu svahu. Rekonstrukce jedné opěrné zdi umožnila popsat stavební vývoj městské parcely minimálně od 16. stol. Výzkum přes velkou terénní náročnost probíhal zcela hladce vzhledem k výborné spolupráci se stavebníkem a všemi jeho pomocníky. Podařilo se zde díky jejich vstřícnosti plynule skloubit postup stavebních a archeo logických prací. Nezanedbatelná byla i pomoc stavebních dělníků při začišťování rýhy a při zajišťování nálezů. Výzkum je dalším ze série archeologických akcí přímo v centru města, prováděných pracovníky muzea v Rychnově nad Kněžnou již od roku Za zmínku stojí poznatky získané při postupných úpravách náměstí (plynofikace 1993, rekonstrukce a zádlažba náměstí 2004). V několika úsecích zde bylo zachyceno původní štětování a v sekundárních polohách pozůstatky kulturních vrstev ze 17. stol. Před západní frontou náměstí byla v přeložce vody zadoku mentována ještě původní souvrství štětování uložené do jílovitého lože, pod ním rozhrnutá vrstva ze spáleniště, obsahující velmi drobné zlomky keramiky. Drobnost těchto úlomků svědčí o rozsáhlejší manipulaci s obsahem vrstvy (patrně úpravy po větším požáru), jejich zařazením můžeme tuto úpravu terénu náměstí datovat do 2. poloviny 17. stol. (Beková, M. 2004). Předcházela patrně bezprostředně štětování. Plošně nejrozsáhlejším záchranným výzkumem v prostoru náměstí byla bezesporu stavba Komerční banky v roce Ačkoliv na rozdíl od výše popisované opěrné zdi zasáhla mnohem větší plochu stavební parcely, poznatky zde získané byly mnohem skromnější. Většina prokopaného prostoru (stavba byla zakládána do pasů) byla totiž zcela zničena stavbou kamenného sklepa z 19. stol. a zakládáním zdí sousedních objektů. Pouze asi v polovině hloubky parcely byl prozkoumán zbytek kulturního souvrství s destrukční vrstvou z konce 15. stol. Zbytek původního terénu se zachoval i v úseku přiléhajícím těsně k chodníku. I zde tvořily základ nalezeného souvrství planýrky po požáru (vrstva 361

6 s kousky vepřovic, zuhelnatělým dřevem, zlomky keramiky, vše nese stopy po přepálení), datovaného na základě poměrně bohatých keramických nálezů do 2. poloviny 17. stol. (Beková M. 1993). Zachyceny zde tedy zřejmě máme úpravy, následující po požáru nejspíše v roce 1643, ale žádné pozůstatky původních půdorysů staveb. SUMMARY The paper deals about excavations on Žamberk s square in a time of reconstruktions of bracing wall around parcel number 76. In one meter wide trace were found a rests of original houses from 16. and some younger from 17. century. Both were made from stone and above parts from clay wooden construction. There was also some backyard with stone pavement, all enclosured by stone wall. LITERATURA Albert, E. 1889: Paměti Žamberské, Seš. 1 5, Vídeň. Obr. 6.: Žamberk, profil CE stavební destrukce, vrstvy 19, 20,