Kulatý stůl Národního konventu o EU: Propaganda a ochrana bezpečnosti v kyberprostoru

Transkript

1 Kulatý stůl Národního konventu o EU: Propaganda a ochrana bezpečnosti v Vypracoval think-tank Evropské hodnoty 9. prosince 2016, Lichtenštejnský palác, Praha Kremlin Watch je strategický program thinktanku Evropské hodnoty, který má za cíl rozkrývat a čelit jednotlivým nástrojům hybridní války Ruské federace zaměřené proti liberálně-demokratickému systému.

2 1. Úvod Bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky změnila. Mnoho problémů v oblasti zajišťování míru, bezpečnosti a prosperity způsobuje v současné době nestabilita v zemích, jež bezprostředně sousedí s EU, a proměnlivý charakter nových hrozeb. Mezi nové hrozby patří i dezinformační kampaně a efektivní využití nepřátelské propagandy. Jejich původci mohou systematicky šířit nepravdivé informace, mimo jiné prostřednictvím cílených kampaní v sociálních médiích, a tím se snažit o radikalizaci jednotlivců, destabilizaci společnosti a politickou propagandu. Zásadní význam má proto schopnost reagovat na hybridní hrozby prostřednictvím kvalitní strategické komunikace. Odolnost společnosti je možné posílit zejména tím, že budou zajištěny okamžité konkrétní (ať už komunikační, právní či jiné) reakce a že se výrazně zlepší veřejné povědomí o hybridních hrozbách. Na evropské úrovni je strategická komunikace stále častěji skloňovaným pojmem. NATO v roce 2014 otevřelo v Rize Centrum excelence pro strategickou komunikaci a Evropská unie má od loňského roku v rámci Evropské služby pro vnější činnost skupinu pro boj s dezinformacemi EU East StratCom Team. Vedle něj také v rámci EEAS existuje odlišně tematicky zaměřený Arab StratCom Team. Členské státy EU byly dále ve společném sdělení vysoké představitelky a Komise k hybridním hrozbám letos na jaře požádány, aby vypracovaly národní kontaktní body, které by se měly věnovat hybridním hrozbám, tedy tématu širšímu, než jsou dezinformační operace, ale také je zahrnujícímu. Mělo by jít o takzvané hybrid fusion cells. Terčem dezinformačních kampaní je i Česká republika. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2015 upozorňuje především na ruské informační působení v českém prostoru. Propagandou a dezinformačními kampaněmi se zabývá i probíhající Audit národní bezpečnosti a předseda vlády ČR s ministrem vnitra ČR oznámili vznik Centra pro boj s terorismem a hybridními hrozbami, které by mělo začít fungovat k prvnímu lednu příštího roku a jehož jedním z úkolů bude právě i oblast strategické komunikace. Kromě toho Audit doporučuje, aby byla zřízena pracoviště i na dalších příslušných úřadech pro hodnocení dezinformačních kampaní a jiných projevů vlivu cizí moci a aby byl nastaven mechanismus vyhodnocování poznatků o působení cizí moci v rámci vzájemné spolupráce a koordinace navrhovaných opatření mezi orgány státní správy. V tuto chvíli je pro Českou republiku důležité, aby disponovala funkční strukturou, která bude schopna obecně na hybridní hrozby reagovat, a aby vypracovala či identifikovala výše zmíněné mechanismy a aplikovala je na národní úrovni. V tomto procesu bude zásadní také účinná spolupráce se zeměmi, které se touto problematikou zabývají dlouhodobě, jsou vystaveny podobným hrozbám a vzhledem ke své rozloze a počtu obyvatel se ČR podobají, jedná se například o skandinávské a pobaltské státy. 1

3 Diskuzní otázky pro kulatý stůl: A) Na jakých principech by měl být postaven český národní systém obrany proti dezinformačním operacím? Jaké instituce a orgány by do něj měly být zapojeny? Na jakých zásadách by měla být postavena spolupráce zúčastněných organizací? B) Jaká konkrétní opatření by Česká republika, potažmo Evropská unie, měla v oblasti odhalování a obrany proti dezinformačním operacím činit? Jakým krokům by se naopak měla vyhnout? 2. Definice: Nepřátelská propaganda a dezinformační operace Pro přesné pochopení tématu je vhodné nejdříve představit definici jednotlivých pojmů. Dezinformace je podle Oxfordského slovníku 1 informace, která není pravdivá a jejímž účelem je zmást, zejména propaganda připravená státem vůči jinému státu, nebo médii. Existuje důležitý rozdíl mezi dezinformací a misinformací v případě dezinformace musí být evidentní vůle vědomě mást, u misinformace může jít o nevědomý omyl 2. Odhalení úmyslu je v mediální praxi často náročné, nicméně právě proto je důležitý kontext politická profilace dané série informací, nebo pozadí a cíle autora. Výkladový slovník pojmů souvisejících s dezinformačními kampaněmi 3 tedy nabízí praktičtěji použitelnější kritérium pro hodnocení úmyslu: Důležitou podmínkou dezinformace je záměr zmást jejího příjemce. Tím se dezinformace liší od misinformace, která může vzniknout omylem nebo nevědomostí toho, kdo špatnou informaci poskytnul. Při praktickém odhalování informací můžeme jen málokdy přesně vědět, co původce lživé informace skutečně zamýšlel. Všeobecně se však dá říci, že pokud se obsah sdělení prokáže jako nepravdivý a nesprávný a jeho šiřitel na to byl upozorněn, a přesto jej neopravil či nevysvětlil, lze jej označit za záměrnou dezinformaci. 1 Oxford Dictionary, WWW: 2 Lewandowsky, S., Stritzke, W., Freund, A., Oberauer, K., and Krueger, J (2013).: Misinformation, disinformation, and violent conflict: From Iraq and the War on Terror to future threats to peace, American Psychologist, Vol 68(7), Oct 2013, Víchová V., Rudolf, Sibirský, Evropské hodnoty, Výkladový slovník pojmů souvisejících s dezinformačními kampaněmi, , WWW: 2

4 V expertní komunitě je využíván řetězec kritérií představený 4 Benem Nimmem, podle kterého lze v rychlé mediální praxi prověřit rámcovou důvěryhodnost předložené informace na základě tří procesních kritérií: 1) Ověřitelnost přednesené informace (například z dalších na původním zdroji nezávislých zdrojů) 2) Vyváženost zdrojů a politického zabarvení odpovídající realitě 3) Kredibilita zdroje či expertů, kteří jsou v textu obsaženi Za dezinformační operaci či dezinformační kampaň pak můžeme označovat systematickou a cílenou snahu aktéra využívajícího dezinformaci jako nástroj k prosazování svých politických cílů a zájmů. Dalším obvykle užívaným termínem je propaganda. Propaganda je dle definice úmyslná, systematická snaha formovat vnímání, manipulovat poznávání, řídit chování a ovlivňovat názory a emoce za účelem dosažení odezvy odpovídající požadovanému záměru propagandisty 5. Tento termín má mnohem širší pojetí a může být považován za mnohoznačný, proto se například mezinárodní instituce, jako je EU (rozhodnutí Rady EU ve formátu pro zahraniční věci z března 2015), uchylují spíše k užití termínu dezinformace. V tomto případě lze konstatovat, že dezinformační operace jsou synonymem pro termín černá propaganda. V praxi je možné rozlišovat tři druhy propagandy 6 : Bílá propaganda: Víme, odkud pochází a kdo je autorem. Podává převážně pravdivé zprávy informačního charakteru, které však jasně sdělují, kdo je dobrý a kdo je zlý, tedy i kdo podává správné informace a zastává nejlepší názory. Jednalo se například o vysílání Hlasu Ameriky za studené války. Černá propaganda: Zdroje nejsou známé nebo odkazují k neexistující autoritě, vytvářejí a rozšiřují lži, klamy a podvody s cílem dosažení svého záměru. Šedá propaganda: Leží někde uprostřed mezi dvěma předchozími. Zdroj informací může a nemusí být přesně určen a přesnost obsahu sdělení je nejasná. Šedá propaganda bývá užívána k ospravedlňování vojenských akcí (např. Sověti ji užili k ospravedlnění invaze do Afghánistánu). Pokud budeme hovořit o nepřátelské propagandě nebo nepřátelských dezinformačních operacích, je potřeba vyjasnit vůči jakému referenčnímu objektu jsou tyto aktivity nepřátelské. Z pohledu České republiky jde o zájmy státu, jak je definuje platná Bezpečnostní strategie schválená vládou v roce Nimmo B., Identifying disinformation: an ABC, Institute for European Studies, , WWW: 5 Gareth S. Jowett Victoria O Donnell, Propaganda and Persuasion, Thousands Oaks. nebo NATO NATO Glossary of terms and definition. WWW: 6 Víchová V., Rudolf, Sibirský, Evropské hodnoty, Výkladový slovník pojmů souvisejících s dezinformačními kampaněmi, , WWW: 3

5 Obecně lze z výročních zpráv českých zpravodajských služeb konstatovat, že nejaktivnějším aktérem v oblasti dezinformačních a vlivových operací na českém území je Ruská federace. Její aktivity jsou také empiricky pozorovatelné, a proto v českém prostředí nalezneme řadu publikací, které se jednotlivým aspektům tohoto působení věnují. Mezi další aktéry na tomto poli působící lze jmenovat Čínu nebo Irán. Západoevropské státy dále čelí zejména informačnímu vlivu Islámského státu, jehož aktivity směrem do ČR jsou v současné době limitované. Na alianční úrovni lze konstatovat, že oblast strategické komunikace, která by měla nabízet možnosti reakce právě na různé dezinformační operace, je rozdělena primárně na reakci vůči aktivitám Ruské federace a Islámského státu. Tomu například odpovídá odborná produkce NATO STRATCOM COE. Nicméně většina nepřátelských aktivit, které jsou dnes vykonávány vůči zájmům ČR, může být do budoucna vykonávána i dalšími státními a nestátními aktéry. Proto nastavení národního systémů obrany proti nepřátelským dezinformačním aktivitám nezávisí pouze na jednání dnes nejaktivnějšího aktéra, ale na obecně platných postupech vůli libovolným aktivitám tohoto typu. Pro účely této publikace předpokládáme zjednodušený přehled typů empiricky pozorovatelných nepřátelských aktivit, které napadají konkrétní zájmy České republiky, tudíž je označujeme za nepřátelské. Tabulka 1: Typy nepřátelských aktivit jednajících proti zájmům České republiky v oblasti dezinformačních operací a Zájem republiky Politická ČR České nezávislost Typ zájmu dle BS ČR 2015 Typ aktivit nepřátelsky jednajících proti zájmu ČR dle BIS 7 (2015) Životní zájem ČR Cílem ruského informačního působení v českém prostoru bylo ( ) ovlivnění vnímavosti a myšlení českého publika a oslabení vůle společnosti k odporu či konfrontaci (informační a dezinformační zahlcení publika, relativizace pravdy a objektivity, prosazení motta všichni lžou ); vyvolávání či přiživování vnitro-společenských a vnitropolitických tenzí v ČR (zakládání loutkových organizací, skrytá i otevřená podpora populistických či extremistických entit). Posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby Strategický zájem ČR Cílem ruského informačního působení v českém prostoru bylo ( ) narušování vnitřní soudržnosti a akceschopnosti NATO a EU (pokusy o subverzi česko-polských vztahů, dezinformace a poplašné informace očerňující USA a NATO, dezinformace vytvářející virtuální hrozbu války s Ruskem). 7 Výroční zpráva BIS za rok 2015, WWW: 4

6 Podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi Strategický zájem ČR Cílem ruského informačního působení v českém prostoru bylo ( ) poškození pověsti Ukrajiny a její mezinárodní izolace (zapojením českých občanů a organizací do Ruskem skrytě řízených vlivových operací na Ukrajině či proti ní). Zajištění kyberezpečnosti obrany ČR a Strategický zájem ČR V oblasti státem řízené či podporované kyberšpionáže představují nejzávažnější hrozby pro ČR Ruská federace a Čínská lidová republika. Vzhledem k omezenému rozsahu tohoto podkladového materiálu není možné představovat jednotlivé empirické poznatky o fungování nepřátelských dezinformačních operací na české a evropské scéně. Tyto poznatky lze nalézt v týdenním produktu EEAS East STRATCOM týmu s názvem Disinformation Review, v pravidelných studiích NATO STRATCOM Center of Excellence nebo například v komplexnějších studiích think-tanku CEPA 8, středoevropských dvoutýdenních středoevropských přehledech Information War Monitor, pracích Prague Security Studies Institute či think-tanku Evropské hodnoty 9. 1) Aktuální stav reflexe hrozby dezinformačních operací členskými státy EU a NATO Reakce jakéhokoliv uskupení či státu na danou hrozbu lze pozorovat jak na úrovni koncepčních dokumentů, tak následně v úrovni praktických opatření a policies. Členské státy EU na probíhající agresi ze strany Ruské federace pomocí dezinformačních kampaní reagovaly v březnu 2015 formou závěrů Evropské rady 10, které zdůraznily nutnost reagovat na probíhající dezinformační kampaně Ruska. V červnu 2015 byl představen Akční plán strategické komunikace 11, který stanovil tři základní okruhy činnosti: 1) Efektivní komunikace a podpora politik EU směrem k Východnímu partnerství 2) Posilování mediálního prostředí, včetně podpory pro nezávislá média 3) Posilování povědomí veřejnosti o dezinformačních aktivitách vnějších aktérů, zlepšení kapacity EU pro předvídání a reakci na tyto aktivity 8 Pomerantsev, Lucas, CEPA. Winning the Information War. WWW: 9 Janda, Kundra, Evropské hodnoty. Schéma vlivu Ruské federace v ČR, WWW: content/uploads/2016/08/sch%c3%89ma-fungov%c3%81n%c3%8d-vlivu-rusk%c3%89-federace-v- %C4%8CESK%C3%89-REPUBLICE.pdf 10 European Council Conclusion, , WWW: 11 EU Action Plan on Strategic Communication, Ref. Ares(2015) /06/2015, WWW: 5

7 Tým EEAS East STRATCOM začal fungovat v září 2015, figuruje v něm i český zástupce, který je zodpovědný za koordinaci týdenního analytického produktu Disinformation Review. V červnu 2016 byla představena European Union Global Strategy 12, která hovoří o nutné schopnosti EU nabízet rychlé a faktické reakce na dezinformace. Důležitým milníkem také bylo schválení zprávy o strategické komunikaci a propagandě třetích stran plénem Evropského parlamentu v listopadu 2016 (zpráva je také známá jako Fotyga Report podle své zpravodajky). Tato rezoluce přímo jmenuje jako hrozbu aktivity Ruské federace a ISIS. NATO na dezinformační operace reaguje minimálně třemi způsoby. Zaprvé jde o implementaci strategické komunikace na úrovni mluvčího, generálního tajemníka, jeho náměstků či vojenských představitelů. Zadruhé jde o každodenní práci týmu strategické komunikace, který působí při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (NATO SHAPE). Zatřetí jde o práci v oblasti výzkumu a tréninku prováděnou Center of Excellence pro strategickou komunikaci (NATO STRATCOM COE), které bylo založeno v roce Česká republika v tomto týmu má od podzimu 2016 svého zástupce, avšak stále není formálním členem (tzv. sponsoring nation), tudíž má na směřování aktivit Centra limitovaný vliv. Spojenci ČR hrozbu dezinformačních operací řízených či nepřímo podporovaných Ruskou federací na koncepční úrovni popisují buď ve svých strategických dokumentech, slovy představitelů vlád nebo ve veřejných částech zpráv svých zpravodajských služeb. Bulharská výroční zpráva o stavu národní bezpečnosti z roku hovoří o pokusech cizích vlád o ovlivňování veřejného mínění pomocí dezinformací, propagandy, mediální manipulace, užití sociálních sítí a populistických stran. Podobné formulace najdeme například ve výroční zprávě finské zpravodajské služby SUPO za rok 2015 nebo polské kontrarozvědky ABW za rok Explicitní popis zpravodajských a dezinformačních aktivit Ruské federace lze nalézt ve také ve veřejných zprávách zpravodajských služeb Litvy, Lotyšska a Estonska. Velmi detailní přehled a popis ruských dezinformačních aktivit lze nalézt ve zprávě 14 Výboru pro obranu britského House of Commons. Kromě obecného konstatování, že Ruská federace užívá propagandu a dezinformace či psychologické operace, se britští zákonodárci zabývali i užitím dezinformací ruským režimem dovnitř Ruska, což má za cíl vytvořit upravený obraz nepřítele (NATO) a mobilizovat ruské občany proti západnímu světu. Využití dezinformací a kyberútoků Ruskem s cílem manipulovat veřejné míněné se dostává i na nejvyšší politickou agendu. Nizozemský ministr zahraničí Bert Koenders se nechal slyšet 15, že ruská vláda (...) šíří dezinformace jak doma, tak v zahraničí. 12 European Global Strategy, EEAS, 2016, WWW: 13 Bulgarian Yearly Report on Stage of National Security, 2015, WWW: 0%97%D0%90%20%D0%A0%D0%95%D0%A8.-%D0%9D%D0%90%D0%A6.%D0%A1%D0%98%D0% %20%D0% pdf 14 House of Commons, Defence Committee, Russia: Implications for UK defence and security, , WWW: 15 Bert Koenders, Speakers of Russian also have the right to a free press, , WWW: 6

8 V listopadu 2016 německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila 16, že už nyní se musíme vypořádávat s informacemi z Ruska nebo internetovými útoky ruského původu, nebo se zprávami, které pocházejí z nepravdivých informací. Podle německé kancléřky to může ovlivnit (německé) volby. Z diskuze o agresivním Rusku se tak stává debata o udržení národní suverenity proti nepřátelským aktivitám zvenčí. Česká republika a její bezpečnostní aparát se této hrozbě na koncepční úrovni věnuje v Bezpečnostní strategii ČR schválené vládou v roce 2015 v návaznosti na ruskou anexi Krymu a agresi na východní Ukrajině. Bezpečnostní strategie ČR v kapitole Bezpečnostní hrozby hovoří o propagandě využívající tradiční i nová média, zpravodajských dezinformačních akcích, (či) o kyberútocích. Tradiční popis nepřátelských aktivit ruských zpravodajských služeb na českém území je možné nalézt ve výročních zprávách BIS. Ta za rok 2015 konstatuje, že infrastruktura vybudovaná pro stávající účely nezmizí s koncem uvedených krizí, ale může být kdykoliv použita k destabilizaci či manipulaci české společnosti či politické scény, pokud to bude v zájmu Ruska. Podle české kontrarozvědky cílem ruského informačního působení v českém prostoru v roce 2015 bylo zejména: oslabení informačního potenciálu země (utajená infiltrace českých médií, internetu a masivní produkce ruské státem řízené distribuce propagandy a dezinformací); posilování informační rezistence ruské společnosti (prefabrikované dezinformace z českých zdrojů pro ruské publikum); ovlivnění vnímavosti a myšlení českého publika a oslabení vůle společnosti k odporu či konfrontaci (informační a dezinformační zahlcení publika, relativizace pravdy a objektivity, prosazení motta všichni lžou ); vyvolávání či přiživování vnitro-společenských a vnitropolitických tenzí v ČR (zakládání loutkových organizací, skrytá i otevřená podpora populistických či extremistických entit); narušování vnitřní soudržnosti a akceschopnosti NATO a EU (pokusy o subverzi česko-polských vztahů, dezinformace a poplašné informace očerňující USA a NATO, dezinformace vytvářející virtuální hrozbu války s Ruskem); poškození pověsti Ukrajiny a její mezinárodní izolace (zapojením českých občanů a organizací do Ruskem skrytě řízených vlivových operací na Ukrajině či proti ní). Na koncepční úrovni je reakce ČR zhmotněna v rámci vládního Auditu národní bezpečnosti, který probíhá od podzimu 2015 do konce roku Na úrovni zásadních bezpečnostních hrozeb bylo identifikováno jedenáct fenoménů, přičemž dva se konkrétně týkají tématu hybridních hrozeb či jedné 16 The Guardian, Russian cyber attacks could influence German election, , WWW: 7

9 jejich nevojenské složky dezinformačních operací. Jde o kapitolu Působení cizí moci (vedená MVČR 17 ) a kapitolu Hybridní hrozby (vedená MOČR). Tyto kapitoly se věnují jak analýze hrozeb, tak připravenosti české bezpečnostní infrastruktury či rozložení kompetencí a gescí jednotlivých vládních institucí. Přestože závěry a opatření vycházející z Auditu národní bezpečnosti by měly být vládou schváleny až na konci roku 2016, již v květnu 2016 bylo předsedou vlády a ministrem vnitra oznámeno jedno z opatřeních vytvoření Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) na MVČR. CTHH by mělo začít fungovat od ledna V akcentaci této hrozby je patrná i shoda mezi českými silovými ministry: Nemám pochyb o tom, že Rusko nachází cesty jak financovat [nacionalistickou a euroskeptickou pravici], říká 18 ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Audit [národní bezpečnosti] nám už teď odhalil, že je nutné, aby stát měl centrum, které bude komplexně monitorovat teroristické a hybridní hrozby i tzv. propagandu cizí moci, prohlásil 19 ministr vnitra Milan Chovanec. Ruská strana [do propagandy] investuje opravdu obrovité i finanční prostředky a já myslím, že je to patrné komukoliv, kdo se pohybuje i v naší republice v tom prostoru, tvrdí 20 ministr obrany Martin Stropnický. 3. Specifika českého prostředí a očekávaný typ hrozeb Než dojde k samotné diskuzi o nastavení českého národního obranného systému proti dezinformacím a hrozbám v, je vhodné nejdříve provést představení specifik českého prostředí oproti jiným evropským státům a rámcovou kategorizaci hrozeb, na které by principiálně český systém měl být schopen reagovat. Mezi specifika českého prostředí patří: a) ČR geograficky nesdílí pozemní hranici s Ruskou federací. V současné době je operace Ruské federace pozemního vojenského charakteru na území ČR méně pravděpodobná než 17 Pro transparentnost je vhodné uvést, že Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty působí jako konzultant Auditu národní bezpečnosti pro tuto kapitolu. 18 The Financial Times, Czech Republic accuses Putin of backing EU s rightwing, , WWW: 19 Aktuálně.cz, Chovanec: Na vnitru od nového roku otevřeme centrum boje proti terorismu, , WWW: 20 Radiožurnál, Dvacet minut Radiožurnálu s Martinem Stropnickým, , WWW: 8

10 například v pobaltských státech. Tento fakt ovlivňuje vnitrostátní koordinaci, tedy to, které orgány budou vykonávat které aktivity. b) Za dominantní nástroje dezinformačních operací proti zájmům ČR lze považovat politické spojence Ruské federace a dezinformační projekty, převážně v. c) Role vlivu Ruské federace na českou extremistickou scénu se meziročně zvyšuje 21, je možné očekávat vývoj směrem ke stavu na Slovensku 22. Dochází ke vzniku a aktivitě paramilitárních skupin s extremistickými tendencemi, které mohou být hrozbou pro vnitřní bezpečnost ČR. d) ČR je už dnes terčem vlivových operací subjektů navázaných na Ruskou federaci, při nichž má ČR sehrát roli vhodné platformy pro reprezentaci zahraničně-politických zájmů RF uvnitř EU a NATO (například snaha o otevření tzv. konzulátu tzv. Doněcké lidové republiky v roce 2016). e) Velikost diplomatického zastoupení Ruské federace v ČR je dle BIS velmi disproporční a značná část ruských zpravodajských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise, přičemž jejich nedeklarování podle kontrarozvědky jednoznačně implikuje činnost, která ohrožuje bezpečnost a jiné oprávněné zájmy České republiky. f) Ruská komunita v ČR je v porovnání se situací jiných států relativně poklidná a hrozba fyzické agresivní akce od ní v současné době spíše nehrozí. To je odlišná situace od pobaltského regionu. g) Značná část dezinformačních aktivit sloužících zájmům Ruské federace je dnes vykonávána domácími aktéry. Na základě evropských zkušeností a známých poznatků, například z nepřátelského zasahování do nizozemského referenda o Asociační dohodě EU Ukrajina, referendu o brexitu, voleb v USA či Černé hoře, lze konstatovat, že systém české národní obrany by měl být schopen reagovat a čelit následujícím hrozbám: Tabulka 2: Kategorizace hrozeb, kterým by měl národní systém obrany se specifikami ČR čelit Typ hrozby proti zájmům ČR Empirický příklad Možná budoucí projekce Dezinformační a vlivové operace či kampaně směřující k manipulaci české veřejnosti Kauza hnědá bunda 23. Konspirace Možné masové dezinformační kampaně proti jednotlivým politickým entitám. 21 Pro porovnání: Čtvrtletní Zprávy o stavu extremismu v ČR, vydávané MVČR. 22 Slovenská krajně-pravicová extremistická scéna je v současné době lépe organizována a lze pozorovat trendy ve spolupráci jednotlivých subjektů, což bylo také podpořeno postupem subjektu podporujícího tyto aktivity na národní parlamentní úroveň. Slovenské paramilitární skupiny ( Slovenští branci ) také vykazují řádově větší aktivit než české paramilitární organizace, jsou také schopny organizovat letní tábory, pokusy o působení na slovenských školách v regionech v roce 2015, nebo tréninky od bývalých instruktorů ruských speciálních sil. 23 Neovlivni.cz, Blogger vystopoval, kdo stál za pražskou kampaní proti islámu a migraci, , WWW: 9

11 červená karta řízena USA 24. Dezinformační a vlivové operace se zahraničně-politickými cíli Vliv cizí moci na domácí extremistickou scénu, se zřetelem na paramilitární skupiny Kyberhrozby Špionáž a vlivové operace proti politickým a bezpečnostním institucím ČR Otevření tzv. konzulátu samozvané Doněcké lidové republiky v Ostravě. Napojení 25 bývalých instruktorů ruských speciálních sil Spetsnaz na skupinu Slovenští branci Kyberútoky na DNC nebo německý Bundestag. Česká kauza agenta Rachardža. Známé ruské zpravodajské operace na polském MO, nizozemském MZV, nebo v estonských zpravodajských službách. Využití ČR jako platformy pro ruské zahraničně-politické zájmy například pořádáním konference Dialog civilizací v Praze, nebo jednání extremistických sil v ČR. Možné snahy o finanční, materiální, či tréninkovou podporu českých paramilitárních skupin ze strany ruských nebo proxy-ruských entit. Útoky na protikandidáty proti Ruskou federací preferovaným politickým spojencům. Snahy o penetraci českých institucí s cílem získat citlivé informace o slabinách politických a bezpečnostních špiček pro budoucí použití jejich oponenty, kteří mají k Ruské federaci bližší vztah. Útoky na měkké cíle. 24 Echo24, Akce proti Zemanovi řídily USA, ruská propaganda jede, , WWW: 25 Political Capital Institute, Marching towards Eurasia. The Kremlin connections of the Slovak far-right, 2015, WWW: 10

12 4. Možnosti nastavení národního systému obrany proti dezinformačním operacím v kontextu evropských zkušeností Následující kapitola má za cíl předestřít možnosti, které lze použít pro sestavení českého národního systému obrany proti dezinformačním operacím s přihlédnutím k existujícím zkušenostem spojenců a partnerů. Vzhledem k neutajovanému charakteru tohoto materiálu nejsou z důvodů citlivosti uváděny explicitní empirické příklady autorům známé z praxe daných institucí v jiných státech, nýbrž jsou projektovány modelové možnosti 26. Nastavení národního systému obrany proti dezinformačním operacím principiálně musí zahrnovat rozdělení - (A) jaké aktivity proti hrozbám je třeba vykonávat, (B) kdo která instituce je má a bude vykonávat, (C) jaké kapacity a schopnosti k tomu potřebuje. I. Aktivity proti hrozbám Jako podklad pro diskuzi předkládáme přehled možných typů protiopatření aktivit proti hrozbám ohrožujícím zájmy ČR: Tabulka 3: Typy hrozeb a modelové typy protiopatření Typ hrozby proti zájmům ČR Možný typ protiopatření Dezinformační a vlivové operace či kampaně směřující k manipulaci české veřejnosti 1. Denní monitoring dezinformační scény v reálném čase 2. Schopnost orgánu v živém čase rozpoznat významnou dezinformaci, situaci zanalyzovat a navrhnout představitelům vlády či bezpečnostních složek možnosti pro reakci 3. Periodický přehled aktivit, rizik a trendů na dezinformační scéně 4. Vytvoření odpovědných gestorů a jejich kapacit ve vybraných institucích státní správy (závěr ANB) 5. Pravidelná jednání speciální skupiny komunikátorů zodpovědných za strategickou komunikaci z více institucí (například využíváno jedním skandinávským státem) 6. Efektivní platforma operativní komunikace mezi mluvčími jednotlivých institucí (například sdílení postupu pomocí šifrovaných komunikačních aplikací, využíváno v jednom baltském státě) 26 Empirický přehled aktivit jednotlivých STRATCOM týmů vybraných spojeneckých a partnerských institucí má k dispozici MVČR. Během konference STRATCOM SUMMIT v říjnu 2016 se v Praze setkali zástupci bezpečnostních institucí řady států a tento typ poznatků mezi sebou sdíleli. 11

13 Dezinformační a vlivové operace či kampaně směřující k manipulaci české veřejnosti 7. Ustanovení funkce poradce pro otázky národní bezpečnosti se specializací na dezinformační operace při kabinetu předsedy vlády s přímým přístupem k premiérovi (využíváno v jednom baltském státě) 8. Efektivní platforma spolupráce zodpovědných orgánů se zpravodajskými službami specificky zaměřená na působení cizí moci 9. Systematická školení a tréninky o dezinformačních a vlivových operacích pro součásti státní správy. 10. Vytvoření kapacity pro politicko-komunikační analýzu a zlepšování dlouhodobě používaných narativů pro komunikaci strategických zájmů států (například členství v EU a NATO). Dezinformační a vlivové operace se zahraničněpolitickými cíli Vliv cizí moci na domácí extremistickou scénu, se zřetelem na paramilitární skupiny Kyberhrozby Špionáž a vlivové operace proti politickým a bezpečnostním institucím ČR 11. Schopnost orgánu analyzovat zahraničně-politické dopady významnějších incidentů a dodávání doporučení k postupu z pohledu priorit zahraniční politiky ČR 12. Vytvoření funkčního pracovního kanálu pro předávání neutajovaných poznatků v reálném čase s partnerskými institucemi jak v ČR, tak v zahraničí. 13. Ustanovení zvláštního vyslance pro oblast strategické komunikace či hybridních hrozeb (již implementováno v Německu či Litvě) 14. Vybudování kapacity pro systematické vyhledávání dobrých zkušeností v této oblasti od spojeneckých a partnerských institucí, včetně společných školení s obdobnými institucemi v zahraničí (STRATCOM týmy působí na MZV všech baltských států) 15. Realistická cvičení zahrnující politické představitele na úrovni členů vlády. (některé z baltských států realizují cvičení až na úroveň hlavy státu) 16. Čelení nepřátelským dezinformačním operacím se může stát jedním z témat české zahraniční politiky, v kontextu lidskoprávní agendy se zaměřením na svobodu projevu. (příklad: nizozemská diplomacie) 17. Důsledný monitoring extremistické scény a cizích zpravodajských aktivit 18. Důsledné prosazování existujících právních nástrojů v případě překročení hranice zákona danými aktéry 19. Aktivity národních autorit v oblasti defenzivních a případně i ofenzivních kyberoperací 20. Realistická cvičení zahrnující personál politických institucí, vydávání manuálů pro obecně doporučované postupy 21. Systematické budování odolnosti politických institucí (například školení o kyberbezpečnosti personálu politických stran a dalších politických institucí) 22. Kontrašpionážní aktivity vykonávané zpravodajskými službami domácího státu 23. Systematické budování odolnosti politických institucí (například: školení personálu politických stran a dalších politických institucí o nelegitimních metodách ovlivňování) 12

14 II. Institucionální organizace národního systému obrany proti dezinformačním operacím. Nastavení národního systému vyžaduje zejména shodu na hrozbách, potřebných protiaktivitách a následně rozdělení, která instituce bude za jednotlivé aktivity zodpovědná. Logickou cestou je ustanovení koordinačního tělesa, které v aliančních státech obvykle bývá při Úřadu vlády. III. Potřebné kapacity Jednotlivé kapacity daných institucí by měly být určeny podle předpokládaných aktivit, které by měly vykonávat. 4 13

15 Líbí se Vám, co děláme? Podpořte nás! Naše práce je možná jen díky darům lidí, jako jste Vy. Můžete využít tento formulář: Nebo můžete poslat svůj dar přímo na transparentní účet Evropských hodnot: /2010. Vyberte si program, který chcete přímo podpořit: Analytický tým - AT Iniciativa pro evropské hodnoty IEH Kremlin Watch - KW Program pro soudržnou společnost PSS Nebo můžete podpořit naši práci obecně: Podporujeme Evropské hodnoty - PEH Do zprávy pro příjemce uveďte DAR_program + Vaše jméno a příjmení a zašlete nám s Vašimi osobními údaji pro potvrzení o daru na: dary@evropskehodnoty.cz Evropské hodnoty z.s Think-tank Evropské hodnoty je nevládní odborná instituce bránící liberální demokracii. Naší vizí je svobodné, bezpečné a prosperující Česko ve střední Evropě, která je pevnou součástí Západu. Pomáháme čelit agresivním režimům, radikalizaci uvnitř společnosti, šíření autoritářských tendencí a extrémistických ideologií včetně islamismu. Politikům předkládáme odborná doporučení a systematicky sledujeme a hodnotíme jejich práci. Za základní prvky vysoké politické kultury považujeme aktivní občany, zodpovědné politiky a soudržnou společnost, která sdílí hodnoty svobody a demokracie. Od roku 2005 se jako nevládní nezisková organizace, která není spojena s žádnou politickou stranou, věnujeme výzkumné a vzdělávací činnosti. Vedle vydávání odborných publikací a komentářů pro média, pořádáme konference, semináře a školení pro odbornou i širší veřejnost. Na svých akcích zprostředkováváme dialog mezi politiky, odborníky, novináři, podnikateli i studenty. THINK-TANK EVROPSKÉ HODNOTY Na baště sv. Jiří 260/11 CZ Praha 6 Hradčany info@evropskehodnoty.cz facebook.com/evropskehodnoty 14