âervená louka Stfiední âechy

Transkript

1 Celkov pohled na PR âervená louka, jezírko vyplàuje jámu po odtûïené ra elinû. Na mokré louky je pfiizpûsoben prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Vrkoã r hovan (Vertigo substriata), obyvatel otevfien ch i lesních vlhãin vy ích poloh, obecnû roz ífien ve starém holocénu. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií ãervené limonitické pískovce a jílovce svrchních prvohor (permokarbon spodní ãervená jalovina) budující základ údolní nivy. Ta je kryta souvislou vrstvou ãtvrtohorních fluviálních usazenin, jejichï nejsvrchnûj í horizont tvofií aï 4 m mocná vrstva ra eliny. PÛdy jsou saprické organozemû. Plochá niva potoka Ole ná je citlivû odvodnûná sítí pfiíkopû. KVùTENA Nejvût í ãást luk, které jsou trvale vlhké ale nikoliv podmáãené, porûstají cenné luãní porosty s pcháãem zelinn m (Cirsium oleraceum) ap. ed m (C. canum), kakostem baïinn m (Geranium palustre), hrachorem luãním (Lathyrus pratensis), dûhelem lesním (Angelica sylvestris), ole níkem kmínolist m (Selinum carvifolia), místy s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus) i hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum). Na stfiídavû podmáãen ch místech pfiistupuje bezkolenec modr (Molinia caerulea), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), kosatec sibifisk (Iris sibirica) a na trvale rezervace âervená louka Niva potoka Ole ná, zãásti zamokfiená, s pozûstatky po tûïbû ra eliny, km v chodnû od Ole né v Rakovnické kotlinû. Katastrální území: Li any, Ole ná, Rakovník Nadmofiská v ka: 0 40 m V mûra: 5,6 ha Vyhlá eno: 989 Pfiedmûtem ochrany je komplex bezkolencov ch a pcháãov ch luk v údolí potoka Ole ná s umûl m jezírkem po tûïbû ra eliny, jehoï okraje jsou zarostlé náletem dfievin. Vyskytují se zde vzácnûj- í mokfiadní druhy. 546 RA

2 Okres Rakovník 4 podmáãen ch plochách ostfiice tíhlá (Carex gracilis), o. latnatá (C. paniculata), o. ostrá (C. acutiformis), o. srstnatá (C. hirta). Z dal ích mokfiadních druhû byla zaznamenána vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dac- tylorhiza majalis), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia) a dále napfi. kru tík irolist (Epipactis helleborine). Umûlé jezírko vzniklo tûïbou ra eliny a jeho bfiehy i okolí zarûstají náletem vrb, topolû, osik a bfiíz s ruderálním podrostem kopfiivy dvoudomé (Urtica dioica) a svízele pfiítuly (Galium aparine). ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní rezervace byl opakovanû provádûn prûzkum mot lû, bûhem nûhoï bylo zaznamenáno nûkolik vzácn ch druhû. Z mûkk Û zde byla zaznamenána bohatá populace plïe Aplexa hypnorum. Mokfiadní louky jsou refugiem obojïivelníkû, Ïije tu napfi. skokan tíhl (Rana dalmatina), s. hnûd (R. temporaria) aropucha obecná (Bufo bufo). adu let zde pfieïívala introdukovaná populace Ïelvy bahenní (Emys orbicularis). Lokalita je hnízdi tûm ptákû mokfiadû a rákosin v blízkosti hnízdí moudivláãek luïní (Remiz pendulinus). VYUÎITÍ Louky se kosí, coï je nutno pro zachování diverzity. Byly odstranûny nevhodné dfieviny a byly vytvofieny dvû nové tûnû. 5 BIBLIOGRAFIE 4, 56, 5, 07, 56, 60, 68 4 Okrajové mûlãiny pokr vají bulty ostfiice latnaté (Carex paniculata). 5 Na stfiídavû mokr ch loukách s bezkolencem modr m se uplatní srpice barvífiská (Serratula tinctoria). RA 547

3 GEOLOGIE Podklad je tvofien ãistecko-jesenick m plutonem, v nûmï prevarisk tisk granit byl patrnû ve svrchním devonu proniknut ãisteck m granodioritem a oba typy byly pfii kontaktech postiïeny dal ími pfiemûnami, zejména alkalickou metasomatózou. Na území vystupují ãetné skalní v chozy balvanité sutû i roztrou ené balvany a dominuje mu zatopen lom, zaloïen v tiském granitu. Vyvinuta je typická hnûdá pûda ve svrchní ãásti s hnûdo edou hlinito-písãitou zeminou náznakovû drobtové struktury. KVùTENA Ve skalnatém území probíhala tûïba kameniva na více místech. Po jejím ukonãení bylo území zalesnûno borovicí lesní, modfiínem opadav m i smrkem. Místy se uplat- Ve Velkém krtském lomu vzniklo jezírko, které postupnû zarûstá vodní vegetací a pfiedstavuje náhradní stanovi tû drobné vodní fauny. V prostoru b valé tûïby Ïuly probûhla spontánní revitalizace smûrem k extrémnû oligotrofním borov m porostûm s borûvkou. památka Krtské skály Lesnaté území 700 m jiïnû od obce Krty. Katastrální území: Krty Àují dfieviny potenciální pfiirozené vegetace jako je dub letní (Quercus robur), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), pion rská osika (Populus tremula) a ojedinûle jalovec obecn (Juniperus communis). V podrostu je fiada typick ch acidofytû jako je borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), ãern luãní (Melampyrum pratense), jestfiábník zední (Hieracium murorum), nebo bika bûlavá (Luzula luzuloides). Na Ïivnûj ích místech se objeví lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo jahodník obecn (Fragaria vesca). Zastínûné polohy jsou porostlé pfieváïnû mechorosty. Na otevfienûj ích místech podél cest najdeme vfies obecn (Calluna vulgaris), smilku tuhou (Nardus stricta) nebo svízel horsk (Galium saxatile). Uvádí se v skyt zimostrázku alpského (Polygaloides chamaebuxus). Místy nûkteré druhy upomínají na dfiívûj í pastviny jako váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), zvonek rozkladit (Campanula patula) apod. Ve velkém zatopeném lomu na hladinû plave rdest vzpl vav (Potamogeton natans) a okfiehek men í (Lemna minor). Okraje vodní hladiny zarûstá orobinec úzkolist (Typha angustifolia) a bûïné mokfiadní druhy jako je sítina rozkladitá (Juncus effusus), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), ostfiice zajeãí (Carex ovalis), svízel bahenní (Galium palustre) apod. Nadmofiská v ka: m V mûra: 88,8 ha Vyhlá eno: 00 Lesní území s ãetn mi zvûtral mi skalními v chozy, balvanit mi sutûmi i roztrou en mi balvany, zatopen lom s jezírkem, zachování krajinné dominanty v návaznosti na geologick podklad území. VYUÎITÍ Vúzemí je vybudována nauãná stezka, která zpfiístupàuje zejména geologii ir ího území. MAPA ÚZEMÍ strana RA 4

4 Okres Rakovník rezervace Louky v obofie LibeÀ âást obory LibeÀ a niva Soudného potoka za jejím v chodním okrajem,,5 km severov chodnû od Nového Stra ecí. Katastrální území: M ecké Îehrovice Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 989 Území je ukázkou hospodáfisky vyuïívané krajiny, v níï se vytvofiila a stabilizovala pfiírodû blízká, druhovû bohatá travinná spoleãenstva v kontaktu se Soudn m a Oborsk m rybníkem. nosném horizontu zamokfiené s vrstvou mórovky. Na v chozech pískovce se vytvofiily kambizemû a u potoka glej. KVùTENA Na svahu se vyskytují spoleãenstva bíl ch strání v komplexu s drobn mi prameni ti, kde mimo ostfiic roste i bafiiãka bahenní (Triglochin palustre). Byl zaznamenán hofiec brvit (Gentianopsis ciliata), hofieãek nahofikl (Gentianella amarella), h. nûmeck (G. germanica), zemûïluã hofiká (Centaurium erythraea), bradáãek vejãit (Listera ovata) aveme- ník dvoulist (Platanthera bifolia), na vlhãích místech je hojn prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a místy hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). V komplexu vlhk ch luk u rybníka je slatinná louka s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana) a upolínem nejvy ím (Trollius altissimus). Bûhem nevhodn ch meliorací luk byly jedinci prstnatce májového s úspûchem pfiesazováni na nenaru- ená místa. rea). Vyskytuje se zde fiada bûïnûj ích druhû ptákû a savcû; za zmínku stojí hnízdûní Èuh ka edého (Lanius excubitor). VYUÎITÍ Louky byly v minulosti pravidelnû koseny a jejich porosty tak stabilizovány. V souãasné dobû není kosení pravidelné), a proto se na nûkter ch místech ífií tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), která potlaãuje druhovou diverzitu louky. Louky jsou ovlivnûny chovem muflonû, ktefií louky spásají a tak selektivnû podporují pro pastvu nechutné druhy, jako jsou hofieãky apod. BIBLIOGRAFIE 64, 07 MAPA ÚZEMÍ strana 57 4 GEOLOGIE Svah se severní aï severov chodní orientací mûlkého úvalovitého údolí je budován kfiídov mi (svrchní cenoman a spodní turon) písãit mi slínovci (opukami). Na jeho úpatí je vyvinuta niva potoka se ãtvrtohorními náplavy. V jihozápadní ãásti území je vyvinuta karbonátová pûda se skeletem opuky. Z mûkk ch slínovcû vznikly pseudogleje, na vodo- ZVÍ ENA Zoologick prûzkum bezobratl ch nebyl dosud provádûn. Vodní a mokfiadní biotopy jsou útoãi tûm uïovky obojkové (Natrix natrix) anû- kolika druhû obojïivelníkû (ãolek obecn Triturus vulgaris, kuàka obecná Bombina bombina, ropucha obecná Bufo bufo, skokan hnûd Rana temporaria, zji tûna byla irosniãka zelená Hyla arbo- Celkov pohled na lokalitu vzemûdûlské krajinû. UÏovka obojková (Natrix natrix) je na ím nejhojnûj ím hadem, Ïije v blízkosti vod. Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) se vyskytuje ve vlhké ãásti luk. 4 Na su ích ãástech luk kvete na podzim hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). RA 5 549

5 GEOLOGIE Na podkladû prachovcû a jílovcû svrchního edého souvrství stefanu (svrchní karbon) jsou v nivû potoka vyvinuty nehluboké nivní pûdy s fluvizemûmi. KVùTENA Údolí potoka tvofií nivní i svahové louky lemované habrov mi doubravami (Melampyro nemorosi- -Carpinetum), místy s bohat m Vegetace údolí Luãního potoka se li í od chudé kvûteny sousedních Ïul druhovû bohat mi, kvûtnat mi trávníky, podmínûn mi úïivnûj ím permokarbonsk m podkladem. Dobfie vyvinut jedinec hofice kfiíïatého (Gentiana cruciata). JiÏní svahy se subtermofilním trávníkem váleãky prapofiité, kde roste mimo jiné i hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). rezervace Luãní potok âást údolí po obou stranách Luãního potoka 800 m severnû od Jesenice. Katastrální území: Jesenice u Rakovníka bylinn m patrem. Celé území je ãlenûno kfiovinat mi mezemi s hlohy a rûïemi, v nichï se postupnû uchycuje dub letní (Quercus robur) a tfie eà ptaãí (Cerasus avium). Nivní louky zarûstají vysok mi ostfiicemi (napfi. o. ostrá, Carex acutiformis) a bylinami, mezi nimiï dominuje tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), pcháã zelinn (Cirsium oleraceum), hadí kofien vût í (Bistorta major), krabilice zápa ná (Chaerophyllum aromaticum) akakost baïinn (Geranium palustre). V jarním aspektu je nápadn blatouch bahenní (Caltha palustris), v podzimním ocún jesenní (Colchicum autumnale). Severnû orientované svahy hostí kvûtnaté louky s kostfiavou ãervenou (Festuca rubra) a vzácnûj ími druhy, napfi. zvoneãníkem hlavat m (Phyteuma orbiculare), hrachorem horsk m (Lathyrus linifolius), prvosenkou jarní (Primula veris) nebo upolínem nejvy ím (Trollius altissimus). Na jiïnû orientovaném svahu údolí se na nûkolika místech vyskytují bohatá teplomilnûj í luãní spoleãenstva s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), která zarûstají tfitinou kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Dal ím zajímav m druhem je ostfiice chabá (Carex flacca), kozinec sladkolist (Astragalus glycyphyllos), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), jahodník trávnice (Fragaria viridis), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), jetel horsk (Trifolium montanum) a rozrazil oïankovit (Veronica teucrium), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) azejména Nadmofiská v ka: m V mûra: 9,97 ha Vyhlá eno: 000 hojn hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Na ãásti území pfiírodní rezervace se provozuje pastva. BIBLIOGRAFIE 64, 69 MAPA ÚZEMÍ strana RA 6

6 Okres Rakovník památka Mal Uran Strm svah a okraj plo iny s haldami po tûïbû nad prav m bfiehem Kosobodského potoka, km severnû od Sosnû. Katastrální území: Kosobody Nadmofiská v ka: m V mûra: 8,5 ha Vyhlá eno: 996 Území tvofií teplomilné pastviny a vfiesovi tû s jalovcem; v souãasné dobû probíhá samovoln návrat k lesu. GEOLOGIE Horninov podklad svahu Kosobodského potoka je tvofien prekambrick mi (neoproterozoick mi) kyzov mi bfiidlicemi, které vystupují jako drobné skalky. Mezi nimi jsou plochy drobného kamenitého skeletu. PÛdy jsou rankery, v údolní nivû potoka fluvizemû. V plo ích ãástech území pfiírodní památky jsou vyvinuty mûlké kambizemû. KVùTENA Lokalita je b valou pastvinou, kde se v minulosti druhotnû roz ífiily teplomilné trávníky a vfiesovi tû, ãímï se mohly uplatnit svûtlomilné kefie jalovce obecného (Juniperus communis). Pastvina po druhé svûtové válce samovolnû zarostla náletem nebo byla místnû zalesnûna. V souãasné dobû jalovec roste pouze na nezalesnûné stfiední skalnaté ãásti území, kde se stfiídají trávníky sváleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) aovsífiem luãním (Helictotrichon pratense) svfiesovi ti s kruãinkou nûmeckou (Genista germanica). Les tvofií habrová doubrava sbfiízou, kde je moïné pozorovat postupnou samovolnou obnovu bylinného patra. Objevuje se samorostlík klasnat (Actaea spicata), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropsk (Asarum europaeum), svízel lesní (Galium sylvaticum), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), Ïindava evropská (Sanicula europaea) a ojedinûle i vemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Do porostu vstupuje samovolnû i buk lesní (Fagus sylvatica), jak o tom svûdãí jeho poãetné semenáãky. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum je postupnû doplàován. VYUÎITÍ Pro zachování porostu jalovcû byl proveden asanaãní zásah na odstranûní konkurenãních dfievin. Byl instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE 54 Jalovec obecn pfieïívající v zástinu náletov ch bfiíz svûdãí o b valé pastvinû. Vnovû vzniklém lese se uchytává lesní rostlinstvo jako nápadná kapraì samec. Plodem samorostlíku klasnatého (Actaea spicata) jsou bobule, coï je v ãeledi pryskyfiníkovit ch velice neobvyklé. RA 7 55

7 GEOLOGIE Strm strukturní svah je tvofien kfiídov mi (svrchní cenoman a spodní turon) písãit mi slínovci a pískovci. U hrany svahu se vytváfiejí osypy, místy dochází k sesuvûm. Populace vstavaãe nachového (Orchis purpurea) velice posílila po provedeném asanaãním zásahu pfied rokem 000. V teplomiln ch kfiovinách je dosti hojná okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). ídce se vyskytující pûnici vla - ské (Sylvia nisoria) vyhovují husté porosty zejména trnit ch kefiû. Pfievládají pararendziny promí- ené opukovou sutí. Pfiímûs skeletu v pûdû klesá od vrcholu k patû svahu. Písãité slínovce (opuky) byly na jednotliv ch parcelách vybírány a ukládány do hromad na mezích. KVùTENA V souãasné dobû jsou zde teplomilné trávníky sváleãkou prapofiitou (Scabioso ochroleucae-brachypodietum pinnati), teplomilné kfioviny a habrové doubravy s bukem (Carpinion betuli). Druhovû nejbohat í jsou teplomilné trávníky, kde se uplatàuje fiada vzácn ch druhû, napfi. hvûzdnice chlumní (Aster amellus), velmi hojnû vstavaã nachov (Orchis purpurea), hofieãek brvit (Gentianopsis ciliata), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), tr zel panonsk (Erysimum pannonicum), ãistec nûmeck (Stachys germanica), ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon), mafiinka barvífiská (Asperula tinctoria), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), rozrazil oïankovit (Veronica teucrium), alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), turan pozdní (Erigeron muralis) apod. Kfioviny as. Ligustro-Prunetum, jako sukcesní stadium k lesu, jsou rezervace Milská stráà Strm strukturní svah, na ãásti s opu tûn m lomem, v délce 800 m od v chodního okraje zástavby obce Mil. Katastrální území: Mil v souãasné dobû velice vitální a tvofií neprostupné hou tiny. Jejich sloïení je pestré tvofií je svída krvavá (Swida sanguinea), dfiín jarní (Cornus mas), Nadmofiská v ka: m V mûra:, ha Vyhlá eno: 988 Opuková stráà s teplomiln mi trávníky a vzácn mi druhy nyní postupnû samovolnû zarûstá teplomiln mi kfiovinami a sukcesnû smûfiuje k habrové doubravû. jefiáb muk (Sorbus aria) aj. bfiek (S. torminalis), dfii Èál obecn (Berberis vulgaris), rûzné druhy rûïí, napfi. rûïe májová (Rosa majalis), slivoà trnitá 55 RA 8

8 Okres Rakovník 5 4 (Prunus spinosa), tfie eà kfiovitá (Cerasus fruticosa), fie etlák poãistiv (Rhamnus cathartica), kalina obecná (Viburnum opulus), líska obecná (Corylus avellana) i bez ãern (Sambucus nigra), kter ukazuje na obohacení dusíkem. V kfiovinách je dosti hojná okrotice bílá (Cephalanthera damasonium); místy se v jejich okraji vytváfiejí teplomilné lemy s kakostem krvav m (Geranium sanguineum), smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), sasankou lesní (Anemone sylvestris), hlad em irolist m (Laserpitium latifolium) a plaménkem pfiím m (Clematis recta). Lesní porosty v horní ãásti svahu tvofií duby vãetnû d. p fiitého (Quercus pubescens) a buk lesní (Fagus sylvatica) s habrem obecn m (Carpinus betulus), místy s javorem babykou (Acer campestre) a jilmem horsk m (Ulmus glabra). V podrostu je pfieváïnû líska obecná (Corylus avellana). Bylinn podrost je dosti bohat a odpovídá habrov m doubravám na vápnitém podkladû napfi. zde roste strdivka nicí (Melica nutans), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), violka divotvárná (Viola mirabilis) nebo jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) atd. Na patû svahu se ífií bûlotrn kulatohlav (Echinops sphaerocephalus). ZVÍ ENA Lokalita je zoologicky cenná. Vyskytují se zde bioindikaãnû v znamné druhy bezobratl ch dokládající zachovalost a xerotermní charakter území, napfi. pavouk stepník ãervenonoh (Eresus sandaliatus), cikáda chlumní (Cicadetta montana) a krasec Anthaxia nitidula. Tato lokalita je v znamná i z hlediska ornitologického byly zde zastiïeny vzácné druhy, mj. strnad luãní (Miliaria calandra) apravdûpodobnû i strnad zahradní (Emberiza hortulana), zaznamenáno bylo hnízdûní pûnice vla ské (Sylvia nisoria). Ze savcû zde Ïije poãetná populace pl íka lískového (Muscardinus avellanarius); z obojïivelníkû byla zaznamenána rosniãka zelená (Hyla arborea). VYUÎITÍ Vegetace opukové stránû na okraji DÏbánu se vyvíjela pod dlouhodob m tlakem osídlení jiï od pravûku. StráÀ byla v minulosti odlesnûna a vypásána, ãásteãnû i obdûlávána, v posledním období byla ponechána samovolnému v voji. Lokalita není vyuïívána, bylo by tfieba uvaïovat o alespoà ãásteãném obnovení pastvy. Pravidelnû probíhá kluãení dfievin a sekání trávníkû na vybran ch plochách, kde se tak udrïuje travnaté bezlesí. Do lo ke znaãnému roz ífiení populace vstavaãe nachového. Nad horním okrajem stránû byl instalován informaãní panel a vytvofieno vyhlídkové místo. BIBLIOGRAFIE 460, 07, 50, 48, 50, 604 MAPA ÚZEMÍ strana Tr zel vonn (Erysimum odoratum) je submediteránnû subkontinentální druh, kter je ostrûvkovitû roz ífien v severních a jiïních âechách, ve stfiedních âechách vzácnû. 5 Milská stráà je ukázkou srázu na okraji opukové dïbánské plo iny pokryté bohatou teplomilnou kvûtenou, v levé ãásti snímku bíle svítí okrajová opuková stûna. 6 Pcháã bezlodyïn (Cirsium acaulon) je typickou souãástí váleãkov ch trávníkû. RA 9 55

9 GEOLOGIE Horninové podloïí území pfiírodní památky je budováno ãerven mi limonitick mi pískovci svrchních prvohor (permokarbon spodní ãervená jalovina), kter je pfiekryt fluviálními náplavy. Okraj území sousedí s kfiídov mi (svrchní cenoman a spodní turon) pískovci a písãit mi slínovci DÏbánu. Jako pûdy pfievaïují gleje s drobn mi v skyty ãernic. Na potoce Strouha byl v místech trvale vlhk ch luk zaloïen rybník. Bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) detail, je nejvzácnûj í druh této lokality. Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Nov rybník nevyniká velikostí, ale dík své poloze na permokarbonsk ch horninách pfiekryt ch kfiídov mi pískovci a opukami hostí pozoruhodnû bohatou mokfiadní a luãní kvûtenu. 4 Nejcennûj ími porosty jsou vápnitá ostfiicovomechová spoleãenstva s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana) avachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata). KVùTENA V souãasné dobû jsou v rybníce vyvinuta spoleãenstva volnû plovoucích okfiehkû (Lemna sp. div.), jeho okraj je lemován rákosinami a vysok mi ostfiicemi, napfi. ostfiicí nedo áchor (Carex pseudocyperus) a zblochanem fiasnat m a vodním (Glyceria notata, G. maxima) se zábûlníkem bahenním (Comarum palustre) av ivcem bahenním (Pedicularis palustris). Na tyto porosty pak navazují pcháãové a bezkolencové louky. Nejv znamnûj í ãástí jsou ostfiicovomechová spoleãenstva obohacená uhliãitanem vápenat m s hojnou ostfiicí Davallovou (Carex davalliana) afiadou dal ích ostfiic, napfi. o. trsnatou (Carex cespitosa), o. dvoumuïnou (C. diandra), o. Ïlutou (C. flava), o. prosovitou (C. panicea), suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium) i s. irolist m (E. latifolium), tírovníkem baïinn m (Lotus uliginosus), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), tolijí bahenní (Parnassia palustris), violkou bahenní (Viola palustris), bafiiãkou bahenní (Triglochin palustre), ocúnem jesenním (Colchicum autumnale) apod. ZVÍ ENA Zoologicky nebylo území podrobnûji zkoumáno. Je v ak refugiem obojïivelníkû a fiady bezobratl ch, hnízdi tûm a tahovou zastávkou ptákû vod a rákosin. Území nav tûvuje vydra fiíãní (Lutra lutra). památka Na Novém rybníce Novostra eck rybník s pfiilehl m moãálem na stranû vtoku, 400 m na západ od nádraïí Nové Stra ecí. Katastrální území: Nové Stra ecí VYUÎITÍ Rybník je rybáfisky obhospodafiován a louky jsou pravidelnû koseny, ãímï do- lo k obnovû populací vzácn ch druhû. U hráze Nového rybníka je instalován informaãní panel. Nadmofiská v ka: m V mûra: 5,4 ha Vyhlá eno: 990 Pfiedmûtem ochrany je rybník lemovan rákosinami a ostfiicov mi porosty hostící cenná vápnomilná ostfiicovomechová spoleãenstva s ostfiicí Davallovou, vachtou trojlistou, tolijí bahenní a dal ími typick mi druhy. POZNÁMKA âást louky byla v 80. letech zavezena stavebním odpadem a v rámci tzv. rekultivace pfiemûnûna na pole. BIBLIOGRAFIE 07 MAPA ÚZEMÍ strana RA 0

10 Okres Rakovník ZVÍ ENA Vyskytuje se zde bûïná lesní fauna a druhy vázané na nivu potoka. Vzhledem ke své rozloze nemá samotné chránûné území pro ochranu fauny vût í v znam. památka Ostrovecká ol ina Zamokfiená niva Ostroveckého potoka,7 km jihozápadnû od obce Krty a 600 m severnû od obce Ostrovec. Katastrální území: Krty Nadmofiská v ka: 4 48 m V mûra:,87 ha Vyhlá eno: 990 Podmáãená ol ina, kde pfieïívaly nûkteré druhy vlhk ch luk, byla ãásteãnû vykácena a na jejím místû se obnovily pcháãové louky. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií jemnozrnné aï stfiednû zrnité granodiority ãistecko-jesenického masivu. Granodiority jsou pfiekryty fluviálními náplavy. Písãité aï hlinité pûdy b vají periodicky zaplavovány a vytváfiejí mozaiku pûdních typû od nevyvinut ch naplaven ch pûd fluvizemí aï po gleje. KVùTENA Podmáãené louky, které se vyskytovaly na pra- meni tích a v nivû levého pfiítoku Ostroveckého potoka, po upu tûní od hospodafiení postupnû zarostly náletem ol e lepkavé (Alnus glutinosa). V druhotné ol inû pfieïívaly nûkteré druhy pcháãov ch luk, napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), upolín nejvy í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ocún jesenní (Colchicum autumnale), ole - ník kmínolist (Selinum carvifolia), violka bahenní (Viola palustris), karda bahenní (Crepis paludosa) apod. Po asanaci ol e v roce 999 regenerovaly pcháãové louky svazu Calthion s metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a bohat mi populacemi v e jmenovan ch druhû. V minulosti udávaná bledule jarní (Leucojum vernum) jiï nebyla v území nalezena. VYUÎITÍ Louky se plánovitû kosí. âásteãnû byly odstranûny nevhodné náletové dfieviny a ol- ina byla prosvûtlena. V území pfiírodní památky byl instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE 79 MAPA ÚZEMÍ strana 57 Druhovû bohatá pcháãová louka po úspû né regeneraci. karda bahenní (Crepis paludosa) je typick m druhem mokfiadních luk. Populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) se posílila po provedené asanaci ol e v roce 999. RA 555

11 GEOLOGIE Území se rozkládá v mûlkém a irokém údolí, jehoï horninové podloïí tvofií jemnozrnné aï stfiednû zrnité granodiority ãistecko-jesenického masivu. Ty jsou pfiekryty eluvii a nivními sedimenty. Na nich se vytvofiily kambizemû, saprická organozem nebo gleje. Rybník leïí na svahovém prameni ti a je obklopen ra elinnou ol inou. Detail dozrávajících mo niãek ostfiice zobánkaté (Carex rostrata). âolka horského (Triturus alpestris) najdeme v dobû rozmnoïování v ãist ích vodních nádrïích ve stfiedních a vy ích polohách. KVùTENA Vpruhu podél rybníka roste více druhû ra eliníku (Sphagnum spp.) se suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), violkou bahenní (Viola palustris) a vzácnou ostfiicí dvoumuïnou (Carex diandra). Na podmáãen ch okrajích rybníka je hojn zábûlník bahenní (Comarum palustre) avachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), dále kolonie ostfiice zobánkaté (Carex rostrata) ao. mûch fikaté (C. vesicaria). Mûlké okraje zarûstá ipfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile) a na vodní hladinû je hojn rdest vzpl vav (Potamogeton natans). V navazujících zbytcích luk roste hadí kofien vût í (Bistorta major), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). Louky zarûstají bfiízou bûlokorou (Betula pendula), vrbami (Salix sp.) a topolem osikou (Populus tremula). Na hrázi rybníka se objevují nûkteré bûïné teplomilnûj í prvky, jako je pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias), jetel prostfiední (Trifolium medium) amochna stfiíbrná (Potentilla argentea). ZVÍ ENA Rybník Plavi tû je pfiedev ím v znamnou lokalitou v skytu a rozmnoïování nûkolika druhû obojïivelníkû byla tu zji tûna napfi. blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), památka Plavi tû Rybník Plavi tû a pfiilehl moãál 700 m na jihozápad od obce SoseÀ. Katastrální území: SoseÀ kuàka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris) a populace zelen ch skokanû (Rana esculenta synkl.). Nadmofiská v ka: m V mûra:,59 ha Vyhlá eno: 990 Rybník se rozkládá na prameni ti jednoho z pravobfieïních pfiítokû Rakovnického potoka a je obklopen mokfiady s prameni ti zarostl mi náletem bfiízy, osiky a vrb, na pobfieïí s úzk m pruhem s ra eliníkem a suchop rem úzkolist m. Jde orefugium fiady obojïivelníkû. VYUÎITÍ Bez hospodáfiského vyuïití, v území instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE 64, 07 MAPA ÚZEMÍ strana RA

12 Okres Rakovník rezervace PodhÛrka Niva Klíãavy s ãásteãnû zanesen m rybníkem Podhorní I, 800 m západnû od Pecínova. Katastrální území: Nové Stra ecí Nadmofiská v ka: m V mûra: 6, ha Vyhlá eno: 996 Mûlk rybník zarûstající bultov mi ostfiicemi byl vroce 000 vyãi tûn a pobfieïní vegetace regeneruje. Je lemován ol inami a baïinn mi loukami, které pfiecházejí do kosen ch ovsíkov ch luk. ãenstvo bublinatek (Utricularia sp.). Na zamokfien ch okrajích rybníka dominují podle ekologick ch podmínek vysoké ostfiice, napfi. ostfiice latnatá (Carex paniculata) a o. prodlouïená (C. elongata), se smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), svízelem bahenním (Galium palustre) a vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), dále ostfiice zobánkatá (Carex rostrata) a na zaná en ch plochách o. nedo áchor (C. pseudocyperus). Na zátopovou ãást navazují ol- iny. Na su ích místech v nivû potoka rostou druhovû bohaté pcháãové louky s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus). V návaznosti se pak vyskytují kosené ovsíkové louky s kostfiavami, srhou fiíznaãkou, zvonky a kopretinami. Podél potoka se místy uplatàují ol iny a vrbiny s vrbou u atou (Salix aurita) av. popelavou (S. cinerea). lák mal (Aythya nyroca), dále krahujec obecn (Accipiter nisus), luàák ãerven (Milvus milvus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a Èuh k obecn (Lanius collurio). Ani u jednoho z v e uveden ch druhû v ak nebylo prokázáno hnízdûní; Èuh k obecn v ak s jistotou hnízdí v okolí. Ze savcû zde byla pozorována napfi. veverka obecná (Sciurus vulgaris) a lasice kolãava (Mustela nivalis). VYUÎITÍ Rybník se vyuïívá rybáfisky, byl obnoven v rámci programu Revitalizace fiíãních systémû. Na loukách probíhají asanaãní zásahy kosení a odstraàování náletov ch dfievin. BIBLIOGRAFIE 54 MAPA ÚZEMÍ strana 574 GEOLOGIE Podklad tvofií kfiídové slínovce (spodní turon) a mladoprvohorní pískovce (svrchní karbon). Na nich jsou vyvinuty trvale zamokfiené jílovito-hlinité aï hlinité pûdy typu zbahnûlého gleje aï saprické organozemû. KVùTENA Rybník na potoce Strouha byl znaãnû zanesen smyvy z okolních polí. Byl proto vyãi tûn a hráz opravena. Rostou na nûm spoleãenstva plovoucích okfiehkû (o. men í Lemna minor ao. trojbrázd L. trisulca), vmûlãích vodách spole- ZVÍ ENA VPodhorním rybníce byl proveden v zkum zooplanktonu a makrozoobentosu. V planktonu se v znamnû uplatàují buchanky, pomûrnû nízké zastoupení perlooãek mûïe b t dûsledkem zv ené prûtoãnosti. Na podzim je zde velice hojn vífiník Keratella cochlearis. Ze vzácnûj ích druhû ptákû tu byl pozorován pfiedev ím po- Mûlk rybník PodhÛrka zasazen do porostû mokfiadních ol in. Okraje rybníku zarûstají bultové ostfiice. V popfiedí kvetoucí blatouch bahenní (Caltha palustris). RA 557

13 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií kfiídové (spodní turon bûlohorské souvrství) písãité slínovce (tzv. opuky). Ty vystupují v pfiíkr ch srázech a jejich podloïí tvofií glaukonitické slínovce a pískovce kfiídového útvaru (svrchní cenoman korycanské souvrství). Horniny svrchních prvohor (permské pískovce) zasahují do území jen okrajovû. Geomorfologicky jde o v raznou hranu asymetrického údolí Pochvalovského potoka trvale modelovanou sesuvy písãit ch slínovcû, ãímï se obnovují pfiirozené skalní v chozy. Úpatí stûny je modelováno odluãn mi plochami sesuvû, mezi nimiï leïí sesuté masy, v jiïní Kvetoucí medvûdice lékafiská (Arctostaphyllos uva-ursi). Omûj pestr (Aconitum variegatum) roste na balvanité suti pod opukovou stûnou. âerstvé v chozy opuk ve skalních stûnách poskytují vhodná stanovi tû pro vápnomilné rostliny i drobné Ïivoãichy, zatímco na plo inách je povrch opuk odvápnûn a pûdy mají chud kysel charakter. ãásti území i hrubû balvanité sutû. Vyvinuty jsou chudé kamenité pûdy rázu kambizemí. Na ãerstv ch v chozech písãit ch slínovcû jsou vyvinuta rûzná stadia rendzin nebo pararendzin. KVùTENA Plo ina nad strmou opukovou stûnou je odvápnûná a porostlá kyselou doubravou s borovicí lesní (Pinus sylvestris). V jejím lemu se na hranû stûny vyskytuje nûkolik plaziv ch kefiû medvûdice lékafiské (Arctostaphylos uva-ursi) spolu se zimostrázkem alpsk m (Polygaloides chamaebuxus), borûvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou (Rhodococcum vitis-idaea). Na stûnû, kde vystupují ãerstvé polohy opuk, rostou trávníky, jejichï skladba je obdobou vegetace bíl ch strání a které pfiecházejí v rozvolnûné porosty s lískou obecnou (Corylus avellana), svídou krvavou (Swida sangui- Národní pfiírodní rezervace Pochvalovská stráà km dlouh strukturní svah se svislou, aï pfies 0 m vysokou skalní stûnou v horní ãásti,,5 km na severov chod od Pochvalova a,5 km na jihov chod od Smilovic. Katastrální území: Kozojedy Nadmofiská v ka: m V mûra: 4, ha Vyhlá eno: 989 Jedná se o v znamn geomorfologick fenomén na hranû plo iny DÏbánu, kde se odlamují písãité slínovce (tzv. opuky) a vytváfiejí svislou stûnu s balvanitou sutí na úpatí. Na hranû svahu rostou borovice a reliktní medvûdice lékafiská (Arctostaphyllos uva-ursi), na opukovû obnaïené stûnû pûchava vápnomilná (Sesleria albicans). Na suti pod stûnou roste suèov les s lípou. 558 RA 4

14 Okres Rakovník nea), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a lípou malolistou (Tilia cordata). Roste zde napfi. pûchava vápnomilná (Sesleria albicans), lnûnka bavorská (Thesium bavarum) a tr zel vonn (Erysimum odoratum). Pod stûnou je nahromadûna hrubozrnná suè, ve které se uchytil suèov les, místy s omûjem pestr m (Aconitum variegatum). V fiídkém zápoji roste dále l kovec jedovat (Daphne mezereum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), dfiín jarní (Cornus mas), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) apod. V roce 000 zde byl zji tûn kriticky ohroïen mech Seligeria campylopoda, kter kromû DÏbánu roste v âr je tû v Krkono ích avhost nsk ch vr ích. ZVÍ ENA Bylo zde zji tûno bohaté lesní spoleãenstvo mûkk - Û charakteristické pro okrajové hrany opukové tabule DÏbánu. Bohatá malakofauna Ïije pfiedev ím v kamenit ch osypech na úpatí skal, vûdãím druhem je zde Helicodonta obvoluta. Z dal ích citliv ch lesních druhû zde Ïije napfi. Sphyradium doliolum, Aegopinella pura, Isognomostoma isognomostomos ãi Macrogastra plicatula. Opukové stûny hostí charakteristické spoleãenstvo se závornatkami Laciniaria plicata a Clausilia dubia (v skyt tohoto druhu zde má reliktní charakter). VYUÎITÍ Území národní pfiírodní rezervace bez hospodáfiského vyuïití. Byl v nûm instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE 457, 458, 460, 64, 07, 50, 57 MAPA ÚZEMÍ strana Bûlohorské opuky vystupují místy na okrajov ch hranách dïbánské tabule v podobû svisl ch stûn, které vznikají v dûsledku sesuvû, jak je vidût v pravé ãásti snímku. 5 Kvetoucí dfiín jarní (Cornus mas), vyskytuje se na rozvolnûn ch místech v suèov ch porostech. 6 Soudkovka Ïebernatá (Sphyradium doliolum), v znaãn druh svûtl ch, pfiedev ím suèov ch lesû teplej ích pahorkatin, dává pfiednost vápnit m podkladûm. RA 5 559

15 4 Ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria) je hlavním druhem na prameni ti. Ostfiice obecná (Carex nigra) je jedním z druhû bezkolencové louky. Smilka tuhá (Nardus stricta) roste ve vfiesovi tích v okolí prameni tû. 4 Prameni tní louka s metlicí trsnatou. GEOLOGIE Systém puklinov ch pramenû potoka Javornice v úvalovitém údolí na holorovinû je zaloïen v granitoidech aprekambrick ch (neoproterozoick ch) bfiidlicích. Samotn pûdní pokryv tvofií trvale zamokfiené jílovito-hlinité aï hlinité pûdy typu zbahnûlého gleje aï saprické organozemû. KVùTENA Prameni tû a odtokové strouhy obklopují stfiídavû podmáãené bezkolencové louky s vysok m podílem náletov ch dfievin, napfi. bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a topol osika (Populus tremula). Na su ích místech jsou vfiesovi tû se smilkou tuhou (Nardus stricta), hvozdíkem teãkovan m (Dianthus deltoides) a violkou psí (Viola canina). Na tyto plochy se ífií borovice lesní (Pinus sylvestris). V centru prameni tû jsou porosty bezkolence modrého (Molinia caerulea) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa), doprovázené fiadou ostfiic, jako je o. zobánkatá (Carex rostrata), o. edavá (C. canescens), o. mûch fikatá (C. vesicaria), o. zajeãí památka Prameny Javornice Prameni tû potoka Javornice,,7 km jiïnû od Sosnû. Katastrální území: Drahou, SoseÀ (C. ovalis), o. prosová (C. panicea), o. li ãí (C. vulpina), o. obecná (C. nigra), suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), violkou bahenní (Viola palustris), tírovníkem baïinn m (Lotus uliginosus), prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis) apod., podél struh jsou porosty s blatouchem bahenním (Caltha palustris) a dûhelem lesním (Angelica sylvestris). Nadmofiská v ka: m V mûra:,98 ha Vyhlá eno: 996 Prameni tû potoka Javornice s ostfiicov mi porosty obklopené bezkolencov mi loukami, které postupnû zarûstají náletem bfiízy a osiky. Na such ch místech je vfiesovi tû s podhorsk mi druhy. ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl dosud provádûn. VYUÎITÍ Prameni tû je koseno a je odstraàován nálet dfievin. V chránûném území byl instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE 54, 64 MAPA ÚZEMÍ strana RA 6

16 Okres Rakovník památka Pfiílepská skála Vrchol Pfiílepské skály je km v chodnû od obce Pfiílepy. Katastrální území: Pfiílepy GEOLOGIE Nejvy í bod Rakovnické kotliny (47,6 m n. m.) je tvofien skalnat m sukem karbonsk ch arkózov ch pískovcû kladenského souvrství. Nadmofiská v ka: 47,6 m V mûra: 7, 95 ha Vyhlá eno: 00 Opu tûn zarûstající pískovcov lom, krajinná dominanta a v znaãn geomorfologick útvar, kter vystupuje nad okolní krajinu (47,6 m n. m.). Zrno horniny je vût inou hrubé aï stfiední se znaãn m mnoïstvím úlomkû ÏivcÛ, které procházejí stadiem kaolinizace. Na svazích vystupují ãetné skalky, balvany a balvanové proudy. Vyvinuty jsou arenické kambizemû. KVùTENA Rozru ené skalní stûny jámového lomu ve v chozu pískovce porûstá nálet osiky, borovice, jefiábu ptaãího a akátu. V podrostu je chudá acidofilní vegetace s vfiesem (Calluna vulgaris), kostfiavou ovãí (Festuca ovina) a metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), ke které na svûtl ch místech pfiib vá pavinec modr (Jasione montana), trávniãka prodlou- Ïená (Armeria elongata) nebo jestfiábník savojsk (Hieracium sabaudum). Na otevfien ch písãit ch plo kách se uchovaly populace vzácného smilu píseãného (Helichrysum arenarium), mrvky my í ocásek (Vulpia myuros) a chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis). Zajímavé jsou teplomilné prvky na vrcholu skály, které jsou typické pro teplomilné trávníky, jako chrpa por nská (Acosta rhenana), hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), smûlek tíhl (Koeleria macrantha, pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias) nebo máãka ladní (Eryngium campestre). Na stinn ch místech naopak spoleãnû s vfiesem roste smilka (Nardus stricta) a trojzubec poléhav (Sieglingia decumbens). Po skonãení tûïby osídlil hojnû lom vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), jehoï populace se se zarûstáním lokality dfievinami sníïila. ZVÍ ENA Suchomilná spoleãenstva bezobratl ch ÏivoãichÛ jsou vázána na písãit substrát. VYUÎITÍ Skála byla otevfiena lomem, dnes jiï neãinn m. Po okrajích skály jsou druhotné v sadby dfievin a místy se uplat- Àují ménû nároãné teplomilné druhy rostlin. Lokalita je vyuïívána jako cviãná stûna pro horolezce a vyhlídkov bod. Náv tûvnost je tfieba urãit m zpûsobem usmûrnit. BIBLIOGRAFIE 64 ZarÛstající lomová stûna v karbónsk ch pískovcích. a Hlaváã Ïlutav (Scabiosa ochroleuca) a máãka ladní (Eryngium campestre) ukazují na návaznost této lokality na teplomilnou kvûtenu ir ího okolí. RA 7 56

17 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií slepence a pískovce svrchních prvohor (svrchní karbon, stefan spodní ãervené souvrství) a prekambrické (neoproterozoické) bazalty a fylitické bfiidlice. Na nich jsou vyvinuty trvale zamokfiené jílovitohlinité aï hlinité pûdy typu zbahnûlého gleje aï saprické organozemû. Leteck pohled na horní rybník odhaluje zonaci plovoucí i pobfieïní vegetace. V podmáãené smrãinû najdeme druh pfiirozen ch smrãin sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea). Na hladinû plave vysazen leknín, rdest vzpl vav a drobná ejdraãka bahenní. rezervace Rybníãky upodbofiánek Skupina dvou rybníkû na Mladotickém potoce a pfiilehlé podmáãené pozemky,, km jihozápadnû od Podbofiánek. Katastrální území: Podbofiánky Nadmofiská v ka: m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 990 Lesní rybníky mají pfiirozenou zonaci spoleãenstev od volnû plovoucích vodních rostlin pfies mûlké pobfieïí k podmáãené smrãinû propojené zamokfienou ol inou v nivû Mladotického potoka. KVùTENA Vúzemí je zahrnuta silnû podmáãená potoãní niva Mladotického potoka, v níï jsou vybudovány dva malé lesní rybníky, které propojuje ol ina s tfitinou edavou (Calamagrostis canescens). Horní rybník je pozoruhodn vytvofienou hydroserií. Na hladinû plovou vysazené lekníny (Nymphaea spp.) vãetnû rûïového kultivaru, rdest vzpl vav (Potamogeton natans), bublinatka jiïní (Utricularia australis), ejdraãka bahenní (Zannichellia palustris), v mûlkém pobfieïí rybníka kofiení ìáblík bahenní (Calla palustris), ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), které stfiídají kolonie ostfiice zobánkaté (Carex rostrata) ao. mûch fikaté (C. vesicaria). Na nû navazuje pruh se suchop rem úzkolist m (Eriophorum angustifolium), smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), violkou bahenní (Viola palustris), psineãkem psím (Agrostis canina) a ãásteãnû i ra eliníky (Sphagnum spp.). 56 RA 8

18 Okres Rakovník 8 4 eliníku Sphagnum denticulatum tu Ïije drobn vzácn li ejník Absconditella sphagnorum, kter odjinud ze stfiedních âech není znám Dolní rybník byl v roce 000 vyãi tûn a hráz byla opravena. Vytváfií se na nûm opût typická hydroserie od vzpl vav ch hydrofyt, jako je rdest vzpl vav a laku ník vodní (Batrachium aquatile), pfies okraje lemované ra eliníky, ostfiicí mûch fikatou aìáblíkem bahenním k navazujícím ol inám. V e poloïené polohy v údolí lemují podmáãené smrãiny se sedmikvítkem evropsk m (Trientalis europaea) a tfitinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a písãité bory s plavuní vidlaãkou (Lycopodium clavatum) a plavuníkem zplo tûl m (Diphasiastrum complanatum). Vzácnû se v lesním porostu vyskytuje korálice trojklanná (Corallorhiza trifida). V údolí je téï na ménû podmáãen ch místech kosená louka s upolínem nejvy ím (Trollius altissimus), hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum), kosatcem sibifisk m (Iris sibirica) a prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis). Na ra- ZVÍ ENA rezervace je v znamn m refugiem oboj- ÏivelníkÛ. Byl zde zaznamenán napfi. pomûrnû vzácn ãolek horsk (Triturus alpestris). VYUÎITÍ V rámci programu Revitalizace fiíãních systémû byl citlivû obnoven Dolní rybník a pfiipravuje se obnova Horního rybníka vãetnû hráze. Byl instalován informaãní panel a závora pfied hráz Horního rybníka. BIBLIOGRAFIE 64, 6, 07 MAPA ÚZEMÍ strana Zastínûné okraje vodní nádrïe zarûstají ra eliníky. 5 ëáblík bahenní (Calla palustris) kofiení v mûlkém pobfieïí rybníka. 6 Vokolí dolního rybníka rostou podmáãené smrãiny. 7 Komplex chránûného území uzavírá kosená blatouchová louka. 8 PlavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum) roste v písãitém boru na svazích kolem dolního rybníãka. 9 Znakoplavka (Notonecta sp.) s uloven m vírníkem. RA 9 56

19 GEOLOGIE Jámov lom zaloïen v biotitické Ïule stfiednû zrnité aï hrubozrnné, narûïovûlé barvy. Na západním okraji lomu je zachycen styk se v esmûrnû zrnit m biotitick m granodioritem. Smûrem severním, lomem v ak nezachycen, je styk tûchto granitoidních tûles s neoproterozoick mi bfiidlicemi, které jsou v tûchto místech kontaktnû pfiemûnûny ve skvrnité bfiidlice. Na puklinách granitoidu v lomu byly zji tûny upinky uranov ch slíd. V lomu a jeho tûsném okolí antropogenní pûdy vzniklé lomovou ãinností, v ir ím okolí jsou vyvinuty kambizemû. KVùTENA Jámov lom zarûstá po ukonãení tûïby rychle dfievinami, zejména bfiízou bûlokorou (Betula pendula) abo- Hru tiãka okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia) roste na obnaïen ch skalkách ve stfiedu malého lomu. Vrba jíva (Salix caprea), patfií k pion rsk m dfievinám zahajujícím spontánní revitalizaci lomû. Zatopen lom v biotitické Ïule. rovicí lesní (Pinus sylvestris). Na dosud nezarostl ch svûtlinách se vyskytuje jestfiábník zední (Hieracium murorum) a j. savojsk (H. sabaudum), pavinec modr (Jasione montana), ze vzácn ch druhû lnûnka alpská (Thesium alpinum) a hru tiãka okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia), li ejníky a mechorosty, zejména ploník chluponosn (Polytrichum piliferum). V podrostu lesního náletu roste nejãastûji metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a místy borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). V jámovém lomu je trvalá hladina vody, která pomalu zarûstá plovoucími hydrofyty (okfiehek men í Lemna minor, závitka mnohokofienná Spirodela polyrhiza, rdest vzpl vav Potamogeton natans). V okolí lomu jsou suché trávníky s kruãinkou barvífiskou (Genista tinctoria) a violkou psí (Viola canina). ZVÍ ENA Území má v znam pfiedev ím jako refugium obojïivelníkû a ptactva. Jedná se napfi. o hnízdi tû kachny divoké (Anas platyrhynchos), budníãka men ího (Phylloscopus collybita) ãi pûnice ãernohlavé (Sylvia atricapilla). VYUÎITÍ Chránûné území bylo asanováno v rámci Programu péãe o krajinu. Byly v nûm odstranûny náletové dfieviny abyl umístûn informaãní panel. památka SoseÀsk lom Opu tûn zalesnûn lûmek na mírném svahu 800 m jiïnû od Sosnû. Katastrální území: SoseÀ Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,6 ha Vyhlá eno: 997 Území tvofií mineralogické nalezi tû v kyzov ch bfiidlicích. 564 RA 0

20 Okres Rakovník rezervace Tankodrom B valé vojenské cviãi tû severozápadnû od Rakovníka,, km jiïnû od Ole né v Rakovnické kotlinû. Katastrální území: Rakovník Nadmofiská v ka: m V mûra:, ha Vyhlá eno: 999 Pfiedmûtem ochrany je pestrá kvûtena a zvífiena, zejména bezobratlí a obojïivelníci na druhotnû vznikl ch stanovi tích vojenského cviãi tû. hlohy (Crataegus sp.), trnkami (Prunus spinosa) a rûïemi (Rosa sp.). Na se lapan ch plochách cviãi tû vytrvávají svûtlomilné druhy písãit ch lad jako bûlolist rolní (Filago arvensis), turan ostr (Erigeron acre), lipnice smáãknutá (Poa compressa), jetel rolní (Trifolium arvense), mrvka my í ocásek (Vulpia myuros) apod. Do zatopen ch tankov ch okopû migrují vodní rostliny, napfi. Ïabník jitrocelov (Alisma plantago-aquatica), bahniãka (Eleocharis palustris), orobinec úzkolist (Typha angustifolia), sítiny (Juncus sp. div.) apod. Vût í ãást plochy porûstají druhy ovsíkov ch luk, silnû se také uplatàuje tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a fiada nitrofilních plevelû pelynûk ãernob l, pcháã oset, kapustka obecná apod. starãkov (Hypocrita jacobaeae) a martináãek habrov (Eudia pavonia). Pfii ornitologickém prûzkumu byl zji tûn silnû ohroïen krutihlav obecn (Jynx torquilla), ohroïená koroptev polní (Perdix perdix) a Èuh k obecn (Lanius collurio). VYUÎITÍ Pfiedchozí pravidelné naru ování bûhem vojenského v cviku skonãilo na zaãátku 90. let 0. století a od té doby pokraãuje pfiirozená sukcese smûfiující k pfievládnutí dfievin. Pro uchování ochranáfisk ch hodnot by bylo nutné tento pfiirozen pochod brzdit pravideln mi zásahy. Chránûné území jiï bylo upravováno vrámci Programu péãe o krajinu, byly koseny louky. 4 GEOLOGIE Horninov podklad tvofií arkózy s vloïkami slepencû, pískovcû, prachovcû a jílovcû spodního ãerveného souvrství na rozhraní westphalstefan svrchního karbonu. Na celém území jsou vyvinuty hluboké kambizemû a luvizemû. Georeliéf byl dlouhodobû ovlivnûn pojezdy vojenské techniky a kopáním cviãn ch okopû. V chozy skalního podkladu jsou vzácné v severní a západní ãásti Tankodromu, zejména v místech umûl ch v kopû. KVùTENA Po ukonãení funkce vojenského cviãi tû území zarûstá samovolnû náletem dfievin, zejména bfiízou bûlokorou (Betula pendula), topolem osikou (Populus tremula), borovicí lesní (Pinus sylvestris), vrbou jívou (Salix caprea), dále ZVÍ ENA Na vodní plochy jsou zde vázány nûkteré druhy obojïivelníkû vãetnû vzácné ropuchy krátkonohé (Bufo calamita) a ãolka horského (Triturus alpestris). V periodick ch tûních byl zaznamenán ohroïen listonoh letní (Triops cancriformis), nápadn kor vázan na vys chající kaluïe s nezneãi - tûnou vodou a s nezarostl m jílovit m dnem. Na tankodromech ve vojensk ch pásmech je udrïování takov chto biotopû dobfie zaji tûno. Po ukonãení provozu v ak dochází k zarûstání, které je ãasto pfiíãinou mizení tohoto druhu. Z mot lû zde byl zaznamenán pfiástevník MAPA ÚZEMÍ strana 576 Celkov pohled na opu tûné vojenské cviãi tû. Ëuh k obecn (Lanius collurio) nachází optimální Ïivotní podmínky na otevfien ch plochách zarûstajících kfiovinami. RÛÏe ípková (Rosa canina) je nejãastûj í kefi, kter zarûstá opu tûné cviãi tû. 4 Tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) tvofií celé vegetativnû se rozrûstající porosty. RA 565

21 Pohled na ra elinou louku lemovanou vrbami a ol emi. Hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe) roste na vlhké ra- elinné louce. Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) roste hojnû na povrchu ra eliníkû. GEOLOGIE Skalní podloïí je tvofieno pestr m sledem svûtl ch arkózovit ch a kaolinitick ch pískovcû a jílovcû, prachovcû a jilovit ch pískovcû svrchních prvohor (karbon, stefan spodní ãervené souvrství), ãervené aï hnûdoãervené barvy. Horniny karbonu jsou pfiekryty deluviálními hlínami, fluviálními hlinit mi písky a ãásteãnû ra elinou. KVùTENA Údolí potoka je zarostlé rákosem obecn m (Phragmites australis) a ol í lepkavou (Alnus glutinosa), kde se uplatní pcháã zelinn (Cirsium oleraceum) a p. bahenní (C. palustre), kakost baïinn (Geranium palustre) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Na malé ãásti území byly sm ceny ol e a zavedeno kosení rákosu. Tím se obnovily porosty ra elinné louky, kde pfievaïují vyv ené trsy bezkolence modrého (Molinia caerulea) spolu s ãertkusem luãním (Succisa pratensis), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis) a vrbou rozmar nolistou (Salix rosmarinifolia). Objevuje se i ostfiice Davallova (Ca- rezervace VBahnách Ra elinná louka v údolí potoka Kaãáku (Lodûnice), km jiïnû od obce Tfitice. Katastrální území: Tfitice u Nového Stra ecí Nadmofiská v ka: 4 m V mûra: 8,6 ha Vyhlá eno: 95, Pfiedmûtem ochrany je ra elinná louka s bezkolencem modr m a fiadou velmi vzácn ch druhû. âásti luk zarûstají rákosem a ol í. 566 RA

22 Okres Rakovník se stagnující vodou bublinatka jiïní (Utricularia australis). 5 rex davalliana), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) ahofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe). Ve sníïeninách roste ra eliník (Sphagnum spp.) v nejménû 0 druzích, kter porûstá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) avtûsné návaznosti se vyskytuje kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata), tolije bahenní (Parnassia palustris) a v ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Na místech s obna- Ïenou ra elinnou pûdou se uplatní tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) a v pfiíkopech ZVÍ ENA Z fauny bezobratl ch jsou v znamné druhy vlhko- a chladnomilné (hmyz, pavouci ap.), vázané na biotop ra elini tû. Charakteru lokality také odpovídá v skyt chladnomilné je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara), která je v niï- ích polohách vázána na stanovi tû typu ra elini È, a také hrabo e mokfiadního (Microtus agrestis). VYUÎITÍ Území vyïaduje trvalou péãi kosení, naru ování drnu pro uchycení pion rsk ch druhû. Tyto zásahy jsou provádûny v rámci Programu péãe o krajinu s dobr mi v sledky. V rezervaci je umístûn informaãní panel. BIBLIOGRAFIE 64, 98, 07, 605 MAPA ÚZEMÍ strana Ra elinná louka s dominantním bezkolencem modr m. 5 Rosnatka anglická (Drosera anglica) byla na lokalitu anonymnû vysazena. Její dal í osud bude sledován. 6 Tolije bahenní (Parnassia palustris), jeden z fiady vzácn ch druhû na lokalitû. 7 Tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) vyhledává obnaïenou ra- elinnou pûdu. 8 idélko páskované (Coenagrion puella) ob vá men í stojaté vody s pobfieïní vegetací. 9 K velice vzácn m druhûm patfií i v ivec ladní (Pedicularis sylvatica). 9 RA 567

23 park DÏbán Vyhlá en v roce 994 okresními úfiady v Rakovníku, Lounech a Kladnû (996) na plo e 46 km (Rakovník km, Kladno 79 km, Louny 0,8 km ). park DÏbán je jeden z nejrozsáhlej ích pfiírodních parkû âeské republiky o celkové v mûfie ha, z ãehoï na stfiedoãeské okresy Rakovník akladno pfiipadá zhruba jedna polovina 00 ha (z toho je v okrese Rakovník asi 00 ha). Zabírá nejen vlastní DÏbán, tj. zdviïen jihozápadní okraj ãeské kfiídové tabule, ale i jeho západní aï jihozápadní lesnaté pfiedhûfií aï k údolí Bl anky na jih od Îatce. Na druhé stranû se táhne smûrem ke Kladnu, zatímco na jihu pfiesahuje jeho hranice aï do údolí nejhofiej ího Kaãáku (Lodûnice) s rybniãnou soustavou mezi evniãovem a Lodûnicemi vãetnû vrchu Îal (506, m n. m.) a lesního komplexu v jeho v chodním pfiedhûfií. Krajinn ráz DÏbánu urãuje jeho geologická stavba a údolí vodních tokû odvodàující toto území, které je nejv e poloïené na rozvodí mezi dolní Berounkou na jihu a Ohfií na severu. Na plo e uloïen ch nebo mírnû uklonûn ch souvrstvích permokarbonu, pfiedev ím na svrchních ãerven ch vrstvách, jejichï zvûtraliny dodávají ornicím svérázné ãervenohnûdé zbarvení, spoãívají témûfi vodorovnû uloïené druhohorní horniny svrchní kfiídy, které se velmi mírnû sklánûjí k severu aï severov chodu. Jejich spodnûj ím ãlenem jsou cenomanské pískovce, které od nadloïních spodnoturonsk ch opuk bûlohorského souvrství oddûluje poloha glaukonitick ch slínû. Pomûrnû pevné opuky (písãité slínovce) tvofií charakteristické náhorní roviny a stolové vrchy, které v centrální nejvy í ãásti (ãlenûné hlubok mi údolími pfiítokû Ohfie) tvofií strmé okrajové hrany a místy, pfiedev ím v místech zasaïen ch ãetn mi sesuvy, svislé skalní stûny. Severov chodní svah ãlení mnoïství drobnûj ích tokû, které smûfiují k Vltavû a jejichï údolí jsou mnohem mûlãí. Rozevfiené údolí Kaãáku (Lodûnice) v permokarbonském podkladu s ãetn mi rybníky kontrastuje s ostrou jihozápadní hranou centrální dïbánské tabule. Ve srovnání se sv m okolím se DÏbán vyznaãuje pomûrnû vysokou lesnatostí, coï respektují i hranice parku. Krom krajinného svérázu daného protikladem mezi obdûlan mi plochami vyznaãen mi ãerven mi ornicemi na permokarbonu a bíl mi opukov mi stránûmi nad nimi, tak dobfie znám mi z Rabasov ch obrazû, se DÏbán vyznaãuje i mnoh mi pfiírodními pozoruhodnostmi, dnes chránûn mi v fiadû maloplo n ch území. Jsou to pfiedev ím skalní hrany opukové tabule (NPR Pochvalovská stráà) Sedlo pod hradem DÏbán pfii pohledu od severu. Zalesnûné srázy opukové tabule se tyãí nad poli a chmelnicemi v rozevfien ch údolích v permokarbonu. Vpravo vrch Rovina s proslul mi kounovsk mi fiadami. Typická krajina uvnitfi DÏbánu. Rekonstruovan statek ve Hfiedlích, typick stavební materiál a vesnická architektura DÏbánu. 568 RA 4

24 Okres Rakovník na okrese Rakovník, jejíï horní hranu s borovicemi lesními (Pinus sylvestris) lemují porosty kefiíãkû vzácné medvûdice lékafiské (Arctostaphylos uva-ursi) a kde najdeme i celé porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) i teplomiln dfiín jarní (Cornus mas) na otevfien ch místech. Teplomilná vegetace, pfiedev ím kvûtnaté trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), je v znaãná pro bezlesé opukové svahy, zatímco na vlhkém dnû a prameni tích v údolích, pfiedev ím v jihov chodní ãásti, najdeme i vápnité slatiny a pûnovce s fiadou u nás velice vzácn ch druhû, jako je lnûnka zobánkatá (Thesium rostratum). V buãinách roste mohutná k chavice ãerná (Veratrum nigrum) v okolí Bílichova. V teplomiln ch kfiovi tích se setkáme i s kalinou tu alajem (Viburnum lantana), cel mi porosty tfiemdavy bílé (Dictamnus albus) i stfievíãníkem pantoflíãkem (Cypripedium calceolus). S tûmito bohat mi porosty kontrastují kyselé doubravy na opukov ch planinách rovn ch jako stûl, kde v ak kvete dvoubarevn mi kvûty zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus), v znaãn druh západní poloviny âech. Ze DÏbánu je znám i vzácn hrachor rûznolist (Lathyrus heterophyllus) a na druhé stranû také druhy slatin, jako tfieba kohátka kalí - katá (Tofieldia calyculata) na slatinû v PR V Bahnách u Tfitic na horním Kaãáku (Lodûnici). Oblast DÏbánu je bohatá i mykologicky. Vyskytuje se zde napfi. vzácn rosolovec ãerven (Tremiscus helvelloides), z hfiibovit ch hfiib pfiívûskat (Boletus appendiculatus) a vzácn klouzek tridentsk (Suillus tridentinus) mykorhiticky vázan na modfiín, z lupenat ch jarní Èavnatka bfieznovka (Hygrophorus marzuolus) i nehojná bûloãechratka hofiká (Leucopaxillus gentianeus) a muchomûrka královská (Amanita regalis), ãastûj í u nás ve vy ích polohách. Krajinû DÏbánu dodávají osobit kolorit ãetné chmelnice, které v letním období zvy ují podíl zelenû, jinde pak zbytky po jiï dávno zaniklém dolování ãerného uhlí nebo zarûstající lûmky na bûlavé opuky, která svítí i ze stûn star ích venkovsk ch chalup ve dïbánsk ch obcích. Podivuhodn m objektem jsou tajuplné fiady dinasov ch kfiemencû na planinû Rovina, zvané Kounovské kamenné fiady. DÏbán není jen oázou malebné lesní krajiny uprostfied bezles ch lánû Îatecka, Lounska a Kladenska, ale i pozoruhodnou ukázkou svérázné kfiídové krajiny v suchém termofytiku této ãásti âech. Ve vybran ch obcích jsou umístûny informaãní panely o hodnotách pfiírodního parku. 4 BûloÏluté kfiídové opuky tvofií okrajové skalky dïbánské tabule, pocházejí z doby, kdy stfiední âechy naposledy zalilo mofie. 4 Na hranách dïbánské tabule se místy zachovaly vápnomilné buãiny. RA 5 569

25 park Jesenicko PÛvodnû zde byla vyhlá ena oblast klidu v roce 987, pfiírodní park byl vyhlá en v roce 994 okresními úfiady Rakovník, Louny a PlzeÀ-sever na plo e ha. park pfiedstavuje rozsáhlé území, které geomorfologicky zhruba odpovídá Petrohradské pahorkatinû v nejzápadnûj í ãásti okresu Rakovník s pfiesahem do okresû Louny a PlzeÀ-sever. Vyznaãuje se ãlenit m georeliéfem v nadmofisk ch v kách 450 aï 600 m, jehoï charakter je podmínûn pfiedev ím v chozy granitoidû ãistecko-jesenického masivu tvofieného biotitickou Ïulou a baziãtûj ím amfibolick m granodioritem. Území Ïulov ch hornin není souvislé, neboè je pfieru eno pásem neoproterozoick ch fylitick ch bfiidlic s vloïkou spilitû. Tyto horniny vystupují i v jiïní ãásti parku, zatímco niï í polohy na západû i severu území budují pískovce a jílovce permokarbonu. Geologick podklad znaãnû pfiispívá krozmanitosti krajiny, v níï se stfiídají zalesnûné vrchy tvofiené vût inou Ïulami s niï ími partiemi na permokarbonu nebo na neoproterozoiku. Stfiedem parku probíhá Oráãovské údolí, v jehoï horním rozevfieném úseku leïí obec Jesenice s dvûma pomûrnû velk mi rybníky v tûsném sousedství. Nad ploché, zemûdûlsky vyuïívané sníïeniny nápadnû vystupují Ïulové vrchy, místy se skalními útvary, jako jsou Krtské skály (54 m n. m.) nebo skupiny nápadn ch vrchû v okolí Petrohradu, jiï za hranicí rakovnického okresu. Kromû zmínûn ch vût ích vodních ploch je zde vût í poãet mal ch rybníãkû, které jsou v znamné z hlediska botanického i zoologického jako stanovi tû nûkter ch mokfiadních a vodních rostlin nebo obojïivelníkû. Pfiíkladem jsou dnes maloplo nû chránûné lesní Rybníãky u Podbofiánek, kde se vyskytuje ìáblík bahenní (Calla palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), karda bahenní (Crepis paludosa) i ãolek horsk (Triturus alpestris), nebo PP Plavi tû, která je v znamn m stanovi tûm Ïab (blatnice skvrnité Pelobates fuscus, kuàky ohnivé Bombina bombina) ivachty trojlisté a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na zamokfieném dnû Chudou Ïulovou krajinu Jesenicka zpestfiuje fiada rybníkû, z nichï Jesenick patfií k nejvût ím. 570 RA 6

26 Okres Rakovník údolí severozápadnû od obce Ostrovec rostla i bledule jarní (Leucojum vernum) a Ïijí tam i pozoruhodné druhy plïû jako napfi. dvojzubka luïní (Perforatella bidentata). Chudé kyselé doubravy a zãásti i buãiny na Ïulov ch návr ích, dnes vût inou zmûnûné na kulturní bory, kontrastují s daleko bohat ími stanovi ti na úïivnûj ích horninách permokarbonu, kde najdeme i vegetaci xerotermního rázu jako kvûtnaté váleãkové trávníky s hoficem kfiíïat m (Gentiana cruciata) v údolí Luãního potoka u Jesenice. Vzhledem k stfiídání rûzn ch geologick ch substrátû i suchému podnebí pfiedstavuje Jesenicko svéráznou krajinu, kde se mísí podhorské acidofilní prvky s xerotermními druhy pronikajícími sem pfiedev ím z blízkého jiïního Îatecka. Jesenicko se sv mi lesnat mi vrchy, vût ími i men ími rybníky v lesních zákoutích, Ïulov mi skalními útvary i bezles mi kotlinami pfiedstavuje krajináfisky atraktivní oblast vyhledávanou rekreanty. Zatím si zachovalo klidn a nenaru en ráz, kter v ak mohou ohrozit nûkteré zámûry, pfiedev ím otvírka vût ích tûïeb granitoidû. park popularizují informaãní panely umístûné v obcích a na vyhlídkov ch bodech. 4 Îuly tvofií balvanité v chozy porostlé acidofilními bory s mechov m a borûvkov m podrostem. Na chladnûj ím Jesenicku je stále pfiítomna jinde vzácná vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). 4 Na ménû intenzivnû vyuïívan ch v slunn ch loukách roste hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). RA 7 57

27 5 5 Staré Ïulové lomy dnes pfiedstavují romantická zákoutí, jak ukazuje lom Bedlno na Jesenicku. 57 RA 8

28 Okres Rakovník KRTSKÉ SKÁLY () STR. 548 OSTROVECKÁ OL INA () STR. 555 LOUKY V OBO E LIBE STR. 549 LUâNÍ POTOK STR. 550 RA 9 57

29 MILSKÁ STRÁ STR. 55 NA NOVÉM RYBNÍCE STR. 554 PLAVI Tù STR. 556 PODHÒRKA STR RA 40

30 Okres Rakovník POCHVALOVSKÁ STRÁ STR. 558 PRAMENY JAVORNICE STR. 560 RYBNÍâKY U PODBO ÁNEK STR. 56 RA 4 575

31 TANKODROM STR. 565 VBAHNÁCH STR RA 4

32 Okres Rakovník Památné stromy. Dub letní, k. ú. Bdín, p. ã. 95/, u ã. p., u b valého ml na, první stavení po levé stranû od Srbãe. O: 505 cm, Vs: 7 m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. âistá u Rakovníka, p. ã. 565, zahrada za domem ã. p. 6. O: 6 cm, Vs: 4 m, S: 50 let.. Lípa velkolistá, k. ú. âistá u Rakovníka, p. ã. 70, na hfii ti v areálu koly. O: 07 cm, Vs: 4 m, S: 80 let. 4. Dub letní, k. ú. Dûkov, p. ã. 5/0, na hranicích zahrady u kfiiïovatky silnic Dûkov Vrbice Vlkov. O: 58 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 5. Buk lesní, k. ú. Drahou, p. ã. 886, asi 0 m vpravo od cesty Sv. Hubert Smrk, 700 m jihov chodnû od Svatého Huberta, ve smrkovém porostu 86 A 4, u lesní cesty vedoucí soubûïnû s jírovcovou alejí, asi 50 m od ní. O: 0 cm, Vs: 7 m, S: 50 aï 00 let. 6. Buk lesní, k. ú. Drahou, p. ã. 909, vlevo od cesty Sv. Hubert Smrk (modrá turistická znaãka), asi 900 m jiïnû od Sv. Huberta, okraj bezlesí 0. O: 5 cm, Vs: 5 m, S: 50 aï 00 let. 7. Buk lesní, k. ú. Drahou, p. ã. 886, po cestû Sv. Hubert Smrk, po 600 m odboãit doprava cestou s jírovcovou alejí, vlevo u ní, asi 00 m za levotoãivou zatáãkou (Su árenská alej). O: 85 cm, Vs: m, S: let. 8. Buk lesní, k. ú. Drahou, p. ã. 886, 50 m vlevo od cesty s jírovcovou alejí, asi 500 m od její odboãky z cesty Sv. Hubert Smrk. V sousedství tohoto stromu je druh, stejnû mohutn buk, ov em v hor ím zdravotním stavu a nevyhlá en. O: 55 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 9. Buk lesní, k. ú. Drahou, p. ã. 886, asi 400 m jiïnû od Sv. Huberta, 80 m vlevo od Su árenské aleje. O: 40 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 0. Buk lesní, k. ú. Drahou, p. ã. 808, 700 m po silnici Sv. Hubert Chmeli tná, nad Mal m pstruhov m rybníãkem, cestou pfied silniãním mostkem vlevo, 00 m nad ním. O: 0 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Buk lesní, k. ú. Drahou, p. ã. 808, 700 m od Sv. Huberta cestou po SoseÀské aleji, u Velké louky ve stráni, O: 448 cm, Vs: 6 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. Drahou, p. ã. 89, na okraji louky,, km na jihojihov chod od Sv. Huberta vlevo od cesty do Smrku (modrá turistická znaãka). O: 6 cm, Vs: 0 m, S: 50 let.. Javor klen, k. ú. Drahou, p. ã. 00, rozcestí U javoru, km na severov chod od Sv. Huberta, cestou U panelu. O: 0 cm, Vs: 8,5 m, S: 0 let. 4. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Hofioviãky, p. ã. 760/, u pobofieného kfiíïku u polní cesty z Hofioviãek do Bedlna. O: 6, 68 cm, Vs: 0 m, S: 60 let. 5. Topol ãern, k. ú. Hofioviãky, p. ã. 756, prav bfieh Oãihoveckého potoka za obcí smûr Karlovy Vary. O: 50 cm, Vs: m, S: 60 let. 6. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. Hfiedle, p. ã. 658/, pfied kostelem. O:, 09 cm, Vs: 9 m, S: 00 let. 7. Dub letní, skupina 0 stromû, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 49, na hrázi rybníka Dolní Fikaã, v blízkosti silnice do Kosobod. O: cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 8. Dub letní, skupina 6 stromû, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 444, na hrázi rybníka Horní Fikaã. O: cm, Vs: 9,5 5 m, S: 00 let. 9. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 694, jihozápadní okraj obce, na hrázi Velkého rybníka. O: cm, Vs: 5 7 m, S: 50 let. 0. Hlo ina úzkolistá, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 58, v zahradû u ã. p. 68, Smetanova ul. první ulice vpravo nad Ïelezniãní stanicí Jesenice smûrem do obce. O: 50 cm, Vs: 5 m, S: 70 let.. Jírovec maìal, alej, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 008/, 06, 07, k. ú. Drahou, p. ã. 50, podél polní cesty z Jesenice pfies Plaveã ke Sv. Hubertu. O: 90 0 cm, Vs: 0 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 64, jiïní bfieh Velkého rybníka, 00 m od hráze, vpravo od cesty k chatové oblasti u zniãeného kfiíïku. O: 75, 40 cm, Vs: m, S: 00 let.. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 004, pfied branou vedoucí ke kostelu. O: 05, 86 cm, Vs: m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Kleãetné, p. ã. 55/5, u silnice do Oráãova, na rozcestí u kfiíïku. O: 89 cm, Vs: m, 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Kleãetné, p. ã. 7/0, pod obcí na levém bfiehu potoka, cestou z Kleãetného do P ovlk (zelená turistická znaãka), od kfiíïku podél usedlosti, okraj melioraãního pfiíkopu. O: 7 cm, Vs: 6 m, S: 00 let. 6. Dub letní, k. ú. Kole ovice, p. ã. 8/, park u Domova dûchodcû, u cesty od hfii tû k rybníãku. O: cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 7. Dub letní, stromofiadí stromû, k. ú. Kole ovice, p. ã. 8/, 8/, hráz Zámeckého rybníka u Domova dûchocû, vãetnû dubû podél jiïní strany plotu parku. O: cm, Vs: 5 aï 7 m, S: 00 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Kole ovice, p. ã. 8/, park u Domova dûchodcû u cesty od hfii tû k zámeãku. O: 46 cm, Vs: 9,5 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Kounov u Rakovníka, p. ã. 9, vlevo od vchodu do kolní zahrady pfied budovou koly. O: 7 cm, Vs: m, S: 00 let. 0. Buk lesní, k. ú. Kozojedy, p. ã. 40, vlevo od cesty ke kapli, 750 m jihov chodnû od Kozojed. O: 67 cm, Vs: 0 m, S: let. Stromofiadí dubû letních na hrázi rybníka Dolní Fikaã. RA 4 577

33 . Dub letní, skupina stromû, k. ú. Kozojedy, v lesním porostu vpravo od cesty z Kozojed k polesí Obora. O: 7, 5, 65 cm, Vs: 5 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. Kozojedy, p. ã. 5/, vpravo u brány statku ã. p.. O: 5 cm, Vs: 4 m, S: 6 let.. Lípa velkolistá, k. ú. Kozojedy, p. ã. 40, 750 m jihov chodnû od Kozojed, 0 m nad lesní cestou. O: 66 cm, Vs: 0 m, S: asi 600 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Krakov, p. ã. 676, U lipky, u silnice z Krakova do Krakovce, pfii odboãce cesty k ípskému ml nu. O: 54 cm, Vs: 4 m, S: 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Krouãová, p. ã. 69/, prostranství pfied kostelem v západní ãásti návsi. O: 487 cm, Vs: m, S: 70 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Krty, p. ã. 66/, pfied vchodem do kostela. O: 0 cm, Vs: 9 m, S: 80 let. 7. Jilm horsk, k. ú. Krupá, p. ã. 479, pravá strana silnice od Mutûjovic u odboãky zelené turistické znaãky asi 00 m od obce. O: 6 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. V roce 00 strom zcela uschl, ochrana byla sejmuta. 8. Dub letní, k. ú. Kru ovice, p. ã. 549, b valá baïantnice, okraj lesa u jírovcové aleje. O: 70 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 9. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Kru ovice, p. ã. 549, les. odd. 4 B, severozápadnû od hájovny v b valé baïantnici. O: 87, 95 cm (témûfi such ), Vs: 6 m, S: 50 let. Soliternû stojící buk u M eck ch Îebrovic. 40. Lípa malolistá Svatopluka âecha, k. ú. Lány, p. ã. 89/, U lipky, cestou kolem hfibitova, okraj panelové zástavby (v blízkosti odboãky na Va írov). O: 84 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Li any u Rakovníka, p. ã. 9/, vlevo od vchodu do kostela na návsi. O: 40 cm, Vs: m, S: 69 let. 4. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 09/, pod náspem trati, asi 00 m v chodnû od podjezdu trati LuÏná evniãov,,5 km v chodnû od LuÏné II., U Merkovky. O: 79 cm, Vs: 4 m, S: 70 let. 4. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 09/,,5 km v chodnû od LuÏné II., vpravo od cesty k trati, 00 m pfied pfiejezdem, U Merkovky. O: 40 cm, Vs: 9 m, S: 70 let. 44. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 09/, u nadjezdu pfies Ïelezniãní traè zvanou âerven kanál, 00 m západnû od hraniãní cesty v ãásti lesa Nad Merkovkou. O: 400 cm, Vs: m, S: 70 let. 45. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 09/, U PondûlíãkÛ,,8 km v chodnû od LuÏné II., 50 m v chodnû za pfiejezdem trati U Merkovky, vpravo od cesty. O: 60 cm, Vs: m, S: 70 let. 46. Buk lesní, skupina 5 stromû, borovice lesní, skupina stromû, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 87/, v objektu Syntezia (vpravo od cesty hájovna SládkÛv kfiíï Kru ovice, asi 750 m jihov chodnû od Kru ovic), zbytek pûvodního porostu. O: buky 57 aï 06 cm, borovice cm, Vs: buky 9 m, borovice 8 m, S: 0 0 let. 47. Dub letní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 996/, vlevo od lesní cesty u rybníãku, km od hájovny SládkÛv kfiíï. Dosti prosychá. O: 440 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 48. Dub zimní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 09/, vlevo pfii silnici Rakovník Ruda, km od kfiiïovatky na Li any. O: 40 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 49. Jefiáb bfiek, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 996/, vpravo lesní silnice LuÏná II. Kru ovice, u staré oborní zdi 00 m za pfiejez- 578 RA 44

34 Okres Rakovník dem Ïelezniãní tratû, poblíï hájovny SládkÛv kfiíï. Dosti prosychá. O: 80 cm, Vs: m, S: 00 let. 50. Buk lesní, k. ú. M ec, p. ã. 040/, 40 m pod Pilsk m rybníkem na hranû svahu nad studnou pod chatami. O: 68 cm, Vs: 7,5 m, S: 70 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. M ec, p. ã. 079/, u domu ã. p. (u DÛrasÛ), za návsí vlevo od silnice smûr Nové Stra ecí, 50 m jihozápadnû od kostela. O: 477 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 5. Buk lesní, k. ú. M ecké Îehrovice, p. ã. 48, vlevo pod silnicí do M ece na travnaté stráni, 50 m západnû od hfibitova. O: 556 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. M ecké Îehrovice, p. ã. 800, 00 m vpravo od silnice Nové Stra ecí M ec, v chodní okraj lesního porostu, asi km severnû od Nového Stra ecí. O: 8 aï 0cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 54. Lípa malolistá, k. ú. Mutûjovice, p. ã. 0/, u vefiejné pumpy proti hfibitovu v severozápadní ãásti obce. O: 67 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 55. Buk lesní, skupina stromû, k. ú. Nové Stra ecí, p. ã. 4/, jihozápadní okraj mûstského lesa pod ibeniãním vrchem (pod vûïov m vodojemem). O:, 67, 70 cm (trojkmen), aï 75 cm (mnohokmen),vs: 8, 5 m, S: asi 50 let. 56. Dub letní, k. ú. Nové Stra ecí, p. ã. 5, v ulici Fortna, za domem ã. p. 7 (po ta). O: 0 cm, Vs: m, S: asi 00 let. 57. Jasan ztepil, k. ú. Nové Stra ecí, p. ã. 00/, jihov chodní ãást mûsta v parku U sv. Isidora. O: 450 cm, Vs: 0 m, S: asi 0 let. 58. Lípa malolistá, k. ú. Nové Stra ecí, p. ã. 98/, v zahradû pfied budovou Domova dûchodcû, má li tovitû ztlustlé vûtve. O: 44 cm, Vs: 7 m, S: asi 00 let. 59. Dub letní Dub ve Smrku, k. ú. Nová Ves u Rakovníka, p. ã. 40/, u domu ã. p. 7 v osadû Smrk. O: 0 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 60. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Ole ná u Rakovníka, p. ã. 9/, vpravo od silnice Ole ná Chrá Èany, 800 m za obcí. O: 90, 94 cm, Vs: 5, 9 m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Ole ná u Rakovníka, p. ã. 68, vpravo od silnice Ole ná Chrá Èany, asi, km od Ole né u kfiíïku. O: 44 cm, Vs: 8 m (odlomen hlavní vrchol), S: 00 let. 6. Douglaska tisolistá, skupina 6 stromû, k. ú. Oráãov, p. ã. 807/, v porostu asi 700 m jiïnû od hájovny Oráãov, lev bfieh potoka pod Zámeck m vrchem. O: cm, Vs: 4 4 m, S: 0 aï 0 let. 6. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Oráãov, p. ã. 70/, bezlesí, pfied hájovnou Oráãov, vlevo od pfiíjezdové cesty, u plotu zahrady. O: 59, 55 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 64. Lípa malolistá, skupina stromû, k. ú. Oráãov, p. ã. 080/, u kfiíïku u silnice Oráãov âíïkov, km od Oráãova. O:, 70, 40 cm, Vs:,, 6 m, S: 0 let. 65. Lípa velkolistá, k. ú. Oráãov, p. ã. 596, bezlesí, vlevo pfied vchodem do hájenky Oráãov. O: 8 cm, Vs: m, S: 00 let. 66. Lípa malolistá, k. ú. Oráãov, p. ã. 807/, v chodní svah Zámeckého vrchu asi km jiïnû od hájovny Oráãov, pod trianglem. O: 40, 9 cm (dvoják od m v ky kmene), Vs: 8,5 m, S: 00 let. 67. Lípa malolistá, k. ú. Petrovice u Rakovníka, p. ã. 8, mezi farou a kostelem, ve svahu nad cestou. O: 47 cm, Vs: m, S: 50 let. 68. Lípa malolistá, k. ú. Petrovice u Rakovníka, p. ã. 7, nad b valou kolou pfied kostelem, u domu ã. p. 0. O: 46 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 69. Jasan ztepil, k. ú. Pfierubenice, p. ã. 54/, u domu ã. p. 7, vpravo pfii v jezdu z Bdína do Pfierubenic. O: 8 cm, Vs: m, S: 50 let. 70. Jilm horsk, k. ú. Pfiíãina, p. ã. 70/, u plotu zahrady ã. p. 4 na návsi pod poïární nádrïí. O: 5 cm, Vs: m, S: 00 let. 7. Jilm horsk, k. ú. Pfiíãina, p. ã. 70/, pfied domem ã. p. na návsi cestou pod poïární nádrïí. O: 84 cm, Vs: 9 m, S: 70 let. 7. Jilm vaz, skupina stromû, k. ú. Rakovník, p. ã. 8/, 8/7, 8/, na pozemcích Eberspächer, s.r.o. (vedle b valé drûbe- Ïárny), západní okraj Rakovníka za Ïelezniãní tratí. O: 60, 48 cm, trojkmen, 50, 75 cm, Vs: 0,, m, S: asi 0 let. 7. Jinan dvoulaloãn (Ginkgo biloba), dva jednotlivé stromy, k. ú. Rakovník, p. ã. 50/, âermákovy sady, pod kostelem sv. Bartolomûje a pod muzeem. O:, 0 cm, V: 5, 5 m, S: 80, 00 let. 74. Stromofiadí celkem 595 stromû, z toho 475 lip malolist ch, 7 lip velkolist ch, jilmû horsk ch, 7 javorû mléãû, 4 javory kleny, javor jasanolist, jasan ztepil, dub ãerven, k. ú. Rakovník, p. ã. 55/, 6/6, 5/, 869, 56/9, 49/, 85, 854/, 856, 795/, 794/, 855, 80/, 80/, 80/, 799, 858/, porosty podél Rakovnického potoka v úseku od lounského Ïelezniãního mostu k mostu u Cafexu. O: prûmûrnû asi 00 cm, V: prûmûrnû 0 m, S: asi 80 let. 75. Lípa malolistá, k. ú. Rousínov u Rakovníka, p. ã. 57/, na kfii- Ïovatce Rousínov Krakov Pano í Újezd. O: 4 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 76. Lípa malolistá, k. ú. Rynholec, p. ã. 4/, na námûstí u domu ã. p. 6, asi 5 m od Ïeleznice. O: 98 cm, Vs: 5 m, S: asi 00 let. 77. Dub letní, k. ú. evniãov, p. ã. 80, proti hájovnû evniãovská lísa na okraji porostu. O: 0 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 78. Dub letní, k. ú. evniãov, p. ã. 80, okraj porostu a b valé lesní louky u Kolafiíkovy seãe. O: 8 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 79. Dub letní, skupina stromû, k. ú. evniãov, p. ã. 84, 400 m západnû od hájovny evniãovská lísa, u lesní silniãky Podlou- tínská v úseku zvaném V jezírkách. O: 0, 8 cm, Vs: 9, 8 m, S: 00 let. Lípa malolistá v Krouãové. RA

35 4 80. Dub zimní, k. ú. evniãov, p. ã. 798, 60 m severnû od kfiiïovatky okresní silnice a iroké lesní cesty, viditeln ze silnice. O: 505 cm, Vs: 4,5 m, S: asi 00 let. 8. Javor klen, k. ú. SoseÀ, p. ã. /, 400 m v chodnû od Sosnû na pastvinû u lesa u cesty ze Sosnû do Kleãetného. O: 0 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Srbeã, p. ã. 67, na mezi vlevo od cesty do Milého nad koupali tûm. O: 98 cm, Vs: 9,5 m, S: 00 let. 8. Dub letní, k. ú. Svojetín, p. ã. 76/, pfied budovou Obecního úfiadu. O: 56 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. 84. Dub letní, skupina stromû, k. ú. Tfitice u Nového Stra ecí, p. ã. 686, hráz rybníka Bucek. O: 477, 586 cm, Vs:, 5 m, S: 400 let. 85. Lípa malolistá, k. ú. Vrbice u Hofioviãek, p. ã. 5/, vpravo od vchodu do kostela na návsi. O: 08 cm, Vs: 6 m, S: 50 let. 86. Dub letní, k. ú. V etaty u Rakovníka, p. ã. 4, hráz rybníka, 50 m za obcí vpravo od silnice V etaty Pano í Újezd. O: 655 cm, Vs: 9,5 m, S: 470 let. 87. Dub letní, k. ú. Zavidov, p. ã. 7/, asi km severozápadnû od obce, vpravo od silnice na Václavy. O: 7 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 88. Lípa malolistá, k. ú. Zdeslav u Rakovníka, p. ã. 40/, u silnice Zdeslav âistá u sochy sv. Jana z roku 78. O: 455 cm, Vs: 9,5 m, S: 00 let. 89. Lípa malolistá, k. ú. Zdeslav u Rakovníka, p. ã. 00, u b valého ml na pod Dolej ím rybníkem. O: 6 cm, Vs: m, S: 50 let. 90. Lípa malolistá, k. ú. Zdeslav, p. ã. /, v západní ãásti obce u kamenné zdi statku, na svahu k potoku. O: 87 cm, Vs: 5 m, S: asi 50 let. 4 Dub letní ve V etatech. 580 RA 46