METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY

Transkript

1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV CZECH HYDROMETEOROLOGICAL INSTITUTE METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN Libor Elleder Jan Munzar Jolana Šírová Stanislav Ondráček Jakub Krejčí Miloslav Lopaur Zvonimír Dragoun: Přívalová povodeň v létě 1714 na Českomoravské vrchovině rekonstrukce katastrofy po 300 letech Jaroslav Fišák Getu Bekere Mekonnen: Porovnání měření množství usazených srážek pomocí automatického a Duvdevaniho rosoměru Tomáš Řehánek Mariusz Adynkiewicz-Piragas: Sjednocování průtokových veličin v příhraniční oblasti povodí Odry Lenka Pavlíčková, Josef Sobota: Syntetické řady historických dešťů a jejich použití ROČNÍK ČÍSLO 6

2 Libor Elleder Jan Munzar Jolana Šírová Stanislav Ondráček Jakub Krejčí Miloslav Lopaur Zvonimír Dragoun: Flash flood in 1714 in the Bohemian-Moravian Highlands Reconstructing a Catastrophe after 300 Years Jaroslav Fišák Getu Bekere Mekonnen: Comparison of deposited precipitation amount measurement by automatic dew gauge and Duvdevani dew gauge Tomáš Řehánek Mariusz Adynkiewicz-Piragas: Unification of discharge variables in the border area of the Oder River basin Lenka Pavlíčková, Josef Sobota: Synthetic series of historical rains and its utilization Abstracting and Indexing: Meteorological and Geoastrophysical Abstracts Meteorologické Zprávy, odborný recenzovaný časopis se zaměřením na meteorologii, klimatologii, čistotu ovzduší a hydrologii. Dvouměsíčník Meteorological Bulletin, reviewed journal specialized in meteorology, climatology, air quality and hydrology. Bi-monthly Vedoucí redaktor Chief Editor R. Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Ostrava, Česká republika Redaktoři Assistant Editors O. Šuvarinová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika H. Stehlíková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Redakční rada Editorial Board J. Bednář, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika J. Brechler, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika R. Brožková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika M. Cahynová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika R. Čekal, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Z. Horký, Praha, Česká republika F. Hudec, Univerzita obrany, Brno, Česká republika I. Hůnová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika K. Krška, Brno, Česká republika M. Lapin, Univerzita Komenského, Bratislava, Slovenská republika F. Neuwirth, Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik, Wien, Austria L. Němec, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Pastirčák, Slovenský hydrometeorologický ústav, Bratislava, Slovenská republika D. Řezáčová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika M. Setvák, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika J. Strachota, Praha, Česká republika J. Sulan, Český hydrometeorologický ústav, Plzeň, Česká republika F. Šopko, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika A. Vizina, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., Praha, Česká republika H. Vondráčková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika Vydavatel (redakce) Publishers Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, Praha 4-Komořany, telefon , , suvarinova@chmi.cz. Sazba a tisk: Agentura 3P, spol. s r. o. Rozšiřuje a informace o předplatném podává a objednávky přijímá Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 2050/17, Praha 4-Komořany, iva.sieglerova@chmi.cz. Cena jednotlivého čísla 25, Kč, roční předplatné 240, Kč, včetně poštovného. Registrační číslo MK ČR E Meteorologické Zprávy, Český hydrometeorologický ústav Czech Hydrometeorological Institute, Na Šabatce 2050/17, Praha 4-Komořany, Phones: (+420) , (+420) , suvarinova@chmi.cz. Printed in the Agentura 3P, l.l.c. Orders and enquiries: Please contact Czech Hydrometeorological Institute, SIS, Na Šabatce 2050/17, Praha 4-Komořany, Czech Republic, iva.sieglerova@chmi.cz. Annual subscription: 48, EUR (6 issues) ISSN

3 METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY Meteorological Bulletin ROČNÍK 67 (2014) V PRAZE DNE 29. PROSINCE 2014 ČÍSLO 6 PŘÍVALOVÁ POVODEŇ V LÉTĚ 1714 NA ČESKOMORAVSKÉ VRCHOVINĚ REKONSTRUKCE KATASTROFY PO 300 LETECH Libor Elleder, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, Praha 4, elleder@chmi.cz Jan Munzar, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Drobného 28, Brno, munzar@geonika.cz Jolana Šírová, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, Praha 4, sirovaj@chmi.cz Stanislav Ondráček, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Drobného 28, Brno, ondracek@geonika.cz Jakub Krejčí, Aqualogic Consulting, Roklinka 224, Psáry-Dolní Jirčany, j.krejci@aqualogic.cz Miloslav Lopaur, Regionální muzeum, Tvrz 8, Žďár nad Sázavou, miloslav.lopaur@zdarns.cz Zvonimír Dragoun, Milady Horákové 7, Praha 7 Flash flood in 1714 in the Bohemian-Moravian Highlands Reconstructing a Catastrophe after 300 Years. Read against the backdrop of the past twenty years with their exceptional frequency of summer floods, records of historical freak events have become highly topical. Aside from the May flood of 1872, the flash flood that occurred at the turn of July and August 1714 in the Bohemian-Moravian Highlands is probably the most important case of its kind in the Czech lands, and may likely be ranked among the most notable occurrences of extreme weather even within the larger Central European context. Within the catchment basin of the Sázava River, the headwater level rose approx. three meters above the highest floods on the hydrological record and 1.5m above the highest historical floodmark. Taking into account the time period i.e., the beginning of the 18th century some of the contemporaneous accounts of the flood are uncommonly detailed, containing not only a specification of the damage caused, but also high water mark figures and, at least in broad strokes, a record of the changing water levels over time. The flood caused tremendous material damage at the time, breaching e.g. about 70 fish ponds and destroying essentially all bridges; over 240 people were killed. It was revealed that the area of Žďárské vrchy (Žďár Hills) at the divide of the rivers Loučná, Chrudimka, Sázava, and Svratka which was impacted by the causative extreme precipitation may have measured 800 to 1000 square kilometers. Rough estimates of the headwater flow rate equal about four times current Q 100 values. We therefore used the hydrological model Aqualog in order to determine whether an event of this scope was at all realistic. The goal was to assess whether it was realistically possible that precipitation may have been of such scope as to trigger a hydrological response of this intensity. KLÍČOVÁ SLOVA: AquaLog Sázava rekonstrukce povodně rok 1714 model hydrologický povodeň historická KEYWORDS: AquaLog Sázava River flood reconstruction 1714 year hydrological model historic flood 1. ÚVOD V letošním roce uplynulo 300 let od pozoruhodného hydrometeorologického extrému, který se vyskytl na území českých zemí. Jedná se o přívalovou povodeň především v povodích horní Sázavy a Svratky na přelomu července a srpna roku 1714, s mimořádně dramatickým průběhem, rozsahem a dopady. Existují i další důvody, proč je třeba se touto událostí zabývat. Byla povodeň skutečně nejvýznamnější událostí v celém povodí Sázavy, tak jak se to jeví dnes v kontextu záznamů sázavských povodní za posledních 500 let? Do jaké míry ovlivnilo průběh povodně protržení většiny rybníků na Ždársku a Polensku? Navíc, přes mimořádný význam, nebyla této události v odborné vodohospodářské či hydrologické literatuře věnována zatím žádná samostatná publikace. V posledních dvaceti letech se nacházíme v období s vysokou četností výskytů extrémních letních povodňových událostí, a to jak z regionálních, tak i přívalových dešťů. Taková situace vede přímo ke hledání analogického období v minulosti a k zájmu o srovnatelné extrémní události. S tím je spojena ještě další otázka, zda nás může po tak katastrofálních povodních překvapit ještě výraznější extrém? Můžeme odpovědět kladně. Ano, důvodně se lze domnívat, že zjištěný historický případ povodně by takovým překvapením byl. Události na přelomu července a srpna roku 1714 Meteorologické Zprávy, 67,

4 totiž zjevně nemají obdoby ani při povodních v letech 1997, 1998, 2002, 2009, 2010 a V období zvýšené četnosti výskytu extrémních letních povodní se však zvyšuje pravděpodobnost i takového případu, jakkoliv se zdá nepravděpodobný. Cílem této studie je proto nejen tento významný případ, který má mezi povodňovými extrémy v českých zemích zvláštní místo, připomenout, ale také ho v maximální možné míře rekonstruovat, poukázat na jeho reálnost, objasnit jeho okolnosti a ukázat, za jakých podmínek se může případ opakovat. 2. PODKLADY, DATA A METODIKA Pro rekonstrukci povodňového případu bylo nutné získat zejména kvantitativní data (časové údaje o průběhu povodně, údaje o maximálních výškách hladiny, dosahu záplav), zároveň také kvalitativní data (doklady o škodách a dopadech povodně a o doprovodných jevech). Zároveň byla snaha získat kromě zcela věcných podkladů také zdroje, které sice neumožňují přímou rekonstrukci hydrologické události, jsou ale důkazem autentičnosti podání a dokreslují celkový rámec udá losti 1). Představa o rozsahu oblasti zasažené povodní vycházela i ze zmínek uvedených např. ve studiích Brázdila, Valáška (2003) a Elledera (2008). Bylo třeba provést archivní průzkum jak v oblastech, kde je povodeň spolehlivě doložená (povodí horní Sázavy a Svratky), tak na územích, kde nutně, s ohledem na kauzalitu, musela proběhnout (dolní tok Sázavy), nebo proběhnout mohla (povodí Chrudimky, Loučné, Oslavy nebo dokonce Tiché Orlice) 2). Na územích, kde byl výskyt povodně prověřován, tedy především v povodí Svratky a Sázavy, se nacházejí historické dokumenty v působnosti oblastních archivů SOA (Státní oblastní archiv) Praha (sem patří Okresní archivy Benešov, Kutná Hora a Kolín), SOA Zámrsk (SOkA Pardubice, Chrudim) a Moravského zemského archivu v Brně (SOkA Havlíčkův Brod, Žďár n. Sázavou). Přitom v úvahu připadaly osobní paměti, farní kroniky, matriky zemřelých (viz -zacatku/matriky/), nejstarší dobové tisky, případně archivy velkostatků zasažených panství a pozemkové knihy. To předpokládalo spolupráci s odbornými pracovníky uvedených archivů a muzeí (např. Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě, ve Žďáru n. Sázavou, v Jimramově atd.), historických zájmových spolků (např. Světelsko, Týnecko, Historický klub Polná) či se soukromými badateli. Podstatná část primárních zdrojů byla publikována již dříve v pracích regionálních historiků, často již hůře dostupných, někdy prakticky zapomenutých. Přes veškerou snahu se zatím nepodařilo dohledat doklady o povodni v některých oblastech, kde povodeň určitě byla (dolní části Sázavy od profilu Sázavy nad Sázavou) anebo mohla být (Doubrava, Chrudimka). Nejvýznamnějším zdrojem byly, pokud se jedná o Sázavu, paměti kantora a měšťana Jelínka z Ně meckého dnes Havlíč kova Brodu (Macek 1999) a primátora Bystřice nad Pernštejnem Ignáce Zourka (Tenora 1909), co se týká Svratky. Méně známým, avšak svým způsobem nejobsáhlejším zdro- 1 Jedná se o mimořádný počet popisů událostí spojených s osudy (záchranou, smrtí) konkrétních osob. Většina takových úryvků (Krátké popsání, Annales Nostri, některé matriky zemřelých) dobře dokresluje situaci, v některých případech dokonce umožňuje lépe pochopit popis výšky vodní hladiny, popsaný jinde. 2 Lze oprávněně předpokládat rozvodnění toků pramenících ve Žďárských vrších, příp. v širší oblasti Českomoravské vrchoviny, navazující Svitavské a Podorlické pahorkatiny, popř. v Orlických horách. Obr. 1 Anály Augustiniánského kláštera (Annales Nostri) popisují počátek konvekční bouře v Havlíčkově Brodě a dešťový příval kolem Žďáru n. Sázavou. Fig. 1. The Annals of the Augustinian Monastery (Annales Nostri) describe the beginnings of the convective storm at Havlíčkův Brod and the torrential rain around Žďár nad Sázavou. jem informací jsou anály kláštera Augustiniánů v Havlíčkově Brodě (Annales Nostri, obr. 1) a také popis katastrofy (Krátké popsání), který přináší sled událostí ve Žďáru n. Sázavou. Komentované soupisy utonulých obsahují matriky zemřelých (Zámek Žďár n. Sázavou, Světlá n. Sázavou, Ledeč n. Sázavou, Zruč n. Sázavou a Kácov). Nejstarším dobovým tiskem (vyšel téhož roku 1714) o této extrémní povodni je kramářská píseň Novina velmi strašlivá. 2.1 Způsob zpracování Získané informace bylo potřeba interpretovat. Přitom bylo nutné položit si otázku, kam až můžeme při rekonstrukci 300 let starého historického případu povodně dojít? Nabízelo se užít klasifikace extremity (indexy 1, 2, 3), založené na relaci mezi dopady a extremitou povodně (Sturm et al. 2001). V článku jsou proto uvedeny škody podle jejich typologie, tj. zemědělské škody, škody na objektech poblíž toku, škody na obytných objektech a oběti na životech. Odhady průtoků bylo možné si dovolit s vědomím značné přibližnosti. Vzhledem k relativně podrobnému časovému popisu průběhu povodně a dosahu záplav, blízkosti vodočtu (Chlístov) a dostupnosti historických značek povodní (od r. 1845) se stal důležitý profil Havlíčkův Brod. V něm bylo myslitelné provést přibližnou rekonstrukci hydrogramu (viz metodika Elleder 2010), resp. vytvořit několik možných scénářů průběhu povodně. Na základě popsané výšky hladiny bylo možné stanovit průtočný profil a provést hydraulický odhad průtoku pomocí rychlostních vzorců. Byly využity nejstarší geodeticky konstruované mapové podklady, Stabilní katastr z 30. až 40. let 19. století. Důležité části měst, trasa řeky, vymezení nivy a lesa bylo v prostředí GIS promítnuto u vybraných míst do současného terénu. Ten byl v odůvodněných případech upraven, např. tam, kde byla změněna průtočná kapacita údolní nivy novou výstavbou a zjevnými navážkami, např. pro účely železnice (úsek Havlíčkův Brod, Zruč n. Sázavou). Situace vodohospodářských staveb se mezi roky 162 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

5 1714 až 1835 většinou příliš nezměnila. Největším problémem je tvar koryta řeky, u kterého je známá pouze jeho šířka a trasa, navíc z pozdějšího období. Byla předpokládána orientačně šířka odpovídající poměrům Stabilního katastru a hloubka odpovídající poměrům z r (PP SAZ 1933, tzn. Podélný profil Sázavy). Takto získaný terén posloužil pro interpretaci zpráv o povodni zejména ve Žďáru n. Sázavou, Přibyslavi, Pohledu, Havlíčkově Brodě, Okrouhlici, Ledči n. Sázavou, Světlé n. Sázavou, Zruči n. Sázavou a Kácově. Ve všech případech byly zpracovány příčné profily, aby bylo možné provést alespoň přibližnou rekonstrukci průtočného profilu a případně hydraulický výpočet. Přitom byly převzaty sklony hladiny z podélného profilu Sázavy z r (PP SAZ 1933). Je zřejmé, že se dá stanovit jen přibližný odhad průtoku. Na druhou stranu v případě takto extrémní povodně (maximální výška vody jeden až dva metry i výše nad Q 100 ) byla většina průtoku (jistě %) mimo koryto. Abychom prověřili reálnost získaných průtokových odhadů, bylo rozhodnuto použít hydrologický model. Pro simulace byl použit srážkoodtokový model Sacramento (SAC SMA, Sacramento Soil Moisture Accounting), který je součástí vodohospodářského modelovacího systému AquaLog (AquaLog 2013). Model Sacramento je založen na parametrizaci charakteristik půdní vlhkosti (Burnash 1995). Půdní profil je v modelu SAC SMA aproximován horní a spodní zónou, které se dále člení na část charakterizující vázanou a volnou vodu. Vázaná a volná voda tvoří dvě základní komponenty modelu SAC SMA. Bylo navrženo několik extrémních, ale reálných srážkových scénářů, zasazených do konkrétních podmínek nasycenosti povodí, a to pro červencové měsíce z let , které by mohly vést k odtokové odezvě popsané v dokumentárních zdrojích. 3. VÝSLEDKY 3.1 Výskyt povodní v roce 1714 Patrně již na jaře (datum je nejisté) proběhla povodeň v Opavě na řece Opavě (Zukal 1912). Vynecháme-li zimní události, pak první letní povodeň, zjevně přívalová, se vyskytla v povodí Svratky již 8. května (Brázdil, Valášek 2003), další opět na Svratce 12. června v Jimramově (Svoboda 1918). 20. června došlo k povodňovému přívalu v Altengottern, patrně na přítoku Unstrutu (Duryňsko). Extrémní průběh měly pak opakované přívaly 21., 22. a 23. června v Ravensburgu nedaleko Bodamského jezera (Eben 1835) 3). Současně 22. června došlo po přívalovém dešti v Lužických horách mezi Šluknovem a Mikulášovicemi 4) ke katastrofální přívalové povodni na řekách Sebnitz a Polentz 5) (Gößinger 1786). Ve stejném termínu mohla probíhat i přívalová povodeň v Jizerských horách na Kwise (Bergmann 1829) 6). O případové kauzální souvislosti se silnou explozivní erupcí Vesuvu (Scandone et al. 1993) ve stejnou dobu (15.až 30. června) 7) nelze zatím říct nic určitého. 3 Autor užil výrazu Platzregen, jednalo se tedy o lokální srážky, v jejichž důsledku byly strženy domy a mlýny v okolí. 4 Příval u kopce Hrazený vedl k obrovským materiálním a lidským ztrátám na české straně (Mikulášovice utopených) i na saském území (Sebnitz pět utopených). 5 Dějiny města Hohenstein udávají asi mylně datum 26. června. 6 Uvádějí se deště 20. až 23. července a výrazné povodně, snad jde ale o chybu, předpokládá se 20. až 23. června. 7 Od 15. do 23. června bylo zaznamenáno tryskání magmatu pod tlakem do výšky (lávová fontána), sopečný mrak dosahoval několik kilometrů vysoko ( s.uniroma3.it/italia/campania/ vesuvio/index.html). V červenci je první věrohodný záznam o přívalové povodni až ke 12. červenci ve Švýcarsku u obce La Côte (poblíž jezera Neuchâtel). O tři dny později, 15. července, se vyskytla přívalová povodeň opět v Lu žických horách, v povodí Mandavy na drobnějších tocích u Hertwigsdorfu (Eckarth 1727) a Žitavy (Peschek 1837). O dva týdny později, 31. července, došlo k přívalové povodni v okolí Žďáru n. Sázavou (povodni, které je věnován tento článek) a téhož dne v Lužických horách (již potřetí), tentokrát na Mandavě (Eckarth 1727). V týž den došlo nedaleko Thunsee ve Švýcarsku ke škodám patrně rovněž v souvislosti s povodní 8). V červenci (bez přesnějšího data) se vyskytla významná povodeň na Moravě v Postoupkách a Miňůvkách u Kroměříže (Brázdil et al. 2005) a také v jižním Bavorsku na panství kláštera Benediktbeuern (Meichelbeck 1727) 9). O tři týdny později došlo v Holštýnsku, v blízkosti dolního toku Labe, k přívalové povodni a protržení četných rybníků. Ve Francii, poblíž švýcarské hranice, v městě Delle (existuje značka povodně) došlo 6. září k přívalové povodni a z téhož dne existuje záznam o rozvodnění Juhyně a Veličky v Bělotíně (Scholz 1864). Někdy v letních měsících byly v bavorském Simbachu poničeny louky a pole u Innu velkou průtrží mračen (Groß 1863). Podobně větší počet zpráv, např. z oblasti východních Alp, povodí Váhu a Bugu, je bohužel bez data 10). Uvedený přehled se dá shrnout konstatováním, že květen až září 1714 byly měsíce, kdy se nevyskytly žádné extrémní povodně na velkých tocích (Labe, Dunaj, Rýn, Odra), ale řada často extrémních přívalových povodní na menších (Mikulášovický potok, Mandava, Juhyně, Velička, Steinbach), ale i středních tocích (patrně horní Morava, Tichá Orlice, Sázava, Svratka), a to někdy i opakovaně. 3.2 Chronologický přehled událostí 31. července až 2. srpna Průběh počasí Většina dobových primárních zdrojů pochopitelně neuvádí blíže povětrnostní podmínky, které byly příčinou povodně. Jedním z mála, kteří se vůbec zmiňují o silné bouři, se kterou byly spojeny intenzivní srážky, je kronikář F. Hammerschmid (Hammerschmid 1723) a z něj vycházející paměti měšťana Keglera (viz Bartoš 2009), který uvádí: neb celá obloha pošmourným mračnem potažena byla. Množství dešťův a lijavcův vypadlo, takže lid domejšlel se býti a při(c)házeti poslední den soudný, neb vodní oblak se strhl. Z toho mimo jiné plyne, že nejen povodeň, ale i samotná příčinná srážka byla čímsi zcela mimořádným. Také kronika Nového Města i kronika kláštera ve Žďáru hovoří o průtrži mračen jako 8 Ve Švýcarsku, nedaleko Bernu, došlo k destrukci nově zbudovaných odlehčujících štol zaústění řeky Kander do jezera Thunsee ( ), a to vlivem zvětšeného průtoku, zřejmě při povodni (Kanderdurchstich 2013). 9 Řeka Steinbach poblíž Bad-Tölz zaplavila celé údolí poblíž obce Bichl a kláštera. 10 Kromě těchto míst došlo v roce 1714 k povodním v povodí Tiché Orlice (záplava po průtrži mračen) v Dolním Předměstí, Boříkovicích, Lichkově, Mladkově a Červeném Potoce (Králíky muzeum). Časové určení chybí i pro přívaly v povodí Mury (Mürzuschlag) a v povodí Váhu (Banka u Piešťan). Pro úplnost uvádíme i povodně v povodí Bugu v Polsku a dnešní Ukrajině. Jde o velké povodně v městě Busku (u Lvova) a v Pułtusku nedaleko Varšavy ( kde opět chybí bližší údaje. Meteorologické Zprávy, 67,

6 Obr. 2 Přibližné vymezení oblasti zasažené nejvíce přívalovými srážkami (modrá plocha). Možný postup bouřky (tyrkysová, fialová šrafa, šipky), s vyznačením jádra srážkové oblasti (fialová šrafa). Vodní toky s doloženou povodní (modře), lokality s doloženou bouří (žlutý čtverec), nejvýše položené místo na příslušném toku s doloženou povodní (zelený trojúhelník), nejdůležitější škody (červený kroužek) a oblasti nad 700 m n. m. (tečkovaně). Fig. 2. Rough outline of the area most impacted by the torrential rain (in blue). Possible route of progression of the storm (turquoise, cross-hatched purple area, arrows), indicating the core area of precipitation (cross-hatched purple). Watercourses with evidenced flooding (blue), sites with evidenced storm events (yellow square), highest flood record along the given watercourse (green triangle), sites of major damage (red circle), and areas above 700 m ASL (dotted line). o příčině povodně 11). Kdy ovšem k bouři došlo a jak dlouho trvala? Důležitý časový údaj dokládá převor Severin, když hovoří o krátké bouřce nad Havlíčkovým (tehdy Německým) Brodem kolem třetí hodiny odpoledne 12). Počátek bouře u Žďáru n. Sázavou je udáván s menšími rozdíly v intervalu mezi 16 13) a 17 h 14). Podle jediné zprávy o průtrži mračen u Jimramova, bouřka zde byla nej později ve 23 h (podle odtokové odezvy) a trvala až do ranních hodin 15). Pokud se jedná o vymezení oblasti intenzivních srážek, dá se vycházet z faktu, že jádrem mělo být podle popisů okolí Žďáru n. Sázavou (viz též kap Protržené rybníky), Nového Města na Moravě a Jimramova, avšak nutně i povodí horního toku Novohradky 11 Den 31. Juli folgte dem gräßlichen Donnerwetter ein plötzlicher Wolkenbruch. (Steinbach 1783). 12 v odpoledním čase kolem třetí hodiny se v Německém Brodě ze tří stran nebe nadmíru zatáhlo mraky, do uší udeřil hlas hrozivě znějícího hromu a začal padat malý déšť. (Annales Nostri). 13 okolo hodiny 4. zpoledne hrozný příval a stržení oblakův nad řekou Sázavou okolo Polný a Žďáru (Němec, 1907, Matrix Ecclaesiae Teutobrodensi). 14 kolem půl páté odpoledne se v Čáslavském kraji strhla velká bouře (Hammerschmid, 1723). 15 takový boží dopuštění přišlo, že od večera do rána takový déšť spadl, z kteréhožto deště tak veliký povodně vznikly. Zourkova kronika (Tenora 1909). (Kronika Lu že) a Desné (Kronika Litomyšle soukromá, Annotaciones Domesticae). Plocha, kde musely vypadávat intenzivní srážky (alespoň km 2 ), je vymezena od západu po směru hodinových ručiček přibližně Havlíčkovým Brodem, oblastí kolem Žďáru n. Sázavou, Polničkou, Cikhájem, horním tokem Krounky, Desné a Svratky, dále po Jimramov, Bystřici n. Pernštejnem, Nové Město až pod Polnou a uzavírá se Havlíčkovým Brodem (obr. 2). Není bez zajímavosti, že jeden ze zdrojů naznačuje i relativně menší rozměry bouřkové oblačnosti 16). Mimořádné srážky byly podmíněny zjevně i orografií nejvyšší části Českomoravské vrchoviny Žďárských vrchů (nad 700 m n. m.). Všechny zdroje popisují neobvykle silné hromobití 17), vzácný je záznam o krupobití, zprávy o silném větru chybí Odtoková odezva Kromě popsané oblasti zasažené srážkou bylo vyvolanými povodňovými průtoky postiženo celé povodí Sázavy až 16 Skrze povstání hrozné bouřky a skutečného u Žďáru nevelkého oblaku stržení řeka Sázava u večer tak silně rozvodněna (Pamětní list původně z gymnaziálního archivu Havlíčkova Brodu uvádí Němec (1907). 17 tak hrozné hřmění následovalo, že se země třásla Zourkova kronika (Tenora 1909). 164 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

7 Tab. 1 Časový sled událostí ve dnech 31. července až 3. srpna Table 1. Timeline of events from 31 July through 3 August Datum Čas Trvání povodně Havlíčkův Brod, událost Další postižené lokality (staničení, zdroje) h Krátká bouřka (AN) 16 h Žďár n. Sázavou, (207 km): počátek bouřky (MT, H) 18 h Pomalý vzestup (P) Žďár n. Sázavou, (207 km): počátek povodně (KP) 20 h 2 h 22 h 4 h Nástup povodně (P, NS) Světlá n. Sázavou, (144 km): povodeň (MS) 23 h 5 h Jimramov: nástup povodně (PJ) 24 h 6 h Povodeň: zaplavena niva (P) Ledeč n. Sázavou, (129 km): povodeň (KL, H) h 7 h Prudký vzestup hladiny (P) Kácov, (87 km): povodeň (KK) [nepravděpodobné] 02 h 8 h Kulminace (J) 03 h 9 h Voda nesla trosky (budov (AN) 06 h 12 h Bystřice n. Pernštejnem: konec srážek (ZK) 12 h 18 h Počátek poklesu hladiny (P) h Nový, menší vzestup (P) Zruč n. Sázavou, (105 km): nalezeni utonulí (MZ) h Konec povodně (P) Zkratky pro primární a sekundární zdroje: AN: Annales Nostri, J: Jelínkova kronika (Macek 1999), H: Hammerschmid (1723), KK: Pamětní kniha Kácov, KL: Kronika Ledče (Valchář 1907), KP: Krátké popsání, MT: Matrix Ecclaesiae Teutobrodensis, MS: Matrika zemřelých Světlá n. Sázavou, MZ: Matrika zemřelých Zruč n. Sázavou, NS: Novina velmi strašlivá, PJ: Paměti Jimramova (Svoboda 1918), P: Petr (1931), ZK: Zourkova kronika (Tenora 1909). stavu máme o průběhu povodně na hlavním přítoku horní Sázavy Šlapance (podle škod ve Šlapanově a Mírovce). Většina zpráv naznačuje, že katastrofa v Havlíčkově Brodě byla výsledkem rozvodnění obou toků Sázavy i Šlapanky. Relativně podrobný popis povodně (Petr 1931) v Havlíčkově Brodě umožňuje variantní vyjádření (neupravená varianta: doslovně podle popisu a skutečnosti, že hladina poklesla až po 10 hodinách, upravená: pravděpodobnější průběh popisu události) průběhu vodních stavů pomocí hydrogramu (obr. 3). V Havlíčkově Brodě začala hladina stoupat v úterý 31. července večer (snad po 18. hodině) 24). Hlavní nápor nastal asi kolem 20 h 25), ve 24 h 26) byla již zcela zaplněna údol- po soutok s Vltavou 18), Svratka (zřejmě až od Jimramova pod Brno) 19) a přinejmenším horní části povodí Novohradky, Loučné a mimo studovanou oblast i povodí Mandavy. Hydrologická odezva byla zaznamenána na horním toku již po 18. hodině 20) (souhrn všech časových údajů je uveden v tab. 1 a na obr. 2). Vlivem prudkého přítoku vody do soustavy rybníků se během několika hodin 21), místní zdroj uvádí dokonce během několika minut (!) 22), protrhla většina velkých i malých rybníků jak na horní Sázavě, tak v povodí Stržského potoka. Pokud se jedná o Novohradku (resp. Krounku) a Desnou, časový průběh je zcela neznámý, na horní Svratce je znám jen počátek povodně ve 23 h v Jimramově 23). Pod protrženými rybníky na horní Sázavě byl průběh dramatický, škody jsou popsány v další kapitole. Zcela minimální před- H [cm] cm 0 31/7 1/8 Neupravená varianta h ( ) kulminace 15 h ( ) 18 h ( ) za átek vzestupu 12 h ( ) za átek výrazného poklesu druhá povode 2/8 3/8 4/8 Datum Upravená varianta 1714 Pr b h povodn z b ezna 1891 Obr. 3 Dvě možné varianty hydrogramu: neupravená (zeleně přerušovaně) a pravděpodobnější upravená (červeně) v Havlíčkově Brodě z 31. července až 3. srpna Hydrogram nejvýznamnější novodobé povodně v březnu r. 1891, který je z přístrojového období v povodí Sázavy k dispozici (fialově). Fig. 3. Two conceivable alternative flood hydrographs: raw data (green) and the more likely adjusted data (red), describing the situation in Havlíčkův Brod from 31 July through 3 August This is contrasted with the hydrograph for the most serious flood in modern times, which occurred in March 1891 and for which data from the Sázava catchment basin is available from the era of instrument-based hydrology (purple). 18 Tato povodeň dosáhla až do vzdálenosti šestnácti mil (120 km) a podél břehů řeky Sázavy strhla a odnesla všechna stavení, lidi, dobytek a divokou zvěř. Vzdálenost Žďár. n. Sázavou Davle je 117 km vzdušnou čarou. (Pozn.: 1 česká míle = 7,53 km) 19 Zourkova kronika Bystřice nad Pernštejnem: Veliký povodně vznikly, začnouc od Jimramova až pod Brno (Tenora 1909). 20 rozvodnění, ne tak snadno slýchané, se stalo okolo 6. hodiny večerní, (Krátké popsání). 21 voda tam přišla tak náhlá, že během doby několika hodin nastala pohroma hrozivá, (Annales Nostri). 22 In einigen Minuten auf den Stiftsgütern vier und zwanzig große und kleine Teiche zerriß, (Steinbach, 1783). 23 Zpoždění proti Žďáru n. Sázavou může být dáno dobou dotoku z horního toku, pozdějším nástupem srážek nebo z obou příčin. 24 Některé údaje čerpal Petr (1931) z primárních zdrojů, které se nepodařilo dohledat. Při přesnosti, která je u něj zjevná, jeho popisům důvěřujeme: První vzedmutí vody bylo patrno již v podvečer, voda zpočátku zvolna, potom ale rychle stoupala. 25 kostel svaté Kateřiny zatopilo té hodiny. O osmi hodinách bylo, k Světlý se to ubíralo, (Píseň velmi truchlivá). Údaj k 20 hodině lze snad interpretovat jako dobu nejprudšího vzestupu potom ale rychle stoupala, takže k půlnoci dosahovala již hrozivé výše. Zaplavila úplně břehy, rozlila se po širých lukách pod kostelem sv. Vojtěcha a počala vnikati do domků, (Petr 1931). V primárních zdrojích: voda, že až do půlnoci stoupala, (Matrix ecclaesiae teutobrodensis Němec, 1907). Meteorologické Zprávy, 67,

8 ní niva. Kolem 1. hodiny 1. srpna nastal další prudký vzestup 27) a Sázava kulminovala ve 2 h 28). Ve 3 h, tedy hodinu po kulminaci, nesla ještě množství materiálu 29), teprve po poledni, tedy 10 hodin po kulminaci, začala voda zvolna opadávat 30). Pokles trval údajně po celý den, ještě 2. srpna, tedy ve čtvrtek, byl zaznamenán nový vzestup hladin. 31) Informace, které poskytují kronikářské zdroje o Světlé n. Sázavou a Ledči n. Sázavou jsou stručnější, ale pokud jde o časy nástupu povodně, udivující až nepravděpodobné, ale přesto jsou zde uvedeny. Ve Světlé n. Sázavou byly zaznamenány škody již ve 22 h 32) (tedy asi 6 hodin po začátku). V Ledči byla zaplavena a zničena bezmála polovina města kolem 24 h 33) (8 hodin po začátku). Téměř neuvěřitelný údaj o nástupu povodně v 1 h udává zdroj v Kácově 34). Do ba, dvě až čtyři hodiny, mezi nástupem povodně ve Žďáru n. Sázavou a v Havlíčkově Brodě je při vzdálenosti 54 km krátká. Podle dříve odvozených postupových dob vodních stavů 35) lze mezi Havlíčkovým Brodem a Kácovem (vzdálenost 66 km) očekávat odstup alespoň 10 hodin (v Kácově po 8. hodině), ale podle dobového svědectví šlo jen o odstup tří hodin. Rozdíl cca 250 m, u nadmořské výšky a 120 km, vzdálenosti mezi Žďárem n. Sázavou a Kácovem by byl překonán během sedmi hodin! Na soutoku s Vltavou, pokud budou brány v úvahu teoretické hodnoty, by bylo možné očekávat nástup povodně večer 2. srpna, tedy asi po 24:00 h, a odpovídající odeznění povodně na Sázavě až 4. srpna. 3.3 Odhady kulminačních průtoků Možnost odhadovat průtoky poskytuje relativně značný počet popisů maximálních hodnot výšky vody v dokumentárních zdrojích. Prvním profilem je bývalá papírna pod Žďárským klášterem, kde hladina vystoupila do druhého patra a výšky tří sáhů (cca 540 cm) 36). Průtočný profil dosahuje při šířce údolí kolem 100 m přinejmenším 370 m 2. Další doklad pochází z Přibyslavi, kde voda zatopila dvorec proti zámku. Průtočný profil nelze přesněji doložit, ale řádově souhlasí s předchozím 37). S ohledem na minimální předpokládanou rychlost > 1 m.s 1, může se v obou případech předpokládat průtok přes 27 obyvatelé, z nichž obyvatelé nakvap se museli stěhovati. Leč k jedné hodině noční vody náhle, s úžasnou rychlostí ještě přibývalo, (Petr 1931). 28 přišla hrozná nenadálá voda, která nad paměť lidskou nebyla, a ta největší k 2. hodině na noc..., (Jelínkova kronika, Macek 1999). 29 po třetí hodině noční rozpěněné vlny s divoce kroužícími víry odnášejí bohatou kořist, urvané stromy, celé střechy i jednotlivé trámy., (Annales Nostri, Petr 1931). 30 Tato zátopa potrvala v nezměněné téměř podobě až do samého poledne, načež znenáhla opadávala, (Petr 1931). 31 Nicméně potrvala velká voda ještě i následujícího dne (2. srpna), když však voda počala povážlivě stoupati. Leč tento nový příval dlouho netrval a nových škod více nezpůsobil, (Petr 1931). 32 Okolo hodiny desáté v noci ze sedmdesáti vosmi lidí mladých a starých mimo těch, kteří se navrátili utonuli, (Matrika zemřelých Světlá n. Sázavou). 33 Přišla na město Ledeč vo půlnoci veliká povodeň, (Valchář 1907), dále viz též kap. Škody a dopady povodně. 34 sem ke Kácovu hodinu z půlnoci se přivalila, (Městská kniha Kácov). 35 Postupové doby průtoků odvozené pracovníkem HMÚ Prof. Ple chatým v 70. letech 20. století. 36 až do druhého šáru (první patro) v papírni, takměř na tři sáhy vysoko vystoupila, (Krátké popsání). 37 Voda u dvora (dvorec naproti zámku) do půl stavení vystoupila, (Půža 1914). Budova zanikla ve 20. století. 400 m 3.s 1. V Havlíčkově Brodě byla výška hladiny vyznačena na levém břehu na kostele sv. Kateřiny značkou ABC 38), na pravém břehu v Dolní ulici tzv. Bradáčem (býval na čp. 97) 39) (obr. 4). Obě značky zanikly 40). Průtočný profil je proto možné sestavit jen s použitím slovních popisů (až k domům čp. 97, čp. 153 a čp ) ), sice méně přesně 42), ale přesto s dostatečnou jistotou, aby se mohlo uvažovat o průtočné ploše alespoň m 2 (obr. 4). Hladina dostoupila na kótu 318,08 m n. m. Bpv (Systém Balt po vyrovnání) a proti místní tradici nepronikla na náměstí, ale jen do sklepů na náměstí 43). Rychlost proudění v trase kynety toku byla dle popisů značná 44). Při sklonu hladiny i = 0,001 % (odhadnut z rozdílu jezových normálů v příslušném úseku) a Manningově koeficientu drsnosti n = 0,05 % vychází celková průměrná rychlost podle rychlostního vzorce mezi 1,2 až 1,4 m.s 1, ale jistě mohla být i vyšší. Město bylo z větší části obehnáno dvojitým pásem hradeb, které za povodně mohly vytvořit pasivní zónu proudění (vyznačeno i v obr. 4). Část hradeb, asi 50 m, se zřítila, byla podemleta, a voda proudila i za jejich linií. Svědčí o tom přenesení těžké kašny proudem od hradeb až do Dolní ulice 45), což představuje asi 100 m. Koruna parkánové hradební zdi dosahuje dnes výšky cca 350 cm nad terénem (Nováčková 1968), a byla tedy teoreticky cca 50 cm nad vodní hladinou. Prakticky však voda neúplnými a povodní navíc porušenými hradebními zdmi patrně proudila 46). Při vypočítané profilové rychlosti 1,2 až 1,4 m.s 1 mohla dosáhnout kulminačního průtoku m 3.s 1, můžeme ovšem připustit i vyšší odhady průtoku. Průtočný profil se může s menší přesností rekonstruovat i ve Světlé n. Sázavou podle zmíněné výšky vody 14 lo ktů 38 V kterýmžto kostele voda uvnitř na zděch do takové výšky vy stoupila, jak znamenají litery ABC, (Pamětní list na obnovu kostela sv. Kateřiny, Němec 1907). 39 Tento Bradáč mohl být ohlasem obdobné pražské plastiky, pražského vodočtu, umístěného na klášteře Křížovníků v Praze. Historik F. Beckovský, rodák z Havlíčkova Brodu, v tomto klášteře působil a udržoval písemný kontakt se svým rodištěm, mohl být proto inspirátorem originálního značení. 40 Obě značky zanikly při úpravách domu roku 1894 a rozšíření mostu roku 1854 (Němec 1907; Petr 1931). 41 topila po celý Dolní ulici až k ouličce (roh je čp. 97, Kašparovský či Kocmanovský dům), co se k masným krámům jde a z druhé strany k Rosmarku (Dům u Radilů, čp. 77), (Jelínkova kronika, Macek 1999); Jaká byla záplava zde možno souditi z toho, že se rozlila v Dolní ulici až k domu pana Klobásy (čp. 153), (Matrix ecclaesiae teutobrodensis). 42 Výška vody v kostele sv. Kateřiny (podlaha 409,83 m n. m. Bpv.) byla cca 3,25 m: Tobiáš Buchlovský se utekl ke zmíněnému kostelu a vstoupil do chóru, a kdyby hladina vod vystoupila ještě o dva, tři palce (stál tedy na předmětu cca 150 cm vysokém), našel by v něm svůj hrob, (Annales Nostri). Je určena i výškou oltářů: v kostele (svaté Kateřiny) do půl oltáře topila obrazům nic neuškodila, Jelínkova kronika (Macek 1999). 43 vždyť voda se dostala až na náměstí, všechna sklepení v domech zalila, (Annales Nostri). 44 Voda byla všude tak ničivá, protože se valila přívalem (střemhlav) dokonce ve své rychlosti strhla i mlýnské kameny ze stržených mlýnů a jako když si mládež hraje s míčem, tak k úžasu všech přihlížejících je valila s sebou, otáčela a donesla je dosti daleko, (Annales Nostri). 45 Kašnu, která při zdi městské za domem Jana Bazlera stála i s vodou v ní prostřed Dolní ulice postavila, (Jelínkova kronika, Macek 1999). 46 Ondřej Budislavský nalezl bezpečný úkryt ve zdech (hradbách). Když se však již kolem něj kvůli prudkosti vody prolamovaly a volal o pomoc (zůstal v hradbách) jako by stál na sloupu šťastně vyvázl (Annales Nostri). 166 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

9 (8,25 m) nebo dosahu vody do patra světelského zámku 47). V Ledči n. Sázavou voda dosáhla výšky 6 loktů (3,5 m) v děkanském kostele 48). Výšky vody (1,5 až 4 m nad nejvyššími historickými případy) jsou souhrnně uvedeny v tab. 2. Přesnou výšku 11 loktů (cca 6,5 m) u místního mlýna uvádí zdroj v Kácově n. Sázavou 49). Porovnáním průtočné plochy, rychlosti a také dříve vyhodnocených historických povodní v letech 1862, 1891, 1909 a 2006, se může uvažovat průtok kolem m 3.s 1. Je proto možné předpokládat, že na středním toku Sázavy patrně nebyly vůbec, nebo nebyly výrazně rozvodněny Želivka, Blanice a další přítoky Sázavy. Největší sázavská povodeň se projevila i v Praze, kde utrpěly sklady dřeva a soli 50). Tato skutečnost svědčí již o významném a nenadálém rozvodnění Vltavy při vodním stavu nad 250 cm a průtoku nejméně m 3. s 1 (Elleder 2010). 3.4 Odhad možných příčinných srážek Byl realizován obrácený výpoč - tový postup, a to kalibrací příčinné srážky podle odhadnutého průběhu vodního stavu a průtoku v Havlíčkově Brodě. Bylo proto zvažováno několik variant možného průběhu srážek a počáteční nasycenosti povodí, které by mohly způsobit odpovídající hydrologickou reakci. Hlavním cílem přitom nebyla snaha o podrobnou rekonstrukci příčinných srážek, pro to není dostatek informací. Cílem bylo spíše ověřit, zda podobnou událost mohly způsobit srážky, které můžeme považovat za možné. Pro scénář srážek, uvedený v tab. 3, byly zpracovány varianty simulací, které se lišily pouze různými počátečními podmínkami, které byly odvozeny z kontinuální simulace odtokového procesu pro období let Průměrná H [cm] Q-odhad Pravý b eh, dolní ulice sm rem k nám stí Vzdálenost od pomocného bodu na levém b ehu [m], Q [m 3.s -1 ] P í ný profil Hladina 1714 Obr. 4 Nahoře: Havlíčkův Brod, výška hladin historických povodní z let 1845 až 1926 a výška maximální hladiny povodně z roku 1714 zakreslené do příčného profilu Sázavy v místě silničního mostu a kostela sv. Kateřiny (foto z roku 2007) a nejstarších dochovaných značek povodní roku 1888 a roku 1891 (na pilíři vpravo). Dole: situace zaplaveného města (transparentní hnědá), oblast částečně chráněná hradbami (tečkovaně), domy vymezují dosah vody (červený rámec), objekty se značkami povodní z roku 1714 (dnes již zaniklými) nebo popisy výšek vody (červený terč). Fig. 4. Top: Havlíčkův Brod, water levels of historical floods between 1845 and 1926 and maximum level of the 1714 flood, inserted into the cross section of the Sázava river at the road bridge and St. Catherine s (photograph of 2007), where the oldest preserved high water marks (marking the floods of 1888 and 1891, respectively) are located (on the bridge pier to the right). Bottom: site map of the flooded town (transparent brown), area partially protected by ramparts (dotted line), houses delineating the farthest reach of the water (red frame), buildings with high water marks from 1714 (that no longer exist), or recorded level readings (red targets). 47 Na zámku voda vystoupila až do prvního patra, (Hammerschmid,1723). 48 Údaj 6 loktů patrně převzat z farní kroniky Ledče n. Sázavou, poprvé ho uvádí ve znění: v děkanském kostele bylo na 6 loket vody, Kostelecký, A. et al. (1937). 49 a topila 11 loket weyšky na Mleyně na faru až do spodniho pokoje přišla, (Pamětní kniha Kácov). 50 V Praze pak velká voda odplavila velké množství dřeva a beček se solí., (Hammerschmid, 1723). míra nasycení povodí byla vyjádřena jako procenta deficitu vázané vody v horní a dolní zóně modelu a je uvedena v tab. 4. Odhady srážek vycházely z ob jemu navrženého hydrogramu, který je cca 20 až 40 mil m 3. Při odtokovém součiniteli c = 0,3 by postačila na plochu území nad Havlíčkovým Brodem srážka cca 40 až 60 mm za dobu odpovídající zhruba jedné až dvěma hodinám. Scénář srážek z tab. 3 a obr. 5 počítá s průměrnou intenzitou (na celou plochu) až cca 50 mm za hodinu, resp. cca 100 mm za tři hodiny. Do předpoklá- Meteorologické Zprávy, 67,

10 Tab. 2 Přehled zjištěných hodnot výšky vody při povodni roku 1714 a jejich porovnání s jinými povodněmi. Table 2. Overview of established water levels of the 1714 flood and comparison with other flooding events. Povodí Lokalita Popis dosahu záplavy h h v r [l. ] lokty [cm] [m n. m.]* [m n. m.]* [m n. m.]* [m n. m.]* Žďár n. S. do patra papírny 51) ,3??? Přibyslav do dvorce 52) ??? Havl. Brod po dům čp ,08 410,55 410,86 410,06 Sázava Okrouhlice po zámeckou zeď > 400,4?? 399,46 Světlá n. S. do patra zámku 14? ,2 391,21? 389,29 Ledeč n. S. v kostele 6 loktů ,93? 352,63 351,14 Kácov do pokoje fary v děkanství ,50? 317,25 316,38 Krounka Luže ???? Svratka Jimramov po obecní kašnu 53)??? Poznámka: l.: výška udána v tehdy platné délkové míře, pražský loket = 59 cm. *: nadmořská výška v systému Bpv (Balt po vyrovnání). Tyto a další výšky zaměřené v letech jsou uloženy v knihovně UK, katedry fyzické geografie a geoekologie, (Dragoun 2008). daného rozmezí se hodily nejlépe varianty výpočtů s počátečním nasycením odpovídajícím stavu z let 2006, 2011, 2012 a 2013 (vyznačeno šedou barvou v tab. 4). Nejvyšší hodnoty byly získány pro varianty roku 2009 (období přívalových povodní) a Dále nebylo v numerických pokusech pokračováno a rovněž nebyla snaha přesněji se přiblížit k velmi hrubě odhadnutému průběhu vodního stavu. Nebyl zvažován ani vliv protržených cca 70 rybníků nad Havlíčkovým Brodem. Výsledky naznačují, že dosažení tak velkého kulminačního průtoku je reálné při tříhodinové výšce srážek, cca 100 mm, na celou plochu 800 km 2. Při nejvyšší hodinové intenzitě 50 mm za hodinu by postačily k dosažení enormního průtoku cca m 3.s 1. Obr. 5 Porovnání možného průběhu povodně (upravená varianta podle Petra 1931) s výpočty podle scénářů nasycenosti z let 2006 až 2013 (viz tab. 4). Fig. 5. Comparison of the possible course of events during the flood (modified scenario following Petr, 1931) with calculations based on the saturation scenarios from 2006 through 2013 (see Table 4.). 3.5 Dopady povodně a nejvýznamnější škody Protržené rybníky51)52)53) Pokud jde o počet protržených rybníků, jsou patrné rozdíly (někdy jen zdánlivé) mezi jednotlivými autory nalezených dobových zpráv. Zatímco zpráva kantora Jelínka (Macek 1999) uvádí jen mnoho rybníků se protrhlo, anály kláštera ve Žďáru n. Sázavou, uvádějí celkem 24 rybníků. Anály Žďáru n. Sázavou (Krátké popsání) hovoří o Stržském potoce a rybnících v Cikháji 54), Světnově (Stržanovský rybník) a konkrétně jmenují rybník Konventský. Na Sázavě pak uvádějí rybníky Hamerský u Polničky, Pilský a Bránský, na přítocích u Žďáru rybník Křivý, Dívka a rybník označený jako Bezmerky (snad rybník Rejznarka?), což je celkem minimálně 8 rybníků. Přesně tolik pro panství Žďár n. Sázavou uvádí praž- 51 Zaniklý mlýn Papírna, stával pod soutokem Sázavy a Stržského potoka, dochovala se jeho podoba na fotografi i, (Muzeum ve Žďáru n. Sázavou) 52 Jedná se o Panský dvorec naproti zámku. 53 druhá tak velká byla, až topila blízko kašně obecní, (Svoboda 1918). (Podle fotografi e kašny z počátku 20. století stojí na náměstí místo kašny dnes pomník padlým). 54 V současnosti jsou zde dva menší rybníky: Mlynářův rybník a rybník Myslivna. ský kronikář Hammerschmid (1723). K tomu však uvádí ještě 50 protržených rybníků na velkostatku Polná, 7 na velkostatku Pohled 55) a 6 u Mírovky. Protržených rybníků bylo tedy 71, z toho na panství Polná a Žďár n. Sázavou dojdeme k počtu 58. Proto jiný zdroj, Matrika zemřelých Kácov, která uvádí 60 protržených rybníků (směrem) na Žďár, je vlastně ve shodě s Hammerschmidem (1723). Největším problémem jsou ovšem zprávy o údajném protržení 56) rybníků Dářko u Žďáru n. Sázavou 57) a Peklo. V druhém případě je příčinou nejasností zpráva (Němec 1907): nastala průtrž mračen, která způsobila u Žďáru protržení velkého rybníka Pekla a jiných menších 55 S lokalizací protržených rybníků, kromě uvedených osmi, vzniká problém. Hloušková (1999) uvádí pro toto období v majetku kláštera Pohled rybníky Schreyber, rybník u Roušťan, pod Pfafenbergem a v Termesivách, jejich identifi kace není ale zatím jednoznačná. 56 Uvádí to ofi ciální stránky obce Sázava hist06.htm, nebo další stránky věnované památkám v ČR ( Již 20 let po jeho založení (roku 1482) došlo v srpnu roku 1501 k protržení rybníků kolem Žďáru n. Sázavou (Steinbach 1783). K protržení Velkého Dářka došlo údajně i v roce 1623 (zdroj Muzeum Žďár n. Sázavou). Potvrzuje to i následující záznam kronikáře Jelínka: 1633, 26. Januari velká voda byla zde v Brodě německém tak veliká, že ji mohl z mostu rukou dosáhnouti. Což nad paměť lidskou jest, (Macek 1999). 168 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

11 Obr. 6 Oběti na životech a lokality významnějších povodňových škod. Červeně jsou vyznačeny lokality s oběťmi na životech, černě jejich počet (číslo), žlutě další významně postižené lokality (viz tab. 5), zeleně ostatní vážněji postižené lokality, bíle významná sídla. V detailu jsou podle dobového zdroje (Krátké popsání) vyznačeny protržené rybníky (oranžově), podrobněji kap Fig. 6. Casualties and sites of large-scale flood damage. Sites marked in red reported casualties (the figure in black indicating the number of deaths), sites marked in yellow were majorly impacted (see Table 5), sites marked in green are other sites which were rather seriously affected, and white indicates major settlements. The breached fish ponds (orange) are marked in detail with targets, based on a contemporary source (i.e., the Short Description); see Chapter for an in-depth discussion. Tab. 3 Navržený scénář srážek pro model AquaLog. Table 3. Precipitation scenario proposed for use under the AquaLog model. Čas S [mm] Popis 16 h 50 Přívalový déšť, stržení rybníků kolem 17 h 25 Žďáru n. Sázavou 18 h 20 Povodeň ve Žďáru n. Sázavou 19 h h 10 Silný déšť, trval patrně až do rána 21 8 h 10 Celkem za 20 h 125 rybníků. Původní zpráva 58) ukazuje, že jde jen o lokalizaci epicentra srážek kolem rybníku (či údolí) Peklo. Existoval tedy rybník Peklo i u Žďáru? Na Vogtově mapě Čech z roku 1717 je skutečně vyznačen u Žďáru rybník Dářko jako Dářko Lac a údolí Sázavy je označeno jako Peklo Vallis, tedy údolí Peklo. Místopisné jméno Peklo existuje dodnes, což prokazuje i pojmenování bývalého panského mlýna (Pekelský) v horní části obce Sázava. Předpokládáme, že i podle současné situace zde mohl být kdysi rybník (asi Pekelský), ačkoliv o tom zatím chybí historický doklad. Je ovšem možné, že Peklo bylo jen částí údolí horního toku Sázavy, které bylo epicentrem přívalových srážek. Peklo však mohlo znamenat i pomístní název pro 58 Dobový text: Zpráva o povodni roku července na řece Sázavě. Která přišla o čtvrté hodině odpolední z průtrže mračen v okolí Žďáru u většího rybníka zvaného Peklo. (Matrix ecclaesiae teutobrodensis). Tab. 4 Použité scénáře míry nasycení pro stavy z 31. červenců z let 2006 až Table 4. Applied saturation scenarios for the date of 31 July, from 2006 through Deficit vázané vody: Horní zóna [%] Dolní zóna [%] Q max [m 3.s 1 ] lokalitu spojenou s hutnictvím železa a jedním z takových center pod Velkým Dářkem byly i hutě v Polničce. O protržení rybníků Dářka ani Pekla (ať už u Polné či Žďáru n. Sázavou) se nepodařilo najít žádnou další zprávu Oběti na životech a další škody Mezi ostatními povodněmi se případ z roku 1714 řadí v českých zemích z hlediska počtu lidských obětí k nejtragičtějším. Větší počet je doložen jen v květnu roku 1872, kdy bylo uvedeno 337 obětí, v Německu uvádí (Schmidt 2003) v přehledu nejtragičtějších povodní (vybíráme případy po roce 1500) katastrofální povodeň v Duryňsku roku 1613 (586 obětí), roku 1552 v Budyšíně ( obětí) a v roce 1785 povodeň Bobru v Krzystkowicích, tehdy Christianstadtu (200 obětí). V našem případě zmiňuje počet několika set (v úvodu) a asi nadsazený počet přes tisíc obětí (na jiném mís- Meteorologické Zprávy, 67,

12 tě) píseň Novina velmi strašlivá (1714). Sečtou-li se totiž jednotlivé doložené případy (obr. 6), dojde se k výrazně nižšímu číslu, minimálně 240 osob 59), ovšem s určitou tolerancí, že obětí bylo více. Z nich cca 50 osob je známo jménem, dalších nejméně osob bylo vodou strženo, ale zachránili se. Škody jsou uvedeny výčtem v tab. 5. Pokud se jedná o mosty, pak Vermouzek (1971) uvádí zničení krytých mostů v Černvíru a Štěpánově, jako zjištění zvláštní komise. Na Sázavě byly zničeny či poškozeny prakticky všechny mosty: most v Sázavě u Žďáru n. Sázavou (Sázava 2013), kamenný most v Pohledu (Hloušková 1999), zcela odplaven byl krytý most v Havlíčkově Brodě i v Okrouhlici (ačkoliv byl most dopředu rozebrán), zničeny byly dřevěné mosty ve Světlé n. Sázavou a v Ledči n. Sázavou (Macek 1999). Zmizely všechny mosty ve Zruči n. Sázavou, most v Pelíškově Mostě byl stržen plovoucím Chabeřickým mlýnem (Pamětní kniha Kácov). O starém mostě v Ronově n. Sázavou u Přibyslavi není zmínka. Z význačných budov byly těžce poškozeny nebo zruinovány především mlýny, na horním a středním toku Sázavy přinejmenším 14 mlýnů, z nichž poslední mlýn (pokud je zatím známo) v Ledečku nedaleko Ratají n. Sázavou (Klempera 2001). Na Svratce byly zničeny minimálně dva mlýny (Ujčov, Koroužné) a most u pily Švařec. Mlýn byl zdemolován i na Desné v Poříčí u Litomyšle. Výmluvným svědectvím jsou vyčíslené škody, které podle prvních odhadů byly na Sázavě v řádu stovek tisíc rýnských zlatých 60), např. údajně jen v Ledči n. Sázavou zl. 61). Povodeň zničila zcela špitály v Havlíčkově Brodě a ve Světlé n. Sázavou. 59 V povodí Chrudimky, na soutoku Novohradky a Krounky v Luži, je známo 11 obětí. Na horním toku Sázavy 8 až 13, možná ještě více obětí (Krátké popsání) a kolem Pohledu 6 obětí, tedy 14 až 21 osob. Kronikář Jelínek (Macek 1999) uvádí Lidí pobraných zde počítá (pokudž dobře počítáno) 80 osob, z nichž se navrátilo 11 osob (tedy 69 obětí), ve vsi Babicích pod Okrouhlicí počtli utopených a pryč vzatých 42 osob, Item v týž Světlý lidí potopených a pryč vzatých 73 osob, v městě Ledči lidí od vody vzatých a utopených 20 osob. Pokud připočítáme 5 zručských obětí (byla zachycena i těla vodou přinesená, např. strážníka od mostu z Ledče), bylo by 199 obětí v úseku Sázavy mezi soutokem se Šlapankou a Želivkou. V následujícím úseku Sázavy jsou (zatím) známy jen 2 oběti v Kácově (Městská kniha Kácov, Matrika Kácov a Svoboda 1910). Poznámka: počty utonulých mírně kolísají dle různých zdrojů a nemáme zdaleka všechny údaje. 60 škoda na sta tisíc učiněná (Jelínkova kronika, Macek 1999), Rýnské groše raženy původně Rudolfem II, rýnských stála stavba chrámu Nanebevzetí Panny Marie, nejnákladnější stavby v blízké Polné, byla postavena v letech ( cz/aktuality-zajimavosti/nej-nej-nej-z-polne-vyber-4) osob utopila, za zl. škody vzdělala, Kronika Ledče (Němec 1907). Tab. 5 Přehled význačných škod v povodí Sázavy, Chrudimky, Loučné a Svratky za povodně v roce Table 5. Overview of major damages in the catchment basins of Sázava, Chrudimka, Loučná and Svratka during the 1714 flood. Povodí Lokalita Oběti Zničeno, (počet), (zdroj) Těžké škody Polnička? domy (4), (Krátké popsání) Klášter u Žďáru n. Sázavou 13/6 rybníky (8 24), mlýn, domy (2), (Krátké popsání) Sázava Žďár n. Sázavou? mlýn (1), domy (5), (Krátké popsání) Sázava u Žďáru n. Sázavou? most, mlýny (2) 65) Pohled 6 most, rybníky (7), pivovar 66) mlýny (3) Šlapanka Šlapanov? mlýn (Macek 1999) Mírovka? rybníky (6) 67) Havl. Brod 69/10 most, mlýny (5), domy (33), špitál 68), zvonice domy (49), hradby Okrouhlice most, domy (6), (Petr 1931), (Hammerschmid,1723) mlýn Babice 42/2 domy (mimo 3 vše), (Jelínkova kr., Macek 1999) Dobrá 2/2 mlýn, (Matrika o zemřelých Světlá) Světlá n. S. 73/10 mlýn, most, špitál, pivovar, celá čtvrť 69) zámek Sázava Ledeč n. S. 20/20 mlýn, most, (polovina města) 70) domy (86) Chřenovice 5 mlýn, (Kronika Ledče, Valchář 1907) Zruč. n. S. 5/5 mlýny, mosty, domy (5) 71) Chabeřice? mlýn (Kniha pamětní Kácov) Kácov 2/1 valcha, pila, dům převozníka 72) Pelíškův Most? most, (Kniha pamětní Kácov) Ledečko? mlýn, (Klempera 2001) Novohradka Luže* 11 most (1) 73), domy (6) 74) (Kronika Luže) Desná** Poříčí u Lit.? Mlýn 75) (Kronika Litomyšle, soukromá) Jimramov? Mosty (3), domy, (Svoboda 1918) Koroužné? Mlýn (Brázdil, Valášek 2003) Svratka Štěpánov n. Svratkou? Most (Vermouzek 1971) Ujčov? Mlýn (Brázdil, Valášek 2003) Černvír? Most (Vermouzek 1971) Oběti: počet obětí na životech / počet identifikovaných a pohřbených podle matriky o zemřelých. * Luže pod soutokem Krounky a Novohradky. ** Desná, přítok Loučné u Litomyšle.? není známo Pokud se jedná o obytné domy, např. ve Žďáru n. Sázavou bylo z 10 zdevastovaných domů v Podskalí, 5 zcela přemístěno 62), kromě toho byly zpustošeny zřejmě další význačné budovy 63). V Havlíčkově Brodě na předměstí (mimo hradby) zcela zmizelo 30 domů, 8 zbylo v troskách, ve vnitřním městě bylo zdemolováno dalších 49 domů 64), ve Světlé n. Sázavou bylo zničeno celé předměstí Pách (24 domů), v Ledči n. Sázavou byla zpustošena polovina (86) městských domů (Macek 1999). Z kostelů byl poškozen zejména kostel sv. Kateřiny v Havlíčkově Brodě, jeho dřevěná zvonice i se zvonem byla zachycena v Okrouhlici, zcela zdevastován byl kostel sv. Petra a Pavla v Ledči n. Sázavou. Doklady o protržení jezů jsou jen z Mírovky, nepochybně došlo i k morfologickým změnám, které ovšem v prozatím zjištěných zdrojích popsány nejsou. Obecně jsou zmiňovány silné nánosy štěrku a bahna, konkrétně jen v Havlíčkově Brodě. V Havlíčkově Brodě jsou uvedeny zdravotní následky ještě při vyklízení trosek (otoky 62 Zničené domky na Podskalí: Jiřík Souček (obnova po r. 1714), Tomáš Chaloupka (obnova po r. 1714), Jan Seryn (obnova 1719), Bernard Tomšů (?), Vavřín Polnický (přeložen čp. 43/44), Valentovský dům Tomáš Sklenský (přemístěn do Dolní ulice čp. 178), Václav Tůma (přemístěn na Veselskou ulici čp. 39 pod Pergou), Jiří Dvořáček (?), Dům s pressem Jan Fluchtpall (přenesen na Veselskou ulici čp. 35), Šimon Kneysl (přemístěn na Veselskou ulici čp. 42 pod Pergou), (Pozemková kniha Žďár). 63 Papírna se dvěma chaloupkami, usedlost v Dolní ulici, pravděpodobně byly poškozeny další objekty, např. mlýn Tálský, dvě stavení na Odranci, spodní konec Kovářovy ulice, panská lázeň, mlýn a dvůr Hamrmýl aj. Možná byl zničen i most vedoucí z dnešní Žižkovy do Dolní ulice a nemůžeme vyloučit i poškození kláštera. 64 Podle Stabilního katastru z r bylo v předměstí domů, za hradbami v zaplavené části cca 70 domů. Tyto přibližné údaje zároveň nepřímo potvrzují správnost vymezení zatopeného území. 170 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

13 a boláky z bahna). Některé novostavby, které nahradily stržené stavby, dodnes existují (např. most v Černvíře z r. 1718, nebo Nové Město ve Světlé n. Sázavou, vzniklé podle tradice přemístěním zničeného předměstí Pách). 65)66)67)68)69)70)71) Při odhadu extremity povodně podle dopadů se dá s jisto tou hovořit o nejvyšším stupni extremity 3 povodně (Sturm 2001). V úseku Sázavy mezi soutokem se Šlapankou a Želivkou i o mimořádném stupni 4 (Elleder 2010). S takovým odhadem extremity korespondují i zprávy o výjimečnosti této povodně, která byla mimo jakékoliv historické porovnání. 72)73)74)75) DISKUSE Jak se jeví povodeň při porovnání s dalšími velkými přívalovými povodněmi? Srovnáním s přívalovou povodní v povodí Berounky a Blšanky v roce 1872 vychází, že se jedná v mnohém o srovnatelné případy, a to jak z hlediska zasažené plochy, z hlediska počtu obětí, z hlediska dostupných odhadnutých průtoků, tak z pohledu počtu protržených rybníků. Předložené odhady průtoků Sázavy jsou násobky platných hodnot Q 100, je to však reálné? Odhadnutý průtok ve Žďáru n. Sázavou byl přibližně m 3.s 1, což při ploše povodí 132 km 2 reprezentuje specifický odtok cca 2 3 m 3.s 1. km 2 a zároveň šesti až osminásobek Q 100 (Q 100 = 52 m 3.s 1 ). Pro Havlíčkův Brod 76) byl odhadnut průtok m 3. s 1, což při ploše povodí 795 km 2 odpovídá specifickému průtoku 1 až 1,4 m 3.s 1. km 2 a čtyřnásobku stávající hodnoty Q 100 (Q 100 = 255 m 3.s 1 ). Výjimečnost odhadnutého průtoku je zřejmá porovnáním 65 Horní Sázava, Janáčkův mlýn, zničen splav ( a dolní Sázava, Špilarův mlýn ( 66 se protrhlo sedm rybníků, tři mlýny byly ošklivě poničeny. Voda odnesla sladovnu, pivovar, tři chalupy a dům řemeslníka. Utopilo se šest osob a na loukách a polích byly způsobeny nesmírné škody, (překlad z latiny), (Hammerschmid 1723). 67 U Mírovky bylo protrženo šest rybníků, škaredě pobořen mlýn a voda do základů strhla a odnesla splavy a dvě chalupy,(překlad z latiny), (Hammerschmid 1723). 68 na dolním předměstí vezmouc celý most krytý, domův nad mostem i za mostem i s lidmi jako by umetl 33 domů, na předměstí zbořených zůstalo o 8 domů, v městě zbořených a podemletých od vody 79 domů, mlejnův při městě zbořených většinou a dílem 5 (Jelínkova kronika, Macek 1999). Podemletých od vody 49 uvádí (Němec 1907). 69 panský statek, dobytek, pivovar, mlýn, most a mnoho domů... (překlad z latiny), (Hammerschmid 1723) 70 půl města až po střechy zatopila, kolik lidí z gruntu i s lidmi pryč vzala přes 35 osob utopila, za zl. škody vzdělala, z pamětní knihy Ledče n. Sázavou (Valchář 1907). Matrika o zemřelých uvádí 20 utopených, Jelínek (Macek 1999) 22 osob utopených. 71 tu velikou povodeň řeky Sázavy, která z gruntu pět domů v Městyss(i) Zruči vzala a mnohých jiných sbořila (dál výčet pohřbených obětí), (Matrika zemřelých Zruč). 72 chalupu přívozného, valchu s pilou pryč vzala, též ten silný a dosti vysoký Pelíšků most, když plaval v celosti Chabreský mlejn (Chabeřický mlýn) porazil, (Pamětní kniha Kácov). 73 Údaje o částkách řemeslníkům od vytahování dříví, co jest voda z mostu roznesla z rozličných míst od svážení mostu, od vyzdvihnutí téhož mostu a mnohých dalších pracích, (Registra Luže). 74 domů dílem naprosto stržených a odnešených, dílem pobořených počítalo se šest, než i žel jedenácte lidských životů při té spoustě zahynulo (Kronika Luže ). 75 Toho léta dne 30. (sic!) července přišla veliká povodeň, tak že stavení brala, v Poříčí vzala jeden mlejn a jednu chalupu (Kronika Litomyšle soukromá). 76 Hodnoty plochy a průtoku se vztahují k profi lu pod soutokem se Šlapankou, tedy ke stanici Chlístov. s horským povodím Jizery za extrémních letních povodní z let 1888, 1897 a V těchto letech byly ve stanicích Vilémov (P = 146 km 2 ) a Železný Brod (P = 791 km 2 ), zaznamenány průtoky cca 330 až 340, resp. 650 až 700 m 3.s 1. Nabízí se také srovnání výsledků pro Havlíčkův Brod i povodňově zasaženou oblast Brd. Pro kulminaci v květnu roku 1872, při ještě menší ploše povodí (P = 620 km 2 ), byl odhadnut průtok Litavky v Berouně na m 3.s 1 (Kašpárek 1984). Poprvé jsme se pokusili využít pro naše území u historické povodně hydrologický model pro odhad příčinných srážek. Podobný postup je u historických případů užíván častěji ve Španělsku (Barriendos et al. 2014). Příkladem je rekonstrukce přívalových povodní na přítocích řeky Segre 23. září roku 1874, které přinesly nejen průtoková maxima, ale i odhady příčinných srážek (Ballasch 2010). U navržených srážkových scénářů, které byly ověřovány modelem AquaLog, je možné v našich podmínkách srovnání s extrémními povodněmi z let 1872, 1925 a Např. v květnu roku 1872 byly zaznamenány úhrny přes 200 mm za hodinu, v roce 1987, v případě Jílovského potoka 150 mm za hodinu, šlo ovšem o jednotlivé stanice. Zde se nabízí porovnání s hodnotami odvozených pravděpodobných maximálních srážek (PMP) pro naše území (Řezáčová et al. 2001). Problémem zatím je, že tyto srážky jsou bodové, v našem případě musíme zohlednit i celkovou zasaženou plochu, tak jako v manuálu WMO (WMO 2009). Je vůbec možné, aby v našich podmínkách byla plocha cca 700 až 800 km 2 zasažena srážkou 50 mm za hodinu, resp. 75 mm za dvě hodiny? Kupříkladu Kocourek et al. (1926) uvádějí při přívalové povodni z 12. srpna roku 1925 souvislou plochu přes km 2 zasaženou srážkou cca 80 mm, přitom celá situace se odehrála v průběhu jedné hodiny. Možné to tedy je. 4. ZÁVĚR Cílem této studie bylo připomenout mimořádně tragickou a důležitou událost v našich povodňových dějinách. S ohledem na prozatím dostupné podklady byla snaha v maximální míře objasnit okolnosti této události. Ta se jeví poněkud jinak než před započetím přípravy článku, přibližně v létě roku 2013, tedy po červnové mimořádně extrémní letní povodni, která zasáhla i dolní tok Sázavy. Bylo jasné, že šlo o největší povodeň na Sázavě, která předčila všechny letní i zimní povodňové případy. Z poměrně podrobných popisů výšky vody byly získány hrubé odhady průtočných množství, která na horní Sázavě představovala cca 3 až 4násobek hodnot Q 100. Doklady o výškách vody, o škodách a ztrátách na životech jsou ve vzájemné relaci, a jen těžko by je bylo možné zpochybnit, pochybnosti jsou jen o zaznamenaných časech a z nich plynoucích postupových dobách povodně. Nejzajímavějším výsledkem jsou pravděpodobné scénáře získané využitím modelu AquaLog. Ty totiž ukazují událost v mnohem pravděpodobnějším světle. Pro dosažení tak významného průtoku by mohly stačit srážkové úhrny, které by po dobu cca dvou až tří hodin a na ploše cca 800 km 2 dosáhly celkového úhrnu 100 mm. K takové situaci lze najít, pokud jde o srážky, historickou analogii např. u přívalových povodní v roce V povodí Sázavy jsou významné letní povodně méně obvyklé, než v případě Berounky, Jizery či dolní Otavy. Povodeň z roku 1714 byla ovšem mimořádná i v mnohem širším kontextu. V porovnání se Sázavou bylo věnováno málo prostoru Svratce a ostatním tokům, které byly zasaženy rovněž velmi intenzivně, přesto poněkud méně než Sázava. Nedá se tvrdit, že touto prací je povodeň z července roku 1714 dokonale popsaná. Právě naopak, bude třeba se o ni dále intenzivně zajímat. Meteorologické Zprávy, 67,

14 Poděkování Poděkování patří především panu PhDr. Mackovi ze SOkA v Havlíčkově Brodě za pomoc ať již se jedná o archivní materiály, tak o místopisné znalosti a rady, panu Františku Procházkovi z Kácova, paní Jiřině Janatové ze Zruče n. Sázavou za poskytnutí výňatku z farní kroniky a beletristického zpracování událostí za povodně, panu Mgr. Jiřímu Kubovi a Bc. Michalovi Severovi ze SOA v Zámrsku za transkripci matrik zemřelých, paní Miroslavě Procházkové za místopisné údaje z Jimramova (Klub rodáků Jimramov), panu Hynku Jurmanovi (ze Štěpánova nad Svratkou), panu Karlu Coufalovi z Vlastivědného spolku Světelsko ve Světlé n. Sázavou, panu Danielovi Povolnému z Vlastivědného klubu Týnecko a paní Mgr. Heleně Hlouškové ze SOA Praha (za pomoc při pátrání po škodách na panství kláštera v Pohledu), panu Mgr. Filipu Plašilovi z MÚ Brno (Klub za historickou Polnou), panu Milanu Štědrovi z Informačního centra v Sázavě n. Sázavou, panu Ivo Šulcovi ze SOkA Chrudim, Dr. Mathiasi Deutschovi z Univerzity Göttingen, RNDr. Marianu Melovi, Ph.D. z University Komenského v Bratislavě, Dr. Oliveru Böhmovi z Univerzity v Augsburgu, panu Vladimíru Cisárovi, řediteli Muzea Bystřicka v Bystřici nad Pernštejnem, panu Jiřímu Málkovi z Muzea v Chotěboři, Muzeu v Hlinsku, panu Knapkovi z Muzea v Havlíčkově Brodě, paní Janě Lebedové a Mgr. Vojtěchu Vaňkovi, Ph.D a PhDr. Janě Vaněčkové ze SOkA Kutná Hora, řediteli SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, Mgr. Oldřichu Pakostovi a autorovi historické studie o povodních v Litomyšli PhDr. Milanu Skřivánkovi, řediteli Muzea v Králíkách Mgr. Michalu Kosovi a panu Liboru Akslerovi. Poděkování rovněž patří studentce Filosofické fakulty UK Kateřině Polákové za transkripci materiálů k povodním v Litomyšli. Za překlady latinských textů patří poděkování doc. PhDr. Luboru Kysučanovi, Ph.D z Univerzity Palackého v Olomouci. Podíl spoluautorů J. Munzara a S. Ondráčka byl realizován v rámci podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i. (RVO: ). Vysvětlení některých zkratek SOA: Státní oblastní archiv (struktura odpovídá dnešním krajům) MZA: Moravský zemský archiv v Brně (spadají pod něj zavedením kraje i některé SOkA v Čechách, tedy i podstatná část povodí horní Sázavy) SOkA: Státní okresní archiv PMP: Probable Maximum Precipitation (podle manuálu WMO (WMO-No.1045): maximální meteorologicky možný srážkový úhrn pro oblast dané velikosti a dané geografické polohy, pro danou dobu během roku a pro dané trvání srážkové události. Literatura BALASCH, J. C., RUIZ-BELLET, J. L., TUSET, J. MARTIN DE OLIVA, J., 2010 Reconstruction of the 1874 Santa Tecla s rainstorm in Western Catalonia (NE Spain) from flood marks and historical accounts, Nat. Hazards Earth Syst. Sci., 10, s BARRIENDOS, M., RUIZ-BELLET, J. L., TUSET, J., MAZÓN, J., BALASCH, J. C. et al., The Prediflood database of historical floods in Catalonia (NE Iberian Peninsula) AD , and its potential applications in flood analysis, Hydrol. Earth Syst. Sci., 11, s , in print. BARTOŠ, M. (ed.), Paměti Vojtěcha Keglera aneb některé notata Královského horního a svobodného města Hory Kutné sepsaná od Vojtěcha Keglera. Kutná Hora: Nakladatelství Kuttna, 188 s. BERGMANN, J. G., Beschreibung und Geschichte der Stadt Friedberg am Queis, Hirschberg, 712 s. BRÁZDIL, R., DOBROVOLNÝ, P., ELLEDER, L., KAKOS, V., KOTYZA, O. et al., Historické a současné povodně v České republice, Brno: MU a Praha: ČHMÚ. 370 s. BRÁZDIL, R., VALÁŠEK, H., Use of historic data in studying damage due to natural disasters at the domain of Pernštejn in the period and as a source of information for the study of meteorological and hydrological extremes. Meteorologický časopis, roč. 6, č.1, s BURNASH, R. J. C., The NWS River Forecasting System-Catchment modelling. SINGH, V. P. Computer Models of Watershed Hydrology, Water Resources Publications, s DRAGOUN, Z., Geodetické a kartografické práce provedené v roce 2007 na Sázavě v rámci řešené části historické povodně na Sázavě. Příloha ke zprávě: Zaměření situace a povodňových značek podél Sázavy z r , Praha. (nestránkováno). EBEL, J. G., Versuch einer Geschichte der Stadt Ravensburg von Anbeginn bis auf die heutigen Tage, 2. Band, Ravensburg, Gradmann. 682 s. ECKARTH, G. T., Chronica Oder Historische Be schrei bung des Dorffes Herwigsdorff, Herwigsdorff, Eckarth, 127 s. ELLEDER, L., Analýza historických povodní na Sázavě. In: Langhammer, J., ed.: Údolní niva jako prostor ovlivňující průběh a následky povodní. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, s ELLEDER, L., Využitelnost proxydat v hydrologii: rekonstrukce řady kulminačních průtoků Vltavy v Praze pro období Disertační práce. Praha: PřF UK. 150 s. GROSS, J., Simbacham Inn und Umgebung In: Zwölfter Jahresbericht des historischen Vereins von der Niederbayern pro 1863, s GÖSSINGER, W. L., Geschichte und Beschreibung des Chursächsischen Amts Hohnstein mit Lohmen insbesondere der unter diese Amt gehörigen Stadt Sebnitz, Carl Craz, Freiberg. 120 s. HAMMERSCHMID, J. F., Prodromus Gloriae Pragenae etc. Vetero-Pragae, Typis et impensis Wolfgangi Wickart. Cap. XVII, 700 s. HLOUŠKOVÁ, H., Z historie kláštera v Pohledu. In: Havlíčko brodsko, sv. 15, Havlíčkův Brod: Muzeum a SOkA, s KAŠPÁREK, L., O povodních z let 1872 a 1981 na Li - tavce a jejich významu pro odhad N letých průtoků. In: Práce a studie ČHMÚ, sv. 7, Praha: ČHMÚ. 56 s. KLEMPERA, J., Vodní mlýny v Čechách II. Praha: Libri. 195 s. KOCOUREK, F., NOVOTNÝ, J., DEJMEK, J., Katastrofální déšť a povodně dne 11. srpna Sborník prací a studií hydrologických, č. 2. Praha. 25 s. KOPŘIWA, J., Geschichte der Stadtgemeinde Neustadt in Mähren. In: Schriften der historisch-statistischen Sektion der k.k. mähr. schles. Gesellschaft, Band IX, Brünn: Gedruckt bei Rudolf Rohrers Erben, s KOSTELECKÝ, A., KRAJÍČEK, J., JAKUBEC, J.,1937. Velké živelní pohromy v Ledči n. S., Hasičská stráž (Zvláštní číslo), roč. 1, č. 10, s MACEK, L. (ed.), Paměti kantora Jelínka. In: Havlíč kobrodsko, sv. 15, Havlíčkův Brod: Muzeum a SOkA, s MEICHELBECK, K., 1752 Chronicon Benedicto Buranum..., Klášter st. Kassian, StadtamHof bei Regensburg, 282 s. 172 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

15 NĚMEC, J., Zprávy o povodni na horní Sázavě dne 31. července Čáslavský kraj, roč. I, č. 7 8, s NOVÁČKOVÁ, Sanace hradebních zdí a bašt, Technická zpráva, Interprojekt, Brno, 8 s. PESCHECK, CH. A., Handbuch der Geschichte von Zittau, Zittau, 928 s. PETR, F., Povodeň v Německém Brodě r In: XI. Zprávy městského musea v Německém Brodě ( ). Německý Brod: Kuratorium městského musea, s PLEVA, F., Ledeč n. S., dějiny města. Město Ledeč nad Sázavou. 172 s. PP SAZ, Podélný profil Sázavy od Německého Brodu po Ústí. In: Podélné a příčné profily československých řek. Sešit 7. Praha: Státní ústav hydrologický T. G. M. PŮŽA, F., Kronika Přibyslavská. Přibyslav: Spo le čenstvo různých živností. 408 s. RIECHEL, G., Chronik von Großengottern. Ausvergangener Zeit, den Ort Großengottern und seine Umgegend betreffend, Reihe: Aus dem Unstruttale, Heft 12, Langensalza, 1904, 60 s. ŘEZÁČOVÁ, D., SOKOL, Z., PEŠICE, P., De ter mi ni s- tické a statistické odhady pravděpodobné maximální srážky pro území České republiky. In: Vývoj metod pro odhad extrémních povodní. Praha: Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost s SCANDONE, R., GIACOMELLI, L., GASPARINI, P., Mount Vesuvius: 2000 years of volcanological observations. Journal of Volcanology and Geothermal Research, 58, s SCHMIDT, M., Hochwasser und Hochwasserschutz in der Historie und Umweltdiskussionen heute In: Ohlig, Ch.: Schriften der Deutschen Wasserhistorischen Gesselschaft, B. 2, Wasserhistorische Forschungen Schwerpunkt Antike, s SCHOLZ, L., Památky města Hranic ku stoleté slavnosti posvěcení farního chrámu Páně 24. června Hranice na Moravě. 65 s. STEINBACH, O., Diplomatische Sammlung historischer Merkwürdigkeiten aus dem Archive des gräflichen Cisterzienser Stifts Saar in Mähren. Prag, Wien, Leipzig: Schönfeld. 344 s. STURM, K., GLASER, R., JACOBEIT, J., DEUTSCH, M., BRÁZDIL, R. et al., 2001.Hochwasser in Mitteleuropa seit 1500 und ihre Beziehung zur atmosphärischen Zirkulation. Petermanns Geographische Mitteilungen, H. 6, s SVOBODA, G. V., Kácov (II. část). Sborník historického kroužku, XI, č. 3 4, s SVOBODA, J. F., 1918, Z pamětí měst. Jimramova. Selský archiv, roč. 11, č. 3 4, s , roč. 12, č. 3, s , č. 4, s TENORA, J., Z pamětí města Bystřice nad Pernštýnem. Brno: Benediktinská knihtiskárna. 209 s. VALCHÁŘ, J., Živelní pohromy v Ledči n. Sáz. v XVII. a XVII věku. Čáslavský kraj, roč. I, č. 5, s. 88. VERMOUZEK, R., Kryté mosty v povodí Svratky a Osla vy. Národopisné Aktuality, roč. VIII, č. 3, s VONDRUŠKA, L. (ed.), Kronika města Bystřice n. P. In: Paměti starých písmáků moravských, sv. I, Velké Meziříčí: Redakce Selského archivu, s WMO, WMO-No Manual on Estimation of Probable Maximum Precipitation (PMP), WMO, 257 s. ZUKAL, J., Paměti Opavské. Opava: Matice Opavská. 414 s. Prameny ANNALES NOSTRI: Annales Nostri Discalceato-Augustiniani ascertii, SOkA Havlíčkův Brod, Sbírka rukopisů, Kn. 1, pag ANNOTACIONES DOMESTICAE: Annotaciones Domesticae ab Anno Domini 1714 usque ad anum domini SOkA Svitavy, Gymnázium Litomyšl I, inv. č. 3, kn. 3, pag. 2. KRÁTKÉ POPSÁNÍ: Krátké popsání a spráwa odkud Zdiar swuj počatek pojal, a kterak hned od prwního založení swého stál, Archiv města Brna, fond V3, knihovna A. B. Mitrovského Hofferiana Žďár nad Sázavou. Rukopis. MATRIKA ZEMŘELÝCH LEDEČ NAD SÁZAVOU: SOA Zámrsk, Matriční kniha zemřelých Ledeč n. S., sign. 2527, fol. 379V 380R. MATRIKA ZEMŘELÝCH SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU: SOA Zámrsk, Matriční kniha zemřelých Světlá n. S: , sign. 2553, fol.: 285V. MATRIKA ZEMŘELÝCH ZRUČ N. SÁZAVOU: Matrica Ecclesiae Zručensis Babtistorum, Copulatorum, Mortuorum, Incipiens Anno 1675 Sexta MensisiJulii Sub Rectore P. Gabriele, Borosky: SOA Praha, fol MATRIKA ŽĎÁR KLÁŠTER: MZA Brno, Matrika zemřelých (klášterní), sign POZEMKOVÁ KNIHA ŽĎÁR: SOkA Žďár n. Sázavou, fond. Město Žďár, registra gruntovní , inv. č. 44, kniha č. 4. MATRIX ECCLAESIAE TEUTOBRODENSIS, Kniha mateřní všech pamětí a případností kostela hlavního Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie a jiných filiálních též sv. Vojtěcha a špitálu sv. Kateřiny, MZA Brno SOkA Havlíčkův Brod, fond. Děkanský úřad, Id. 1, kn. 2, fol NOVINA VELMI STRAŠLIVÁ: Novina velmi strašlivá, aneb pravdivé vypsání oné velmi přehrozné a veliké povodni, jakéž nebylo od kolika set let podobné 1714, Kyncl, Kutná Hora, 8 s. KRÁLÍKY MUZEUM: materiál V 23, M 71, ČvP 107. KRONIKA LITOMYŠLE SOUKROMÁ: SOkA Svitavy v L i- tomyšli, Mezifondový soubor kronik II, sign. KR 554, fol. 18a. KRONIKA LUŽE: SOkA Chrudim, AM Luže, Kniha pamětní představeného ouřadu městečka Luže , nezpracováno, č. přírůstku 68/69. PAMĚTNÍ KNIHA KÁCOV: Pamětní kniha Kácova aneb Manuál, SOkA Kutná Hora, fond Kácov, inv. č. 2, kniha 1 fol REGISTRA LUŽE: Registra na příjem a vydání peněz obecních městys Luže, založeno ode dne 15. Decembris léta 1713 až zase do dne 15. Decembris léta SOkA Chrudim, rozpracovaný fond. č. přírůstku 904/75. Internet AquaLog, Modelovací nástroje, [online], poslední úpravy 2012 [cit ]. Dostupné z WWW: aqualogic.cz/en/submit an article/60 modelovaci nastroje/57 aqualog>. Sázava, Oficiální stránky obce Sázava nad Sázavou. Do - stupné z WWW: Kanderdurchstich, Dostupné z WWW: Lektoři (Reviewers): Ing. Josef Hladný, CSc., Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Meteorologické Zprávy, 67,

16 POROVNÁNÍ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ USAZENÝCH SRÁŽEK POMOCÍ AUTOMATICKÉHO A DUVDEVANIHO ROSOMĚRU Jaroslav Fišák, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Boční II 1401, Praha 4-Spořilov, fisak@ufa.cas.cz Getu Bekere Mekonnen, katedra vodních zdrojů, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6-Suchdol Comparison of deposited precipitation amount measurement by automatic dew gauge and Duvdevani dew gauge. This study focuses on the comparison of measurement results from a Duvdevani dew gauge (D) and an automatic device (A) for deposited precipitation weight measurement, which was produced at the Institute of Atmospheric Physics in the Czech Republic. Two errors were discovered in the subjective evaluation of the deposited precipitation (dew): 1) underestimation of the number of days when dew occurred, and 2) overestimation of the deposited precipitation amount. The measured number of days when deposited precipitation occurred was lower by 27% for results D compared with results A. No significant difference was observed in the daily average of deposited precipitation for the whole sampling period (0.079/0.077 mm, A/D), but substantial differences were detected in measurements of the daily average of deposited precipitation for days when deposited precipitation occurred (0.126/0.151 mm, A/D). KLÍČOVÁ SLOVA: rosoměr srážky srážky usazené srážkový úhrn KEYWORDS: dew gauge precipitation deposited precipitation precipitation amount 1. ÚVOD Je všeobecně známo, že se rozeznávají dva druhy srážek, srážky padající (někdy nazývané též vertikální) a srážky usazené (nesprávně nazývané horizontální nebo okultní). Mezi posledně uvedené patří srážky usazené z mlhy nebo srážky vzniklé kondenzací, příp. desublimací vodní páry na porostech nebo předmětech na zemském povrchu. Zde by bylo dobré zdůraznit, že mlha je chápána v souladu s definicí (Sobíšek et al., 1993), a to z hlediska pozorovatele, pokud vodorovná dohlednost alespoň v jednom směru poklesne pod jeden km. Množství obou dvou druhů atmosférických srážek pak tvoří celkový srážkový úhrn. Zatímco úhrn padajících srážek je relativně snadno měřitelný, úhrn usazených srážek, jako je rosa, zmrzlá rosa, jinovatka (šedý mráz) a srážek usazených z mlhy, lze jen obtížně kvantifikovat. Zároveň s vodou z usazených srážek vstupují do ekosystémů i znečišťující látky, které jsou obsažené v přízemní vrstvě atmosféry. Měření množství usazených srážek se v současnosti buď neprovádí vůbec, nebo se provádí pouze výjimečně, při speciálně zaměřených projektech. Zařízením pro stanovení množství rosy, které dosud jako jediné doznalo většího rozšíření, byl tzv. Duvdevaniho rosoměr lakovaný dřevěný hranolek předepsaných rozměrů (32 5 2,5 cm), který se umísťoval v různých výškách od úrovně zastřiženého trávníku (cca pět cm) až po výšku 1,5 m (Duvdevani 1947). Množství rosy se posuzuje podle Duvdevaniho rosoměrné stupnice (Stružka 1956; Middleton and Spilhaus 1953). Rosoměrnou stupnici představuje řada fotografií rosy usazené na měrném hranolku. U každého obrázku je uvedeno odpovídající množství srážek v milimetrech. Tyto fotografie představují stupnici pro určení množství rosy od 0,025 do 0,25 mm. Stupnici tvoří 13 snímků rosy a jeden snímek rosy s deštěm bez udání množství srážek. Poslední snímek má upozornit na kombinaci padajících a usazených srážek, tyto srážky se však nemají vyhodnocovat. Jak je z uvedeného zřejmé, pomocí tohoto zařízení lze subjektivně odhadnout pouze množství rosy. Pro jiné druhy usazených srážek stupnice vytvořena nebyla. V některých statích je možné se setkat s vyčíslením úhrnů usazených srážek, především rosy. Vyčíslení jejich úhrnů se nejčastěji získává jako vedlejší produkt při určování chemického znečištění obsaženého v těchto srážkách. V tomto případě se převážně využívá manuálně obsluhovaných kolektorů, zpravidla se záchytnou plochou 1 1 m, která je pokryta teflonovou fólií. Obsluha ve stanovený čas stáhne usazené srážky stěrkou do sběrné nádoby. Vzorek je následně zvážen a chemicky analyzován. Příklady takového vyčíslení množství usazených srážek nalezneme pro některá místa ve Francii, např. u Beysense et al. (2006) a u Muselliho et al. (2002). Pro stanoviště z Chorvatska tyto údaje uvádí Muselli et al. (2002). Z centrální části Holandska lze nalézt údaje o množství usazených srážek např. u Jakobse et al. (2008). Pro Tahiti podobné údaje publikoval Clus et al. (2008). Některé údaje o množství usazených srážek ve Švédsku a Tanzanii uvádí Nilson (1996). V Indii se problematice usazených srážek věnovali Singh et al. (2005) a Sharan et al. (2011) a v Japonsku Chiwa et al. (2008). Nejnovější publikované údaje o množství usazených srážek z území Polska jsou uvedeny ve stati v práci Galeka et al. (2012), z Maroka v Cluse et al. (2013) a Lekouche et al. (2011). Všechny uvedené příspěvky však byly zaměřené Obr. 1 Umístění Duvdevaniho a automatického rosoměru na stanici sledování transportních procesů a dynamiky půdní vlhkosti KVZ FAPPZ ČZU (A automatický rosoměr; D Duvdevaniho rosoměr). Fig. 1. Placing of Duvdevani dew gauge and automatic dew gauge at the experimental site for monitoring the transport processes and soil moisture content dynamics of the Department of Water Resources of the Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources of the Czech University of Life Sciences Prague (A automatic dew gauge; D Duvdevani dew gauge). 174 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

17 především na chemické vlastnosti vody z rosy a údaje pocházejí z krátkodobých experimentů. V žádném případě se nejednalo o systematická dlouhodobá měření. Cílem této práce bylo kvantifikovat množství usazených srážek. V žádném případě nebylo účelem shromažďování vzorků vody z usazených srážek pro jejich následnou chemickou analýzu. Současně byla snaha porovnat měření automatickým rosoměrem s prozatím jediným způsobem měření, který byl na území ČR systematicky provozován, tedy s měřením pomocí Duvdevaniho rosoměru. 2. AUTOMATICKÝ ROSOMĚR A JEHO UMÍSTĚNÍ V Ústavu fyziky atmosféry AV ČR byl sestrojen přístroj na měření hmotnosti usazených srážek (dále automatický rosoměr). Popis tohoto přístroje byl dostatečně podrobně uveden v článku Fišáka et al. (2014) a další podrobnosti lze nalézt rovněž v osvědčení o zápisu užitného vzoru Chum et al. (2011) nebo Fišák et al. (2013). Vzhledem k uvedenému se zde nebudeme zabývat technickým popisem přístroje. Omezíme se pouze na konstatování, že záchytná deska přístroje má plochu 0,2 m 2 a je při instalaci srovnána pomocí vodováhy do vodorovné polohy. Velmi podobné zařízení je ukázáno rovněž ve statích Beysense et al. (2001, 2003) nebo Muselliho et al. (2002). Toto zařízení však především slouží k odběru vzorků rosy pro chemické analýzy. Praktické provedení přístroje je ukázáno na obr. 1. Na tomto obrázku je zachycen automatický rosoměr spolu s Duvdevaniho rosoměrem při srovnávacím mě - ření na Stanici sledování transportních procesů a půdní vlhkosti Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze (katedra vodních zdrojů). Stanice leží na území univerzity v Praze-Suchdole na severoseverozápadním okraji Prahy. V okolí stanice se nalézají pokusná pole a ve vzdálenosti cca 100 m několik samostatných nízkých hospodářských budov. Na obr. 1 je vidět umístění Duvdevaniho a automatického rosoměru. Obr. 2 Porovnání výsledků měření množství usazených srážek v dubnu 2011 (D Duvdevaniho rosoměr; A automatický rosoměr). Fig. 2. Comparison of deposited precipitation measurements in April 2011 (D Duvdevani dew gauge; A automatic dew gauge). 3. METODY A MATERIÁLY Vyhodnocení množství usazených srážek proběhlo na výše uvedené stanici. Kromě automatického přístroje zde byl k dispozici Duvdevaniho rosoměr. Množství usazených srážek na Duvdevaniho rosoměru bylo vyhodnocováno každé ráno v 7 hodin aktuálního času podle Duvdevaniho rosoměrné stupnice. Množství srážek se stanovuje pouze v případě kapalných srážek (rosy). Měření množství usazených srážek prováděli studenti doktorandského studia. Na stanici nejsou prováděna standardní meteorologická pozorování. To znamená, že usazené srážky, které vznikly jako jinovatka (šedý mráz) a do příchodu pozorovatele roztály, jsou vyhodnoceny jako rosa, neboť pozorovatel hodnotí stav v okamžiku pozorování, bez znalosti vývoje v čase. Měření teploty a vlhkosti vzduchu ve výšce dvou metrů, měření dohlednosti, směru a rychlosti větru rovněž ve výšce dvou metrů, prováděná na této stanici, však nemá pozorovatel bezprostředně k dispozici, stejně jako výsledky měření automatickým rosoměrem. Neposkytnutí výsledků měření automatického rosoměru pozorovateli bylo záměrné, aby nebyl ovlivňován a nepřizpůsoboval hodnoty množství usazených srážek, stanovené podle Duvdevaniho rosoměrné stupnice, výsledkům z automatického rosoměru. Testování probíhalo 18 měsíců, od března až do srpna v roce 2011 a po celý rok Pokud situace dovolila, byly pořizovány snímky, které zachycovaly stav Duvdevaniho rosoměru, záchytné desky automatického rosoměru a blízkého trávníku. Bohužel vzhledem ke kvalitě pořízených snímků jich značnou část nelze publikovat. V průběhu roku byly na přístroji prováděny další potřebné úpravy a došlo i k přerušení napájení přístroje, jak lze vyčíst z tab. 1. Z uvedených důvodů byly upraveny datové soubory tak, aby byly k dispozici data z automatického rosoměru, Duvdevaniho rosoměru i meteorologická měření po celé srovnávací období. Výsledky jsou uvedeny v tab. 1, kde je uveden úhrn usazených srážek měřený automatickým rosoměrem (A) a stanovený pomocí Duvdevaniho rosoměru (D). Tabulka rovněž uvádí počet dnů s měřením, počet dnů s usazenými srážkami (podle A a D), úhrn usazených srážek za příslušné období podle A i D, množství usazených srážek připadající na jeden den daného období a množství usazených srážek připadající na jeden den s výskytem usazených srážek. Graf na obr. 2 ukazuje vyhodnocené výsledky měření množství usazených srážek pro jednotlivé dny měsíce dubna v roce Na obrázku je možné si povšimnout značných rozdílů ve vyhodnocení množství usazených srážek. Pozorovatel vůbec nevyhodnotil výskyt usazených srážek ve dnech 14., 17., 18., 19., 26. a 29. dubna. Ze šestnácti případů společného zaznamenání usazených srážek (A i D), pozorovatel jejich množství ve třinácti případech nadhodnotil. Ve dnech 13. a 24. dubna pozorovatel vyhodnotil výskyt usazených srážek, podle automatického přístroje se však jednalo o srážky padající, kterých vypadlo neměřitelné množství. Na obr. 3 je ukázána část záznamu množství usazených srážek podle automatického i Duvdevaniho rosoměru. Ve dvou případech výskytu usazených srážek (rosy) jsou připojeny snímky stavu záchytné desky automatického rosoměru, Duvdevaniho rosoměru a trávníku. Množství usazených srážek podle D bylo odečítáno jedenkrát denně v 7 hodin aktuálního času. Následující obr. 4 ukazuje výskyt usazených srážek v měsíci březnu v roce U třech případů výskytu usazených srážek jsou i zde uvedeny ukázky stavu záchytné desky automatického rosoměru, Meteorologické Zprávy, 67,

18 Duvdevaniho rosoměru a trávníku. Ve dvou případech se jednalo o jinovatku (šedý mráz) a v jednom případě o rosu. Na obrázku je rovněž vidět, že v případech výskytu pevných usazených srážek (jinovatky) nejsou tyto srážky podle Duvdevaniho rosoměru vyhodnoceny. Duv de vaniho rosoměrná stupnice, jak již bylo uvedeno, existuje pouze pro kapalné usazené srážky (rosu). 4. VÝSLEDKY POROVNÁNÍ MĚŘENÍ AUTOMATICKÉHO A DUVDEVANIHO ROSOMĚRU Tato část pozorování byla zaměřena pouze na období, kdy probíhalo společné měření usazených srážek pomocí automatického rosoměru (A) a Duvdevaniho rosoměru (D). Společné měření probíhalo 393 dnů. Nejsou zahrnuta následující období: leden, únor, listopad a prosinec roku 2012, neboť podle tohoto přístroje nelze vyhodnotit množství pevných usazených srážek, a září až prosinec roku 2011, kdy byly prováděny úpravy automatického zařízení, a měření bylo proto přerušeno. Dále došlo k drobnějším výpadkům měření v měsí- Obr. 3 Příklad záznamu měření usazených srážek (rosy) pomocí automatického rosoměru a Duvdevaniho rosoměru v měsíci dubnu roku Fig. 3. Example of the registration of deposited precipitation measurements by automatic dew gauge and Duvdevani dew gauge in April Tab. 1 Výsledky měření usazených srážek pomocí automatického rosoměru (A) a Duvdevaniho rosoměru (D) v testovacím období. Table 1. Results of deposited precipitation measurements by automatic dew gauge (A) and by Duvdevani dew gauge (D) during the testing period. Rok Year Měsíc Month Počet dnů měření Number of days with measurement Počet dnů s usazenými srážkami Number days with deposited precipitation Úhrn usazených srážek Deposited precipitation amount Úhrn usazených srážek za den Deposited precipitation amount per day Úhrn usazených srážek za den s usazenými srážkami Deposited precipitation amount per day with deposited precipitation [mm] [mm] [mm] A D A D A D A D III ,5 0,6 0,048 0,019 0,065 0,100 IV ,4 1,8 0,047 0,060 0,070 0, V ,2 2,3 0,071 0,074 0,100 0,115 VI ,3 1,4 0,043 0,047 0,100 0,108 VII ,0 2,1 0,065 0,068 0,105 0,150 VIII ,7 3,9 0,152 0,126 0,181 0,195 III ,6 0,9 0,084 0,029 0,153 0,150 IV ,3 1,6 0,077 0,053 0,115 0,160 V ,0 3,6 0,065 0,116 0,100 0, VI ,0 2,4 0,067 0,080 0,100 0,160 VII ,4 0,57 0,093 0,133 0,175 0,157 VIII ,5 2,0 0,109 0,087 0,167 0,167 IX ,0 1,9 0,111 0,106 0,182 0,190 X ,5 2,6 0,081 0,084 0,147 0,200 Celkem/Total ,4 27,7 Průměr/Mean ,17 2,08 0,079 0,077 0,126 0,150 max ,7 3,9 0,152 0,133 0,182 0,200 min ,3 0,6 0,043 0,019 0,065 0, Meteorologické Zprávy, 67, 2014

19 cích červenec až září roku V období společného měření se prokazatelně vyskytlo 251 dnů s usazenými srážkami, které byly zaznamenány automatickým rosoměrem. Pozorovatel na základě měření D vyhodnotil v daném období pouze 184 dnů s rosou, tedy o 67 dnů (27 %) méně. Úhrn usazených srážek za uvedené období podle A byl 30,4 mm a podle D 27,7 mm. Z uvedeného je zřejmé, že rozdíl v úhrnu usazených srážek není zanedbatelný (cca 9 %). Zároveň ale vidíme, že při jednotlivých měřeních pomocí D jsou výsledky oproti automatickým měřením nadhodnocovány. Průměrná hodnota usazených srážek naměřená A v den s usazenými srážkami je 0,12 mm, zatímco podle D 0,15 mm. Zajímavé je i porovnání úhrnu usazených srážek připadajícího na jeden den. Zde A vykázal minimum v červnu roku 2011 (0,043 mm) a maximum v srpnu téhož roku (0,152 mm). Podle D bylo dosaženo minimum v březnu roku 2011 (0,019 mm) a maximum v červenci roku 2012 (0,133 mm). Menší hodnoty extrémů usazených srážek podle D jsou způsobeny menším počtem dnů s usazenými srážkami a menším úhrnem srážek vyhodnocených touto metodou (viz výše). Při porovnání extrémních hodnot připadajících na den s výskytem usazených srážek byla u A zaznamenána minimální hodnota (0,065 mm) v březnu roku 2011 a maximální (0,182) v září roku U D byla minimální hodnota (0,100 mm) zaznamenána v březnu roku 2011 a maximální (0,200 mm) v říjnu roku U této charakteristiky si lze povšimnout vyšších hodnot extrémů v případě stanovení množství usazených srážek pomocí D. Daný stav je způsoben především nadhodnocováním denních úhrnů usazených srážek při využití Duvdevaniho rosoměru. Obr. 4 Příklad záznamu měření usazených srážek (jinovatky a rosy) pomocí automatického rosoměru a Duvdevaniho rosoměru v měsíci březnu Fig. 4. Example of the registration of deposited precipitation measurements (white frost and dew) by automatic dew gauge and Duvdevani dew gauge in March ZÁVĚR Přestože měření množství usazených srážek na stanici sledování transportních procesů a dynamiky půdní vlhkosti probíhá po relativně krátké období, výsledky jsou velmi zajímavé. Ukazuje se, že příspěvek usazených srážek k celkovému srážkovému úhrnu není zanedbatelný. Vychází-li se z tab. 1, kde pro období březen až říjen připadá na jeden kalendářní den 0,079 mm usazených srážek podle automatického přístroje a 0,077 mm podle Duvdevaniho rosoměru, pak úhrn usazených srážek za celé toto období (březen až říjen) je cca 19 mm. Pokud se vezme v úvahu, že automatický rosoměr je schopen měřit i při záporných teplotách, bude naměřené množství usazených srážek nesporně vyšší. Automatický rosoměr dává možnost měřit také množství pevných usazených srážek, jako je šedý mráz a zmrzlá rosa (alespoň v nižších nadmořských výškách). Je tak možné objektivně stanovovat množství usazených srážek v průběhu celého roku, na rozdíl od Duvdevaniho rosoměru. V nadmořských výškách, kde se vyskytuje výrazně vyšší sněhová pokrývka, by celoroční měření předpokládalo alespoň částečnou lidskou obsluhu, aby byl přístroj vždy očištěn od napadaného sněhu. U Duvdevaniho rosoměru se při vyhodnocování výrazně projevuje lidský faktor. Dochází zde i k záměně padajících srážek za usazené. Nejsou, a objektivně ani nemohou být, zaznamenány usazené srážky, které se usazují na povrchu ovlivněném padajícími srážkami, pokud padající srážky ustanou a vzniknou podmínky pro radiační ochlazování a vznik usazených srážek. Pokud existuje snaha pokročit v hodnocení mokré depozice, je potřebné postoupit dál i v kvantifikaci všech, tedy i usazených srážek. Nelze se spokojit pouze s údajem o výskytu daného jevu, případně doplněného o jeho tzv. intenzitu. Při stanovení množství usazených srážek, je nutné je brát jako jednu část srážek, bez ohledu na jejich formu. U padajících srážek se rovněž zajímáme o jejich celkový úhrn (množství vody na jeden m 2 ) a nerozlišujeme, zda srážky vypadly ve formě deště, sněžení či smíšených srážek. Jednou z možností, která by mohla napomoci rozšíření měření množství usazených srážek, je zavedení přístrojového měření, tedy nasazení automatických rosoměrů. Z výsledků porovnání je vidět, že porovnávaný automatický rosoměr pro tato měření plně vyhovuje. Meteorologické Zprávy, 67,

20 Poděkování: Tento příspěvek vznikl za podpory projektu GAČR 205/09/1918. Zároveň děkujeme katedře vodních zdrojů, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, České zemědělské univerzity v Praze za umožnění testování přístroje na jejich experimentální stanici. Literatura: BEYSENS, D., NIKOLAJEV, V., MILIMOUK, I., MUSELLI M., 2001 A Study of Dew and Frost Precipitation at Grenoble, France. In Schemenauer R. S. and Puxbaum H. (eds.): Proceedings of Second International Conference on Fog and Fog Collection. St. John's, Canada. s BEYSENS, D., MILIMOUK, I., NIKOLAYEV, V., MUSELLI, M., MARCILLAT, J., Using radiative cooling to condense atmospheric vapor: a study to improve water yield. Journal of Hydrology, Vol. 276, s BEYSENS, D., OHAYON, C., MUSELLI, M., CLUS, O., Chemical and biological characteristics of dew and rain water in an urban coastal area (Bordeaux, France). Atmospheric Environment, Vol. 40, s CHIWA, M., MIYAKE, T., KIMURA, N., SAKUGAWA, H., Organic Acids and Aldehydes in Throughfall and Dew in a Japanese Pine Forest. Journal of Environmental Quality, Vol. 37, s CLUS, O., LEKOUCH, I., MUSELLI, M., MELNYTCHOUK- -MILIMOUK, I., BEYSENS, D., Dew, fog and rain water collectors in a village of S-Morocco (Idouasskssou) Desalination and Water Treatment, Vol. 51, s CLUS, O., ORTEGA, P., MUSELLI, M., MILIMOUK, I., BEYSENS, D., Study of dew water collection in humid tropical islands. Journal of Hydrology, Vol. 361, s CLUS, O., OUAZZANI, J., MUSELLI, M., NIKOLAYEV, V.S., SHARAN, G., BEYSENS, D., Comparison of various radiation-cooled dew condensers using computational fluid dynamics. Desalination, Vol. 249, s DUVDEVANI, M. A., An optical Method of Dew Estimation. Karkur (Palestine). FIŠÁK, J., CHUM, J., VOJTA, J., BARTŮŇKOVÁ, K., Automatic Monitoring of the Amount of Deposited Precipitation. Journal of Hydrometeorology, Vol. 14, s. 670 až 676. FIŠÁK, J., CHUM, J., VOJTA, J., Interpretace měření hmotnosti usazených srážek pomocí automatického rosoměru. Meteorologické Zprávy, roč. 67, č. 5, s GALEK, G., SOBIK, M., BLAS, M., POLKOWSKA Z., CICHLA-KAMROWSKA, K., Dew Formation and Chemistry Near Motorway in Poland. Pure and Applied Geophysics, Vol. 169, s CHUM, J., VOJTA, J., FIŠÁK, J., Osvědčení o zápisu užitného vzoru číslo CZ22843U1. Úřad průmyslového vlastnictví České republiky. JACOBS, A. F. G., HEUSINKVELD, B. G., BERKOWICZ, S. M., Passivedew collection in grassland area, The Netherlands. Atmospheric Research, Vol. 87, s LEKOUCH, I., LEKOUCH, K., MUSELLI, M., MONG- RUEL, A., KABBACHI, B., BEYSENS, D., Rooftop dew, fog and rain collection in southwest Morocco and predictive dew modeling using neural network. Journal of Hydrology, Vol. 448, s LEKOUCH, I., MUSELLI, M., KABBACHI, B., OUAZZANI, J., MELNYTCHOUK-MILIMOUK, I. et al., D., Dew, fog, and rain as supplementary sources of water in south-western Morocco. Energy, Vol. 36, s MIDDLETON, W. E. AND SPILHAUS, A. F., Meteorological instruments. Toronto. MUSELLI, M., BEYSENS, D., MARCILLAT, J., MILIMOUK, I., NILSSON, T. et al., Dew water collector for potable water in Ajaccio (Corsica Island, France). Atmospheric Research, Vol. 64, s NILSSON, T., Initial experiments on dew collection in Sweden and Tanzania. Solar Energy Materials and Solar Cells, Vol. 40, s SHARAN, G., CLUS, O., SINGH, S., MUSELLI, M., BEY- SENS, D., A very large dew and rain ridge collector in the Kutch area (Gujarat, India). Journal of Hydrology, Vol. 405, s SINGH, S. P., KHARE, P., KURNARL, K. M., SRIVAS- TAVA, S. S., Chemical characterization of dew at a regional representative site of North-Central India. Atmospheric Research, Vol. 80, s STRUŽKA, V., Meteorologické přístroje a měření v přírodě. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. SOBÍŠEK, B. a kol., Meteorologický slovník výkladový a terminologický. MŽP ČR, Praha, ISBN Lektor (Reviewer) Ing. Miroslav Tesař, CSc. INFORMACE RECENZE ZEMŘEL RNDr. JAROSLAV ČERVENÝ Dne 30. října 2014 v Sušici zemřel ve věku 94 roků vý znamný český meteorolog RNDr. Jaroslav Červený. Narodil se dne 2. ledna 1920 v Tejmlově na Prachaticku v rodině řídicího učitele. V roce 1940 maturoval na reálném gymnáziu v Písku. V době německé okupace pracoval krátce v zemědělství, potom jako dělník na pile a následně až do konce války v Českomoravské zbrojovce v Brně jako technický úředník. V roce 1945 zahájil studium meteorologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V říjnu roku 1947 byl po dosažení absolutoria povolán jako poddůstojník aspirant k výkonu základní vojenské služby u Hlavní povětrnostní ústředny velitelství letectva v Praze-Kbelích, kde se v té době podílel na pokusných aerologických měřeních prováděných s kořistní válečnou radiosondážní technikou a materiálem, které na letišti ve Kbelích zanechala povětrnostní služba Luftwaffe. Počátkem roku 1948 obhájil doktorát přírodních věd, zároveň byl povýšen do hodnosti podporučíka v další službě a jmenován polním letcem pozorovatelem povětrnostního roje Hlavní povětrnostní ústředny, kde byla od prosince roku 1947 prováděna praktická výšková meteorologická měření se šesti letouny C-06 a K-65 Čáp, které byly vybaveny příslušnými meteorologickými přístroji. Koncem roku 1948 byl jmenován velitelem radiosondážního oddělení Hlavní povětrnostní ústředny. Z důvodu značného nedostatku odborného personálu na straně vojenské povětrnostní služby a rovněž nedostatku techniky a mate- 178 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

21 RNDr. Jaroslav Červený oceněný Záslužným křížem ministerstva obrany ČR při oslavách vzniku vojenské hydrometeorologické služby v listopadu Foto O. Šuvarinová riálu na straně Státního meteorologického ústavu bylo dne 1. ledna 1949 na letišti v Praze-Kbelích při Hlavní povětrnostní ústředně zřízeno společné Aerologické ústředí. Velitelem vojenské části byl ustanoven podporučík Červený, již jako voják z povolání, a vedoucím civilní části tajemník v pomocné službě technické Josef Jílek, který zároveň zastával funkci odborného přednosty celého společného aerologického pracoviště. Aerologické ústředí tehdy plnilo nejen funkci radiosondážní stanice, ale zpracovávalo i povětrnostní mapy a sestavovalo a vydávalo předpovědi počasí. Na tomto pracovišti se tak poprvé na území Československa začala pro tvorbu předpovědí počasí prakticky využívat komplexní analýza přízemních a výškových meteorologických map. V lednu roku 1951 byl RNDr. Červený ustanoven do funkce staršího meteorologa synoptického oddělení Hlavní povětrnostní ústředny a dne 16. února 1952, již v hodnosti kapitána, byl jmenován velitelem synoptického ústředí Praha-Ruzyně, které v té době společně se Státním meteorologickým ústavem působilo v podřízenosti Velitelství letectva Ministerstva národní obrany. Na základě vládního nařízení č. 96/1953 Sb. ze dne 27. listopadu 1953 byla ukončena činnost Státního meteorologického ústavu v působnosti Ministerstva národní obrany a covolní část meteorologické služby přešla do nově zřízeného Hydrometeorologického ústavu, podřízeného Ústřední správě vodního hospodářství. V té souvislosti začal major Červený vykonávat funkci náčelníka hlavního leteckého povětrnostního ústředí Velitelství letectva, které v té době sídlilo v paláci Kotva na Revoluční třídě v Praze 1 a bylo zřízeno za účelem centrálního meteorologického zabezpečení činností vojenského letectva. Náročný a kvalitativně zcela nový úkol zorganizovat systém komplexní informační a předpovědní činnosti ústředí zvládl dr. Červený úspěšně. Na pracovišti se rychle začaly zpracovávat přízemní meteorologické mapy ve čtyřech hlavních synoptických termínech a dva soubory výškových map AT 850, 700, 500, 300 hpa a RT 500/1 000 hpa. Předpovědi počasí s platností na 12 h se vydávaly 2 denně a zároveň byl prováděn nepřetržitý sběr a rozšiřování meteorologických zpráv o aktuálním počasí a operativní rozšiřování výstražných leteckých meteorologických informací. V roce 1954 byla zahájena organizace studijního oboru vojenská meteorologie při Šturmanské katedře Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého v Brně. V roce 1956 se podplukovník Červený stal vedoucím skupiny meteorologie zástupcem vedoucího katedry, na níž v té době přednášel zejména předmět synoptická meteorologie. Náplň odborných přednášek koncipoval podle učebnice S. P. Chromova Osnovy sinoptičeskoj meteorologii. V roce 1958 zajistil překlad knihy Rukovodstvo po kratkosročnym prognozam pogody, provedl její odbornou korekturu a vydal ji jako Příručku pro krátkodobou předpověď počasí díl I a II. Ještě předtím se podílel na překladu učebnice A. V. Kunice Sinoptičeskaja meteorologija, která vyšla v češtině v roce Koncem roku 1958 ukončil podplukovník Červený své působení na Vojenské technické akademii a nastoupil do funkce náčelníka oddělení povětrnostní služby Velitelství letectva a protivzdušné obrany státu (PVOS) Ministerstva národní obrany v Praze. Od 1. října 1960 zastával funkci náčelníka oddělení povětrnostní služby Velitelství 7. armády letectva a PVOS v Praze na Smíchově a od 1. října 1961 tutéž funkci na Velitelství 1. samostatného smíšeného leteckého sboru v Hradci Králové, kterou zastával až do konce roku 1964, kdy ze zdravotních důvodů odešel do zálohy. Podplukovník RNDr. Jaroslav Červený během svého vojenského života stál několikrát u zrodu nových pracovišť vojenské povětrnostní služby. Pedagogicky se podílel na výchově prvních třech běhů absolventů vysokoškolského studijního oboru vojenská meteorologie při Vojenské technické akademii v Brně. Zastával rovněž všechny nejvyšší řídicí funkce ve vojenské povětrnostní službě a zapsal se zásadním způsobem do kapitoly rozvoje meteorologie v československém vojenství v období po 2. světové válce. Po odchodu z armády nastoupil do Hydro meteo ro logického ústavu v Praze, kde pracoval jako odborný výzkumný pracovník, později jako vedoucí synoptické a letecké služby. V roce 1968 se stal náměstkem ředitele ústavu pro meteorologickou službu a v letech působil jako náměstek pro provoz. V roce 1983 odešel do důchodu, avšak v ústavu pracoval ještě další čtyři roky. Kromě plnění především organizačních povinností, které vyplývaly z jeho vedoucí funkce, příležitostně publikoval drobnější příspěvky ze svých studií, např. o vlivu teplotních podmínek na spotřebu energie v topném období (1965) nebo o charakteristice zim v sekulární klementinské řadě (1982). Zajímal se o typizaci synoptických situací (1965) a měl podíl na zpracování Katalogu povětrnostních situací pro území ČSSR (1967) s rozšířeným počtem typů oproti původní typizaci J. Brádky a kol. z roku Jeho nejvýznamnějším publikačním počinem bylo vedení početného autorského kolektivu při sepsání profilové rozsáhlé studie ČHMÚ nazvané Podnebí a vodní režim ČSSR, vydané v roce Na stáří RNDr. Červený opustil Prahu a vrátil se do rodného kraje. Věnoval se historii a myslivosti, které ho zajímaly po celý život. Čest jeho památce! Miroslav Flajšman, Karel Krška Meteorologické Zprávy, 67,

22 SJEDNOCOVÁNÍ PRŮTOKOVÝCH VELIČIN V PŘÍHRANIČNÍ OBLASTI POVODÍ ODRY Tomáš Řehánek, Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 2050/17, Praha 4, rehanek@chmi.cz Mariusz Adynkiewicz-Piragas, Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej, Państwowy Instytut Badawczy, Oddział ve Wrocławiu, ul. Parkowa 30, Wrocław Unification of discharge variables in the border area of the Oder River basin. The Czech and Polish hydrological services have cooperated together and continue to cooperate on two levels, on the one hand directly between the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ) and the Polish Institute of Meteorology and Water Management, National Research Institute (IMGW PIB), and at the same time within the framework of bilateral cooperation between the Czech Republic and the Republic of Poland in the field of water management over border waters. In this context, a working subgroup of hydrological experts has compared discharge variables at the border water stations of the Oder River basin. The extremely variable discharge measurements and the fundamental hydrological data on watercourses in this border area have gradually unified. These unified values should be used in conducting water management on the watercourses lying on the border between these two countries. KLÍČOVÁ SLOVA: údaj hydrologický charakteristika hydrologická povodí Odry KEY WORDS: Hydrological data hydrological characteristic Oder River basin 1. ÚVOD V rámci pracovní skupiny pro spolupráci v hydrologii, hydrogeologii a povodňové ochraně (HyP) na hraničních vodách mezi Českou a Polskou republikou byla ustavena pracovní podskupina expertů hydrologů pro sjednocení hydrologických charakteristik. O jejím zřízení bylo rozhodnuto na 4. jednání zmocněnců vlád ČR a PR pro spolupráci v oblasti vodního hospodářství na hraničních vodách, konaném v listopadu 2002, na základě rostoucích požadavků ze strany pracovní skupiny pro plánování vodního hospodářství na hraničních vodách, přípravu investičních záměrů a koncepcí (Skupina P) a skupiny pro úpravu hraničních vodních toků, zásobování vodou a meliorace příhraničních území na česko-polských hranicích (Skupina R). Pracovní podskupina byla ustavena a schválena na 5. jednání zmocněnců vlád v září Její první porada se však konala až v květnu 2005, kdy byly zahájeny práce na sjednocování hydrologických údajů a charakteristik v hraniční oblasti povodí Odry. Hlavním důvodem zřízení pracovní podskupiny byla potřeba sjednocení hydrologických dat na hraničních vodních tocích v rámci povodí řeky Odry, vzhledem k tomu, že každá ze stran vydávala poněkud odlišné údaje. Tento problém byl způsoben mnoha faktory, jako např. různou délkou vyhodnocovaných průtokových řad, nebo nedostatečně dlouhým obdobím s kontinuálním měřením vodních stavů u stanic na polské straně, odlišnými metodami zpracování dat atd. (Dubicki et al. 2008). Vlastním výpočtům proto nutně předcházelo časově náročné ověřování vstupních hydrologických dat. V současnosti již dochází k aktualizaci údajů a k rozšíření sjednocovaných profilů v oblasti N-letých a průměrných průtoků. Došlo rovněž ke sjednocení hodnot u tzv. malých vod. Zjištěné výsledky by měly napomoci při navrhování vodohospodářských staveb, při stanovování minimálních zůstatkových průtoků i při ostatním nakládání s vodami v hraničním pásu mezi Českou a Polskou republikou. Časový přehled postupu prací a předkládání hlavních výsledků činnosti pracovní podskupiny: 2009 odsouhlasení dlouhodobých průměrných, maximálních a N-letých průtoků pro většinu zájmových vodoměrných profilů, 2010 sjednocení dlouhodobých průměrných a N-letých průtoků pro většinu zájmových hraničních profilů, 2011 odsouhlasení dlouhodobých průměrných, maximálních a N-letých průtoků v hraničních úsecích pozorovaných vodních toků povodí Osoblahy a Lužické Nisy, 2012 zahájení sjednocování základních hydrologických údajů na hraničních tocích, na kterých provádí monitoring pouze jedna strana, 2013 sjednocení minimálních a nejmenších průměrných denních průtoků pro většinu zájmových vodoměrných i hraničních profilů, 2014 aktualizace sjednocených N-letých průtoků v prodlouženém období do roku ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ SJEDNOCENÝCH HYDROLOGICKÝCH ÚDAJŮ Zájmovou oblastí pro zpracování sjednocených hydrologických údajů byly pozorované vodní toky v hraniční oblasti povodí Odry. Do zpracování vstupovala data z hraničních řek protékajících severní částí Moravskoslezského a Olomouckého kraje a jižní částí Slezského a Opolského vojvodství, dále také data z hraničních řek, které jsou levostrannými přítoky řeky Odry ze severních částí Královéhradeckého a Libereckého kraje a jižní části Dolnoslezského vojvodství (viz obr. 1). Za hraniční profily byla považována jednak místa na vodních tocích, která státní hranice protíná (např. na řekách Bělé, Stěnavě, Lužické Nise), jednak místa, kde začíná a končí úsek vodního toku, jež tvoří státní hranici (např. na řekách Odře, Opavě, Opavici, Olši). Při zpracování bylo využito dat z 27 příhraničních vodoměrných stanic ležících jak na české, tak také na polské straně hranice. Česká vodoměrná stanice Bohumín a polská Chałupki leží velmi blízko sebe, využívají společnou měrnou křivku průtoků, a proto byly uvažovány jako jeden společný profil (viz obr. 2). Období zpracování maximálních ročních a dlouhodobých průměrných průtoků bylo voleno vždy jednotně pro daný vodní tok, či jeho úsek. Posledním rokem prvotního zpracování byl rok Při aktualizaci veličin došlo k prodloužení období do roku V první fázi bylo nutné ověřit a případně doplnit průtokové řady. Průtoky byly kontrolovány také z hlediska časové i hodnotové návaznosti v podélném úseku hraničních vodních toků. Přihlédnuto bylo i k transformačním účinkům povodňových vln, např. v povodí Osoblahy, a k hydraulickým výpočtům prováděným na polské straně v rámci projektu ISOK (Tokarczyk 2012). Nejdříve 180 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

23 Obr. 1 Umístění vodoměrných stanic použitých pro sjednocení hydrologických údajů mezi ČR a PR. Fig. 1. The situation of water stations used for unifying hydrological data between CR and PR. byly sjednoceny N-leté maximální a dlouhodobé průměrné průtoky v hraniční oblasti povodí Odry na tocích, které tvoří nebo protínají státní hranici a u nichž současně každá ze stran disponuje vlastním pozorováním. Výjimkou zůstává řeka Smědá, jejíž povodí bylo v srpnu 2010 zasaženo mimořádnou povodní a kde se doposud nepodařilo vyjasnit rozdíly ve vyhodnocených největších povodních. Vlastní zpracování prováděla každá ze stran podle svých metodických pokynů. V České republice se k odvození statistických parametrů rozdělení maximálních průtoků (průměr Q max, koeficient variace Cv max a koeficient asymetrie Cs max ) používá metoda momentů, metoda Mikro a metoda momentů logaritmicky transformovaných veličin (Procházka 1986). K extrapolaci čar překročení se používá teoretické logaritmicko-normální rozdělení pravděpodobnosti, za využití možnosti volby doby opakování historické povodně a u kratších řad pak možnosti oprav parametrů na systematické vychýlení (Novický et al. 1992). Polská strana stanovuje tzv. p-procentní průtoky za využití pravděpodobnosti překročení převážně dle Pearsonova rozdělení III. typu (Ozga-Zielińska et al. 1999). Výsledky byly vzájemně porovnávány a sjednoceny, s přihlédnutím k provozovateli vodoměrných stanic a jím používaným údajům, a případně vyrovnány vzhledem k hydrologické návaznosti údajů ze sousedních vodoměrných stanic. V případě minimálních průtoků nastávaly metodické problémy dané zejména odlišným způsobem pořizování těchto dat v obou zemích. Polská strana sice používá tzv. absolutní nejmenší průtok, avšak stanice jsou přístroji pro kontinuální záznam vodního stavu vybavovány až v posledních zhruba deseti letech. Hydrologická služba v České republice zase pracuje s nejmenšími průměrnými denními průtoky. Přistoupilo se proto k odvození a ke kontrolám nejmenších průměrných denních průtoků (Q dmin ) a minimálních průtoků (Q min ) v příhraničních vodoměrných stanicích za jednotné období let Dlouhodobé průměrné průtoky (Q a ) byly v příhraničních vodoměrných stanicích stanoveny jako aritmetické průměry z řad průměrných denních průtoků za zvolená období. Po odsouhlasení hydrologických údajů v příhraničních vodoměrných stanicích došlo k jejich přenesení do hraničních profilů vodních toků. Pro přepočet sjednocených 100letých průtoků byly na české straně využity grafy závislosti stoletých specifických odtoků (q 100 ) na plochách povodí pro jednotlivé vodní toky. Interpolace q 100 do požadovaného hraničního profilu byla vedena podle směrnice vodního toku vycházející z údajů, které jsou používány v ČR a které zohledňují dlouhodobá pozorování ve vodoměrných stanicích a fyzicko-geografické charakteristiky jednotlivých povodí. Kvantily 10, 20 a 50letých průtoků byly stanoveny na základě odhadů parametrů průměrných maximálních průtoků Q max a koeficientu variace rozdělení Cv max dle přísluš- Obr. 2 Společný profil vodoměrných stanic Bohumín a Chałupki na řece Odře. Fig. 2. Common profile of the Bohumín and Chałupki water stations on the Oder River. Meteorologické Zprávy, 67,

24 Tab. 1 Soupis zájmových hraničních profilů povodí Odry a jejich dlouhodobých průměrných průtoků. Table 1. An inventory of interest on border profiles for the Oder River basin and their long-term mean discharges. Vodní tok Profil Plocha povodí [km 2 ] Q a (SSQ) [m 3.s 1 ] Období sjednocení Bohumín/Chałupki 4 663,77 42,8 Odra nad Olší 4 720,65 43,3 pod Olší 5 832,83 56, Krzyżanowice 5 874,80 57,2 Krnov 369,11 4,12 státní hranice (Krnov) 570,86 5,52 Opava Branice 603,20 5, státní hranice (Vávrovice) 830,50 6,48 Opava 928,54 6,85 státní hranice (M. Albrechtice) 85,34 0,670 Opavice státní hranice ,02 1,32 (Chomýž) Krnov 173,27 1,37 Istebna 34,80 0,800 státní hranice (Bukovec) 56,00 1, Jablunkov 93,16 1,91 Český Těšín 384,60 7,39 Olše Cieszyn 453,50 8, státní hranice 539,57 9,27 (Darkov) pod Petrůvkou 858,37 12,3 Věřňovice 1 075,62 14, ústí do Odry 1 112,18 14,7 Zebrzydowice 114,60 1,14 Petrůvka státní hranice ,39 1,29 (D. Marklovice) Bohušov 137,98 1,02 Osoblaha nad Prudníkem 215,48 1, Racławice Śląskie 490,90 3,06 Zlaté Hory 22,93 0,350 Zlatý státní hranice 26,13 0,409 potok Jarnołtówek 36,30 0, Prudník Prudnik 134,40 1,13 státní hranice 206,64 1, státní hranice (Starostín) 59,40 0,560 Stěnava Otovice 214,07 2, státní hranice 234,79 2,23 Tlumaczów 256,20 2,44 Vidnavka Vidnava 154,24 1, Mikulovice 222,62 3,97 Bělá státní hranice 271,06 4, Glucholazy 282,90 4,93 Hrádek n. Nisou 355,30 5,52 Lužická státní hranice 376,92 5,85 Nisa Porajów 388,00 6, Oleška státní hranice 25,76 0,265 Turoszów 72,20 0, Smědá Višňová 187,86 Ostróżno 268,20 doposud nesjednoceno né databáze ČHMÚ. Na polské straně se pro přepočet hydrologických údajů z vodoměrných stanic do hraničních profilů vodních toků použila metoda interpolace příp. extrapolace (Byczkowski 1999). Pokud však nárůst plochy povodí mezi vodoměrnou stanicí a určovaným profilem téhož vodního toku nepřesáhl 5 %, byla ponechána data stanovená ve vodoměrné stanici bez jakékoliv úpravy i pro daný profil. Při přepočtu dlouhodobých průměrných průtoků, nejmenších průměrných denních průtoků a minimálních průtoků z příhraničních vodoměrných stanic do hraničních profilů se na obou stranách hranice vycházelo zejména z poměru ploch mezipovodí. Bylo to možné s ohledem na malé rozdíly v plochách povodí příhraničních vodoměrných stanic a vlastních hraničních profilů na posuzovaných vodních tocích a také s ohledem na neexistenci významnějších přítoků. V případech soutoku dvou řek v blízkosti hraničních profilů (např. Opavy s Opavicí či Osoblahy s Prudnikem) se vycházelo ze součtu průměrných průtoků stanovených v příhraničních vodoměrných stanicích obou vodních toků a následného přepočtu Q a i průměrných Q dmin a Q min v poměru ploch mezipovodí. 3. ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY A S NIMI SPOJENÉ PROBLÉMY Dobrou shodu na vodních tocích mezi příhraničními vodoměrnými stanicemi vykazují dlouhodobé průměrné a největší pozorované průtoky. Zásluhu na tom jistě má dlouhodobá dvoustranná spolupráce při společných hydrometrických měřeních a při vzájemném porovnávání a odsouhlasování průměrných a kulminačních průtoků mezi ČHMÚ a IMGW PIB. Soupis pro zpracování použitých příhraničních vodoměrných stanic a odvozovaných hraničních profilů je obsažen v tabulce 1. Pro jednotlivé vodní toky, s výjimkou doposud neodsouhlasených údajů na řece Smědé, jsou tamtéž uvedeny hodnoty sjednocených dlouhodobých průměrných průtoků, a to včetně období, ke kterým se vztahují. V tabulkách 2 a 3 jsou pro příhraniční vodoměrné stanice na řece Odře za zvolená období uvedeny maximální a N-leté průtoky, resp. minimální a nejmenší průměrné denní průtoky. 3.1 Maximální průtoky Největší pozorované průtoky, za období společná pro příhraniční vodoměrné stanice jednotlivých vodních toků, se ve většině případů vyskytly v červenci 1997, avšak na Lužické Nise, Smědé či Olešce to bylo v srpnu Rovněž na většině toku řeky Olše či na Vidnavce se jednalo o jiný výskyt. Jiná situace než u dlouhodobých průměrných a největších pozorovaných průtoků však nastává v případě N-letých, resp. p-procentních průtoků, tedy údajů, které zpracovávají obě hydrologické služby odlišným způsobem. Ačkoliv došlo po důkladné analýze vstupních dat k přiblížení výsledných hydrologických údajů, některé kvantily tzv. velkých vod v hraničním pásu na sebe ideálně nenavazují. Důvodem je odlišný způsob statistického zpracování maximálních průtoků z vodoměrných stanic. V porovnání s údaji, které poskytují pobočky ČHMÚ ze svých územních působností, jsou přesto sjednocené N-leté průtoky na většině hodnocených vodních toků téměř ve shodě. Rozdíly okolo 10 % v hodnotách 100letých průtoků jsou pouze v místě přítoku řeky Olše na české území a v hraničním profilu Zlatého potoka. Důvodem je zejména použití kratších společných řad maximálních ročních průtoků v uvedených úsecích vodních toků, než je standardně používáno v ČR. Do budoucna je očekáváno postupné přibližování k údajům poskytovaným ČHMÚ. Další problém při stanovení tzv. velkých vod vznikl v ob lastech rozlivů povodňových průtoků. Významné je to např. v dolní trati Prudniku, na soutoku Osoblahy s Prudnikem a pod tímto soutokem. Za povodní se rozlévá také řeka Smědá, a to zhruba od obce Višňová až k vodnímu dílu Niedów na polské straně. Situaci v hraničním úseku Smědé komplikuje i výsypka z povrchového dolu Turów. V uvedených úsecích řek dochází při povodni po rozlití povodňových vod do inundačních prostor k významným transformacím kulminačních průtoků, což se přirozeně projevuje také v hodnotách vyhodnocených N-letých průtoků. Česká strana 182 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

25 Tab. 2 Maximální a N-leté průtoky v příhraničních vodoměrných stanicích řeky Odry. Table 2. The maximum and N-year discharges for border water stations on the Oder River. Vodní tok Odra Vodoměrná stanice Plocha povodí [km 2 ] Q max (WWQ) [m 3.s 1 ] Datum výskytu N-leté průtoky [m 3.s 1 ] Q 10 Q 20 Q 50 Q 100 Bohumín/Chałupki 4 663, Krzyżanowice 5 874, Období sjednocení Tab. 3 Minimální a nejmenší průměrné denní průtoky v příhraničních vodoměrných stanicích řeky Odry. Table 3. The minimum and the minimum average daily discharges for border water stations on the Oder River. Vodní tok Odra Vodoměrná stanice Plocha povodí [km 2 ] Q min (NNQ) [m 3.s 1 ] Datum výskytu Průměrný Q min (SNQ) [m 3.s 1 ] Q dmin (NNQd) [m 3.s 1 ] Datum výskytu Průměrný Q dmin (SNQd) [m 3.s 1 ] Bohumín/Chałupki 4 663,77 6, ,06 6, ,3 Krzyżanowice 5 874,80 9, ,4 9, ,9 Období sjednocení se do budoucna zaměří na účelové měření povodňových průtoků v oblasti soutoku řek Osoblahy a Prudniku s cílem zdokumentování vlivu záplavového území na snížení kulminačních průtoků v podélném úseku řeky Osoblahy v hraničním pásu mezi Českou a Polskou republikou. Ke stanovení sjednocených N-letých průtoků v hraničním profilu na řece Smědé a pod soutokem Osoblahy s Prudnikem může být přistoupeno až po hydraulickém ověření průběhu největších pozorovaných povodňových vln. Pro možné budoucí odvozování hydrologických údajů do libovolných profilů hraničních vodních toků v povodí Odry byly dohodnuty tyto dva přístupy: na vodních tocích, které protínají státní hranici, budou v příhraniční oblasti při rozdílu plochy povodí do 5 % od sjednoceného hraničního profilu přijaty hodnoty N-letých průtoků sjednocené v hraničním profilu, na vodních tocích, které vytvářejí státní hranici, budou N-leté průtoky odvozovány pomocí metody interpolace mezi sjednocenými hraničními a příhraničními vodoměrnými profily. 3.2 Minimální průtoky Nejmenší průtoky za období let byly zaznamenány nejčastěji na podzim 2006, příp. 2004, i když na toku Odry, na dolní Opavě i na horním toku Olše nastaly již v pozdním létě Minima byla zaznamenávána taktéž v zimním období. V případě malých průtoků byly na české straně dohledány nejnižší hodnoty vodních stavů v jednotlivých letech a ty byly za pomoci příslušných měrných křivek převedeny na průtoky. Zjištěné hodnoty jak minimálních, tak také nejmenších průměrných denních průtoků mnohde nenavazují v podélných úsecích posuzovaných hraničních částí vodních toků. Rozdíly nastávají taktéž z hlediska doby jejich výskytů, což má v některých místech své hydrologické opodstatnění (např. jiný výskyt na Opavě a jiný na Opavici), v některých však ukazuje na určitý nesoulad ve vyhodnocování průtoků mezi institucemi na obou stranách státní hranice (např. u hraničního úseku Lužické Nisy). Část z těchto rozdílů však spadá do období před rokem 2005, kdy ještě nebyly na české straně vyhodnocovány hodinové průtoky. 4. ZÁVĚR Po několika desetiletích vzájemné spolupráce na hraničních vodách mezi Českou a Polskou republikou došlo ke sjednocení vybraných hydrologických údajů a charakteristik v rámci hraničního úseku povodí řeky Odry. Jejich poskytování pro návrhové vodohospodářské účely bude možné jen se souhlasem obou zúčastněných stran, a to prostřednictvím pracovní skupiny HyP. K aktualizaci údajů by mělo docházet po každých pěti letech, případně po výskytu mimořádné povodně. Poskytování sjednocených hydrologických údajů na nepozorovaných hraničních vodních tocích v povodí Odry bude podléhat dohodě obou zpracovatelských stran, tj. ČHMÚ na straně české a IMGW PIB na straně polské. Do budoucna zůstává otevřena zejména otázka sjednocení N-letých průtoků v hraničním úseku Lužické Nisy a Smědé, kde došlo v důsledku mimořádné povodně ze srpna 2010 k přehodnocení vstupních dat a následně ke změnám hodnot N-letých průtoků na obou stranách státní hranice. Pokračuje také snaha o vyjasnění problému týkajícího se transformace povodňových vln v dolní trati Prudniku a pod soutokem tohoto vodního toku s řekou Osoblahou. Literatura BYCZKOWSKI, A., Hydrologia. Tom II. Warszawa: Wy dawnictwo SGGW. ISBN DUBICKI, A., ADYNKIEWICZ-PIRAGAS, M., Wspólpraca na wodach granicznych w ramach Polsko Czeskiego zespolu ekspertów hydrologów grupy HyP. In: Zarządzanie Zasobami Wodnymi w dorezczu Odry, Nr Wroclaw: Wydawnictwo PZITS, s ISBN NOVICKÝ, O., KAŠPÁREK, L., KOLÁŘOVÁ, S., Hydrologická data pro návrhové účely. Světový klimatický program Voda. Praha: Nakladatelství ČHMÚ. ISBN OZGA-ZIELIŃSKA, M., BRZEZIŃSKI, J., OZGA-ZIELIŃ - SKI, B., Zasady obliczania największych przepływów rocznych o okreslonym prawdopodobieństwie przewyższenia przy projektowaniu obiektów budownictwa hydrotechnicznego. Długie ciągi pomiarowe przepływów. Materiały Badawcze, Nr. 27, Seria: Hydrologia i Oceanologia. Warszawa: IMGW, 45 s. ISSN PROCHÁZKA, M., Logaritmicko-normální rozdělení a mož nosti jeho použití v hydrologii. Vodohospodářský časopis, roč. 34, č. 3, s TOKARCZYK, T. et al., Wstępna ocena ryzyka powodziowego jako element wdrażania dyrektywy powodziowej. In: Infrastruktura i Ekologia Terenów Wiejskich, Nr. 3/III/2012, Krakow: PAN, s ISSN Lektor (Reviewer): RNDr. Zdeněk Šiftař Meteorologické Zprávy, 67,

26 SYNTHETIC SERIES OF HISTORICAL RAINS AND ITS UTILIZATION Lenka Pavlíčková, Josef Sobota, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování, Kamýcká 1176, Praha 6-Suchdol, pavlickova@fzp.czu.cz Syntetické řady historických dešťů a jejich použití. V článku jsou definovány pojmy jako historický déšť, řady historických dešťů a podle nich odvozené archivní, technické a syntetické řady historických dešťů. Předložena je metodika pro vytváření syntetických řad. Často se stává, že v místě, kde má být proveden bilanční výpočet odtoků dešťových vod za pomoci řady historických dešťů, data chybí. Tehdy je třeba vytvořit novou syntetickou řadu dešťů ze známé řady dešťů některé jiné stanice. Byla vypočtena syntetická řada historických dešťů pro stanici Cheb podle známé řady stanice Olomouc. U stanice Cheb pak byla syntetická řada porovnávána s technickou řadou naměřenou. Porovnání bylo provedeno podle efektu všech dešťů, tj. podle podobnosti křivek N-letých průtoků, popř. křivek N-letých objemů. KEY WORDS: Historical series of rains synthetic series of historical rains precipitation totals KLÍČOVÁ SLOVA: řada historických dešťů syntetická řada historických dešťů srážkové úhrny 1. INTRODUCTION Mathematical hydrological models are used today (Krejčí et al. 2002) for the prognosis of the behavior of rainfall-drain processes. For their credibility, it is necessary to carefully watch, what data is input into the models. Nevertheless, the technical practice often does not care about the probability of occurrence of input data, but about the probability of occurrence of the effect of rain events, i.e., N-year maximum flow, N-year influent volume, etc. In the hydrology of urbanized river basins, the lines of substitute rains with an associated frequency of occurrence still hold their position. They are derived according to the size of substitute block rains of a constant intensity and with various durations of time. Consequently, they have nothing in common with the course of an actual measured rain hyetogram. It is then hard to believe that the frequency of their effect, e.g. a maximum flow, will have the same frequency of occurrence as they do. The real-time distribution of rain with its characteristics is always best represented by a measured hyetogram. By the compilation of hyetograms into a subsequent sequence, we obtain a series of rains, which may even include a whole series of years. We shall get into unsolvable trouble when we look for the needed rain weighting by the statistical processing of all rains in a series. However, with the aid of computation techniques, we can carry out the technical calculations of outflows from a river basin for every individual rain and then statistically process the acquired maximum flows, inflow volumes, etc. 1.1 Description of new terms Historical rain is a newly introduced term. It is an identification of a particular rain, which begins with a tag containing the date (YYMMDD year, month, day), the start time of the rain (HHMM hour, minute), the duration of the rain in minutes, the total sum of rain in mm (for control purposes), and other data. After the tag, the intensities of the rain in one-minute increments are recorded. Such a precipitation event is considered for one historical rain, which before its beginning and after its ending, has a rainless period of 30 minutes duration or more. However, rainless breaks lasting less than 30 minutes may occur within the duration of one historical rain. A series of historical rains is a set of historical rains arranged chronologically in time. Therefore, the series is not an accidental grouping, and that is why we can read from it, e.g. the duration of rainless periods between precipitation events. The following series of historical rains are differentiated: An archive series of historical rains is a series of historical rains archived in the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ), where the intensities of individual rains were acquired by the digitization of ombrograms or by electronic readings from tilting rain gauges. The data is checked and corrected; incorrect records are excluded in case of need. An archive series of historical rains does not include rains from the winter season. A technical series of historical rains is an archive series of historical rains in which absent rains are supplemented by synthetic rains (in a form according to VÚV) according to daily precipitation totals. The intensities of other rains are recalculated so that the sums of their totals in one day agree with the daily totals from the rain gauges. In order that the synthetic rains in a technical series of historical rains are distinguished from the measured ones, their start time is always written as 12:00 o clock. A synthetic series of historical rains is an artificial series of historical rains, which is calculated for a station, where the course of rain intensities was not recorded. The processing of synthetic series was dealt with by Mikkelsen et al. (2005), Piantadosi at al. (2007), and others. Another possibility of processing input data is to catalogue characterizing rains according to Miličín and coll. (2000). In the following text, a synthetic series of historical rains will be described according to the method of VÚV and ČZU Prague. The purpose of producing a synthetic series of historical rains is making calculations of N-year drains or their N-year volumes possible for sites, where the course of intensities was not measured. However, for such sites we must at least know the long-term average annual precipitation total or even better the course of daily precipitation totals. To create a synthetic series of historical rains another station s data is used, i.e. from a station where a technical historical series is known. 2. METHOD FOR GENERATING A SYNTHETIC SERIES OF HISTORICAL RAINS 2.1 Compilation of a synthetic series of rains according to the series of a nearby station It is assumed that the station with a known series of historical rains is located a relatively short distance away and that at least average annual rainfall totals are known in the location to be calculated. In case this annual total is impossible to determine from the data of locally measured daily totals, it can be determined by areal interpolation from several of the nearest rain gage stations. 184 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

27 Method of calculation: The conversion coefficient is calculated as a proportion of the average annual precipitation totals at location A to be calculated and a known series of historical rains at station B. All intensities of hyetograms from the series of historical rains at station B are multiplied by the conversion coefficient, and the newly formed hyetograms will generate a new synthetic series of historical rains for location A to be calculated. For the synthetic series of historical rains at station A, the rains are taken over the same calendar distribution as those captured at station B. They have the same start times of rain, the same forms, and the same durations. However, all their intensities are modified by the coefficient, so that the annual total at station A to be calculated is compiled. This method is not ideal and can only be used for control calculations. 2.2 Compilation of a synthetic series of rains using a series from a very distant station In the location of station A to be calculated, a series of measured daily precipitation totals must be available for such a number of years as the future synthetic series of rains will cover. The synthetic series will then have the same dating of historical rains as the series of daily precipitation totals. Then station B is to be found with a known series of historical rains. It is selected so that it has at least approximately the same long-term average annual rainfall totals as station A. The series of station B must again adhere to the same number of years as the future synthetic series will cover. Method of calculation: The daily precipitation totals of station A for a given number of years, for which the synthetic series is to be processed, are sorted by size in descending order into one series. The original order (date) of daily precipitation totals is also regrouped in this sorting. The same number of years of the known series of historical rains from station B is selected. Its daily totals are again sorted by size in descending order into one series. The original order (date) of daily totals is also regrouped in this sorting for securing a link to all hyetograms of rains in the relevant day. (l/s/ha) volume of precipitation [m 3 ] year drain [l/s] Example of synthetic series Cheb time Fig. 1. Example of a synthetic series of historical rains at the Cheb station. Obr. 1 Ukázka syntetické řady historických dešťů stanice Cheb. Comparison of sizes of N-year volume N-year Fig. 2. Comparison of the sizes of N-year volume. Obr. 2 Porovnání velikosti N-letého objemu. Comparison of sizes of N-year drain N-year Fig. 2. Comparison of the sizes of N-year volume. Obr. 2 Porovnání velikosti N-letého objemu. technical series synthetic series technical series synthetic series Meteorologické Zprávy, 67,

28 The conversion coefficient (proportion of both daily totals) is calculated for the same individual orders of the sorted daily totals of both stations. The corresponding conversion coefficients and respective rain hyetograms of station B are determined for gradually introduced calendar days, according to the existence of daily totals from station A. All the intensities of hyetograms found are multiplied by the conversion coefficient, and the newly formed hyetograms are arranged into a new synthetic series of historical rains for station A. If a non-zero precipitation total is found at station A, for which there is no recorded rain at station B, then the synthetic rain is calculated at station A. This may occur only in very small (insignificant) totals. If synthetic rains are to be transferred from station B to station A, and subsequently multiplied, then they are always calculated as new synthetic rains at station A. Synthetic rains are calculated in three forms: If the rain total is less than 0.5 mm, then the synthetic rain has the form of a block of rain of constant intensity 0.05 mm/min and a duration calculated as a proportion of the total and the constant intensity. If the rain total is more than 0.5 mm and less than 25 mm, then rain duration is calculated according to empirical formulae, and the synthetic rain forms a simple exponential rain. If the rain total is more than 25 mm, then rain duration is calculated according to empirical formulae, and the synthetic rain forms twice the exponential rain. When using the method presented above, the following principle is adhered to. The individual rain events in the synthetic series of historical rains of station A occur only in those days in which daily precipitation totals were measured. If rains with the same start time, the same duration, and the same form of rain are taken for the synthetic series at station A from station B, then the corrections in intensities are made in them only to ensure compliance with the measured daily precipitation total. Rain during the day, which has approximately the same daily precipitation total, is assigned to the measured daily precipitation total. The intensities of the transferred rains are corrected only minimally by that technique. When creating a synthetic series of historical rains, it is recommended to use a series of at least 20 years length, which contains approximately 6,000 precipitation events. Sufficiently respecting this condition captures not only rains of all forms, sizes and durations, but also different rainless periods between rains. 3. CREATION OF A SYNTHETIC SERIES OF HISTORICAL RAINS FOR THE CHEB STATION For the Cheb station, we know both the series of daily totals and the technical series of historical rains. Therefore, after the creation of a still synthetic series of historical rains, it is possible to compare the effects of both series, i.e. the technical and the synthetic. For the Cheb station, the years were selected, i.e. a 20-year series. The second station selected, for which we know the technical series of historical rains, is the Olomouc station. There, the years , , and 1985 were selected. They were selected with respect to having approximately the same average annual rainfall totals, which at the Cheb station amounted to mm / year and at the Olomouc station amounted to mm / year. The difference in average annual totals is 9.8 mm / year, which was later included into a corrective coefficient. The calculation of the synthetic series of rains was performed for the Cheb station according to its series of daily totals and according to a series of measured intensities at the Olomouc station using the Sraz73 program. An example of the calculated synthetic series is given in Figure No COMPARISON OF A SYNTHETIC SERIES OF HISTORICAL RAINS WITH A MEASURED SERIES The comparison of technical and synthetic series at the Cheb station is highly misrepresentative or even impossible, because both series have a different sorting of their hyetograms. Rain of decisive intensity, or of decisive volume, may be found elsewhere in each of the series. We shall not then statistically compare these series of rains, but the probability of occurrence of their effects. Therefore, these series will be interchangeable, when they have the identical effect, i.e. a distribution of the size of an N-year drain [l/s] and / or an N-year volume of precipitation [m 3 ]. To this effect, the ODKON program was used, by the help of which N-year flows and N-year volumes of reservoir were calculated on a selected fictitious drainage area. The results of both comparisons are evident in Figures No. 2, 3. The ODKON program was developed at VÚV and KVHEM ČZU Prague and serves to calculate the parameters of rainwater drains using a series of historical rains on the basis of a unit hydrograph, variable infiltration, statistical processing, etc. 5. CONCLUSION A synthetic series of historical rains is used as an input to the models, where the program for its calculation requires a historical series of rains; however, it is not measured over a given territory. In this paper, a new synthetic series for the Cheb station was created for demonstration purposes, which was then compared with a technical series of historical rains at the same station. It is evident from the graphs that the curves of N-year flows and N-year volumes come very close to one another, and, therefore, the effects from the calculated synthetic series of rains will be very similar to the results of the actual measured series of historical rains. The synthetic series has already found its use in a number of projects of the technical practice. References PIANTADOSI, J., BOLAND, J. W., HOWLETT, P. G., Generating Synthetic Rainfall on Various Timescales Daily, Monthly and Yearly. In Oxley, L. and Kulasiri, D. (eds) MODSIM 2007 International Congress on Modelling and Simulation. Modelling and Simulation Society of Australia and New Zealand, December 2007, s ISBN KREJČÍ, V. et al., Odvodnění urbanizovaných území, koncepční přístup. Brno: Vydavatelství NOEL 2000 s. r. o. ISBN MIKKELSEN, P. S., MADSEN, H., ARNBJERG-NIELSEN, K., ROSBJERG, D., HARREMOËS, P., Selection of regional historical rainfall time series as input to urban drainage simulations at ungauged locations. Atmospheric Research, Vol. 77, s MILIČÍN, J., PRAX, P., PFLÉGROVÁ, J., OŠMERA, P., Dešťoměrné podklady pro potřeby navrhování, posuzování a řízení stokových systémů, SOVAK, č. 11. Lektor (Reviewer): RNDr. Vít Květoň, CSc. 186 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

29 INFORMACE RECENZE 60 LET POZOROVÁNÍ PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÉ STANICE LYSÁ HORA Dne 6. října 2014 jsme si připomněli 60 let od začátku pozorování profesionální meteorologické stanice (MS) na Ly sé hoře. Budovu stanice postavili na začátku padesátých let 20. století vojáci Československé lidové armády (ČSLA) a brzy poté ji předali do užívání Hydrometeorologického ústavu. Budova stanice i po letech plně vyhovuje současným požadavkům provozu MS. Objekt stanice od té doby prodělal řadu rekonstrukcí, od nové střešní krytiny přes zateplení budovy, nový obvodový plášť, výměnu oken a vstupních dveří. Změna nastala i ve způsobu vytápění stanice. Původní topení koksem přešlo přes elektrický přímotopný kotel až k dnešnímu vytápění tepelným čerpadlem. V roce 1977 byla k budově MS přistavěna garáž s dílnou a několika sklady. Realizace přístavby se ukázala jako velmi prozíravá, protože v současnosti se zde našlo dostatek místa pro nový, poměrně velký dieselový agregát, zabezpečující dodávku elektrické energie v případě jejího výpadku z veřejné sítě. Během šedesátiletého provozu MS se výrazně změnilo i přístrojové vybavení. Klasické přístroje byly, především v posledních cca 20 letech, z velké části nahrazeny elektronickými automatickými čidly. Původní meteorologické klasické přístroje nyní slouží ke srovnávacím měřením a jako záloha pro případ poruchy automatického systému. Automatický měřicí systém je souhrnem řady přístrojů, z nichž k nejmodernějším patří např. ultrasonický snímač směru a rychlosti větru, laserový ceilometr, přesně měřící výšku spodní základny oblačnosti a množství oblačnosti v jednotlivých vrstvách, senzor počasí (PWD), měřící dohlednost a výskyt meteorologických jevů a váhový srážkoměr, umožňující kontinuální měření kapalných i pevných srážek. Za posledních 60 let došlo asi k největším změnám ve způsobu předávání meteorologických zpráv do sběrného centra Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Praze-Komořanech. Začínalo se spojením s pomocí radiostanice, trvajícím několik minut, přes dálnopisné spojení, telefonní spojení přes modem až k dnešnímu, velmi rychlému spojení prostřednictvím internetového kanálu. Současné časové spojení, včetně zpětné odezvy ze sběrného centra, se měří v sekundách. Kromě meteorologických dat se na MS měří pomocí automatické sondy příkon fotonového dávkového ekvivalentu (zpráva RAD). Pro Astronomický ústav Akademie věd České republiky se pomocí automatické kamery snímají dráhy přeletu bolidů. V roce 2013 bylo pozorování zkvalitněno instalací digitální kamery. Od roku 1969 bylo pro pobočku ČHMÚ v Ostravě prováděno měření čistoty ovzduší (SO 2 a později i prašný aerosol). Uvedená měření byla v posledních letech postupně ukončena, prašný aerosol ke dni 31. prosince 2002 a SO 2 ke dni 31. prosince Od roku 2010 jsou v provozu 3 webové kamery ČHMÚ. Ke každé profesionální meteorologické stanici neodlučitelně patří to nejdůležitější lidská obsluha. V dosavadní historii MS Lysá hora zde pracovalo nebo v současné době pracuje celkem 19 profesionálních pozorovatelů. Původní obsluha od roku 1954 do roku 1966 byla dvoučlenná a sloužilo se od 7:00 do 21:00 SEČ. V roce 1966 byl počet zaměstnanců stanice rozšířen na čtyři a v roce 1968 na pět osob. Od ledna 1969 byl na MS zaveden nepřetržitý provoz. Další změna nastala od 1. ledna 2011, kdy byl zaveden tzv. kombinovaný provoz s nočním automatickým režimem v délce osmi hodin. Tato skutečnost byla spojena se snížením stavu pracovníků na současný počet čtyř osob. MS Lysá hora, indikativ WMO: 11787, zeměpisná šířka: 49 32' 46" N, zeměpisná délka: ' 51" E, nadmořská výška: 1 322,03 m n. m. Meteorologická měření na Lysé hoře mají dlouhou tradici, jejich začátek se datuje od roku Ve čtvrtek 9. října 2014 proběhla na Lysé hoře malá oslava k tomuto výročí. Za přítomnosti pozorovatelů okolních profesionálních stanic, pracovníků OPSS, pobočky ČHMÚ Ostrava a zástupců organizací působících na Lysé hoře jsme zavzpomínali prostřednictvím prezentací, historických filmů a fotografií na doby dávno minulé i nedávné události, připomněli si extrémní projevy počasí na Lysé hoře a debatovali o další budoucnosti Lysé hory (stanice, pozorování, výstavba na Lysé hoře). Součástí oslavy výročí bylo také vydání malé publikace. Jaroslav Chalupa, Vladimír Ondruch, Pavel Lipina Profesionální meteorologická stanice Lysá hora. Foto: Petr Lukeš. Meteorologické Zprávy, 67,

30 SEMINÁŘ ČMES 2014: SILNÁ KONVEKCE A PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH JEVŮ Ve dnech 15. až 17. září 2014 se uskutečnil výroční seminář České meteorologické společnosti organizovaný ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Univerzitou Karlovou, Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. a Amatérskou meteorologickou společností v hotelu Fontána u Lipna. Příspěvky byly zaměřené na oblasti teorie, modelování, detekce a dokumentace silných konvekčních bouří a s nimi spjatých extrémních jevů, zejména na jejich velmi krátkodobou předpověd, na krátkodobou předpověď extrémních jevů a její uplatnění obecně, na parametrizace konvekce a oblačných procesů, na hodnocení výskytu extrémních jevů a odhady jejich budoucího vývoje. Na semináři bylo uvedeno 25 prezentací, abstrakty jsou obsaženy ve vydaném sborníku [1]. Příspěvky uvádíme v předneseném pořadí: M. Francová, J. Drahokoupil: Spolupráce ČHMÚ a AMS M. Müller, M. Kašpar: Porovnání světového a českého extrémního hodinového úhrnu srážek G. Knozová: Výskyt přívalových dešťů a krupobití na jižní Moravě ( ) M. Starostová, E. Kalná: Krupobití v jižních Čechách T. Púčik: Výskumné aktivity ESSL (European Severe Storms Laboratory) R. Tomšů: Evropská databáze nebezpečných meteorologických jevů ESWD M. Šinger: Supercely na Slovensku M. Doleželová: Analýza bouřkového režimu v urbánní oblasti na příkladu města Brna R. Volný, P. Lipina: Tornádo F2 v Krnově L. Pop: Nový algoritmus rozlišení konvekčních a nekonvekčních událostí s extrémními rychlostmi větru, index lokálnosti M. Setvák, J. Bednář: Airglow a konvekční bouře P. Jůza: Vliv bouřek a extrémních jevů na železniční dopravu P. Lipina, J. Chalupa, V. Ondruch: 60 let pozorování profesionální meteorologické stanice Lysá hora J. Sulan: Využití leteckých měření AMDAR v provozu předpovědní služby ČHMÚ J. Šťástka, M. Radová: Nowcastingový SAF produkty využívané pro předpověď iniciace konvekce M. Radová, J. Šťástka: Předpověď iniciace konvekce na základě družicových dat M. Setvák: 2,5minutový rapid scan s družicemi MSG M. Valachová: Blesková aktivita konvekčních bouří D. Řezáčová, P. Zacharov, R. Brožková: Verifikace předpovědi konvekčních srážek modelu ALADIN V. Bližňák, P. Zacharov, P. Pešice, Z. Sokol: Verifikace polí konvekční oblačnosti simulovaných NWP modelem COSMO s naměřenými daty z meteorologické družice MSG P. Zacharov, D. Řezáčová: COSMO-CZ-EPS M. Kašpar: Meteorologické podmínky a zpětná předpověď silné konvekce (tzv. mnichovské krupobití) J. Hostýnek, K. Sklenář: Srovnání modelových polí prou - dění se zaměřením na konvekci při významných srážkových situacích v oblasti Šumavy T. Halenka, M. Belda, J. Karlický: Umějí regionální klimatické modely postihnout extrémní srážky a konvekci? F. Šopko: Předpovědi silné konvekce a vydávání výstrah v ČHMÚ Počasí účastníkům zcela přálo a bylo možné si vybrat z bohatého programu, který nabízelo nejbližší okolí místa konání semináře. Druhý den odpoledne proběhla např. exkurze ve vodní elektrárně Lipno I, která je součástí vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 km 2 představuje svou plochou naše největší umělé jezero. Dále byla možná vyjížďka lodí po Lipně nebo vycházka v korunách stromů Lipno. Literatura: [1] Silná konvekce a předpověď extrémních jevů. Praha: ČHMÚ ISBN Hana Stehlíková VLIV PROSTOROVÉHO ROZLIŠENÍ DRUŽIC NA POZOROVÁNÍ KONVEKČNÍCH BOUŘÍ Dne se na severu Itálie vyskytovaly velmi silné konvekční bouře, které byly zachyceny hned několika různými meteorologickými družicemi. Tyto bouře byly doprovázeny četnými nebezpečnými jevy, v databázi ESWD (European Severe Weather Database, byly zaznamenány kroupy o velikosti až pět cm v průměru, přívalové srážky, zejména v okolí Janova, a silný vítr, hlavně v regionu Benátsko. V odpoledních hodinách se v této oblasti dokonce vyskytla dvě tornáda. Z pohledu družicové meteorologie není běžné, aby byly takto silné bouře zachyceny tolika různými družicemi. Nabízí se proto příležitost přímého srovnání konvekční bouře pozorované různými typy družic a diskuze vlivu prostorového rozlišení jejich přístrojů na výsledná data. Výroční seminář ČMeS proběhl v hotelu Fontána u Lipna za hojné účasti. Foto O. Šuvarinová. Exkurze ve vodní elektrárně Lipno I. Foto H. Stehlíková. 188 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

31 Bouře byly pozorovány jak geostacionární družicí Meteosat druhé generace (MSG), tak polárními družicemi Suomi-NPP a Aqua. Každá z těchto družic nese přístroj, který snímá zemský povrch a horní hranici oblačnosti (HHO) jak v oblasti viditelného spektra 0,4 1,1 μm, tak v tepelném pásmu 1,2 15 μm. Data z těchto přístrojů se však liší prostorovým rozlišením. V tab. 1 jsou uvedena rozlišení jednotlivých přístrojů v těch kanálech, které dále používáme pro tvorbu obrázků. Nad danou oblastí přelétaly v době výskytu zmíněných bouří i družice CloudSat a CALIPSO nesoucí oblačný radar a lidar. Měření z těchto přístrojů nám mohou poskytnout cenné informace o vertikální struktuře bouře nebo o mikrofyzikálním složení HHO. Data z těchto přeletů však v době přípravy tohoto příspěvku ještě nebyla dostupná (tab. 1). Příspěvek demonstruje výrazný vliv prostorového rozlišení jednotlivých družic na měření jasové teploty HHO bouří v tepelném pásmu μm. Z hlediska jasové teploty byla zajímavá zejména bouře, která vznikla v čase 12:30 UTC nad Veronou a pod kterou se kolem 13:40 UTC vyvinulo tornádo. Tato bouře během svého vývoje vykazovala výrazný přestřelující vrchol jak ve viditelném, tak i tepelném spektru a v poli jasové teploty byl v čase 12:45 až 14:15 UTC pozorován výrazný studený prstenec (obr. 1, horní bouře v obr. 3). Tyto jevy bývají často spojovány s nebezpečností bouře (Setvák a kol. 2010; Bedka 2011). Podrobněji o teplotních charakteristikách HHO bouří a jejich interpretaci pojednává např. Setvák a kol. (2008). Vliv rozlišení měřicího přístroje je znázorněn na obr. 1, který zachycuje v detailu zmíněnou bouři nad Veronou z po hledu družic MSG a Suomi-NPP. Ačkoliv základní charakter pole jasové teploty je na obou snímcích velmi podobný, lepší rozlišení dat z přístroje VIIRS umožňuje rozeznat mnohem jemnější struktury HHO. Rovněž v absolutních hodnotách jasové teploty můžeme pozorovat značný rozdíl. Minimální teplota naměřená přístrojem VIIRS (188,5 K; rozlišení 375 m) ve velmi chladné oblasti přestřelujícího vrcholu je o 11,8 K nižší než nejnižší teplota získaná z dat přístroje SEVIRI (200,3 K; rozlišení 3 6 km). Také teplota lokálního maxima uvnitř teplé oblasti ohraničené studeným prstencem dosahuje většího extrému pro data z přístroje VIIRS (rozdíl 5,4 K). Na snímku ze SEVIRI snadno identifikujeme jedno výrazné lokální minimum odpovídající přestřelujícímu vrcholu naznačenému na snímku z kanálu HRV (zde neuveden). Na snímku z přístroje VIIRS (obr. 1) ale vidíme, že pole jasové teploty v oblasti přestřelujícího vrcholu, i studeného prstence a jím ohraničené teplé oblasti, je mnohem složitější. Jsou zde rozeznatelné dvě studené vyvýšené oblasti v těsném sousedství jak v poli jasové teploty (obr. 1 uprostřed), tak na sendvičovém produktu (obr. 1 vpravo). Na tomto snímku jsou také patrné gravitační vlny, které rozlišení přístroje SEVIRI neumožnilo zachytit. Dalším zřetelným rozdílem je neuzavřenost studeného prstence v poli jasové teploty na snímku ze SEVIRI (obr. 1 vlevo), ačkoliv na snímku z přístroje VIIRS je prstenec souvislý (obr. 1 uprostřed). To je dáno tím, že v nejužším místě je šířka prstence srovnatelná s velikostí pixelu přístroje SEVIRI, a hodnoty jasové teploty Obr. 1 Prstencová bouře nad oblastí Verony, severní Itálie, 12:52 UTC. Snímky v tepelném pásmu pořízené přístroji SEVIRI (družice MSG; rozlišení 3 6 km; vlevo) a VIIRS (družice Suomi-NPP; rozlišení 375 m; uprostřed). Vpravo: sendvičový produkt vzniklý přeložením pole jasové teploty přes snímek ve viditelném pásmu (detailní popis produktu viz Setvák a kol., 2012), založený na datech z přístroje VIIRS. Barevně jsou zvýrazněny jasové teploty v rozmezí 190 až 230 K. Černé kroužky označují polohy extrémních hodnot jasové teploty diskutované v textu. Obr. 2 Prstencová bouře nad Janovským zálivem, severní Itálie, 12:23 UTC. Snímky v tepelném pásmu pořízené přístroji SEVIRI (družice MSG; rozlišení 3 6 km; vlevo) a MODIS (družice Aqua; rozlišení 1 km; uprostřed). Vpravo: sendvičový produkt založený na datech z přístroje MODIS. Barevně jsou zvýrazněny jasové teploty v rozmezí 190 až 230 K. Černé kroužky označují polohy extrémních hodnot jasové teploty diskutované v textu. Meteorologické Zprávy, 67,

32 Tab. 1 Prostorové rozlišení přístrojů jednotlivých družic v tepelném (IR) a viditelném (VIS) pásmu. Pro jednotlivé kanály je uvedena jejich střední vlnová délka, v závorce je navíc uvedeno tradiční označení kanálu. Uvedená rozlišení jsou platná pro nadir družice, rozlišení SEVIRI v oblasti střední Evropy je v kanále HRV přibližně 1 2 km a v IR kanále 3 6 km. Družice Přístroj IR kanál Rozlišení VIS kanál Rozlišení [μm] [m] [μm] [m] MSG SEVIRI 10,8 (9) ,75 (HRV, 12) Suomi-NPP VIIRS 11,5 (I5) 375 0,64 (I1) 375 Aqua MODIS 11,0 (31) ,65 (1) 250 Obr. 3 Konvekční bouře nad oblastí Verony, severní Itálie, 13:00 UTC, barevně zvýrazněný snímek v tepelném pásmu (10,8 μm) z přístroje SEVIRI (družice MSG). Vlevo: barevná škála K operativně využívaná v ČHMÚ, vpravo: posunutá barevná škála K. Díky posunu barevné stupnice jsou zřetelnější detaily v nejstudenějších částech bouří (např. lépe ohraničený studený prstenec na jedné z bouří). v odpovídajících pixelech jsou tak ovlivněny okolními vyššími teplotami. K podobným závěrům vede srovnání polí jasové teploty z přístrojů SEVIRI (rozlišení 3 6 km) a MODIS (rozlišení 1 km), které je ukázáno na snímcích prstencové bouře nad Janovským zálivem (obr. 2). I zde jsou patrné studenější oblasti přestřelujících vrcholů a celkově výrazně zřetelnější struktura pole jasové teploty na snímku z přístroje MODIS s lepším prostorovým rozlišením. Rozdíl v minimální teplotě v oblasti přestřelujícího vrcholu prstencové bouře dosahuje 5,1 K (201,4 K z MODIS vs. 206,5 K ze SEVIRI), v oblasti přestřelujícího vrcholu dále na severozápad 7,2 K (199,3 K z MODIS vs. 206,5 K ze SEVIRI), a teplota lokálního maxima uvnitř teplé oblasti ohraničené studeným prstencem se liší o 1,9 K (213,8 K z MODIS vs. 211,9 K ze SEVIRI). Rozdíly v naměřených extrémech nejsou tak vysoké jako u porovnání přístrojů SEVIRI a VIIRS, protože i rozdíl v rozlišení těchto přístrojů je menší. Vyšší rozlišení přístrojů tedy v případě jasové teploty poskytuje nejen lepší informaci o struktuře jevů na HHO, ale i přesnější hodnoty teploty lokálních minim a maxim. Důvodem je fakt, že nižší prostorové rozlišení vede k výraznějšímu shlazení pole jasových teplot (podrobněji viz Setvák, Levizzani 1992; Setvák a kol. 2007). S rostoucím rozlišením také vynikají rozdíly mezi přestřelujícím vrcholem a jinými jevy za HHO (např. začínající vlečky, tzv. jumping cirry nebo gravitační vlny). Vysoké rozlišení VIIRS kanálů v oblasti blízkého infračerveného záření (rozlišení 375 m, příp. 750 m) navíc umožňuje detailněji studovat také mikrofyzikální složení HHO. Srovnávání dat z jednotlivých družic mohou mít kromě prostorového rozlišení vliv i další faktory. Je třeba brát v úvahu rozdíl časů snímání dané oblasti, neboť družice nesnímají stejné místo ve stejný okamžik. Čas snímků, použitých v tomto příspěvku, byl volen tak, aby časový posun mezi srovnávanými snímky byl co nejmenší. Je důležité si také uvědomit, že srovnávané kanály různých družic měří sice na velmi podobném, avšak ne zcela identickém rozsahu vlnových délek. Vliv na naměřené hodnoty jasové teploty může mít i způsob kalibrace jednotlivých přístrojů (více viz nebo isccp.giss.nasa.gov/scc.html). Vzhled konvekční bouře a její pozice vůči zemskému povrchu na družicovém snímku jsou také ovlivněny úhlem, pod kterým daná družice bouři snímá. Šikmý úhel pohledu družice způsobuje zdánlivý posun oblačnosti vzhledem k zemskému povrchu, tzv. paralaxu (Radová, Seidl 2007). Přesto je z výše uvedeného patrné, že díky rozlišení daného přístroje může rozdíl mezi naměřenými jasovými teplotami dosahovat i více než 10 K. Takový rozdíl může mít mj. nezanedbatelný vliv na výsledky algoritmů automatické detekce jevů na HHO založených na mezních hodnotách jasové teploty (např. Bedka a kol. 2010; Mikuš, Strelec Mahović 2013). Při analýze pole jasové teploty je také velmi důležitý vhodný výběr barevné škály pro zvýraznění daného snímku. Posunutí škály např. o 10 K může zvýraznit strukturu teplotního pole (viz obr. 3). V některých případech tak mohou být odhaleny jevy na HHO, které bychom při studiu v jiné barevné škále nebyli schopni okem rozeznat a které mohou upozornit na potenciální nebezpečnost pozorované bouře. Pro podrobné studie konvekčních bouří a jejich životního cyklu je, kromě absolutních hodnot jasové teploty, důležitá i její relativní změna v čase. Lepší prostorové rozlišení polárních družic umožňuje detailnější studium struktury HHO, ale pozorování konvekčních bouří geostacionární družicí má oproti polárním družicím obrovskou výhodu z hlediska časového rozlišení. Družice MSG snímají celý zemský disk každých 15 minut a každých pět minut jsou operativně k dispozici snímky Evropy v tzv. rapid scan režimu. V roce 2012 a 2013 byl dokonce experimentálně testován 2,5minutový rapid scan (podrobnosti viz podobné časové rozlišení v rámci služby rapid scan je plánováno u další generace družic Meteosat. Poděkování V tomto příspěvku byla použita data organizací EUMETSAT, NOAA a NASA. Jednotlivé snímky byly vytvořeny volně dostupným vizualizačním softwarem McIDAS-V ( mcidas/software/v). Detailnější informace ke zmíněným družicím a jejich přístrojům lze nalézt na odkazech: int/website/home/satellites/index.html, modis.gsfc.nasa.gov a npp.gsfc.nasa.gov/suomi_mission_details.html. 190 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

33 Literatura BEDKA, K. M., Overshooting cloud top detections using MSG SEVIRI Infrared brightness temperatures and their relationship to severe weather over Europe. Atmospheric Research, Vol. 99, s ISSN BEDKA, K., BRUNNER, J., DWORAK, R., FELTZ, W., OTKIN, J., GREENWALD, T., Objective Satellite- Based Detection of Overshooting Tops Using Infrared Window Channel Brightness Temperature Gradients. Journal of applied meteorology and climatology, Vol. 49, č. 2, s ISSN MIKUŠ, P., STRELEC MAHOVIĆ, N., Satellite-based overshooting top detection methods and an analysis of correlated weather conditions. Atmospheric Research, Vol. 123, s ISSN RADOVÁ, M., SEIDL, J., Paralaxa a snímky z geostacionárních družic. Meteorologické zprávy, roč. 60, č. 5, s ISSN SETVÁK, M., LEVIZZANI, V., Influences of NOAA and Meteosat HRPT Spatial Resolution on Cloud Top Observations of Deep Convective Storms. In Proc. 9th Meteosat Scientific Users Meeting, Locarno: EUMETSAT, EUM P11, s ISSN SETVÁK, M., RABIN, R. M., WANG, P. K., Contribution of the MODIS instrument to observations of deep convective storms and stratospheric moisture detection in GOES and MSG imagery. Atmospheric Research, Vol. 83, s ISSN SETVÁK, M., NOVÁK, P., RADOVÁ, M., Teplotní charakteristiky horní hranice oblačnosti konvektivních bouří na družicových snímcích a jejich interpretace. Meteorologické zprávy, roč. 61, č. 4, s ISSN SETVÁK, M., LINDSEY, D., NOVÁK, P., WANG, P. K., RADOVÁ, M. et al., Satellite-observed cold-ringshaped features atop deep convective clouds. Atmospheric Research, Vol. 97, s ISSN SETVÁK, M., CHARVÁT, Z., VALACHOVÁ, M., BEDKA, K., Blended sandwich image products in nowcasting. Proc EUMETSAT Meteorological Satellite Conference, Sopot, Polsko. EUMETSAT, s. 61. Michaela Valachová a Michaela Radová VÝMĚNA TRANSMISOMETRŮ NA LETIŠTI PRAHA-RUZYNĚ V roce 2013 byly vyměněny transmisometry typu MITRAS (single base) za nový typ LT31 na letištích Brno- Tuřany (LKTB) a Ostrava-Mošnov (LKMT), viz článek v MZ č. 3/2014, Výměna transmisometrů na letištích Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov. V roce 2014 čekala stejná akce letiště Václava Havla, Praha-Ruzyně (LKPR). Výměna byla, stejně jako u dvou jmenovaných regionálních letišť, nutná z důvodu ukončení servisní podpory pro transmisometry typu MITRAS ze strany výrobce, firmy Vaisala Oyj, v roce Na letišti v Praze-Ruzyni se rovněž jednalo o výměnu transmisometrů typu MITRAS, ale v tomto případě dvoubázových (double base), tj. se dvěma přijímači, ve vzdálenostech 75 a 10 m od přijímače. Kratší základna u tohoto typu transmisometru byla používána pro měření velmi malých dohledností za provozu LVP (VIS/RVR < 550 m). Výměna byla plánována celkem na pěti pozicích TDZ a MID RWY 24, TDZ RWY 06, TDZ a MID RWY 30. Pozici TDZ RWY 12 nebylo nutné měnit, neboť byla v roce 2007 již osazena novějším typem transmisometru LT31. Pro doplnění je třeba uvést, že prvním letištěm, na kterém byl nový typ transmisometru se základnou 30 m a měřičem dopředného rozptylu (forvard scatterometrs) PWD22 umístěném, bylo letiště Karlovy Vary (LKKV), a to v roce 2006 v pozicích TDZ a MID RWY 29. Transmisometry typu MITRAS byly na letišti v Praze-Ruzyni instalovány spolu se systémem AWOS MIDAS600 (operační systém DOS) v roce Sloužily tedy bez jednoho roku 20 let! Systém AWOS pak byl dvakrát upgradován, a to v roce 2001 na MIDASIV (OS Windows) a v roce 2012 na AWOS AviMet. Investiční akce, výměna transmisometrů na letišti v Praze-Ruzyni, byla uskutečněna formou výběrového řízení. Dodavatelem zařízení se stala firma OMNIPOL, a. s., výhradní dovozce techniky firmy Vaisala Oyj. Testování u výrobce (FAT) bylo provedeno u firmy Vaisala v Helsinkách v týdnu Dodávka transmisometrů proběhla bezprostředně po FAT. Stavební a technologickou přípravu (osazení prefabrikovaných základů, šachet a kabelovodů) provedla firma FLECK-CS Elektroengineering, spol. s r. o. na základě projektu zpracovaného firmou Airport System Design Agency, spol. s r. o., která zpracovávala projekty již pro letiště LKTB a LKMT v roce Zemní práce, vyžadující přítomnost stavebních mechanizmů v pásu RWY 24/06, byly dodavatelem kapacitně zajištěny při denních uzávěrách RWY 24/06 v období Dokončovací práce, terénní úpravy, odláždění, zatravnění, kabeláže, byly provedeny následně za provozu RWY 24/06, avšak mimo režim kategorie ICAO CAT II / III. Samotná výměna transmisometrů (SAT) byla provedena na základě POP (Provozní opatření provozovatele č. LP-RO-096/2014), zpracovaného LP, a. s., a povolení prací ŘLP ČR, s. p. (Povolení prací na systémech ATM č. 9348). K akci byl zpracován Přechodový plán a Protokol pozemního ověřování. Výměna transmisometrů na RWY 30/12 byla uskutečněna v době výluky na této dráze v termínu Výluku povolilo LP, a. s. na základě žádosti OLM ČHMÚ. Výměna transmisometrů na RWY 24/06 pak byla provedena v plánované výluce této RWY v termínu až Závěrečný protokol SAT byl podepsán , a téhož dne byla vydána změna č. 3 k OPZ Demontáž stávajících transmisometrů a demolice uvolněných a dále nevyužívaných základů, včetně odláždění a související terénní úpravy a zatravnění na RWY 30/12, byly prove- Starý typ transmisometru MITRAS double base byl vyměněn za nový LT31 na letišti Praha-Ruzyně. Foto: Petr Černý. Meteorologické Zprávy, 67,

34 deny při nepřetržitém provozu (H24) a uzávěře RWY 30/12, naplánované na období Obdobná akce na RWY 24/06 bude provedena až v roce 2015, při první plánované výluce této dráhy. Připojené foto dokumentuje stav na stanovišti TDZ RWY 30, kdy vedle sebe stály dva typy transmisometrů, tj. před demontáží staršího typu v polovině října Vlevo LT31, vpravo MITRAS double base. Použité zkratky: AWOS Airport Weather Observation System FAT Factory Acteptance Test, testování u výrobce ICAO International Civil Aviation Organization Mezinárodní organizace pro civilní letectví LP, a. s. Letiště Praha, a. s. LVP Low Visibility Procedures, provoz za nízkých dohledností MID střed dráhy MIDAS Meteorological Information and Data Aqusition System OLM oddělení letecké meteorologie OPZ Osvědčení provozní způsobilosti RVR Runway Visual Range, dráhová dohlednost RWY Runway, dráha ŘLP ČR, s. p. Řízení letového provozu ČR, s. p. SAT Site Acceptance Test, test na místě instalace TDZ Touch Down Zone, bod dotyku VIS Visibility, dohlednost Bohumil Techlovský NA ZAČÁTKU PROSINCE ZASÁHLA ČESKOU REPUBLIKU POMĚRNĚ VÝRAZNÁ EPIZODA MRZNOUCÍCH SRÁŽEK Počasí ve střední Evropě v poslední dekádě listopadu 2014 výrazně ovlivňovala mohutná tlaková výše se středem nad evropskou částí Ruska, která blokovala postup tlakových níží z Atlantiku do střední Evropy. Tyto tlakové níže většinou postupovaly do oblasti Středomoří, kde zanikaly. Výjimku tvořila až poměrně hluboká níže (označovaná jménem Xandra), putující v závěru listopadu přes Pyrenejský poloostrov do centrálního Středomoří. Za této situace se v tomto období u nás vytvářelo výrazné inverzní teplotní zvrstvení vzduchu. Zatímco v přízemních vrstvách se kolem tlakové výše nad Ruskem do střední Evropy dostával chladnější vzduch od východu, středomořská níže přinášela do vyšších vrstev atmosféry mnohem teplejší a také vlhčí vzduch. Během posledního listopadového týdne v chladnějším východním proudění teplota vzduchu pozvolna klesala, díky velkému množství nízké oblačnosti byl denní chod teploty minimální. Ještě 24. listopadu byla průměrná teplota na našem území 3,5 C, a 30. listopadu byla už jen 0,1 C. Výrazně chladněji bylo ten den na Moravě ( 1,4 C) než v Čechách (+0,9 C). Nejteplejšími místy na našem území byly často horské polohy nad inverzní vrstvou. Hlavně v oblasti Českomoravské vrchoviny a ve vyšších polohách Karlovarského a Ústeckého kraje se vyskytovaly mrznoucí mlhy a vznikala tak námraza. Následně, při zesílení větru, začalo docházet k lámání větví či stromů. Dne 1. prosince postupovala kolem zmiňované středomořské tlakové níže od jihovýchodu nad naše území okluzní fronta. Díky příhodným podmínkám, tj. inverznímu zvrstvení teploty, byly srážky na této frontě většinou mrznoucí. Srážky postupovaly od jihovýchodu přes Rakousko a Slovensko, na naše území se první srážky dostaly během dopoledne Postupně se rozšířily na celé území Moravy, během odpoledne i na většinu území Čech. Teplota vzduchu zůstala většinou pod bodem mrazu, během dne se na mnoha stanicích i ochlazovalo. Srážky na většině území přetrvávaly i po většinu noci z 1. na 2. prosince. Slábly až během úterý , vlivem ochlazení i ve vyšších vrstvách vzduchu přecházely mrznoucí srážky do sněžení, na jižní Moravě do dešťových srážek. Na některých stanicích zaznamenávali mrznoucí srážky po období více jak 24 hodin. Na stanici Dyjákovice 27 hodin po sobě (od :50 SEČ do :50 SEČ) trval mrznoucí déšť. V Kuchařovicích trvaly mrznoucí srážky téměř celé dva dny, mrznoucí mrholení se zde vyskytovalo od :00 SEČ do :50 SEČ, poté až do :40 SEČ padal mrznoucí déšť a potom ještě do :30 SEČ opět mrznoucí mrholení. Z dostupných údajů ze 123 stanic byl mrznoucí déšť nebo mrznoucí mrholení zaznamenáno v pondělí na 66 stanicích a v úterý ještě na 56 stanicích. Vzniklá ledovka dosahovala velké tloušťky, v úterý v 10:00 SEČ bylo na stanici Přibyslav naměřeno 12 mm, na stanici Luká a Holešov 10 mm a v Praze-Libuši 7 mm. V případě složených námrazků (tj. společně s námrazou z předchozích dnů) činila tloušťka např. na Svratouchu 49 mm, na stanici Hošťálková-Maruška 50 mm, na Churáňově 70 mm a na Milešovce dokonce 180 mm. Tato situace je poměrně nezvyklá velkým rozsahem zasaženého území, dobou trvání mrznoucích srážek a také tloušťkou vzniklé ledovky. Dopady této situace byly taktéž rozsáhlé. V kombinaci ledovky s námrazou z předchozích dnů docházelo, zejména na Českomoravské vrchovině a později i na střední Moravě, k četnému lámání stromů a větví. Ledovka se také ve velké míře tvořila na drátech elektrického vedení a trolejích. Problémy v dopravě postihly jak silniční, tak i železniční dopravu. Právě ledovka na trolejích prakticky znemožnila provoz na elektrifikovaných tratích, včetně hlavních koridorů. Zastavena byla tramvajová doprava v Praze, Olomouci i Brně, zde navíc i trolejbusová. K obnovení provozu došlo prakticky až během 3. prosince, kdy po oteplení ledovka sama roztála. Díky tomu, že teplota povrchů komunikací byla většinou nad nulou, ledovka zde dlouho nedržela a komplikace v silniční dopravě způsobovaly hlavně překážky v podobě spadlých větví nebo stromů. Avšak na severovýchodě území, kde byla teplota vzduchu i povrchů již několik dní pod nulou, ledovka zůstávala delší dobu. Docházelo taktéž k lokálním výpadkům v distribuci elektrické energie, hlavně na Přerovsku a Olomoucku. Tomáš Mejstřík Česko přes noc pokryla ledovka. (2. prosince 2014). Foto: R. Tolasz 192 Meteorologické Zprávy, 67, 2014

35 VÝBĚR Z NOVINEK SPECIALIZOVANÉ KNIHOVNY ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU Vlastivědný sborník Muzea Šumavy VIII Sušice: Muzeum Šumavy Sušice s. ISBN Britannica 2014 Book of the year. Events of 2013 Chicago: Encyclopaedia Britannica s. ISBN BARTNICKI, Jerzy Atmospheric nitrogen deposition to the Baltic Sea Warsaw: Institute of Meteorology and Water Management-National Research Institute s. ISBN MATTAS, Daniel Práce a studie VÚV. 205 Výpočet průtoku v otevřených korytech Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i s. ISBN KULT, Arnošt Práce a studie VÚV. 204 Dějiny právních vztahů k vodám na území České republiky 1. díl do roku 1253 Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i s. ISBN Mitteilungen. Nr. 29 Das hydrologische Extremjahr 2011: Dokumentation, Einordnung, Ursachen und Zusammenhänge Koblenz: Bundesanstalt für Gewässerkunde s. ISBN HOSTÝNEK, Jiří Klimatologická stanice Klatovy: 100 let měření a pozorování 1. vydání. Praha: Český hydrometeorologický ústav s. ISBN POLI, P. et al. ERA report series. No. 14 The data assimilation system and initial performance evaluation of the ECMWF Reading: ECMWF s.

36 KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 2,4 C Nejvyšší naměřená teplota 18,8 C Ústí nad Labem, Mánesovy sady Nejnižší naměřená teplota 36,2 C Chlum u Třeboně Průměrný úhrn srážek ( ) 41,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 87,6 mm Morávka-Lúčka (Frýdek-Místek) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 171,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 339,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 35,0 m 3.s 1 Strážnice, Morava 58,0 m 3.s 1 KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 12,8 C Nejvyšší naměřená teplota 35,1 C Mělník Nejnižší naměřená teplota 10,5 C Horská Kvilda Průměrný úhrn srážek ( ) 54,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 182,9 mm Staré Hamry, VD Šance (Frýdek-Místek) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 96,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 207,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 30,3 m 3.s 1 Strážnice, Morava 32,0 m 3.s 1 Halové jevy na tzv. diamantovém prachu. Silněji září 22 parhelium, slaběji velmi vzácné 44 parhelium. Výboj mezi zemí a oblakem pod základnou cumulonimbu s náznakem arcus. Stratocumulus cumulogenitus nad večerním městem. Pohled ze stanice ČHMÚ na Lysé hoře směr Frýdek-Místek. FOTO: ROMAN SZPUK KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 12,6 C Nejvyšší naměřená teplota 35,0 C Dobřichovice (Praha-západ) Nejnižší naměřená teplota 13,1 C Kořenov-Jizerka Průměrný úhrn srážek ( ) 71,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 215,3 mm Staré Hamry (Frýdek-Místek) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 141,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 342,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 52,1 m 3.s 1 Strážnice, Morava 65,4 m 3.s 1 ROVNODENNOST 08:21 UTC FOTO: JOSEF CINK FOTO: HANA STEHLÍKOVÁ KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 0,9 C Nejvyšší naměřená teplota 22,0 C Český Krumlov Nejnižší naměřená teplota 42,2 C Litvínovice u Českých Budějovic Průměrný úhrn srážek ( ) 37,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 81,9 mm Prášily PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 181,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 387,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 40,9 m 3.s 1 Strážnice, Morava 71,0 m 3.s 1 Vrcholky oblaků cumulus congestus za Huťskou horou vrhají stíny do zakalené atmosféry. Altocumulus fl occus Tmavší altocumulus lenticularis a světlejší altocumulus fl ocus. Při obzoru je stratocumulus. KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 15,7 C Nejvyšší naměřená teplota 38,2 C Brno-Žabovřesky Nejnižší naměřená teplota 8,3 C Horská Kvilda Průměrný úhrn srážek ( ) 82,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 166,9 mm Churáňov PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 132,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 257,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 41,5 m 3.s 1 Strážnice, Morava 50,0 m 3.s 1 SLUNOVRAT 16:38 UTC FOTO: ROMAN SZPUK FOTO: ROMAN SZPUK KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 7,9 C Nejvyšší naměřená teplota 30,3 C Litvínovice u Českých Budějovic Nejnižší naměřená teplota 19,9 C Rokytská slať Průměrný úhrn srážek ( ) 43,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 128,0 mm Bedřichov (Jablonec nad Nisou) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 106,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 221,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 28,9 m 3.s 1 Strážnice, Morava 32,8 m 3.s 1 FOTO: ROMAN SZPUK KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 2,6 C Nejvyšší naměřená teplota 26,2 C Mělník Nejnižší naměřená teplota 31,6 C Valašské Meziříčí-Krásno nad Bečvou Průměrný úhrn srážek ( ) 44,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 93,9 mm Deštné v Orlických horách a Luisino údolí PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 248,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 533,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 70,5 m 3.s 1 Strážnice, Morava 113,0 m 3.s 1 KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 17,3 C Nejvyšší naměřená teplota 40,2 C Praha-Uhříněves Nejnižší naměřená teplota 6,9 C Horská Kvilda Průměrný úhrn srážek ( ) 84,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 345,0 mm Nová Louka (Liberec) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 110,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 233,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 45,3 m 3.s 1 Strážnice, Morava 47,5 m 3.s 1 KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 2,8 C Nejvyšší naměřená teplota 24,0 C Klatovy Nejnižší naměřená teplota 25,4 C Rokytská slať Průměrný úhrn srážek ( ) 49,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 147,5 mm Pec pod Sněžkou PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 119,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 239,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 34,0 m 3.s 1 Strážnice, Morava 54,7 m 3.s 1 Inverzní oblačnost pod úrovní pozorovatele. Stratocumulus v hladině cca metrů nad mořem. Noční svítící oblaka, které vznikají v horní části mezosféry ve výškách okolo km. Virga, vypařující se srážkové pruhy pod oblaky altocumulus fl occus. ROVNODENNOST 22:45 UTC FOTO: ROMAN SZPUK FOTO: MARTIN SETVÁK FOTO: ROMAN SZPUK KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 1,1 C Nejvyšší naměřená teplota 19,8 C Fryčovice (Frýdek-Místek) Nejnižší naměřená teplota 34,0 C Valašské Meziříčí Průměrný úhrn srážek ( ) 47,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 107,4 mm Filipova Huť (Klatovy) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 134,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 284,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 35,6 m 3.s 1 Strážnice, Morava 58,9 m 3.s 1 KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 7,6 C Nejvyšší naměřená teplota 31,8 C Plzeň, Bolevec a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Nejnižší naměřená teplota 22,0 C Horská Kvilda Průměrný úhrn srážek ( ) 44,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 115,3 mm Komorní Lhotka (Frýdek-Místek) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 222,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 503,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 68,5 m 3.s 1 Strážnice, Morava 99,4 m 3.s 1 FOTO: ROMAN SZPUK Výrazná instabilita, bouřková situace. Na vrcholu oblaku cumulonimbus calvus se tvoří oblačná čepice pileus. Cumulonimbus capillatus. Mohutná bouře nad Prahou pozorovaná ze stanice ČHMÚ na Churáňově. Cirrus fi bratus spolu s kondenzačními pruhy. Stabilní atmosféru prozrazují mlhy ležící v údolích. KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 16,8 C Nejvyšší naměřená teplota 40,4 C Dobřichovice Nejnižší naměřená teplota 5,0 C Horská Kvilda Průměrný úhrn srážek ( ) 79,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 226,8 mm Český Jiřetín, VD Fláje (Most) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 104,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 212,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 37,0 m 3.s 1 Strážnice, Morava 37,7 m 3.s 1 SLUNOVRAT 04:48 UTC FOTO: ROMAN SZPUK FOTO: PAVEL LIPINA NABÍDKA KALENDÁŘE NA ROK 2015 FOTO: ROMAN SZPUK Bohatě zbarvený cirkumhorizontální oblouk v cirrech. Nachází se nízko na jihu, když je Slunce minimálně 58 nad obzorem. KLIMATOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY PRO ČR Průměrná teplota ( ) 7,6 C Nejvyšší naměřená teplota 40,4 C Dobřichovice Nejnižší naměřená teplota 42,2 C Litvínovice u Českých Budějovic Průměrný úhrn srážek ( ) 676,0 mm Nejvyšší denní úhrn srážek 345,0 mm Nová Louka (Liberec) PRŮMĚRNÉ PRŮTOKY ZA OBDOBÍ Vraňany, Vltava 147,0 m 3.s 1 Děčín, Labe 313,0 m 3.s 1 Bohumín, Odra 43,3 m 3.s 1 Strážnice, Morava 58,9 m 3.s Leden 2015 Únor 2015 Březen 2015 Duben Květen 2015 Červen 2015 Červenec 2015 Srpen Září 2015 Říjen 2015 Listopad 2015 Prosinec Kalendář v ceně 145,- Kč lze zakoupit na adrese: Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 2050/17, Praha 4-Komořany tel.: (Iva Sieglerová), iva.sieglerova@chmi.cz