U S N E S E N Í. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Staroměstské nám Praha 1. Adresáti: dle rozdělovníku

Transkript

1 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Staroměstské nám Praha 1 Adresáti: dle rozdělovníku V Praze dne 5. června 2017 Č. j.: MMR-17161/ /1115 U S N E S E N Í Ministerstvo pro místní rozvoj, jako správní orgán příslušný podle 14 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanoveními 92 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a 14 odst. 2 a 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen správní řád ) rozhodlo podle 14 odst. 2 správního řádu o námitce podjatosti všech úředních osob Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, uplatněné spolkem Změna pro život, z. s., nyní AOPK, z. s., se sídlem Na Vyhlídce 1556/1, Město, Havířov, v územním řízení před Magistrátem města Frýdku-Místku vedeném pod sp. zn. MMFM_S 978/2017/OÚRaSŘ/Ste, takto: Námitce podjatosti všech úředních osob Krajského úřadu Moravskoslezského kraje uplatněné spolkem AOPK, z. s., se sídlem Na Vyhlídce 1556/1, Město, Havířov, v řízení o žádosti Hyundai Motor Manufacturing Czech, s. r. o., se sídlem Hyundai 700/1, Nižní Lhoty, Průmyslová zóna Nošovice, o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území ve věci označené jako Výrobní závod Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. na území průmyslové zóny Nošovice, 2016 na pozemcích parc. č. st. 216, st. 217, st. 218, st. 220, st. 223, st. 224, st. 227, st. 234, 231/3, 231/5, 231/6, 231/7, 231/8, 231/9, 231/14, 231/15, 231/16, 231/17, 231/18, 231/19, 231/20, 231/21, 412/2, 412/22, 78/35, vše katastrální území Nižní Lhoty, a na pozemcích parc. č. st. 608, st. 609, st. 610, st. 611, st. 612, st. 613, st. 628, st. 629, st. 630, st. 631, st. 632, st. 633, st. 675, 671/1, 710/1, 864/1, 872/2, 953/4, 984/1, 984/6, 1013/13, 1038/1, 1069/8, 671/18, 1226/12, vše katastrální území Nošovice, se nevyhovuje. 1/8

2 O D Ů V O D N Ě N Í č. j. MMR-17161/ /1115 Podáním žádosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o. (dále jen žadatelka ) o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání výše uvedené stavby na území bylo u Magistrátu města Frýdku-Místku (dále též jen stavební úřad ) zahájeno územní řízení. V jeho průběhu se podáním písemného oznámení ze dne 19. února 2017 ve smyslu 9c odst. 3 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, přihlásil stavebnímu úřadu k účasti v řízení spolek Změna pro život, z. s., jenž je od 6. května 2017 zapsán ve spolkovém rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl L, vložka 11070, jako AOPK, z. s. (dále jen Spolek ). Spolek spolu s písemným přihlášením stavebnímu úřadu namítl podjatost všech zaměstnanců statutárního města Frýdku-Místku zařazených do Magistrátu města Frýdku- Místku i podjatost primátora. Zároveň uvedl, že se důvodně domnívá, že i zaměstnanci Moravskoslezského kraje zařazení do Krajského úřadu Moravskoslezského kraje by mohli mít zájem přímo či nepřímo ovlivnit řízení; jako důvod uvedl blíže nekonkretizovanou minulou činnost, kdy Moravskoslezský kraj měl s žadatelkou úzké vztahy. Je tedy nepochybné, že námitky podjatosti uplatnil včas. Primátor statutárního města Frýdku-Místku Mgr. Michal Pobucký, DiS., předal uplatněné námitky podjatosti k rozhodnutí Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje; spolu s tím mu předal spis. Ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Ing. Tomáš Kotyza, (dále jen ředitel krajského úřadu ) respektive jeho zástupce JUDr. Petr Pospíšil, Ph.D., LL.M., písemností ze dne 5. dubna 2017 č. j. MSK 35522/2017, sp. zn. ÚPS/7654/2017/Ehl, postoupil námitku podjatosti směřující vůči úředníkům Moravskoslezského kraje Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen ministerstvo ). Ředitel krajského úřadu má za to, že Moravskoslezský kraj nemá žádný poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení a nemá ani zájem na výsledku řízení. Není si také vědom žádné skutečnosti, která by mohla nasvědčovat, že je zde někdo, kdo by mohl mít zájem působit na úřední osoby prostřednictvím jejich zaměstnaneckého poměru. Uvedl, že Moravskoslezský kraj není v daném řízení nijak investičně ani majetkově zainteresován a že mu není známo, že by se některý z představitelů nebo úředníků Moravskoslezského kraje projevoval v politické či mediální sféře takovým způsobem, který by naznačoval zájem Moravskoslezského kraje na výsledku řízení v dané věci. Připustil, že Moravskoslezský kraj je v řízení účastníkem. Jedná se však o běžnou situaci, neboť kraj jako územní samosprávný celek je významným vlastníkem nemovitostí nebo oprávněným z jiných věcných práv, což mu zakládá postavení účastníka územního řízení v mnoha případech. Vyjádřil názor, že takovéto dotčení práv je třeba považovat za standardní, respektive zákonodárcem předpokládané, s ohledem na stávající státoprávní koncepci, která předpokládá výkon samosprávné působnosti. Jelikož je žadatelka významným zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, nelze podle něj vyloučit, že ze strany Moravskoslezského kraje, respektive jeho politických představitelů, byla v minulosti učiněna mediální vyjádření týkající se obecně činnosti a významu žadatelky; podle něj žádná z těchto vyjádření nebyla učiněna v souvislosti s vedeným územním řízením a nelze z nich dovozovat zájem Moravskoslezského kraje na jeho výsledku. Pokud jde o Spolkem uváděné úzké vztahy Moravskoslezského kraje s žadatelkou v minulosti, uvedl, že nelze popřít existenci právního vztahu mezi Moravskoslezským krajem 2/8

3 č. j. MMR-17161/ /1115 a žadatelkou. Poukázal na investiční smlouvu uzavřenou dne 18. května 2006 a na ni navazující kupní smlouvu, kterou uzavřely Moravskoslezský kraj a žadatelka. V současné době byly již veškeré vztahy založené touto smlouvou ukončeny, jak plyne z jejího obsahu, žádný další vztah mezi Moravskoslezským krajem a žadatelkou neexistuje. Ředitel krajského úřadu postoupil uplatněnou námitku podjatosti ministerstvu, aby o ní rozhodlo ve vztahu k jeho osobě, s tím, že jde o námitku systémové podjatosti směřující vůči všem úředním osobám a on se podílí na pravomoci správního orgánu v dané věci skrze rozhodování o námitce podjatosti vedoucí odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury (nyní odbor územního plánování a stavebního řádu). K vlastnímu posouzení námitky uplatněné Spolkem uvádí ministerstvo následující skutkově a právně relevantní okolnosti: Podle 14 odst. 1 správního řádu každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. Podle 14 odst. 2 správního řádu účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení. Správní řád ani 94 odst. 2 zákona o krajích neupravují institut systémové podjatosti všech úředních osob správního orgánu, tj. ani blíže nerozvádějí kritéria rozhodování o takové námitce. V případě námitek tzv. systémové podjatosti jsou nezbytným východiskem závěry soudní praxe, neboť zákonodárce na problematiku systémové podjatosti nereagoval, byť dne 20. listopadu 2012 bylo vyhlášeno usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 89/ (dále jen usnesení rozšířeného senátu ). V něm nově vyslovený právní názor znamenal změnu v dosavadní interpretaci ustanovení 14 správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci. Stěžejní je tedy právě usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. listopadu 2012 (veřejně dostupné z: v němž se Nejvyšší správní soud zabýval aspekty rozhodování o námitkách systémové podjatosti úředních osob správního orgánu, jak rozvedeno níže. Ze zákonné úpravy a z usnesení rozšířeného senátu vyplývá, že o námitce systémové podjatosti rozhodne nadřízený správní orgán ve smyslu 178 správního řádu, neboť je třeba respektovat hierarchický princip rozhodování o námitkách podjatosti zakotvený v 14 odst. 2 ve větě poslední správního řádu. Obecně o námitce podjatosti rozhodne nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení. V případě námitky systémové podjatosti všech úředních osob správního orgánu soudní praxe dovodila, že o ní nemůže rozhodnout ani ředitel krajského úřadu, je-li jeho podjatost rovněž namítána (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. března 2013 č. j. 5 As 43/ a ze dne 2. června 2015 č. j. 7 As 57/ ). Ve smyslu 14 odst. 2 věty poslední ve spojení s 178 odst. 2 správního řádu je tudíž příslušný k rozhodování o námitce systémové podjatosti správní orgán nadřízený správnímu orgánu, proti jehož všem úředním osobám byla námitka uplatněna. Ministerstvo podotýká, že za účelem sjednocení praxe správních orgánů vydalo Ministerstvo vnitra metodickou pomůcku k problematice systémové podjatosti (publikována dne 10. května 2017, veřejně dostupná z: 3/8

4 č. j. MMR-17161/ /1115 Ministerstvo vnitra, jemuž je zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, svěřeno plnit koordinační úlohu v oblasti správního řízení, zastává názor, že směřuje-li námitka systémové podjatosti proti krajskému úřadu, má o ní rozhodovat věcně příslušné ministerstvo a zkoumat přitom podjatost ředitele krajského úřadu a jemu podřízených osob. Pokud je námitka podjatosti směřující proti všem úředním osobám založena na stejném důvodu, pak výslovně je podle zmíněné metodiky Ministerstva vnitra možné, aby věcně příslušné ministerstvo rozhodlo o (ne)podjatosti všech úředních osob najednou. V bodě [62] usnesení rozšířeného senátu je uvedeno: ( ) Rozšířený senát proto dospěl k závěru, že v případech, kdy rozhoduje úředník územního samosprávného celku ve věci, která se přímo nebo nepřímo týká tohoto celku, není a priori vyloučen z rozhodování pro svoji systémovou podjatost, avšak je u něho dáno systémové riziko podjatosti, kvůli němuž je třeba otázku jeho případné podjatosti posuzovat se zvýšenou opatrností oproti věcem, které se zájmů územního samosprávného celku nijak nedotýkají. V bodě [63] usnesení rozšířeného senátu je uvedeno: Ustanovení 14 odst. 1 správního řádu ( ) je proto nutno vykládat tak, že důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby je její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku v případě, že se rozhoduje ve věci týkající se přímo nebo nepřímo tohoto územního samosprávného celku, tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky. Rozšířený senát podotýká, že k pochybám o nepodjatosti postačí i poměrně nízká míra podezření, neboť jak výše vyložil existence systémového rizika podjatosti je sama o sobě signálem ke zvýšené opatrnosti a podezřívavosti při posuzování důvodů pro vyloučení úřední osoby z úkonů v řízení. Důvody k uvedenému podezření mohou být nejrůznějšího druhu a nelze je specifikovat jinak než obecnými rysy a představitelnými příklady. Bude se jednat o takové skutečnosti, které naznačují, že zde existuje někdo, kdo má zájem na určitém výsledku řízení, v němž se má rozhodovat, a přitom má či může mít schopnost působit na příslušnou úřední osobu prostřednictvím jejího zaměstnaneckého vztahu k územnímu samosprávnému celku. Uvedenými skutečnostmi mohou být například jevy v politické či mediální sféře, jež předcházejí příslušnému správnímu řízení či je doprovázejí a naznačují zvýšený zájem o výsledek řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání územního samosprávného celku jako zaměstnavatele úřední osoby. Příkladem může být zájem politických činitelů či jiných v rámci daného územního samosprávného celku vlivných osob ( ) na určitém výsledku řízení ( ); takový zájem lze vysledovat například z různých mediálních vyjádření, předvolebních slibů, konkrétních investičních či jiných obchodních počinů, předchozích snah nasměrovat určité související rozhodovací procesy určitým způsobem apod. Stejně tak uvedenou skutečností může být samotná povaha a podstata rozhodované věci, její kontroverznost či politický význam a s tím spojené zájmy. Zjevně a bez dalšího pak uvedenými skutečnostmi budou podezření z nátlaku či snahy přímo ovlivnit rozhodování příslušné úřední osoby prostřednictvím jejího zaměstnaneckého vztahu. V bodě [64] usnesení rozšířeného senátu je uvedeno: ( ) signálem nadkritické míry systémového rizika podjatosti zpravidla nebude samotný fakt, že rozhodnutí orgánu územního samosprávného celku bude mít dopad na tento celek. Proto např. nebude zpravidla důvodem k pochybám o nepodjatosti úředníka územního samosprávného celku samotná skutečnost, že jím vydané stavební povolení se dotkne majetkových či jiných zájmů obce, v níž bude stavba uskutečněna ( ), půjde-li o běžné, obecně vzato nekontroverzní a v měřítkách daného územního celku ve své podstatě nevýznamné dotčení. (vše zvýrazněno ministerstvem). 4/8

5 Podle usnesení rozšířeného senátu mohou tedy nastat tři varianty: 1. absence systémového rizika podjatosti ; č. j. MMR-17161/ / systémové riziko podjatosti, avšak ne jeho nadkritická míra, tj. vedle zaměstnaneckého poměru úředních osob k územně samosprávnému celku neexistují další skutečnosti zakládající pochybnosti o nepodjatosti, včetně samotné povahy rozhodované věci, její kontroverznosti či politického významu a s tím spojených zájmů; 3. nadkritická míra systémového rizika podjatosti, kterou bez dalšího zakládá samotná povaha rozhodované věci, její kontroverznost či politický význam a s tím spojené zájmy. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu výslovně zastává názor, že pro vyloučení všech úředních osob správního orgánu nepostačí samotný zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku, není-li dána nadkritická míra systémového rizika podjatosti (varianta č. 3 výše), a nepřijal názor obsažený v odlišném stanovisku soudce JUDr. Jiřího Pally k usnesení rozšířeného senátu. V daném případě Spolek vyjádřil domněnku, že zaměstnanci Moravskoslezského kraje by mohli mít zájem ovlivnit řízení vzhledem ke vztahům z minulosti. Podle něj by tedy mohli mít jakýsi zájem na výsledku řízení. Jaký, Spolek blíže neuvedl. Investiční smlouvu, kterou zmínil ředitel krajského úřadu, uzavřely dne 18. května 2006 žadatelka, Česká republika, Moravskoslezský kraj a Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Moravskoslezský kraj podpisem této smlouvy deklaroval, že má zájem v dané lokalitě podpořit realizaci projektu žadatelky, respektive výstavbu a provoz továrny s kompletní montážní linkou na výrobu automobilových vozidel, jejíž úvodní výrobní kapacita vozidel ročně může být v týchž prostorách rozšířena až na vozidel ročně. Ve vztahu k němu, respektive této výrobní kapacitě, souhlasil Moravskoslezský kraj s tím, že bude realizaci a dokončení projektu žadatelky poskytovat v maximální možné míře přípustné zákonem součinnost a podporu. Uzavřením investiční smlouvy se Moravskoslezský kraj zavázal uzavřít s žadatelkou kupní smlouvu, respektive prodat žadatelce pozemky potřebné pro uskutečnění jejího záměru popsaného v investiční smlouvě. Zavázal se také zajistit dostatečnou kapacitu veřejné dopravy do dané lokality, poskytnout žadatelce dočasné kancelářské a školicí prostory do doby, než si výstavbou zajistí tyto prostory sama, dále poskytnout pomoc při zajištění ubytování pro pracovníky žadatelky, udržovat v provozu blízké zdravotnické zařízení, podílet se na zřízení a provozu integrované záchranné stanice v blízkosti továrny, zajistit kurzy češtiny a české kultury ve vhodném místě a vyvinout maximální úsilí k zajištění provozu sobotní korejské školy. V návaznosti na to uzavřely Moravskoslezský kraj a žadatelka kupní smlouvu, kterou Moravskoslezský kraj prodal žadatelce pozemky vymezené v investiční smlouvě, přičemž žadatelka zřídila k těmto pozemkům ve prospěch Moravskoslezského kraje předkupní právo na dobu 10 let ode dne zahájení výroby. Moravskoslezský kraj je v daném případě účastníkem územního řízení právě z titulu svého předkupního práva k pozemkům vyjmenovaným ve výroku, na nichž má být požadovaný záměr uskutečněn; tomu nasvědčují výpisy z katastru nemovitostí, jež jsou obsaženy ve spisu. 5/8

6 č. j. MMR-17161/ /1115 V daném případě systémové riziko podjatosti existuje, nikoliv však v míře, která by mohla vzbuzovat pochyby o nepodjatosti úředníků Moravskoslezského kraje. Okolnosti, které patrně má Spolek na mysli, tj. výše popsané smluvní vztahy žadatelky a Moravskoslezského kraje, nikterak podle názoru ministerstva nenasvědčují tomu, že by v důsledku zaměstnaneckého poměru k Moravskoslezskému kraji mohl být postoj všech úředních osob k dané věci ovlivněn jinými hledisky, než z kterých je třeba posoudit Spolkem uplatněnou námitku podjatosti směřující vůči úředníkům statutárního města Frýdku-Místku, respektive vůči primátorovi statutárního města Frýdku-Místku. Popsané okolnosti, včetně postavení Moravskoslezského kraje v řízení, nenasvědčují ani tomu, že postoj úředních osob Krajského úřadu Moravskoslezského kraje k dané věci by mohl v budoucnu být ovlivněn jinými hledisky, než z kterých se posuzuje věc v odvolacím řízení. Předmětem vedeného řízení o změně vlivu užívání stavby na území je navýšení dosavadní výrobní kapacity osobních vozidel ročně o 10 %, tj. na výrobní kapacitu osobních vozidel ročně, a to zvýšením efektivity výroby, respektive navýšením počtu provozních hodin v jednotlivých provozech a navýšením taktu výroby. Investiční smlouva z roku 2006, kterou uzavřel se žadatelkou Moravskoslezský kraj jako jedna z českých stran, nezavazuje Moravskoslezský kraj poskytovat podporu předmětnému navýšení výroby. Z uvedené smlouvy nikterak nevyplývá, že by byl Moravskoslezský kraj na předmětném navýšení výroby jakkoliv interesován. Předkupní právo, které má Moravskoslezský kraj k dotčeným pozemkům po dobu 10 let od zahájení výroby, není odvislé od zvyšování kapacity výroby. Zavazuje žadatelku v případě, že by se rozhodla některé z dotčených pozemků prodat třetí osobě (až na některé výjimky), nabídnout je nejprve Moravskoslezskému kraji za kupní cenu a podmínek odpovídajících nabídce třetí osoby. Moravskoslezský kraj by měl v takovém případě desetidenní lhůtu na to, zda písemnou nabídku žadatelky přijme či nikoliv. Pokud ano, je žadatelka zavázána uzavřít s Moravskoslezským krajem smlouvu o převodu pozemků ve stavu, v jakém se budou nacházet v okamžiku převodu a za podmínek nabídnutých třetí stranou, pokud se Moravskoslezský kraj a žadatelka nedohodnou jinak. Potenciální dotčení tohoto věcného práva rozhodnutím v dané věci je ve své podstatě nevýznamné. Podle názoru ministerstva nelze ani v této okolnosti důvodně spatřovat nadkritickou míru systémového rizika podjatosti. Z veřejně dostupných informací nevyplývá nic, co by naznačovalo, že by někdo z důvodu zájmu na výsledku řízení mohl působit na úřední osoby Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a ovlivňovat je v rozhodování. Ministerstvo respektovalo zvýšenou opatrnost a podezřívavost, která je podle Nejvyššího správního soudu na místě, existuje-li systémové riziko podjatosti. Došlo k závěru, že žádná ze zjištěných okolností daného případu nevzbuzuje podezření, že by mohl být postoj úředních osob Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ovlivněn jinými než zákonnými hledisky. Bylo proto rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku. Toto usnesení se oznamuje účastníkům řízení, jehož okruh je uveden níže v rozdělovníku pod bodem I., a to žadatelce a obcím, do jejichž území záměr zasahuje, jednotlivě, ostatním účastníkům řízení ediktálním způsobem, jak stanoví 87 odst. 1 in fine zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon ) ve spojení s ustanovením 9b odst. 3 6/8

7 č. j. MMR-17161/ /1115 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů, a ustanovením 87 odst. 3 stavebního zákona. Poučení účastníků: Podle 76 odst. 5 správního řádu mohou účastníci řízení podat rozklad ( 152 odst. 1 správního řádu). Mohou tak učinit do 15 dnů ode dne oznámení usnesení, jímž je den doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení, respektive 15. den ode dne vyvěšení usnesení na úřední desce Ministerstva pro místní rozvoj. O rozkladu rozhoduje ministryně pro místní rozvoj. Rozklad je třeba podat u Ministerstva pro místní rozvoj, Staroměstské nám. 6, Praha 1. Rozklad proti usnesení nemá odkladný účinek. otisk úředního razítka Rozdělovník: Ing. Milada Konrádová vedoucí oddělení územně a stavebně správního I v odboru územně a stavebně správním I. Účastníci územního řízení: prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, do vlastních rukou: 1. Hyundai Motor Manufacturing Czech s. r. o., Průmyslová zóna Nošovice, Hyundai 700/1, Nižní Lhoty, Dobrá, IDDS: 55ha87q 2. Obec Nižní Lhoty, Nižní Lhoty č. p. 71, Dobrá, IDDS: nztbiz5 3. Obec Nošovice, Nošovice č. p. 58, Dobrá, IDDS: h3rbi5y ostatní účastníci veřejnou vyhláškou: - Moravskoslezský kraj, 28. října 2771/117, Moravská Ostrava, Ostrava - Česká republika Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1 Nové Město - Česká telekomunikační infrastruktura, a. s., Olšanská 2681/6, Praha 3 Žižkov - osoby, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům parc. č. 78/7, 78/8, 412/3, 412/4, 412/5, 412/10, 412/13, 412/15, vše katastrální území Nižní Lhoty, a k sousednímu pozemku parc. č. 568/13 katastrální území Nošovice - Občanské sdružení Střítež za zdravé životní prostředí, z. s., Střítež č. p. 249, Střítež - AOPK, z. s., Na Vyhlídce 1556/1, Havířov - Město Obdrží: 4. Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor hospodářských služeb s interní žádostí o doručení veřejnou vyhláškou 5. Obecní úřad Nižní Lhoty, Nižní Lhoty č. p. 71, Dobrá prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (IDDS: nztbiz5) s žádostí o vyvěšení usnesení na úřední desce na dobu 15 dnů a o souběžné jeho zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup (na elektronické úřední desce) 6. Obecní úřad Nošovice, Nošovice č. p. 58, Dobrá prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (IDDS: h3rbi5y) s žádostí o vyvěšení usnesení na úřední desce na dobu 15 dnů a o souběžné jeho zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup (na elektronické úřední desce) 7/8

8 II. Dále obdrží: č. j. MMR-17161/ /1115 prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky: 7. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ing. Tomáš Kotyza, ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, 28. října 2771/117, Ostrava, IDDS: 8x6bxsd s tím, že spisový materiál bude vrácen po právní moci tohoto usnesení 8. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, 28. října 2771/117, Ostrava, IDDS: 8x6bxsd 8/8