VYHODNOCENÍ JARNÍ POVODNĚ 2006 NA ÚZEMÍ ČR. Nositel projektu: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Adresa: Podbabská Praha 6

Transkript

1

2 Zadavatel: Ministerstvo ţivotního prostředí Vršovická Praha 10 Projekt: VYHODNOCENÍ JARNÍ POVODNĚ 2006 NA ÚZEMÍ ČR Nositel projektu: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Adresa: Podbabská Praha 6 Ředitel ústavu: Ing. Lubomír Petruţela, CSc. Náměstek ředitele : Mgr. Mark Rieder Koordinátor projektu: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Doba řešení projektu: 05/ /2006 S O U H R N N Á Z P R Á V A Hlavní řešitelé dílčích částí: 1 Mgr. Marjan Sandev ČHMÚ 2 Ing. Petr Šercl ČHMÚ 3 Ing. Bohuslava Kulasová ČHMÚ 4 Mgr. Jan Daňhelka, Ph.D. ČHMÚ 5 Ing. Karel Drbal, Ph.D. 6 RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D. 7 RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. PřF UK 8 Ing. Miloš Rozkošný 9 Mgr. Pavla Štěpánková, PhD. Úvod, závěr a editace zprávy: Ing. Oldřich Novický Bc. Martin Hanel Ing. Stanislav Horáček

3 1

4 OBSAH ÚVOD METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODŇOVÉ SITUACE Cirkulační podmínky v průběhu posledních zim Průběh základních meteorologických veličin zim 2004/2005 a 2005/2006 a meteorologické příčiny vzniku jarní povodně Zhodnocení vývoje meteorologické situace od do Rozmrzání půdy Hodnocení úspěšnosti předpovědí teplot a sráţek pro období jarních povodní v roce hydrologické vyhodnocení průběhu povodně Příčiny povodně a vývoj hydrologické situace před povodní Postup vyhodnocení měřených údajů a povodňových průtoků Průběh povodňových průtoků Objemy povodňových vln a bilance odtoků, sráţek a objemů vody z tání sněhové pokrývky Porovnání jarní povodně 2006 s obdobnými případy jarních povodní v minulosti ZHODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Zhodnocení extremity kulminačních průtoků Zhodnocení extremity objemů povodňových vln Hlásná a předpovědní povodňová sluţba Výstrahy a informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby ČHMÚ Hydrologické předpovědi Spolupráce se zahraničními partnery VLIV MANIPULACÍ NA NÁDRŢÍCH A ROZLIVŮ V INUNDAČNÍCH ÚZEMÍCH Posouzení vlivu významných vodních děl na průběh jarní povodně Bezpečnost vodních děl za povodně Posouzení vlivu rozlivů v inundačních územích Dopad povodně na ţivotní prostředí Hodnocení kontaminace tekoucích vod Vyhodnocení mimořádného monitoringu Kontaminace oblastí rozlivů záplavovými vodami Hodnocení změn kvality podzemních vod Hygienická rizika související s kontaminací záplavových vod VZTAHY MEZI KRAJINOU A POVODNÍ Materiál a metody

5 7.2 Výsledky Shrnutí výsledků Zhodnocení činnosti povodňových a krizových orgánů Přehled dosaţených a vyhlášených stupňů povodňové aktivity Hodnocení práce povodňových orgánů Informovanost obyvatelstva Evakuace obyvatelstva Přehled nejsloţitějších situací při řešení povodňové situace POVODŇOVÉ škody A DOPAD POVODNĚ NA OBYVATELE Celkový přehled škod Dopady povodně na úsek bydlení Obyvatelé postiţení jarní povodní Obce postiţené jarní povodní 2006 a povodněmi v letech 2002 a Likvidace povodňových škod pojišťovnami ZÁVĚR

6 ÚVOD Na přelomu března a dubna 2006 zasáhla celé území ČR povodeň, způsobená rychlým táním mocné sněhové pokrývky za příspěvku dešťových sráţek. Nejvíce zasaţenými toky byly Dyje, střední a dolní tok Moravy, Sázava a Luţnice s Neţárkou, kde bylo místy dosaţeno průtoků s dobou opakování 50 let i více (na Dyji a dolní Moravě více neţ 100 let). Povodeň byla extrémní z hlediska kulminačních průtoků, zejména však dosaţenými objemy odtoku. V některých profilech byla u objemu povodňové vlny dosaţena či překročena doba opakování 100 let. Projekt Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR (dále projekt) byl aktivován Ústřední povodňovou komisí dne 2. dubna 2006 jiţ v průběhu mimořádné jarní povodňové situace. Usnesením ze dne 12. dubna 2006 č. 425 schválila vláda ČR jeho zpracování a uloţila ministru ţivotního prostředí postupně předkládat dosaţené výsledky. Hlavním řešitelským a koordinačním pracovištěm byl ustanoven Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka v Praze. Hlavním spoluřešitelem byl Český hydrometeorologický ústav, který podle zákona č.254/2001 Sb. odpovídá za meteorologické a hydrologické vyhodnocení povodně. Podklady o manipulacích na nádrţích a o ovlivnění kvality vod zpracovaly státní podniky Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře a Povodí Moravy a Vodní díla TBD, a. s. V oblasti hydraulických výpočtů a hydraulického modelování vlivu rozlivů do inundací spolupracovali odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Českého vysokého učení technického a firmy Aqualogic, s. r. o. Vztah mezi povodní a krajinou posoudili odborníci z Univerzity Karlovy. Na zpracování dílčích úloh projektu se podílela řada dalších institucí. Řešení projektu bylo financováno v programu Ministerstva ţivotního prostředí Podpora prevence v územích ohroţených nepříznivými klimatickými vlivy, podprogram Dokumentace a vyhodnocení mimořádné povodňové situace. V souladu s uvedeným usnesením vlády byly zpracovány základní výstupy projektu: Meteorologické vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR, Hydrologické vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR a Výsledná (komplexní) zpráva o projektu vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR. Výsledná zpráva o projektu v prvních čtyřech kapitolách obsahuje koncentrované informace ze zpráv o meteorologickém a hydrologickém vyhodnocení povodně, v dalších kapitolách přináší souhrnné informace o vlivu manipulací na nádrţích a rozlivů v inundačních územích na průběh povodně, o dopadu povodně na kvalitu vody a o vzájemných vztazích mezi krajinou a povodní (na vybraném povodí Sázavy). Ve výsledné zprávě je také část shrnující činnost povodňových orgánů a krizového řízení a část obsahující přehled povodňových škod a dopadů povodně na obyvatele. Podstatné závěry a doporučení jsou uvedeny v závěru zprávy. Zprávu vzala na vědomí vláda ČR dne 11. října

7 1 METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODŇOVÉ SITUACE Cirkulace atmosféry určující ráz počasí v mírných zeměpisných šířkách se neustále vyvíjí. Ve srovnání s ostatními podnebnými oblastmi je její proměnlivost obvykle značná, protoţe se zde běţně dostává do kontaktu chladný vzduch z vyšších zeměpisných šířek s teplým vzduchem z niţších zeměpisných šířek. Příčinou krátkodobé proměnlivosti počasí jsou jednotlivé postupující a vyvíjející se útvary cirkulace atmosféry, jako jsou fronty, tlakové níţe a tlakové výše. Určitý ráz cirkulace trvá obvykle několik dní. Někdy se však některé povětrnostní situace často obnovují v rozmezí několika týdnů nebo i měsíců na úkor situací jiných a to se můţe odrazit na změně rázu ročních období. S tím se pak spojují dlouhodobé změny klimatu, v současné době je to globální oteplování způsobené alespoň do určité míry antropogenními vlivy, zejména zvyšováním koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Cirkulaci atmosféry v mírných zeměpisných šířkách meteorologové rozdělují do jednotlivých typů charakterizovaných řídícími tlakovými útvary, které usměrňují ve svém okrajovém proudění postup frontálních a tlakových útvarů. Jednotlivé typy se projevují svým typickým rázem počasí. Frekvence výskytu jednotlivých typů se značně liší a významný je i její sezónní chod během roku. V zimním období (prosinec, leden, únor) se v dlouhodobém normálu nejčastěji vyskytuje situace západní cyklonální, která ve střední Evropě patří spolu s jihozápadní cyklonální situací k nejteplejším. Obě přinášejí výraznou oblevu způsobenou přílivem teplého vzduchu z Atlantiku. V posledním desetiletí 20. století se výskyt západní cyklonální situace významně zvýšil. To se projevilo postupným oteplováním v zimním období a poklesem sněhové pokrývky. V posledních zimách se však tento trend zvrátil. 1.1 Cirkulační podmínky v průběhu posledních zim Jiţ zima 2003/2004 byla poměrně bohatá na sníh i v niţších polohách. V první polovině následující zimy 2004/2005 bylo sice velmi teplo, ale od konce ledna do poloviny března 2005 u nás trvalo teplotně výrazně podnormální počasí s nadnormální sněhovou pokrývkou téměř na celém území. Příčinou byl nadnormální výskyt situací s přílivem studeného vzduchu a se sněţením. V zimě 2004/2005 trvalo studené období téměř dva měsíce, zatímco v zimě 2005/2006 nastoupilo studené období v polovině listopadu a trvalo aţ do druhé poloviny března, tedy déle neţ čtyři měsíce. Takto dlouhé studené období se vyskytuje velmi zřídka. Během tohoto období vůbec nenastala západní ani jihozápadní cyklonální situace a byl tak dlouhodobě blokován příliv teplého vzduchu z Atlantiku. Nejčastěji se vyskytovaly situace bohaté na sněţení. Nejvýznamnější záporné odchylky teplot byly nad střední Evropou. Na severní polokouli obecně převaţovaly odchylky kladné. Protoţe není důvod, aby se cirkulace atmosféry trvale radikálně změnila, je pravděpodobné, ţe v dlouhodobém výhledu bude tendence ke zmirňování zim. 1.2 Průběh základních meteorologických veličin zim 2004/2005 a 2005/2006 a meteorologické příčiny vzniku jarní povodně 2006 I kdyţ na tom byly obě zimy (období od do ) sráţkově přibliţně stejně (cca o 8 % nadnormální), z hlediska délky trvání nadprůměrně výšky sněhové pokrývky byla zima 2005/2006 jednoznačně výraznější, a to hlavně ve středních a vyšších polohách Moravy, Slezska a také ve východních Čechách a na Českomoravské vrchovině. Nadnormální výška průměrné sněhové pokrývky v zimě 2004/2005 se v ČR vyskytovala v polohách do 600 m n. m. ve dvou třídenních obdobích v listopadu a pak 80 dní od 24. ledna do 28. března. V zimě 2005/2006 byla nadnormální výška kromě přelomu listopadu a prosince celkem 122 dní aţ do konce března (Obr. 1.1). Bylo to dáno tím, ţe zatímco teplotní odchylka v zimě 2004/2005 byla rovna 0 C, zima 2005/2006 byla o 1,7 C teplotně podnormální, takţe sráţky ve velké většině padaly ve formě sněhu a sněhová pokrývka tolik netála. 4

8 Zima 2004/2005 končila výrazným oteplením v polovině března, těsně po dosaţení sezónního maxima sněhové pokrývky. V zimě 2005/2006 přišlo výrazné oteplení přibliţně o deset dní později, kdy průměrná výška sněhové pokrývky byla asi o čtvrtinu niţší, neţ na konci předchozí zimy. Obě minulé zimy tedy skončily svá studená období s obdobnými podmínkami: srovnatelné nadnormální mnoţství sněhu začalo tát v datech velmi blízkých. Přesto důsledky tání byly radikálně rozdílné. Radikální oteplení v březnu 2005 nebylo doprovázeno vydatnými dešti, takţe vodní toky se plnily téměř výhradně pouze vodou z tajícího sněhu. K tání sice přispívalo sluneční záření, avšak za nocí s malou oblačností bylo tání brzděno díky vyzařování tepla ze zemského povrchu. Naopak tání v březnu 2006 bylo doprovázeno dešti, které byly občas vydatné, takţe do toků stékala voda nejen z tajícího sněhu, ale i z dešťových sráţek, a to v podmínkách, kdy zejména ve středních polohách se místy ještě udrţovala promrzlá půda. Navíc čerstvý vítr urychloval tání sněhu a velká oblačnost bránící vyzařování tepla udrţovala rychlé tání sněhu i v nočních hodinách. Jarní povodně byly v důsledku toho v roce 2006 podstatně větší neţ v roce Zhodnocení vývoje meteorologické situace od do V prvních dvou dekádách března převládalo nad Evropou meridionální proudění se severní sloţkou a opakujícími se přílivy studeného vzduchu z oblasti Severního moře a Skandinávie. Na přelomu 2. a 3. březnové dekády došlo z makrosynoptického hlediska k podstatné změně v rozloţení řídících tlakových útvarů v atlanticko-evropském prostoru. Koncem dlouhého studeného období převládal ve střední Evropě příliv studeného vzduchu na zadní straně rozsáhlé tlakové níţe nad severovýchodní Evropou a neobvykle rozsáhlou tlakovou výší nad arktickou oblastí, která výběţkem zasahovala nad severní Atlantik a částečně nad severozápadní Evropu. Oteplení ve střední Evropě bylo dáno prohloubením tlakové níţe nad Britskými ostrovy a přilehlými oblastmi Atlantického oceánu, která určovala postup frontálních systémů z Atlantiku do jihozápadní a střední Evropy. Dne 25. března začala přecházet od západu přes naše území okluzní fronta a její sráţkové pásmo zasahovalo celé naše území. Na jihu byly sráţky slabší, s postupem fronty k východu sráţky od západu ustávaly. Další frontální systém postoupil během 25. března nad západní Evropu a jeho sráţkové pásmo se jiţ po půlnoci na 26. března projevilo v západních Čechách. S jeho postupem dále k východu se sráţky rozšířily na celé území (Obr. 1.2). Za ním sráţky opět zeslábly a postupně ustaly na celém území. Třetí systém spojený s tlakovou níţí nad Britskými ostrovy začal od západu ovlivňovat počasí u nás sráţkami 27. března po půlnoci, během dne pak sráţky od západu ustávaly. Studená fronta tohoto systému se nad Alpami začala vlnit, 28. března ovlivnila sráţkami většinu našeho území a 29. března ještě ovlivňovala východ republiky. Přechody frontálních systémů byly doprovázeny čerstvým teplým větrem, který urychloval tání sněhu. V závěru měsíce se nad východním Atlantikem znovu prohloubila brázda nízkého tlaku vzduchu a od 30. března se nad naším územím obnovilo teplé jihozápadní proudění, ve kterém postupovaly přes střední Evropu další frontální systémy Srážky V období se sráţky na našem území nevyskytly pouze a V ostatních dnech se sráţky vyskytovaly většinou slabé nebo mírné s průměrnými úhrny většinou do 3 mm. Nejvíce sráţek spadlo na území ČR s celostátním průměrem 5

9 12,2 mm a maximem 35 mm (Obr. 1.3). Tyto sráţky byly také nejdůleţitější z hlediska vývoje povodňové situace společně se sráţkami dne (průměr 3,6 12,2 mm, max mm), protoţe byly kombinované s oteplením, a tím urychlily tání sněhu Úbytek sněhu Na konci dlouhého studeného období bylo celé území ČR (kromě menších lokalit v niţších polohách západních a středních Čech a jiţní Moravy) pokryté souvislou sněhovou pokrývkou. V niţších polohách (do 400 m) to bylo většinou od 1 do 15 cm, ve středních polohách (nad 400 m) od 15 do 60 cm a ve vyšších polohách (nad 600 m) od 60 do 150 cm sněhu (s menšími lokálními rozdíly). Na horách ve výškách nad 800 m bylo 100 aţ 250 cm sněhu. Vlivem oteplení kombinovaného s deštěm došlo k největšímu poklesu sněhové pokrývky na území ČR ve dnech , a to o 3 aţ 10 cm/den, ve vyšších polohách (nad 600 m) o 5 aţ 13 cm. Odtávání sněhu se nejvýrazněji projevilo na jiţní Moravě, v Polabí a v níţinných polohách kolem řek. V důsledku ochlazení a poklesu teploty vzduchu během 29. března, zejména na horách, došlo k zastavení rychlého tání sněhu, v dalších dnech sníh odtával pomaleji, v závislosti na denním chodu teploty vzduchu. Druhé období rychlého tání sněhu následovalo ve dnech , ale jiţ jenom ve vyšších polohách, protoţe polohy pod 600 m měly jiţ jen nesouvislou sněhovou pokrývku nebo byly beze sněhu. Pokles výšky sněhové pokrývky v tomto období dosáhl 5 aţ 10 cm/den. Rozloţení výšky sněhové pokrývky na území ČR ve dnech , a je na Obr. 1.4, úbytek sněhu mezi těmito termíny na Obr Rozmrzání půdy Ke konci druhé březnové dekády 2006 byla v polohách pod 600 m n. m. půda většinou souvisle promrzlá. Začátek rozmrzání půdy se dostavil nejprve v nejniţších polohách středočeského kraje (17. března). V době oteplení a dešťových sráţek (kolem 27. března) byla půda v niţších polohách jiţ převáţně rozmrzlá, ve středních polohách stačila místy rozmrznout jen do hloubky 5 aţ 10 cm, nejméně ve východních Čechách. V horských polohách, kde napadala poměrně silná vrstva sněhu jiţ během listopadu, nebyla půda většinou vůbec promrzlá. 1.5 Hodnocení úspěšnosti předpovědí teplot a sráţek pro období jarních povodní v roce 2006 Jedním z nejdůleţitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou tzv. numerické předpovědní modely, které simulují vývoj meteorologických prvků v atmosféře. Rozdělujeme je na modely lokální (regionální) a globální. Výpočetní oblast lokálních modelů je omezená, počítají se na husté síti uzlových bodů a poskytují podrobnější předpovědi na 2 aţ 3 dny dopředu, tedy v rozsahu krátkodobé předpovědi. Globální modely se počítají pro oblast celé zeměkoule v řidší síti uzlových bodů a poskytují méně podrobné předpovědi ve střednědobém rozsahu (cca 7 aţ 10 dnů dopředu). Výstupy numerických předpovědních modelů jsou důleţitým podkladem pro tvorbu předpovědí počasí a byly podstatné i pro úspěšnou předpověď jarních povodní Přitom současné pouţívání několika modelů umoţňuje do jisté míry neúspěšné předpovědi eliminovat a zvýšit tak kvalitu vydávaných předpovědí. Konečné rozhodnutí zůstává na meteorologovi, který na základě aktuálního synoptického vývoje, chování modelu a své 6

10 zkušenosti vlastní předpověď koriguje nebo i předpověď některého z modelů můţe odmítnout. V rámci vyhodnocení jarních povodní byla hodnocena úspěšnost předpovědí teplot a sráţek z numerických modelů, které se v předpovědní sluţbě ČHMÚ pouţívají: model Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF, na 10 dní dopředu), model americké meteorologické sluţby ve Washingtonu (model GFS, 10 dní dopředu), model německé meteorologické sluţby DWD (model GME, 7 dní dopředu) a lokální model Aladin počítaný v ČHMÚ (na 54 hodin). Dále byly hodnoceny předpovědi vydávané meteorology Předpovědi teplot z numerických modelů a meteorologa Celkově všechny modely předpověděly oteplování a další vývoj teplot víceméně dobře. Úspěšnost jednotlivých modelů byla srovnatelná, jen model GFS předpověď teplot (ve 2 m nad zemí) podhodnocoval. V tomto případě jde o dlouhodobou systematickou chybu modelu. Obr. 1.6 ilustruje na příkladě z výsledky hodnocení úspěšnosti předpovědí nejvyšších denních teplot ve 2 m nad zemí pro střední Čechy na 10 dní dopředu ve srovnání s naměřenými teplotami. Je zde přidána i předpověď meteorologa. Numerické předpovědi z ukazovaly, ţe po přechodném ochlazení dojde v dalších dnech k oteplení aţ na +15 C ve 2 m nad zemí a na +5 C na hladině 850 hpa ( m n. m.). Příliv teplého vzduchu skutečně vrcholil teplotami ve 2 m nad zemí téměř +20 C. V následujících dnech došlo k ochlazení, ale jiţ kolem teploty dosahovaly téměř stejných hodnot jako V souladu s těmito výstupy meteorolog předpovídal pro dny od postupné oteplování. Jak je patrné z obrázku, chyba předpovědi meteorologa oproti skutečnosti na celé 10denní období byla s výjimkou nejteplejšího dne do 2 C. Obdobná byla i úspěšnost předpovědí vydaných v dalších dnech. Předpovědi teplot byly sice vyhodnocovány pro střední Čechy, avšak pro ostatní území České republiky byla situace velmi obdobná. Oteplení postihlo celou ČR prakticky najednou a rozdíly teplot mezi Čechami, Moravou a Slezskem byly převáţně malé Předpovědi srážek z numerických modelů a meteorologa Byly hodnoceny dny a oblasti, ve kterých spadlo více neţ mm sráţek. Nejvíce sráţek za vyhodnocované období spadlo dne (do 06 UTC dne ), o něco méně ve dnech a Pro tyto dny byly porovnány předpovědi 24hodinových úhrnů sráţek numerických předpovědních modelů na jeden aţ tři dny s naměřenými sráţkami. Výsledky porovnání pro ukázaly, ţe modely všeobecně mírně nadhodnotily mnoţství sráţek v severozápadní polovině Čech, kde jich spadlo nejméně a mírně podhodnotily mnoţství sráţek v jihovýchodní polovině Čech. Souviselo to s tím, ţe nedokázaly dostatečně přesně lokalizovat výskyt maximálních sráţek. Pro Moravu a Slezsko byly předpovědi úspěšné. Úspěšnost jednotlivých modelů byla srovnatelná. Situace při hodnocení úspěšnosti předpovědí sráţek na a na byla v podstatě obdobná. Velké rozdíly nenastaly ani mezi předpověďmi meteorologa a naměřenými sráţkami. Za celé období nenastaly podmínky pro vydání výstraţné informace na sráţky a výstraţná informace na ně také vydána nebyla. 7

11 1/11 6/11 11/11 16/11 21/11 26/11 1/12 6/12 11/12 16/12 21/12 26/12 31/12 5/1 10/1 15/1 20/1 25/1 30/1 4/2 9/2 14/2 19/2 24/2 1/3 6/3 11/3 16/3 21/3 26/3 31/3 Výška sněhové pokrývky [cm] Dny Průměrná výška sněhové pokrývky v ČR (zima 2005/2006) Průměrná výška sněhové pokrývky v ČR ( ) Obr. 1.1 Výška sněhové pokrývky v ČR za období od do

12 Obr. 1.2 Snímek z meteorologické druţice Meteosat (IR kanál) kombinovaný s přízemní polohou atmosférických front ve 12 UTC Obr hodinový úhrn sráţek na území ČR z podle kombinovaného odhadu radar + sráţkoměr 9

13 v 7 hodin [cm] v 7 hodin [cm] v 7 hodin [cm] Obr. 1.4 Výška sněhové pokrývky na území ČR ve vybraných dnech 10

14 Mezi [cm] Mezi [cm] Obr. 1.5 Úbytek sněhu vyjádřený změnou výšky sněhové pokrývky na území ČR mezi vybranými dny 11

15 Teplota [ºC] Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území České republiky ECMWF GFS Aladin Meteorolog Naměřeno Datum Obr. 1.6 Porovnání předpovědí maximálních denních teplot ve 2 m nad zemí z pro střední Čechy s naměřenými teplotami 12

16 2 HYDROLOGICKÉ VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU POVODNĚ 2.1 Příčiny povodně a vývoj hydrologické situace před povodní Jak je popsáno v kapitole 1, pro vývoj hydrologické situace v průběhu zimy 2005/2006 a následné jarní povodně bylo rozhodující mnoţství sráţek akumulované ve formě sněhové pokrývky, průběh teplot vzduchu a výskyt dešťových sráţek v období významného oteplení. Během zimního období se na velké části území ČR vytvořily značné zásoby vody ve sněhové pokrývce. V důsledku malého počtu relativně teplejších období s teplotou nad bodem mrazu se tyto zásoby sněhu udrţely téměř aţ do konce března. Vodní hodnota sněhu (objemové mnoţství vody obsaţené ve sněhové pokrývce uváděné v přepočtu na výšku vody na povodí v milimetrech.) zaznamenaná v horských oblastech sice nebyla rekordní, avšak v kombinaci s mnohdy nejvyššími pozorovanými hodnotami za posledních 50 let ve středních nadmořských výškách, dosáhly celkové sněhové zásoby v povodích právě na konci března často nejvyšších hodnot od 60. let 20. století. Mapa na Obr. 2.1 znázorňuje plošné rozloţení vodní hodnoty sněhové pokrývky v mm na území ČR dne , tj. zhruba 6 dní před začátkem intenzivního tání. Celkové zásoby vody ve sněhu na vybraných povodích včetně jejich rozdělení do jednotlivých výškových zón uvádí Tab Pro vývoj povodňové situace se ukázaly jako rozhodující zásoby vody ve sněhu v oblasti Českomoravské vrchoviny, kde na velké ploše (řádově tisíců km 2 ) v nadmořských výškách do 700 metrů leţela mocná sněhová pokrývka. Velmi významné zásoby sněhu vzhledem k nadmořské výšce se nacházely rovněţ na horním toku Německé (rakouské) Dyje, na středním toku Moravy a dolním toku Bečvy, a také v povodích pravostranných přítoků Moravy nad Olomoucí. Naopak podstatně méně sněhu leţelo ve srovnatelných nadmořských výškách v povodí Otavy, ale zejména Berounky, coţ, jak se později ukázalo, značně přispělo ke sníţení extremity povodně na středním a dolním toku Vltavy. Tab. 2.1 Zásoby vody ve sněhové pokrývce ke dni na vybraných povodích Povodí Plocha [km 2 ] Zásoby vody ve sněhu [mil. m 3 ] v nadmořské výšce do 300 m n. m m n. m m n. m m n. m. nad 900 m n. m. Celkové zásoby [mil. m 3 ] Labe nad Orlicí Orlice Labe od Orlice po Jizeru Jizera Labe nad Vltavou Vltava nad Luţnicí Luţnice Otava Vltava pod Otavou Sázava Berounka pod Úslavou Berounka od Úslavy po ústí Vltava pod Berounkou Ohře Labe nad Kamenicí Odra nad Olší

17 Povodí Plocha [km 2 ] Zásoby vody ve sněhu [mil. m 3 ] v nadmořské výšce do 300 m n. m m n. m m n. m m n. m. nad 900 m n. m. Celkové zásoby [mil. m 3 ] Morava nad Bečvou Bečva Morava od Bečvy po Dyji Morava nad Dyjí Dyje po Jevišovku Svratka nad Jihlavou Jihlava Dyje po ústí s Moravou Po 20. březnu nastalo první mírné oteplení, kdy odpolední teploty začaly vystupovat nad bod mrazu, ale vzhledem k tomu, ţe minima se udrţovala pod nulou, tání sněhu bylo jen velmi pozvolné (Obr. 2.2) a tomu odpovídal pozvolný vzestup průtoků. Dne se ve většině profilů vyskytovaly průtoky na úrovni 90denních aţ 30denních vod. Tento stav dokumentuje mapka na Obr Výrazná změna nastala od 25. března, kdy na území České republiky začal proudit teplý a vlhký vzduch společně s přechodem jednotlivých front doprovázeným dešťovými sráţkami, a to i v nejvyšších polohách. Tání sněhu urychlily i dešťové sráţky. Mapa na Obr. 2.4 ukazuje plošné rozloţení spadlých sráţek za období Nejvyšší úhrny sráţek se vyskytly v horských oblastech, ale ty zasáhly jen relativně malou plochu. Nejvíce sráţek za uvedené období (40 60 mm) spadlo s výjimkou hor v oblasti Českomoravské vrchoviny a Brd. Nejdeštivější byl 28. březen, kdy spadlo místy aţ 30 mm. Sráţky významně působily jako katalyzátor tání a odtoku vody ze sněhové pokrývky. V Tab. 2.2 je uveden přehled průměrných měsíčních průtoků ve vybraných vodoměrných profilech v období 11/2005 2/2006. Z tabulky je patrné, ţe v důsledku výše uvedených faktorů se průtoky v průběhu zimy 2005/2006 pohybovaly převáţně pod svými dlouhodobými průměry. Tab. 2.2 Průměrné měsíční průtoky v období 11/2005 3/2006 v m 3.s -1 a v % dlouhodobých měsíčních průměrů ve vybraných vodoměrných profilech Tok Profil Labe Brandýs nad Labem Vltava Praha-Chuchle Labe Děčín Odra Bohumín Morava Stráţnice Dyje Nové Mlýny Průměrné měsíční průtoky v m 3.s -1 a v % dlouhodobého měsíčního průměrného průtoku 11/ /2005 1/2006 2/2006 m 3.s % m 3.s % m 3.s % m 3.s % m 3.s % m 3.s %

18 2.2 Postup vyhodnocení měřených údajů a povodňových průtoků Cílem zpracování dat naměřených ve vodoměrných stanicích je vyhodnocení průtoků. Pro tyto účely je nutné mít k dispozici vedle spolehlivého záznamu vodního stavu rovněţ kvalitní přímá měření průtoku a na jejich základě zpracovanou měrnou křivku extrapolovanou do vysokých hodnot vodních stavů. Při jarní povodni 2006 došlo oproti srpnové povodni v roce 2002 jen k malým výpadkům v pozorování, takţe byly k dispozici prakticky veškeré záznamy o vodních stavech z vodoměrných stanic a nebylo nutné provádět sloţitá ověřování průběhu vodního stavu a jeho kulminačních hodnot. Je to výsledek stavebních rekonstrukcí mnoha vodoměrných stanic provedených po povodni 2002 a téţ skutečnosti, ţe za povodně v roce 2006 byly kulminační stavy převáţně niţší. Další důleţitou skutečností bylo nasazení přístroje ADCP při měření průtoku. Měření přístrojem ADCP je zaloţeno na Dopplerově efektu, kdy jsou při kontinuálním pohybu přístroje (zavěšeném na laně) po hladině snímány rychlosti a hloubka vody (viz foto na Obr. 2.5). Přístroj ADCP se pouţívá v hydrologické praxi ČHMÚ od roku 2003 a při jarní povodni 2006, která umoţnila jeho důkladné prověření, se výborně osvědčil. Příklad vyhodnocení z programového vybavení dodávaného s přístrojem ADCP je uveden na Obr Barevná stupnice udává rozsah rychlostí proudění od < 0,25 ms -1 (modrá barva) po > 4 ms -1 (tmavá červená). V období od do byly v celkem 119 profilech změřeny průtoky v rozmezí od dvouleté do stoleté vody. Vyhodnocené průtoky značně přispěly k upřesnění měrných křivek, a to zejména v té části, která dříve musela být extrapolována na základě hydraulických a bilančních hydrologických výpočtů, coţ zvyšovalo nepřesnosti ve stanovení právě kulminačních průtoků. Pro potřeby bilančních výpočtů byly pro všechny vodoměrné stanice v ČR spočteny v GIS průměrné denní výšky sráţek na povodí v období a průměrné hodnoty obsahu vody ve sněhové pokrývce za jednotlivé dny v období Výsledkem zpracování jsou jednak hydrogramy povodňových vln v průtocích, jejichţ příklady jsou ve formě grafického znázornění součástí kap. 2.3, a dále hodnoty kulminačních průtoků, jejichţ přehled společně s dosaţenou dobou opakování je uveden v Tab Průběh povodňových průtoků Průběh povodně, na který měla rozhodující vliv rychlost tání sněhových zásob na povodí ve dnech , se značně lišil podle toho, zda převaţující zásoby sněhu leţely v niţších a středních, nebo ve vyšších a horských polohách. V prvním případě měla povodeň vţdy jeden či dva výraznější vrcholy, v druhém případě hydrogram průtoků vykazoval pravidelné denní kolísání v závislosti na zvýšené intenzitě tání během dne a jeho zpomalení v nočních hodinách. Výrazný vzestup průtoků na většině toků nastal , kulminací bylo dosaţeno většinou v období od do Povodeň se vyznačovala především velmi dlouhým trváním, kdy povodňové stavy na některých tocích přetrvávaly více neţ 10 dní. Povodeň lze tak povaţovat ze extrémní z hlediska celkového proteklého mnoţství vody. Tab. 2.3 obsahuje přehled dosaţených kulminačních průtoků ve všech profilech, kde průtok dosáhl nebo překročil hodnotu dvouleté vody. V dalším textu je pak průběh povodně popsán podle jednotlivých povodí, jejichţ rozvodnice jsou ukázány na Obr Ve vybraných profilech těchto povodí je graficky znázorněn průběh vodních stavů, průtoků a dosaţení stupňů povodňové aktivity (např. Obr. 2.8), další typ grafu ukazuje společný vliv 15

19 tání sněhu a sráţek na průběh průtoků (viz např. Obr. 2.9) a poslední typ grafu (např. Obr. 2.10) demonstruje průběh povodně vţdy v několika profilech na tomtéţ toku, a tím i její vývoj v podélném profilu Povodí Labe po soutok s Vltavou V závěrovém profilu tohoto povodí v Kostelci nad Labem (Obr. 2.10) byl zaznamenán kulminační průtok na úrovni Q 20, coţ je nejvíce ze všech monitorovaných profilů na vlastním Labi. K rozvodnění Labe nejvíce přispěly přítoky Labe od Metuje aţ po Doubravu, nejvíce byly rozvodněny přítoky pramenící na Českomoravské vrchovině (Loučná, Chrudimka, Doubrava). Kromě Kostelce nad Labem doba opakování kulminačního průtoku v profilech na Labi nedosáhla 20 let a na horním toku Labe nad nádrţí Království byla extremita povodně významně menší (5 10 let). Na povodích menších toků byl však v některých profilech překročen 20letý průtok, např. v Dašicích na Loučné, ve Vestci na Mrlině nebo v Malé Čermné na Tiché Orlici, místně bylo dosaţeno aţ 50letého průtoku, např. v Cerekvici na Loučné nebo na Ţejbru ve Vrbatově Kostelci Povodí Vltavy po vodní dílo Orlík Povodí Vltavy k VD Orlík je vějířovitého charakteru s hlavními přítoky Otavou a Luţnicí, kdy zpravidla (během letních povodní) dochází ke střetu kulminačních průtoků Vltavy a Otavy s tím, ţe kulminační průtok Luţnice nastává aţ o několik dní později. Během jarní povodně 2006 k této situaci nedošlo a Luţnice kulminovala později jen o necelých 24 hodin. Z uvedených tří toků byla významně rozvodněna pouze Luţnice, na které byl v Bechyni zaznamenán 50letý průtok (Obr. 2.11). Otava v Písku (Obr. 2.12) nedosáhla ani 5letého průtoku a Vltava v Českých Budějovicích kulminovala na úrovni 5leté vody. Ke zmenšení kulminačního průtoku na Vltavě přispěl transformační účinek vodních děl Lipno (pod VD Lipno byla povodňová vlna téměř eliminována) a Římov. Kulminační přítok do nádrţe Orlík dosáhl hodnoty 1250 m 3.s -1, coţ je 10letý průtok. V nádrţi VD Orlík byla zachycena značná část objemu povodňové vlny, coţ přispělo k podstatnému zmenšení kulminačního průtoku na dolním toku Vltavy (viz dále). Nejdramatičtější byl průběh povodně na Luţnici a jejích přítocích. V několika profilech byl zaznamenán 50letý i větší průtok, kromě Bechyně například na Luţnici v Klenovicích, na Neţárce v Hamru nad Neţárkou a v Lásenici. Na většině ostatních vodoměrných profilů v povodí Luţnice byl dosaţen 20 50letý průtok. Povodňová vlna na Luţnici i Neţárce se vyznačovala dvěma vrcholy (viz Obr a Obr. 2.14), z nichţ druhý byl vyšší na Neţárce a byl způsoben rychlým táním zbylé sněhové pokrývky ve vyšších polohách v důsledku prudkého vzestupu zejména odpoledních teplot 30. a 31. března. Na Luţnici v Bechyni jiţ nebyl vlivem transformací povodňové vlny v inundacích druhý vrchol povodně příliš patrný. Průběh povodně na Luţnici a jejím hlavním přítoku Neţárce byl ovlivněn jednak účinky rybniční soustavy, především rybníkem Roţmberk, a dále velmi výrazně manipulacemi na Novořeckých splavech, kde se průtok rozděluje mezi Luţnici (Starou řeku) a Novou řeku. Z Obr je zřejmé, ţe dne došlo k silnému omezení průtoku Starou řekou, a tím navýšení průtoků v Nové řece, coţ mělo na jedné straně vliv na zmenšení přítoku do rybníka Roţmberk a zmírnění tamní kritické povodňové situace, na druhé straně došlo k prodlouţení trvání vysokých vodních stavů a průtoků na dolním toku Neţárky (Hamr nad Neţárkou, viz Obr. 2.14). 16

20 2.3.3 Povodí Vltavy od vodního díla Orlík po soutok s Labem Průběh povodně na povodí Vltavy pod VD Orlík byl ovlivněn celoplošným silným rozvodněním toků v povodí Sázavy s četným dosaţením a místním překročením hodnot 50letých průtoků, poměrně nevýznamným zvýšením průtoků na tocích v povodí Berounky s jen výjimečným překročením 2letých průtoků a manipulacemi na vodních dílech Vltavské kaskády, především na VD Orlík. Na povodí Sázavy se nacházely před započetím povodně obdobné zásoby sněhu jako na povodí Luţnice (viz Tab. 2.1). I průběh povodně byl v důsledku rychlého tání velmi podobný, viz Obr (Lásenice Neţárka) a Obr (Chlístov Sázava). Na rozdíl od povodí Luţnice není na povodí Sázavy příliš moţností retence objemu ani v inundacích, ani v nádrţích. Největší vodní dílo v povodí, VD Švihov na Ţelivce, není vzhledem k nutnosti dodrţovat jakost vody vodárenského odběru primárně určeno k zachycování povodňových průtoků. Na Obr je zachycen vývoj povodně na horním a středním toku Sázavy, na Obr potom analogicky na jejím dolním toku pod soutokem se Ţelivkou. Na horním toku Sázavy docházelo k rychlému zvětšování extremity kulminačního průtoku, kdy v Havlíčkově Brodě (plocha povodí 380 km 2 ) ještě nebyl dosaţen ani 5letý průtok, zatímco na povodí se zhruba dvojnásobnou plochou v Chlístově (795 km 2 ) jiţ byl zaznamenán kulminační průtok s dobou opakování více neţ 50 let. Tato extremita povodně se v podstatě udrţela aţ k soutoku se Ţelivkou. Přítoky Sázavy na jejím horním a středním toku přitom nijak výjimečně rozvodněny nebyly, s výjimkou Šlapanky. Nad VD Švihov na Ţelivce i Trnávce byl v Ţelivu dosaţen 20letý průtok, pod jejich soutokem v Poříčí byl 20letý průtok překročen. Účinkem VD Švihov byl kulminační průtok povodně na Ţelivce zmenšen asi o 70 m 3.s -1. Na dolním toku Sázavy aţ po soutok s Vltavou se doba opakování kulminačního průtoku na Sázavě pohybovala v rozmezí let (Kácov, Nespeky). Extremita povodně se nezvětšila ani pod soutokem s Blanicí, na které byl dosaţen v Radonicích 50letý průtok. V povodí Berounky v důsledku podstatně menších zásob sněhu nedošlo k výraznějšímu rozvodnění toků a pouze místně byla překročena hodnota 5letého průtoku (Hamerský potok v Plané, Klabava v Hrádku u Rokycan). Na vlastním toku Berounky pod Plzní nebyl dosaţen ani 2letý průtok a např. v Berouně došlo jen krátkodobě k překročení limitního stavu třetího stupně povodňové aktivity (Obr. 2.20). V Praze na Vltavě byl zaznamenán pouze 2 5letý průtok, přičemţ nebyl překročen průtok 1500 m 3.s -1 (Obr. 2.21), coţ je hranice dosaţení třetího stupně povodňové aktivity. K tomu přispěl jednak transformační účinek nádrţí Vltavské kaskády, především na VD Orlík, a rovněţ nevýznamné rozvodnění Berounky Povodí Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici Průběh povodně na Labi pod soutokem s Vltavou je znázorněn na Obr Doba opakování kulminačního průtoku nepřesáhla 10 let. Mírnější průběh povodně byl důsledkem především výrazně menšího přítoku z Vltavy. Rovněţ na Ohři došlo ke zmenšení kulminačního průtoku povodňové vlny vlivem nádrţí (transformace z 5letého průtoku na méně neţ 2letý na VD Nechranice), takţe ani ta neměla zásadní vliv na průběh povodně na dolním toku Labe Povodí Odry Povodí Odry bylo ze všech hodnocených povodí zasaţeno nejméně, neboť v ţádném ze sledovaných profilů nebylo dosaţeno 10letého průtoku. Nejvíce byla rozvodněna Odra nad soutokem s Opavou (5 10letý průtok ve stanici Ostrava-Svinov), coţ bylo způsobeno 17

21 rychlým táním sněhové pokrývky v Oderských vrších (profil Odry na Odře, Obr. 2.23) a v niţších polohách Beskyd. 2 5letý průtok byl zaznamenán na Opavě v Krnově, Opavě i Děhylově, v závěrovém profilu Odry na území ČR v Bohumíně a rovněţ na Olši v Českém Těšíně, Dětmarovicích a Věřňovicích Povodí Moravy po soutok s Dyjí Pro toto povodí byl charakteristický nárůst extremity povodně na vlastním toku Moravy směrem po toku. Vývoj povodňové vlny na Moravě je zachycen na Obr a Obr V Raškově byl překročen 2letý průtok a tvar povodňové vlny měl charakteristické rysy denního kolísání průtoků způsobeném rychlejším táním během dne a pomalejším táním v nočních hodinách. Extremita povodně se začala výrazně zvětšovat pod soutokem Moravy s Desnou, kde Morava začíná přijímat přítoky pramenící ve středních a vyšších polohách (do 900 m n. m.). V Moravičanech pod soutokem s Moravskou Sázavou (Obr. 2.26) byl zaznamenán kulminační průtok na úrovni 10 20leté vody a v Olomouci (pod soutokem s Třebůvkou) jiţ 20 50letý průtok. Významná dotace vody probíhala i z levostranných přítoků Moravy (Bystřice ve Velké Bystřici 50letý průtok). V hydrogramu povodňové vlny byl na rozdíl od průběhu povodně v Raškově dominantní pouze jeden vrchol. Bečva v Dluhonicích (Obr. 2.27) kulminovala na úrovni 5 10letého průtoku a pro průběh průtoků je opět typický denní chod, který je ještě zřetelnější v profilu Jarcová (Obr. 2.28), kdy se denní maximum vyskytovalo vţdy ve večerních hodinách. Vlivem přítoků Moravy včetně Bečvy (na střední Moravě leţela významná sněhová pokrývka i v níţinách) bylo v Kroměříţi (Obr. 2.29) dosaţeno 50letého průtoku a dále se extremita zvětšovala aţ do profilu Stráţnice, kde byl zaznamenán 100letý průtok (Obr. 2.30). Pozoruhodné bylo, ţe v důsledku velkých přítoků z niţších poloh bylo kulminace ve Stráţnici dosaţeno dříve neţli v Kroměříţi a Spytihněvi (během letních povodní s významnější dotací vody z horských oblastí se tento jev v podstatě nevyskytuje). Dále bylo pomocí hydrometrického měření prokázáno, ţe korytem Moravy pod soutokem s Bečvou protékal při srovnatelných vodních stavech v porovnání s povodní v roce 1997 významně větší průtok. Dosaţené větší průtoky lze pravděpodobně vysvětlit jako vliv vyššího sklonu hladiny v důsledku relativně menších rozlivů Moravy v úseku od soutoku s Bečvou po Stráţnici a úprav koryta po povodni 1997, a také menší drsností koryta v té době ještě nezarostlého vegetací. Rozlivy Moravy mezi Kroměříţí a Stráţnicí způsobily zploštění vrcholu povodně. K největším rozlivům Moravy však došlo aţ v oblasti od Rohatce k Hodonínu do levostranného inundačního prostoru. Pod Hodonínem se na inundacích podílelo i poškození moravní hráze v úseku mezi Mikulčicemi a Moravskou Novou Vsí a spolu s řízeným odlehčením průtoků u Moravské Nové Vsi a Týnce způsobilo zaplavení oblasti od Mikulčic aţ po soutok Moravy a Dyje. V důsledku rozlivu došlo k významnější transformaci povodňové vlny, a kulminace v Lanţhotě dosáhla úrovně 20 50letého průtoku Povodí Dyje Povodňová vlna na Dyji a na některých jejích přítocích dosáhla v rámci jarní povodňové situace největší extremity z pohledu celého území ČR. Nad nádrţí Vranov došlo prakticky ve všech profilech k dosaţení či překročení úrovně 100letého průtoku (Moravská Dyje v Janově, viz Obr. 2.31, Dyje v Podhradí, Ţeletavka v Jemnici i ve Vysočanech). Velkou extremitu 18

22 povodně nad nádrţí Vranov lze spatřovat kromě rychlého tání značných sněhových zásob rovněţ i jako důsledek střetu povodňových vln na soutoku Moravské a Německé Dyje. První významné ovlivnění průběhu povodně na Dyji nastalo při jejím průchodu nádrţí Vranov. Průběh povodně nad nádrţí Vranov (profil Podhradí) a pod ní (Vranov-Hamry) je znázorněn na Obr Na přítoku do nádrţe Vranov se významně podílela i Ţeletavka a celkový kulminační přítok do nádrţe byl odhadnut na 482 m 3.s -1. Z Obr je zjevné, ţe Vranovská nádrţ přispěla velmi významně ke zmenšení kulminačního průtoku a došlo i k zachycení značné části povodňového objemu. V úseku Dyje pod nádrţí byla rovněţ překročena úroveň 100letého průtoku a vzhledem k úzkému sevřenému údolí Národního parku Podyjí s malými moţnostmi transformace dorazila povodňová vlna v takřka nezměněné podobě do Znojma (Obr. 2.33). Pod Znojmem došlo k výrazným oboustranným rozlivům Dyje, coţ bylo dáno jednak nedostatečnou kapacitou koryta a také protrţením ochranné hráze v Mlýnském náhonu (v podstatě se zopakovala situace z roku 2002). Za této situace klesl kulminační průtok na Dyji ve Trávním Dvoře na hodnotu 20 50letého průtoku (Obr. 2.33). Takto ovlivněná a transformovaná povodňová vlna na Dyji přitékala společně s povodňovou vlnou z Jevišovky (10 20letý kulminační průtok ve stanici Boţice) do nádrţí Nové Mlýny. Do Novomlýnských nádrţí ústí společně s řekou Jihlavou také Svratka, která odvádí vodu především z rozsáhlého území Českomoravské vrchoviny, kde leţely značné sněhové zásoby. Z obou jmenovaných toků byla významněji rozvodněna Jihlava, která v Ivančicích kulminovala na 10 20letém průtoku, kdeţto doba opakování kulminace Svratky v Ţidlochovicích nedosáhla ani 10 let. Významnější kulminační průtoky s dobou opakování 20 let a více se vyskytly v některých profilech Jihlavy a jejích přítocích výše po toku, např. v Batelově, Dvorcích a Ptáčově na Jihlavě, více neţ 50letý průtok byl zaznamenán na Rokytné v Moravském Krumlově. Kulminační přítok do Novomlýnských nádrţí dosáhl dle údajů Povodí Moravy, s. p., 740 m 3.s -1 a maximální odtok 650 m 3.s -1. Pod nádrţemi Nové Mlýny bylo správcem toku vyuţíváno řízených přelivů a poldrů pro další transformaci povodně a také pomocí těchto manipulací a transformačních účinků byl v profilu Břeclav-Ladná (Obr. 2.34) zaznamenán pouze 10letý průtok, avšak s tím, ţe značné mnoţství vody se nacházelo v inundacích a tato voda zaplavovala nejen oblasti kolem Břeclavi, ale i oblasti soutoku Moravy a Dyje. Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně 2 roky (Q a = dlouhodobý průměrný průtok) Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku Plocha DB Q Tok Profil povodí a vodní doba den hod. průtok číslo stav opak. [km 2 ] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] [roky] 0030 Malé Labe Prosečné : Čistá Hostinné : Labe Vestřev : Pilníkovský p. Chotěvice : Kalenský potok Dolní Olešnice : Labe Království : Úpa Slatina nad Úpou : Labe Jaroměř : Metuje Maršov nad Metují : Ledhuje Velké Petrovice : Ţidovka Bezděkov : Metuje Hronov :

23 Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně 2 roky (Q a = dlouhodobý průměrný průtok) Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku Plocha DB Q Tok Profil povodí a vodní doba den hod. průtok číslo stav opak. [km 2 ] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] [roky] 0200 Metuje Krčín : Metuje Jaroměř : Trotina Sendraţice : Piletický potok Pouchov : Divoká Orlice Orlické Záhoří : Divoká Orlice Klášterec nad Orlicí : Divoká Orlice Nekoř : Rokytenka Ţamberk : Divoká Orlice Kostelec nad Orlicí : Bělá Kvasiny : Kněţná Rychnov nad Kněţnou : Bělá Častolovice : Tichá Orlice Dolní Libchavy : Třebovka Ústí nad Orlicí : Tichá Orlice Čermná nad Orlicí : Orlice Týniště nad Orlicí : Dědina Chábory : Dědina Mitrov : Labe Němčice : Loučná Litomyšl : Loučná Cerekvice nad Loučnou : Loučná Dašice : Chrudimka Hamry : Chrudimka Přemilov : Chrudimka Svídnice : Ţejbro Vrbatův Kostelec : Ţejbro Rosice : Novohradka Úhřetice : Chrudimka Nemošice : Labe Přelouč : Doubrava Bílek : Doubrava Spačice : Doubrava Paříţov : Doubrava Ţleby : Klejnárka Chedrbí : Vrchlice Vrchlice : Javorka Lázně Bělohrad : Cidlina Nový Bydţov : Bystřice Rohoznice : Cidlina Sány : Štítarský potok Svídnice : Mrlina Vestec : Labe Nymburk : Jizera Dolní Sytová : Oleška Slaná : Jizera Ţelezný Brod : Ţehrovka Březina : Jizera Sovenice : Mohelka Chocnějovice : Klenice Mladá Boleslav : Jizera Tuřice-Předměřice : Labe Kostelec nad Labem :

24 Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně 2 roky (Q a = dlouhodobý průměrný průtok) Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku Plocha DB Q Tok Profil povodí a vodní doba den hod. průtok číslo stav opak. [km 2 ] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] [roky] 1060 Teplá Vltava Lenora : Teplá Vltava Chlum-Volary : Studená Vltava Černý Kříţ-Volary : Malše Kaplice : Malše Pořešín : Stropnice Pašinovice-Komařice : Malše Roudné : Vltava České Budějovice : Luţnice Pilař-Majdaléna : Luţnice-Stará ř. Kazdovna : Luţnice Frahelţ-Lomnice n. L : Neţárka Rodvínov : Neţárka Lásenice : Nová řeka Mláka-Novosedly : Neţárka Hamr nad Neţárkou : Luţnice Klenovice : Luţnice Bechyně : Ostruţná Kolinec : Volyňka Němětice : Blanice Blanický Mlýn : Blanice Heřmaň : Otava Písek : Lomnice Dolní Ostrovec : Skalice Varvaţov : Mastník Radíč : Sázava Havlíčkův Brod : Šlapanka Mírovka : Sázava Chlístov : Sázava Světlá nad Sázavou : Sázava Zruč nad Sázavou : Hejlovka Čakovice : Hejlovka Kojčice : Ţelivka Ţeliv : Trnava Červená Řečice : Trnava Ţeliv : Ţelivka Poříčí : Martinický p. Senoţaty : Sedlický potok Leský Mlýn : Ţelivka Soutice : Sázava Kácov : Blanice Louňovice : Chotýšanka Libeţ : Blanice Radonice II : Sázava Nespeky : Vltava Zbraslav : Mţe Lučina : Hamerský potok Planá : Kosový potok Svahy-Třebel : Úhlavka Stříbro : Mţe Stříbro : Úterský potok Trpisty : Úhlava Klatovy :

25 Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně 2 roky (Q a = dlouhodobý průměrný průtok) Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku Plocha DB Q Tok Profil povodí a vodní doba den hod. průtok číslo stav opak. [km 2 ] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] [roky] 1870 Úslava Plzeň-Koterov : Klabava Hrádek u Rokycan : Klabava Nová Huť : Střela Ţlutice : Střela Čichořice : Červený potok Hořovice : Vltava Praha-Chuchle : Vltava Vraňany : Labe Mělník : Odrava Šlapany : Mohelský potok Hrozňátov : Svatava Kraslice : Svatava Svatava : Rolava Chaloupky : Rolava Stará Role : Teplá Teplička : Teplá Březová : Ohře Karlovy Vary : Bystřice Ostrov : Chomutovka Třetí Mlýn : Labe Ústí nad Labem : Bílina Chotějovice : Bílina Trmice : Ještědský potok Stráţ pod Ralskem : Ploučnice Stráţ pod Ralskem : Ploučnice Mimoň : Ploučnice Česká Lípa : Ploučnice Struţnice-most : Ploučnice Benešov nad Ploučnicí : Labe Děčín : Labe Hřensko : Budišovka Budišov n. Budišovkou : Odra Odry : Jičínka Šenov-Nový Jičín : Odra Bartošovice : Bílovka Velké Albrechtice : Porubka Vřesina : Odra Svinov : Opavice Krnov : Opava Opava : Moravice Valšov : Černý potok Mezina : Hvozdnice Jakartovice : Opava Děhylov : Odra Bohumín : Olše Český Těšín-Baliny : Olše Dětmarovice : Olše Věřňovice : Osoblaha Osoblaha : Stěnava Meziměstí : Stěnava Otovice : Stříbrný potok Ţulová :

26 Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně 2 roky (Q a = dlouhodobý průměrný průtok) Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku Plocha DB Q Tok Profil povodí a vodní doba den hod. průtok číslo stav opak. [km 2 ] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] [roky] 3300 Řezná Alţbětín : Morava Vlaské : Telčský potok Staré Město p. Sněţ : Morava Raškov : Merta Sobotín : Březná Hoštejn : Mor. Sázava Lupěné : Morava Moravičany : Třebůvka Mezihoří : Úsobrnka Jaroměřice : Jevíčka Chornice : Třebůvka Hraničky : Třebůvka Loštice : Loučka Dlouhá Loučka : Oskava Uničov : Sitka Šternberk : Bystřice Velká Bystřice : Morava Olomouc-Nové Sady : Olešnice Kokory : Senice Ústí : Vsetínská Bečva Vsetín : Bystřice Bystřička nad nádrţí : Vsetínská Bečva Jarcová : potok Leští Solanec : Roţn. Bečva Roţnov pod Radhoštěm : Roţn. Bečva Krásno : Juhyně Rajnochovice : Juhyně Kelč : Bečva Teplice : Velička Hranice : Bečva Dluhonice : Romţe Straţisko : Hloučela Soběsuky : Hloučela Plumlov pod nádrţí : ** 3970 Valová Polkovice : Malá Haná Opatovice : Haná Vyškov : Brodečka Otaslavice : Moštěnka Prusy : Morava Kroměříţ : Rusava Chomýţ : Rusava Třebětice : Dřevnice Kašava nad přehradou : Fryštácký potok Kostelec pod nádrţí : Dřevnice Zlín : Morava Spytihněv : Salašský potok Velehrad : Kolelač Bojkovice pod nádrţí : * 4147 Luhačovický p. Luhačovice nad nádrţí : Luhačovický p. Luhačovice pod nádrţí : ** 4160 Ludkovický p. Řetechov-Pradlisko : Olšava Uherský Brod :

27 Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně 2 roky (Q a = dlouhodobý průměrný průtok) Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku Plocha DB Q Tok Profil povodí a vodní doba den hod. průtok číslo stav opak. [km 2 ] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] [roky] 4215 Morava Stráţnice : > Velička Velká : Velička Stráţnice : Radějovka Petrov : Morava Lanţhot : * Řečice Nová Říše nad nádrţí : Moravská Dyje Janov : > Dyje Podhradí : > Ţeletavka Jemnice : Ţeletavka Vysočany : > Dyje Vranov-Hamry : >100* 4350 Dyje Znojmo : >100* 4370 Dyje Trávní Dvůr : * Jevišovka Jevišovice nad nádrţí : Jevišovka Jevišovice : ** 4390 Jevišovka Výrovice : Jevišovka Boţice : Fryšava Jimramov : Svratka Dalečín : Bystřice Domanín : Svratka Vír pod vyrovn. nádrţí : ** 4451 Nedvědička Roţná : Loučka Skryje : Loučka Dolní Loučky : Svratka Veverská Bitýška : Svratka Brno-Poříčí : Svitava Hradec nad Svitavou : Svitava Rozhraní : Křetínka Prostřední Poříčí : Křetínka Letovice : Svitava Letovice : Bělá Boskovice : Sloupský potok Sloup : Bílá voda Holštejn : Punkva Skalní Mlýn : Jedovnický p. Jedovnice : Křtinský potok Josefov : Svitava Bílovice nad Svitavou : Bobrava Ţelešice : Cezava Brankovice : Říčka Ochoz : Cezava Rychmanov : Svratka Ţidlochovice : Jihlava Batelov : Jihlava Dvorce : Brtnička Brtnice : Jihlava Ptáčov : Jihlava Mohelno pod nádrţemi : Oslava Dolní Bory-Olší : Oslava Mostiště pod nádrţí : ** 4720 Balinka Baliny : Oslava Nesměř :

28 Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně 2 roky (Q a = dlouhodobý průměrný průtok) Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku Plocha DB Q Tok Profil povodí a vodní doba den hod. průtok číslo stav opak. [km 2 ] [m 3.s -1 ] [cm] [m 3.s -1 ] [roky] 4740 Oslava Oslavany : Rokytná Příšťpo : Rokytná Moravský Krumlov : Jihlava Ivančice : Dyje Břeclav-Ladná : * Kyjovka Koryčany nad nádrţí : Kyjovka Koryčany pod nádrţí : Vlára Popov : Brumovka Brumov : * jedná se o ovlivněné průtoky ** doba opakování nebyla hodnocena 25

29 2.4 Objemy povodňových vln a bilance odtoků, sráţek a objemů vody z tání sněhové pokrývky Objem povodňové vlny je vedle kulminačního průtoku druhým základním parametrem povodně. Pro jeho stanovení je nutné určit počátek a konec povodňové vlny. Za počátek je povaţován okamţik, ve kterém začíná významné zvyšování průtoků a povodňová vlna končí v okamţiku, kdy průtok klesne na průměrnou nebo jinou setrvalou hodnotu. Určení konce povodňové vlny můţe komplikovat kolísání průtoků v důsledku sráţek vyskytujících se v období poklesové větve hydrogramu povodně. Tak tomu bylo i během dubna 2006, kdy prakticky v ţádné vodoměrné stanici nedošlo k poklesu průtoků pod hranici dlouhodobého průměru. Hodnocení objemových charakteristik povodní pak bylo zaloţeno na odvození jednotného počátku a konce povodňových vln pro určitý výběr vodoměrných stanic. Výhodou tohoto přístupu je skutečnost, ţe usnadňuje vzájemná porovnání výsledků z jednotlivých stanic. Součástí výpočtů bylo i odvození odtokového koeficientu, který je počítán jako poměr mezi výškou odtoku a součtem výšky sráţek a příspěvku z tání sněhu v průběhu povodně. Pro jeho výpočet je od celkového objemu povodňové vlny odseparován odtok, který by nastal v důsledku sráţko-odtokových poměrů před počátkem příčinné sráţky povodně. Pro jeho výpočet byl v naprosté většině stanic pouţit průtok na počátku bilancovaného období. Bilanční hodnocení bylo provedeno pro dvě skupiny vodoměrných stanic lišících se od sebe rozmezím velikosti ploch jejich povodí. Tab. 2.4 shrnuje výsledky pro skupinu 20 vodoměrných profilů s plochou povodí km 2. Při výběru stanic se přihlíţelo k tomu, aby charakterizovaly jednotlivé oblasti zasaţené povodní a aby nebyly jejich průtoky významně ovlivněny provozem nádrţí. Na základě analýzy hydrogramů bylo v případě stanic o této velikosti povodí zvoleno období výpočtu Z Tab. 2.4 je i v porovnání s údaji v Tab. 2.3 zřejmé, ţe nejvyšší hodnoty odtokové výšky nemusí zdaleka odpovídat největším extremitám kulminačních průtoků, neboť nastaly spíše v povodích, kde se nacházely velké sněhové zásoby ve vyšších nadmořských výškách (nad 900 m n. m.). Tento sníh odtával postupně a pozvolnější tání nezpůsobilo extrémní kulminační průtoky. Velikosti odtokových součinitelů vykazují poměrně značnou rozkolísanost (0,34 0,81) a nejsou svázány s objemem vody z tání sněhové pokrývky jako odtoková výška. Ukazují to grafy na Obr a Obr. 2.36, znázorňující závislost velikosti objemu vody z tání sněhu a odtokové výšky, resp. velikosti odtokového součinitele. V prvním případě je závislost prokazatelná, zatímco odtoková výška a odtokový součinitel nejsou v korelačním vztahu. Velikost odtokového součinitele ovlivňují proměnné jako jsou fyzicko-geografické charakteristiky povodí (např. propustnost půd), stav povrchu povodí před začátkem povodně (promrznutí půdy) a v průběhu tání (sycení půdy), výpar a rychlost tání sněhové pokrývky. V následující Tab. 2.5 je provedeno bilanční porovnání proteklého objemu vody vůči objemu sráţek a tání sněhové pokrývky pro 18 profilů s plochou povodí větší neţ 1000 km 2. Kvůli zohlednění objemu vody zadrţeného v nádrţích byla bilance provedena za období Hodnoty odtokových koeficientů se u vybraných stanic pohybují v rozmezí 0,33 0,68. Na rozdíl od povodí menších toků v Tab. 2.4 je nejvyšší odtokový součinitel uvedený v Tab. 2.5 (0,68) spojen s největší extremitou kulminačního průtoku (více neţ 100 let profil Podhradí na Dyji). Druhý nejvyšší koeficient odtoku (0,64) byl dosaţen na povodí Bečvy v Dluhonicích, na kterém se nacházejí poměrně málo propustné půdy flyšového pásma Karpat 26

30 (doba opakování pouze 5 10 let). Třetí nejvyšší koeficient odtoku (0,63) je opět spojen s velkou extremitou povodně (50 let Bechyně na Luţnici). Naopak nejniţší koeficienty odtoku (pod 0,40) byly zaznamenány v profilech na středním a dolním toku Labe a dolním toku Vltavy, kde se projevil vliv relativně malých sněhových zásob v níţinách Polabí a v povodí Berounky. Tab. 2.4 Bilanční posouzení sráţek, tání sněhové pokrývky a odtoku na povodích vybraných vodoměrných stanic (povodí km 2 ) DB číslo Tok Profil Plocha povodí [km 2 ] Bilance za období Tání * [mm] Sráţky [mm] Odtok [mm] Koef. odtoku [-] 0360 Tichá Orlice Malá Čermná Loučná Dašice Mrlina Vestec Jizera Ţelezný Brod Neţárka Lásenice Volyňka Němětice Sázava Chlístov Blanice Radonice Úslava Plzeň-Koterov Svatava Svatava Odra Odry Olše Český Těšín-Baliny Morava Raškov Moravská Sázava Lupěné Vsetínská Bečva Jarcová Moštěnka Prusy Moravská Dyje Janov Svratka Dalečín Jihlava Dvorce Rokytná Moravský Krumlov * úbytek vodní hodnoty sněhové pokrývky Tab. 2.5 Bilanční posouzení sráţek, tání sněhové pokrývky a odtoku na povodích vybraných vodoměrných stanic (povodí >1000 km 2 ) DB číslo Tok Profil Plocha povodí [km 2 ] Bilance za období Tání ** [mm] Sráţky [mm] Odtok [mm] Koef. odtoku [-] 0370 Orlice Týniště nad Orlicí Labe Němčice Labe Kostelec nad Labem Luţnice Bechyně Otava Písek Sázava Zruč nad Sázavou

31 DB číslo Tok Profil Plocha povodí [km 2 ] Bilance za období Tání ** [mm] Sráţky [mm] Odtok [mm] Koef. odtoku [-] 1672 Sázava Nespeky Berounka Beroun Vltava Praha-Chuchle Labe Mělník Labe Děčín Morava Moravičany Morava Olomouc Bečva Dluhonice Morava Kroměříţ Morava Stráţnice Dyje Podhradí nad Dyjí Dyje Břeclav-Ladná ** úbytek vodní hodnoty sněhové pokrývky (v období po odhadován) Z hlediska formování povodně bylo důleţité, jaký podíl na odtoku mělo tání sněhové pokrývky a jaký podíl měla velikost spadlých sráţek. Na Obr je v mapovém zpracování formou koláčových grafů tato skutečnost zachycena, přičemţ bylo vyuţito údajů z Tab. 2.4 a Tab Většími symboly byly zakresleny profily s plochou povodí větší neţ 1000 km 2. Z mapy je zřejmé, ţe na většině povodí zvolených vodoměrných profilů převaţoval podíl vody z tání sněhové pokrývky, který klesal se zvětšující se plochou povodí (nejmarkantněji v povodí Moravy), přičemţ mnoţství sráţek převaţovalo nad příspěvkem z tání na povodích leţících v niţších polohách (0770 Vestec na Mrlině, 4020 Prusy na Moštěnce, nejmarkantněji v povodí Berounky). 2.5 Porovnání jarní povodně 2006 s obdobnými případy jarních povodní v minulosti Výskyt dvou plošně rozsáhlých letních extrémních povodní zapříčiněných déletrvajícími dešti (červenec 1997, srpen 2002), rozsáhlejší regionální povodně z tání sněhu (např. březen 2000) a několika extrémních přívalových povodní během posledních deseti let vzbuzuje otázku, zda se jedná o projevy přirozeného kolísání výskytu povodní či zda se začíná projevovat nějaká změna povodňového reţimu. Ve snaze alespoň částečně odpovědět na tuto otázku bylo provedeno porovnávání hodnocené jarní povodně 2006 s vybranými obdobnými případy historických povodní. Byla vzata v úvahu hlediska jejich předběţných a příčinných faktorů, příčin a průběhu tání, času jejich výskytu, plošného rozsahu a jejich extremity. Z předběţných faktorů, které předcházejí zimním povodním několik týdnů aţ měsíců před kulminačními průtoky byly zkoumány především průměrné měsíční teploty vzduchu v Praze-Klementinu ve vztahu k vybraným případům povodní na Vltavě v Praze s výskytem kulminací po 10. březnu. Ukázalo se, ţe takto vybraným povodním předcházely ve všech případech teplotně podnormální, tedy mrazivá zimní období (prosinec únor). Jako další předběţný faktor byly zkoumány sráţky dle jejich průměrných měsíčních úhrnů na území Čech a Moravy. Bylo zjištěno, ţe převládaly případy s nadnormálními úhrny, které vypadávaly převáţně ve formě sněhu. Podle přehledu datově shodných, či podobných událostí, došlo ke kumulaci podobných případů, např. ve 20. či 50. a 60. letech devatenáctého století a 40. letech dvacátého století. 28

32 Dvacáté století přineslo tři přibliţně analogické povodňové případy v letech 1940, 1941, 1947, které byly důkladněji zkoumány. Jejich společným rysem byly tuhé a sněţné zimy trvající zhruba od první dekády prosince alespoň do poloviny února, popřípadě do začátku března. Během dlouhého období mrazů se vytvořil často extrémně silný zámrz, který se stal během odchodu ledu za povodně mnohdy nejproblematičtější okolností. V současnosti jsou ledové jevy na řadě toků eliminovány vlivem přehradních nádrţí. Dalším faktorem bylo, ţe délka nepřerušovaného trvání teplot pod bodem mrazu, a tedy příznivých podmínek pro tvorbu zámrzu, byla v roce 2006 kratší neţ v uvedených případech. V posledních několika desetiletích je sice patrný útlum výskytu povodní zimního typu (na Vltavě či na dolním toku Labe), avšak případ jarní povodně 2006, která je jiţ druhá po menší, ale svým způsobem podobné povodni v březnu 2005, ukazuje, ţe s výskytem těchto povodní musíme do budoucna počítat. Z regionálního hlediska ukazuje letošní případ i zpracované historické případy na vyšší náchylnost na tento typ povodní u toků na Českomoravské vrchovině. Naopak poměrně vzácněji se tyto případy vyskytují např. v povodí Odry, kde naprosto převládá letní povodňový reţim. Velké mnoţství sněhu na konci března v niţších polohách zejména v Čechách představuje potenciální váţné riziko povodní, které je vyšší neţ stejné mnoţství na konci ledna či dokonce února. Toto nebezpečí má samozřejmě statistický charakter a není postačující podmínkou, ale ani zcela nutnou podmínku rozsáhlé jarní povodně. Je nesporné, ţe v posledních zhruba 10 letech se na území naší republiky vyskytlo několik velmi významných aţ katastrofálních povodní, a to takřka všech typů, tj. vedle zimních a letních regionálních povodní rovněţ i četné povodně z přívalových sráţek. Analýza dlouhodobých řad kulminačních průtoků (např. na Vltavě v Praze či na Labi v Děčíně) a studium historických záznamů však dokládají, ţe kumulace povodňových událostí střídaných např. suchými roky není na území naší republiky nikterak neobvyklý jev. Rovněţ všechny tři posuzované povodně z tání sněhu se vyskytly během sedmi let ( ). Z toho vyplývá, ţe nelze zvýšenou četnost povodní přisuzovat jen probíhající změně klimatu. Míru tohoto vlivu je nezbytné zkoumat, avšak konečné závěry pro naše klimatické podmínky prozatím nelze učinit. 29

33 30

34 Obr. 2.1 Vodní hodnota sněhové pokrývky dne

35 Obr. 2.2 Vývoj vodní hodnoty sněhové pokrývky na povodích vybraných vodoměrných stanic 32

36 Obr. 2.3 Hydrologická situace (průtoky, vyjádřené průměrnou dobou jejich překročení v roce) ve vybraných profilech vodních toků dne

37 Obr. 2.4 Mnoţství sráţek za období Obr. 2.5 Měření průtoku systémem ADCP (na Labi v Děčíně) 34

38 Obr. 2.6 Příklad vyhodnocení měření průtoku systémem ADCP (na Labi v Děčíně) 35

39 Obr. 2.7 Přehled hodnocených povodí a jejich vodoměrných profilů 36

40 Obr. 2.8 Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Orlici v profilu Týniště nad Orlicí Obr. 2.9 Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí Tiché Orlice v profilu Malá Čermná 37

41 Obr Vývoj povodňové vlny na Labi nad soutokem s Vltavou Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Luţnici v profilu Bechyně 38

42 Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Otavě v profilu Písek Obr Vývoj povodňové vlny na Luţnici 39

43 Obr Vývoj povodňové vlny na Neţárce Obr Průběh povodně na Staré řece a Nové řece pod Novořeckými splavy 40

44 Obr Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí Neţárky v profilu Lásenice Obr Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí Sázavy v profilu Chlístov 41

45 Obr Vývoj povodňové vlny na Sázavě nad soutokem s Ţelivkou Obr Vývoj povodňové vlny na Sázavě pod soutokem s Ţelivkou 42

46 Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Berounce v profilu Beroun Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Vltavě v profilu Praha-Chuchle 43

47 Obr Vývoj povodňové vlny na Labi pod soutokem s Vltavou Obr Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí Odry v profilu Odry 44

48 Obr Vývoj povodňové vlny na Moravě nad soutokem s Bečvou Obr Vývoj povodňové vlny na Moravě pod soutokem s Bečvou 45

49 Obr Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí Moravské Sázavy v profilu Lupěné Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Bečvě v profilu Dluhonice 46

50 Obr Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí Vsetínské Bečvy v profilu Jarcová Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Moravě v profilu Kroměříţ 47

51 Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Moravě v profilu Stráţnice Obr Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí Moravské Dyje v profilu Janov 48

52 Obr Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrţí Vranov Obr Vývoj povodňové vlny na středním a dolním toku Dyje 49

53 Obr Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů a průtoků na Dyji v profilu Břeclav-Ladná Obr Vztah mezi objemem vody z tání sněhu (x) a odtokovou výškou (y) (identifikátory viz Tab. 2.4) 50

54 Obr Vztah mezi objemem vody z tání sněhu (x) a velikostí odtokového součinitele (y) 51

55 Obr Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých sráţek na odtoku (identifikátory viz Tab. 2.4 a Tab. 2.5) 52

56 3 ZHODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Extremita povodně je nejčastěji hodnocena na základě dob opakování kulminačních průtoků, tzn. na základě N-letých průtoků, které jsou v ČHMÚ běţně zpracovávány a poskytovány veřejnosti. Tato jarní povodeň si však z hlediska velmi významného mnoţství proteklé vody vyţádala i zpracování dob opakování objemů povodňových vln. 3.1 Zhodnocení extremity kulminačních průtoků Doby opakování kulminačních průtoků hodnocené povodně ve vodoměrných stanicích byly přiřazeny dle stávajících hodnot N-letých průtoků. Ve stanicích Svídnice na Štítarském potoce, Vestec na Mrlině a Mírovka na Šlapance byly v průběhu zpracování tohoto projektu N-leté průtoky přehodnoceny a poté byla stanovena doba opakování jarní povodně V současné době jsou přehodnocovány N-leté průtoky v některých stanicích v povodí Dyje, kde se navíc v červnu 2006 vyskytla z hlediska kulminačního průtoku další významná povodeň. Důvodem pro přehodnocování N-letých průtoků je jednak prodlouţení vstupních řad kulminačních průtoků od jejich posledního odvození a dále skutečnost, ţe kulminační průtoky hodnocené povodně patří k největším v příslušných pozorovaných řadách. Parametry teoretických rozdělení pouţívaných pro odvození N-letých průtoků totiţ citlivě reagují na zahrnutí kaţdé další významné povodně do výpočtu. V ČHMÚ se N-leté průtoky odvozují pomocí programu, který vyuţívá teoretická logaritmicko normální rozdělení a různé metody odhadu parametrů. Program umoţňuje provést opravy výběrových charakteristik rozdělení o systematické vychýlení a dále umoţňuje variantně volit dobu opakování největší povodně v rámci pozorované řady i mimo ni (historické povodně). Podrobný popis průběhu povodně na jednotlivých povodích je uveden v kapitole 2. Hodnoty kulminačních průtoků a jejich doby opakování jsou uvedeny v Tab. 2.3, která obsahuje vodoměrné stanice, ve kterých doba opakování kulminačních průtoků dosáhla alespoň dvou let. Mapové zpracování extremity kulminačních průtoků je zakresleno na Obr Z důvodu přehlednosti mapy byly databankovým číslem označeny jen vodoměrné stanice, ve kterých doba opakování dosáhla alespoň 20 let. Z uvedené tabulky i mapového zpracování je patrné, ţe doba opakování 2 roky byla dosaţena nebo překročena celkem ve 281 vodoměrných stanicích v ČR (147 stanic se nachází v povodí Labe, 21 v povodí Odry a 113 v povodí Moravy), coţ je téměř 60 % všech vodoměrných stanic, ve kterých ČHMÚ systematicky měří vodní stavy a vyhodnocuje průtoky. Kulminační průtoky (Q 20 ) s dobou opakování 20 let byly dosaţeny nebo překročeny v 65 vodoměrných stanicích na tocích v ČR, z toho ve 30 stanicích v povodí Labe a ve 35 stanicích v povodí Moravy (v povodí Odry nebyl tento průtok dosaţen v ţádné stanici). Kulminační průtoky Q 100 byly dosaţeny nebo překročeny v 8 vodoměrných stanicích, a to pouze v povodí Moravy, z toho 7 stanic se nachází v povodí Dyje (Janov, Podhradí, Jemnice, Vysočany, Vranov Hamry, Znojmo, Jevišovice) a jedna leţí na toku Moravy (Stráţnice). Z uvedeného je patrné, ţe tato jarní povodeň měla velký plošný rozsah. V porovnání s historickými záznamy se kromě několika povodí nejednalo o extrémně mimořádnou povodeň z hlediska kulminačních průtoků, i kdyţ v několika stanicích byl zaznamenán největší vyhodnocený průtok. Největší extremita kulminačních průtoků byla vyhodnocena v povodí Dyje, dále pak v povodí Luţnice, Sázavy a Moravy. 53

57 3.2 Zhodnocení extremity objemů povodňových vln Zimní povodně se v porovnání s letními povodněmi vyznačují většími objemy proteklé vody. Vzhledem k tomu, ţe data o objemech povodňových vln nebyla dosud systematicky zpracovávána tak jako kulminační průtoky, nemohlo být vyhodnocení extremity objemů provedeno plošně ve všech stanicích. K odvození dob opakování objemů bylo vybráno celkem 17 vodoměrných stanic, z toho 9 stanic se nachází v povodí Labe a 8 v povodí Moravy. Seznam stanic obsahuje Tab Při odvozování se vycházelo z řad průměrných denních průtoků vyhodnocených za celé období pozorování. Bylo zvoleno jednotné trvání povodňových vln, a to 16 dní (5 dní před kulminací, den kulminace a 10 dní po kulminaci), které bylo určeno na základě průběhu povodně 2006 v různých stanicích. Toto zvolené trvání vyhovuje pro většinu stanic. Pouze na velkých tocích, tj. v Praze na Vltavě, v Mělníku a v Děčíně na Labi, bylo toto trvání nepatrně kratší neţ by odpovídalo skutečnému trvání, které je ale v těchto stanicích ovlivněno manipulacemi na nádrţích Vltavské kaskády. V rámci pozorované řady průtoků byla v kaţdém roce vybrána období s největším objemem odtoku a vypočtena odpovídající odtoková výška (v milimetrech). Takto byla sestavena řada maximálních odtokových výšek z hydrologických let a obdobným způsobem byla sestavena také řada odtokových výšek, které se vyskytly v zimním pololetí (listopad aţ duben). Pro ilustraci velikosti objemu jarní povodně 2006 byly ve všech 17 zpracovávaných stanicích vykresleny průběhy 10 největších ročních povodňových vln ve formě průměrných denních průtoků (včetně povodně 2006), příklady jsou na Obr. 3.2 aţ Identifikace povodní na obrázcích je sloţena z řetězce čísel rok, měsíc, den. Povodeň 2006 je znázorněna silnou červenou čarou. V šesti stanicích byla tato povodeň objemově největší (v rámci období zpracování objemů). Jedná se o stanice na různých tocích: Němčice na Labi, Lásenice na Neţárce, Nespeky na Sázavě, Loštice na Třebůvce, Podhradí na Dyji, Ptáčov na Jihlavě. Kdybychom uvaţovali pouze zimní povodně, byla by povodeň 2006 největší ve 13 stanicích včetně všech osmi stanic z povodí Moravy. Z řad maximálních odtokových výšek byly obdobně jako v případě kulminačních průtoků odvozeny čáry opakování ročních a zimních odtokových výšek. Na základě odvozených čar opakování byly stanoveny doby opakování objemů povodně 2006, a to pro řady maxim ročních i zimních. Jsou uvedeny v Tab Hodnoty dob opakování odtokové výšky povodně 2006 za zimní pololetí vycházejí ve všech stanicích větší nebo stejné, neţ doby opakování získané ze zpracování za celé roky. Je to způsobeno výskytem velkých a objemných povodní v letním pololetí (např. povodně v červenci 1997, v srpnu 2002). Z výsledků pro celé hydrologické roky vyplývá, ţe ze 17 vybraných stanic se v roce 2006 vyskytl objem s dobou opakování N 100 let v sedmi stanicích: Lásenice na Neţárce, Bechyně na Luţnici, Nespeky na Sázavě, Kroměříţ a Stráţnice na Moravě, Podhradí na Dyji a Ptáčov na Jihlavě. Podle zpracování zimních povodní se vyskytl objem s dobou opakování N 100 let v deseti stanicích (navíc ve třech stanicích v povodí Moravy). Výsledky v Tab. 3.1 ukazují, ţe v 15 stanicích je doba opakování objemu jarní povodně 2006 delší neţ doba opakování kulminačních průtoků. Pouze ve dvou stanicích (Stráţnice na Moravě a Podhradí na Dyji) byl objem vyhodnocen jako stoletý a kulminační průtok větší neţ stoletý. Jarní povodeň 2006 byla tedy významná především z hlediska velikosti objemů. 54

58 Tab. 3.1 Doba opakování kulminačních průtoků a objemů povodňových odtoků ve vybraných vodoměrných stanicích DB číslo Tok Vodoměrná stanice Plocha povodí [km 2 ] Doba opakování kulminačních průtoků [roky] Období zpracování objemů Doba opakování objemů povodně [roky] Roční Zimní 0420 Labe Němčice Loučná Dašice Labe Kostelec nad Labem Neţárka Lásenice >100 > Luţnice Bechyně > Sázava Nespeky >100 > Vltava Praha-Chuchle Labe Mělník Labe Děčín Mor. Sázava Lupěné > Morava Moravičany > Třebůvka Loštice Morava Olomouc-Nové Sady Morava Kroměříţ > Morava Stráţnice > > Dyje Podhradí > Jihlava Ptáčov

59 Obr. 3.1 Doba opakování (N) kulminačního průtoku jarní povodně 2006 ve vodoměrných profilech (identifikace profilů s N 20 let viz Tab. 3.1) 56

60 Obr. 3.2 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Labi v profilu Němčice Obr. 3.3 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Labi v profilu Brandýs (Kostelec) nad Labem 57

61 Obr. 3.4 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Neţárce v profilu Lásenice Obr. 3.5 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Luţnici v profilu Bechyně 58

62 Obr. 3.6 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Sázavě v profilu Poříčí nad Sázavou (Nespeky) Obr. 3.7 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Labi v profilu Děčín 59

63 Obr. 3.8 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Moravě v profilu Olomouc-Nové Sady Obr. 3.9 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Moravě v profilu Stráţnice 60

64 Obr Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Dyji v profilu Podhradí nad Dyjí Obr Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Jihlavě v profilu Ptáčov 61

65 4 HLÁSNÁ A PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÁ SLUŢBA Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Vodní zákon) Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v průběhu povodně zabezpečoval ve spolupráci se správci povodí (Povodí, s. p.) předpovědní povodňovou sluţbu. V jejím rámci vydával výstrahy a informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby (HPPS) a předpovědi průtoků a vodních stavů pro síť předpovědních profilů. Také jiţ od ledna vydával speciální zprávy hodnotící mnoţství sněhu ve stanicích i v povodích vybraných vodních děl (Obr. 4.1), jeho extremitu a riziko výskytu povodně obecně i v horizontu následujících přibliţně deseti dnů. Tyto informace byly distribuovány podnikům Povodí, Ministerstvu ţivotního prostředí ČR (MŢP), Ministerstvu zemědělství ČR (MZe) a krajským povodňovým orgánům. Na jejich podkladě byly prováděny přípravy na povodňovou situaci zejména uvolněním objemů v nádrţích pro transformaci povodně. V rámci zprávy z bylo poprvé upozorněno na očekávané tání s četnějším výskytem 2. a 3. stupňů povodňové aktivity (SPA). Překročení limitních vodních stavů jednotlivých stupňů povodňové aktivity v hlásných profilech sítě ČHMÚ je dokumentováno na Obr. 4.2, z něhoţ je patrné, ţe byla povodní zasaţena všechna povodí v České republice. 4.1 Výstrahy a informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby ČHMÚ Výstraţné a informační zprávy s celostátní platností vydává centrální předpovědní pracoviště (CPP) ČHMÚ. Regionální předpovědní pracoviště (RPP) upřesňují a vydávají informace na úrovni krajů. Na základě vyhodnocení vývoje povětrnostní situace byla ve čtvrtek v 15:30 vydána hydrologická informační zpráva s platností pro celé území ČR. Zpráva předpokládala oteplení, dešťové sráţky i v horských polohách, zesílení jihozápadního větru a v důsledku toho zvětšení odtoku především ze středních a niţších nadmořských výšek s následnou místy intenzivnější odtokovou odezvou. Vzhledem k předpovědi počasí, vysokým zásobám vody ve sněhu a k pokročilému datu vydalo v sobotu v 15:00 centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ následující výstrahu, která upozorňovala na všeobecné vzestupy hladin na celém území ČR: Odezvou na pokračující tání sněhu a dešťové sráţky bude v následujících dnech převládat všeobecně vzestupná tendence hladin toků. Postupně výraznější vzestupy se předpokládají především na menších a středních tocích, kde na četných místech dosáhnou úrovní 1. SPA převáţně v noci z neděle na pondělí nebo během pondělí (místy v povodí Malše a Blanice jiţ dříve v neděli). Na Cidlině, Divoké Orlici, Malši, Blanici, Vltavě nad Lipnem, Radbuze, Úhlavě a Úslavě (jiţ z neděle na pondělí) a později v pondělí se i na horní Dyji, Svatavě a Rolavě očekává dosaţení 2. SPA, na střední a dolní Cidlině pravděpodobně jiţ i 3. SPA. Nadále bude pokračovat vzestupná tendence s následným pozvolným vzestupem hladin i větších toků. Tato výstraha byla zásadním signálem pro aktivizaci povodňových orgánů a dalších subjektů zapojených v systému ochrany před povodněmi. V neděli byla vydána další výstraha a informační zpráva, které potvrzovaly a časově a prostorově upřesňovaly předešlé informace. Následující výstraha byla vydána ještě večer téhoţ dne (18:15). Ta informovala o jiţ dosaţených 1. SPA, a opět upozornila na výraznější vzestupy především na menších a středních tocích s četným překročením 1. a 2. SPA a stále pokračující vzestupnou tendencí. Informační zpráva a výstraha vydaná v pondělí upozornila na očekávané dosaţení 3. SPA na Orlici, Mrlině a Dyji během odpoledne či noci a v případě naplnění 62

66 sráţkové předpovědi také v oblasti Jeseníků, Beskyd, jihu Čech, v povodí Orlice a jinde v povodí Dyje. V ostatních oblastech bylo očekáváno četné dosaţení 1. a 2. SPA. Výstraha v úterý dále upozorňovala na pokračující všeobecné vzestupy na většině sledovaných toků, zejména v povodích zasaţených výraznějšími sráţkami, které měly dle předpokladů ve východní části republiky a v jiţních Čechách dosahovat hodnot aţ kolem 30 mm. Předpokládalo se další četné překročení úrovní 2. a 3. SPA. Nejvýraznější vzestupy vodních stavů se očekávaly vzhledem k předpokládaným sráţkám v povodí horní Vltavy, v povodí Dyje, Moravy a Odry. Informace ve formě výstrah a informačních zpráv byly dle potřeby vydávány aţ do Tyto výstraţné informace byly povodňovým orgánům distribuovány prostřednictvím operačních středisek Hasičského záchranného sboru v rámci fungování integrovaného záchranného systému ČR. ČHMÚ zprávy přímo zasílal také dalším účastníkům systému ochrany před povodněmi (MŢP, MZe, podniky Povodí aj.). Veškeré zprávy byly rovněţ publikovány na internetových stránkách ČHMÚ. ČHMÚ na základě vyţádání tajemníka Ústřední povodňové komise od zpracovával speciální zprávy pro Ústřední povodňovou komisi (ÚPK) a Ústřední krizový štáb (ÚKŠ). Reţim jejich vydávání se řídil poţadavky těchto orgánů. V době nárůstu vodních stavů a ve vrcholné fázi povodně byly zprávy vydávány 3 denně vţdy v 8:00, 14:00 a 20:00 (SELČ). Později po kulminaci povodně (od 6. 4.) byla frekvence vydávání zpráv sníţena na 2 denně (v 8:00 a 14:00). Od do pak byly zprávy vydávány jednou denně vţdy ke 14:00 (SELČ). Zprávy byly nejobsáhlejším informačním materiálem vytvářeným centrálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ. Obsahovaly meteorologickou část, která popisovala aktuální stav počasí, včetně vyhodnocení spadlých sráţek. Hydrologická část obsahovala zhodnocení aktuálního vývoje v jednotlivých postiţených povodích a výhled vývoje dalšího. Těchto zpráv bylo vydáno celkem 46 a slouţily jako jeden z hlavních podkladů pro zasedání ústředního povodňového, respektive krizového orgánu a byly také předávány povodňovým komisím a krizovým štábům na krajské úrovni. Přímo z Centrálního předpovědního pracoviště byly em distribuovány dispečinkům podniků Povodí, MŢP a MZe. Nejobsáhlejší zprávy byly obvykle ze 14:00 (SELČ). Ty byly pro veřejnost dostupné na internetových stránkách ČHMÚ. Na základě vyţádání byly rovněţ zasílány na Úřad vlády ČR včetně doplňující informace ve formě hydrogramů aktuálního průběhu povodně v hlavních povodích. Rovněţ regionální předpovědní pracoviště na krajské a regionální úrovni informovala příslušné povodňové orgány o aktuálních vodních stavech v povodí a dalším očekávaném vývoji. Zprávy byly vydávány v závislosti na aktuálních potřebách v regionu. Ve vrcholné fázi povodně byl interval jejich vydávání 3 hodiny. Na všech hydrologických předpovědních pracovištích ČHMÚ byl v březnu a dubnu v době dosaţení 3. SPA, nebo při očekávaném nebezpečí prudkých vzestupů s dosaţením 3. SPA, zaveden mimořádný 24hodinový provoz. Kromě vypracování zpráv zajišťovala regionální předpovědní pracoviště sběr hydrologických dat, výpočet mnoţství vody ve sněhu, provoz hydrologických předpovědních modelů a předpovědi pro území ve své působnosti. Meteorologická předpovědní pracoviště poskytovala povodňovým orgánům informace o předpovědi počasí. Na krajské úrovni se jednání povodňových komisí a krizových štábů pravidelně zúčastňovali pověření zástupci ČHMÚ a informovali o hydrometeorologické situaci a dalším vývoji. Tyto informace byly podkladem pro rozhodování povodňových orgánů. 63

67 4.2 Hydrologické předpovědi ČHMÚ zpracovává a vydává jiţ několik desítek let předpovědi průtoků a vodních stavů pro 14 profilů na hlavních tocích v ČR. Předpovědi jsou sestavovány na podkladě informací o průtocích ve výše leţících profilech a znalosti zákonitostí postupu vody v korytech toků. Úspěšnost těchto předpovědí vyjádřená koeficientem determinace v době povodně dosahovala 95 aţ 99 % a průměrná odchylka předpovědi vodního stavu se pohybovala mezi 3 aţ 13 cm (Obr. 4.3). Nevýhodou těchto předpovědí je jejich omezený předstih (od 6 do nejvýše 24 hodin) a omezená pouţitelnost pouze pro dolní úseky větších toků. Z těchto důvodů ČHMÚ od roku 2002 při vydávání předpovědí pro menší vodní toky a prodlouţení předstihu předpovědí rutinně pouţívá hydrologické modely. Pro předpovědi v povodí Labe je vyuţíván předpovědní systém AquaLog, pro předpovědi v povodích Odry a Moravy pak systém Hydrog. Předpovědi jsou vydávány denně pro více neţ 80 profilů, standardně s předstihem 48 hodin. Hydrologické předpovědi jsou přímo předávány dispečinkům podniků Povodí, publikovány pro veřejnost na internetových stránkách ČHMÚ a jsou důleţitým podkladem pro zpracování výstrah a informačních zpráv hlásné a předpovědní povodňové sluţby. Úspěšnost operativní hydrologické předpovědi je ovlivňována řadou faktorů. Mezi nejdůleţitější patří úspěšnost kvantitativní předpovědi sráţek a teplot, kvalita vstupujících dat (měření sráţek, průtoků, odhad mnoţství sněhu a nasycení půdy), odhad funkce nádrţí, ale také správná kalibrace modelu aj. Spolehlivost předpovědí je limitována nutnou schematizací komplikovaných přírodních procesů, omezenými znalostmi vstupujících proměnných v reálném čase, u předpovědí s delší dobou předstihu zejména spolehlivostí předpovědi sráţek a teplot. Z uvedených důvodů hydrologické předpovědi nikdy nebudou schopny dosáhnout absolutní shody s realitou a je třeba vţdy uvaţovat s jejich nejistotou. Obecně se předpověď s odchylkou od skutečnosti do 20 % povaţuje za úspěšnou, v případě komplikovanějších předpovědí s táním sněhu je za hranici úspěšnosti povaţována odchylka 30 %. V průběhu povodně byly kromě standardních předpovědí vydávaných vţdy dopoledne na základě dat k 7:00 ráno zpracovávány i předpovědi v jiných termínech dle potřeby a aktuální situace. V některých případech byl předstih předpovědi na vyţádání prodlouţen a byly simulovány odhady dalšího vývoje zejména pro potřeby podniků Povodí. Vydávané předpovědi v naprosté většině případů vyhověly kritériu odchylky kulminace a objemu menší neţ 30 % a všeobecně tak lze provoz hydrologických modelů povaţovat za úspěšný. V dalším textu jsou podrobněji hodnoceny hydrologické předpovědi pro povodí Luţnice, horní Dyje a horní Moravy, která patřila mezi povodní nejvíce postiţená. Předpovědi v povodí Luţnice vydávalo regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích. Předpovědi poněkud podhodnotily samotný nástup povodně v profilu Pilař a Bechyně, avšak od jiţ vykazovaly velmi dobrou shodu se skutečností (Obr. 4.4). Předpovědi pro horní Moravu v Olomouci vydávalo regionální předpovědní pracoviště v Ostravě, které v určitých fázích povodně předpovědi konzultovalo s předpovědním pracovištěm v Brně a s centrálním pracovištěm v Praze. Předpovědi na vzestupné větvi hydrogramu řeky Moravy v Olomouci (Obr. 4.5) skutečnost mírně nadhodnocovaly. Předpověď z 30. a předpokládala vzestup nad 400, respektive 450 m 3.s -1 (tedy o 18 % více neţ byla skutečná kulminace). Následné rozbory ukázaly, ţe příčinou nadhodnocení byla nadhodnocená předpověď sráţek a teplot pro oblast povodí horní Moravy. Předpovědi pro Olomouc jsou komplikovány velkou plochou mezipovodí nad Olomoucí, kde se neměří průtoky, a rovněţ odezvou inundačního území Litovelského Pomoraví. Zde došlo k protrţení ochranných hrází, coţ ovlivnilo průtok v Olomouci. Nepředvídatelné události 64

68 nemohou být modelem postiţitelné. Vzhledem ke krizové situaci v Olomouci, kde se rozhodovalo o evakuaci velkého počtu obyvatel, byla předpověď konzultována s povodňovým orgánem Olomouckého kraje. Předpovědi pro povodí Dyje vydává regionální předpovědní pracoviště v Brně. Předpovědi průtoků Dyje v Podhradí (Obr. 4.6) vydané během pondělí a úterý (27. aţ ) podceňovaly skutečný vývoj, i kdyţ odchylky určení průtoku a přiteklého objemu nepřesáhly 30 % a od byly pod hranicí 20 %. Přesnost předpovědí na prvních 24 hodin předpovědního období byla dobrá. V průběhu vzestupné větve povodně předpovědi na období 48 hodin většinou předpokládaly přechod k poklesům, avšak avizovaly průtoky vysoko přesahující úroveň 3. SPA. Jiţ v průběhu nástupu povodně se ukázalo, ţe předpověď jejího předčasného poklesu je způsobena především nedostatečným odhadem sněhových zásob v rakouské části povodí. Tento nedostatek informace byl později řešen úpravou modelových vstupů mnoţství sněhu na základě odborného odhadu. Úspěšnost předpovědí horní Dyje ovlivnilo i určité podhodnocení předpovědi sráţek z a nepřesné informace o průtocích z horních částí povodí. Data z rakouské stanice Raabs an der Thaya uváděla hodnotu kulminace 260 m 3.s -1, přitom hodnota po vyhodnocení povodně dosáhla 343 m 3.s -1 (odchylka 25 %). Předešlé úpravy koryta ovlivnily přesnost měrné křivky stanice Janov na Moravské Dyji, kde se v důsledku toho odhad průtoku (56 m 3.s -1 ) od skutečného (89 m 3.s -1 ) lišil o 37 %. 4.3 Spolupráce se zahraničními partnery V průběhu povodně centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ předávalo německému předpovědnímu centru LfUG v Dráţďanech data o vodních stavech, průtocích a předpovědi na Labi v souladu s uzavřenou dohodou (Směrnice pro hlásnou sluţbu při normálních a extrémních hydrologických situacích na hraničních vodách mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v saském úseku státních hranic). Zároveň byla s německými kolegy několikrát denně telefonicky konzultována situace v české části povodí a její předpokládaný vývoj. LfUG pak ČHMÚ pravidelně zasílal výsledky svého modelu pro profil v Ústí nad Labem. V rámci spolupráce s Dolnorakouskou hydrologickou sluţbou v St. Poltenu v povodí Dyje rakouská strana předávala měřená meteorologická a hydrologická data v souladu se Směrnicí pro varovnou sluţbu na česko-rakouských hraničních vodách. V souladu s ní také regionální předpovědní pracoviště v Brně předávalo rakouské straně veškeré určené informace. Rakouská hydrologická sluţba neprovádí předpovědi pro povodí Dyje. 65

69 objem vody (mil.m 3 ) Vývoj množství vody akumulované ve sněhové pokrývce v zimě VD Orlík VD Nechranice VD Lipno VD Vranov Vltava po VD Lipno Vltava po VD Orlík Ohře po VD Nechranice Dyje po VD Vranov Obr. 4.1 Vývoj mnoţství vody ve sněhové pokrývce v průběhu zimy pro vybraná vodní díla 66

70 Obr. 4.2 Mapa hlásných profilů, v nichţ byl dosaţen 2. nebo 3. stupeň povodňové aktivity 67

71 : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :00 Vodní stav [cm] : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :00 Vodní stav [cm] Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území České republiky Ústí nad Labem pozorovaný vodní stav vydaná předpověď Olomouc pozorovaný vodní stav vydaná předpověď Obr. 4.3 Porovnání vydaných předpovědí se skutečným průběhem vodního stavu pro Labe v Ústí nad Labem a Moravu v Olomouci 68

72 Průtok [m 3.s -1 ] : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : :00 Průtok [m 3.s -1 ] Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území České republiky Pozorovaný průtok Předpověď 0 24h Předpověď 24h 48h Datum a čas Obr. 4.4 Vydané předpovědi hydrologickým modelem pro Luţnici v Klenovicích Pozorovaný průtok Předpověď 0 24h Předpověď 24 48h Datum a čas Obr. 4.5 Vydané předpovědi hydrologickým modelem pro Moravu v Olomouci 69

73 Průtok [m 3.s -1 ] Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území České republiky Pozorovaný průtok Předpověď 0 24h Předpověď 24 48h Datum a čas Obr. 4.6 Vydané předpovědi hydrologickým modelem pro Dyji v Podhradí nad Dyjí 70

74 5 VLIV MANIPULACÍ NA NÁDRŢÍCH A ROZLIVŮ V INUNDAČNÍCH ÚZEMÍCH 5.1 Posouzení vlivu významných vodních děl na průběh jarní povodně Nádrže a zobecněné zásady jejich využívání k transformaci povodňových průtoků Většina nádrţí, vybudovaných v ČR, je aţ na několik výjimek provozována jako víceúčelová vodní díla. Jejich účelem je především zajištění poţadavků na vodu v suchých obdobích (pro obyvatelstvo, průmysl, zemědělství a ostatní uţivatele) včetně minimálních ekologických průtoků v toku pod nádrţemi. Sníţení povodňových průtoků je pouze jedním z uţitků, které nádrţe poskytují. S tím souvisí i obecně uplatňované zásady manipulací na nádrţích za povodní. Poţadavky na vodu zajišťuje zásobní prostor nádrţe. Základním a nejrozšířenějším prostředkem řízení provozu v tomto prostoru, pouţívaným v manipulačních řádech nádrţí, je dispečerský graf, který definuje vzájemný vztah mezi objemem vody v zásobním prostoru nádrţe a odtokem zajišťovaným z nádrţe. Dispečerský graf je v podstatě chronologicky uspořádanou kolekcí manipulací platných pro různá období roku, přičemţ přechod od jednoho období roku k druhému je spojitý. Některé nádrţe se zvýšenými jarními průtoky vţdy bezpečně naplní a pak se jedná o sezónní hospodaření s vodou, jiné nádrţe se však kaţdoročně naplnit nemusí, kriticky suché období trvá déle neţ jeden rok a pak se jedná o víceleté hospodaření s vodou. Proto je důleţité, aby na konci zvýšených jarních průtoků byl zásobní prostor nádrţe vţdy naplněn na poţadovaný dispečerský objem vody. Při převádění povodňových průtoků je snahou udrţet pod nádrţí co nejdéle neškodný průtok, vyplývající z kapacity koryta toku pod nádrţí, aby se zabránilo vzniku povodňových škod. Za situací, kdy takový průtok udrţet nelze, se odtoky postupně zvyšují tak, aby byly minimalizovány povodňové škody a aby nebyla ohroţena bezpečnost vodního díla. V zásobním prostoru lze v běţném provozu zvyšovat odtoky z nádrţe pouze v prostoru volné manipulace, vymezeném mezi dispečerskou čarou, garantující zajištění specifikovaných poţadavků na vodu, a maximální hladinou zásobního prostoru. V tomto prostoru se k vypouštění vyšších průtoků aţ do hodnoty neškodného průtoku přednostně vyuţívá kapacity turbín vodní elektrárny nebo i odběrných zařízení a teprve následně spodních výpustí. Ovladatelný ochranný (retenční) prostor se připouští plnit pouze při průchodu povodňových průtoků. Odtoky vyšší neţ neškodný průtok je většinou umoţněno z nádrţe vypouštět aţ při úrovni hladiny v horní části ovladatelného retenčního prostoru, tj. před dosaţením koruny nehrazeného přelivu. Nad hranou koruny nehrazeného přelivu je vymezen neovladatelný ochranný (retenční) prostor, který také významně přispívá k transformaci povodňových průtoků. Jeho prvořadým účelem je však převést povodeň tak, aby nebyla ohroţena bezpečnost vodního díla. Při zaplňování neovladatelného retenčního prostoru se většinou udrţuje odtok dosaţený při maximální hladině ovladatelného retenčního prostoru postupným uzavíráním spodních výpustí. Spodní výpusti jsou pak úplně uzavřeny, aţ odtok přes samotný nehrazený přeliv překročí hodnotu konstantního odtoku, která je udrţována od okamţiku dosaţení maximální hladiny ovladatelného retenčního prostoru. Tak se dosáhne zadrţení největší části objemu kulminace povodňové vlny v nádrţi. V této fázi plnění nádrţe nelze jiţ odtoky ovládat. Spodní výpusti se znovu otevírají, pokud je nebezpečí, ţe by mohla být překročena maximální hladina neovladatelného retenčního prostoru a ohroţena stabilita hráze vodního díla. 71

75 Vypouštění vody ze zásobního prostoru v předstihu před příchodem povodně lze předepsat pouze v případě, ţe je zajištěna spolehlivá předpovědní hydrologická sluţba, zaručující, ţe po skončení povodňových průtoků bude zásobní prostor nádrţe naplněn na poţadovaný dispečerský objem vody. Např. u nádrţí Nové Mlýny na Dyji lze bez souhlasu vodohospodářského orgánu ze zásobního prostoru předpustit 30 % odhadnutého objemu vody ve sněhu. Manipulace za povodní se v tomto prostoru přizpůsobuje aktuální 48 hodinové prognóze povodňových průtoků, takţe se někdy můţe jevit reakce vodohospodářů na průběh povodně jako opoţděná. Neškodný průtok většiny vybudovaných nádrţí nedosahuje ani hodnoty 1-letého průtoku (Q 1 ). Hodnoty neškodného průtoku v rozmezí Q 1 aţ Q 5 jsou zcela ojedinělé. Za extrémních povodňových situací jsou objemy povodňových vln nad neškodným průtokem značné a udrţet pod nádrţí hodnotu neškodného průtoku po dobu průběhu povodně je pak nereálné. V současnosti mají vodohospodářské dispečinky podniků Povodí prakticky vyřešený automatizovaný systém měření dat (měřící čidla a měřící stanice), systém jejich sběru, přenosu i zpracování v reálném čase. Tento systém je neustále, podle finančních moţností, modernizován a zdokonalován. Vyuţití výpočetní techniky k vizualizaci průběhu měřených veličin v prostoru a v čase, vytváří dispečerovi názorný obraz o aktuální situaci v povodí, který je neocenitelný zvláště při řešení povodňových situací. Pro hledání způsobu optimálního převedení reálné povodně celým povodím vodohospodářské soustavy jsou významnou podporou pro rozhodování dispečera řešení získaná simulačními metodami na historických povodních, korigovaná na podkladě nejaktuálnějších informací. Rozhodnutí dispečera se přizpůsobují i aktuální prognóze. Předpovědi, zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem, se standardně připravují na dobu předstihu 48 hodin. V průběhu jarní povodňové situace byly poskytovány předpovědi i na delší výhled (10 dnů). Přesnost předpovědi však s delší dobou předstihu výrazně klesá Základní cíle a použité přístupy Posouzením vlivu manipulací na nádrţích nejvíce zatíţených v průběhu jarní povodně v povodích Labe, Vltavy, Ohře a Moravy (Obr. 5.1) se sledovaly následující cíle: analýza průběhu povodně (ověření zejména přítoků do nádrţí), vyhodnocení výsledků na podkladě provedené analýzy transformační účinek nádrţe a porovnání manipulace za povodně s pravidly hospodaření v zásobním i ochranném prostoru nádrţe dle platného manipulačního řádu. Výchozími podklady pro analýzu zaměřenou na ověření povodňových přítoků do nádrţí byly údaje z monitorovacího systému podniků Povodí v kombinaci s údaji Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výsledkem ověření průběhu povodně je rekonstruovaný přítok do nádrţe, který se stanovuje z odtoku nádrţe a změny průtoku nádrţí. Vychází se z předpokladu, ţe odtoky z nádrţe a měřené kolísání hladin v nádrţi, z nichţ se odvozuje pomocí křivky objemů přítok do nádrţe, lze v extrémní situaci povaţovat za spolehlivější neţ součet údajů o přítocích do nádrţe. Souhrnný přehled transformačních účinků jednotlivých nádrţí, charakteristické hodnoty přítoků a odtoků jsou uvedeny v Tab

76 Tab. 5.1 Vliv vodních děl na průběh povodně název povodí přítok do nádrţe odtok z nádrţe kulminace přítoku do nádrţe charakteristické průtoky 5) kulminace odtoku z nádrţe doba doba transform. Q nádrţ tok datum Čas P,MAX Q opakování 100 Q 5 Q NEŠ Q O,MAX opakování SPA účinek [m 3. s -1 ] N let 5) [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] N let 5) [%] POVODÍ LABE, s. p. Samostatně hospodařící nádrţe v povodí Horního a středního Labe Les Království Labe : Q ,0 150,0 90,0 85 Q2-5 II 46,9 Rozkoš Úpa 1) : ,0 112,0 80, I 50,0 Rozkošský potok ,5 0, Hamry Chrudimka :00 22 Q10 49,0 16,0 14,0 11 Q2-5 II 50,0 Seč Chrudimka :00 73 Q10 157,0 58,0 30,0 40 Q2-5 III 45,2 Paříţov Doubrava :00 48 Q10 141,0 38,0 25,0 48 Q10 III 0,0 Vrchlice Vrchlice :00 22 Q10 52,0 23,0 10,3 13 Q2-5 I 40,9 POVODÍ VLTAVY, s. p. Vltavská kaskáda Lipno I Vltava : Q ,0 140,0 90,0 71 Q1 I 63,8 Orlík Vltava : Q , ) 855 Q2-5 I 29,0 Samostatně hospodařící nádrţe v povodí Vltavy Římov Malše :00 88 Q ,0 112,0 40,0 73 Q2-5 II 17,0 Husinec Blanice :00 30 Q ,0 65,0 15,0 30 Q1-2 III 0,0 Ţelivka (Švihov) Ţelivka : Q20 316,0 143,0 nestanoven 161 Q5-10 III 27,8 Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Berounky Hracholusky Mţe :00 95 Q ,0 130,0 45/55 57 <Q1 I 40,0 POVODÍ OHŘE, s. p. Soustava nádrţí na Ohři Skalka Ohře :00 85 Q ,0 133,0 30,0 56 <Q1 II 34,1 Jesenice Odrava :00 36 Q ,0 53,0 12,0 13 <Q1-63,9 Nechranice Ohře : Q5 753,0 372,0 170,0 235 Q1-2 III 38,5 Soustava Stanovice Březová Březová Teplá :00 65 Q ,0 57,0 90,0 58 Q5 II 10,8 Stanovice Lomnický potok :00 26 Q2 90,0 34,0 13,0 13 <Q1 II 50,8 Vodárenská soustava Podhora - Mnichov - Mariánské Lázně Podhora Teplá :00 11 Q5 27,7 10,0 4,5 8,7 Q2-5 II 17,9 73

77 název povodí přítok do nádrţe odtok z nádrţe kulminace přítoku do nádrţe charakteristické průtoky 5) kulminace odtoku z nádrţe doba doba transform. Q nádrţ tok datum Čas P,MAX Q opakování 100 Q 5 Q NEŠ Q O,MAX opakování SPA účinek [m 3. s -1 ] N let 5) [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] N let 5) [%] Vodárenská soustava Severočeské hnědouhelné pánve (SHP) Přísečnice Přísečnice :00 19 Q2-5 69,0 24,0 4,0 2,6 <Q1 I 86,3 Jirkov Bílina :00 7,5 Q ,0 6,0 5,0 5,3 Q1-2 I 29,3 Fláje Flájský potok :00 12 Q2-5 58,0 15,0 8,0 3,5 <Q1 I 70,1 Soustava náhradních opatření za nádrţ Dřínov Újezd Bílina :00 15 Q5 75,0 15,0 10,0 10 Q2-5 II 32,0 Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Ohře Horka Libocký potok :00 12 Q1 59,0 28,0 3,5 9,0 <Q1 II 26,8 Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Dolního Labe Všechlapy Bouřlivec :00 12 Q5 80,0 13,0 8,5 11 Q5 III 8,3 Chřibská Chřibská :00 1,6 Q1 17,7 5,0 2,5 1,3 <Q1-18,8 Kamenice Stráţ pod Ploučnice :00 4,3 <Q1 30,0 13,0 12,0 4,0 <Q1 I 7,0 Ralskem POVODÍ MORAVY, s. p. Povodí Moravy nad Dyjí Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Bečvy Bystřička Bystřička :00 31 Q2 134,0 42,2 20,0 19 Q1-2 II 39,4 Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Valové Plumlov Hloučela :00 31 Q20 56,0 18,5 12,0 20 Q5-10 III 37,2 Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Dřevnice Slušovice Dřevnice :00 26 Q ,0 21,0 22,0 14 Q2-5 II 45,4 Fryšták Fryštácký potok :00 25 Q ,0 20,0 11,0 11 Q2 II 56,5 Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Olšavy Luhačovice Luhačovický :00 39 Q ,0 25,0 10,0 27 Q5 II 32,3 potok Povodí Dyje nad Svratkou Vranov Dyje : Q ,0 188,5 220,0 305 Q20-50 III 36,7 Znojmo Dyje : Q ,0 166,0 220,0 324 Q100 III 1,2 Povodí Svratky Vír I Svratka : Q ,0 73,5 55,0 53 Q2 III 53,1 74

78 název povodí přítok do nádrţe odtok z nádrţe kulminace přítoku do nádrţe charakteristické průtoky 5) kulminace odtoku z nádrţe doba doba transform. Q nádrţ tok datum Čas P,MAX Q opakování 100 Q 5 Q NEŠ Q O,MAX opakování SPA účinek [m 3. s -1 ] N let 5) [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] [m 3. s -1 ] N let 5) [%] Brněnská nádrţ Svratka : Q ) 144,0 155,0 186 Q10 III 11,0 Letovice Křetínka :00 26 Q20 50,0 18,0 7,0 23 Q10 III 11,5 Boskovice Bělá :00 17 Q ,0 10,5 5,0 7,6 Q2-5 III 56,4 Povodí Jihlavy Dalešice Jihlava ) 16: ) Q ,0 143,0 40,0 125 Q2-5 III 43(odhad) Mostiště Oslava :00 66 Q50 82,0 34,0 15,0 42 Q5-10 III 37,0 Povodí Dyje pod Svratkou a Jihlavou Nové Mlýny Dyje : Q ,0 380,0 430,0 657 Q20-50 III 11,2 1) Hodnoty pro profil Česká Skalice 2) Neškodný průtok v Praze - Chuchli 3) S vlivem VD Vír je pro tento profil Q 100 = 281 m 3 /s 4) Druhá kulminace na přítoku do nádrţe nastala :00 se stejnou hodnotou průtoku jako při první kulminaci 190 m 3 /s 5) Údaje dle platných manipulačních řádů 6) Hodnota pro profil Ptáčov 75

79 5.1.3 Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Labe Hodnocení transformačního účinku nádrţí bylo provedeno pro období od do , kdy byly na území ve správě Povodí Labe, s. p., dosaţeny stupně povodňové aktivity (SPA) v profilech šesti nádrţí nejvíce dotčených jarní povodní. U těchto nádrţí byla před příchodem povodně uvolněna část zásobního objemu. Nádrţ Les Království (Bílá Třemešná) na Labi s plochou povodí 531,76 km 2 má celkový ovladatelný objem 7,980 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem zimní 2,064 mil. m 3, letní 2,464 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem zimní 4,920 mil. m 3, letní 4,515 mil. m 3. Povodeň kulminovala ve 21:00 hod. přítokem do nádrţe 160,2 m 3.s -1 na úrovni 5 10letého průtoku při odtoku 77,7 m 3.s -1. Neškodný průtok pod nádrţí 90 m 3.s -1 nebyl překročen. Zásobní prostor byl před povodní uvolněn z 54 %. Z grafu na Obr. 5.2 je zřejmý popsaný výsledný efekt vlivu nádrţe na průběh povodně, kdy k dosaţenému sníţení kulminačního průtoku o 47 % přispěla také výrazná změna denních a nočních teplot, a tím zpomalení tání sněhové pokrývky. Nádrţ Rozkoš na Rozkošském p. má plochu povodí 415,37 km 2 a celkový ovladatelný objem 76,154 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem zimní 39,304 mil. m 3, letní 45,180 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem zimní 25,850 mil. m 3, letní 18,920 mil. m 3. Nádrţ je rozdělena tzv. Rovenskou hrází na jiţní (hlavní hospodářskou) a severní (rekreační) část a je napájena z Úpy přivaděčem od pohyblivého jezu v obci Zlič. Přivaděč z Metuje dosud nebyl vybudován. Proto se uváděná plocha povodí nádrţe vztahuje k řece Úpě. Před začátkem povodně bylo v nádrţi 35,66 mil. m 3 volného objemu k hladině letního zásobního prostoru (79 %). Vzhledem k příznivé předpovědi vývoje povodňového průtoku v Úpě, bylo dne rozhodnuto převádět z Úpy do nádrţe Rozkoš průtoky převyšující 40 m 3.s -1 v profilu Česká Skalice. Toto opatření významně přispělo ke sníţení povodňového průtoku v Labi pod Jaroměří. Povodeň kulminovala v 0:00 hod. přítokem do nádrţe na úrovni 48,9 m 3.s -1. V té době bylo převáděno do nádrţe Rozkoš přes 50 % průtoku Úpy v profilu Slatina nad Úpou. Od 7.4. se převáděly pouze průtoky nad 10 m 3.s -1 a od 8.4. nad 5 m 3.s -1 v profilu Česká Skalice. Při povodni nebyl naplněn ani zimní zásobní prostor. Odtok do Rozkošského potoka setrval po celou dobu povodně na minimální úrovni 0,080 m 3.s -1. Nádrţ Hamry na Chrudimce s plochou povodí 56,86 km 2 má celkový ovladatelný objem 2,495 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 1,206 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 1,156 mil. m 3. Povodeň kulminovala v 22:00 hod. přítokem do nádrţe 22,1 m 3.s -1 coţ odpovídá úrovni Q 10 (Obr. 5.3). Odtok dosáhl maxima s dobou opakování 2 5 let hodnotou 11,2 m 3.s hodin po kulminaci přítoku. Během této doby se výrazně sníţila sněhová pokrývka v povodí Chrudimky pod nádrţí i odtok z povodí mezi nádrţemi Hamry a Seč. Neškodný průtok 14 m 3.s -1 nebyl překročen. V nádrţi bylo zachyceno 1,206 mil. m 3 vody, z toho 0,838 mil. m 3, tj. 69 % v zásobním prostoru nádrţe a 0,368 mil. m 3 v ovladatelném ochranném prostoru nádrţe, který tím byl zaplněn z 33 %. Nádrţ Seč na Chrudimce s plochou povodí 216,15 km 2 má celkový ovladatelný objem 19,000 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 14,200 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 3,300 mil. m 3. Přítok do nádrţe kulminoval krátce po půlnoci z na průtokem 73,3 m 3.s -1 na úrovni kulminačního průtoku s dobou opakování 10 let (Obr. 5.4). Maximální odtok z nádrţe nepřevýšil 40 m 3.s -1 a byl na úrovni kulminace 2 5letého průtoku. Zvýšení odtoku nad neškodný průtok 30 m 3.s -1, které bylo dispečinkem Povodí Labe, s. p., navrţeno jiţ při nástupu povodně, bylo odsouhlaseno všemi dotčenými obcemi. Zvýšený odtok nezpůsobil zaplavení ţádných obytných či výrobních objektů a proto bude zapracován do manipulačního řádu jako mezní přípustný odtok z nádrţe. Zásobní prostor nádrţe byl před povodní zaplněn cca z 43 %. Celkově byl v nádrţi během povodně 76

80 zachycen objem cca 10,8 mil. m 3, z toho 8,1 mil. m 3, tj. 75 % v zásobním prostoru nádrţe a 2,7 mil. m 3, tj. 25 %, v ovladatelném ochranném prostoru nádrţe, který tak byl vyuţit z 82 %. Nádrţ Paříţov na Doubravě s plochou povodí 202,35 km 2 má celkový ovladatelný objem 1,592 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 0,267 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 1,269 mil. m 3. Povodeň kulminovala v 16:00 hod. přítokem do nádrţe cca 48 m 3.s -1, při shodném odtoku pod úrovní maximální hladiny nádrţe (Obr. 5.5). Neškodný průtok pod nádrţí 25 m 3.s -1 tedy byl překročen o cca 23 m 3.s -1. I přesto, ţe nádrţ byla na počátku povodňové situace z důvodu rekonstrukce spodních výpustí zcela vyprázdněna, nedošlo vzhledem k malému objemu nádrţe a velkému objemu povodňové vlny k významnější transformaci povodňové vlny. Nádrţ Vrchlice na Vrchlici s plochou povodí 97,61 km 2 má celkový ovladatelný objem 8,322 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 7,800 mil. m 3. Ovladatelný retenční prostor není vyčleněn. Povodeň kulminovala ve 21:00 hod. přítokem 21,5 m 3.s -1 na úrovni kulminačního průtoku Q 10. Maximální odtok 13,4 m 3.s -1, s dobou opakováni méně neţ 5 let, mírně překročil hodnotu neškodného průtoku pod nádrţí 10 m 3.s -1 (Obr. 5.6). Kulminace povodně byla na odtoku oddálena o cca 2 dny. V nádrţi byl ve sledovaném období k maximální dosaţené hladině zachycen celkový objem 1,386 mil. m 3, z toho 1,027 mil. m 3, tj. 74 % v zásobním prostoru a 0,359 mil. m 3, tj. 26 % v neovladatelném ochranném prostoru. Před povodní byl zásobní prostor zaplněn z 87 %. Do podrobného posouzení účinnosti vodních děl na průběh jarní povodně byla zařazena také soustava retenčních nádrţí v povodí Třebovky, nejvýznamnějším přítoku Tiché Orlice. Tato soustava, tvořená zrekonstruovaným rybníkem Hvězda a čtyřmi výše situovanými suchými nádrţemi (vybudované v období ), ovlivňuje odtok z povodí o ploše cca 80 km 2 celkovým retenčním prostorem 3,2 mil. m 3. Nad nádrţí rybníku Hvězda byly ve funkci všechny čtyři suché nádrţe, ale přítok do této nádrţe byl ovlivněn i některými dříve vypuštěnými rybníky, které se během povodně naplnily, například rybník Vidlák (0,780 mil. m 3 ). V nádrţích bylo celkem zachyceno mnoţství 1,790 mil. m 3 vody a celkový objem povodňové vlny bez vlivu nádrţí k profilu rybníku Hvězda byl výpočtem stanoven na 7,880 mil. m 3, coţ představuje o 70 % větší objem neţ u teoretické 100leté povodně. V závěrovém měrném profilu Hylváty před ústím Třebovky do Tiché Orlice byl maximální dosaţený průtok 33 m 3.s -1 v úrovni Q Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Vltavy V povodí Vltavy byla posuzována vodní díla, která měla největší vliv na průběh povodně a byla povodní nejvíce zasaţena. Vyhodnocoval se především postup manipulací v průběhu povodně, dále se simuloval průběh povodně vybranými vodními díly a posuzovala se reálnost vazeb mezi vstupními a výstupními hydrogramy v měrných profilech nad a pod vodními díly. Vzhledem k extrémním zásobám vody ve sněhu v roce 2006 byly dále s pouţitím hydrologického předpovědního systému AquaLog (ČHMÚ) připraveny variantní přítoky do nádrţí Lipno I a Orlík. Cílem bylo namodelování několika scénářů přítoku do nádrţe Lipno I a Orlík pro potřeby posouzení ochranných moţností těchto nádrţí při rozdílných (větších) sněhových zásobách vody v povodí. Vodní dílo Lipno s plochou povodí 948,20 km 2 má celkový ovladatelný objem 308,501 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 252,991 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 33,156 mil. m 3. Přítok do nádrţe Lipno I (Obr. 5.7) kulminoval na hodnotě 196 m 3.s -1 (10-20letý průtok). Po celou dobu povodně bylo manipulováno pouze v zásobním prostoru 77

81 a retenční prostor nebyl vyuţit. Manipulace, kdy byl odtok postupně zvyšován aţ po dosaţení kulminací na dolních úsecích toků pod nádrţí, pozitivně ovlivnila průběh povodňové vlny v Českých Budějovicích, která byla v tomto profilu dotována především táním sněhu z mezipovodí. Vodní dílo Orlík s plochou povodí km 2 má celkový ovladatelný objem 716,500 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 374,428 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 62,072 mil. m 3. Počáteční hladina v nádrţi Orlík (Obr. 5.8) byla 12,6 m pod maximální hladinou zásobního prostoru a celkový volný objem v nádrţi byl více neţ 300 mil. m 3. Nádrţ se během povodňové události naplnila po kótu 352,09 m n.m., coţ je 1,51 m pod úroveň maximální hladiny. Kulminační přítok do nádrţe dosáhl hodnoty m 3.s -1, která odpovídá desetiletému průtoku. Ochranný prostor nádrţe byl při této povodňové situaci vyuţit ze 36 %. U obou nádrţí byla před příchodem povodně uvolněna část zásobního objemu, takţe pod nádrţí Lipno II byl během průchodu povodně udrţen neškodný průtok 90 m 3.s -1 a účinkem nádrţe Orlík bylo dosaţeno poţadovaného cíle, nepřekročit průtok Prahou 1500 m 3.s -1. Rozhodnutí zajistit nepřekročení průtoku 1500 m 3.s -1 v Praze bylo Povodí Vltavy, s. p., nařízeno Usnesením Ústřední povodňové komise ze dne 2. dubna Odtoky z Vltavské kaskády (pod vodním dílem Vrané) se pohybovaly v hodnotách do 800 m 3.s -1. Ze samostatně hospodařících nádrţí byly hodnoceny čtyři významné. Vodárenská nádrţ Římov na Malši s plochou povodí 488,5 km 2 má celkový ovladatelný objem 33,636 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 30,016 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 1,551 mil. m 3. Také u této nádrţe, jejímţ hlavním účelem je odběr vody z nádrţe pro vodárenské účely v oblasti jiţních Čech, byla před příchodem povodně uvolněna část zásobního objemu. Po kulminaci přítoku do nádrţe 88 m 3.s -1, coţ odpovídá 2 5letému průtoku, nebylo moţné neškodný průtok pod nádrţí 40 m 3.s -1 udrţet. S ohledem na vývoj hydrologické a meteorologické situace byla Krajským úřadem Jihočeského kraje schválena mimořádná manipulace při prázdnění ochranného prostoru nádrţe, která spočívala ve zvýšení odtoku z nádrţe. Toto zvýšení umoţnil příznivý vývoj na dolním toku Malše a oddálením kulminace na odtoku také nedošlo k souběhu povodní z Malše a Stropnice. Celkový retenční prostor nádrţe o objemu 1,72 mil m 3 byl při této povodňové situaci vyuţit z 92 %. Nádrţ Husinec na Blanici s plochou povodí 212,54 km 2 má celkový ovladatelný objem 5,644 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 2,058 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 2,815 mil. m 3. Před příchodem povodňové vlny byla v nádrţi drţena kóta hladiny 1,97 m pod maximální hladinou zásobního prostoru. Kulminační přítok 31 m 3.s -1 se pohyboval na úrovni 1 2letého průtoku. Z důvodu oddálení střetu kulminací na dolním toku Blanice byla schválena Krajským úřadem Jihočeského kraje mimořádná manipulace, která významně pomohla zlepšit situaci. Neškodný průtok 15 m 3.s -1 byl překročen a povodeň na odtoku sníţena nebyla. Retenční prostor nádrţe (ovladatelný a neovladatelný) o objemu 3,724 mil m 3 byl při této povodňové situaci vyuţit z 82,7 %. Vodárenská nádrţ Ţelivka (Švihov) na Ţelivce (plocha povodí 1 178,29 km 2 ), která je zdrojem pitné vody pro Prahu, středočeskou oblast a části jihočeské a východočeské oblasti, má celkový ovladatelný objem 266,564 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 246,068 mil. m 3. Ovladatelný retenční objem není vyčleněn. Před příchodem povodňové vlny byla hladina v nádrţi sníţena 1,15 m pod úrovní maximální kóty zásobního prostoru. Vzhledem k víceletému cyklu hospodaření nádrţe částečně vyprázdněný zásobní prostor slouţí k zachycení povodňových vln s vysokou četností výskytu. V průběhu povodňové situace (Obr. 5.9) byl kulminační přítok 220 m 3.s -1 (20letý průtok) transformován na 161 m 3.s -1, coţ přispělo ke sníţení a časovému oddálení kulminace povodně na Sázavě. Prostor nádrţe uvolněný pro retenci o objemu 42,413 mil m 3 byl při této povodňové situaci 78

82 vyuţit ze 43 %. V souvislosti s touto nádrţí byly posuzovány také nádrţe Trnávka na Trnávce s celkovým ovladatelným objemem 5,3 mil. m 3 a Sedlice na Ţelivce s celkovým ovladatelným objemem 1,87 mil. m 3, které plní funkci představných nádrţí vodárenské nádrţe. Jejich retenční účinek je však zanedbatelný. Poslední sledovaná nádrţ, Hracholusky na Mţi s plochou povodí 1 609,38 km 2 má celkový ovladatelný objem 41,922 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 32,954 mil. m 3 a na ovladatelný retenční objem 2,409 mil. m 3, je v povodí Berounky. Počáteční hladina v nádrţi před příchodem povodňové vlny byla 2,76 m pod úrovní maximální hladiny zásobního prostoru. Manipulace na odtoku z nádrţe probíhaly tak, aby nebyl překročen neškodný odtok, který je pro zimní období (do konce března) stanoven na 55 m 3.s -1. Vzhledem k vysokým přítokům byla povodňovým orgánem Plzeňského kraje schválena mimořádná manipulace spočívající v moţnosti odpouštět z nádrţe i nadále (od 1. dubna) neškodný odtok pro zimní období. To umoţnilo po celou dobu trvání povodňových přítoků manipulovat v ovladatelném prostoru nádrţe a nepřekročit neškodný odtok v toku pod nádrţí Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Ohře Povodí Ohře, s. p., spravuje celkem 34 nádrţí, z nichţ je 20 klasifikováno jako velká vodní nádrţ. Většina nádrţí je soustředěna do vytvořených vodohospodářských soustav. V soustavě nádrţí na Ohři jsou zapojeny nádrţe Skalka na Ohři, Jesenice na Odravě a Nechranice na Ohři včetně jezu na Ohři v Kadani. Účelem soustavy je kompenzační nalepšování průtoků v Ohři pro zajištění dodávek vody, především pro průmysl a energetiku, ale částečně i pro obyvatelstvo a zemědělství. V toku pod nádrţemi se zajišťuje minimální ekologický průtok a částečná protipovodňová ochrana území. Nádrţe Skalka a Jesenice ovládají 1 048,4 km 2 povodí, Nechranice km 2. Jejich celkový ovladatelný objem je 343,716 mil. m 3, coţ představuje asi 70 % všech ovladatelných objemů nádrţí spravovaných Povodím Ohře, s. p. Z celkového ovladatelného objemu připadá v zimním období na ovladatelný retenční objem 62,266 mil. m 3, v letním období 41,397 mil. m 3. Soustava slouţí jako hlavní zdroj vody zásobního systému vodohospodářské soustavy Náhradní opatření za Dřínov (NOD) a významně ovlivňuje průtoky Ohře od Chebu aţ po ústí do Labe v Litoměřicích. Před nástupem povodňové situace byl v nádrţi Nechranice (Obr. 5.10) připraven volný celkový ochranný prostor o objemu 77,850 mil. m 3, coţ proti předepsané hodnotě 36,562 mil. m 3 (objem ovladatelného ochranného prostoru) bylo o 114,4 % více. Po zaznamenání vzestupu průtoků v horní části povodí, byl odtok z nádrţe zvýšen na maximální moţnou kapacitu přelivných zařízení. Tento stav byl udrţován aţ do doby dosaţení celkového odtoku z nádrţe na hodnotě neškodného průtoku 170 m 3.s -1. Za situace dosaţení přítoku do nádrţe v hodnotě 300 m 3 /s bylo v souladu s manipulačním řádem prověřena moţnost transformace předpokládané povodňové vlny v ovladatelném prostoru. Na základě zhodnocení stavu zásob vody ve sněhu, hydrologické situaci v povodí nad nádrţí a vzhledem k prognózám sráţek a průtoků od Českého hydrometeorologického ústavu, byl odtok z nádrţe, po konzultaci s krizovým štábem Ústeckého kraje, zvýšen na hodnotu 235 m 3 /s. Po kulminaci hladiny byl odtok z nádrţe postupně sniţován v souladu s poţadavky krizového štábu Ústeckého kraje aţ na hodnotu neškodného průtoku a po vyprázdnění ovladatelného ochranného objemu byl pak odtok sníţen hluboko pod tuto hodnotu. Tyto malé hodnoty odtoku byly udrţovány v součinnosti se státními podniky Povodím Labe, Vltavy a krizovým štábem Ústeckého kraje i za cenu opětného částečného zaplnění ovladatelného ochranného prostoru. Ovladatelný ochranný prostor nádrţe byl vyuţit z 84 %, hodnota kulminačního přítoku v hodnotě 382 m 3 /s byla sníţena o 147 m 3 /s (transformační účinek 38 %). S přihlédnutím k celkovému objemu povodně (433 mil. m 3 ), k trvání přítoku nad hodnotou 79

83 neškodného průtoku v délce více jak 10 dní a k velmi krátké délce předpovědi sráţek a průtoků Českého hydrometeorologického ústavu, je moţno povaţovat provedené manipulace a jejich vlivy na transformaci povodňové vlny nádrţí za velmi dobré. Příprava dispečinku, započatá asi dva týdny před nástupem povodně v 26. března 2006, spočívala ve srovnání aktuální maximální zásoby vody ve sněhu v povodí s obdobnými podmínkami v předchozích letech. Odhad jarní povodně 2006 byl pro kaţdou nádrţ spravovanou Povodím Ohře, s. p. (kromě Janova a Jezeří) řešen ve třech aţ čtyřech variantách. Příprava variant moţného průběhu povodně vyuţitím informací z historických povodní je pro operativní řízení neocenitelným doplňkem krátkodobé prognózy, zejména při rozhodování jaký objem zásobních prostorů nádrţe je účelné v předstihu před příchodem povodně uvolnit. Samotné vyuţití jednotlivých variant manipulací za povodně pak vycházelo z analýzy aktuálního stavu a navázání variant na reálný stav průběţným vyhodnocováním odchylek od prognózy. Manipulace tak byly dále upřesňovány a případně i dopočítávány. K výběru nejvhodnější varianty významně přispívaly prognózy Českého hydrometeorologického ústavu (předpovědi sráţek, teplot vzduchu a predikce sráţkoodtokového modelu Aqualog). Na podkladě vyhodnocení průběhu povodně lze konstatovat, ţe ochranné a zásobní prostory vypuštěné před jejím začátkem byly pro zachycení povodňových objemů zcela dostačující. Vzhledem k dostatečnému uvolnění zásobních prostorů nádrţí a příznivému vývoji hydrologické situace byly povodňové vlny na nádrţích Skalka, Jesenice, Březová (Obr. 5.11), Stanovice, Jirkov (Obr. 5.12) a Újezd transformovány na odtoky, které nepřesáhly hodnoty III. stupně povodňové aktivity a které pod vodními díly nezpůsobily prakticky ţádné povodňové problémy. Pouze ojediněle, zejména u vodárenských nádrţí, které nemají vymezený ovladatelný ochranný prostor, došlo k částečnému zaplnění neovladatelného prostoru Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Moravy a Dyje V povodí Moravy nad Dyjí bylo vybudováno k zabezpečení vodohospodářských poţadavků 13 nádrţí s celkovým ovladatelným objemem 46,650 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 31,878 mil. m 3 a ovladatelný retenční objem 5,896 mil. m 3. Nádrţe jsou situovány většinou v horních částech povodí přítoků řeky Moravy a ovládají celkem 499,79 km 2 povodí, coţ je asi 4,7 % z celkové plochy povodí Moravy nad Dyjí km 2. Tyto nádrţe jsou významné pro hospodaření s vodou v těch dílčích povodích, v nichţ byly vybudovány a mají proto většinou pouze lokální význam. Zajišťují celkové nalepšení asi 1,0 m 3.s -1 nad průtok Q 355d a sníţení povodňových průtoků na místních tocích. Reţim průtoků na vlastním toku řeky Moravy prakticky neovlivňují. Průběh povodně 03/2006 je dokumentován pouze na pěti nádrţích, kde kulminační přítok překročil hodnoty kulminace 2-letého průtoku. U nádrţí byly před příchodem povodně částečně uvolněny zásobní prostory. Největší přítok na úrovni kulminace s dobou opakování 20 let byl zaznamenán do nádrţe Plumlov na Hloučele. Transformačním účinkem nádrţe se podařilo dosáhnou max. odtoku na úrovni 5 10letého průtoku. Neškodný průtok 12,0 m 3.s -1 pod nádrţí se udrţet nepodařilo. Kulminační přítok na úrovni 10-20letého průtoku v případě nádrţe Luhačovice na Luhačovickém potoce se podařilo sníţit na úroveň kulminace 5letého průtoku. Ani zde se nepodařilo udrţet neškodný průtok 10 m 3.s -1 pod nádrţí. U nádrţí Fryšták na Fryštáckém potoce a Slušovice na Dřevnici s kulminací povodňového přítoku na úrovni 5 10letého průtoku a u nádrţí Bystřička na Bystřičce s max. hodnotou přítoku odpovídající 2letému průtoku nebyl na odtoku neškodný průtok překročen. 80

84 Transformačním účinkem nádrţí v povodí Moravy nad Dyjí byly kulminační průtoky povodně sníţeny o 32 aţ 57 %. Povodí Dyje patří k nejsušším oblastem České republiky, dosahuje pouze 54 % vodnosti povodí Moravy nad Dyjí, přičemţ průtoky Dyje klesají v suchém roce v profilu Dyje ústí asi na 39 % průměrného průtoku. K zabezpečení relativně vysokých poţadavků na vodu bylo v povodí Dyje vybudováno 16 nádrţí s celkovým ovladatelným objemem 494,335 mil. m 3, z něhoţ připadá na zásobní objem 274,122 mil. m 3 a ovladatelný retenční objem 64,586 mil. m 3. Nádrţe zajišťují celkové nalepšení asi 12,9 m 3.s -1 nad průtok Q 355d a významně přispívají ke sníţení povodňových průtoků. Největšími nádrţemi v povodí jsou Vranov na Dyji s ovladatelným objemem 122,665 mil. m 3 při ploše povodí 2211,30 km 2, Nové Mlýny na Dyji s ovladatelným objemem 122,959 mil. m 3 a Dalešice na Jihlavě s ovladatelným objemem 122,200 mil. m 3 při ploše povodí 1 138,3 km 2. Další velkou nádrţí je Vír na Svratce s ovladatelným objemem 53,146 mil. m 3 a plochou povodí 411,50 km 2. Ovladatelný objem ostatních nádrţí se pohybuje mezi 0,650 a 18,400 mil. m 3. Nádrţ Nové Mlýny, se střední a dolní nádrţí pod ústím Svratky ovládá plochu povodí ,1 km 2, coţ je asi 88 % celého povodí Dyje. Uvedené největší nádrţe mají regionální význam a uplatňují se u nich sloţité způsoby řízení v rámci Dyjsko- Svratecké vodohospodářské soustavy. Vzhledem k velkým zásobám vody ve sněhu byly před příchodem jarní povodně v březnu 2006 v zásobních prostorech nádrţí uvolněny významné objemy přibliţně v rozmezí 30 % aţ 90 % jejich vymezené kapacity. Průběh povodní v dolním úseku Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny a v Moravě pod Hodonínem byl významně ovlivněn také řízeným odlehčením do průtočné inundace Bulhary- Břeclav, do Poldru Přítluky a do oblasti inundačního území Soutok mezi Dyjí a Moravou. Na vodním díle Vranov (Obr. 5.13) byla v době povodně schválena Krajským úřadem Jihomoravského kraje mimořádná manipulace, která souvisela zejména s ochranou stavby rekonstrukce přelivu VD Znojmo. Před nástupem povodňové vlny byla hladina v nádrţi Vranov v souladu se schválenou mimořádnou manipulací a také ve vazbě na mimořádné zásoby vody ve sněhu v povodí sníţena na kótu 340,35 m n. m. (Balt p. v.), tj. o více neţ 8 m v zásobním prostoru. Celkový ovladatelný objem před nástupem povodně byl 58,9 mil. m 3, z toho je 11,2 mil. m 3 vymezený ovladatelný retenčním objemem a 47,8 mil. m 3 byl uvolněný zásobní objem. Z toho pak byl pro ochranu stavby rekonstrukce přelivu VD Znojmo určen objem minimálně 17 mil. m 3. V historii vodního díla nebylo zaznamenáno větší uvolnění zásobního prostoru nádrţe před příchodem povodně. Po nástupu povodně v pondělí , kdy přítoky do Vranova dosahovaly hodnot m 3.s -1, bylo rozhodnuto o vyklizení a zabezpečení stavby Rekonstrukce VD Znojmo a po dobu vyklízení se odtok z Vranova udrţoval ve výši do 20 m 3.s -1. Přestoţe vyklízení stavby bylo v nočních hodinách v pondělí přerušeno přívalem vody z mezipovodí, nebyl vyuţit ani celý uvolněný objem v zásobním prostoru, určený mimořádnou manipulací k zabezpečení stavby. V následujícím průběhu povodně od , po zabezpečení stavby rekonstrukce přelivu VD Znojmo, se postupně zvyšovaly odtoky z Vranova aţ na plnou kapacitu spodních výpustí a elektrárny, tj. aţ na 220 m 3.s -1. Dne ve 24 hod. kulminoval přítok do nádrţe Vranov průtokem 482 m 3.s -1. Poměrně výrazně k přítoku do nádrţe přispěla Ţeletavka, která v profilu Vysočany kulminovala průtokem 83 m 3.s -1. Ve večerních hodinách byla dosaţena max. hladina v nádrţi 351,05 m n.m., tj. 95 cm nad kótou přelivu a byl dosaţen i maximální odtok 305 m 3.s -1. Průtokové mnoţství přítoku od :00 hod. do :00 hod. odpovídá 81

85 cca 216 mil. m 3. Z toho se v nádrţi zadrţelo 64,4 mil. m 3 (58,9 mil. m 3 v ovladatelném prostoru pod úrovní přelivu). Manipulace na nádrţi Vranov ovlivňovala také skutečnost, ţe prakticky současně nastupovala povodeň i v povodí Svratky nad Dyjí, které plochou povodí 7 118,65 km 2 dosahuje 60 % plochy povodí ovládaného nádrţí Nové Mlýny. I kdyţ nakonec kulminační průtoky povodně v povodí Svratky nebyly tak extrémně vysoké jako na horní Dyji, přesto v některých částech povodí dosáhly kulminace hodnot 50letých průtoků. Nad ústím do nádrţe Nové Mlýny, tj. na Svratce v Ţidlochovicích dosáhly kulminace úrovně průtoků s dobou opakování 5 10 let a na Jihlavě v Ivančicích let. Při zpětném hodnocení celé povodňové situace na toku Dyje je moţné konstatovat, ţe manipulace na VD Vranov byly voleny s důrazem na modelové orientační předpovědi a velký význam se také dal ochraně obce Vranov, kde průtoky nad 80 m 3.s -1 způsobují podmáčení domů a průtoky m 3.s -1 zaplavují místní komunikaci a zahrady. Přestoţe bylo variantně moţné urychlit manipulace na VD Vranov, podařilo se operativně zvolenými manipulacemi a připraveným volným objemem v nádrţi Vranov docílit toho, ţe povodeň s kulminací 482 m 3.s -1 (coţ je výrazně více jak 100letý průtok 355 m 3.s -1 ) byla sníţena na odtoku z VD Vranov o 177 m 3.s -1, tj. o 37 % na hodnotu 305 m 3.s -1. Podařilo se podstatně omezit škody v celém povodí Dyje pod VD Vranov, včetně území pod VD Nové Mlýny. Ve městě Znojmě nedošlo k ţádnému výraznému zaplavení obytné zóny, v záplavě bylo cca 10 zahradních domků a bylo podmáčeno několik sklepů. Stejně tak byly zásadním způsobem ochráněny před škodami i další obce a města u Dyje, včetně Břeclavi. Simulační výpočty ukázaly, ţe za předpokladu poměrně přesných informací o průběhu povodně by se sníţení odtoku z VD Vranov mohlo pohybovat v rozmezí hodnot m 3.s -1. V nádrţi Vír bylo před nástupem povodně uvolněno 25,9 mil. m 3 ze zásobního prostoru, cekem byl tedy k dispozici volný ovladatelný objem 31,2 mil. m 3. S nástupem povodně se odtoky udrţovaly od 8 do 30 m 3.s -1 s přihlédnutím k situaci na celé Svratce, zejména s ohledem na nepříznivou situaci v oblasti Ţidlochovic. Přítok do nádrţe kulminoval hodnotou 128 m 3 /s dne ve 22:00 hod. Zvolenou manipulací se podařilo dosáhnout maxima odtoku z VD Vír I 53 m 3.s -1 aţ ve dnech , tj. aţ 3 dny po kulminaci přítoku do nádrţe (Obr. 5.14). Z porovnání měření průtoků ve vodoměrné stanici Dalečín a celkového bilančního přítoku do nádrţe, vyplývá, ţe vlivem sráţek a zásob vody ve sněhu byly velmi vysoké přítoky z povodí vlastní nádrţe (téměř 30 m 3.s -1 ). Celkový objemový průtok do VD Vír byl odhadnut na 56 mil. m 3 a odteklé mnoţství je vyhodnoceno na 29,4 mil. m 3. V nádrţi bylo zachyceno cca 26,6 mil. m 3. Před příchodem povodně byla hladina v nádrţi Brno sníţena na kótu 223,80 m n. m., tj. volný objem zásobního prostoru byl 9,81 mil. m 3. Maximální přítok do nádrţe Brno byl vyhodnocen v 1.povodňové vlně ve výši cca 209 m 3.s -1 dne a ve 2. povodňové vlně cca 194 m 3.s -1 dne Max. odtok z VD Brno byl při 1. povodňové vlně cca 140 m 3 s -1 dne a při 2. povodňové vlně cca 186 m 3.s -1 dne , maximální dosaţená hladina v nádrţi byla 229,88 m n.m. Celkový objemový průtok přítoku do VD Brno dosáhl cca 96 mil. m 3 a odteklé mnoţství 86 mil. m 3. V nádrţi se zadrţelo téměř 10 mil. m 3. Nádrţ významnou transformací přispěla k ochraně jiţní části Brna, k ochraně Ţidlochovic a také k řešení situace pod VD Nové Mlýny. Celkový volný prostor v soustavě vodních děl Dalešice - Mohelno na Jihlavě byl před povodní 49 mil. m 3, tj. 40 % ovladatelného objemu. V průběhu jarní povodně byly zaznamenány dvě kulminace. První kulminace přítoku byla dosaţena dne hodnotou cca 220 m 3.s -1 (v profilu vodoměrné stanice Ptáčov byla naměřena hodnota 191 m 3.s -1 ), druhá kulminace pak dne 2.4., kdy v profilu Ptáčov byla naměřen průtok 161 m 3.s -1. Nejvyšší 82

86 hladina vody v horní nádrţi byla na úrovni 381,11 m n. m. tj. 39 cm pod maximální hladinou a v dolní nádrţi byla dosaţena nejvyšší hladina vody na kótě 302,25 m n. m., tj. 5 cm pod maximální hladinou. Největší akumulovaný objem soustavy Dalešice - Mohelno během povodně byl 139,8 mil. m 3, coţ je pouze o 4 mil. m 3 méně, neţ je maximální objem soustavy. Jednalo se o největší akumulovaný objem v historii díla. Kulminační přítok do soustavy Dalešice - Mohelno, který se pohyboval mezi hodnotami 10 20letého průtoku, byl transformován na 125 m 3.s -1, coţ představuje 2-5letý průtok. Situace na nádrţi Mostiště (Obr. 5.15) na Oslavě byla dramatičtější. Přítok zde dosáhl v kulminaci hodnoty 66 m 3.s -1, tj. 50letého průtoku. Povodeň byla nádrţí transformována na hodnotu 5-10letého průtoku 42 m 3.s -1. Celkově bylo v nádrţi zachyceno cca 4,2 mil. m 3. Transformačním účinkem nádrţí v povodí Svratky a Jihlavy nad ústím do Dyje byly kulminační průtoky povodně sníţeny o 18 aţ 53 %. Tím došlo k výraznému sníţení okamţitých přítoků do nádrţe Nové Mlýny, coţ významně přispělo k vcelku bezproblémovému převedení extrémní povodně z horní Dyje. V soustavě nádrţí Nové Mlýny (Obr. 5.16) byl před příchodem povodně k dispozici volný objem k zachycení povodně cca 42,3 mil. m 3, z toho v horní nádrţi 1,6 mil. m 3, ve střední 16,4 mil. m 3 a v dolní 24,3 mil. m 3. Celkový přítok do střední a dolní nádrţe je vyhodnocen v kulminaci bilančními výpočty na 740 m 3.s -1 v 18:00 hod Nejvyšší odtok dosáhl hodnoty 657 m 3.s Manipulace na VD Nové Mlýny a dále v soustavě poldrů a řízených inundací pod VD Nové Mlýny byly významně ovlivněny od vyţádanou pomocí rakouské straně, kde došlo k protrţení hráze Moravy a zaplavení obce Dürnkrut a dalších obcí. Odtok z vodního díla Nové Mlýny byl postupně sniţován na hodnoty od 470 do 260 m 3.s -1 a to i za cenu nového plnění nádrţí při poklesu povodňových průtoků. Hladiny tak kulminovaly a znovu Bezpečnost vodních děl za povodně Zvýšené namáhání zasaţených vodních děl bylo průběţně sledováno a hodnoceno v rámci technickobezpečnostního dohledu (TBD) podle platné legislativy (hlava VIII a IX zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly) a příslušných normativů. Podle nastalé situace byly za povodně a po jejím odeznění prováděny kontrolní prohlídky a případně i kontrolní měření. Zjištěný stav byl zaznamenán v dokumentačních a informativních zprávách vlastníků nebo správců vodních děl, hodnocení bezpečnosti vodních děl pak v situačních zprávách pověřených hlavních pracovníků technickobezpečnostního dohledu. Tato kapitola obsahuje shrnutí provedeného zhodnocení bezpečnosti a provozuschopnosti vybraného souboru vodních děl, která byla jarní povodní výrazně zasaţena a ovlivnila odtokové poměry. Výběrovou podmínkou bylo splnění alespoň jednoho z dále uvedených kritérií: vodní dílo bylo povodní značně poškozeno nebo zničeno, došlo k ohroţení bezpečnosti a stability vodního díla (byl dosaţen alespoň první stupeň povodňové aktivity z titulu nebezpečí zvláštní povodně, tj. rizika havárie vzdouvací konstrukce), na díle nebo na vodním toku pod dílem byl vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity při hydrologické povodni (3.SPA), vodní dílo I. aţ III. kategorie za jarní povodně nebylo extrémně zatíţeno (došlo k vyhlášení jen 2.SPA), ale přesto došlo k výjimečné provozní situaci v důsledku předchozí mimořádné manipulace, probíhající opravy, překročení stanovených mezních hodnot, poškození části díla apod. 83

87 Výsledky hodnocení bezpečnosti vybraného souboru vodních děl jsou dokumentovány pro významná vodní díla I. aţ III. kategorie ve dvou podkapitolách s rozlišením velikosti povodně a míry vyvolaného zatíţení podle hlediska dosaţení a vyhlášení 3. stupňů povodňové aktivity. Třetí podkapitola zahrnuje méně významná vodní díla (IV. kategorie) a ochranné hráze, u kterých jarní povodeň vyčerpala jejich akumulační moţnosti nebo ochrannou funkci a u kterých došlo následkem vysokých povodňových průtoků k přeplnění nádrţních prostorů, k přelévání hrází nebo jejich poškození. Na významných vodních dílech I. aţ III. kategorie bylo hodnocení bezpečnosti provedeno v rámci výkonu technickobezpečnostního dohledu (TBD), který je pro konkrétní podmínky kaţdého díla specifikován v písemném dokumentu (v programu TBD). K tomu byla vyuţita pravidelná i mimořádná měření a pozorování na díle, zajišťovaná jeho obsluhou nebo pracovníky pověřenými výkonem TBD přímo za povodňové situace nebo bezprostředně po jejím odeznění v rámci kontrolních a povodňových prohlídek. Na méně významných dílech IV. kategorie byly výchozím podkladem poznatky a záznamy provozovatelů vodních děl a výsledky kontrolních prohlídek, provedených ještě za povodně nebo bezprostředně po ní a dále dříve provedené průzkumy a posudky technického stavu Vodní díla s vyhlášeným třetím stupněm povodňové aktivity První hodnocená skupina zahrnuje 25 vodních děl, zařazených do I. aţ III. kategorie, u kterých byl vyhlášen 3. SPA. Doba trvání vyhlášení třetího stupně byla od jednoho do osmi dní, nejčastěji trvala pět a více dní. Jmenný seznam vodních děl včetně základních identifikačních údajů obsahuje Tab Z územního a správního hlediska přísluší nejvíce zasaţených děl, celkem po devíti, státním podnikům Povodí Moravy a Vltavy, čtyři díla Povodí Labe, s. p., dvě díla Povodí Ohře, s. p. a jedno dílo ČEZ, a. s. U ţádného z hodnocených vodních děl nebylo na jaře 2006 zaznamenáno povodňové zatíţení přesahující návrhové parametry. Přesto celkem u pěti děl jarní povodeň 2006 znamenala extrémní, historicky největší zatíţení. Ve třech případech byla dosaţena max. hladina v nádrţi, u vodního díla Ţelivka ve výši 1,23 m nad přepadovou hranou bezpečnostního přelivu, dále historicky nejvyšší hodnota na Trnávce a na Hvězdě (od rekonstrukce ukončené v listopadu 2005). Na vodním díle Nové Mlýny byl v období od 2. do 4. dubna 2006 zaznamenán maximální odtok 650 m 3.s -1, na dílech Dalešice a Mohelno největší akumulovaný objem. K výjimečné situaci došlo na vodním díle Paříţov, které z důvodu rozsáhlé opravy obtokové štoly mělo před nástupem povodně téměř vyprázdněnou nádrţ. Jarní povodeň tak nádrţ rychle naplnila a svou délkou přesto vyvolala historicky nejdelší dobu trvání povodně na díle. Při převádění povodňových průtoků byla převáţná část nádrţí zaledněna, ale ledová celina nedosahovala aţ k hrázím a funkčním objektům. Výjimkou byla situace na vodním díle Husinec, kde bylo nutné přistoupit k mechanickému rozbití ledové celiny u přelivů. Výskyt spláví byl ve větší míře zaznamenán jen na vodním díle Les Království (v rozsahu asi m se zachycením na norné stěně). Významný retenční účinek nádrţe byl zaznamenán na dílech Les Království a Nechranice. Za povodňové situace měřené hodnoty některých sledovaných veličin, jako poloha a rychlost pohybu hladiny v nádrţi, celkový přítok nebo odtok z nádrţe, hladina vody v některých pozorovacích vrtech, průsaky z drenáţních systémů a u některých betonových hrází tlak vody na základové spáře, krátkodobě překročily stanovené mezní hodnoty. Po opadnutí zvýšených průtoků a sníţení hladin vody v nádrţi se však vrátily do běţných 84

88 Tab. 5.2 Seznam vodních děl I. aţ III. kategorie Název vodního díla (VD) Vlastník Povodí Závod Kraj Vodní tok Kategorie TBD Dosaţené SPA, SPA ZPV, poznámka Římov Vltavy Horní Vltava Jihočeský Malše I. II. SPA Husinec Vltavy Horní Vltava Jihočeský Blanice II. III. SPA Hněvkovice Vltavy Horní Vltava Jihočeský Vltava I. III. SPA na přítoku, SPA pro odtok nejsou stanoveny Nová řeka Vltavy Horní Vltava Jihočeský Nová řeka III. III. SPA, II. SPA ZPV, ochranná hráz Sedlice Vltavy Dolní Vltava Vysočina Ţelivka III. III. SPA Vřesník Vltavy Dolní Vltava Vysočina Ţelivka III. III. SPA Ţelivka Vltavy Dolní Vltava Středočeský Ţelivka I. III. SPA Trnávka Vltavy Dolní Vltava Středočeský Trnávka III. III. SPA Slapy Vltavy Dolní Vltava Středočeský Vltava I. II. SPA Vrané n. Vltavou Vltavy Dolní Vltava Středočeský Vltava II II. SPA OH Roztoky Vltavy Dolní Vltava Středočeský Vltava III. II. SPA, ochranná hráz Klabava Česká Vltavy Berounka Plzeňský Klabava III. III. SPA Láz republika Vltavy Berounka Středočeský Litavka II. SPA nejsou stanoveny, překročen Q NEŠ Obecnice Vltavy Berounka Středočeský Obecnický potok III. III. SPA Ţlutice Vltavy Berounka Karlovarský Střela II. III. SPA Hracholusky Vltavy Berounka Plzeňský Mţe II. II. SPA na přítoku, I. SPA na odtoku Nechranice Ohře Chomutov Severočeský Ohře I. II. SPA na odtoku Újezd Ohře Chomutov Ústecký Bílina II. II. SPA na odtoku Horka Ohře Karlovy Vary Karlovarský Libocký potok II. II. SPA na odtoku Stanovice Ohře Karlovy Vary Karlovarský Draţovský a Lomnický potok I. II. SPA na odtoku Paříţov Labe Pardubice Pardubický Doubrava II. III. SPA Seč Labe Pardubice Pardubický Chrudimka II. III. SPA Hvězda Labe Pardubice Pardubický Třebovka II. III. SPA Les Království Labe Hradec Králové Královéhradecký Labe II. III. SPA na přítoku, II. SPA na odtoku Rozkoš Labe Hradec Králové Královéhradecký Rozkošský potok II. nebyl dosaţen ani I. SPA Nové Mlýny Moravy Dyje Jihomoravský soutok Dyje, Jihlavy, Svratky II. III. SPA Letovice Moravy Dyje Jihomoravský Křetínka II. III. SPA Vranov Moravy Dyje Jihomoravský Dyje II. III. SPA 85

89 Název vodního díla (VD) Vlastník Povodí Závod Kraj Vodní tok Kategorie TBD Dosaţené SPA, SPA ZPV, poznámka Znojmo Moravy Dyje Jihomoravský Dyje III. III. SPA Mostiště Moravy Dyje Vysočina Oslava I. III. SPA, VD v ověřovacím provozu po opravě Boskovice Česká Moravy Dyje Jihomoravský Bělá II. III. SPA Plumlov republika Moravy Horní Morava Olomoucký Hloučela II. III. SPA Horní Bečva Moravy Horní Morava Zlínský Roţnovská Bečva II. II. SPA Fryšťák Moravy Střední Morava Zlínský Fryštácký potok II. II. SPA Slušovice Moravy Střední Morava Zlínský Dřevnice I. II. SPA Kníničky Moravy Dyje Jihomoravský Svratka I. III. SPA Vír Moravy Dyje Vysočina Svratka II. III. SPA Dalešice ČEZ, a.s. Vysočina Jihlava I. III. SPA Pozn.: Z VD Vltavské kaskády (Lipno I a II, Hněvkovice, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice, Vrané n. Vltavou) byly podrobně řešeny pouze VD Slapy, Vrané n. Vltavou a Hněvkovice. Na ostatních dílech byly standardní provozní situace. Tab. 5.3 Seznam malých vodních nádrţí a rybníků Název vodního díla (VD) Obec Kraj Vlastník Vodní tok Kategorie TBD Doupský r. Doupě Vysočina Rybářství Vysočina, s.r.o. Třešťský p. IV. r. Drdák Doupě Vysočina Rybářství Vysočina, s.r.o. Třešťský p. IV. Jezdovický r. Jezdovice Vysočina Rybářství Vysočina, s.r.o. Třešťský p. IV. Tovární (Hodický) r. Hodice Vysočina Rybářství Vysočina, s.r.o. Třešťský p. IV. Třeštický r. Třeštice Vysočina Rybářství Vysočina, s.r.o. Třešťský p. IV. Váňovský r. Třešť Vysočina Rybářství Vysočina, s.r.o. Třešťský p. IV. r. Machát Lipník Vysočina p. Dobrovolný Rouchovanka IV. r. Rekovec Lipník Vysočina p. Dobrovolný Rouchovanka IV. r. Vápeník Lipník Vysočina p. Dobrovolný Rouchovanka IV. r. Vyhlídka Lipník Vysočina p. Dobrovolný Rouchovanka IV. r. Valcha Třešť Vysočina Ing. Holý Valchovský potok IV. r. Nohavice Pohořelice Jihomoravský Rybníkářství Pohořelice a.s. Olbramovický p. a Mlýnský náhon IV. r. Roţmberk Stará Hlína Jihočeský Rybářství Třeboň a.s. Luţnice III. Poznámka 86

90 Název vodního díla (VD) Obec Kraj Vlastník Vodní tok Kategorie TBD r. Mutina Mutyněves Jihočeský MVDr. Zajíc, Ing. Zajíc Olešná III. r. Ratmírovský Velký Malý Ratmírov Jihočeský MVDr. Zajíc Hamerský potok III. r. Řečický Velký Kardašova Řečice Jihočeský Ing. Zajíc Řečice III. r. Ovčín Blatná Jihočeský pí Veringerová Bílý potok IV. Poznámka destrukce tělesa hráze, bez známek přelití koruny hráze Otínský r. Otín Jihočeský MVDr. Zajíc Řečička III. r. Vavřinec Kutná Hora Středočeský Rybářství Chlumec n. Cidlinou a.s. Výrovka III. r. Kařezký Zbiroh Plzeňský Dipl. Ing. Jerome Colloredo- Mannsfeld, LRS Zbiroh Zbiroţský potok IV. Moravský Lačnov Bezejmenné pravostranné přítoky Svitavy Vysočina ČR, ZVHS OPM Suchá nádrţ 1, 2 Lačnovského potoka IV. typ nádrţe: poldr Okříšky Poldr A Okříšky Vysočina ČR, ZVHS OPM Okříšský potok IV. typ nádrţe: poldr Poldr 4 Opatov Opatov Pardubický ČR, Povodí Labe, s.p. Dětřichovský potok IV. typ nádrţe: poldr Janovský r. Hodice Vysočina Rybářství Vysočina, s.r.o. Třešťský p. IV. r. Matouš Lipník Vysočina p. Dobrovolný Rouchovanka IV. r. Návesník Lipník Vysočina p. Dobrovolný Rouchovanka IV. r. Potvrzník Lipník Vysočina p. Dobrovolný Rouchovanka IV. r. Týnský Moravský Krumlov Jihomoravský Rybníkářství Pohořelice a.s. Rokytná (náhon) IV. r. Vrkoč Pohořelice Jihomoravský Rybníkářství Pohořelice a.s. Olbramovický p. a Mlýnský náhon IV. došlo k přelití koruny hráze, bez destrukce tělesa hráze 87

91 mezí. Na ţádném vodním díle se nevyskytly jevy, se kterými je spojeno nebezpečí vzniku zvláštních povodní. Specifická situace však nastala na vodním díle Mostiště, které se nacházelo v odstávce ověřovacího provozu po provedené rozsáhlé opravě těsnícího prvku hráze. Nastalá povodňová situace způsobila rychlé naplnění nádrţe s velmi strmým vzestupem hladiny (celkově 7,57 m s max. rychlostí +2,60 m za dva dny) a krátkodobé překročení mezních hodnot průsaků do injekční chodby. S ohledem na sníţený stupeň stability tělesa hráze při mimořádném zatěţovacím stavu byla situace hodnocena jako 2. stupeň povodňové aktivity z titulu nebezpečí zvláštní povodně. Vodní dílo jarní povodeň přestálo bez zjevných problémů. Celkem u 10 vodních děl (VD) nedošlo k ţádným podstatnějším škodám. Seznam zahrnuje VD Hněvkovice, Ţlutice, Trnávka, Obecnice, Les Království, Nechranice, Újezd, Dalešice a Mohelno, Letovice a Plumlov. K menším škodám, které bezprostředně stabilitu a bezpečnost díla neohroţovaly a které lze postupně odstraňovat v průběhu běţného provozu došlo celkem u 15 vodních děl. Povodňové škody zahrnovaly zejména místní porušení opevnění skluzu od bezpečnostního přelivu (Klabava), poškození provizorně rozepřených ocelových dráţek na sdruţeném objektu (Hvězda), poškození kaskád (Paříţov a Vranov), vývaru (vodní díla Seč a dolní nádrţ Nové Mlýny) nebo jeho prahu (Vřestník) a spárování dlaţby (Sedlice, Paříţov a vyrovnávací nádrţ Vír II). Škody byly zaznamenány rovněţ na opevnění odpadních koryt (Ţelivka, Boskovice, Brněnská a Znojmo) či odtokových limnigrafech a měrných profilech v podhrází (Husinec a Seč). U ţádného vodního díla nenastaly ztráty z uţitku v důsledku omezení plné funkce a ani nedošlo k významným škodám na hrázi a jejích objektech nebo zabudovaných zařízeních technickobezpečnostního dohledu. Současně za povodně ani bezprostředně po ní nemusela být prováděna nákladná nápravná opatření. Výjimkou byl stav opevnění vývaru a navazujících ochranných hrází toku Dyje pod přelivným objektem dolní nádrţe Nových Mlýnů. Opevnění pod přelivným objektem nebylo schopno odolat průtokům vyšším neţ 550 m 3.s -1 a za povodně došlo k vytváření výmolů v ochranných hrázích a k výskytu kaveren a výmolům pod stávající dlaţbou v hrázích u vývaru. Operativní a zavčas provedené nouzové opatření, spočívající v dodatečném opevnění návodních svahů hrází, zabránilo pravděpodobné destrukci hrází za vývarem. Při povodňovém zatíţení této skupiny vodních děl byly tělesa hrází a funkční objekty po celou dobu trvání povodně stabilní, bezpečné a plně provozuschopné. Výjimkou bylo vodní dílo Horní Bečva, u kterého byla nádrţ z důvodu rekonstrukce sdruţeného objektu dlouhodobě vypuštěná a povodňové průtoky byly převáděny obtokovým potrubím bez moţnosti jejich akumulace v nádrţi. U ochranných hrází pod přelivným objektem dolní nádrţe VD Nové Mlýny byla jejich bezpečnost podmíněna prováděním nouzových opatření během povodně (dodatečné opevňování návodního svahu). Pouze vodní dílo Mostiště bylo vzhledem k provedené opravě tělesa hráze a probíhajícímu ověřovacímu provozu hodnoceno jako podmíněně bezpečné s omezeným provozem Vodní díla s vyhlášeným druhým stupněm povodňové aktivity V této skupině bylo hodnoceno celkem 10 vodních děl I. a II. kategorie (Římov, Hracholusky, Láz, vybraná díla Vltavské kaskády: Slapy a Vrané, Skalka, Stanovice, Slušovice, Fryšták a Horní Bečva). Za jarní povodně ke škodám na vlastních dílech většinou nedošlo, menší poškození byla nejčastěji zaznamenána na břehových opevněních za vývary. Pro převádění povodňových průtoků se v některých případech ani bezpečnostní přelivy 88

92 nevyuţily a postačily kapacity malých vodních elektráren a spodních výpustí (např. Římov a Stanovice). Z hlediska technickobezpečnostního dohledu došlo jen k ojedinělým překročením stanovených mezních hodnot, zpravidla rychlostí vzestupu hladiny vody v nádrţi, případně velikostí nebo tendenci vzrůstu hodnot sledovaných průsaků a hladin vody v pozorovacích vrtech. Zvýšení hodnot bylo vesměs krátkodobé a nepředstavovalo ohroţení či sníţení funkce příslušných konstrukcí vodních děl. K dosaţení stupňů povodňové aktivity při nebezpečí vzniku zvláštní povodně nedošlo. Povodeň na díle ani na vodním toku bezprostředně pod dílem nezpůsobila ţádné škody. Pro uvedenou skupinu vodních děl po celou dobu trvání jarní povodně platilo, ţe díla byla bezpečná, stabilní a plně provozuschopná bez výhrad Vodní díla IV. kategorie Bylo hodnoceno celkem 29 vodních děl, z toho 24 rybníků, 3 suché nádrţe (poldry) a 2 ochranné hráze. Jmenný seznam hodnocených vodních děl je uveden v Tab U 16 rybníků kulminační hladina převýšila stanovenou maximální hladinu, ale k přelití hráze nedošlo. Jen v pěti případech byla realizována nápravná opatření s navýšením částí koruny hráze pytli s pískem, případně k sanacím nátrţí a průsakových míst. V případě 6 rybníků došlo k přelití koruny hráze, ale bez následné destrukce. Dvě hráze vzdorovaly i bez nouzových opatření, ve čtyřech případech nedostatečná kapacita bezpečnostního přelivu byla posílena navýšením průlehů nebo nejniţších míst hráze pytli s pískem. Jen v jednom případě, na průtočném rybníku Ovčín na Bílém potoce u obce Blatná, IV. kategorie, došlo k průtrţi hráze a neřízenému odtoku s vyprázdněním nádrţe (zjištěno v 5:30 hod.). Příčinná souvislost havárie hráze s jarní povodní nebyla zjištěna, k přelití hráze za povodně nedošlo. Přídatné škody pod rybníkem nejsou. Naproti tomu rybník Roţmberk na Luţnici, III. kategorie, byl bezpečný a výrazně transformoval povodňové průtoky Luţnice s vyhlášeným 3. SPA. Kulminace povodně proběhla večer s hladinou +2,27 m nad běţnou hospodářskou hladinou s max. odtokem 80 m 3.s -1. Jeho plná provozuschopnost nebyla ohroţena ani dvěma vzniklými místními poruchami u výpusti Adolfka, které byly operativně sanovány. Při manipulacích s výpustnými a bezpečnostními zařízeními byly uplatněny zkušenosti z povodně v roce Na většině vodních děl bylo provedeno včasné uvolňování zásobních prostorů nádrţí, čímţ se zvětšily retenční prostory. Naproti tomu byly zaznamenány případy, kdy shodně jako v roce 2002 nebyla zajištěna dostatečná kapacita bezpečnostních zařízení, např. rybník Kařezký, kde musel být v průběhu povodně zřízen nouzový bezpečnostní přeliv. Podobně jako při předchozích povodních byly zaznamenány problémy s plaveninami (kmeny stromů, větve apod.), které následně sniţovaly kapacitu bezpečnostních zařízení a na některých vodních dílech se během převádění povodně velmi obtíţně odstraňovaly. V jiných případech působily obtíţe umělé konstrukce v nádrţi (mola, schody), které byly za povodně splaveny k bezpečnostním přelivům. Taková situace nastala např. na rybníku Ratmírovský. Při zpětné rekonstrukci průběhu povodňových vln byly na mnoha menších vodních dílech zaznamenány problémy se záznamem provozních veličin (výška hladiny v nádrţi, odtok z díla) a technického stavu díla během povodně. Mimořádný nárůst vodních stavů na Novořeckých splavech s limitní hodnotou 0,30 m pod úrovní nejniţšího místa koruny hráze (v km 6,0 v osadě Leština) vyvolával nepříznivé 89

93 průsakové jevy vlivem netěsností v horních partiích koruny hráze. Příčinou je tlející kořenový systém starých stromů, činnost hlodavců a propustná písčito-hlinitá zemina. V km 3,8 došlo z těchto důvodů k propadu koruny hráze. Správce vodního toku Povodí Vltavy, s. p., operativně provedl sanace tohoto místa (přitěsnění návodního svahu a dosypání stabilizačního násypu), čímţ bylo zcela jistě zabráněno protrţení tělesa hráze. Vzhledem k vývoji deformačních a průsakových jevů pozorovaných a měřených během povodně bylo doporučeno neodkladně provést opravu ochranné hráze Nová řeka v úseku km 3,5 aţ 6,0. Jarní povodeň přinesla zkušenosti i s nově vybudovanými, nebo ještě nedokončenými poldry: Okříšky Poldr A, Poldr 4 Opatov a Moravský Lačnov Suchá nádrţ 1 a 2. U prvních dvou poldrů vzniklé poruchy musely být operativně sanovány a po povodni opraveny. 5.3 Posouzení vlivu rozlivů v inundačních územích V rámci projektu byla pozornost přešetření základních parametrů či účinku rozlivů zaměřena na úseky toku dolního a střední Labe, povodí Luţnice a na oblasti jiţní Moravy Posouzení rozlivů Labe Inundační prostory řeky Labe přispívají k transformaci povodňových průtoků. S vyuţitím matematického modelování byly vyhodnoceny moţné retenční objemy dosaţené při kulminaci jarní povodně 2006 v úseku toku Přelouč Ústí n. L. (délka toku 185 km). Tab. 5.4 Kulminační objemy rozlivů Labe v úseku Přelouč Ústí n. L. při povodni 2006 Úsek toku Objemy rozlivu [mil. m 3 ] v prostoru koryta inundace celkový Přelouč Nymburk 22,1 64,6 86, 7 Nymburk Mělník 18,3 24,9 43,2 Mělník Ústí n/l. 90,5 46,8 137,3 Celkem 130,9 136,3 267,2 Hodnoty uvedené v Tab. 5.4 odpovídají stavu při dosaţení kulminačních průtoků přibliţně v období od 2. dubna :00 hod. do 4. dubna :00 hod. Objemy inundačních prostorů řeky Labe v jednotlivých úsecích můţeme porovnat s objemem povodně, který je (pro průtoky nad průtokem s jednoletou dobou opakování) v profilu Labe Přelouč 439 mil.m 3, v profilu Labe Mělník 2013 mil.m 3, v Ústí n.l mil.m 3. Významný se jeví objem rozlivů na středním Labi, součet objemů pro celý úsek Labe Přelouč Mělník je cca 1/3 objemu povodně v Přelouči, z toho rozlivy v inundacích jsou 20 % objemu povodně. Vliv rozlivů na středním Labi je významný i v porovnání s celkovým zimním ochranným ovladatelným prostorem nádrţí ve správě Povodí Labe, s. p. Les Království, Rozkoš, Hamry, Seč, Paříţov (viz kap ), který činí 36,5 mil. m 3. Vliv rozlivů Labe v úseku Mělník Ústí n.l. nebyl významný, celkový objem v úseku je jen 7 % objemu vlny v Mělníku Posouzení rozlivů v povodí Lužnice Do posouzení průběhu transformací povodňových průtoků z jarního tání v povodí Luţnice byly zahrnuty říční úseky Luţnice od profilu Pilař po soutok s Vltavou, Nová řeka a říční tok Neţárky od profilu Lásenice po soutok s Luţnici ve Veselí. Současně byl posuzován i vliv rybníka Roţmberk na Staré řece. Z rekonstrukce přítoku do nádrţe Roţmberk v období od do vyplývá, ţe při dosaţení kulminace m 3.s byla dosaţena max. hladina 428,22 m n. m. Objem povodňové vlny je na 90

94 základě výpočtů stanoven cca 56 mil. m 3 a v nádrţi byl do okamţiku kulminace na přítoku zadrţen objem 17,1 mil. m 3. Před povodní byly připraveny retenční prostory 25,64 mil. m 3. Skutečná retence povodňové vody byla proto více neţ dvojnásobná oproti připraveným retenčním prostorům. Další aţ 20% navýšení prostorů pro akumulaci vody lze uvaţovat vyuţitím retenčních prostorů v ostatních obhospodařovaných rybnících v povodí. V souvislosti s průsakovou poruchou na ochranné hrázi Nová řeka byl rekonstruován průtok přes Novořecké hráze. Kulminační průtok byl zde odhadnut na 90 m 3.s -1. Na transformaci povodňových průtoků v povodí Luţnice se podílely dále uvedené objemy inundačních rozlivů v území vztaţené vţdy k datu kulminace. V profilu Mláka ( :00 hod.) byl pro úsek Pilař Mláka zaznamenán objem 83 mil. m 3 ; pro profil Klenovice (datum kulminace :00 hod.) v oblasti Frahelţ Hamr Klenovice činil objem rozlivu 9 mil. m 3 ; v říčním úseku Klenovice Bechyně (kulminace :00 hod.) byl vyhodnocen objem 13 mil. m 3. V porovnání s objemem povodně (pro průtoky nad průtokem s jednoletou dobou opakování) v profilu Bechyně 513 mil. m 3 je významný jen objem v rozlivu Pilař Mláka, součet objemů od profilu Frahelţ po Bechyni je jen 4 % objemu povodně v Bechyni Využití řízených a průtočných inundací na jižní Moravě (Obr. 5.17) Začátek odlehčení do průtočné inundace Bulhary Břeclav nehrazeným přelivem u jezu Bulhary byl v 19:00 hod., kdy průtoky v Dyji pod vodním dílem Nové Mlýny dosáhly hodnot nad 428 m 3.s -1. Odlehčení bylo ukončeno aţ Průměrný průtok do řízené inundace byl stanoven ve výši 120 m 3.s -1, max. průtok do odlehčení dosáhl hodnoty 230 m 3.s -1. Objem zadrţené vody byl vyhodnocen na 72,6 mil. m 3 a max. zaplavená plocha převáţně luţních lesů byla 21,1 km 2. Odlehčení má zásadní význam pro ochranu města Břeclav, kde je kapacita Dyje spolu s odlehčovacím ramenem Poštorná pouze 450 m 3.s -1. Řízenou inundací se tak převedlo mimo město aţ 230 m 3.s -1. Odlehčení 35 m 3.s -1 u jezu Bulhary do levobřeţního poldru Přítluky bylo nařízeno ve 20:00 hod hejtmanem Jihomoravského kraje jako pomoc rakouské a slovenské straně a také s ohledem na značné povodňové zatíţení území kolem Lednice v prostoru pravobřeţního odlehčení Bulhary Břeclav. Plnění retenčního prostoru nápustným objektem při rovnoměrném průtoku 35 m 3.s -1 bylo ukončeno v 10:00 hod. Objem akumulované vody dosáhl výše 4,9 mil. m 3 při max. zaplavené ploše 9,2 km 2 (Obr. 5.18). Pro zvýšení ochrany rakouského území se z rozvodněné Dyje pod Břeclaví plánovaně odlehčovalo jezem Pohansko do inundačního prostoru Soutok. Plnění začalo v 8:00 hod. při průtocích v Dyji cca 500 m 3.s -1, t.j. v době, kdy se jiţ do Dyje vracela voda z průtočné inundace Bulhary Břeclav, a bylo ukončeno v 16:00 hod. Maximální hodnota průtoku do inundačního prostoru je vyhodnocena v intervalu m 3.s -1 a zadrţený objem vody cca 113,7 mil. m 3. Z Moravy se do inundačního prostoru Soutok odlehčovalo dvěmi nápustnými objekty pod Hodonínem. Účelem plánovaného odlehčení je především ochrana území na slovenské straně Moravy (obec Brodské aj.). Pro českou stranu má odlehčení význam pouze jako řízené odlehčení před neřízeným přelitím hrází Moravy. Plnění retenčního prostoru u Mor. Nové Vsi v km 92,771 začalo dne při průtocích v Moravě v profilu Lanţhot nad 540 m 3.s -1. Plnění bylo ukončeno Max. průtok do inundačního prostoru byl 45 m 3.s -1 a objem retence je vyhodnocen na 34,26 mil. m 3. Plnění retenčního prostoru u Týnce v km 89,500 začalo při průtocích v Moravě u Lanţhota nad 540 m 3.s -1 a bylo ukončeno Max. průtok do prostoru inundace byl cca 50 m 3.s -1 a objem zadrţené vody 39,14 mil. m 3. 91

95 Celková retence poldru Soutok byla 187,1 mil. m 3 a celková zaplavená plocha (převáţně luţních lesů) v celém soutokovém poldru, tj. včetně odlehčení z Dyje u Pohanska je 80,75 km 2. Z inundačního území Soutok se voda vypouští nehrazeným přelivem do Moravy nad soutokem s Dyjí a částečně se vypouští řízeně stavidly u přelivu a stavidly na Kyjovce. Výtok z poldru nehrazeným přelivem byl zaznamenán od Význam řízených inundací a poldrů pro ovlivnění průchodu povodní je především v obtoku vody mimo zastavěná území. Transformační účinek se při jarní povodni 2006 projevil v určitém zpoţdění kulminací. V závěru povodňové situace při souběhu povodní z Dyje a Moravy se v úseku Moravy pod Dyjí tento transformační efekt prakticky vytrácel. 92

96 Obr. 5.1 Posuzovaná vodní díla v povodích významně dotčená jarní povodní

97 Q [m 3 /s] H [m n.m] Q P,MAX = 160 m 3 /s H MAX = m n.m. max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m Q O,MAX = 85 m 3 /s max. hl. zásobního prostoru m n.m Obr. 5.2 Průběh povodně v nádrţi Les Království na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 94

98 Q [m 3 /s] H [m n.m] Q P,MAX = 22 m 3 /s max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m H MAX = m n.m max. hl. zásobního prostoru m n.m. 12 Q O,MAX = 11 m 3 /s Obr. 5.3 Průběh povodně v nádrţi Hamry na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 95

99 Q [m 3 /s] H [m n.m.] H MAX = m n.m. max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m Q P,MAX = 73 m 3 /s max. hl. zásobního prostoru m n.m Q O,MAX = 40 m 3 /s přítok do nádrže odtok z nádrže hladina Obr. 5.4 Průběh povodně v nádrţi Seč na jaře

100 Q [m 3/ s] H [m n.m.] Q P,MAX = 48 m 3 /s Q O,MAX = 48 m 3 /s H MAX = m n.m max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m max. hl. zásobního prostoru m n.m Obr. 5.5 Průběh povodně v nádrţi Paříţov na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 97

101 Q [m 3 /s] H [m n.m.] Q P,MAX = 22 m 3 /s 18 max. hl. neovladatelného retenčního prostoru m n.m H MAX = m n.m. Q O,MAX = 13 m 3 /s max. hl. zásobního prostoru m n.m Obr. 5.6 Průběh povodně v nádrţi Vrchlice na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 98

102 Q [m 3 /s] H [m n.m.] Q P,MAX = 196 m 3 /s 180 max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m max. hl. zásobního prostoru m n.m Q O,MAX = 71 m 3 /s Obr. 5.7 Průběh povodně v nádrţi Lipno I na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže Lipno II hladina 99

103 Q [m 3 /s] H [m n.m.] max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m H MAX = 352,09 m n.m Q MAX = 1470 m3/s max. hl. zásobního prostoru m n.m Q P,MAX = 1204 m 3 /s Q O,MAX = 797 m 3 /s Obr. 5.8 Průběh povodně v nádrţi Orlík na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z Vltavské kaskády průtok v Praze - Chuchli hladina 100

104 Q [m3/s] H [m n.m.] Q P,MAX = 223 m 3 /s max. hl. neovladatelného retenčního prostoru 379,80 m n.m H MAX = 378,23 m n.m. Q O,MAX = 161 m 3 /s max. hl. zásobního prostoru m n.m Obr. 5.9 Průběh povodně v nádrţi Ţelivka (Švihov) na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 101

105 Q [m 3 /s] H [m n.m.] Q P,MAX = 382 m 3 /s H MAX = 271,44 m n.m. max. hl. neovladatelného retenčního prostoru 271,90 m n.m Q O,MAX = 235 m 3 /s max. hl. zásobního prostoru m n.m Obr Průběh povodně v nádrţi Nechranice na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 102

106 Q [m 3 /s] H [m n.m.] max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m Q P,MAX = 65 m 3 /s Q O,MAX = 58 m 3 /s H MAX = m n.m. max. hl. zásobního prostoru letní m n.m max. hl. zásobního prostoru zimní m n.m Obr Průběh povodně v nádrţi Březová na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 103

107 Q [m 3 /s] H [m n.m.] max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m Q P,MAX = 7.5 m 3 /s H MAX = m n.m. 449 Q O,MAX = 5.3 m 3 /s 5 max. hl. zásobního prostoru m n.m Obr Průběh povodně v nádrţi Jirkov na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 104

108 Q [m3/s] H [m n.m.] H MAX = m n.m. max. hl. neovladatelného retenčního prostoru m n.m Q P,MAX = 482 m 3 /s max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m max. hl. zásobního prostoru m n.m Q O,MAX = 305 m 3 /s Obr Průběh povodně v nádrţi Vranov na jaře 2006 přítok do nádrže odtok z nádrže hladina 105

109 Q[m 3 /s] H [m n.m.] Q P,MAX = 128 m 3 /s max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m. H MAX = m n.m max. hl. zásobního prostoru m n.m Q O,MAX = 53 m 3 /s přítok do nádrže odtok z nádrže hladina Obr Průběh povodně v nádrţi Vír I na jaře

110 Q [m 3 /s] H [m n.m.] Q P,MAX = 66 m 3 /s H MAX = m n.m. max. hl. neovladatelného retenčního prostoru m n.m. max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m max. hl. zásobního prostoru m n.m Q O,MAX = 42 m 3 /s přítok do nádrže odtok z nádrže hladina Obr Průběh povodně v nádrţi Mostiště na jaře

111 Q [m 3 /s] H [m n.m.] ,3 750 Q P,MAX = 740 m 3 /s max. hl. ovladatelného retenčního prostoru m n.m. 171,2 700 Q O,MAX = 657 m 3 /s H MAX = m n.m. 171, , , , , , max. hl. zásobního prostoru m n.m. 170,4 170, , , , , ,7 odtok z nádrže přítok do nádrže hladina Obr Průběh povodně v nádrţi Nové Mlýny - dolní na jaře

112 Obr Inundace a řízená inundace na Dyji a Moravě v Oblasti VD Nové Mlýny, soutoku a Hodonína 109