MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Elektronizace veřejných zakázek Ing. Kateřina Smolíková 2015/2016

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Elektronizace veřejných zakázek zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů literatury. 2

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat Dr Mgr. Damianu Czudkovi, PhD., za odborné vedení a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. 3

4 Abstrakt, seznam klíčových slov: Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou elektronizace veřejných zakázek. Zabývá se vývojem právní úpravy zadávání veřejných zakázek v České republice. Obsahuje analýzu současného stavu elektronizace veřejných zakázek a její vliv na transparentnost, využívání elektronických nástrojů a elektronických tržišť. Analyzuje překážky elektronizace veřejných zakázek. Uvádí aktuální problémy veřejných zakázek v praxi. Zaměřuje se na předpokládaný vývoj elektronizace veřejných zakázek od roku 2016 z pohledu nového zákona o zadávání veřejných zakázek a využití elektronických nástrojů. Seznam klíčových slov: Veřejná zakázka, zákon o veřejných zakázkách, elektronizace zadávání veřejných zakázek, elektronický nástroj, elektronické tržiště Abstract: The Bachelor s thesis is concerned with issue of the public procurement electronization. The thesis deals with development of public procurement in the Czech Republic. The article contains an analysis of the public procurement electronization and their influence on transparency, using of an electronic tools and an e-markets. Also contains barriers of the public procurement electronization. It presents the current problems of public procurement experience. The thesis focus on the projection of the development of public procurement from the point of view of new public procurement act and using of the electronic tools. List of Keywords: Public procurement, public procurement act, public procurement electronization, electronic tools, e-markets 4

5 OBSAH: Úvod Vývoj právní úpravy zadávání veřejných zakázek v České republice Přehled vývoje právní úpravy v oblasti veřejných zakázek Strategické dokumenty upravující oblast elektronizace veřejných zakázek Současný stav elektronizace veřejných zakázek v České republice Vymezení základních pojmů elektronizace veřejných zakázek Elektronické zadávání veřejných zakázek Aktuální problémy veřejných zakázek v praxi Doručování námitek prostřednictvím datové schránky Výklad pojmu ihned v souvislosti s otevíráním obálek Překážky elektronizace veřejných zakázek Vývoj elektronizace veřejných zakázek od roku Příprava nového zákona o zadávání veřejných zakázek Povinné používání NEN Elektronická fakturace Informační systém o veřejných zakázkách Návrhy de lege ferenda Závěr Seznam použitých pramenů

6 Úvod Problematika veřejných zakázek byla v posledních měsících častým tématem diskuzí nejen mezi odbornou veřejností, ale rovněž mezi zadavateli veřejných zakázek, a to v souvislosti s povinností České republiky transponovat do českého právního řádu nově schválené směrnice Evropského parlamentu a Rady. Tento závazek České republiky vyvolal potřebu přípravy a přijetí zcela nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jehož účinnost by měla nastat nejpozději 18. dubna Nový zákon o zadávání veřejných zakázek by měl přispět ke zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek, snížení administrativní zátěže zadavatelů a nahrazení či zpřesnění stávající nevyhovující právní úpravy. Rozšíření a zkvalitňování procesu elektronizace veřejných zakázek je společně s kvalitní a jednoznačně vymezenou právní úpravou předpokladem pro vytvoření podmínek, které přispějí ke zvýšení transparentnosti veřejných zakázek, zrychlení jejich zadávání a realizace, snížení nákladů a dosažení celkově vyšší efektivnosti veřejných zakázek. V první kapitole své bakalářské práce se budu věnovat stručnému popisu vývoje právní úpravy veřejných zakázek v České republice. Ve své práci se zaměřím na období po vzniku České republiky, tj. od do současnosti. Dále se zmíním o strategických dokumentech, které upravovaly oblast elektronizace veřejných zakázek od jejího začátku až do současnosti. Zaměřím se na úspěšnost naplnění cílů uvedených v těchto dokumentech. Rovněž se zaměřím na nejnovější dokument strategii elektronizace veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020 předloženou Ministerstvem pro místní rozvoj, který schválila vláda v polovině ledna

7 Ve druhé kapitole bych se chtěla věnovat současnému stavu elektronizace veřejných zakázek, konkrétně analýze již existujících elektronických nástrojů a četnosti jejich využití od počátku jejich existence do současnosti a dále projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek, tzv. NIPEZ. V souvislosti s rozšiřující se elektronizací zadávání veřejných zakázek se v praxi vyskytly situace s nejednoznačným výkladem právní úpravy. V textu práce se zaměřím na konkrétní problémy a na případnou eliminaci jejich vzniku v připravované právní úpravě veřejných zakázek. Ve stručnosti rovněž zhodnotím fungování a využívání Národního elektronického nástroje (NEN) od okamžiku zavedení jeho ostrého provozu. V kapitole třetí nastíním vývoj elektronizace veřejných zakázek od roku 2016 a to zejména s přihlédnutím k povinnosti České republiky transponovat do nově připravovaného zákona o zadávání veřejných zakázek směrnice Evropského parlamentu a Rady. V této kapitole bych se dále chtěla zaměřit na připravenost zadavatelů působících na území České republiky zadávat veřejné zakázky pouze elektronickou formou. Dále bych se chtěla zabývat polemikou o záměru Ministerstva pro místní rozvoj zavést povinné využívání Národního elektronického nástroje pro všechny subjekty, které se účastní zadávacího řízení. Jedním z cílů mé práce bude posouzení, zda je elektronizace veřejných zakázek nezbytným předpokladem pro zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dále posouzení, zda elektronizace zadávání veřejných zakázek skutečně přispívá k dosahování výhodnějších podmínek pro realizaci veřejných zakázek zadavatelů. Ve své bakalářské práci se nezabývám detailním popisem zadávacího řízení veřejných zakázek, ale zhodnocením vývoje a stavu elektronizace veřejných zakázek z pohledu stávající a připravované právní úpravy. Při zpracování bakalářské práce jsem vycházela z právní úpravy účinné ke dni 1. března

8 1. Vývoj právní úpravy zadávání veřejných zakázek v České republice 1.1. Přehled vývoje právní úpravy v oblasti veřejných zakázek V roce 1993 uzavřela Česká republika tzv. Evropskou asociační dohodu, ve které se jako stát usilující o členství v Evropské unii zavázala mj. harmonizovat právní úpravu zadávání veřejných zakázek s právním rámcem Evropské unie. 1 Výsledkem prvotní snahy o harmonizaci českého právního řádu bylo přijetí zákona č. 199/1994 Sb. ze dne 28. září 1994, o zadávání veřejných zakázek. Tímto zákonem získala Česká republika nejen základy právní úpravy veřejných zakázek, obdobně jako většina tehdejších členských států Evropské unie, ale také nezbytný právní rámec pro hospodaření s veřejnými prostředky. 2 Dnem 1. května 2004, tj. ke dni vstupu České republiky do Evropské unie 3, nabyl účinnosti zcela nový zákon č. 40/2004 Sb. ze dne 17. prosince 2003, o veřejných zakázkách. Důvodem přijetí nového zákona bylo zejména sjednocení terminologie v souladu s evropskou legislativou, rozdělení veřejných zakázek na nadlimitní a podlimitní, větší transparentnost zadávacích řízení, nové způsoby uveřejňování informací o zadávacích řízeních a omezení skryté diskriminace některých uchazečů a zájemců o veřejné zakázky při rozhodování o výběru nejvýhodnější 1 BERGEROVÁ, Eva. Veřejné zakázky v České republice. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005, s JURČÍK, Radek. Zadávání veřejných zakázek v praxi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, s Členstvím České republiky v Evropské unii vznikl rovněž závazek dodržovat mezinárodní úmluvu o veřejných zakázkách Dohodu World Trade Organization o veřejných zakázkách tzv. Government Procurement Agreement blíže viz POREMSKÁ, Michaela. Veřejné zakázky. Právní minimum při jejich zadávání. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, s

9 nabídky. Záměrem předkladatelů zákona bylo zjednodušit komplikovanou systematiku předchozího zákona a odstranit výkladové nejasnosti v právní úpravě, které vyplynuly při aplikaci zákona v praxi. Harmonizace právní úpravy byla jedním z předpokladů a zároveň také nezbytnou podmínkou pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů po vstupu České republiky do Evropské unie. V době účinnosti zákona č. 40/2004 Sb. schválil Evropský parlament a Rada Evropské unie Směrnici č. 2004/17/ES ze dne 31. března a Směrnici č. 2004/18/ES ze dne 31. března Tyto směrnice stanovily podmínky pro používání elektronických prostředků pro nákup, jako jsou např. dynamický nákupní systém nebo elektronická dražba. Cílem směrnic bylo zlepšení efektivity nákupů z veřejných prostředků a dosažení úspor finančních prostředků. Česká republika byla povinna transponovat tyto směrnice do českého právního řádu do 31. ledna Z důvodu přehlednosti a rozsahu změn právní úpravy v oblasti zadávání veřejných zakázek vyplývající z požadavků evropských směrnic předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj nové znění zákona. Dnem 1. července 2006 nabyl účinnosti zákon č. 137/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o veřejných zakázkách. Zákon č. 137/2006 Sb. obsahuje oproti předchozí právní úpravě jednodušší právní rámec pro oblast veřejných zakázek, přesnější vymezení některých institutů a měl přispět k větší právní jistotě subjektů účastnících se veřejných zakázek. Cílem zákona bylo vytvořit právní 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby 6 POREMSKÁ, Michaela. Veřejné zakázky. Právní minimum při jejich zadávání. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, s

10 podmínky pro zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon, obdobně jako evropské zadávací směrnice, kladl důraz na transparentnost zadávání veřejných zakázek, zákaz diskriminace a rovné zacházení. Cílem zákona byla rovněž liberalizace veřejných zakázek, která měla umožnit rozšíření okruhu uchazečů z jiných členských států. novelizací 7 Přestože tento zákon prošel od doby své účinnosti velkým počtem a po obsahové stránce vyhověl legislativním požadavkům Evropské unie, objevily se kritické hlasy upozorňující na zbytečnou složitost právní úpravy procesu zadávání veřejných zakázek, velké množství administrativních úkonů zadavatelů a s tím související vysoké administrativní náklady. I přes výše uvedené kritické ohlasy lze považovat zákon č. 137/2006 Sb. za klíčový z hlediska procesu elektronizace zadávání veřejných zakázek. V souladu s požadavky Evropské unie formulovanými v Akčním plánu provádění právního rámce v oblasti elektronizace veřejných zakázek 8 a v návaznosti na probíhající elektronizaci veřejné správy v České republice zavedl tento zákon elektronický způsob zadávání veřejných zakázek. Zákon upravuje proces elektronizace zavedením zcela nových prvků - elektronické aukce a dynamického nákupního systému. Proces elektronizace zadávání veřejných zakázek měl přispět ke snížení administrativní zátěže a nákladů, větší transparentnosti a boji proti korupci. Z pohledu elektronického zadávání veřejných zakázek patřila mezi nejvýznamnější novelizace stávajícího zákona novela v podobě zákona 7 Zákon č. 137/2006 Sb. byl po dobu své účinnosti pozměněn více jak 20 novelami a bylo k němu vydáno celkem 16 prováděcích předpisů, z nichž některé již pozbyly platnosti a případně byly nahrazeny aktuálnějším prováděcím předpisem. 8 Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek ze dne 13. prosince 2004 [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Evropská komise, 2004, [cit ]. 10

11 č. 55/2012 Sb., která podpořila proces elektronizace zadávání veřejných zakázek. Tato novela stanovila veřejným zadavatelům povinnost použít elektronickou aukci při zadávání veřejné zakázky na dodávky zboží vymezeného prováděcím právním předpisem. 9 Jak se později ukázalo, neměla tato povinnost dlouhodobý charakter, neboť platila pouze do , a byla zrušena novelou zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. 10 Zákon č. 55/2012 Sb. dále upravil možnost podat nabídku pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. 11 Novela rovněž zavedla profil zadavatele, který lze definovat jako elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. 12 Zákon č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších novelizací umožnil zefektivnění procesu zadávání veřejných zakázek s využitím možnosti podávat nabídky v elektronické podobě prostřednictvím k tomu určených elektronických nástrojů a prostředků. Osobně se domnívám, že elektronické zadávání veřejných zakázek zadavateli nemělo být v zákoně nastaveno jako fakultativní, ale jako povinné. Povinné použití elektronického zadávání veřejných zakázek by dle mého názoru mnohem více přispělo ke zkrácení procesu zadání veřejné zakázky, k dosažení časové úspory a snížení administrativní zátěže. I přes počáteční investice do nákupu potřebných elektronických nástrojů a zaškolení pracovníků obsluhujících tyto elektronické nástroje je proces elektronizace zadávání veřejných zakázek optimální cestou nejen k rychlému zadání veřejné zakázky, ale především cestou k její rychlé realizaci odst. 5 zákona č. 55/2012 Sb. 10 Čl. I odst. 28 zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb. 11 Čl. I odst. 54 a odst. 108 zákona č. 55/2012 Sb. 12 Čl. I odst. 13 zákona č. 55/2012 Sb. 11

12 1.2. Strategické dokumenty upravující oblast elektronizace veřejných zakázek Evropská unie vydala na podporu elektronického zadávání veřejných zakázek tzv. Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek ze dne , jehož obsahem byl rovněž požadavek na úplnou elektronizaci zadávacího procesu do roku 2010 u všech orgánů veřejné správy v Evropě. 13 Prvním strategickým dokumentem, který schválila vláda České republiky v souvislosti s elektronizací veřejných zakázek a který reagoval na požadavek Evropské unie na zavedení úplné elektronizace zadávacího procesu, byl Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až Tento dokument byl zpracován v návaznosti na zákon č. 137/2006 Sb. a jeho účelem bylo zrychlení zavádění elektronických nástrojů do procesu zadávání veřejných zakázek. Dokument byl koncipován na podporu hlavních principů vycházejících z evropských zadávacích směrnic, jako např. zvýšení transparentnosti zadávacího procesu, zákazu diskriminace, dosažení vysokého podílu veřejných nákupů realizovaných elektronicky atd. Národní plán byl rovněž nástrojem k podpoře implementace evropských fondů a s tím související veřejné zakázky financované nebo spolufinancované z fondů EU. 15 Mezi nejvýznamnější realizovaná opatření uvedená v Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 patří zprovoznění Portálu o veřejných zakázkách, návrh Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek 13 POREMSKÁ, Michaela. Veřejné zakázky. Právní minimum při jejich zadávání. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, s Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 přijala vláda České republiky usnesením ze dne 10. května 2006 č Zpráva o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let za rok 2010 [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011, s. 2 [cit ]. 12

13 (NIPEZ) Ministerstvem pro místní rozvoj 16 a dále vládou schválená Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu, která podpořila zavedení povinnosti ústředních orgánů veřejné správy a jim podřízených organizací používat elektronická tržiště pro nákup vybraných komodit od 1. července Problematika NIPEZ a elektronických tržišť bude podrobněji analyzována v dalším textu této bakalářské práce. V období let 2006 až 2010 se bohužel nepodařilo rozšířit povědomí mezi zadavateli o možnostech a zejména výhodách elektronického zadávání veřejných zakázek. Informační systémy umožňující elektronický zadávací proces veřejných zakázek nebyly zadavateli využívány v takové míře, aby bylo možné hodnotit výše uvedené sledované období jako období, ve kterém došlo k výraznému posunu elektronizace veřejných zakázek. To, že proces elektronizace veřejných zakázek nebyl zadavateli hojně využíván, souvisí dle mého názoru se skutečností, že používání elektronických nástrojů bylo nastaveno jako dobrovolné, nikoliv jako povinné. Zadavatelé nebyli ochotni vynakládat vlastní finanční prostředky na zavedení elektronických nástrojů, pořízení vhodného technického vybavení a zaškolení zaměstnanců obsluhujících tyto elektronické nástroje. Tím, že proces elektronizace zadávání veřejných zakázek fakticky neprobíhal, nedošlo nejen ke zvýšení transparentnosti veřejných zakázek, ale také nedošlo ke zrychlení zadávacího procesu a s tím související urychlení realizace veřejné zakázky. Po ukončení platnosti Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 k 31. prosinci 2010 zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj Strategii elektronizace 16 Návrh modelu NIPEZ byl schválen usnesením vlády ČR č. 574 ze dne 4. května Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu byla přijata usnesením vlády České republiky ze dne 10. května 2010 č Seznam vybraných komodit byl schválen usnesením vlády ze dne 15. června 2011 č. 451 (viz příloha č. 1) 13

14 zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až Strategie elektronizace stanovila pro sledované období následující hlavní cíl: 100% zadavatelů bude mít do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj/nástroje umožňující komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky. Ministerstvo pro místní rozvoj jako zpracovatel strategie uvedlo, že do konce roku 2015 nebudou existovat právní ani jiné překážky v používání elektronického nástroje v oblasti veřejných zakázek a že bude dosaženo roční úspory přibližně 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů. 19 Předpokladem dosažení cílů strategie byla kvalitní legislativa a fungující komunikační infrastruktura pro používání elektronického nástroje na straně zadavatelů a uchazečů o veřejnou zakázku. K naplnění hlavního cíle strategie elektronizace pro období let 2011 až 2015 přispěla realizace projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek. 20 NIPEZ lze charakterizovat jako soustavu informačních systémů a komunikačního rozhraní, s jejíž pomocí může zadavatel realizovat veřejnou zakázku od okamžiku jejího plánování až po uzavření smlouvy. 21 Součástí NIPEZ jsou Národní elektronický nástroj a elektronická tržiště provozovaná na základě koncesních smluv. Současný stav využívání projektu NIPEZ a jeho součástí bude dále blíže analyzován ve druhé kapitole. V roce 2012 vybralo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu se Strategií používání e-tržiště pro veřejnou správu pět provozovatelů elektronických tržišť, z nichž dvě zahájila provoz k 1. červenci Od tohoto data vznikla ústředních orgánům veřejné správy a jim podřízeným 18 Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 byla přijata usnesením vlády České republiky ze dne 5. ledna 2011 č Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011, s. 15 [cit ]. 20 Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011, op. cit. 21 Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok 2014 [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 60 [cit ]. 14

15 organizacím povinnost nakupovat vybrané komodity přes elektronická tržiště. Vzhledem k absenci sankčního opatření nebyla tato povinnost všemi povinnými subjekty dodržována. Ke zpočátku pomalému a nepříliš využívanému nákupu komodit přes elektronická tržiště přispěla nedostatečná připravenost informačních systémů, finanční náklady na pořízení elektronických nástrojů, chybějící metodická podpora ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, nestálá právní úprava způsobená četnými novelizacemi zákona o veřejných zakázkách a v neposlední řadě také nutnost proškolení zaměstnanců obsluhujících elektronické nástroje. Spornou otázkou Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 zůstává posouzení, zda ve sledovaném období byla realizována očekávaná roční úspora ve výši 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů. Ministerstvo pro místní rozvoj vyčíslilo tuto úsporu na základě Studie proveditelnosti projektu NIPEZ zpracované v roce 2010 a Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu. 22 V souvislosti s ukončením platnosti Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 k 31. prosinci 2015 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, vyhodnocení efektivity fungování a návrh dalšího postupu využívání elektronických tržišť veřejné správy a návrh povinného používání NEN. 23 Tento dokument v části věnované vyhodnocení plnění strategie elektronizace za předcházející období let neobsahuje vyhodnocení naplnění dílčího cíle, který se týká výše realizovaných úspor z veřejných rozpočtů Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011, op. cit. 23 Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020 byla schválena usnesením vlády České republiky z 18. ledna 2016 č Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, vyhodnocení efektivity fungování a návrh dalšího postupu využívání elektronických tržišť veřejné správy a návrh povinného používání NEN [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016, s. 34 [cit ]. 15

16 Strategie elektronizace pro období let 2016 až 2020 byla zpracována v návaznosti na nově přijaté zadávací směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/24/EU, 2014/25/EU a 2014/23/EU 25, které musí Česká republika implementovat do právního řádu nejpozději do 18. dubna Cíle a účel této strategie bude zmíněn ve čtvrté kapitole. Ministerstvo pro místní rozvoj je zpracovatelem strategických dokumentů v oblasti veřejných zakázek. Tyto dokumenty jsou zpracovávány v návaznosti na změnu směrnic Evropského parlamentu a Rady a navazují na českou právní úpravu. Hlavní cíle uvedené v Národním plánu a později ve strategii elektronizace pro období let 2011 až 2015 se podařilo naplnit, u některých dílčích cílů, jako např. dosažení předpokládaných ročních úspor veřejných rozpočtů, je jejich naplnění diskutabilní a obtížně ověřitelné. Strategie elektronizace na období let 2016 až 2020 předchází schválení nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který v současné době prochází složitým schvalovacím procesem v Parlamentu. 25 Blíže viz BALÝOVÁ, Lucie. Veřejné zakázky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015, s

17 2. Současný stav elektronizace veřejných zakázek v České republice 2.1. Vymezení základních pojmů elektronizace veřejných zakázek Pojem elektronizace veřejných zakázek můžeme chápat jako rozšiřování použití elektronických nástrojů, prostřednictvím kterých subjekt veřejné zakázky (zadavatel nebo uchazeč o veřejnou zakázku) provádí úkony v elektronické podobě podle zákona o veřejných zakázkách a v souladu s jeho prováděcími předpisy. 26 O elektronizaci veřejných zakázek se hovoří především v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Po schválení novely zákona o veřejných zakázkách s účinností ode dne 6. března 2015 je elektronizace veřejných zakázek zmiňována rovněž v souvislosti se zavedením povinnosti navrhovatele podat žádost o zahájení přezkumného řízení u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím datové schránky. 27 Elektronickým nástrojem je programové vybavení, které umožňuje provádění úkonů v elektronické podobě. 28 Příkladem elektronického nástroje je např. elektronické tržiště veřejné správy, což je webová aplikace umožňující elektronické zadávání veřejných zakázek. 29 Elektronizace veřejných zakázek by měla přispět zejména k: zvýšení transparentnosti jejich zadávání, 26 POREMSKÁ, Michaela. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s Čl. I odst. 32 zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 28 POREMSKÁ, op. cit., s POREMSKÁ, Michaela. Elektronické zadávání veřejných zakázek. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s

18 úspoře transakčních nákladů, snížení cen komodit a služeb, zlepšení konkurenčního prostředí, zrychlení komunikace mezi zadavatelem a uchazečem o veřejnou zakázku, vyšší efektivnosti hospodaření s veřejnými prostředky Elektronické zadávání veřejných zakázek Jedním z cílů Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 bylo dokončení Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). 30 NIPEZ je modulárně členěná soustava stávajících i nových informačních systémů a komunikačního rozhraní, které podporují procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek v průběhu celého životního cyklu zakázky (od plánování po uzavření smlouvy). NIPEZ zahrnuje moduly pro plnění zákonných povinností zadavatelů (Věstník veřejných zakázek), povinností MMR v rámci správy Informačního systému veřejných zakázek (vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů, rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, statistické výstupy atd.), státem garantované elektronické zadávací moduly (Elektronická tržiště veřejné správy a Národní elektronický nástroj) i případná komerční řešení (tzv. individuální elektronické nástroje). 31 Důvodem vybudování NIPEZ bylo splnění povinnosti zadávat veřejné zakázky pouze elektronickou formou nejpozději od 18. října Ministerstvo pro místní rozvoj, 2011, op. cit. 31 Co je NIPEZ [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016 [cit ]. 18

19 Projekt NIPEZ byl ukončen k 31. květnu Náklady na jeho Tato povinnost je stanovena evropskými zadávacími směrnicemi z roku realizaci přesáhly 261 mil. Kč a uhradilo je Ministerstvo pro místní rozvoj. 33 Od projektu NIPEZ se očekává, že přispěje ke zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a k dosažení úspor finančních prostředků zadavatelů, a to jednak snížením jednotkových cen nakupovaných komodit a služeb a dále také snížením transakčních nákladů. Na základě usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343 bylo stanoveno datum spuštění projektu NIPEZ k 1. červenci Tento termín Ministerstvo pro místní rozvoj nedodrželo, neboť výběr provozovatelů elektronických tržišť trval delší dobu, než se předpokládalo, a koncesní smlouvy s jednotlivými provozovateli uzavřelo až 30. září Z tohoto důvodu byla NIPEZ, resp. vybraná elektronická tržiště, zpřístupněna pro zadavatele až od 1. května 2012 (zkušební provoz), resp. od 1. července 2012 (ostrý provoz) Národní elektronický nástroj Jedním z modulů NIPEZ je Národní elektronický nástroj (NEN), který je samostatným informačním systémem pro administraci a zadávání veřejných zakázek a koncesí pro všechny kategorie veřejných zakázek a pro všechny kategorie zadavatelů Výroční zpráva o stavu veřejných zakázek v České republice za rok Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 60 [cit ]. 33 Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 6 [cit ]. 34 Zpráva o fungování Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek (NEN) za rok Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 5[cit ]. 19

20 Cílem NEN je poskytnout podporu elektronizace veřejných zakázek od evidence zadávacích řízení po plně elektronické postupy (zveřejňování dokumentace, příjem nabídek, elektronická aukce). 35 Ministerstvo pro místní rozvoj uzavřelo koncesní smlouvu na provozování NEN se sdružením společností O2 Czech Republic, a.s., a TESCO SW na dobu pěti let do , kterým za provoz NEN hradí náklady ve výši 43 mil. Kč vč. DPH za rok. 36 Uživatelé NEN jej využívají zdarma. Uvedení NEN do ostrého provozu bylo plánováno od 1. ledna 2015, z důvodu bezpečnostních problémů při závěrečném testování NEN a následné reklamaci Ministerstva pro místní rozvoj byl spuštěn až od 1. srpna Zkušební provoz NEN za období od 1. ledna do 31. července 2015 Ministerstvo pro místní rozvoj nevyhodnotilo, údaje týkající se počtu veřejných zakázek za období ostrého provozu, tj. od 1. srpna do 31. prosince 2015, nebyly v době zpracování této práce publikovány. V současné době není používání NEN povinné, ale uvažuje se o zavedení povinnosti jeho používání pro všechny ústřední orgány státní správy a jim podřízené organizace. K 31. březnu 2016 bylo v NEN evidováno celkem 156 aktuálních veřejných zakázek, z nichž 71 bylo zadáno, 25 plánováno, sedm zrušeno a 52 nebylo k uvedenému datu ukončeno. Ke stejnému datu bylo v NEN zaregistrováno 286 zadavatelů, 193 dodavatelů a 50 profilů, z nichž čtyři byly zneplatněny Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok op. cit, 2015, s Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, vyhodnocení efektivity fungování a návrh dalšího postupu využívání elektronických tržišť veřejné správy a návrh povinného používání NEN [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016, s. 73 [cit ]. 37 Seznam zadávacích postupů NEN [online]. Portál NEN. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016 [cit ]. 20

21 Ministerstvo pro místní rozvoj jako správce NEN zpracovalo strategii elektronizace pro období let 2016 až 2020, ve které předpokládá postupné zavedení povinného používání NEN pro všechny subjekty od 30. června Zároveň připouští, že zavedení povinného používání NEN pro všechny subjekty by bylo nad rámec požadavků evropských zadávacích směrnic. Správce NEN se tedy muset snažit motivovat subjekty k dobrovolnému používání NEN a to např. tím, že garantuje shodnost NEN s účinnou právní úpravou, metodickou podporu, školení, nízké náklady za používání NEN. Rovněž deklaruje, že NEN bude v budoucnosti provázán s elektronickou fakturací. Vznik NEN je od samotného počátku zpochybňován jednak z hlediska jeho potřebnosti a jednak z ekonomického hlediska. Opakovaně je diskutována otázka vysokých provozních nákladů NEN a také jeho opodstatněnost a potřebnost s ohledem na počet již existujících elektronických nástrojů. NEN je vytýkána zejména jeho zastaralost, neboť byl vyvíjen dle požadavků koncepce elektronizace z období let 2009 a Je zpochybňována jeho dostatečná funkčnost, aplikace se potýká s poruchovostí a pomalou odezvou. Rovněž vizuální podoba NEN je zastaralá. V souvislosti s přípravovou nového zákona o zadávání veřejných zakázek není jasné, zda a s jakou rychlostí bude NEN upraven po schválení zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj připouští, že také metodická podpora NEN není zatím dostatečná a bude vytvářena až v návaznosti na nově přijatý zákon. V souvislosti s uvažovaným zavedením povinného používání NEN upozorňuje odborná veřejnost na vznik dodatečných nákladů na straně zadavatelů, které se budou týkat nejen zajištění provozu softwaru, přeškolení zaměstnanců na obsluhu NEN, ale také zajištění přesunu dat o veřejných zakázkách ze stávajících systémů do NEN a nemožnost 38 Znepokojivé informace o připravovaném Národním elektronickém nástroji, které se jinde nedozvíte [online]. Nenen.cz, Projekt NE-NEN, 2016 [cit ]. 21

22 integrace NEN se stávajícími systémy zadavatelů. Zadavatelé rovněž upozorňují, že v předcházejících letech vynaložili na pořízení stávajících elektronických nástrojů nemalé finanční prostředky. 39 Nejen z výše uvedených důvodů je počet registrovaných zadavatelů a dodavatelů na NEN zatím spíše symbolický a nelze předpokládat, že v nejbližších měsících dojde k nějakému výraznému nárůstu zájmu o používání NEN. Osobně se domnívám, že projekt NEN a důvody jeho vzniku jsou přínosem pro rozšíření elektronizace veřejných zakázek a zvýšení efektivnosti jejich zadávání. K jeho vzniku a spuštění však mělo dojít dříve, než byla zavedena povinnost ústředních orgánů státní správy a jim podřízených organizací nakupovat vybrané komodity přes elektronická tržiště. Motivace zadavatelů a dodavatelů využívat tento elektronický nástroj by tak byla mnohem silnější a veřejné zakázky mohly být zadávány v rámci jednotného elektronického nástroje a nikoliv prostřednictvím několika již existujících individuálních elektronických nástrojů. V rámci NEN by se registrovalo více dodavatelů, kteří by měli přehled nejen o veřejných zakázkách zadaných v režimu zákona o veřejných zakázkách, ale rovněž i o veřejných zakázkách malého rozsahu. Náklady na provoz elektronických tržišť hrazené Ministerstvem pro místní rozvoj by klesly o finanční prostředky hrazené provozovatelům elektronických tržišť veřejné správy Elektronické nástroje (elektronická tržiště) Elektronické tržiště je elektronický nástroj pro podporu operativních nákupů podle aktuálních potřeb zadavatelů. Jedná se o webovou aplikaci, která umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek, 40 jako 39 Projekt NE-NEN, 2016, op. cit. 40 Zpráva o plnění Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 za rok 2014 [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 5 [cit ]. 22

23 jsou veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní veřejné zakázky zadané ve zjednodušeném podlimitním řízení a veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy. Mezi hlavní cíle elektronických tržišť patří zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, dosažení úspor snížením cen nakupovaných komodit a snížení transakčních nákladů zadávacího procesu u zadavatelů a dodavatelů. Elektronická tržiště provozují externí subjekty na základě koncesních smluv. Náklady na jejich provoz hradí Ministerstvo pro místní rozvoj, předpokládanou částku nákladů za pět let provozu vyčíslilo na 352 mil. Kč bez DPH. 41 V průběhu roku 2012 bylo spuštěno celkem pět elektronických tržišť (z toho pouze dvě v plánovaném termínu k 1. červenci 2012), k datu 29. února 2016 jsou spuštěna dvě. K 31. prosinci 2014 bylo na elektronických tržištích zaregistrováno celkem 641 zadavatelů, z nichž podstatnou část tvoří tzv. povinné subjekty ústřední orgány státní správy a jim podřízené organizace. 42 Tabulka č. 1 Přehled elektronických tržišť veřejné správy Provozovatel Česká pošta Český trh Sdružení Tendermarket Syntaxit Vortal Název tržiště Centrum veřejných zakázek Český trh elektronické tržiště Tendermarket Gemin.cz vortalgov Datum spuštění Datum ukončení spuštěno spuštěno Zdroj: Portál veřejných zakázek vlastní zpracování 41 Věstník NKÚ č. 2/2014. Nejvyšší kontrolní úřad [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, s. 217 [cit ]. 42 Zpráva o fungování elektronických tržišť za rok 2014 [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015, s. 20 [cit ]. 23

24 tržiště. 44 Četnost využití elektronických tržišť veřejné správy v jednotlivých Usnesení vlády č. 343 ze dne 10. května 2010 stanovilo okruh subjektů veřejné správy, které byly povinny realizovat nákupy vybraných komodit 43 a služeb přes elektronická tržiště po ukončení jejich zkušebního provozu. Tato povinnost se v současné době vztahuje na ústřední orgány státní správy a jimi podřízené organizace (organizační složky státu a příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány státní správy) a jimi pořizované nákupy přesahující hodnotu 50 tis. Kč. Ostatní zadavatelé mohou využívat elektronická tržiště dle svého uvážení dobrovolně. Nejvyšší kontrolní úřad v kontrolním závěru ke kontrolní akci č. 13/24 konstatoval, že vláda sice stanovila povinný okruh zadavatelů pro realizaci nákupů prostřednictvím elektronických tržišť, ale již nenastavila kontrolní a sankční mechanismus pro kontrolu dodržování této povinnosti. Někteří zadavatelé tuto povinnost v prvním roce fungování elektronických tržišť nedodrželi a realizovali nákupy nad 50 tis. Kč mimo elektronická letech jejich provozu a náklady na jejich provoz hrazené Ministerstvem pro místní rozvoj jednotlivým provozovatelům elektronických tržišť uvádí tabulky č. 2 a č. 3. Tabulka č. 2 - Četnost využití elektronických tržišť veřejné správy za roky 2012, 2013 a 2014 Veřejné zakázky Počet zadaných VZ 2012* VZ s předpokládanou hodnotou nižší než 5 tis. Kč VZ s předpokládanou hodnotou nad 5 tis. Kč Celkem Zdroj: Zprávy o fungování elektronických tržišť za roky 2012, 2013, 2014 * Údaj je za období od do Příloha č. 1 usnesení vlády ze dne 15. června 2011 č Věstník NKÚ č. 2/2014. Nejvyšší kontrolní úřad [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, s [cit ]. 24

25 Tabulka č. 3 - Porovnání nákladů na provoz elektronických tržišť s hodnotou zadaných zakázek Veřejné zakázky s hodnotou nejméně 5 tis. Kč / rok Hodnota zadaných VZ v mil. Kč s DPH Náklady na základní služby el. Tržišť v mil. Kč s DPH Podíl nákladů na hodnotě zadaných VZ 2012 * 1 176,22 9,81 0,83% ,50 31,40 0,78% ,31 36,65 0,63% Zdroj: Zprávy o fungování elektronických tržišť za roky 2012, 2013, 2014 * Údaj je za období od do Při spuštění elektronických tržišť odhadovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, že v prvním roce provozu dosáhnout zadavatelé úspor ve výši 1,2 mld. Kč, ve druhém pak 2,1 mld. Kč. Tento odhad vycházel mj. i z předpokladu, že elektronická tržiště budou ve velké míře využívána rovněž ostatními zadavateli, nikoliv jen povinnými. Tento předpoklad se však v letech nenaplnil. Po ukončení prvního, resp. druhého roku provozu elektronických tržišť, Ministerstvo pro místní rozvoj nevyhodnotilo, zda bylo předpokládaných úspor dosaženo či nikoliv, neboť k provedení této analýzy nemělo potřebnou součinnost ostatních povinných zadavatelů. 45 Nejvyšší kontrolní úřad vyčíslil skutečnou výši dosažených úspor v prvním roce fungování elektronických tržišť na částku 320 mil. Kč bez DPH a to na základě porovnání předpokládaných a realizovaných smluvních cen a zohlednění výdajů uhrazených Ministerstvem pro místní rozvoj provozovatelům elektronických tržišť. 46 Jedním z důvodů proč nebylo dosaženo předpokládané částky úspor finančních prostředků, může být i skutečnost, že se u povinných zadavatelů stále vyskytují případy, kdy jsou nákupy vybraných komodit 45 Věstník NKÚ č. 2/2014. Nejvyšší kontrolní úřad [online]. Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, s. 224 [cit ]. 46 Nejvyšší kontrolní úřad, 2014, op. cit, s

26 realizovány mimo elektronická tržiště. Vzhledem k tomu, že sankci za tento postup povinných zadavatelů lze uložit pouze na základě zákona a současná právní úprava veřejných zakázek uložení této sankce neupravuje, lze pouze apelovat na osobní zodpovědnost těch zaměstnanců, kteří jsou pověřeni realizací nákupů vybraných povinných komodit. Přínosem elektronických tržišť je nejen úspora finančních prostředků zadavatelů, ale rovněž už samotná existence určité evidence veřejných zakázek malého rozsahu, která přispívá ke zvýšení transparentnosti jejich zadávání Zhodnocení využívání elektronických tržišť Jako jeden z argumentů pro spuštění elektronických tržišť veřejné správy uvádělo Ministerstvo pro místní rozvoj dosažení úspor veřejných prostředků. Jak již bylo v předchozím textu zmíněno, Ministerstvo pro místní rozvoj vyčíslilo ve Strategii elektronizace veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 předpokládanou částku úspor ve výši až 50 mld. Kč. K posouzení, zda byla tato predikce naplněna, či nikoliv, by ovšem bylo nezbytné, aby všechny povinné subjekty realizující nákupy prostřednictvím elektronických tržišť důsledně sledovaly a vyhodnocovaly efektivnost svých nákupů, a to např. porovnáním výše předpokládaných a skutečně realizovaných cen, za které byly jednotlivé komodity a služby pořízeny. Vyčíslení částky dosažených úspor a vyhodnocení efektivity nákupů je patrné spíše u zadavatelů v soukromém sektoru, ve veřejné správě je spíše výjimečné. Strategie elektronizace pro období let 2016 až 2020 neuvádí, zda se v předcházejícím období, tj. za období let 2011 až 2015, podařilo naplnit výši očekávaných úspor, případně jaké výše úspor bylo skutečně dosaženo. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádělo při spuštění elektronických tržišť zejména očekávané přínosy a výhody vyplývající z jejich využívání. 26

27 Již méně nebo téměř sporadicky byly zmiňovány i případné nevýhody a očekávané náklady na straně zadavatelů. Zadavatelé museli vynaložit nejen náklady na pořízení vhodného komunikačního a softwarového vybavení, zajištění certifikovaných elektronických podpisů, ale také museli vynaložit náklady na proškolení a vzdělávání těch zaměstnanců, kteří obsluhují příslušné elektronické nástroje a jejich prostřednictvím realizují faktický nákup komodit a služeb. Zaměstnanci pověření k realizaci nákupů musí disponovat i nezbytnou znalostí zákona o veřejných zakázkách a s ním souvisejících prováděcích předpisů. Rovněž musí neustále sledovat případné změny legislativy. V prvním roce provozu elektronických tržišť byl zájem ze strany zadavatelů o jejich využívání nižší, než se předpokládalo. Jedním z důvodů byla i nepřipravenost zadavatelů z hlediska potřebného technického vybavení, ale i personálního zajištění. Uživatelé elektronických tržišť se rovněž potýkali s prvotními problémy spojenými se spuštěním elektronických tržišť. V dalších letech fungování elektronických tržišť došlo k nárůstu aktivity zadavatelů a navýšení smluvní hodnoty zakázek převyšující 4 mld. Kč. 47 I přesto se zadavatelé setkali s případy, kdy ceny komodit nebo služeb nakoupených přes elektronické tržiště nebyly výhodnější oproti cenám mimo tato tržiště. Zadavatelé tak při některých nákupech nedosáhli na nižší ceny a s tím související očekávané úspory finančních prostředků. V současné době je 95% trhu veřejných zakázek soustředěno v elektronických tržištích TENDERMARKET (75%) a Gemin (20%) Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR. Závěrečná zpráva o výsledcích dotazníkového šetření za rok 2014 [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014, s. 33 [cit ]. 48 Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, vyhodnocení efektivity fungování a návrh dalšího postupu využívání elektronických tržišť veřejné správy a návrh povinného používání NEN [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016, s [cit ]. 27

28 V příloze této bakalářské práce uvádím statistické údaje o veřejných zakázkách z elektronického tržiště Gemin, zpracované společností QCM s. r. o., která poskytuje technickou podporu provozovateli tržiště společnosti SYNTAXIT, s. r. o., za období let 2012 až Ze statických údajů vyplývá, že počet veřejných zakázek realizovaných prostřednictvím tohoto tržiště rostl pozvolna. V roce 2012 bylo zadáno pouhých zakázek v celkové smluvní hodnotě téměř 261 mil. Kč bez DPH, u kterých ústřední orgány státní správy a jimi podřízené organizace dosáhly úspory finančních prostředků ve výši 58,53 mil. Kč. Tato úspora byla vyčíslena porovnáním předpokládaných a skutečných cen veřejných zakázek. Relativně nízký počet zadaných zakázek odpovídá skutečnosti, že elektronické tržiště bylo spuštěno až k 1. červenci 2012, jedná se tedy o data za šest měsíců provozu. V porovnání s rokem 2012 došlo v roce 2013 k nárůstu počtu realizovaných zakázek o více jak 42%, přičemž smluvní hodnota veřejných zakázek se více jak zdvojnásobila a výše finanční úspory za všechny zadavatele vzrostla o více jak 60%. Výrazný nárůst počtu realizovaných veřejných zakázek zaznamenalo elektronické tržiště Gemin v roce V tomto roce došlo nejen ke zvýšení počtu veřejných zakázek, ale rovněž uspořených finančních prostředků zadavatelů, shodně o více jak 40% oproti předchozímu roku. Nejvýraznější změnu zaznamenalo toto tržiště v roce 2014 v ukazateli hodnoty smluvní ceny veřejných zakázek, kdy dosáhlo objemu více jak 2,573 mld. Kč bez DPH. Tento vývoj pokračoval i v roce 2015, kdy došlo k dalšímu zvýšení počtu veřejných zakázek (13 473) a jejich smluvní hodnoty až na částku 3,18 mld. Kč bez DPH, avšak výše uspořených finančních prostředků zůstala na přibližně stejné úrovni jako v roce Došlo tedy k poklesu 28

29 průměrné částky realizované úspory na jednu veřejnou zakázku na tomto tržišti. Z výše uvedených statistických údajů lze vyvodit, že zejména v posledních třech letech se ze strany zadavatelů zvýšil zájem o realizaci nákupů prostřednictvím tohoto elektronického tržiště, což lze analogicky odvodit i na tržiště TENDERMARKET, které od okamžiku spuštění elektronických tržišť dosahuje největšího podílu na trhu veřejných zakázek a to jak z hlediska jejich počtu (více jak 180 tis. zakázek), tak jejich smluvní hodnoty (více jak 10 mld. Kč). 49 Jak již bylo dříve v textu uvedeno, povinné subjekty musí realizovat nákupy vybraných komodit přes elektronická tržiště. U některých nákupů došlo k situaci, že se povinnému subjektu nepodařilo zrealizovat nákup za ekonomicky výhodných cenových podmínek. Příkladem těchto neefektivních nákupů byl např. nákup pneumatik do služebních osobních vozidel pro Úřad na ochranu hospodářské soutěže nebo nákup chlorovodíku pro Ministerstvo obrany. V obou těchto případech byly nakupované komodity pořízeny prostřednictvím elektronického tržiště za výrazně vyšší cenu než cenu obvyklou a to z důvodu malého počtu doručených nabídek. 50 Z pohledu současné praxe veřejných zakázek se jedná o méně časté případy, kterým lze částečně předcházet kvalitní přípravou veřejné zakázky. Problémem elektronických tržišť je relativně nízký počet registrovaných dodavatelů. Tato skutečnost je omezujícím faktorem pro dosažení cenově výhodných nabídek. 49 Tendersystems. Tendermarket. Tendersystems.cz [online]. Tendersystems, [cit ]. 50 blíže viz LITTERA, Ondřej. Antimonopolni-urad-nakupuje-predrazene-pneumatiky. Idnes.cz [online]. Mafra, publikováno [cit ]. 29

30 3. Aktuální problémy veřejných zakázek v praxi Zákon č. 137/2006 Sb. byl v průběhu své dosavadní účinnosti více jak dvacetkrát novelizován. I přes tento vysoký počet novel je tento zákon odborníky na veřejné zakázky hodnocen jako složitý, nepřehledný a v mnoha ustanoveních nejednoznačný. Nejednoznačnost některých ustanovení zákona je upřesňována na základě judikatury soudů a rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Z důvodu omezeného rozsahu bakalářské práce uvádím v dalším textu pouze některé vybrané problémy současné praxe Doručování námitek prostřednictvím datové schránky Jedním z problémů, se kterým se uchazeči o veřejnou zakázku setkávají a který řešil Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ve svých rozhodnutích, je problematika stanovení okamžiku doručení námitek uchazečem zadavateli veřejné zakázky prostřednictvím datové schránky. 51 Uchazeči o veřejnou zakázku podávající námitky proti postupu zadavatele se velmi často domnívají, že námitky jsou zadavateli doručeny okamžikem dodání dokumentu do datové schránky. Metodika zpracovaná Ministerstvem pro místní rozvoj a výkladová praxe ÚOHS však vychází z doslovného znění příslušných ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a automatizované konverzi dokumentů, které uvádějí, že dokument dodaný datovou schránkou je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu HARNACH, Jiří. Doručování námitek do datové schránky návrat do pravěku?. Časopis Veřejné zakázky v praxi. 2015, roč. 3, č. 3, s odst. 3 a 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. 30

31 Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud vydaly judikáty, ze kterých lze analogicky odvodit výklad k otázce okamžiku doručení dokumentu do datové schránky. 53 Krajský soud v Brně upozornil na nutnost předcházet situacím, kdy se zadavatel bude úmyslně vyhýbat přihlášení do datové schránky a tím i doručení námitek ze strany uchazeče o veřejnou zakázku. Harnach vyvozuje, že z judikatury soudů lze analogicky odvodit uskutečnění okamžiku doručení dokumentu dodáním do datové schránky. Chování zadavatele spočívající v bránění doručení námitek lze podle Harnacha hodnotit jako nesoučinnost, která je v rozporu se zásadou transparentnosti dle zákona o veřejných zakázkách. 54 Návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek včetně návrhů změn souvisejících právních předpisů řešení výše uvedeného problému neobsahuje. 55 Vzhledem k tomu, že návrhy na zahájení přezkumného řízení musí být doručovány Úřadu na ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo pomocí datové zprávy opatřené certifikovaným elektronickým podpisem, očekávala bych ze strany ÚOHS a Ministerstva pro místní rozvoj iniciativu navrhující změnu posuzovaného ustanovení zákona a metodiky tak, aby byl zmírněn striktně formalizovaný postup, který subjekty veřejných zakázek spíše odradí od používání elektronických komunikačních prostředků. S ohledem na rozvíjející se trend elektronizace veřejné správy a veřejných zakázek by byla změna problematického ustanovení velmi vhodná a subjekty veřejných zakázek vítána. 53 Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 64/2011 z , potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 57/2013 ze , a dále rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. A Afs 2/2013 z HARNACH, 2015, op. cit., s Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek [online]. Úřad vlády České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015 [cit ]. 31