Obrazové přílohy k článku M. Bekové na str Obr. 9a-d. Keramika A 180/2012, b A 181/2012, c A 183/2012, d A 184/2012.

Transkript

1 Beková M.: Dobruška na pomezí archeologie a etnografie Obrazové přílohy k článku M. Bekové na str Obr. 9a-d. Keramika A 180/2012, b A 181/2012, c A 183/2012, d A 184/

2 Orlické hory a Podorlicko 18: , (2011) Obr. 10a-d. Keramika a A 185/2012, b A 186/2012, c A 188/2012, d A 193/

3 Beková M.: Dobruška na pomezí archeologie a etnografie Obr. 3. Zlomek z podhrdlí nádoby s vlnicí, 1. polovina 13. stol. Obr. 4. Celkový pohled na representační část souboru keramické nálezy. Obr. 5. Celkový pohled na representační část souboru sklo. 231

4 Orlické hory a Podorlicko 18: , (2011) Obr. 6a. Jímka 4/2011 situační plánek. Objekt 4 Obr. 6b. Jímka 4/2011 plánek okolí. 232

5 Beková M.: Dobruška na pomezí archeologie a etnografie 233 Obr. 7a-d. Keramika a A176/2012, b A172/2012, c A173/2012, d A 176/2012.

6 Orlické hory a Podorlicko 18: , (2011) 234 Obr. 8a-d. Keramika a A 176/2012, b A 177/2012, c A 178/2012, d A 179/2012.

7 Orlické hory a Podorlicko 18: , (2011) 2012 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Dobruška na pomezí archeologie a etnografie Martina Beková Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, Rychnov nad Kněžnou, bekova@moh.cz V průběhu roků 2011 a 2012 byl prováděn záchranný archeologický výzkum na dvoře domu čp. 14 v Dobrušce, vyvolaný zamýšlenými přístavbami a rekonstrukcemi přípojek. Situace tedy byla více než vhodná ke studiu běžného života staré Dobrušky. Dům se nachází přímo na náměstí F. L. Věka, jeho boční část a zkoumaný dvůr přiléhá k Novoměstské ulici (obr. 1, 2). Jižní průčelí, obrácené do náměstí, je jednopatrové, o třech okenních osách a se třemi arkádami podloubí. K vlastnímu, původně renesančnímu domu, přiléhala rozlehlá barokní přístavba, na severní straně s terasou a 2 novodobými dřevníky (Wagner 1987, 1). Východní boční zeď domu podél Novoměstské ulice je rozčleněna v šesti okenních osách, na vlastní těleso domu navazuje několikrát přezdívaná, patrně na původních základech postavená ohradní zeď dvora. Severní zeď byla původní zdí městského opevnění, zadní vstup do ní je dodatečně prolomen barokní branou. Vstup do města Novoměstskou ulicí byl původně chráněn Novoměstskou bránou, na počátku 14. století nazývanou Vodní. Samotný dům čp. 14 byl postaven za vlády Viléma Trčky z Lípy ( ) po velkém městském požáru 1566, kdy vyhořelo centrum města i s radnicí a pivovarem, tedy celkem 76 domů (Kuča 1996, 660). Koncipován byl jako renesanční stavba, jeho základní konstrukční prvky i rytmus fasády zůstaly zachovány dodnes. Současná podoba domu respektující renesanční členění pochází z roku 1880, tehdy byla dokončena oprava po požáru z roku 1866 (Wagner 1987, 2). V současnosti odstraňované stavby na dvoře domu byly barokního původu, vícekrát přestavované. Při demolici bylo do terénu zasahováno jen velmi lokálně, došlo k nevýraznému celkovému snížení terénu a více zahloubeny byly jen základové vkopy pro novou přístavbu terasy se zázemím, propojenou s obytným domem a pro odděleně, při severní ohradní zdi stojící garáž. Nově byly zřizovány přípojky vody, plynu a kanalizace. Demolice odhalila původní barokní základy přístaveb a s nimi související kulturní vrstvy, v nichž byla v sekundární poloze přítomna i keramika ze starších období, především z 15. stol., ale dokonce i ještě hradištní ze 12. století (obr. 3). Svým způsobem důležitější než detailní stavební vývoj dvorku, který bude pojednán jinde, je nález jímky o čtvercovém půdorysu, jednorázově zaplněné větším souborem stolní a kuchyňské keramiky datované do přelomu 18. a 19. století. Soubor je prakticky uzavřeným nálezovým celkem a je pro nás důležitým srovnávacím materiálem pro datování keramických typů, které jsou v takto mladých obdobích již jen málo popisovány (obr. 4, 5).

8 Orlické hory a Podorlicko 18: , (2011) Obr. 1. Mapa a pohled na lokalitu Vlastní jímka je zhruba čtvercového půdorysu o rozměrech 1,5 x 1,3 m s plochým dnem. Zachována byla její spodní část o hloubce 30 cm(obr. 6). Vyplněna byla černou hlinitou mazlavou výplní s velmi početnými zlomky keramiky, odštěpky dřeva, zvířecími kostmi, zlomky skla a cihloviny. Výplň byla až na slabý bílý proplástek zcela jednolitá a tedy svědčí o skutečnosti, že objekt byl zaplněn jednorázově ve velmi krátkém časovém horizontu a jeho výplň tedy můžeme pokládat za celek. Kromě drobnějších keramických zlomků nalezených v počtu cca 150ti menších kusů (o celkové váze 1,2 kg) zde bylo nalezeno i větší množství slepitelných torz keramiky, které jsou zajímavým průřezem výbavy kuchyně. Jednotlivé nálezy seřazené podle čísel muzejní evidence: A170/2012 Keramický pekáč s vnitřní zelenou polevou, stopy vytáčení uvnitř, silně zaoblený náběh dna, po okraji promačkávaná páska s jedním páskovým uchem, 1. pol. 19. stol., délka 36 cm, šířka 18,5 až 19 cm, síla střepu 1 cm, váha g (obr. 7a). A171/2012 Dva zlomky pekáče stejného typu jako A170/2012, 6 zlomků pekáče hranatého tvaru s vnitřní zelenou polevou, váha 358,9 g. A172/2012 Nízká nepolévaná keramická miska, cihlověoranžová barva, hlazený povrch, měkce nasedající dno, průměr dna 13 cm, průměr okraje 15 cm, váha 205,7 g (obr. 7b). A173/2012 Dno a část těla láhve na olej, velmi slabá slaná poleva, průměr dna 8 cm, dochovaná výška 10,8 cm, váha 322,7 g (obr. 7c). 320

9 Beková M.: Dobruška na pomezí archeologie a etnografie A174/2012 Zlomky kuthanů s vnitřní zelenou polevou, dva zlomky mají část nožky, nejvyšší dochovaná délka 11 cm, váha 278 g. A175/2012 Horní část (lepená) hrncovité nádoby s jednoduše ovaleným okrajem, oběžným žebrem na podhrdlí. Vnitřní zelenkavá poleva, okraj přelitý dvakrát, poměrně tenkostěnná + 10 nedolepitelných zlomků, průměr okraje 18 cm, průměr dna 16 cm, váha g (obr. 7 d). A176/2012 Okraj a horní část hrncovité nádoby, lepeno, vytažený okraj, válcovité tělo se čtveřící rýžek na podhrdlí, vnitřní olivově zelená poleva, okraj přelitý dvakrát, průměr okraje 17 cm, dochovaná výška 7 cm, váha 17,9 g (obr. 8 a). A177/2012 Torzo horní části hrncovité nádoby, hnědě polévaná kamenina (vnějšek tmavý, vnitřek olivový bez engoby), průměr okraje 21 cm, dochovaná výška 7,8 cm, váha 145 g (obr. 8b). A178/2012 Torzo (celý profil) tmavě hnědé baňaté nádoby z oboustranně polévané kameniny, lehce vytažený okraj, průměr dna 6 cm, výška 9 cm, váha 104,6 g (obr. 8c). A179/2012 Torzo celý profil čokoládově hnědě oboustranně polévané misky ostře nasazené dno, lehce vypouklé tělo, mírně vytažený okraj, průměr dna 8 cm, průměr okraje 12 cm, výška 4,8 cm, váha 66,6 g (obr. 8d). A180/2012 Torzo lepené nočníkovité nádoby s vytaženým okrajem, ouško s opěrkou. Čokoládově hnědá svrchní poleva, hnědě až olivově zelená bez engoby uvnitř + 4 nedolepitelné zlomky, průměr dna 12 cm, průměr okraje 18 cm, výška 14,7 cm, váha 659,6 g (obr. 9a). Obr. 2. Dobruška čp

10 Orlické hory a Podorlicko 18: , (2011) A181/2012 Dno a spodní část hrncovité nádoby. Poleva spodek dna režný, dno hnědé nelesklé, vnějšek těla s tmavou engobou, pak nádoba namočena do zelenohnědé polevy, průměr dna 13 cm, nejvyšší dochovaná výška 10,6 cm, váha 264,2 g (obr. 9b). A182/2012 Neslepitelné zlomky džbánu s vnitřní zelenkavou polevou. Válcovitě tvarovaný okraj s oběžnými rýžkami, na plecích jemná kanelura, průměr okraje 12 cm, váha 354,1 g. A183/2012 Horní torzo válcovité nádoby s rýžkami na podhrdlí. Nemá vnitřní polevu, jen vnější rezavě hnědou bez engoby, průměr okraje 15 cm, nejvyšší dochovaná výška 9,3 cm, váha 230,4 g (obr. 9c). A184/2012 Zlomky válcovitého menšího hrnce z pravé kameniny vnější hnědá, vnitřní bílá poleva, váha 110,8 g (obr. 9d). A185/ zlomky válcovité nádoby s vnější čokoládovou a vnitřní slabou smetanovou polevou + jeden rovný několikanásobně prožlabený okraj, průměr okraje 20 cm, váha 85,5 g (obr. 10a). A186/2012 Zlomky drobnější keramické nádoby s vnitřní okrovo-rezavou polevou. Vnějšek částečně s polevou, lehce očazený, (jedno zachované dno s průměrem 8 cm, zbytek zlomky), váha 141,9 g (obr. 10b). A187/2012 Zlomky větší hrncovité nádoby s vnitřní okrovo-rezavou polevou, váha 109,9 g. A188/2012 Zlomky nepolévané válcové nádoby s prsty promačkávanou páskou na podhrdlí a oválným okrajem, váha 295,3 g (10c). A193/2012 Zlomky polychromních talířů (zelenožlutá zapouštěná poleva dva typy, malovaný rostlý motiv) a monochromních (žlutá, zelenkavá poleva), průměry okrajů 27 a 22 cm, váha 271,8 g (10d). A194/2012 Torzo porcelánového talíře bez dekoru, průměr okraje 26 cm, váha 177,8 g (obr. 11a). A195/2012 Zlomky skleněných lahví z neurčitelného stolního tenkostěnného skla, hranaté lahvičky, flakonky i rovné sklo, váha 1 054,1 g (obr. 5). Nalezený soubor představuje poměrně jednolitý celek především kuchyňského nádobí z dýmníkové kuchyně, a to vzhledem k slabým, teplo dobře vedoucím stěnám nádob, jejich očazení a ostatně i nalezeným kuthanům a poměrně archaickému typu pekáče. Jako vysloveně stolní můžeme označit nejspíše jen misky, talíře a část nalezeného skla. 322

11 Beková M.: Dobruška na pomezí archeologie a etnografie Máme-li charakterizovat hlavní znaky keramického souboru po tvaroslovné stránce, převažují klasické hrncovité tvary, objevuje se i vysloveně válcovitá, případně kónická profilace. Typické je užití dvou barev polevy jiné pro vnější stranu a jiné pro vnitřek nádoby, přičemž engoby jsou používány především na vnější straně, okraje jsou opakovaně namáčeny a poleva je na nich sytější a odolnější. Objevuje se výzdoba, snad i jako prvek pro usnadnění manipulace promačkávané plastické lišty, ovšem v mnohem gracilnější podobě, než známe ze starších období (zejména 2. poloviny 16. stol). Nalezena byla i pravá kamenina, její přítomnost svědčí o poměrné zámožnosti majitele. Při detailnějším zkoumání některých kusů, respektive jejich způsobu polevy zjišťujeme, že je poměrně komplikovaný a zřejmě má svým vzezřením jinak dražší kameninu napodobovat. Například pekáč č. A 171 má vnějšek dna režný, uvnitř je dno polito slabou nelesklou vrstvou polevy bez engoby. Vněší část nádoby je napuštěna tmavou nejspíš za pomocí sazí vyrobenou engobou, následně pak byl celý kus (tedy kromě nejspodnější části) omočen do tmavší hnědé polevy. Nepochybně znakem městského prostředí je přítomnost láhve na olej (původně poměrně luxusní kuchyňská ingredience) a zvláště pak nález bílého porcelánového talíře (A 194). O vyšším prostředí svědčí i četné nálezy skla, patrně se jedná především o zlomky lahví a blíže neurčitelné stolní sklo. Poměrně dobře zachován je zlomek čtyřboké lahvičky a drobný válcovitý flakonek. Popsaný soubor je ve své celistvosti důležitým srovnávacím materiálem nálezů pro období, které je archeologicky zkoumáno jen vzácně a jen málokdy se podaří získat podobně uzavřený celek. S ohledem na relativně krátkou životnost keramického a skleněného běžného inventáře si ho dovolujeme datovat do počátku 19. století. Literatura Kuča, K. 1996: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha. Wagner, J. 1987: Dobruška dům čp. 14, nám. F. L. Věka, Stavebně historický a památkový průzkum, Rkps. uložen u majitelů domu. Summary A quadratic pit in area of old house on main Dobruska square was full of ceramic finds. This strictly close group is dated to early start of 19. century. All types of founded vessels were use in black kitchen. It is an important collection for date of similar ethnographic pottery. Další obrazové přílohy tohoto článku jsou na str