REGULACE TRANSLACE. Regulace translace INICIACE TRANSLACE. 1. Translační aparát ribosomální podjednotky. 2. translace- iniciace
|
|
- Vojtěch Prokop
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Translační aparát ribosomální podjednotky Ribosom je tvořen dvěma nestejnými podjednotkami: SSU + LSU Jádro podjednotky tvořeno vysoce polymérní samouspořádanou rrna Každá ribosomální bílkovina má své dané vazebné místo Ribosomy : jsou translačním aparátem: čtou genetickou informaci + syntetizují odpovídají polypeptid REGULACE TRANSLACE INICIACE TRANSLACE ribosom má 3 funkce: 1. Dekódující zodpovídá za uspořádání AMI v souladu se sekvencí nukleotidů 2. Enzymatickou - zprostředkovává transpeptidázovou reakci (katalyzována peptidyl transferázou) prodloužení polypeptidu 3. Transportní - umožní pohyb podél mrna a průchod trna úloha ribosomálních podjednotek v těchto reakcích: 1 = malá podjednotka 2 = velká podjednotka 3 = obě Regulace translace 2. translace- iniciace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech Iniciace je mnohostupňovým procesem Aktivace aminokyselin Aktivace 40S ribosomální podjednotky Vytvoření ternárního komplexu Vytvoření preiniciačního komplexu Aktivace mrna Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mrna Scanování mrna reiniciačním komplexem až po AUG kodón Vazba PABP na čepičku Recyklace eif2.gdpnapojení PABP na čepičku Iniciace čepička na 5 UTR = scanovací model platí vždy??? 1
2 2. translace- iniciace, IRES 2. translace- iniciace, IRES Iniciace čepička není u Eukaryont nezbytná IRES další způsob iniciace v eukaryontních buňkách některé eukaryontní mrna bez čepičky, nepoužívají scanovací model jejich 5 UTR oblast obsahuje určitou sekvenci (obdoba SD) = IRES (internal ribosomal entry side = místo vysoké afinity pro vazbu iniciačního komplexu) na toto místo se váže eif4f tento iniciační faktor zcela nezbytný pro IRES přepis charakteristika typické IRES oblasti neznámá, musí zřejmě mít jak primární (sekvenční), tak sekundární (navázané proteiny) strukturní elementy v mrna příkladem jsou stresové mrna i pro IRES systém platí nezbytnost rozvinutí 5 UTR struktury IRES = obdoba iniciace prokaryont 2. translace- iniciace, IRES Prokaryonta: rozpoznání startovacího místa translace zprostředkovává iniciační komplex iniciační komplex = 30S podjednotka + iniciátorová trna (s navázanou aminokyselinou formylmethioninem fmet-trna) + 3 iniciační faktory ( IF1, IF2, IF3) nejčastějším iniciačním kodonem je AUG, ale GUG + UUG nejsou výjímkami iniciační komplex se váže přímo na iniciační kodon, který je umístěn za sekvencí Shine-Dalgarno (SD) SD = 7 purimových nukleotidů jež komplementují Eukaryonta-IRES - přímá vazba 40S podjednotky a cis regulační sekvence v mrna IRES (internal regulační signal) 2. translace- iniciace, stres Okamžitá exprese stresových bílkovin??? 1. mrna kódující stresové bílkoviny nemá čepičku - využívá systém IRES 2. Stresové bílkoviny přímo ovlivňují iniciaci Hsp27 indukovaný stresem v savčích buňkách interakuje přímo s faktorem 4G a tak brání translaci konstitutivních proteinů Hsp27 nereaguje s žádným dalším iniciačním faktorem overexprese Hsp70 udržuje 4G funkční a umožňuje jeho zabudování do4f, podílí se na nastartování proteosyntézy po stresu tyto nálezy zatím jen v živočišných buňkách Hsp101 u rostlin působí jako translační enhancer, je funkčně obdobou TMV vazba Hs101 na mrna vrací funkci 4G a F3 a tím konfigurují 40S komplex pro expresi konstitutivních bílkovin 2
3 2. translace- iniciace Hypotéza ribosomálního filtru Iniciace translace ne vždy potřebuje aktivaci mrna vytvořením čepičky A: 40S se váže na vazebná místa na mrna (šedé zony) Iniciace translace využivá scanovací systém nalézání prvního čteného AUG B: pevná vazba mezi 40S a mrna zpomalí nebo až blokuje posun k AUG = regulace translace možnost ribosomálního filtru C: slabší vazba 40S podjednotky, flexibilita, možnost navazovat další podjednotky D: v případě C, více možností 1=pohyb k čepičce 2=reorientace na mrna scanování 3=vazba na další vazebné místo 4=pohyb k AUG pomocí ternárního komplexu Iniciace: scanování x ribosomální filter??? Iniciace: scanování x ribosomální filter??? celá řada poznatků není v souladu se scanovací hypotézou - nebere v úvahu proměnlivost ribosomů - v sekvenci mrna oblasti odpovídající sekvencím rrna -proměnlivost afinity mrna k iniciačním faktorům hypotéza filtru předpokládá přímou vazbu cis regulačních sekvencí v mrna na 40S tyto interakce ovlivněny strukturální proměnlivostí ribosomů během ontogenese rrna-like sekvence nalezeny na mrna v délce 7-14 nukleotidů tyto segmenty jsou GC-typu a jsou komplementární ve 13 oblastech 28S rrna a mohou být využívány systémem IRES buňka může využívat obou systému iniciace a upřednostňovat jednu z nich podle situace v buňce, nebo v celém organismu hypotéza filtru ribosome je regulační struktura, která umožní přeferenční syntézu některých typů mrna filtr je dán existencí specifických interakcí mezi 40S a segmenty mrna interakce = párování basí mezi komplementárními segmenty mrna a rrna vazba mrna a ribosomálních proteinů většina interakcí se 40S, interakce se 60 či 80S nejsou vyloučeny interakce na základě kompeticí různých mrna segmentů o vazbu na rrna filter může také modulovat změny nebo maskování určitých vazebných míst na ribosomech vazebná místa pozměněna: -hererogenitou skladby ribosomu, - interakcemi s proteiny navázanými na ribosome - s mikrorna (21-24 nukleotidů) - fosforylací ribosomálních bílkovin 3
4 Iniciace: scanování x ribosomální filter??? Iniciace: scanování x ribosomální filter??? co mluví ve prospěch filtru heterogenita ribosomů podmíněna geneticky: heterogenita r-proteinů dána: kvalitativními změnami v 6 proteinech kvantitativnimi změnami ve 29 proteinech metylací ve 14 fosforylací u 2 proteinů heterogenita rrna: rrna kodovany mnohočetnými rodinami a substituce a delece mezi jednotlivými rrna geny časté v lidských buńkách nalezeno 35 variant 28S rrna jak by filtr mohl fungovat? silné interakce mezi 4OS a mrna mohou zabránit translaci slabé interakce mohou vést k pohybu 40S: - k čepičce - nebo přímo k AUG pomocí ternárního komplexu s trna hypotéza dovoluje jedné sekvenci působit jako umlčovatel i jako zesilovač podle stavu v buňce co zůstává nepotvrzeno podíl na ribosomy navázaných proteinů na iniciaci translace dopad konfiguračních změn ribosomů na základě proměnlivosti zastoupení jednotlivých r-proteinů variabilita častá i u 5S rrna (u ježovky nalezeny 5SrRNA se 6 rozdílnými nukleotidy v oocytech, se 120 v somatických buńkách) Ribosomální filtr Významná role ve virové patogenezi lidských buněk (roztroušená sklerosa) IRES elementy u napadených buněk mohou umožnit aktivaci několika kodonů a to jak pro polyprotein, tak pro L proteiny (virové typy) Zelená = IRES Bledě modrá = 40S eif2 = červená eif3 = tmavo modrá trna = černá ITAF = bílkovina modulující IRES ve prospěch využívání všech AUG pro různé typy mrna Iniciace: hypotéza ribosomálního filtru nová hypotéza vysvětluje existenci trvale na polysomy navázaných mrna podporou hypotézy je prokázaná heterogenitou ribosomů a složení 5 UTR mrna vysvětlí zesílení i umlčení přepisu podporou je i důkaz IRES sekvence u řady mrna lokalizovaných v buňce excentricky (vedou k morfogenesi) pokud by hypotéza byla prokázána mělo by smysl vnášet ribosomy do nepříbuzných organismů nebo z jednoho vývojového stádia do druhého ribosomy = nový nástroj regulace translace 4
5 2. Translace modifikace iniciace fosforylace regulace translace = regulace iniciace = regulace aktivity iniciačních faktorů počet fosforylací koreluje s účinností translace zvýšený počet fosforylací = zvýšená účinnost translace míra poklesu translace neodpovídá ekvivaletně míře fosforylace, 80-95% pokles translace = 15-25% fosforylace F2 fosforylace 4F zvyšuje kompetivnost mrna při obsazování translačního aparátu, hlavně méně aktivních typů mrna existují výjímky: - fosforylace eif2 nebo její alfa podjednotky = ztráta aktivity ( za stresu, při virové infekci)!!!- defosforylace a tím recyklace eif2 = aktivace translace 2. translace- iniciace Iniciace je mnohostupňovým procesem Aktivace aminokyselin Aktivace 40S ribosomální podjednotky Vytvoření ternárního komplexu Vytvoření preiniciačního komplexu Aktivace mrna Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mrna Scanování mrna reiniciačním komplexem až po AUG kodón Vazba PABP na čepičku Recyklace eif2.gdpnapojení PABP na čepičku Iniciace čepička na 5 UTR = scanovací model platí vždy??? 2. Translace modifikace iniciace RiP inhibitory = cytotoxické proteiny, ribosomální jedy RIP = ribosome inactivating proteins = stop proteosyntézy mají N-glykosidásovou aktivitu, štěpí glykosidickou vazbu 28S rrna v 60S podjednotce = neschopnost vazby ribosomu na eef2 Přirozená obrana rostlinné buňky proti virovým infekcím Celosia cristatae) REGULACE TRANSLACE Ricinus communis ELONGACE + TERMINACE 5
6 a)cryoelectron mikroskopická podoba E.coli ribosomů b) Počítačový model 70S ribosomu Znázorněná místa A (růžová), P (zelená) a E (žlutá) na ribosomu Nascentní polypeptidový řetězec je zanořen do tunelu ve velké podjednotce, poblíž akceptorového ramínka trna v P místě, proti místu kde se velká podjednotka váže na malou podjednotku Ternus termophilus Ribosom je základní složkou translační mašinerie Ribosom obsahuje 4 vazebná místa pro RNA: 1 místo pro mrna (při iniciaci) 3 místa pro trna: Místa P A E (při elongaci) Molekuly trna jsou pevně drženy v místech P a A pouze při dokonalém párování kodón-antikodón translačně funkční místa ribosomu viditelná na interfázi podjednotek A= modrá, P= žlutá, E= zelená, 16S rrna=modrozelená, 23S rrna=purpurová, 5S= růžová ribosomální bílkoviny na povrchu 6
7 Funkčnost ribosomů : labilní napojování podjednotek + konfigurační proměnlivost obou podjednotek 2. Translace - elongace 3D anatomie ribosomu Elongace: Postupné přidávání aminokyselin k rostoucímu řetězci bílkovin Využívání 3 míst na ribosomu A = aminoacyl-trna vazebné místo P= peptidyl- trna vazebné místo E = exit trna vazebné místo 2 elongační faktory: eef1, eef2 (GTPázy, tzv. G proteiny) eef1 nalézá správnou adresu pro aa-trna na A místě ribosomu eef2 nezbytný pro translokaci z místa A do místa P pokud do místa A připutuje komplex aminoacylt-rna.ef1 alfa.gtp s nevhodným antikodónem ---je rychle odplaven (test spolehlivosti na úrovni ribosomů) 7
8 Elongace začíná nalezením prvního AUG a zformováním ribosomu Aktivovaný methionin v ternárním komplexu se váže na malou podjednotku ribosomu v místě P = začátek syntézy bílkoviny: Navázání 60S pomocí faktoru eif5.gtp --- následná hydrolýza GTP a uvolnění eif6 i eif5 ireversibilní spojení 40S a 60S do funkční podoby 80S po dobu translace dané molekuly mrna Elongace má 3 fáze: První krok elongace = vstup 2. aminoacyl t-rna do ribosomu vždy v podobě ternárního komplexu s navázaným elongačním faktorem faktorem v aktivované formě EF1 alfa.gtp vždy na místo A, přesně na odpovídající kodón mrna a antikodón trna 8
9 2. Translace elongace Úloha elongačních faktorů eef1: 2 elongační faktory: eef1 eef2 EF1A + EF1B Elongace má 3 fáze: První fáze elongace = vstup 2. aminoacyl t-rna do ribosomu eef1a: alfa, beta, gama podjednotky eef1 alfa : kódována mnohočetnou genovou rodinou exprese regulována vývojově, hormonálně a stresem na hladině transkripce a stability mrna v rámci rostlinných druhů vysoká sekvenční homologie GTP z komplexu EF1 alfa je hydrolyzován: hydrolýza GTP = konformační změny ribosomu a tyto změny umožní: - pevnou vazbu aminoacyl t-rna v místě A -uvolnění EF1 alfa.gdp z komplexu - polohu aminoacylovaného 3 konce t-rna v místě A blízko 3 konce Met t-rna 9
10 výjímečnost eef1 alfa podjednotky: katalyzuje vazbu aminoacyl-t-rna k ribosomům reguluje přesnost + rychlost elongace přítomna v buňce až do 1-5% celkových bílkovin její exprese koreluje s rychlostí růstu bez ohledu na vysokou konstitutivní hladinu snižuje aktivační energetickou barieru mezi konformačními stavy ribosomů váže se na mikrofilamenta a mikrotubuly zvyšuje podíl F aktinu vazba na cytoskelet: kompartmentace translace na cytoskeletu regulace transportu translokace aktivace mrna i mrnp Elongace má 3 fáze: Druhá fáze elongace = transpeptidace esterická vazba aminokyseliny v místě P se štěpí a peptidylový Aminoskupina acylované trna v místě A reaguje s carboxyl- terminál C peptidyl-trna v místě P Peptidyltransferázová reakce: je katalyzovaná velkou podjednotkou ribozomu = přesná orientace atomů, jež spolu musí reagovat E.coli 50S: zbavena téměř všech bílkovin a přesto peptidylová reakce in vitro bez omezení proběhla = zřejmá úloha rrna (ribozymu) zajišťuje prostorovou orientaci i organizaci translačního aparátu Úloha elongačních faktorů elongační faktor eef1b eef1b: alfa, beta, gama podjednotky celková znalost minimální nezbytná složka recyklace komplexu eef alfa.gdp fosforylace eef1b alfa inhibuje tvorbu eef1ab komplexů a tím inhibuje recyklaci eef1 alfa faktoru 10
11 Elongace má 3 fáze: Třetí fáze elongace = translokace ribosom se posune (translokuje) podél vlákna mrna přesně o 1 kodón trna Met bez aktivovaného methioninu se pohybuje k místu E na ribosomu 2. trna aminokyselina kovalentně vázaná na dipeptid se pohybuje na místo P V tomto okamžiku je konformace ribosomu s volným místem A = post state připravenost přijmout další komplex aminoacylt-rna.ef1 alfa.gtp další aminokyselina se přidá na C-konec rostoucího polypeptidu dle posloupnosti kodódů tento proces se opakuje až po stop kodón 2 elongační faktory: eef1, eef2 eef2 katalyzuje GTP-dependentní translokaci peptidyl-trna na ribosomu z místa A na P = posun mrna o 3 nukleotidy = uvolnění deacylované trna z místa P člen velké rodiny GTPáz nepotřebuje recyklační faktor pro výměnu GDP na GTP pre-translokační ribosom upřednostňuje vazbu eef2 post-translokační ribosom vazbu na eef1 alfa u rostlin neprokázán podíl fosforylace na funkčnosti Úloha elongačních faktorů 1. v místě P je vázána trna Met (později rostoucí polypeptidový řetězec) 2. trna nesoucí další aminokyselinu se váže v místě A na základě párování kodón-antikodón 3. karboxylový konec peptidového řetězce odštěpen od trna v místě P (přerušení makroergické vazby mezi trna a aminokyselinou) 4. spojen peptidovou vazbou s volnou aminoskupinou aminokyseliny v A místě = centrální reakce translace a je katalyzována peptidyltransferázovou aktivitou, která je součástí ribosomu, jeho větší podjednotky 5. malá podjednotka ribosomu se posune o 3 nukleotidy 6. trna se uvolní z místa E 11
12 2. Translace - elongace Přesnost translace stabilita vazby při iniciaci translace --- pouze mnohočetnými interakcemi mezi SSU a mrna stabilizace vazby při elongační fázi --- trna v místě P a v místě A pouze přímou interakcí na úrovni 3 nukleotidů mrna kodón trna antikodón 2. Translace elongace Elongace umožní postupné navazování dalších ribosomů vysoká flexibilita molekuly ribosomální bílkoviny L1 Vznikají polysomální struktury její funkčnost zajišťuje účinnou translaci terciární struktura L1 ribosomálního bílkoviny L1 se váže na: V. domenu 23S rrna (zodpovídá za odstraňování deacylované trna z ribosomu) ribosomální bílkoviny S9, S2 S10 mrna 12
13 Poly(A)-vazebné bílkoviny, eif4e a eif4g vytváří kruhovou strukturu mrna Syntéza bílkovin na polysomech Polysomální komplexy ribosomy polysomy 13
14 A dekodovací centrum s kodonem mrna vybírá aminoacyl-trna aminoacyl-trna v místě A, peptidyl-trna v místě P ester vázaný na peptidu se odštěpí, peptidylový zbytek se váže na volnou aminoskupinu aminoacyl-trna a tím je v místě A peptidyltrna prodlouženo o aminokyselinu P peptidyl transferázové centrum posunuje komplex mrna-trna o jeden kodon a tím posun trna z místa A na P a z místa na P na E E místo uvolnění deacylované trna translokace = změna dvou konformačních stavů ribosomů: pre-state a post-state konformační stavy odděleny vysokou aktivační energií elongační faktory eef1, eef2 snižují barieru aktivační energie, zrychlují elongační reakci a určujíjejísměr: eef2.gtp zajišťuje opačnou reakci, pre-post transici eef1.gtp katalyzuje post-pre transici, cytoskelet distribuce mrna v buňce nenáhodná, specifická cytoskelet = asymetrická síť pro regionální distribuci, funkční kompartmentaci a tím specifikaci existuje frakce polysomů vázaná na cytoskelet - translace probíhá na cytoskeletu - cytoskelet-membránovém systému viz Svět bílkovin 9 každá mrna svou specifickou elongační rychlost, průměrná rychlost = 5 AMI /sec doba vytváření bílkoviny = transit time = elongace + terminace (stanovení = poměr frakcí polysomální : cytosolické frakci) zpomalení pohybu ribosomů podél mrna = zvýšení počtu (density) ribosomů na mrna stimulace proteosyntézy při konstantním profilu polysomů zvýšením elongační rychlosti 14
15 2. translace - terminace rozdílná elongační rychlost u různých mrna za stejných podmínek: struktura 5 a 3 UTR oblasti neuniformní, specifická distribuce mrna a iniciačních faktorů ve specifických kompartmentech vytvářených cytoskeletální sítí struktura vytvářeného nascentního polypeptidu počet ko-translačních modifikací ( N-glykosylací ) rozdílná afinita iniciačních faktorů k určitým mrna volba preferovaných nebo vzácných kodonů volených trna Terminační faktory RF: erf1 tvarově podobný trna, váže se na místo A rozezná stop kodóny erf3 funguje jako komplex erf3.gtp oba faktory katalyzují štěpení peptidyl-trna a tím uvolňují kompletní bílkovinný řetězec Bacterie: RF1, RF2 = obdoba erf1 RF3 = obdoba erf3 inhibitor elongace a tím i inhibitor translace: CH = cykloheximid 2. translace - terminace 2. Translace - terminace Terminace = ukončení translace, uvolnění polypeptidového řetězce z ribosomu konečný stupeň translace nezbytné molekulární signály pro rozhodnutí o osudu komplexu: mrna-ribosom-trna-peptidyl stop kodóny: UAA UAG UGA nezbytná přítomnost uvolňovacích faktorů RF (release factors) 15
16 2. translace terminace, stop triplety 2. translace terminace jsou triplety UAA, UGA a UAG skutečně terminačními signály? RF = release faktor dekodovací mechanismus pro AMI kodony je triplet :triplet mezi mrna a trna (kodon:antikodon) terminační signál není dekodován trna, ale proteinem RF1(+RF3) část RF musí rozeznat STOP sekvenci v mrna existuje alternativní translace, kdy není stop kodon rozeznán a je využit jiný terminační signál je větší než UAA, UGA a UAG, +1 base za terminačním signálem rozhodující u všech organismů u rostlin je využíván UGA ve 46%, UAA ve 28% (u dvouděložných) +1 C jen 6%, +1 A 41% base za 4. nukleotidem ovlivňují účinnost terminace Disociace ribosomálních podjednotek a jejich stabilizace navázáním stabilizačních faktorů: 60S (eif6), 40S (eif3) RF výjimečnými faktory, mají současně kontakt s : mrna, s ribosomem, trna 2. Translace - terminace Disociace ribosomálních podjednotek a možnost okamžité reasociace na téže molekule mrna s využitím bílkovinných faktorů: PABP, eif4e a EIF4G 2. translace - terminace ribosom se setká s terminačním kodonem UAA, UGA, UAG v místě A RF1 dekoduje příslušný terminační signál na mrna terminační faktor se naváže na ribozom peptidyl-trna je hydrolyzována RF3 asistuje, (vytváří se uvolňovací komplex RF1.RF3.GTP) uvolnění polypeptidu recyklace ribosomů, mrna, trna a všech translačních faktorů přepis genetické informace z mrna do sekvence aminokyselin syntéza bílkoviny dovršena 16
17 Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech Děkuji za pozornost Přijďte zase příště na kus řeči o translaci 17
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceRegulace translace. 2. translace- iniciace v jakých situacích je využíván IRES. 1. Translační aparát. 2. Translace
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech ITAF
VíceREGULACE TRANSLACE. 1. Translační aparát TRANSLAČNÍ APARÁT. 1. Translační aparát iniciační faktory
1. Translační aparát a) mrna + mrna-vazebné bílkoviny b) trna c) aminokyseliny d) ribosomy e) regulační bílkoviny translační faktory f) translační kompartmenty REGULACE TRANSLACE TRANSLAČNÍ APARÁT 1. Translační
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceTRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
Vícejedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceGenetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Více19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
VíceSvět RNA a proteinů REGULACE TRANSLACE. Požadavky kladené na funkční translaci
Svět RNA a proteinů REGULACE TRANSLACE Požadavky kladené na funkční translaci Bezchybný přepis genetické informace Regulace translace jak převést informaci obsaženou ve struktuře mrna do odlišné struktury
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Majeská Čudejková 3. Proteosyntéza Centrální dogma molekulární biologie Rozluštění genetického kódu in vitro Marshall Nirenberg a Heinrich Matthaei zjistili,
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceVirtuální svět genetiky 1. Translace
(překlad) je druhým krokem exprese genetické informace a ukončuje dráhu DNA > RNA > protein. probíhá mimo jádro, v cytoplazmě na ribozómech. Výchozími látkami pro translaci je 21 standardních aminokyselin,
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceREGULACE TRANSLACE TRANSLAČNÍ APARÁT. 1. Translační aparát. 1. Translační aparát translační faktory
1. Translační aparát a) mrna + mrna-vazebné proteiny b) trna c) aminokyseliny d) ribosomy e) regulační proteiny translační faktory REGULACE TRANSLACE TRANSLAČNÍ APARÁT 1. Translační aparát translační faktory
VíceStruktura a funkce nukleových kyselin
Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební
VíceZáklady biochemie KBC / BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407
Základy biochemie KBC / BC Biosyntéza proteinů Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceNukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2011 - podobor genetiky (genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann Gregor
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
VíceGenetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
VíceRegulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
Víceve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
VíceMolekulární mechanismy řídící expresi proteinů
Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů Aleš ampl Proteiny Proteios - první místo (řecky) = Bílkoviny u většiny buněčných typů tvoří nejméně 50% jejich suché hmoty hrají klíčovou úlohu ve většině
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Víceb) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?
1.1: Gén pro polypeptid, který je součástí peroxidázy buku lesního, má sekvenci 3'...TTTACAGTCCATTCGACTTAGGGGCTAAGGTACCTGGAGCCCACGTTTGGGTCATCCAG...5' 5'...AAATGTCAGGTAAGCTGAATCCCCGATTCCATGGACCTCGGGTGCAAACCCAGTAGGTC...3'
VíceEva Benešová. Genetika
Eva Benešová Genetika Význam nukleotidů - Energetický metabolismus (oběh energie). - Propojení odpovědi buňky na hormony a další stimuly. - Komponenty enzymových kofaktorů a dalších metabolických intermediátů.
VíceZáklady biochemie KBC/BCH. Biosyntéza proteinů. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407
Základy biochemie KBC/BC Biosyntéza proteinů Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Více6) Transkripce. Bakteriální RNA-polymeráza katalyzuje transkripci všech uvedených typů primárních transkriptů (na rozdíl od eukaryot).
6) Transkripce Transkripce bakteriálního genomu Jde o přenos genetické informace z DNA do RNA. Katalyzuje ji enzym RNA-polymeráza (transkriptáza). Další názvy:dna-řízená RNApolymeráza, DNA-řízená RNA-nukleotidyltransferáza,
VíceÚvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky
Úvod do studia biologie Základy molekulární genetiky Katedra biologie PdF MU, 2010 Mendel - podobor Genetiky (Genetika je obecnější) Genetika: - nauka o dědičnosti a proměnlivosti - věda 20. století Johann
VíceAUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
VíceBiosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
VíceGarant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
VíceNukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceMolekulární základy dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Molekulární základy dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Stručná historie 1853-65
VíceSchéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
Více7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
VíceB5, 2007/2008, I. Literák
B5, 2007/2008, I. Literák NOBELOVY CENY V R. 2004 LÉKAŘSTVÍ A FYZIOLOGIE R. AXEL (USA) a L. BUCK (USA): funkce čichového systému u myší cca 1000 genů (u člověka něco méně) pro vznik stejného počtu čichových
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
VíceTranslace - překlad genetické informace
Translace - překlad genetické informace Složky translačního aparátu: mrna 20 standardních aminokyselin (+ SeCys. Pyrrolyzin)) molekuly trna aminoacyl-trna-syntetázy ribozomy translační faktory: IF, EF,
VíceMolekulární základy dědičnosti
Obecná genetika Molekulární základy dědičnosti Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
VíceSyntéza a postranskripční úpravy RNA
Syntéza a postranskripční úpravy RNA 2016 1 Transkripce Proces tvorby RNA na podkladu struktury DNA Je přepisován pouze jeden řetězec dvoušroubovice DNA templátový řetězec Druhý řetězec se nazývá kódující
VíceMOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI
Maturitní téma č. 33 MOLEKULÁRNÍ ZÁKLADY DĚDIČNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY - jsou to makromolekuly tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů. Molekula nukleotidu sestává z : - pětiuhlíkatého monosacharidu
VíceZáklady molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
VíceNukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur
Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceNukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur
Nukleové kyseliny a nadmolekulové komplexy polynukleotidů buněčných struktur Nukleové kyseliny (polynukleotidy) Objevitelem je Friedrich Miescher (1887) NK stojí v hierarchii látek potřebných k existenci
VíceOrganizace genomu eukaryot a prokaryot GENE Mgr. Zbyněk Houdek Stavba prokaryotické buňky Prokaryotické jádro nukleoid 1 molekula 2-řetězcové DNA (chromozom kružnicová struktura), bez jaderné membrány.
Více-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
VíceMolekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny
Otázka: Molekulární genetika, genetika buněk Předmět: Biologie Přidal(a): jeti52 Molekulární genetika: Do roku 1953 nebylo přesně známa podstata genetické informace, genů, dědičnosti,.. V roce 1953 Watson
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceRegulace translace REGULACE TRANSLACE BÍLKOVINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. Bílkoviny - aminokyseliny. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace Bílkoviny - aminokyseliny 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích
VíceOdvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni
Otázka: Molekulární genetika a biologie Předmět: Biologie Přidal(a): Tomáš Pfohl Odvětví genetiky zkoumající strukturu a funkci genů na molekulární úrovni Zakladatel klasické genetiky - Johan Gregor Mendel
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
VíceMOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT
Informační makromolekuly MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE PROKARYOT Funkce a syntéza informačních makromolekul Regulace metabolické aktivity Nukleové kyseliny Proteiny Pořadí monomerních jednotek nese genetickou informaci
VíceBiologie 4, 2014/2015, I. Literák. pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN
Biologie 4, 2014/2015, I. Literák pralesnička drobná Dendrobates pumilio Kostarika, 2004 GEN PROTEIN >10 LET JE ZNÁM LIDSKÝ GENOM 2000 Bill Clinton, Tony Blair: ukončení hrubého sekvenování lidského genomu
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceStudijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo
Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu úloha II Jan Komárek, Gabriel Demo Adenin Struktura DNA Thymin 5 konec 3 konec DNA tvořena dvěmi řetězci orientovanými antiparalelně (liší se orientací
VíceRich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
VíceNukleové kyseliny Milan Haminger BiGy Brno 2017
ukleové kyseliny Milan aminger BiGy Brno 2017 ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné
VíceZákladní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
VíceENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
VíceBuněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
VíceRegulace enzymové aktivity
Regulace enzymové aktivity MUDR. MARTIN VEJRAŽKA, PHD. Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha = smrt Život: homeostáza, ustálený stav Katalýza v uzavřené soustavě bez
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceRegulace translace REGULACE TRANSLACE PROTEINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. 1. Translační aparát. 2. Translace
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Proteiny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE
VíceMolekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti)
Molekulární genetika (Molekulární základy dědičnosti) Struktura nukleové kyseliny Cukerná pentóza: 2-deoxy-D-ribóza D-ribóza Fosfátový zbytek: PO 4 3- Purin Pyrimidin Dusíkatá báze Adenin Guanin Tymin
VíceA. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceREALIZACE GENETICKÉ INFORMACE. transkripce, posttranskripční modifikace, translace, posttranslační modifikace
REALIZACE GENETICKÉ INFORMACE transkripce, posttranskripční modifikace, translace, posttranslační modifikace Realizace genetické informace = syntéza proteinů - proteosyntéza nejprve přepis informace z
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceDUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.
VíceIntracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
VíceENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.
ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci
Více