PEDAGOGIKA. V. I. LENIN VELKÝ UCiTEL PBACUJlGfCH CELĚHO SVÍJTA. K 30. výročí úmrtí V. I. Lenina. HUBERT M AXA, Museum V. I. Lenina, Praha.

Transkript

1 PEDAGOGIKA <ÍASOPIS PRO PEDAGOGICKOU THEORII A PRAXI r o č n ík IV-1954 ČÍSLO 1 V. I. LENIN VELKÝ UCiTEL PBACUJlGfCH CELĚHO SVÍJTA K 30. výročí úmrtí V. I. Lenina. HUBERT M AXA, Museum V. I. Lenina, Praha. Jako blesk prolétla v lednu r celým světem smutná zpráva. Zemřel V. I. Lenin, veliký vůdce pracujících na celém světě, tvůrce Komunistické strany Sovětského svazu, genius proletářské revoluce, zakladatel prvního socialistického státu na světě. OV KSSS prostými a bolestnými slovy oznámili celému světu:»dne 21. ledna skončil životní dráhu soudruh Lenin.«^) Z ^ r e l Lenin, jehož dílo a zásluhy o dělnickou třídu nemůžeme žádnými slc^y plně vyjádřit. Člověk, před jehož památkou se sklání všichni poctiví lidé. Těžkou ztrátu utrpěli dělníci i rolníci celého světa. Ale dílo, které Lenin zanechal, dál osvětluje celému lidstvu cestu z kapitalistického temna do nového života. K Leninovi jako ke svému učiteli se hlásí hrdě i náš pracující lid, který v osvobozené vlasti nastoupil cestu budování nového společenského řádu, socialismu. A jako pro nás bylo učení V. L Lenina směrnid jak skoncovat s kapitalisty, tak je dnes směrnicí jak budovat nový život.»a je to především radostné svědectví,«prohlásil ve svém slavnostním projevu při otvírání Musea V. I. Lenina v Praze soudruh Klement Gott- "'''^ald,»že svobodný československý lid, který roku 1945 zahájil novou éru *vých dějin, se plně hlásí k Leninovi jako ke svému největšímu učiteli, že se hlásí k praporu leninismu jako ke svému praporu.«*) A jedině touto cestou pod vedením komunistické strany dosáhneme plného vítězství a zajistíme mír. V. L Lenin vstoupil do revolučního hnutí v době, kdy sociální demokracie Rusku prochází teprve zárodečným vývojem, obdobím vzniku a upev- *i ni theorie a programu. Rozmach stávkového hnutí však stavěl před re- ''^oluční pracovníky naléhavý úkol sjednotit roztříštěné kroužky a skupiny jedinou sociálně demokratickou stranu. v období imperialismu, v období zostřených třídních srážek a příprav Proletariátu ke svržení kapitalismu se nutnost revoluční dělnické strany 2^ tr' Stručný životopis, české vydání, 1952, str > Kl. Gottwald, Leninovou cestou za Stalinem, str. 3.

2 stává otázkou nejdůležitější. V období příprav proletářské revoluce je zejména třeba revoluční strany, která je schopna vést proletariát do boje, která je natolik zkušená, aby se mohla správně orientovat často ve velmi složité situaci.»bez takové strany není ani pomyšlení na svržení imperialismu a na vydobytí diktatury proletariátu.«(stalin.)*) Tato otázka se stala zvlášť důležitou pro Rusko na počátku 20. století. V carském Rusku dozrává v historii dosud největší lidová revoluce a v y tvoření strany nového typu, jiné, než jaké byly sociálně demokratické strany II. internacionály, prolezlé oportunismem, dostává prvořadý význam. Za vytvoření marxistické, revoluční dělnické strany v Rusku vedl Lenin se svými stoupenci nesmiřitelný boj proti všem nepřátelům, pravým i levým úchylkánx-^ marxismu. Na historickém II. sjezdu SDDSR v létěroku 1903 jeho boj vrcholí vítězstvím. Byla vytvořena revoluční dělnická strana Ruska, řídící se revolučním programem, nemilosrdná vůči všem: nepřátelům. Byl zorganísován přední oddíl dělnické třídy, který vede její boj za diktaturu proletariátu.»touto novou stranou je strana leninisniu.«(stalin.)") Je a zůstane historickou zásluhou V. I. Lenina, že po prvé v marxismu rozpracoval učení o straně jako vedoucí organisaci proletariátu, jako jeho hlavni zbrani, bez níž nemůže dobýt vítězství, diktaturu proletariátu a vybudovat socialismus a komunismus. Celé padesátileté dějiny Komunistické strany Sovětského svazu jsou důkazem této leninské pravdy. Věrna učení marxismu-leninismu dovedla komunistická strana proletariát Ruska těžkými bojí až k největšímu mezníku v dějinách lidstva k Velké říjnové socialistické revolucí, k diktatuře proletariátu. k vítězství socialismu na jedné šestině světa a vede nyní sovětský lid ke komunismu. KSSS je vzorem a učitelkou všem ostatním revolučním dělnickým stranám. Na leninsko-stalinských základech byla v dlouhých bojích vykována i naše Komunistická strana Československa, která nyní jako vládnoucí strana vede lid obou naších národů k zabezpečení nejvyšší životní a kulturní úrovně. Aby však komunistická strana mohla být předvojem a vést nejširší masy, musí nejen získávat nejlepší příslušníky dělnické třídy do svých řad ale musí se vyzbtojit revoluční theorii, znalostí zákonů vývoje lidské společnosti.»úlohu předního bojovníka může splnit jen strana, která se řídí nejpokrokovější theorii.«(lenin.) ) Bez ovládnutí revoluční theorie nemůže strana řídit a vést revoluční hnutí. Základy revoluční theorie vypracovali zakladatelé vědeckého socialismu Karel Marx a Bedřich Engels. Jejich vědecky zdůvodněné objevy znamenaly konec pavědeckému, kněžourskému výkladu vzniku a vývoje společnosti. Marx a Engels vytvořili komunistický světový názor, pro svou dobu «) J. V. Stalin, Spisy. sv. 6, str «) J. V. Stalin, Spisy, sv. 6, str ) V. I. Lenin, Spisy, sv. 5, str. 382.

3 propracovali nejdůležitější' otázky dělnického hnutí. Marxismus byl největšíto revolučním převratem ve vědě o společnosti, jaké historie znala. Nejdůslednějším žákem Marxe a Engelse byl V. I. Lenin. Ve své práci se zcela a výhradně opíral o zásady marxismu. Ovšem to neznamená, že Lenin je pouhým vykonavatelem myšlenek Marxe a Engelse. Lenin je jejich pokračovatelem. Marx i Engels žiu a pracovali v předimperialistickém období kapitalismu, a proto nemohli předvídat a propracovat řadu otázek, které přinesl až imperialismus. Jejich učeni v nových podmínkách vývoje, za imperialismu, rozvinul a obohatil na zásadách marxismu V. I. Lenin.»Leninismus je marxismem epochy imperialismu a proletářských revolucí.«(stalin.)*) Díla V. í. Lenina jsou příkladem a vzorem přesné, poctivé, neobyčejně houževnaté a skromné vědecké práce. Lenin pracoval jedině správnou, vědeckou metodou zkoumání marxistickou dialektikou. A tak jako pro Marxe nikdy nebyla revoluční dialektika prázdnou módní frází, kterou z ní udělali Plechanov, Kautský a jiní theoretikové II. internacionály, tak i pro Lenina nebyla šablonou, hotovým klíčem, ale vždy jen metodou zkoumání každého jevu. Lenin pro svou práci pečlivě sbíral, třídil a vážil materiál, každý jev zkoumal se všech stran, ve všech souvislostech. A jeho slova, že Marxovo učení je vždy»shrnutím zkušeností, které je osvětleno hlubokým filosofickým světovým názorem a bohatou znalosti historie«, ) v plné míře platí i pro něho samého. Už první jeho letáky jsou vzorem vědecké práce.^ Jak hluboce prostudoval dosažitelný materiál, pracovní a životní podmínky dělníků a na základě největších znalostí teprve vypracoval závěry. Je známo o Leninovi, že při studiu určité otázky prostudoval obrovskou spouátu materiálu. Když za neobyčejně těžkých podmínek v devadesátých letech, ve vězení a ve vyhnanství zpracovával jedno z nejvýznamnějších svých počátečních děl»vývoj kapitalismu v Rusku«, prostudoval a kriticky zhodnotil 583 knih. Tak je tomu u všech jeho prací. Tato vědecká poctivost a důkladnost je typickým rysem Lenina vědce. Dalším významným rysem Leninovy práce je jeho těsné spojení s životem. Lenin propracovával a řešil v prvé řadě ty otázky, které pro dělnické hnutí, pro proletářskou revoluci byly v určité situaci.nejdůležitější. Uvedeme alespoň jeden příklad. Geniální spis»stát a revoluce«píše Lenin v srpnu a září roku 1917, v době rozhodujícího boje proletariátu Ruska za socialistickou revoluci. Bylo třeba očistit marxismus v otázce státu od oportunistického nánosu theoretiků II. internacionály a dát směrnici, jak se má proletariát zachovat v rozhodujícím boji ke státu. Bez tohoto propracování by byl proletariát tápal a bloudil a výsledky jeho boje mohly být zničeny. Všechny práce V. i. Lenina jsou dokladem těsného spojení theorl^ a praxe. Slova se nerozcházeji s činy. Poznatky nejsou Leninovi cílem, ale *) J. V. Stalin, Spisy, sv. 6, str. 77.») Lenin, Scat a revoluce, české vydání, 1949, str. 42.

4 prostředkem ke změně společnosti. Praxe je posledním a nejvyšším kriteriem. Lenin nejednou sám zdůrazňoval, že k tomu, aby byl někdo m ^- xistou, nestačí jen znát theorii, ale je nutno podle získaných poznatků jednat. Celá práce V. I. Lenina je osvětlena jedině pravdivým světovým názorem marxistickým filosofickým materialismem.»filosofové svět jen, různě vykládali, jde však o to, jej změnit,«*) to je základní these komunistického světového názoru. Je to filosofie, která otevřeně straní nejpokrokovější třídě společnosti dělnické třídě. V zájmu této třídy bojuje proti všem pavědám, kněžourstvi a licoměrnosti měšťáckých filosofů, proti jejich buržoasnímu objektivismu, který pod heslem»nadstranickosti«posluhuje buržoasii a pomáhá jí udržovat její panství. Marxistický materialismus je filosofie cele se opírající o vědu a denně vědeckými objevy potvrzovaná a obohacovaná. Pro svou dobu po smrti Marxe a Engelse se úlohy shrnutí dosavadních vědeckých poznatků podjal Lenin. Ve svém nejvýznamnějším filosofickém díle»materialismus a empíriokriticismus«znovu dokázal, že»moderní filosofie je zrovna tak stranická jako před dvěma tisíci lety«.») Bojujícími stranami jsou materialismus a idealismus, odrážející boj mezi nepřátelskými společenskými třídami, mezí buržoasii a proletariátem. Není třetí cesty a každý se musí rozhodnout. Tak stojí otázka i dnes. Buď socialismus a mír, nebo imperialismus a válku. V životě neutralita neexistuje. Toto Leninovo dílo je vzorem a příkladem všem vědcům jak svou vysokou ideovostí a stranickostí, tak i nesmiřitelným postojem vůči nepřátelským ideologiím.»každá jeho věta nemluví, ale střilí,«' ) psal o Leninovi Stalin. Už v době přípravy tohoto díla, psaného proti nepřátelům dělnické třídy, idealistickým přisluhovačům carismu, za očistu a další rozvedení theoretických základů komunistické strany dialektického a historického materialismu, se na Lenina obrátil Maxim Gorkij, zdali by nebylo možno smířit se s Bogdanovem, s ostatními revisionisty. Leninova odpověď Gorkému je klasickou ukázkou postoje marxisty.»musíte pochopit a jistě pochopíte,«píše Lenin,»že jakmile člen strany došel k přesvědčení o naprosté nesprávnosti a škodlivosti určité hlásané myšlenky, pak- je povinen vystoupit proti ní. Nedělal bych rámus, kdybych se nezvratně nepřesvědčil (a přesvědčuji se o tom den ze dne. víc, jak se seznamuji s původními prameny moudrosti Bazarovovy, Bogdanovovy a spol.), že jejich kniha je hloupá, škodlivá, filistrofská, kněžourská celá, od začátku až do konce, od větví až ke kořenům, k Machovi a Avenario v i... Jaképak tady může být smíření, milý A. M.? Odpusťte, ale i pouhá zmínka o tom je směšná. Boj je absolutně nevyhnutelný.«^^), *) Marx, These o Feuerbachovi, Malá knihovna marxismu, sv. 28, str Lenin, Materialismus a empíriokriticismus, Velká knihovna marxismu, sv. 29, str ) Stalin, O Leninovi, Malá knihovna marxismu, sv. 29, str. 21. ) Lenm, A. M. Gorkému, Svazek 34, ruský, str. 338.

5 A tato slova marxisty, jednoho z největších vědců, musí být směrnicí pro všechny naše vědecké pracovníky, jak bojovat u nás proti licoměrnému masarykovskému lžihumanismu, proti smířlivosti s btiržoasním objektivismem a proti kosmopolitismu. Vědecký význam V. I. Lenina, velikána vědy a největšího člověka naší doby, nejkrásněji zhodnotil J. V. Stalin v projevu k vysokoškolským pracovníkům v květnu roku Soudruh Stalin ukázal, jak Leninův závěr 0 vítězství socialismu v Rusku, jako o jedině možném východisku z mezinárodní i vnitřní situace roku 1917, ohromil významné vědecké pracov- líky, jak se o Leninovi vyjadřovali, že»fantasíruje«,»že se zbláznil«a že by ho bylo třeba isolovat. Vynikající vědci stáli proti Leninovi jako proti člověku, který prý rozbíjí vědu.»lenin se však nebál jít proti proudu, proti ustrnulosti. A Lenin zvítězil. Hle, vzor vědce, jenž směle vede boj proti zastaralé vědě a klestí cestu vědě nové!«(stalin.)^*) Učeni V. I. Lenina a bohaté zkušenosti komunistické strany daleko přesáhly hranice Sovětského svazu. Zkušenosti zemí lidové demokracie, boj proletariátu v kapitalistických zemích a národně osvobozenecký boj v koloniích denně dokazují mezinárodní platnost leninismu. Přestože ve vývoji naší lidové demokracie bylo nemálo odlišného, podstata zůstala stejná jako v Sovětském svazu diktatura proletariátu. A pro všechny země lidových demokracií platí zákon zformovaný soudruhem Klementem Gott- ''^aldem:»stálo širší a hlubší využívání sovětských zkušeností a tedy stále větší přibližování se sovětskému přikladu, toť jeden z hlavních zákonů rozvoje lidově demokratických zemí.«^*) Komunistický světový názor je světovým názorem marxisticko-leninské strany dělnické třídy. Je úkolem všech pracovníků na kterémkoli úseku, provádět politiku nejpokrokovějši třídy společnosti dělnické třídy, řídit se ve své práci směrnicemi předvoje dělnické třídy komunistické strany. Tato politika je založena na jedině správném vědeckém názoru dialektickém materialismu a budeme-li se jí řídit, je zárukou, že nikdy nemůžeme sejít se správné cesty. Žádáme od našich pracovníků, aby se zajímali o perspektivu našeho postupu, aby chápali oprávněnost naší cesty, ^by na základě hlubokého pochopení zákonů vývoje společnosti se mohli správně orientovat. Ideově politické výchově přikládá komunistická strana veliký význam. Na svém zasedání prosince 1953 se OVKSC mezi jiným zabýval outo otázkou neobyčejně důkladně. První tajemník ÚVKSC soudruh Antonín Novotný ve svém referátu ukázal na nedostatky naší ideologické 1 výchovné práce.»s hlediska rozvoje ideologické práce. prohlásil sou- ^ u h Novotný je zejména důležité odstranit zaostávání našich spoleenských věd, hlavně filosofie, politické ekonomie, pedagogiky, vědy státu a právu a jiných.«je nutno pozdvihnout naše společenské vědy na vou úroveň, aby plně odpovídaly výši našich smělých plánů. 12 la\\ O Leninovi, Malá knihovna, sv. 20, str. 56. ) Gottwald, Leninovou cestou za Stalinem, str. 12. '5

6 Je jedním z našich hlavních úkolů zvýšit politické uvědomění, abyehom na jeho základě zrychlili postup vpřed. Musíme bojovat proti všem předsudkům a pověrám, náboženství i masarykismu, objektivismu a ostatním nepřátelským názorům, které brzdí naši cestu vpřed. Musíme posilovat nesmiřitelnost našich lidí proti nepřátelským ideologiím a názorům, protože každé oslabování ideologie proletářské posiluje ideologii buržoasní. Výchova mladého pokolení má v tomto boji význam obzvláště velký. V. I. Lenin v roce 1920 ukazoval, že»můžeme budovat komunismus jedině z oné sumy vědomostí, organisaci a institucí, s oním zdrojem lidských sil a prostředků, které nám zanechala stará společnost. Jedině tehdy, předěláme-li podstatně vjoičování, organisaci a výchovu mládeže, budeme s to dosáhnout toho, aby úsilím mladé generace byla vytvořena společnost, která by se nepodobala staré, t. j. společnost komunistická«.^*) Naše nová pedagogika jako věda o komunistické výchově, jejíž základy položili Marx, Engels, Lenin a Stalin, budovaná na základech marxismuleninismu, se musí plně řídit politikou komunistické strany. Strana dává správný směr rozvoji pedagogiky a k úspěšné práci pedagogické vědy je nutno správně a aktivně provádět linii komunistické strany ve výchovné práci. Není krásnějšího úkolu, než vychovávat členy nového, komunistického řádu; lidi plně duševně i tělesně rozvité. Výchova nových pokolení na základě politiky strany žádá však od pedagogů široký politický rozhled. Sami musí důkladným studiem ovládnout revoluční theorii, osvojit si podstatu marxismu-leninismu. V marxismu není hlavní věcí litera, ale jeho podstata, revoluční duch. Marxismus-leninismus nám umožňuje řešit otázku, nalézt odpověď, ale tp neznamená, žt* v něm najdeme hotová řešení všech otázek. Mar:dsmus-leninismus je nepřítelem hotových šablon, dogmatismu. Nejdůležitější a současně však i nejtěžší je ovládnout marxismus-leninismus jako návod k jednání a pak ho v praxi používat, řídit se jím. Jedním z nejhorších zel, které nám zanechala stará kapitalistická společnost, je úplná roztržka mezi napsaným slovem a praktickým životem. Zlo, které jsme tak těžce pociťovali v našich školách. Je úkolem každého vědeckého pracovníka tuto roztržku odstranit a všechny své'síly-věnovat propracovávání a řešení nejdůležitějších otázek pro náš současný život. Lenin je nám v tom zase vzorem nad jiné příkladným.»theorie se stává bezpředmětnou, není-li spojována s revoluční praxí, zrovna tak jako praxe se stává slepou, neosvětluje-li si cestu revoluční theorii.«(stalin. ) *) To je směrnice pro naši práci. Hluboký a všestranný politický rozvoj pracovníka, jeho těsné spojení s praktickými, úkoly našeho života vytváří v každém nejcennější vlastnosti leninského pracovníka. Jak Lenin dovedl spojovat úkoly výchovy s úkoly, jejichž řešení žádal život, jak dovedl výchovu zaměřovat na hlavní otázky, ukazuje tento pří- Lenin, K mládeži, Malá knihovna marxismu, sv. 30, str. 6. 1») Stalm, Spisy, sv. 6, str. 93.

7 klad. V roce 1911, v době nejhoršího carského útlaku po porážce první ruské revoluce let , kdy proletariát a strana stojí před řadou lěžkých bojů a srážek, zřídil V. I. Lenin pro theoreticfcou přípravu bolševických kádrů ve Francii v Longjumeau stranickóu školu. Její program je vzorem toho, jak náplň školy má odpovídat a napomáhat řešit nejaktuálnější úkoly. V Leninově škole na prvním místě byla otázka agrární, theorie a praxe socialismu, dělnické zákonodárství. Leninova škola se dívala Jcupředu a připravovala žáky pro praktický život, pro nastávající boj. Lenin mistrovsky dovedl základní otázky Tevoluofe klást v nerozlučném spojení theorie a praxe. V naší vlasti provádíme obrovské úkoly výstavby a čekají nás úkoly ještě větší. Splnit je můžeme jedině tehdy, kd3^ si plně osvojíme vzdělání.»osvojit si vědu, vykovat nové kádry bolševiků-specialistů ve všech vědních oborech, učit se, učit se, učit se co nejhouževnatěji takový je nyní úkol,«) prohlásil soudruh Stalin na VIJI. sjezdu Komsomolu. Takový je i úkol náš. Naše škola v tomto boji sehraje jednu z úloh nejvýznamnějších. V naší lidově demokratické republice děhiická třída vzala moc do svých rukou/ ^ iwstavila školu cele do svých služeb, aby vychovávala nového sociaustického člověka. Buržoasní škola zaměřovala svou práci k výchově poslušných a oddaných sluhů buržoasie. Její metoda vedla k odtrženosti ^ života, k biflování a zbj^ečnému zatěžování paměti. Naše škola je *v rukou našeho hdově demokratického státu základním a nejdůležítějším nástrojem socialistické výchovy a výuky vší mládeže a přípravy kádrů pro rozvíjení našeho hospodářství a kultury«(z projevu s. Novotného na zasedání OV KSC ve dnech prosince 1953). Učit musíme tak, ukazuje V. L Lenin, že budenie spojovat každý krok na poli výchovy, vzdělání vyučování nerozlučně s bojem všech pracujících proti vykořisťovatelům, ^ upevnění míru a za vybudování socialismu a komunismu. žádná škola ani s nejlepším programem nesplní však svůj úkol tehdy, eoude-li plně na svém místě učitel. každé škole je nejdůležitější ideově politické zaměření přednášek«psal Lenin v dopise žákům stranické»pl X ^^Pri- A na otázku, čím je dáno toto zaměření, sám si odpovídá: atd ^ výhradně sborem lektorů... 2ádná kontrola, žádné programy,,: iiejsou absolutně schopny změnit to zaměření přednášek, které je dáno lektorským sborem.«) Proto je nutho pravidelnou péčí zesilovat organisační činnost mezi uči-? ^ ís to opory buržoasního řádu, kterou jsou učitelé v kapitalistických ^ učinit z nich u nás oporu socialistického řádu. Ve své politické smě ^ ^ posledních prací»stránky z deníku«v. L Lenin vyslovil o poměru k učiteli, která je vodítkem pro všechny země budující socialismus: ux Spisy, sv. 11, str. 83. Lenin, Dopis žákům stranické školy na Capri, sv. 15, ruský, str. 435,436.

8 »Národní učitel musí u nás být uveden na takovou výši, na jaké nikdsr nebyl, není a nemůže být v buržoasní společnosti.«* ) Z této leninské směrnice vychází naše komunistická strana, když ústy soudruha Novotného na zasedáni OV KSC prosince 1953 orientuje stranické organisace»na vytváření ovzduší vážnosti a úcty k učiteli a jehopráci«. Těžiště učitelovy práce musí být a je ve škole. Aby však učitel mohl dobře pracovat, aby byl skutečným inženýrem lidských duší, nemůže být isolován od života. Veliký a odpovědný je úkol učitele před' lidem a jemu musí učitel věnovat všechny své schopnosti a síly. Jak platným členem naší společnosti může být, když své znalosti uplatní na poli šíření osvěty a kultury! Naší hlavní politickou otázkou je upevňování svazku dělnické třídy s pracujícím rolnictvem, města s venkovem. To je otázka, která má rozhodující význam pro vybudování socialismu v naší vlasti. Buržoasní stát vždy systematicky se snaží postavit hráz mezi dělníky a rolníky a všemi prostředky otupovat jejich uvědomění. Využívá k tomu jak osvětu, tak i kulturu. Lidově demokratický stát musí využít své moci a ukázat skutečné přátelství a spojenectví dělníků a pp&cujících rolníků. Jak učí V. L Lenin, národní učitelé nám mohou být velmi platnou oporou, abychom»r jejich pomocí odvrátili rolnictvo od svazku s buržoasii a získali je pro svazek s proletariátem«.^») Na takovou výši vyzdvihují, tak čestnými úkoly pověřují a tak vysoce hodnotí komunistická strana, Lenin a Stalin práci učitele, který je základem naší socialistické školy. Tak živoií a aktuální řečí k nám promlouvají slova V. I. Lenina dnes. Není jednoho koutu na světě, není jednoho vědního oboru, kam by leninské učení nevneslo blahodárný účinek poznání pravdy. Více než sto let nelituje buržoasie peněz, aby využila všech možných pisálků k»vyvrácení«marxismu. Téměř šedesát let»vyvracejí«a»potírají«přisluhovači buržoasie, pravicoví socialisté theoreticky i prakticky leninismus.' Ale denně roste počet těch, jimž marxismus-leninismus ukazuje cestu z temna do světla, z bídy do života. Další a další miliony utlačených a vykořisťovaných v něm vidí své učení, svou pravdu a směrnici, jak svrhnout imperialismus. Třicet let uplynulo od smrti V. L Lenina a jeho učení se za tu dobu stalo srhěrnici pro stamiliony lidí při budování socialismu a komunismu. Od Československé republiky až po velikou Čínskou lidovou republiku,. Korejskou lidovou republiku se vytvořil obrovský a neporazitelný. Sovětským svazem vedený tábor míru, demokracie a socialismu, který vysokozvedá prapor vítězného učení proletariátu na celém světě, prapor vítězství prapor leninismu. Lenin, Stránky z deníku. Malá knihovna marxismu, sv. 38, str **) Lenin, Stránky z deníku. Malá knihovna marxismu, str. 116.