2014/2015. Přírodopis 7. Jméno: Třída:

Transkript

1 2014/2015 Přírodopis 7 Jméno: Třída:

2 STRUNATCI - struna hřbetní - trubicovitá nervová soustava - pulsující cévy; srdce - ocas - 0,3 mm aţ 27 m (pláštěnci plejtvák) Skupiny: pláštěnci, bezlebeční, obratlovci 1. PLÁŠTĚNCI mořští ţivočichové plášť z rosolu sumky (přisedlé, regenerační schopnost, i nepohl. rozmnoţování) salpy (pohyblivé) 2. BEZLEBEČNÍ kopinatci - moře, asi 6 cm - v Číně potravina pro lidi 3. OBRATLOVCI vnitřní kostra těla a) chrupavčitá b) kostěná 1

3 členění: kostra hlavy lebka kostra těla páteř z obratlů (někdy chybí) kostra končetin ploutve nebo nohy teplota těla stálá teplokrevní živ. (ptáci, savci) proměnlivá studenokrevní živ. (ostatní třídy) dýchání ţábry kruhoústí, paryby, ryby, larvy obojţivelníků plíce obojţivelníci, plazi, ptáci, savci celým povrchem těla Třídy: Kruhoústí Paryby Ryby Obojţivelníci Plazi Ptáci Savci 1. KRUHOÚSTÍ - úhořovité tělo bez ploutví, pouze ploutevní lem - chrupavčitá kostra - bez čelistí, kruhovitá přísavka s rohovými zuby 2

4 Mihule potoční - kriticky ohroţena, čisté potoky - larva = minoha 2. PARYBY - chrupavčitá kostra - 0,5 m -18 m, výborný čich, špatný zrak (10-14 dioptrií) - nesouměrná ocasní ploutev, silné čelisti ŢRALOCI torpédovitý tvar těla Ţralok obrovský Ţralok lidoţravý Máčka skvrnitá Ostroun obecný REJNOCI zploštělé tělo, ploutve srůstají v lem Rejnok ostnatý Rejnok obrovský = manta (7m, 1 tuna!) Trnucha obecná jedová ţláza na trnu ocasu Parejnok elektrický 3. RYBY - dýchají ţábry, které jsou kryty plochými kostmi skřelemi 3

5 - ploutve jsou vyztuţeny kostěnými ploutevními paprsky - mají vnitřní kostru (páteř z obratlů, nepohyblivá lebka) - plynový měchýř nadlehčuje rybu a pomáhá jí udrţet rovnováhu - srdce (komora + síň), proměnlivá teplota - nervová soustava mozek, mícha, nervy smyslová ústrojí: oči, vnitřní ucho, čichové jamky, hmatové vousy a postranní čára (proudový orgán), který slouţí k orientaci - ploutve umoţňují pohyb párové hrudní (1), břišní (2) nepárové ocasní (6), hřbetní (3), řitní (5) tuková (4) pohlavní buňky: samičí jikry, samčí mlíčí rozmnoţování = tření plůdky (potěr) = larvy ryb 4

6 Další druhy: karas, plotice, parma, lipan Rybí pásma: Pstruhové Lipanové Parmové Cejnové 5

7 MOŘSKÉ RYBY Sleď Treska Makrela Tuňák Platýz Losos Sardel Sardinka Šprot 6

8 Zvláštní druhy: Koníček mořský samec nosí vajíčka břišním vaku Bahník africký období sucha přeţívá zavrtán do bahna a dýchá pomocí otvoru u úst Latimérie podivná tzv. ţivoucí fosílie, tento druh byl povaţován za vyhynulý (jeho vymizení se odhadovalo na období před 70 miliony let, byla vylovena u břehů Afriky v roce 1938 a objevena kurátorkou muzea v jihoafrickém East Londonu Marjorie Courtenay- Latimerovou ICHTYOLOGIE věda o rybách 4. OBOJŢIVELNÍCI Přechod mezi vodními a suchozemskými obratlovci (dýchají vzdušný kyslík, rozmnožování vázáno na vodu) Dýchací soustava larvy (pulci) vnější ţábry, dospělci plíce a kůţe Kŧţe slizové ţlázy, jedové ţlázy - postranní čára u larev - proměnlivá tělní teplota (studenokrevní ţivočichové) - ochranné a výstraţné zbarvení Trávicí soustava ústa, hltan, jícen, ţaludek, tenké a tlusté střevo, kloaka (vyústění trávicí, pohlavní a vylučovací s.) - ţivočišná potrava Cévní soustava 3dílné srdce (1 komora + 2 síně) Rozmnoţování Oplození vnitřní ocasatí (mlok, čolek, axolotl) 7

9 Oplození vnější bezocasí (ţáby) - vajíčka i ţivá mláďata - hlasové projevy OCASATÍ OBOJŢIVELNÍCI Mlok skvrnitý ohroţen! - noční ţivočich, výstraţné zbarvení - páří se na suchu, ţivé larvy klade do potůčků Čolek horský ohroţen! - páří se ve vodě, vodu opouští koncem léta - noční ţivočich Axolotl mexický - celý ţivot ve stádiu larvy (25 cm), ale mnoţí se Velemlok japonský - aţ 160 cm! BEZOCASÍ OBOJŢIVELNÍCI - zavalité tělo bez ocasu, zadní končetiny delší - plovací blána mezi prsty zadních končetin - jazyk přirostlý k přední části dna úst, lepkavý hlen k lovu - oční víčka!, mrkání pomáhá polykat - někdy péče o vajíčka, mláďata Ropuška starostlivá západní Evropa - samci namáčí vajíčka, která mají omotaná kolem nohou Nosatka vačnatá Jiţní Amerika 8

10 - pulci prodělávají proměnu v hrdelním vaku samců Šípové ţáby Jiţní Amerika - jejich jed způsobí i smrt člověka - samci nosí pulce na hřbetě (2-4 týdny) dutiny stromů, listové kalichy dokončení vývoje Pipa Jiţní Amerika - vývoj pulců v kůţi samic Drápatka Afrika - akvária - nemá jazyk Rosnička obrovská Brazílie - bazény pro pulce ČR u nás jsou všichni obojţivelníci ohroţeni! Ropucha obecná, ropucha zelená - noční - bradavičnatá kůţe s jedovými ţlázami, krátké nohy, zlaté oči - vajíčka jako korálky na šňůrce páření ropuchy břicho kuňky Kuňka obecná a ţlutobřichá - ţluto-oranţové skvrny na břiše, srdčitá zornice, jedovatá - kunčí reflex obranné chování, kdy se ţába přitiskne k podkladu, miskovitě se prohne, zvedne končetiny a ukáţe nápadně 9

11 zbarvená chodidla nebo se převrátí na záda a odhalí výstraţné zbarvení břicha. Skokan hnědý, zelený, skřehotavý, štíhlý - zelený výhradně vodní - vajíčka tvoří shluky Rosnička zelená - stromy, keře - paličky se slizem na konci prstů Blatnice skvrnitá - svislá zornička!, zapáchá po česneku - noční tvor, přes den v noře (aţ 1 m dlouhé) 5. PLAZI - proměnlivá teplota, plíce, srdce (2 komory + 2 síně) - rozmnoţování a vývoj vajíček není vázáno na vodu - růst po celý ţivot - ochrana před vysycháním = pokryv těla šupiny, štítky zrohovatělé štíty, krunýře zkostnatělé - močí vylučují kyselinu močovou - péče o mláďata krajta, krokodýl, kobra rozmnoţování: vejce ţelva, uţovka obojková vejcoživorodí slepýš, ještěrka ţivorodá, uţovka hladká živorodí zmije obecná rozvoj plazŧ druhohory (před mil. let) voda: plesiosaurus, ichtyosaurus vzduch: ptakoještěři pevnina: dinosauři tyranosaurus, brachiosaurus, stegosaurus, triceratops, brontosaurus 10

12 Rozdělení: želvy, krokodýli, šupinatí (hadi, ještěři) ŢELVY - krunýř z kostěných destiček, přirůstají k němu obratle i ţebra - na povrchu rohovité štítky - většina ţelv zatahuje nohy, ocas i hlavu - bezzubé čelisti rohovinová destička - suchozemské jsou býloţravé, vodní masoţravé ČR Ţelva bahenní Exotika Ţelva nádherná Ţ. ţlutohnědá Ţ. zelenavá Ţ. obrovská Kareta Koţatka Kajmanka Matamata 11

13 KROKODÝLI - pokryv těla: rohovité štíty, kostěné desky - plavou pomocí silného zploštělého ocasu - mláďata před líhnutím vydávají kvákavé zvuky, aby jim matka pomohla ven z hnízda - potrava: suchozemští obratlovci, měkkýši, ryby, hmyz, zdechliny Rozdělení: Krokodýli - 4. zub spodní čelisti je viditelný i při zavřené tlamě Aligátoři, kajmani - 4. zub zapadá do jamky Gaviálové - dlouhý úzký čenich Zástupci: Krokodýl nilský 6m Aligátor severoamerický 4m Krokodýl mořský aţ 10m Gaviál 12

14 13

15 14

16 ZNAKY UŢOVKA ZMIJE TVAR HLAVY Oválná Hranatá ZORNICE Kulaté Svislé KRESBA USMRCENÍ KOŘISTI ROZMNOŢOVÁNÍ Podle druhu, ale nikdy klikatý pruh Polyká ţivou Vejce obojková, stromová, podplamatá vejcoţivorodost - hladká Klikatý pruh na hřbetě Uštkne Vejcoţivorodost DÉLKA TĚLA Aţ 150 cm cm 15

17 6. PTÁCI - z dinosaurů (prapták archeopteryx) - teplokrevní (asi 42 C) - tělní pokryv peří: a)obrysové krycí (tělo), letky (křídla), rýdovací (ocas) b) prachové pod obrysovým, tepelná izolace pernice opeřená místa na těle naţiny neopeřená pelichání (přepeřování) sezónní výměna peří Stavba letky Stavba těla - hrudní kost hřeben (jen u letců - k úponu svalů) - přední končetiny křídla - duté dlouhé kosti 16

18 - vzdušné vaky - zobák kryt rohovinou (bezzubý) jícen vole ţláznatý a svalnatý ţaludek (trávení a rozmělňování) střevo kloaka (játra, slinivka břišní) - nemají močový měchýř, srdce (2 komory +2 síně)- krev se nemísí - kloaka = spol. vyústění trávicí, rozmnoţovací a vylučovací soustavy; kašovitá moč Popiš! Mţurka třetí víčko, je průhledné a ptáci jej zatahují přes oko za letu nebo potápění (vlastně náhrada brýlí) - nejdokonalejší smysl ptáků zrak, sovy mají i výborný sluch - oči mají ptáci po stranách hlavy, kdyţ se chtějí podívat dopředu, musí otočit hlavu jedním okem před sebe, výjimkou jsou sovy, mají oči směřující dopředu 17

19 Rozmnožování levý vaječník, vejcovod, kloaka varlata, kloaka častá pohlavní dvojtvárnost (kos, baţant) Vejce nakresli! 1 - skořápka 2 - skořápečné blány 3 - vzduchová komůrka 4 - bílek 5 - poutko 6 - ţloutek 7 - zárodečný terčík Vaječný zub tvrdý hrbolek na zobáku, po vylíhnutí odpadne Péče o mláďata krmiví (vlaštovka, sýkora, orel, kukačka) - neopeření, slepí, závislí na rodičích a potravě od nich nekrmiví (baţant, kachna, emu, kur) - opeření, potravu hledají sami, rodiče je hlídají a vodí Zvýrazni: osten, větev, paprsky, háčky 18

20 Přizpŧsobení se ptákŧ prostředí, pohybu a získávání potravy a) zadní končetiny - nohy plování potápka, kachna lov kořisti orel veslování kormorán pohyb po větvích sýkora chůze po zemi skřivan šplhání datel zavěšování rorýs hrabání koroptev běh nandu b) přední končetiny křídla rychlý let poštolka plachtění nad pevninou orel plachtění nad vodou albatros plavání tučňák zakrnělá kasuár c) zobák harpunování volavka trhání masa sokol cezení kachna filtrování plameňák otvírání tvrdých semen papoušek sání nektaru kolibřík vysekávání larev ze dřeva ţluna lov ryb na mělčině pelikán sbírání plodů a měkkých semen holub lov hmyzu za letu - vlaštovka Tukan velkým zobákem se zbavuje přebytečného tepla (chladič) 19

21 Chování ptákŧ - řízeno instinkty (= vrozené chování), které se učením a zkušeností zdokonalují - vytváření párů (námluvy), tok (= výzva k páření hlas, pohyb, postoj), páření - zásnubní let (káně) - hnízdění místo vybírá a) samice (kurové, někt. pěvci) b) samec (špaček, vrabec) c) oba (holub, havran) hnízdo staví a) oba (datli, straka) b) samice, samec nosí materiál (holubi) c) samice, samec přirýmuje (pěnkava, sýkora) d) nestará se (kolibřík) e) samec (vrabec) f) nestaví (sovy) g) cizí (dravci, sovy) hnízdní parazitismus kukačka obecná vajíčko naklade do cizího hnízda a dále se o něj nestará, o mládě se starají adoptivní rodiče, mládě vyhází ostatní nevlastní sourozence z hnízda, aby mělo dostatek potravy hnízdní revír (teritorium) hájení zpěvem, postojem těla význam ptákŧ: rozšiřování lesních semen obnova lesa, lesní lékař (pojídají dřevokazný hmyz), opylovači rostlin, součást potravního řetězce stěhování (tahy) taţný instinkt - tah v hejnech, individuálně - ve dne, v noci 20

22 - orientace hvězdy, slunce, zemský magnetismus, čich a) stálí celý rok v hnízdišti (vrabec, koroptev, straka) b) přelétaví potulky km (stehlík, zvonek, sýkora, havran) c) stěhovaví 2x ročně dlouhé přelety (čáp, špaček, rorýs, konipas, vlaštovka, kukačka) Nakresli tahy ptákŧ! 21

23 Jídelníček ptákŧ Destruenti kondor, sup Konzumenti - býloţravci - husa - semenoţraví pěnkava, strnad - plodoţraví papoušci, holubi - nektar, pyl kolibříci - všeţraví - specialisté hmyzoţravci, ryboţravci, masoţravci - predátoři - dravci Pták roku 2014 =? Rekordy: Největší běţec pštros (156,5 kg), letec drop velký (21 kg), dravec kondor kalifornský (14,1 kg) Nejmenší kolibřík (1,6 g), pěvec králíček obecný (v ČR, 5-6 g) Nejrychlejší sokol stěhovavý ( km/hod střemhlav) Největší vejce pštros (1,78 kg) ORNITOLOGIE věda o ptácích 22

24 ŘÁDY PTÁKŦ BĚŢCI - nelétaví - silné nohy (2-3 prsty) - o mláďata se stará samec (kromě pštrosa dvouprstého na vejcích sedí oba) Pštros dvouprstý - Afrika Nandu pampový Jiţní Amerika Kasuár přilbový Austrálie, Nová Guinea Emu australský - Austrálie Kivi - Nový Zéland, dobrý čich, noční TUČŇÁCI - mořští, nelétaví - při pelichání se nemohou potápět tedy ani lovit potravu (ztrácejí všechno peří najednou) - šupinovitá pera, končetiny posunuty dozadu chodí vzpřímeně - plavou 15 km/hod, ponor 100 m, 9 min bez vzduchu 23

25 POTÁPKY - vodní, plovací blána není celistvá - plovoucí hnízdo, mláďata vozí na hřbetě Roháč velký (potápka roháč) Potápka malá VESLONOZÍ - plovací blána celistvá, ryboţraví Pelikán Kormorán velký guáno, rybolov s podvázaným krkem BRODIVÍ - dlouhé nohy, štíhlý krk Čáp bílý zakrnělé hlasové ústrojí, jen klapou zobákem Čáp černý Čáp marabu Ibis bílý Kvakoš noční Volavka popelavá za letu esovitě sloţený krk, čáp ne PLAMEŇÁCI - zobák k filtrování potravy - subtropy Plameňák rŧţový zbarvení způsobeno barvivem mořských korýšů VRUBOZOBÍ - rohovité vroubky na zobáku, na kostrči mazová ţláza, nekrmiví - nepouţívat syrová vejce - salmonelóza - plovavé x potápivé kachny (viz nákres v sešitě) Kachna divoká plovavá, kvákají jen samice Polák velký potápivá Polák chocholačka Labuť velká Husa velká DRAVCI - silný zahnutý zobák, ostré zahnuté drápy spáry, výborný zrak, krmiví - udrţování rovnováhy v přírodě Poštolka obecná Káně lesní Krahujec obecný Jestřáb lesní Sokol stěhovavý Orel skalní Sup Afrika, Asie, j. Evropa Kondor Amerika 24

26 HRABAVÍ - silný běhák k hrabání, výrazná pohlavní dvoutvárnost - hřadují (hřady = bidla) - neplavou, nekoupou se popelí se (čmelík kuří) Kur domácí slepice, kohout, kuře; jeho předkem je kur bankivský Krocan divoký Perlička kropenatá Páv korunkatý Koroptev polní Křepelka polní pět peněz Baţant obecný z Asie, u nás 14. stol. Lucemburkové Tetřev hlušec Tetřívek obecný KRÁTKOKŘÍDLÍ - lem kolem kaţdého prstu Lyska černá Drop velký Slípka zelenonohá BAHŇÁCI Čejka chocholatá DLOUHOKŘÍDLÍ - kolonie na březích vod Racek chechtavý letní (hnízdní šat), zimní šat Rybák obecný podobný rackovi, vykrojený ocas, loví ryby MĚKKOZOBÍ - při pití nezvedají zobák, ponořují ho do vody; při spánku nedávají hlavu pod křídlo, pouze do peří; mláďata krmí nejprve kašovitou hmotou Holub skalní předek holuba domácího Holub hřivnáč bílé skvrny na krku Holub doupňák vzácný Hrdlička zahradní Zdivočelí holubi znečišťování staveb a památek, paraziti a roztoči v peří PAPOUŠCI - tropy; zobák i ke šplhání - horní čelist spojena s lebkou kloubem, je pohyblivá! Andulka vlnkovaná vyšlechtěna, z Austrálie, původně jen zelená Kakadu Ara Ţako Alexandr Lori Korela Rosela Amazoňan 25

27 KUKAČKY - i tropické druhy, které se o mláďata starají - u nás kukačka obecná hnízdní parazitismus (nejčastěji klade vajíčka do hnízda rákosníka) Kukačka obecná pták roku 2010 SOVY - noční, oči dopředu, tichý let, vratiprst Puštík obecný Kalous ušatý Výr velký Sýček obecný Sova pálená SVIŠŤOUNI - slabě vyvinuté nohy, neschopné pohybu po zemi Rorýs obecný loví za letu létající hmyz, páří se a spí také za letu Kolibřici Amerika, opylovači; ţiví se nektarem, pylem a drobným hmyzem SROSTLOPRSTÍ - 2., 3., 4. prst částečně srostlé, pestří Ledňáček říční drobné rybky, ohroţen! Dudek chocholatý miluje larvy a hmyz z trusu kopytníků Vlha pestrá ŠPLHAVCI - 2 prsty dopředu, 2 dozadu; ocasní pera pruţná opora - dutiny stromů - hnízda 26

28 - pojídají larvy dřevokazného hmyzu Strakapoud velký černobílý, červená řiť; strakapoudova kovadlina Ţluna zelená červená čepička, samec i červený vous na tvářích Datel černý PĚVCI - hlasové ústrojí, krmiví Brhlík lesní Drozd zpěvný Havran polní Jiřička Kavka obecná Konipas bílý Kos černý Krkavec velký Pěnice červená Pěnkava obecná Rehek domácí čermáček Skřivan polní Sojka obecná Stehlík obecný má rád bodláky Straka obecná Sýkory koňadra, modřinka, parukářka, uhelníček, babka Špaček obecný Ťuhýk obecný - ohroţen Vlaštovka Vrabec domácí Vrána obecná černá Vrána obecná šedá Zvonek zelený Znáš ještě jiné pěvce? 27

29 7. SAVCI - vyvinuli se v druhohorách z plazů před 200 mil. let - největší rozvoj nastal v třetihorách před 65 mil. let - ţijí ve vodě, na pevnině i ve vzduchu skupiny: a) vejcorodí b) ţivorodí vačnatci + placentálové společné znaky: stálá tělní teplota srst z chlupů (pesíky- dlouhé, podsada krátké, izolační funkce, hmatové chlupy) línání = výměna srsti mláďata sají mateřské mléko zuby (řezáky, špičáky, třenové, stoličky) plíce srdce má 2 komory a 2 předsíně vnitřní oplození, oddělená pohlaví VEJCORODÍ - nejprimitivnější savci, kladou vejce, ale mláďata olizují mateřské mléko z mléčné ţlázy (nemají bradavky) - Austrálie, Nová Guinea PTAKOPYSK hustá srst, čelist podobná zobáku kachny, samci mají jedovaté ostruhy na zadních nohách JEŢURA koţešina s ostny, ţere termity a mravence 28

30 ŢIVORODÍ A) VAČNATÍ - samice nemají placentu - rodí ţivá, nedokonalá mláďata, která dospívají ve vaku a sají mateřské mléko - Austrálie, Amerika KLOKANI býloţravci (50cm-3m), aţ 8m skok a 60 km/hod KOALA potravní specialista na blahovičník (eukalyptus) VAČICE OPOSSUM Sev. Amerika, aţ 10 mláďat,v nebezpečí předstírá smrt a vylučuje páchnoucí sekret B) PLACENTÁLOVÉ - placenta zajišťuje výţivu plodu a zásobu kyslíkem, odvádí odpadní látky ŘÁD: HMYZOŢRAVCI - velký počet zubů, téměř stejných ježek západní, východní zimní spánek 29

31 krtek obecný- zakrnělé oči, výborný čich, lopatkovité končetiny rejsek obecný rejsek malý náš nejmenší savec rejsec vodní jedová ţláza v čelisti ŘÁD: LETOUNI - aktivní let (vlastní silou), přední končetina přeměněna v křídlo s tenkou blanou, noční aktivita - přezimují v jeskyních, půdách, šachtách - ochrana! Echolokace způsob orientace ve tmě nejčastěji vysílají ultrazvukové signály tlamičkou, jejich odraz zachycují sluchem netopýři - hmyz vrápenci - hmyz; blanité výrůstky na čenichu kaloni - ovoce upíři - krev obratlovců, Jiţní Amerika 30

32 ŘÁD: CHUDOZUBÍ ţijí ve Střední a Jiţní Americe mají dobře vyvinutý čich některé zuby (řezáky, špičáky) jim chybí, povrch zubů mají bez skloviny a někdy nemají kořeny Lenochod - celý ţivot zavěšen hlavou dolů, spí tak, páří se, rodí - má zpomalené dýchání, trávení, vylučování (slézá vzácně, jen aby se vyprázdnil) - můţe na stromě i umřít a zůstane viset přichycen drápy - býloţravec Mravenečník - protáhlá hlava, dlouhý lepkavý jazyk - ţere mravence a termity, které vyhrabává ostrými drápy Pásovec - tělo chrání krunýř, na břiše má pouze srst - v nebezpečí se stočí do koule nebo se hrabe pod zem - ţere hmyz 31

33 ŘÁD: HLODAVCI - v horní a dolní čelisti mají hlodáky (pár stále dorůstajících řezáků bez kořenů, při zpracování potravy se obrušují) - velká rozmnoţovací schopnost zástupci: *myš domácí *potkan plave, stoka, skládka *krysa ocas delší neţ tělo, suchá místa *kosmopolitní = rozšíření po celém světě křeček polní lícní torby, nory sysel obecný zákonem chráněný hraboš polní svišť veverka obecná bobr evropský zploštělý šupinatý ocas, hustá hladká srst dikobraz Asie, Afrika, jiţní Evropa morče kapybara největší hlodavec na světě ŘÁD: ZAJÍCI - hlodavé zuby, v horní čelisti 2 páry řezáků zástupci: zajíc polní osrstěná mláďata,vidí, brzy běhají, hnízdo pekáč králík divoký krátké uši i přední končetiny, nory, mláďata holá a slepá 32

34 ŘÁD: ŠELMY - většinou loví ţivou kořist (predátoři) - dlouhé špičáky a tzv. trháky (poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička v dolní čelisti) šelmy lasicovité (kunovité) - štíhlé protáhlé tělo a krátké nohy - nezataţitelné drápy, pachové ţlázy zástupci: lasice kolčava lasice hranostaj černá špička ocasu kuna lesní ţlutá náprsenka kuna skalní bílá náprsenka tchoř tmavý jezevec lesní vydra říční šelmy medvědovité - zakrnělý ocas, došlapují na celou plochu chodidla zástupci: medvěd lední medvěd hnědý (brtník, kodiak, grizzly) panda potravní specialista (bambus) baribal medvěd ušatý šelmy psovité - štíhlé tělo, dlouhé nohy, protáhlá obličejová část lebky, nezataţitelné drápy zástupci: vlk liška kojot šakal fenek 33

35 šelmy kočkovité - zakulacená lebka, zataţitelné drápy, rychlí běţci, ale méně vytrvalí neţ psovití zástupci: (zjisti, kde ţijí) rys ostrovid kočka divoká lev tygr indický tygr ussurijský levhart gepard jaguár puma 34

36 ŘÁD: PLOUTVONOŢCI - šelmy, které se přizpůsobily ţivotu ve vodě - torpédovitý tvar těla, ploutvovité končetiny - nosní, ušní otvor uzavírán svalem - podkoţní tuk (ochrana proti tlaku, chladu) - kuţelovité, stejné zuby (jen trvalé) lachtan mroţ tuleň rypouš sloní ŘÁD: CHOBOTNATCI - největší suchozemští savci chobot = prodlouţený nos srostlý s horním pyskem - čichání, hmatání, uchopení kly = prodlouţené řezáky horní čelisti, dorůstají - sloupovité končetiny, chodidlo s pruţným vazivovým polštářem - lysá, silná - býloţravci 35

37 Slon indický Indie, Srí Lanca, JV Asie Menší Kratší kly Čelo 2 hrboly Malé uši Na chobotu 1 prstík Nejvyšší v lopatkách Kly Slon africký Afrika Větší Delší kly Ploché čelo Velké uši 2 prstíky Nejvyšší v zadní části těla Kly ŘÁD: KYTOVCI - mořští savci - rybí tvar těla s vodorovnou ocasní ploutví, přední končetiny přeměněny v ploutve - tuková vrstva aţ 40 cm - plíce, teplokrevní, mláďata sají mateřské mléko 36

38 - velrybí píseň (série cvakání a hvízdání; echolokace) kaţdé stádo má svou píseň A) KOSTICOVITÍ - pomocí rohových lišt kostic filtrují potravu - mají 2 nozdry, při potápění je zavírají Plejtvák obrovský (modrá velryba) 32 m, 180 tun B) OZUBENÍ - ţiví se dravě, velký počet zubŧ stejného tvaru - 1 nozdra Vorvaň (bílá velryba) 28m, 150 tun Delfín nejinteligentnější, mořští akrobati Sviňucha Narval zub přeměněn v kel Kosatka velryba zabiják, nejrychlejší z kytovců Zajímavost: Velryby se potápějí do hloubek 10 aţ 50 metrů na dobu 10 aţ 30 minut, plejtváci se potápějí i do 400 metrů na dobu 30 aţ 60 minut a vorvaň sestupuje do hloubky aţ metrů na dobu aţ 60 aţ 80 minut (k dosaţení této hloubky potřebuje 20 aţ 25 minut). ŘÁD: SUDOKOPYTNÍCI - hmotnost těla opírají o dva prsty (třetí a čtvrtý) a) nepřeţvýkaví - jednoduchý ţaludek - prase divoké, domácí - hroch obojživelný - velbloudi (dromedár jednohrbý, drabař dvouhrbý) - lama J. Amerika 37

39 b) přeţvýkaví 3 předţaludky bachor, čepec, kniha vlastní ţaludek slez parohy kostěné útvary na výrůstcích kosti čelní, plné, nejsou trvalé rohy duté, trvalé, kryté násadci z rohoviny jelen evropský, laň, kolouch srnec obecný, srna, srnče daněk skvrnitý, danělka, danče los evropský sob polární parohy i samice žirafa -7 krčních obratlů jako člověk zubr evropský bizon muflon kamzík horský antilopa losí gazely buvol indický Domácí zvířata Tur domácí kráva, býk, jalovice, dojnice, tele, vůl - maso (hovězí, telecí), mléko, kostní moučka, lůj (mýdlo), klih (ze šlach a kopyt), kůţe (usně), rohy (hřebeny, knoflíky) z pratura Ovce domácí beran, jehně z muflona Koza domácí z kozy bezoárové 38

40 ŘÁD: LICHOKOPYTNÍCI - váha těla spočívá na prostředním prstu (kůň 1, nosoroţec 3) Kŧň domácí - z koně Przewalského - zdivočelí domácí koně mustangové (Amerika), brumbees (Austrálie) Osel domácí z osla afrického Osel asijský (kulan) DÚ: Zjisti, co je MULA a MEZEK Zebry zebra kvaga vyhynula (hnědá, pruhy jen na krku a hlavě) Nosoroţec indický! 1 roh, kůţe tvoří štíty Nosoroţec dvourohý! 2 rohy, pohyblivý prstík na horním pysku Nosoroţec tuponosý! 2 rohy Tapír jihoamerický - hnědý, krční hříva Tapír čabrakový - černý s bílou střední částí trupu, nemá hřívu, Asie ŘÁD: PRIMÁTI (NEHETNATCI) - ţijí v organizovaných tlupách, přizpůsobili se ţivotu na stromech 39

41 - palec mohou postavit proti ostatním prstům, drápy se přeměnily v ploché nehty - mají dobře vyvinuté mimické svaly - neţijí ve volné přírodě Austrálie poloopice - ţijí v Africe a Asii, většinou noční zvířata s velkýma očima, často místo nehtů drápy lemur kata, komba ušatá opice ploskonosé široká nosní přepáţka, Jiţní Amerika malpy, chápani, vřešťani úzkonosé úzká nosní přepáţka, obličej podobný člověku, Afrika, Asie, Evropa makak, kočkodan, pavián, gueréza lidoopi zakrnělý ocas,vyvinutý mozek gorila, šimpanz, orangutan 40

42 BOTANIKA = věda o rostlinách, pojmenovává rostliny, určuje vztahy mezi nimi i nároky na ţivotní prostředí Carl von Linné (18. stol.) švédský biolog, zavedl dvouslovné názvy rostlin i ţivočichů Blatouch bahenní rodové +druhové jméno Odvozené vědy (napiš, čím se zabývají): Fyziologie rostlin - Taxonomie - Morfologie - Genetika - Ekologie - Anatomie - Cytologie - Význam rostlin: Fotosyntéza Producenti (produkce kyslíku) Základ ekosystému)součást potravního řetězce Materiál (košíky, nábytek, látky) Úkryt pro ţivočichy Ovlivnění přírodních dějů a ţivota na zemi 41

43 PŘECHOD ROSTLIN NA SOUŠ fotosyntéza kyslík dýchání oxid uhličitý fotosyntéza Nejstarší rostliny, které uvolňovaly kyslík, byly jednobuněčné a mnohobuněčné řasy Předchůdci suchozemských rostlin jsou zelené řasy Proč je dochováno málo rostlinných fosilií? Protoţe mají měkké tělo, které se rozpadne a shnije. Zuhelnatěním stromovitých plavuní, přesliček a kapradin vzniklo černé uhlí. Přizpŧsobení se ţivotu na souši - změny stavby těla vznik: Vodivých pletiv vedení vody a ţivin z půdy k listům, odvádění produktů fotosyntézy Podpůrných pletiv zajištují vzpřímený růst Zásobních pletiv skladování produktů fotosyntézy Krycích pletiv ochrana před vysycháním Kořen upevnění v půdě, příjem ţivin a vody Stonek rozvádí látky po těle rostliny List fotosyntéza Průduchy výměna plynů a vody Květ rozmnoţovaní vyšší rostliny suchozemské (mechy, plavuně, přesličky, kapraďorosty, nahosemenné a krytosemenné rostliny) niţší rostliny řasy 42

44 Hyalocysty prázdné buňky k zadrţování vody u mechů 43

45 PLAVUNĚ A PŘESLIČKY - 1. cévnaté rostliny mají vodivá pletiva - rozmnoţují se výtrusy - v prvohorách z nich vzniklo černé uhlí stavba rostliny PLAVUNĚ 2 typy listů zelené fotosyntéza ţlutohnědé výtrusnice s výtrusy Plavuň vidlačka Vraneček hlavně tropy, dekorace PŘESLIČKY článkovaný stonek, dutý, pokoţka s křemíkem v buň. stěnách (drsné na dotek) Přeslička rolní 2 lodyhy jarní hnědá, klas s výtrusy letní zelená, fotosyntéza, hromadí zásobní látky do oddenku - léčivka odvar na zánět moč. cest - čištění nádobí v přírodě Přeslička lesní - nezelená lodyha s výtrusným klasem, který zasychá po dozrání výtrusů a zůstane zelená lodyha 44

46 KAPRADINY Stavba rostlin Kořen Oddenek = podzemní stonek Vějířovité listy, na spodní straně výtrusnice Shluky výtrusnic = kupky, jsou chráněny blankou = ostěrou, která chrání před vyschnutím Po obvodu výtrusnic je prstenec, který v době zralosti praskne, a tak se výtrusnice otevře Přenos výtrusů vítr Vodivé pletivo - uspořádané do cévních svazků (žilek) Dřevní část cévice vedou vodu a ţiviny z kořene do listů Lýková část sítkovice vedou produkty fotosyntézy směrem ke kořenům Popiš: 45

47 Výskyt Stinná a vlhká místa Zástupci Kapraď samec na zemi Papratka samičí na zemi Osladič obecný výjimečně kmeny stromů Sleziník štěrbiny skal Ţebrovice rŧznolistá - různolistost Hasivka orličí průřez řapíku má tvar orlice Paroţnatka u nás pokojová rostlina Nepukalka na vodě Význam Dekorace Pokojová rostlina Terária Léky, léčivé nálevy Morfologie Stavba rostlin buňka pletivo orgán rostlina Pletivo = soubor buněk stejného tvaru a funkce Vodivé rozvádí vodu a ţiviny po rostlině Krycí chrání před vyschnutím Podpŧrné opora těla Asimilační provádí fotosyntézu Zásobní ukládání zásobních látek 46

48 Dělivé umoţňuje růst Stavba rostliny nakresli! Kořen Stonek List Květ KOŘEN Význam: Upevňuje rostlinu v půdě Čerpá ţiviny z půdy Hromadí zásobní látky Získávání vzdušné vlhkosti (vzdušné kořeny) Rozmnoţování Kořenová soustava Nakresli! Hlavní kořen s postranními Svazek náhradních kořenů 47

49 Směr růstu svisle dolů díky dělivému pletivu (kryto kořenovou čepičkou) Vrchol kořene d cs m c c kořenová čepička; cs cévní svazky; d dřeň; m primární dělivé pletivo Cévní svazky dřevní část lýková část Typy kořene Kořenová hlíza (jiřinky) Vzdušné kořeny (monstera) Příčepivé kořeny (břečťan) Ztlustlý zásobní (mrkev) Hlavní s postranními (slunečnice) Svazčitý (trávy) Parazitické (jmelí) 48

50 Kořeny smrku a borovice vysvětli a nakresli rozdíly! 49

51 50

52 51

53 význam: fotosyntéza hospodaření s vodou a plyny popiš list! LISTY ŢILNATINA nakresli! zpeřená např. lípa souběţná např. orchidej, sněţenka OKRAJE LISTOVÉ ČEPELE celokrajný, vroubkovaný, pilovitý, chobotnatý (laločnatý), zubatý nakresli! 52

54 TVAR LISTOVÉ ČEPELE 1) jednoduché 53

55 2) sloţené sudozpeřený lichozpeřený trojčetný pětičetný POSTAVENÍ LISTŦ NA STONKU v přízemní růţici nakresli! 54

56 ŘEZ LISTEM a) kutikula b) vrchní pokoţka c) asimilační pletivo d) houbovité pletivo e) spodní pokoţka f) průduch cz) cévní svazek MIKROSKOPICKÝ SNÍMEK PRŦDUCHŦ Průduchy slouţí k výměně plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) mezi rostlinou a okolím a také k odevzdávání vody do ovzduší, většinou jsou na spodní straně listu. 55

57 PŘEMĚNĚNÉ LISTY Palisty listy objímající řapík v místě připojení listu ke stonku Listeny podpírají květ (kosatec) Trny dřišťál Šupiny u pupenů Suknice cibule Ztlustlé listy sukulentních rostlin rozchodník K lapání hmyzu u masoţravých rostlin (lepkavá šťáva na povrchu) 56

58 57

59 58

60 Květenství - soubor více květů - zvyšuje se moţnost opylení a) jednoduchá hroznovitá a vrcholičnatá b) sloţená 59

61 OPYLENÍ A OPLOZENÍ - dva po sobě následující procesy Opylení = přenos pylu z tyčinek na bliznu téhož rostlinného druhu - přenos - hmyzem rostliny hmyzosnubné - větrem rostliny větrosnubné r. cizosprašná - rostlina opylená pylovými zrny jiného jedince r. samosprašná - rostlina schopná opylení vlastním pylem Oplození - spojení samčí a samičí pohlavní buňky rostlin - pyl. zrno na blizně klíčí, vyrůstá z něj pylová láčka 60

62 - pyl. láčka obsahuje 2 samčí pohl. buňky, láčka proroste otvorem vajíčka a samčí pohl. buňka splyne se samičí buňkou = oplození - oplozená samičí buňka se mění v zárodek - po oplození se vajíčko přeměňuje v semeno a semeník v plod SEMENA A PLODY PLOD a) oplodí - obklopuje a chrání semena - duţnaté nebo suché b) semena 1) Duţnaté plody - měkké oplodí, sloţené z jedné aţ tří vrstev malvice (jabloň, hrušeň) peckovice (třešeň, meruňka) bobule (rybíz, angrešt) 2) Suché plody - blanité nebo dřevnaté oplodí 61

63 pukavé oplodí samovolně praská a semena se uvolňují lusk (hrách) tobolka (makovice) měchýřek (blatouch) šešule (brukev řepka olejka) šešulka (kokoška pastuší tobolka) nepukavé naţka (slunečnice) oříšek (líska) obilka (kukuřice) tvrdka (hluchavka) Plodenství soubor plodů vyrůstající z květenství (vinné hrozny) Souplodí soubor plodů vyrůstající z 1 květu s více pestíky (šípek, malina, jahoda) ROZMNOŢOVÁNÍ ROSTLIN 1) Pohlavní rozmnoţování (generativní) = rozmnoţování pomocí semen - zaloţeno na splynutí vajíčka a spermatické buňky = kombinace dědičných informací 2) Nepohlavní rozmnoţování (vegetativní) = vznik nového jedince z části jedné mateřské rostliny - nedochází ke změně dědičných informací 62

64 a) zaloţeno na vytváření specializovaných orgánŧ - šlahouny vodorovné stonky (jahodník) - stonkové hlízy (lilek brambor) - kořenové hlízy (jiřinky) - části oddenků (pýr, konvalinka) - rozmnoţovací cibule (česnek) b) zaloţeno na schopnosti regenerace - řízkování oddělení části rostliny a její zasazení - štěpování přenesení části mateřské rostliny na rostlinu stejného druhu (podnoţ) roubování přenáší se část stonku - rozmnoţují se semeny 1) Nahosemenné rostliny očkování přenáší se pupen s částí kůry SEMENNÉ ROSTLINY - semena nechrání oplodí - nevytvářejí pravé květy, vytvářejí šištice - větrosnubné rostliny třída: Cykasy - největší rozšíření v druhohorách - podobné palmám - v trop. oblastech, u nás pokojové rostliny 63

65 třída: Jinany - největší rozvoj v druhohorách - pouze jeden druh jinan dvoulaločný (ginko biloba) opadavé listy ve tvaru vějířků, semena připomínají peckovici třída: Jehličnany - úzké jehlicovité čepele s krátkým řapíkem - většinou stálezelené dřeviny, spíše chladnomilné - stonkem vedou pryskyřičné kanálky rozmnoţování - samčí pohl. orgány světle zelené šištice sloţené z tyčinek, při zrání ţloutnou - samičí pohl. orgány fialově červené šištice sloţené ze šupin se 2 vajíčky - semena šířena větrem - šištice můţe zdřevnatět nebo zduţnatět Stromy smrk ztepilý borovice lesní, černá, vejmutovka jedle bělokorá modřín opadavý zerav cypřišek Keře jalovec obecný tis červený borovice kleč 64

66 65

67 2. Krytosemenné rostliny - vajíčka jsou chráněna semeníkem, semena jsou potom ukryta v plodu - mají pravé květy a opadavé listy - byliny, keře i stromy - jedno a dvouděloţné rostliny JEDNODĚLOŢNÉ DVOUDĚLOŢNÉ Počet děloh Kořen Cévní svazky Květ Ţilnatina listu 66

68 ! DVOUDĚLOŢNÉ! LÍSKA OBECNÁ - plod: oříšek - jehnědy - jednodomá ( květ červené střapečky, květ zelené) - košíky, řezbářství VRBA JÍVA - plod: tobolka - jehnědy - dvoudomá - kočičky - pletení košů BŘÍZA BĚLOKORÁ - plod: naţka - jehnědy - bílá borka - nábytek, topení OLŠE LEPKAVÁ - plod: naţka - jehnědy - ţluté dřevo - lepkavé vykousnuté listy - nábytek, pilinové brikety JASAN ZTEPILÝ - plod: dvounaţka - černé pupeny, sloţené listy - podlahy, násady, výroba lyţí, luků, hokejek HABR OBECNÝ - plod: oříšek na trojlaločnatém křídle - jehnědy - tvrdé dřevo násady nástrojů 67

69 DUB LETNÍ A ZIMNÍ - plod: naţka v číšce (ţalud) - suché listy neopadnou, dokud nevyrostou nové - nehnijící dřevo, tvrdé lodě, praţce, parkety DUB KORKOVÝ - z kůry (aţ 10 cm!) se vyrábí korek, první loupání můţe nastat aţ po 25 letech BUK LESNÍ - plod: naţka v číšce (bukvice) - šedá, hladká borka, špičaté pupeny - parkety a nábytek (tvrdé dřevo) TOPOL OSIKA - plod: tobolka - jehnědy - chvějící se listy - obklady saun LÍPA SRDČITÁ - plod: oříšek - náš národní strom - měkké dřevo řezbářství JILM VAZ - plod: naţka - nesouměrné listy - ohebné dřevo paţby pušek KAŠTANOVNÍK SETÝ - plod: ostnitá tobolka - jednoduché listy - jedlé kaštany 68

70 JÍROVEC MAĎAL - plod: ostnitá tobolka - sloţené listy TRNOVNÍK AKÁT - plod: lusk - sloţené listy JAVOR KLEN, MLÉČ, BABYKA, JASNOLISTÝ - plod: dvojnaţka - jasnolistý má sloţené listy, jinak jsou dlanité - smyčcové hudební nástroje, javorový sirup, symbol Kanady ČELEDI KRYTOSEMENNÝCH ROSTLIN PRYSKYŘNÍKOVITÉ - jedovaté byliny - kvetou ţlutě, bíle nebo fialově - oboupohlavní květy, hmyzosnubné - kalich a koruna nebo okvětí - plod: měchýřek nebo naţka Sasanka hajní Jaterník podléška Orsej jarní Orlíček Upolín evropský Pryskyřník prudký Blatouch bahenní Koniklec Čemeřice 69

71 MÁKOVITÉ - byliny s mléčnicemi (obsahují tekutinu LATEX) - oboupohlavní květy, kalich + koruna - hmyzosnubné - plod: tobolka - semena obsahují olej (40 60 %) Opium z nezralých makovic, výroba omamných drog (morfin, kodein výroba léků k tišení bolesti) Vlaštovičník větší bradavice Mák vlčí červené květy Mák setý bílo-fialové květy BRUKVOVITÉ - ţluté (bílé) květy v květenství - kalich + koruna, květ podle čísla 4 - plod: šešule, šešulka, struk, naţka 1. Plané Řeřišnice luční Hořčice polní Penízek rolní Kokoška pastuší tobolka Česnáček lékařský voní po česneku, do salátů 2. Uţitkové Brukev řepka olejka olej, bionafta, potrava pro včely, alergen odrůda čínské zelí 70

72 Brukev zelná zelí květák kedluben brokolice Ředkev ředkvička bílá ředkev Křen bílé květy 3. Ozdobné Tařice skalní Večernice vonná voní večer - stromy, keře i byliny - hmyzosnubné RŦŢOVITÉ - plod: malvice (zduţnatělá češule) češule = srostlé květní obaly s tyčinkami Hrušeň obecná Jabloň domácí Jeřáb ptačí Hloh obecný - plod: naţka, peckovice Mochna husí Jahodník souplodí naţek Řepík lékařský 71

73 Kuklík městský Kontryhel obecný Krvavec toten Ostružiník trny po celé rostlině, souplodí peckoviček Maliník souplodí peckoviček Růže šípková souplodí naţek - plod: peckovice s tvrdým dřevnatým vnitřním obalem Slivoň trnitá (trnka) keř, bílé květy, modré peckovice kolce zkrácené větévky Slivoň domácí (švestka) strom Třešeň bílé květy, červené (ţluté) peckovice Mandloň obecná zploštělé plody Meruňka obecná Broskvoň chlupaté plody BOBOVITÉ byliny, keře i stromy, nikdy nerostou ve vodě plodem je lusk (luštěniny) souměrné oboupohlavní květy rozlišeny na kalich a korunu (pavéza, člunek, 2 křídla viz obr.) na kořenech mají hlízkovité bakterie, které umoţňují vyuţívat vzdušný dusík (mění jej na sloučeniny, které fungují jako hnojivo pro rostlinu) listy bývají přeměněny v úponky, palisty nebo trny luštěniny jsou bohaté na bílkoviny potrava pro lidi i krmivo pro zvířata zelené hnojení - nevyuţitá hmota sklizených bobovitých rostlin se vrací zpět do půdy 72

74 Hrách setý Fazol obecný Sója Čočka Jetel luční a plazivý Bob setý Vlčí bob mnoholistý (lupina mnoholistá) Tolice vojtěška Vikev Trnovník akát Hrachor luční Štírovník růţkatý Podzemnice olejná - buráky Lékořice lysá - oddenek = sladké dřevo (výroba pendreku, farmacie) 73

75 MIŘÍKOVITÉ (dříve okoličnaté) květy bílé, ţluté květenství sloţený okolík plod dvojnaţka hmyzosnubné, vonné silice v kanálcích kerblík lesní bílé květy, rýhovaný stonek krabilice chlupatá narůţovělé květy, nerýhovaný stonek bršlice kozí noha kmín kořenný bolševník obecný x bolševník velkolepý puchýře pastinák setý bedrník obecný kopr vonný mrkev obecná barvivo karoten, v přírodě je kořen bílý petrţel obecná listy vit. C celer vonný nať, bulva fenykl drsné, tuhé, ostré chlupy plod 4 tvrdky květenství vijan kostival lékařský plicník lékařský pomněnka brutnák lékařský BRUTNÁKOVITÉ 74

76 HLUCHAVKOVITÉ hluchá, mrtvá kopřiva nepálí čtyřhranná lodyha vstřícné listy květ: kalich + koruna (horní a dolní pysk) plod: tvrdka Šalvěj luční babské ucho Rozmarýna lékařská Máta peprná Mateřídouška Tymián obecný Hluchavka bílá, nachová, ţlutá = pitulník, skvrnitá Dobromysl obecná oregano Levandule popáleniny, odpuzuje moly, hmyz Saturejka zahradní Majoránka zahradní Popenec břečťanovitý Zběhovec plazivý LILKOVITÉ Květ kalich + koruna pětičetné Plod tobolka tabák, blín bobule lilek, rulík, mochyně Lilek brambor - do Evropy z Ameriky v 18. stol., do Čech z Branibor 75

77 - škrob, líh, potravina - hlízy = ztlustlé podzemní stonky - nať jedovatá látka solanin - fialová květenství Rajče jedlé - ţluté květy, červené i ţluté bobule Petúnie zahradní - truhlíky Paprika roční Mochyně ţidovská - v plodech vit. C Jedovaté Lilek potměchuť fialové květy, červené bobule Rulík zlomocný fialové květy, černé bobule, jedovatý atropin (oční lékařství) rozšíření zornic Blín černý světloţluté květy, plod: tobolka Tabák virginský Durman obecný HVĚZDNICOVITÉ Květenství úbor - obsahuje květy 1. trubkovité plodné (tyčinky + pestíky) 2. jazykovité neplodné (lákají hmyz) 76

78 Mléčnice Plod naţka s chmýrem Zásobní látka inulín Zástupci bez mléčnic Slunečnice roční olej ze semen, krmné směsi pro ptactvo, pečivo Jiřinka z Mexika Aksamitník oranţovo-ţluté květy Měsíček lékařský Sedmikráska chudobka Kopretina bílá Chrpa modrák Řebříček lékařský Heřmánek terčovitý Heřmánek pravý duté květní lůţko, voní, řidší listy neţ rmen Rmen rolní Podběl lékařský Devětsil lékařský Pelyněk černobýl Vratič obecný Protěţ alpská Vysoké Tatry Lopuch, bodlák, pcháče, bělotrn kulatohlavý Pupava bezlodyţná Zástupci s mléčnicemi Pampeliška lékařská Čekanka praţené kořeny = káva Cikorka 77

79 ! JEDNODĚLOŢNÉ! LILIOVITÉ Vytrvalé byliny oddenky, cibule (vegetativní rozmnožování) Plod tobolka Květ okvětí Okrasné Tulipán zahradní - z Asie, Holanďané profipěstitelé Šafrán (krokus) Hyacint Uţitkové Česnek kuchyňský Paţitka Cibule Pór Pokojové Aloe, dračinec, asparágus, tenura (tchýnin jazyk), juka Divoce rostoucí Konvalinka vonná červené bobule Vraní oko čtyřlisté tmavé bobule, listy v přeslenu Ocún jesenní tobolka 78

80 Křivatec ţlutý Kokořík vonný Lilie zlatohlavá vytrvalé r. oddenky, cibule květ okvětí, podle čísla 3 plod tobolka, bobule Sněţenka Bledule Narcis Klívie (řemenatka) AMARYLKOVITÉ VSTAVAČOVITÉ V ČR ZÁKONEM CHRÁNĚNÉ! hmyzosnubné uzpůsobené květy k lákání hmyzu plod tobolka (nejmenší semena v rostlinné říši) Vemeník dvoulistý Střevíčník pantoflíček Vanilka Orchideje epifyty = rostliny přisedlé na kmeni stromu LIPNICOVITÉ Kořeny - svazčité Stonek - stéblo - duté s kolénky (kromě kukuřice) Listy střídavé pochva + čepel (+ ouško + jazýček) 79

81 Květy Květenství klásky tvoří sloţená květenství klasy laty Plucha (2) + pluška (4) + osina(3) 1-plevy, 6 - tyčinka Plod Obilka Větrosnubné proto nepotřebují barevné květy OBILNINY - obsahují škrob, těsně pod slupkou i vrstvu bílkovin, proto je celozrnné pečivo zdravější ţito mouka, káva, výplň slamníků, došky pšenice mouka, krupice, vločky ječmen kroupy, mouka, škrob, sladěnka, pivo - dlouhé osiny oves vločky, krmivo pro zvířata kukuřice polenta, krupice, šrot pro zvířata, popcorn - z Mexika (Inkové, Aztékové) rýţe setá škrob, lihoviny, sláma k výrobě rýţového papíru (nejlepší cigarety), klobouků proso seté jáhly PÍCNINY - poskytují píci krmivo pro dobytek Lipnice Ovsík vyvýšený 1 osina z klásku 80

82 Medyněk vlnatý nafialovělý Bojínek luční nemá osiny Psárka luční má dlouhé osiny Tomka vonná vůně sena Srha říznačka Sveřep Jílek vytrvalý Pýr plazivý Rákos obecný největší lipnicovitá rostlina u nás Bambus dřevnatý stonek (výjimka), některé druhy nemají obilku, ale bobuli 81