Velení vojskům a štábní práce

Transkript

1 Velení vojskům a štábní práce T 7 Informační tok, bojová hlášení u bojové roty Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

2 Vzdělávací cíle přednášky: objasnit studentům informační procesy, informační management a informační systémy velitele bojové roty, vysvětlit studentům účel, obsah a zásady zpracování bojových hlášení u roty.

3 Obsah přednášky: Úvod 1. Informační procesy 2. Informační management 3. Informační systémy 4. Hlášení Závěr Úkoly do samostudia (pro samostatnou práci) Základní a doporučená literatura

4 Úvod: Procesy velení a řízení zahrnují opatření a postupy používané při plánování, vydávání rozkazů, koordinaci a řízení sil v operacích. Proces je tvořen posloupností jednotlivých (dílčích), vzájemně navazujících a souvisejících činností, uskutečňovaných za účelem dosažení určitého konkrétního cíle.

5 Úvod: Procesy velení a řízení můžeme rozdělit na: hlavní procesy, mezi něž patří: -příprava ozbrojených sil v míru i v krizové situaci k nasazení; -činnost ozbrojených sil (jejich součástí a složek) vyčleněných do vytvořeného operačního uskupení v průběhu plnění úkolů konkrétní vojenské operace k řešení krizové situace; řídící procesy, mezi něž patří: -informační procesy; -rozhodovací procesy; -podpůrné procesy, mezi něž patří především: -personální zabezpečení činnosti ozbrojených sil; -logistické zabezpečení ozbrojených sil atd.

6 1. Informační procesy: Obsahem informačních procesů, probíhajících v systému velení a řízení u roty, jsou především následující dílčí činnosti: formulace (vymezení, stanovení) požadavků velitele na obsah a rozsah informací, které je nutno získat jako podklady pro řešení dané situace a pro přijetí rozhodnutí, odpovídajícího všem podmínkám (okolnostem a vlivům) dané situace i možnostem vlastních vojsk (vytvořeného operačního uskupení); zajištění získání požadovaných informací s využitím všech dostupných zdrojů informací i technických (průzkumných, zpravodajských) prostředků (orgánů); sběr získaných informací; zpracování informací; distribuce (předávání) získaných a vyhodnocených informací uživatelům, pro jejichž činnost a působnost jsou nezbytné nebo využitelné; zachovávání (ukládání) získaných a zpracovaných informací způsobem zajišťujícím jejich následné rychlé vyhledání a využití v případě potřeby

7 2. Informační management: Informační management je nepřetržité poskytování důležitých informací správné osobě ve správný čas a v použitelné podobě za účelem zlepšení znalosti situace a rozhodovacího procesu. Informační management se skládá ze dvou částí, z důležitých informací a systémů velení a řízení. Využívá postupy a informační systémy pro sběr, zpracování, uložení, zobrazení a šíření informací. Důležité je to, aby byla informace ve správný čas na správném místě v použitelném formátu. Informační management vyžaduje sjednocení informací z různých zdrojů, což je jedna ze schopností systémů velení a řízení. Hlavním úkolem informačního managementu je sbírat informace a poté je transformovat tak, že směrem od podřízeného k nadřízenému získávají na významu podle informací dostupných na daném stupni velení, jak je zobrazeno na obrázku.

8 2. Informační management: Cílem informačního managementu by nemělo být pouze zpracování velkého objemu dat, ale dosažení co nejrychlejšího a nejvěrnějšího pochopení dané situace. Data tvoří nejnižší informační úroveň. Jedná se o prvotní údaje, které ještě nebyly žádným způsobem zpracovány. Informace jsou zpracovaná data. Pod pojmem zpracování se rozumí procesy, jako jsou filtrování, sjednocení, formátování, porovnání, korelování, plotování, překlad, kategorizace, uspořádání atd. Znalosti jsou analyzované informace za účelem poskytnutí dalšího významu a hodnoty nebo vyhodnocené z hlediska jejich významu pro operaci. Výsledkem procesu integrace a analýzy množiny informací je vytvoření obrazu o situaci a podkladů pro podporu rozhodovacího procesu.

9 2. Informační management: Informační požadavky jsou veškeré požadavky na takové informace, které musí být shromážděny, aby uspokojily potřebu velitele a štábu při přípravě operace a jejím úspěšném provedení. Proto musí být zaměřeny pouze na nejdůležitější informace. Informační management využívá k vyhodnocení kvality informací následující kritéria seřazená podle stupně důležitosti: -přesnost informace předává pravdivé údaje o situaci; -včasnost informace není zastaralá; -použitelnost informace, která je v běžném, snadno pochopitelném formátu a zobrazení; -úplnost informace obsahuje všechny nezbytné údaje nutné pro rozhodování; -detailnost informace obsahuje požadovanou míru podrobnosti; -spolehlivost informace, která není upravená, zkomolená a pochází od spolehlivého zdroje.

10 2. Informační management: Důležité informace jsou všechny informace, které jsou přesné, včasné, použitelné a kompletní, mají pro velitele a štáby zásadní význam a podporují splnění úkolu. Dávají odpověď na otázky, které velitel a štáb považují za důležité při uplatňování velení a řízení. Klíčovou roli v nich hrají důležité prvky informací o vlastních silách. Důležité informace tvoří základ pro tvorbu společného operačního obrazu situace a jsou podstatné pro získání znalostí o situaci. Důležité informace se využívají pro tvorbu společného operačního obrazu situace a informací k provedení činnosti.

11 3. Informační systémy: Informační systémy chápeme jako systémy, které zabezpečují za pomoci definovaných postupů sběr, shromažďování, zpracování, uchování, sdílení a distribuci informací. Jsou důležitým prvkem v procesu velení a řízení a poskytují velitelům a štábům potřebné vstupy pro rozhodovací proces. Cílem využívání informačních systémů je zabezpečení maximální interoperability informačních systémů zajištěním bezproblémového využívání informací mezi veliteli a štáby na různých stupních velení i v případě vedení společných operací.

12 3. Informační systémy: Základem komunikačních a informačních systémů v AČR je Informační systém velení a řízení (IS VŘ): Všeobecné podsystémy tvořící jádro IS VŘ PozS, ve kterém jsou soustředěny aplikace pro řízení a všestranné zabezpečení činností. Konkrétně se jedná o následující všeobecné podsystémy: -automatizovaný systém velení a řízení (ASVŘ) zahrnující aplikace zabezpečující efektivní řízení provozu sítě LAN místa velení, výměnu dat mezi místy velení vybavených všeobecnými podsystémy ASVŘ, BVIS a SPEC a řízení práce účelově zaměřených podsystémů; -bojový vozidlový informační systém (BVIS) zahrnující aplikace zabezpečující efektivní provoz pracovní stanice v místě velení nevybaveném sítí LAN, výměnu dat mezi místy velení vybavených všeobecnými podsystémy ASVŘ, BVIS a SPEC a řízení práce pracovní stanice, na které je instalován; -specializovaný informační systém (SPEC) zahrnuje aplikace zabezpečující efektivní provoz několika vzájemně propojených pracovních stanic, jejichž konfigurace neumožňuje nebo nevyžaduje provoz ASVŘ, výměnu dat mezi místy velení vybavených všeobecnými podsystémy ASVŘ, BVIS a SPEC a řízení práce propojených pracovních stanic.

13 4. Hlášení:

14 4. Hlášení: Hlášení (zprávy) jsou informace, které podává podřízený svému nadřízenému. Hlášení mohou být ve formátu předávaného technickými prostředky nebo ve formátu hlasové zprávy (tam, kde není možné využít prostředků datového přenosu informací). Hlášení se člení na pravidelná (periodická) a nepravidelná (na vyžádání/mimořádná). Druh, rozsah, četnost, dobu a způsob předávání hlášení stanovuje nadřízený velitel v SOP v návaznosti na plněný úkol v rámci operace. Druh, struktura hlášení, jejich formát, obsah a zásady pro zpracování vycházejí z dokumentů NATO (APP-11).

15 4. Hlášení: Hlášení (zprávy) jsou informace, které podává podřízený svému nadřízenému. Hlášení mohou být ve formátu předávaného technickými prostředky nebo ve formátu hlasové zprávy (tam, kde není možné využít prostředků datového přenosu informací). Hlášení se člení na pravidelná (periodická) a nepravidelná (na vyžádání/mimořádná). Druh, rozsah, četnost, dobu a způsob předávání hlášení stanovuje nadřízený velitel v SOP v návaznosti na plněný úkol v rámci operace. Druh, struktura hlášení, jejich formát, obsah a zásady pro zpracování vycházejí z dokumentů NATO (APP-11).

16 4. Hlášení: Hlášení mohou být ve formátu předávaném technickými prostředky nebo ve formátu hlasové zprávy (tam, kde není možné využít prostředků datového přenosu informací). Hlášení se člení na pravidelná (periodická) a nepravidelná (na vyžádání/mimořádná). Druh, rozsah, četnost, dobu a způsob předávání hlášení stanovuje nadřízený velitel ve svých standardních operačních postupech (SOP) v návaznosti na úkol, plněný v rámci operace. Velitel bojové čety je povinen ve stanovených lhůtách podávat veliteli roty (nadřízenému) hlášení a informovat o svých rozhodnutích, předkládat mu požadavky a vyžadovat od něj podporu a zabezpečení, které potřebuje ke splnění úkolu.

17 4. Hlášení: Velitel roty přijímá hlášení od podřízených rádiovými prostředky, spojkami, popřípadě osobně. Velitel roty informuje velitele a štáb nadřízeného (praporu), velitele podřízených a spolupůsobících jednotek a sousedů o situaci a svých nových rozhodnutích. Velitel roty hlásí průběžně (okamžitě) veliteli praporu: splnění (jednotlivých, dílčích fází) bojového úkolu; nové údaje o protivníkovi; náhlou změnu situace před rotou (předním okrajem) a na bocích roty. V případě potřeby hlásí i ztráty a stav zabezpečení municí a PHM.

18 4. Hlášení: Velitel roty ve stanovených časech (Battle Rhytm) podává hlášení:

19 4. Hlášení: Velitel roty podává následující hlášení s uvedeným obsahem:

20 4. Hlášení: Použití formalizovaných zpráv obsažených v katalogu zpráv APP-11 je povinné pro všechny síly NATO předurčené pro spojenecké operace. Základním PRAVIDELNÝM hlášením velitele roty veliteli praporu je SITUAČNÍ HLÁŠENÍ: Název (druh) hlášení Situační hlášení SITUATION REPORT Zkratka hlášení SITREP Význam hlášení Hlášení taktické situace a stavu jednotky SITREP (Situation Report situační hlášení). Je to pravidelné a strukturované hlášení, kterým jednotka informuje nadřízený stupeň o jejím stavu v prostoru plnění úkolů. Struktura situačního hlášení je stanovena standardizační dohodou AAP-11.

21 4. Hlášení: SITUAČNÍ HLÁŠENÍ SITUATION REPORT To: Komu: SITREP From: Od koho: Číslo hlášení: Report Number: As At/DTG: Platné k: A Čas hlášení (ve formátu DTG) Time of report (DTG) 12 znaků (12 Figs) B C Bojeschopnost (dle tabulky bojeschopnosti) Combat effectiveness Současná situace protivníka Enemy forces (text) Enemy (nepřítel) činnost nepřítele, změny jeho pozic, včetně zpráv o nepřátelských dělostřeleckých přepadech, leteckých útocích či patrol. D Současná situace vlastních vojsk Own forces Own Situation (vlastní situace) činnost vlastních sil, včetně změn pozic jednotek (formací) a míst velení E Další činnost, zámysl, požadavky Intentions (text)

22 4. Hlášení: Základními NEPRAVIDELNÝMI hlášeními velitele čety veliteli roty jsou (mimo jiné): Název (druh) hlášení CASUALTY EVACUATION REQUEST Zkratka hlášení Význam hlášení Poznámka CASEVACREQ (MEDAVAC) Vyžádání zdravotnické pomoci a evakuaci raněných Podávat okamžitě, např. transport k záchraně života EOD INCIDENT REPORT EODINCREP Nalezení munice a výbušnin Podávat okamžitě při nálezu munice INTELLIGENCE REPORT INTREP Zpravodajské hlášení V průběhu plnění úkolů, např. průzkum, zajištění, hlídka apod. ENEMY CONTACT REPORT ENEMYCONTAC TREP Navázání kontaktu s protivníkem Podávat okamžitě CALL FOR FIRE CFF Vyžádání palebné podpory INCIDENT REPORT INCREP Informace o události Vyžadovat jednotkou, zejména v případě plnění samostatného úkolu Podávat okamžitě při vzniku události, např. při ztrátě na životech, dopravní nehodě, ztrátě zbraně apod.

23 4. Hlášení: 1. Při zasílání hlášení a žádostí od čety (jednotek) na nadřízený stupeň se zpravidla používá následující systém označování: 1) Pravidelná hlášení: 2. UUUUUUXXYYZZZZQQQ, kde: UUUUU název hlášení (používat zkratky SITREP, COMBATREP atd.); XX označení jednotky; YY den v měsíci; ZZZZ čas; QQQ měsíc. Mezi jednotlivými skupinami nepoužívat mezery. Příklad: hlášení SITREP od 2.mč vztažené k 17:00 hodin 12. července: SITREP02MČ121700JUL 1. Mimořádná hlášení: 3. UUUUUUXXKKK, kde: UUUUU název hlášení (zkratky EODINCREP, ENEMYCONTACTREP, INTREP); XX označení útvaru; KKK pořadové číslo daného druhu hlášení, odesílaného od jednotky. Mezi jednotlivými skupinami nepoužívat mezery. Příklad: hlášení CONTACTREP 1.mč, pořadové číslo 17 CONTACTREP01MČ017

24 Závěr- dotazy Společný operační obraz situace je v pozemních operacích založen na hlášeních o situaci předávaných přes několik stupňů velení. Tato skutečnost může vyústit v nepřesnosti při jejich přijetí a dalším předávání. Spojení s podřízenými může být obtížné. Informace o podřízených jednotkách se mohou stát nepřesnými i tím, že se nepřítel pokouší zničit nebo omezit funkčnost spojovacích prostředků a také tím, jak přírodní vlivy ovlivňují jejich spolehlivost.

25 Úkoly do samostudia (pro samostatnou práci) Do samostudia: prostudovat poznámky z přednášky a naučit se jednotlivé kroky řízení boje, naučit se jednotlivá Splnit úkoly kurzu v MOODL.

26 Literatura k tématu: 1. Pub Velení a řízení v operacích. Vojenská publikace. Vyškov: SpD- ŘeVD, s. 2. ČERNÝ, J., HRŮZA, P., JAROŠ, V. Systém velení a řízení v operacích. Brno:, 2011, 139 s. ISBN The Battle Staff SMAERTbook. Plan design. Prepare execute. Assess.Smart book. USA, Taktika roty. Vojenská doktrína. Vyškov: SpD-ŘeVD, 2015.