Usnesení. Podle 131 odst. 4 správního řádu se k projednání a rozhodnutí věci uvedené ve výroku I. tohoto usnesení p o v ě ř u j e Městský úřad Třebíč.

Transkript

1 Vypraveno dne KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Mgr. Ing. Zdeněk Kadlec, dr. h. c. ředitel Žižkova 57, Jihlava, Česká republika, sp.zn.: OOSČ 675/2016 OOSC/8 Vyřizuje/telefon: Mgr. David Marek/ V Jihlavě dne: Usnesení Účastníci řízení: - Statutární město Jihlava, Masarykovo nám. 1, Jihlava, zastoupené advokátem JUDr. Radkem Ondrušem, Advokátní kancelář (AK) se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno - Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, svazek obcí se sídlem Žižkova 93, Jihlava, zastoupen advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou, Advokátní kancelář (AK) se sídlem Při Trati 1084/12, Praha 4 Krajský úřad Kraje Vysočina (dále jen krajský úřad ), jako nadřízený správní orgán dle 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), příslušný dle 14 odst. 2 a dle 131 odst. 4 správního řádu, rozhodl dne o námitce podjatosti, kterou vznesl Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, svazek obcí se sídlem Žižkova 93, Jihlava, zastoupen advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou, AK se sídlem Při Trati 1084/12, Praha 4 (dále jen Svazek ), proti všem úředním osobám Magistrátu města Jihlavy t a k t o: I. Všechny úřední osoby Magistrátu města Jihlavy jsou v y l o u č e n y z projednávání a rozhodování v řízení o žádosti Statutárního města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, Jihlava, zastoupeného advokátem JUDr. Radkem Ondrušem, AK se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno (dále jen SMJ ) o určení existence právního vztahu vlastnictví a oprávnění ke stavbě nové stavby, vedeného odborem životního prostředí Magistrátu města Jihlavy pod č.j.: MMJ/OŽP/1130/2016-4, 33147/2016/MMJ II. Podle 131 odst. 4 správního řádu se k projednání a rozhodnutí věci uvedené ve výroku I. tohoto usnesení p o v ě ř u j e Městský úřad Třebíč. Odůvodnění

2 I. Svazek v postavení účastníka řízení specifikovaného ve výrokové části tohoto usnesení vznesl svým podáním ze dne námitku systémové podjatosti Magistrátu města Jihlavy (dále jen Magistrát ). Svazek ve svém podání výslovně uvádí, že podává námitku systémové podjatosti všech úředních osob Magistrátu, včetně tajemníka a primátora. Svou námitku Svazek odůvodnil zájmem všech úředních osob Magistrátu na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvody této námitky pak svazek detailně rozvedl, když uvedl, že SMJ má na výsledku řízení značný právní zájem, poukázal přitom na veřejná vyjádření politické reprezentace SMJ včetně primátora ve sdělovacích prostředcích. Zvýšené riziko systémové podjatosti Svazek dovozuje i z usnesení Zastupitelstva SMJ, kterými jsou Magistrátu ukládány úkoly, které s předmětem řízení bezprostředně souvisí. Dále Svazek odkázal na související judikaturu Nejvyššího správního soudu, který se v usnesení svého rozšířeného senátu ze dne , č.j.: 1 As 89/ k otázkám systémové podjatosti a jejího rizika podrobně vyjádřil. Svazek se domnívá, že v předmětné věci byla překročena nadkritická míra systémového rizika podjatosti a navrhuje, aby krajský úřad postupem dle 131 odst. 4 správního řádu věcí pověřil jiný věcně příslušný podřízený správní orgán. O takto formulované námitce podjatosti bylo v rámci Magistrátu rozhodnuto - usnesením tajemníka Magistrátu ze dne , č.j.: MMJ/T/526/2016, JID: 73353/2016/MMJ, kterým bylo rozhodnuto, že Ing. Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu, není vyloučena z projednávání a rozhodování v předmětném řízení - usnesením vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu ze dne , č.j.: MMJ/OŽP/5968/2016, JID: 73403/2016/MMJ, kterým bylo rozhodnuto, že Ing. Zuzana Samešová, referent odboru životního prostředí Magistrátu, není vyloučena z projednávání a rozhodování v předmětném řízení. Tato usnesení byla rozhodnutími krajského úřadu ze dne , č.j.: KUJI 62441/2016 a KUJI 62893/2016 a, která nabyla právní moci dne , prohlášena za nicotná, neboť o námitce systémové podjatosti rozhodoval věcně nepříslušný správní orgán. Důvody, které krajský úřad k prohlášení nicotnosti předmětných usnesení vedly, jsou účastníkům známy, neboť byly popsány v odůvodnění předmětných rozhodnutí, která již byla oběma účastníkům doručena. Krajský úřad tedy následně posoudil námitku systémové podjatosti Svazku spojenou s návrhem na postup dle 131 odst. 4 správního řádu, resp. zabýval se otázkou podjatosti úředních osob Magistrátu, a dospěl k závěru, že námitka Svazku je důvodná a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. K důvodům svého rozhodnutí uvádí krajský úřad následující: Krajský úřad se v prvé řadě zabýval otázkou své příslušnosti rozhodnout o návrhu Svazku, který je kromě požadavku na delegaci věci postupem podle 131 odst. 4 správního řádu svým obsahem primárně námitkou podjatosti všech úředních osob Magistrátu. Podle 14 odst. 1 správního řádu je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit, taková úřední osoba, o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti. Podle 14 odst. 2 správního řádu účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně Číslo stránky 2

3 usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen představený"). Dle 148 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích ), se skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení oznamují příslušnému vedoucímu odboru obecního úřadu, v obcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde nepůsobí tajemník obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení. Zákon výslovně neupravuje postup v situaci, kdy by mělo dojít k vyloučení naprosto všech úředních osob z důvodu tzv. systémové podjatosti např. z důvodu řešení otázky, na níž mají političtí představitelé obce zájem. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne č.j.: 3 As 2/ vyslovil názor, že v případě námitky podjatosti všech oprávněných úředních osob správního orgánu musí o jejich vyloučení rozhodovat nadřízený orgán ve smyslu 178 správního řádu. Uvedené argumentaci odpovídá i závěr č. 63 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne vztahující se k námitce podjatosti starosty obce, kde se mimo jiné uvádí, že o námitce podjatosti proti starostovi obce rozhodne v přenesené působnosti krajský úřad (citovaný závěr je dostupný na V této konkrétní věci je ve smyslu výše citovaných ustanovení správního řádu i zákona o obcích i zákona o krajích nadřízeným orgánem krajský úřad, a proto právě jemu přísluší posoudit a rozhodnout o námitce podjatosti vznesené Svazkem vůči všem úředním osobám Magistrátu. Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že Svazek v předmětné věci uplatnil námitku systémové podjatosti, kterou zdůvodnil zájmem všech úředních osob Magistrátu na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jejich nepodjatosti. Toto tvrzení doložil odkazem na řadu skutečností a jevů, které svědčí o tom, že politická reprezentace SMJ má na výsledku řízení zájem a různými způsoby v této souvislosti působí na úřední osoby Magistrátu. Svazek zde odkázal mj. i na vystoupení představitelů politické reprezentace ve veřejných sdělovacích prostředcích, jakož i na usnesení vrcholného orgánu SMJ Zastupitelstva SMJ, která se předmětu řízení bezprostředně týkají. Tuto svoji argumentaci dále rozvedl a konkretizoval v odvolání proti výše uvedenému nicotnému usnesení vedoucí životního prostředí Magistrátu. Krajský úřad nyní ponechá stranou, že předmětná usnesení neměla být vůbec vydána, a že jsou nicotná, nicméně z předloženého spisového materiálu vyplývá, že SMJ, které se odvolalo proti oběma usnesením, se s argumentací Svazku plně ztotožňuje, když se ve svém doplnění odvolání ze dne v plném rozsahu odvolává na důvody, které uplatnil Svazek. Konečně z předkládací zprávy ze dne , č.j.: MMJ/ŽP/8010/2016, JID: /2016/MMJ, kterou byla odvolání Svazku a SNJ proti nicotnému usnesení vedoucí odboru životního prostředí Magistrátu předložena krajskému úřadu k rozhodnutí, vyplývá, že rovněž Magistrát považuje uplatněnou námitku systémové podjatosti za důvodnou. V projednávané věci je tedy situace taková, že oba účastníci, kteří mají na výsledku řízení protichůdný zájem, se shodují v tom, že jsou zde dány důvody k vyslovení systémové podjatosti Magistrátu, který takový postup rovněž doporučuje. Krajský úřad je po posouzení předmětné věci nucen souhlasit se všemi třemi subjekty, které na daném řízení participují, a které se i přes - alespoň mezi účastníky daného řízení - protichůdné Číslo stránky 3

4 zájmy, vzácně shodují v tom, že důvody k vyslovení systémové podjatosti jsou zde dány. Krajský úřad má na základě skutečností, které vyplývají z předloženého spisového materiálu, a které jsou mu nad to známy z úřední činnosti, za to, že v daném případě se jedná o učebnicový příklad toho, kdy riziko systémové podjatosti přesahuje míru, která vzbuzuje důvodné pochybnosti o nepodjatosti úředních osob Magistrátu. Krajský úřad musí přisvědčit Svazku v tom, že v souvislosti s probíhajícím řízením došlo k řadě událostí (usnesení Zastupitelstva SMJ, vystoupení představitelů SMJ ve veřejných sdělovacích prostředcích), které svědčí o tom, že představitelé samosprávných orgánů SMJ mají na výsledku předmětného řízení, které je Magistrátem vedeno v přenesené působnosti, zvýšený zájem, a vyvíjejí na Magistrát a jeho pracovníky vliv, který by ve svém důsledku mohl vést k naplnění obav z toho, že by tito pracovníci mohli být při rozhodování v předmětné věci motivováni a ovlivněni i jinými než právními a skutkovými hledisky. Tento rámec probíhajícího řízení naplňuje dle krajského úřadu definici stavu, který rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém usnesení ze dne , č.j.: 1 As 89/ uvedl jako modelový příklad toho, kdy by měly být úřad územního samosprávného celku z důvodu tzv. systémové podjatosti z řízení vyloučen. Rozšířený senát v citovaném usnesení, ve kterém se Nejvyšší správní soud po určitém vývoji své judikatury k otázce tzv. systémové podjatosti vyjádřil, mj. uvádí, že k pochybám o nepodjatosti postačí i poměrně nízká míra podezření, neboť jak výše vyložil existence systémového rizika podjatosti je sama o sobě signálem ke zvýšené opatrnosti a podezřívavosti při posuzování důvodů pro vyloučení úřední osoby z úkonů v řízení. Důvody k uvedenému podezření mohou být nejrůznějšího druhu a nelze je specifikovat jinak než obecnými rysy a představitelnými příklady. Bude se jednat o takové skutečnosti, které naznačují, že zde existuje někdo, kdo má zájem na určitém výsledku řízení, v němž se má rozhodovat, a přitom má či může mít schopnost působit na příslušnou úřední osobu prostřednictvím jejího zaměstnaneckého vztahu k územnímu samosprávnému celku. Uvedenými skutečnostmi mohou být například jevy v politické či mediální sféře, jež předcházejí příslušnému správnímu řízení či je doprovázejí a naznačují zvýšený zájem o výsledek řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání územního samosprávného celku jako zaměstnavatele úřední osoby. Příkladem může být zájem politických činitelů či jiných v rámci daného územního samosprávného celku vlivných osob (např. zákulisních aktérů místní politiky či podnikatelských subjektů) na určitém výsledku řízení (např. na tom, aby určitá stavba, činnost apod. byla povolena, anebo naopak nepovolena); takový zájem lze vysledovat například z různých mediálních vyjádření, předvolebních slibů, konkrétních investičních či jiných obchodních počinů, předchozích snah nasměrovat určité související rozhodovací procesy určitým způsobem apod. Stejně tak uvedenou skutečností může být samotná povaha a podstata rozhodované věci, její kontroverznost či politický význam a s tím spojené zájmy. Zjevně a bez dalšího pak uvedenými skutečnostmi budou podezření z nátlaku či snahy přímo ovlivnit rozhodování příslušné úřední osoby prostřednictvím jejího zaměstnaneckého vztahu. Krajský úřad je nucen na základě skutečností předestřených Svazkem v jeho námitce i následně podaném odvolání, kdy zde mj. Zastupitelstvo SMJ zadává Magistrátu úkoly, které s předmětem řízení bezprostředně souvisejí, kdy se političtí představitelé SMJ ve sdělovacích prostředcích vyjadřují k záležitostem, které s tímto řízením rovněž souvisejí, konstatovat, že tato situace přesně odpovídá okolnostem, které rozšířený senát Nejvyššího správního soudu definoval jako okolnosti, které jsou důvodem pro vyslovení tzv. systémové podjatosti. Popsané okolnosti projednávané věci jsou nadále neudržitelné a skutečně mohou vzbuzovat důvodné pochybnosti o tom, zda nejsou úřední osoby v předmětné věci ovlivňovány i jinými než zákonnými hledisky. K tomuto závěru pak přispívá i výše popsaná skutečnost, kdy i Magistrát námitku své systémové podjatosti nevyvrací, ba právě naopak, označuje ji za důvodnou. Číslo stránky 4

5 Z popsaných důvodů rozhodl krajský úřad vyslovit podjatost všech úředních osob Magistrátu a z předmětného řízení je vyloučit tak, aby uvedené pochybnosti o jejich nepodjatosti nemohly být důvodem k nezákonnosti celého řízení. II. Vycházeje ze skutečnosti, že v dané věci byly z řízení specifikovaného ve výroku I. tohoto usnesení vyloučeny všechny úřední osoby Magistrátu a tento správní orgán tedy není způsobilý o žádosti SMJ rozhodnout, pověřuje krajský úřad v souladu s 131 odst. 4 ve spojení s 14 odst. 4 správního řádu rozhodnutím o uvedené žádosti SMJ Městský úřad Třebíč, jako věcně příslušný správní orgán, jehož správní obvod sousedí se správním obvodem nezpůsobilého správního orgánu. Krajský úřad při volbě sousedního správního orgánu, který pověří projednáním a rozhodnutím v předmětné věci, přihlédl zejména a primárně ke skutečnosti, že Městský úřad Třebíč je s ohledem na velikost svého správního obvodu úřadu obce s rozšířenou působností, počtu obyvatel města Třebíče a počtu zaměstnanců tohoto úřadu, po Magistrátu druhým největším správním orgánem v Kraji Vysočina. Krajskému úřadu je kromě toho z úřední činnosti známo, že výkon státní správy na úseku vodního hospodářství je zde zajišťován týmem zkušených pracovníků s dlouholetou praxí. Všechny tyto okolnosti v souhrnu vedly krajský úřad k rozhodnutí pověřit projednáním a rozhodnutím v předmětné věci právě Městský úřad Třebíč, neboť tento správní orgán je dle přesvědčení krajského úřadu s ohledem na popsané skutečnosti, schopen řádně zajistit projednání a rozhodnutí předmětné věci, aniž by tím byl narušen či přímo paralyzován výkon státní správy na daném úseku, kde je dána jeho věcná a místní příslušnost. K výroku II. tohoto usnesení krajský úřad doplňuje, že ještě před vydáním tohoto usnesení, mu bylo dne celkem 5x doručeno obsahově totožné podání SMJ, resp. jeho právního zástupce. Právní zástupce SMJ zde s odkazem na veřejně dostupné zdroje ( deklaruje svou vědomost o tom, že krajský úřad bude předmětné řízení delegovat na Městský úřad Třebíč. Zároveň uvádí, že dle jeho přesvědčení není Městský úřad Třebíč vhodným správním orgánem pro tento postup. Jako důvody těchto svých obav uvádí následující skutečnosti: - město Třebíč je významný členem SVAK Třebíčsko, tedy dobrovolného svazku obcí, který má na výsledku řízení ve věci týkajících se vodohospodářské infrastruktury SMJ a dotčených nároky po vystoupení SMJ ze SVAK Jihlavsko přímý právní zájem, neboť SVAK Třebíčsko je ve srovnatelném typu sporů s obcí Černá Hora o nároky po vystoupení této obce ze SVAK Třebíčsko, jako je SMJ se SVAK Jihlavsko, - SVAK Třebíčsko, které je ve srovnatelném procesním postavení jako SVAK Jihlavsko zastupuje společná advokátní kancelář (SAK) Havel-Holásek, která zastupuje VODÁRENSKOU AKCIOVOU SPOLEČNOST, a.s. (dále jen VAS, a.s. ) jako účastníka ve vodoprávních řízeních a dalších sporech o vypořádání nároku SMJ po vystoupení ze SVAK Jihlavsko, - město Třebíč je zásobováno vodou v rámci smluv se SVAK Třebíčsko a navazujících smluv mezi SVAK Třebíčsko a VAS, a.s., kdy na předmětu řízení může mít právní zájem jak VAS, a.s. tak i SVAK Jihlavsko i SVAK Třebíčsko. Z těchto důvodů má právní zástupce SMJ za to, že Městský úřad Třebíč může být systémově vyloučen ze stejných důvodů jako Magistrát, neboť město Třebíč může mít v konečném důsledku na výsledku správních řízení stejný právní zájem, pro který je věc delegována, neboť spory SVAK Třebíčsko a VAS, a.s. vs. Černá Hora se fakticky přímo týkají ekonomických zájmů města Třebíče. Námitka systémové podjatosti tedy může být vznesena i v tomto typu řízení. Číslo stránky 5

6 Dle názoru právního zástupce SMJ by měl krajský úřad předmětné řízení delegovat na vhodný věcně příslušný správní orgán, který by měl dle jeho přesvědčení splňovat následující kritéria: - obec, která takový správní úřad zřizuje, není členem žádného dobrovolného svazku obcí či jiné osoby, která je společníkem Svazu VKMO s.r.o., jehož někteří společníci jsou ve sporech s obcemi, které z jednotlivých svazků obcí vystoupili. - obec, která takový správní úřad zřizuje, není v jakémkoliv přímém smluvním vztahu s VAS, a.s. ani v nepřímém smluvním vztahu s VAS, a.s. přes prostředníka, který by od VAS, a.s. zajišťoval pro danou obec dodávku vody a likvidaci odpadních vod. Jako vhodný příslušný správní orgán pak právní zástupce SMJ doporučuje Městský úřad Havlíčkův Brod. Současně požádal o informaci, zda si krajský úřad vyžadoval v konkrétních správních věcech předchozí souhlas správního orgánu dle 131 odst. 5 správního řádu. K obsahu tohoto podání uvádí krajský úřad následující: V daném případě je toto usnesení vydáváno dle 131 odst. 4 správního řádu, jedná se o delegaci nutnou z důvodu vyloučení všech úředních osob Magistrátu. Nejedná se o postup dle 131 odst. 5 správního řádu a předchozího souhlasu pověřovaného správního orgánu zde není třeba. Požadavek právního zástupce SMJ o podání informace o vyžádání předchozího souhlasu pověřovaného správního orgánu tedy zřejmě vychází z nesprávné interpretace zjištěných informací. Dále krajský úřad uvádí, že nesdílí obavy právního zástupce SMJ z toho, že by Městský úřad Třebíč nebyl vhodným správním orgánem. Důvody volby tohoto správního orgánu krajský úřad popsal výše, a tyto důvody vycházejí primárně a jedině z toho, že právě na Městském úřadu Třebíč, jsou na rozdíl od některých jiných menších správních orgánů, jejichž správní obvod sousedí se správním obvodem Magistrátu, dány důvodné předpoklady, že delegované řízení zvládne projednat a rozhodnout, aniž by tím bylo zásadně narušeno plnění jeho vlastních úkolů na daném úseku výkonu státní správy. K jiným hlediskům krajský úřad, který zde rovněž rozhoduje v přenesené působnosti, nepřihlížel a ani přihlížet nemohl. Krajskému úřadu jsou samozřejmě okolnosti, které právní zástupce SMJ popisuje ve svém podání, z úřední činnosti známy, nicméně nahlíženo optikou nadřízeného správního orgánu, který vykonává státní správu a deleguje řízení vedené v rámci výkonu státní správy, tyto okolnosti nepředstavují překážku, která by mohla či měla být důvodem k tomu, aby tato řízení nebyla na Městský úřad Třebíč delegována. Všechny záležitosti, které právní zástupce SMJ ve svém podání popisuje, se týkají samostatné působnosti města Třebíč, a s konkrétním řízením, které jez Magistrátu delegováno na Městský úřad Třebíč, který v daném případě plní úkoly orgánu státní správy, nemají nic společného. Teprve v případě, že by v budoucnu z konkrétních okolností daného řízení vyplynulo, že by i úřední osoby Městského úřadu Třebíč mohly být při svém rozhodování ovlivněny i jinými než zákonnými hledisky, mohl by se krajský úřad touto otázkou zabývat. Krajský úřad uzavírá, že obavy vyjádřené právním zástupcem SMJ, které jsou navíc v této fázi řízení, kdy Městský úřad Třebíč zatím ve věci neučinil žádný úkon, v rovině pouhých domněnek a spekulací, nejsou způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti úředních osob Městského úřadu Třebíč. Krajský úřad tedy z důvodů, které jsou popsány výše, pověřuje dle 131 odst. 4 správního řádu projednáním a rozhodnutím v předmětné věci Městský úřad Třebíč, kterému nechť je následně Magistrátem předán spisový materiál s projednávanou věcí související. Číslo stránky 6

7 Poučení o odvolání Proti tomuto usnesení se může účastník řízení, kterému se oznamuje, podle 76 odst. 5 správního řádu odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení k Ministerstvu zemědělství, a to podáním učiněným u Krajského úřadu Kraje Vysočina. Podle 76 odst. 5 správního řádu odvolání nemá odkladný účinek. V Jihlavě dne: Otisk úředního razítka Mgr. Ing. Zdeněk Kadlec, dr. h. c., v.r. ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Číslo stránky 7

8 Rozdělovník: Účastníci řízení: - Statutární město Jihlava, Masarykovo nám. 1, Jihlava, prostřednictvím advokáta JUDr. Radka Ondruše, AK se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno - Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, svazek obcí se sídlem Žižkova 93, Jihlava, prostřednictvím advokáta JUDr. Oldřicha Chudoby, AK se sídlem Při Trati 1084/12, Praha 4 Na vědomí: - Magistrát města Jihlavy, Masarykovo nám. 1, Jihlava - Městský úřad Třebíč, Masarykovo nám. 116/6, Třebíč Číslo stránky 8