1. Úvod Literární část Skříňový nábytek... 21

Transkript

1 Obsah 1. Úvod Literární část Skříňový nábytek Jednotlivé části skříňového nábytku Konstrukce skříňového korpusu Desková konstrukce (spárovková) Rámová konstrukce Sloupková konstrukce Desková konstrukce (pro velkoplošné materiály) Rohové spoje deskových dílců Kolíkový spoj Navrhování kolíkových spojů Kolíkování na tupo Kolíkování na pokos Spoj na vložené pero Demontovatelné spoje Podstavné prvky Podnože Jednotlivé nohy Sokly Soklové vlysy Soklové rámy Záda Způsoby osazení zad Police Rozměry a materiály polic Nábytková průčelí Vestavěné skříně a skříňové stěny Stěnová připojení Stropní připojení Podlahová připojení Lůžkový nábytek

2 Lehátka Lůžkové pohovky Postele Základní požadavky kladené na lůžko Rozměry lůžka Délka lehací plochy Šířka lehací plochy Výška lehací plochy Rozměry dvojlůžka Rozměry stanovené ČSN Vlastnosti lehací plochy vzhledem k ležícímu Tepelné poměry Psychický komfort Lehací nábytek a ukládací prostor Skladba lůžek Ložní plocha Podpěrné zařízení Ohraničení Konstrukce lůžek Lůžkové pohovky Postele Nosná (podložní) plocha Horní část lehací plochy Materiály a polotovary Konstrukční skladba matrací Sklápěcí lůžka Uspořené místo při použití sklápěcího lůžka Požadavky kladené na sklápěcí postele Typy sklápěcích postelí Volně v interiéru postavené postele Postele umístěné v nice Praktická část

3 3.1. Marketingový průzkum trhu Sklápěcí lůžka Posuzované vlastnosti sklápěcích lůžek Firmy zabývající se výrobou a distribucí sklápěcích lůžek Shrnutí parametrů jednotlivých lůžek Sklápěcí mechanizmy Posuzované vlastnosti sklápěcích mechanizmů Firmy zabývající se výrobou a distribucí mechanizmů pro sklápěcí lůžka Shrnutí parametrů jednotlivých sklápěcích mechanizmů Konstrukce sklápěcího dvojlůžka Východiska pro vlastní konstrukční řešení Použitý sklápěcí mechanizmus Skříňový korpus Rozměry a použité materiály Osazení dveří Připevnění sklápěcího mechanizmu Osazení zad a připevnění odkládací poličky Podstavec Lůžko Použité materiály a kování Rošt a matrace Osvětlení příručního odkládacího prostoru Zakotvení do stěny Orientační cenová kalkulace výrobku Varianta DTD L Varianta DTD BK Porovnání cen s konkurencí Závěr Literatura Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh

4 9.1. Seznam technických výkresů

5 1. Úvod K řešení konstrukce sklápěcího dvojlůžka jsem přistoupil z důvodu nutnosti vyřešit vlastní bytovou otázku. Bydlím ve vlastním bytě 2+1, což by při rozrůstajícím se počtu členů domácnosti a nevhodném uspořádání interiéru mohlo vést k narůstajícím problémům. V jedné místnosti je nutno zařídit samostatný dětský pokoj, v druhé pak nějakým kompromisním způsobem vyřešit obývací pokoj a ložnici rodičů. Kompromisní řešení! Jenže jaké? Klasická postel je sice klasická postel, ale zabírá nám v interiéru místo i v době, kdy není používána. Pokud toto místo máme k dispozici, nic se neděje. Pokud však máme malý byt s nedostatkem obytného prostoru, musíme si položit následující otázku. Co s postelí během dne? A odpověď? Sklápěcí lůžko! Sklápěcí lůžko zaujímá totiž v zaklopené poloze pouze 20 až 25% půdorysné plochy lůžka připraveného ke spánku. [20] Někdo může namítnout, že rozkládací lůžková pohovka splní nejen požadavek na odstranění ložné plochy během dne, ale ještě navíc slouží k sezení. To je samozřejmě pravda, jenže na rozkládací lůžkovou pohovku nelze položit ortopedickou matraci, o jejíž nezbytnosti ke zdravému spánku nemůže být pochyb. Obzvláště v dnešní době, ve které naše záda nepřiměřeně trpí. Navíc i složená pohovka zabere z půdorysu místnosti mnohem více místa než zaklopené lůžko. Sklápěcí lůžko lze také umístit v pokoji dětském nebo studentském. V těchto prostorách sedací pohovka není nutná vůbec. Lůžko zaklopené během dne do skříňového korpusu má ještě další výhodu. Lze ho zařadit do již zařízeného a nábytkem vybaveného interiéru (stačí pouze dodržet konstrukční řešení a materiálovou skladbu stávajícího nábytku), případně s ním lze počítat při návrhu vybavení nového. Při nahlédnutí do statistických výkazů zjistíme, že bytů 1+1 a 2+1 je v České republice 44,2 %, což činí bytů a průměrný počet osob na jeden byt je 2,64. [4] 18

6 Počet místností Počet bytů Zastoupení [%] 1 pokoj ,6 2 pokoje ,6 3 pokoje ,5 4 pokoje ,9 5 a více pokojů ,4 nezjištěno ,9 celkem průměr: obytné místnosti na byt obytná plocha na byt [m 2 ] obytná plocha na místnost [m 2 ] počet osob v bytě 2,72 49,5 18,2 2,64 Tab. 1. Složení bytů podle velikosti r [4] Počet bytů pokoj 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 a více pokojů nezj Počet místností Graf 1. Složení bytů podle velikosti r [4] 19

7 Složení bytů [%] pokoj 2 pokoje 3 pokoje 4 pokoje 5 a více pokojů nezj Počet místností Graf 2. Složení bytů podle velikosti - r [%] [4] Problém nedostatečného obytného prostoru není tedy ničím ojedinělým, takže i teoretický okruh potenciálních zákazníku není nezajímavý. 20

8 2. Literární část Nábytek je ve své podstatě mobilní a užitkový předmět, jehož úkolem je splňovat požadavky odpovídající různým potřebám a nárokům lidí, a to za předpokladu dodržení všech hygienických a bezpečnostních požadavků. S přihlédnutím k použitému materiálu a výrobním možnostem musí být konstruován nejen účelně, ale také vzhledně ve svých tvarech a provedení. [34, 38] Lůžko odstranitelné během dne z půdorysu místnosti zaklopením do skříňového korpusu je vlastně kombinací lůžka a skříně. Proto se na začátku práce zmíním o základních principech tvorby těchto jednotlivých nábytkových prvků. Popis nebude vyčerpávající, ale zaměřím se zejména na ta konstrukční řešení, která lze uplatnit u konkrétně navrhnutého sklápěcího dvojlůžka. Zájemcům o komplexní prostudování tvorby skříňového a lůžkového nábytku dobře poslouží citovaná literatura Skříňový nábytek Nábytek skříňový slouží k účelnému uložení a chránění různých předmětů. Rozměry, množství a charakteristika konkrétních ukládaných předmětů se spolu s rozměry lidského těla (snadná dostupnost uložených předmětů) podílí na stanovování potřebných tvarů a rozměrů skříňového nábytku. Dále jsou tvar a rozměry také ovlivňovány místem v prostoru, do kterého bude nábytek umístěn a možnostmi transportu. [34, 38] Jednotlivé části skříňového nábytku Skříňový nábytek se skládá z nábytkového korpusu s vestavbami (vnitřním vybavením), z podstavce (soklu) a z průčelí. Korpus je tvořen levým a pravým bokem, půdou, dnem a zády, případně ještě jednou nebo více pevnými mezistěnami. Půda někdy bývá zdobena římsou. Do korpusu se vkládají police (pevné, výškově stavitelné nebo výsuvné), zásuvky, případně drátěný program. Shora se korpus někdy překrývá deskou nebo se k obvodu připevní ozdobná věncová lišta. Korpus může stát přímo na zemi, ale častěji bývá nesen nohami, 21

9 soklem nebo podnoží. V takovém případě přebírá toto podstavení rozložení zatěžujících sil. [34] Konstrukce skříňového korpusu Skříňový korpus lze konstruovat rozdílnými způsoby. Závisí to na použitém materiálu, účelu použití a možnostech přepravy. U nábytku vyráběného z masivního dřeva se uplatňují tyto konstrukční způsoby: deskový (spárovkový), rámový a sloupkový. U nábytku vyráběného z velkoplošných aglomerovaných materiálů se uplatňuje konstrukční způsob deskový, případně ještě v kombinaci s konstrukcí rámovou nebo sloupkovou. [34] Desková konstrukce (spárovková) Konstrukční části korpusu (boky, půdy, dna, sokly) jsou zhotoveny z masivních spárovkových desek. Spárovkové desky se vyrábějí šířkovým, někdy též délkovým (pak nejde o klasickou spárovku, ale o nekonečný vlys), nastavením jednotlivých hranolů (vlysů) do plošného dílce. Ke spojení jednotlivých dílců korpusu jsou vhodné svlaky nebo ozuby. [34] Rámová konstrukce Plochy tvořící korpus se sestavují z rámů s výplní. Rámy bývají zhotovené z masivních vlysů, výplně pak z překližky, dýhované dřevotřískové desky, ze spárovky nebo ze skla. Vzájemné spojení rámů v korpus lze uskutečnit napevno (kolíky) nebo pomocí demontovatelného spojovacího kování. [34] Sloupková konstrukce Sloupková konstrukce je charakteristická svislými průběžnými masivními sloupky, do kterých jsou zakotveny boční plochy i záda. Tyto plochy mohou tvořit rámy s výplněmi nebo spárovkové desky. Sloupky probíhají až k zemi a nesou korpus. Ke spojení plošných dílců se sloupky se používají kolíky nebo vložená pera. [34] 22

10 Vzhledem k tomu, že pro zhotovení skříňového korpusu navrhovaného sklopného dvojlůžka počítám s dýhovanou nebo laminovanou dřevotřískovou deskou, nebudu se dále těmito třemi druhy konstrukcí a jejich specifickými způsoby spojování zabývat Desková konstrukce (pro velkoplošné materiály) Desková konstrukce u nábytku z velkoplošných aglomerovaných materiálů spočívá v nařezání jednotlivých dílců z velkoplošné desky, upravení povrchu ploch a boků dílců a následného konstrukčního spojení v celek. Ke spojování dílců se používá kolíků, vložených per a různých druhů demontovatelného kování. Pokud boky neprobíhají až na zem a netvoří nosný element, staví se nábytkový korpus na sokl nebo na podnož. [34] 23

11 Obr. 1. Nábytkový korpus v deskové konstrukci [34] 24

12 Rohové spoje deskových dílců Podle účelu použití, požadované kvality výrobku, způsobu obrábění a ekonomiky výroby jsou rohová spojení širokých deskových dílců tvořících nábytkové korpusy prováděna různými způsoby. [34, 38] Kolíkový spoj Kolíkování je nejjednodušší a nejčastější způsob spojování dílců z masivního dřeva, překližek i dřevotřískových desek. Je velice vhodné pro automatizovanou výrobu spojů. Přesné umístění kolíků a otvorů přispívá ke snadnému sesazování dílců. Spojování dílců spočívá ve vlepení dřevěných kolíků do přesně vyvrtaných otvorů. Kolíky jsou zhotoveny z hladkých nebo podélně rýhovaných tyčí. Rýhované kolíky se považují za vhodnější, protože se při jejich zarážení do otvoru snadněji dostane lepidlo mezi styčné plochy kolíku a lepeného dílce. Kolíky je nutné vyrábět z rovnovlákného dřeva bez vad a jejich vlhkost má být o 2 3% nižší než vlhkost dílců. Nejvhodnější dřevinou je buk, ale můžeme použít i břízu, javor, jasan, dub a jilm. [34, 38] 25

13 Obr. 2. Kolíkové spoje [34] Obr. 3. Dřevěné kolíky [36] 26

14 Navrhování kolíkových spojů Postup pro navrhování kolíkových spojů vychází z jejich maximální pevnosti pro danou tloušťku a šířku desek. Všechny použité proměnné jsou uváděné v mm a znázorněné na obr.4. Obr. 4. Navrhování kolíkových spojů [26] Průměr kolíku a otvoru d k 1 2 ( d ) h + 1 o = s 27

15 Pokud se musíme přizpůsobit daným průměrům kolíků (dostupným na trhu), volíme nejbližší vyšší průměr. Není vyloučeno ani použití nejbližšího nižšího průměru, ale pevnost spoje se sníží. Hloubka otvoru v průběžném dílci f = h p - 3 Hloubka otvoru v styčném dílci g = 1,5 f Délka kolíku l = f + g - 2 Pokud se musíme přizpůsobit daným délkám kolíků (dostupným na trhu), volíme nejbližší větší délku. Rozteč kolíků t o = 8 d k Rozteč t o následně upravíme na rozteč t v závislosti na možnostech strojního zařízení zvolením nejbližší vyšší rozteče z násobků 32 mm, případně 25 mm. Vzdálenost kolíku od předního okraje a 1 ˇÝh s + d k Vzdálenost kolíku od zadního okraje a 2 t o ˇÝ Počet kolíků b - n = ( a + a ) 1 t 2 +1 Po celé šířce spoje nemusí být kolíky stejnoměrně rozmístěné, ale tím se z důvodu jejich menšího počtu sníží celková pevnost spoje. Rozestupy by se měly postupně zvětšovat od předního k zadnímu okraji. [26] 28

16 Kolíkování na tupo [34] Kolíkování na tupo je kolíkové spojení dílců s pravoúhlými hranami (obr.2) Kolíkování na pokos U tohoto typu konstrukčního spoje mají vzájemně spojované dílce šikmo seříznutá čela pod úhlem 45 (obr. 2). Ke spojení používáme rov né nebo rohové plastové kolíky. Při použití rovných kolíků vrtáme otvory kolmo ke styčným plochám dílců. Otvory umísťujeme v blízkosti vnitřního okraje, aby se dostatečně využila délka kolíku. Otvory pro úhlové kolíky, jejichž ramena svírají úhel 90, se vrtají rovnoběžně s plochou spojovaných dílců. Otvory je možné vyvrtat ještě před vytvořením pokosů. [34] Spoj na vložené pero Spoj na vložené pero spočívá ve vlepení pera do vydrážkované profilové spáry. Pera se zhotovují z překližek, dřevovláknitých desek nebo z příčného dřeva. Spojení dílců může být provedeno, jako u kolíkového spoje, na tupo nebo na pokos. Při spojení pokosem musí být drážka vyfrézována blízko vnitřní hrany, aby mohlo být pero co nejširší. Na trhu jsou k dostání různé druhy per: spojovací lamely, plastová rovná i úhlová pera. Při navrhování konstrukčních spojů na vložené pero vycházíme z následujících doporučených dimenzí: hloubka zapuštění pera do průběžného dílce činí max. 4/10 tloušťky tohoto dílce, celková šířka pera je rovna přibližně tloušťce průběžného dílce, celková hloubka drážek v průběžném i styčném dílci musí být o jeden mm větší než šířka pera, tloušťka pera činí max. 1/3 tloušťky styčného dílce. Schéma spoje na vložené pero znázorňují obr. 5 a 6. [34, 35, 38] 29

17 Obr. 5. Rohové spojení s vloženým perem [34] Obr. 6. Rohová spojení na pokos s vloženým perem [34] 30

18 Obr. 7. Spojovací lamely (destičky) [36] Demontovatelné spoje Velké skříňové korpusy se z důvodu efektivnosti balení, transportu a snadnosti následné montáže nespojují lepením, ale pomocí demontovatelného spojovacího kování, které drží jednotlivé části korpusu pohromadě mechanicky. K dispozici je mnoho typů kování. Mohou se používat samostatně nebo v kombinaci s dřevěnými kolíky, které v tomto případě plní funkci naváděcích trnů. Jako demontovatelné spojovací kování se používají spojovací šrouby (konfirmaty), šrouby s příčnými válcovými maticemi, trapézové spoje a excentrická kování (obr. 8-11). [34, 38] Obr. 8. Spojovací šroub KONFIRMAT [36] 31

19 Obr. 9. Matice (čep) s příčným závitem a spojovací šroub [36] Obr. 10. Trapézové spojovací kování [24] 32

20 Obr. 11. Excentrické spojovací kování [36] 33

21 Podstavné prvky Úkolem podstavných prvků je přenesení tíhy jednotlivých kusů nábytku a v něm uložených předmětů do podlahy. Průhyb dna nábytku přitom nesmí překročit hranici 2 mm. U vložených dveří je požadavek na průhyb ještě přísnější. Kvůli zachování funkčnosti dveří se zde dno nesmí prohnout o více jak 0,5-1 mm. Dále musí podstavné prvky zajistit dokonalou stabilitu nábytku, zejména při otevřených dveřích nebo vysunutých zásuvkách. vlysy. Rozeznáváme podnože, jednotlivé nohy, sokly, soklové rámy a soklové Tvar, půdorysné rozměry, výška a osazení těchto elementů oproti korpusu významným způsobem ovlivňují estetické působení celého nábytkového kompletu. [34] Podnože Pro podnože je charakteristické spojení noh nebo patek s luby (obr. 12). Spojení bývá provedeno pomocí kolíků, šroubů, mechanického spojovacího kování nebo na čep. Dimenze lubů musí vyhovět požadavkům na maximální průhyb (0,5 mm) a na dostatečnou pevnost spojení s nábytkovou nohou. I zde platí zásada příznivějších statických vlastností stojatého pravoúhlého profilu oproti profilu ležatému. Toto spojení musí také odolat horizontálnímu zatížení, které by se mohlo projevit postranním vybočením nábytku. Podnože mohou být ztvárněny mnoha způsoby. Nohy se mohou vyrobit v průřezu jako čtvercové, obdélníkové, trojúhelníkové i kruhové. Mohou stát rovně, šikmo, vzhledem ke svislé ose bývají rovnoběžné nebo se směrem dolů zužují, případně jsou kónické. Při konstrukci podnoží se luby upevňují zároveň s přední hranou nohy nebo proti ní ustupují mírně dozadu. [34] 34

22 Obr. 12. Konstrukce podnoží [34] Jednotlivé nohy Jednotlivé nohy mohou být vyrobeny z kovu, z plastu nebo ze dřeva. S korpusem bývají spojeny našroubováním do dna, nebo jsou zapuštěny a vlepeny (případně zajištěny vruty, klíny) do soklového rámu. Rám je pak sešroubován se dnem korpusu. Při použití jednotlivých noh je velice důležité jejich pevné spojení se dnem, protože toto spojení musí být schopno zachytit i horizontální síly. Dno musí u této konstrukce zajistit dostatečnou pevností a tloušťkou požadované hodnoty průhybu. [34] 35

23 Sokly Sokl je vlastně rám vytvořený z nastojato spojených lubů (obr 15). Na spodní straně se musí lub v rozích podložit malými podložkami ze dřeva, z plsti nebo pryže, aby nedocházelo ke kolébání nábytku na podlaze. Do soklu lze také zabudovat rektifikační patky (obr. 13 a 14). Jejich výškovým nastavením se eliminují nerovnosti podlahy a nábytek se dokonale vyrovná. Výškové nastavení se provádí šroubovákem přes otvory ve dně. Rozměry soklu jsou oproti korpusu voleny vždy menší, takže při postavení skříně na sokl ho tato na všech stranách částečně přesahuje. Jestliže by začišťovací podlahová lišta bránila dosazení skříně ke zdi, musí se sokl vyrobit na hloubku menší ještě o rozměr této lišty a jeho výška musí výšku lišty částečně přesahovat. Sokly se nejčastěji vyrábí z materiálu shodného s materiálem korpusu. V případě nutnosti chránit sokl před zvýšenou vlhkostí můžeme jeho plochy (včetně spodní) olepit např. plastem nebo fólií. [34] Obr. 13. Seřizovací soklové šrouby s příslušenstvím (narážecí matice, soklová destička, soklový úhelník) [24] 36

24 Obr. 14. Výškově nastavitelná soklová nožička [24] Soklové vlysy Soklové vlysy netvoří samostatnou nosnou jednotku, ale spíše zakrývací prvek. Jsou umísťovány před jednotlivé nohy nebo mezi průběžné boky skříně, které přesahují o několik centimetrů dno a probíhají až na zem. Soklové vlysy se často připevňují pomocí klipového systému, umožňujícího jejich následnou demontáž. [34] Soklové rámy Soklové rámy (obr. 15) bývají 40 až 60 mm silné a vyrábějí se převážně z masivního dřeva. Pro zajištění stability korpusu se v rozích rámu (tak jako u soklů) umísťují malé podložky. Místo těchto podložek se někdy používají nízké sloupkové nohy. [34] 37

25 Obr. 15. Sokl, soklový rám [34] Záda Záda plní u skříňového korpusu dva důležité úkoly. Uzavírají na zadní straně skříň a zajišťují její pravoúhlost. Pravoúhlost skříňového korpusu je zcela nezbytná pro správnou funkci uzavíracích průčelí (dveří, zásuvek a klopen). Záda se zhotovují z deskových materiálů tvrdé dřevovláknité desky, překližované desky, dřevotřískové desky, někdy též i skleněné tabule a plechové desky, u tlustších zad i laťovkové desky. Masivní nábytek se uzavírá zády také z masivu, běžné jsou rámové konstrukce s výplní. Tloušťky zad se pohybují, dle použitého materiálu, přibližně v následujících rozměrech: tvrdé dřevovláknité desky: 3,5 až 5 mm, překližky: 4 až 8 mm, dřevotřískové desky: 8 až 10 mm. [34] Způsoby osazení zad Při osazování zad můžeme volit ze dvou základních způsobů: upevnění v polodrážce pomocí vrutů či hřebíků, nasunutí do drážky. 38

26 Někdy se také záda pouze naloží na zadní stranu korpusu a přichytí pomocí vrutů nebo hřebíků. Z důvodu úhlové stability korpusu je nejvhodnější osazení zad do polodrážky. (obr. 15) Osazení zad do drážky (obr. 15) použijeme v případě požadavku na jednoduchou montáž volným nasunutím zad bez složitějšího upevňování spojovacími prostředky. Také samozřejmě při takovém umístění skříně v interiéru, při kterém bude pohledová i její zadní strana. I v tomto případě je však vhodné dodatečné zajištění zad v drážce pomocí lepidla nebo spojovacích prostředků. Skleněná záda musíme při usazování dostatečně utěsnit tmelem, protože jinak by docházelo ke chvění a nežádoucímu drnčení. Pokud jsou záda vyrobena z masivu nebo je tvoří rámová konstrukce s výplní, bývají vložena dovnitř mezi dílce korpusu (boky, dno, půda). Možné je také naložení na korpus z venkovní strany. [34, 38] Obr. 16. Záda naložená, v polodrážce, v drážce [34] 39

27 Pro uchycení zad lze také použít speciálního montážního kování spojek zad (obr. 17 a18). [34] Obr. 17. Spojka zad (záda v polodrážce) [24] Obr. 18. Spojka zad (záda v drážce) [24] Police Police předělují skříně ve svislém směru na jednotlivé sektory a slouží k ukládání nejrůznějších předmětů. Na hmotnosti těchto ukládaných předmětů a na rozpětí podpěrek závisí zvolené dimenze polic. [34, 38] Rozměry a materiály polic Délka a šířka skříňových polic se určují světlou šířkou a světlou hloubkou skříňového korpusu. Tloušťka běžných nábytkových polic činí 16 až 22 mm. V případě požadavku na vysokou nosnost se tloušťka musí samozřejmě zvětšit. 40

28 Pro běžné police platí v nábytkářské výrobě pravidlo, že jejich délka nesmí překročit 1000 mm. Při zatížení knihami dokonce jen 800 mm. Pokud je nutné vyhotovit police delší, musíme počítat s jejich podepřením cca v polovině délky. Police se vyrábějí ze všech materiálů běžných pro výrobu nábytku. S korpusem skříně je spojujeme prostřednictvím policových nosičů (obr. 19), které musí být schopny přenést dané zatížení. [34] Obr. 19. Několik způsobů podepření polic [34] 41

29 Nábytková průčelí Nábytkové korpusy slouží k účelnému uložení různých předmětů. Nábytková průčelí pak tento prostor uzavírají a chrání ho před přímým zásahem, pohledem, prachem, při uzamykatelném průčelí i před neoprávněným použitím. Použití konkrétního způsobu uzavření korpusu závisí na potřebě místa pro otvírání a zavírání, na konkrétní funkci průčelí, na vhodnosti či nevhodnosti způsobu manipulace s průčelím při otvírání a zavírání. Mohou to být dveře otočné, posuvné, sklopné nebo výklopné, horizontální a vertikální žaluzie, případně zásuvky. Jednotlivé typy průčelí se mohou vzájemně kombinovat. Průčelí může být ve vztahu ke korpusu vložené dovnitř, naložené na vrchu, případně polonaložené s ponecháním částečně viditelných bočních ploch korpusu (obr. 20). Dle charakteru otevírání volíme typ a umístění úchytek. Dílčí linie jednotlivých uzavíracích prvků viditelně člení nábytková průčelí jako celek. Všechny tyto zmíněné faktory jsou důležité tvůrčí prvky spojující funkci, konstrukci a estetické ztvárnění nábytku. Toto je nezbytné mít na paměti při návrzích a konstrukci nábytku. Konkrétní konstrukční řešení nábytkového průčelí (rám s výplní, spárovková deska, dřevotřísková deska) se volí v souladu s konstrukčním řešením skříňového korpusu (viz výše). [34] 42

30 Obr. 20. Způsoby osazení dveří [34] 2.2. Vestavěné skříně a skříňové stěny Od klasických skříní se liší vestavěné pevným zasazením (zabudováním) do budovy. Může se jednat o vestavění do výklenku, o pevné přikotvení do rohu místnosti, případně o zastavění celého prostoru od stěny ke stěně skříňovou stěnou. Vestavěné skříně a skříňové stěny mohou sahat svojí výškou až ke stropu, takže získáme na relativně malé půdorysné ploše více úložného prostoru. Vzniku zbytkových ploch, mrtvých úhlů a prachových koutů zabráníme pomocí přípojek u bočních stěn. Pokud skříňové stěny nestojí svými zády u zdi, ale plní v prostoru funkci nenosné dělící příčky, nesmíme při konstrukci opomenout zvukové těsnění. 43

31 Krom základních konstrukčních elementů, které jsou společné pro klasické i vestavné skříně (boky, dveře, záda, police ), mají skříně vestavné ještě některé prvky navíc stěnová, stropní a podlahová připojení. Z důvodu efektivního skladovaní, jednoduché manipulace při přepravě a snadnosti montáže musí být skříňové stěny sestaveny z jednotlivých elementů a spojeny demontovatelným spojovacím kováním. Po sestavení stěny musí být bezpodmínečně zaručena její stabilita a bezchybná funkce všech čelních uzavíracích prvků. Mezery mezi jednotlivými uzavíracími prvky musí být stejnoměrné. [34, 38] Stěnová připojení Záda a boky skříňových stěn nesmí těsně doléhat ke stěně místnosti. Musí mezi nimi zůstat alespoň 25 mm mezera umožňující proudění vzduchu. Takto vzniklou mezeru zakrýváme pomocí stěnových připojení (obr. 21). Stěnová připojení (stejně tak připojení stropní a podlahová) musí být koncipována v souladu se ztvárněním celého nábytkového průčelí. Všechna tato připojení pak musí konstrukčně a esteticky ladit spolu navzájem. [34] Obr. 21. Stěnová připojení [34] 44

32 Stropní připojení Stropní připojení (obr. 22) mají stejný úkol jako připojení stěnová, ovšem s tím rozdílem,že připojují vestavnou skříň ke stropu místnosti. U skříňových stěn stojících u vnějších nebo vlhkých zdí se z důvodu odvětrání zhotovují ve stropních připojeních štěrbiny, které umožňují cirkulaci vzduchu. [34] Obr. 22. Stropní připojení [34] Podlahová připojení Pokud stojí vestavné skříně na soklu, musí se tento předem vodorovně vyrovnat (pomocí nastavitelných patek, podložením klíny, případně připasováním k podlaze). Pro vodorovné vyrovnání jsou velice vhodné právě výškově nastavitelné patky se závitovým šroubem, které se seřizují pomocí šroubováku skrz otvory ve dně. Lze jich s úspěchem použít u samostatných soklů i u skříní s boky procházejícími až k podlaze, u nichž jsou tyto stavitelné patky zakryty zepředu umístěnými soklovými krycími lištami. Z důvodu odlehčení hmotnosti 45

33 ze seřizovacích šroubů se doporučuje u velkých skříní dodatečné podložení boků a soklu klíny. V opačném případě může dojít vlivem vysokého zatížení podlahy tlakem patek k nadměrnému stlačení podlahové krytiny, případně i ke snížení kročejové neprůzvučnosti. Výšková nastavení musí být umístěna u nosného elementu, například u boku nebo soklového rámu. Jedině v tomto umístění může patka dostatečně přenést tíhu skříňové sestavy. Zcela nežádoucí je umístění v prostoru pod dnem. Pokud je žádoucí cirkulace vzduchu mezi zadní částí skříně a stěnou budovy, musí se v soklu vytvořit větrací otvory. Vhodné jsou různé větrací mřížky a průduchy. [34] Obr. 23. Podlahová připojení [34] 46

34 2.3. Lůžkový nábytek Veškerý nábytek určený k ležení a ke spánku označujeme společným názvem lůžkový nábytek. Lůžkový nábytek dále dělíme do tří základních skupin, které se od sebe liší užším vymezením funkcí. Jde o lehátka, lůžkové pohovky a postele. Jak v běžné praxi, tak i v literatuře je však pojmenování různých druhů lůžkového nábytku velice nejednotné. Je to dáno tím, že tentýž druh slouží někdy i více účelům, pro noční spánek i denní odpočinek nebo pro sezení i ležení. Názvy: lůžko, postel, lehátko, pohovka, pohovková postel, lůžková pohovka, gauč a jiné, nejsou přesně vymezeny a používá se jich víceméně náhodně. [20] Lehátka Slouží převážně pro krátkodobý a přechodný odpočinek. Odpočívat v lehátku lze vleže i vsedě, případně i v obleku. Nejsou určena k spánku, takže se na kvalitu ložní plochy nekladou tak vysoké požadavky jako u ostatních typů lůžkového nábytku. Typů lehátek je celá řada: interiérové, exteriérové pro použití na terase a v zahradě, skládací přenosné a dále různé přechodové typy mezi nábytkem sedacím a lůžkovým. [20] Vzhledem k tomu, že nejsou určena k spánku, nebudu se jimi dále zabývat Lůžkové pohovky Typů lůžkových pohovek je nesčetné množství, ale téměř vždy se jedná o nábytek sloužící pro sezení během dne a pro příležitostné občasné přespání. Jejich původ je v pohovkách pro sezení. K trvalému spaní nejsou díky své konstrukci a skladbě ložní plochy vhodné (úložný prostor pod pohovkou, který zabraňuje dostatečnému odvětrání ložní plochy, čalounění bývá tvořeno několika na délku nastavenými polštáři, které nesplňují požadavek na podepření ležící osoby způsobem respektujícím přirozený tvar páteře, atd.). Některé typy lůžkových pohovek jsou vybaveny mechanizmy pro přestavbu ze sedacího nábytku na lůžkový nebo mechanizmy umožňujícími rozšiřování ložné plochy z jednolůžka na dvojlůžko. Určitým přechodem mezi lůžkovou pohovkou a postelí 47

35 jsou válendy, které nemají čela, ale jsou určeny spíše ke spaní než k sezení. Čalounění lůžkových pohovek může být řešeno jako pevné i volné. [20] Postele Postele jsou na rozdíl od lehátek a lůžkových pohovek určeny pro každodenní spaní. Pro správné plnění tohoto úkolu je zcela nezbytné, aby postele vyhovovaly mnoha důležitým požadavkům. Charakteristickým znakem postelí je ohraničení ložní plochy na kratších stranách (na obou, případně pouze na jedné) čely přečnívajícími na výšku ložní plochu. Dalším znakem postelí je potažení ložní plochy odolným textilem a nikoliv potahovými látkami dekorativními. Protože neuvažujeme s používáním postelí během dne, není nezbytně nutné ukládat lůžkoviny do zvláštního úložného prostoru. [20] Základní požadavky kladené na lůžko Posláním lehacího nábytku je podporovat lidské tělo vleže. Lůžkový nábytek považujeme za jeden ze základních předmětů bytového vybavení a jsou na něho kladeny nejvyšší kvalitativní nároky Je to dáno jeho dlouhodobým užíváním, během kterého musí zabezpečit základní fyziologické funkce organizmu a poskytnout vhodné prostředí pro relaxaci a odpočinek. Tento nábytek využíváme zhruba třetinu svého života, v době nemoci se může stát dokonce na čas celým naším světem. Je tedy zcela nezbytné zvolit vyhovující řešení lehací plochy a nosné konstrukce. Špatná konstrukce lůžka může v extrémních případech ohrozit lidský život (dekubity proleženiny). Antropometrické, fyziologické a hygienické požadavky kladené na lůžkový nábytek jsou formulovány do následujících bodů: rozměry lůžka musí odpovídat velikosti lidského těla, lůžko musí udržovat tělo v poloze příznivé fyziologickému zakřivení páteře, skladba lehací plochy musí umožňovat tepelný komfort v podobě prodyšnosti a schopnosti absorbovat přechodně pot, což je zcela nezbytné pro dobrou termoregulaci organizmu, 48

36 lůžko musí být schopno navodit subjektivní pocit psychického komfortu a spokojenosti s lůžkem, toto hraje důležitou roli při usínání, lůžko musí být z důvodu zabránění přenosu infekcí snadno čistitelné, tvarové řešení lůžka nesmí bránit snadnému zaujetí a zachování vhodné polohy těla, materiály použité při výrobě lůžka musí být zdravotně nezávadné. Tyto požadavky musí být respektovány u všech typů lůžek, ať se jedná o jednolůžkové či dvojlůžkové, sklopné, rozkládací nebo v polohách nad sebou. [20, 32] Vedle těchto základních požadavků je nezbytné, aby úkony prováděné při odestýlání lůžka před spánkem a při úklidu po spaní nebyly namáhavé. Pomocné mechanizmy, kterými jsou některé druhy lůžek vybaveny, musí fungovat lehce, bezpečně a spolehlivě. Také musí být respektovány ostatní kvalitativní požadavky kladené obecně na všechny druhy nábytku. Volba materiálů a technologií musí odpovídat daným realizačním podmínkám. Nezbytnou výbavou lůžka pro spánek jsou lůžkoviny. Nejedná se sice o nábytkářský výrobek, ale významným způsobem ovlivňují pohodlí a hygienu spaní. S tvorbou nábytku souvisí problém s jejich uskladněním. Mohou být uloženy na lůžku, v lůžku nebo ve zvláštním zařízení. Způsob jejich uložení může ovlivnit i konstrukci některých lůžek, např. postelí sklápěcích a výsuvných. [20] Jednotlivé požadavky kladené na lůžko si podrobně probereme v následujících odstavcích Rozměry lůžka Délka lehací plochy Délka lehací plochy vychází z tělesné výšky populace. Tato výška není však rovnoměrná. [32] 95 % lidí nepřesahuje výšku 188,1 cm a pouze 1 % lidí je vyšších než 194,4 cm. [18] 49

37 Vycházíme-li tedy z rozměru 188,1 cm a připočítáme ještě cca 15 cm označovaných jako faktor pohodlnosti, dostaneme se na potřebnou délku lehací plochy 203,1 cm (po zaokrouhlení 205 cm). [32] Tento rozměr je také preferován ČSN, avšak na trhu je tato délka roštů a matrací považována již za atypickou a vyrábí se pouze na přání zákazníka a je účtována s příplatkem. Obr. 24. Délka lehací plochy [32] Šířka lehací plochy Šířka lehací plochy vychází z šířkových rozměrů lidského těla a z plochy potřebné pro pohyby ve spánku. Při jejím stanovení bereme za základ polohu vleže na zádech s uvolněnými pažemi (cca rozpětí loket loket plus 10 15%). Takto získaný rozměr musíme z důvodu četnosti změn polohy spáče během noci ještě o 20 25% zvětšit. [32] Brunecký [2] uvádí minimálně 40 změn polohy spáče během noci. Jako základní šířka lehací plochy vychází rozměr 85 95cm. [32] Dosadíme-li do výše uvedeného vzorce šířku loket loket, kterou nepřesáhne 99 % populace: 57,6 cm [18], dostaneme se na potřebnou šířku ložní plochy 83 cm. 50

38 Obr. 25. Šířka lehací plochy [32] Výška lehací plochy Výška lehací plochy je stanovena na základě nutnosti nenamáhavého opuštění lože a pohodlného bezproblémového dosednutí. Za optimální výšku lze považovat cm. Toto neplatí u osob starších a nemocných, u nichž se z důvodu snížené pohybové schopnosti považuje za pohodlnou výška v rozmezí cm. [32] Rozměry dvojlůžka U dvojlůžka jsou základní rozměry shodné s jednolůžkem, pouze od dvojité šířky lze odečíst 2 x 80 mm. Je to úspora ze zdvojení postele, kde se uvažují po stranách lůžka pruhy pro spočinutí pokrývky zakrývající spící osobu. [32] 51

39 Obr. 26. Základní rozměry dvojlůžka [32] Rozměry stanovené ČSN ČSN Nábytek. Lehací nábytek. Základní rozměry [7] stanovuje rozměry postelí takto: výška lehací plochy nad podlahou včetně matrací: mm, výška předního a zadního čela nad lehací plochou: min. 200 mm (čalouněný lehací nábytek může být konstruován bez čel), výška spodní hrany postranice (nebo konstrukce rámu) od podlahy: min. 200 mm, délka lehací plochy: 1950, 2000, 2050 *, 2150 mm, šířka lehací plochy pro jednu osobu: 780, 850 *, 900, 1000 mm, šířka lehací plochy pro dvě osoby: 1560 *, 1700, poznámka: * znamená preferovaný rozměr 52

40 Vlastnosti lehací plochy vzhledem k ležícímu Naše páteř není rovná, ale je zahnuta do tvaru písmene S. Konstrukce lehací plochy musí tento přirozený tvar podporovat při poloze vleže na zádech i na boku (obr. 27). Z tohoto plynou požadavky kladené na maximální celkový průhyb lehací plochy a na maximální průhyb nosné pružící podložky. Celkový průhyb v místě největšího tlaku nesmí překročit 4 5 cm a samotná pružící podložka se nesmí v místě největšího tlaku poddat o více než 10 15% této hodnoty. Lehací plocha umožňuje tímto odpovídajícím průhybem činnost vnitřních orgánů lidského těla, především ledvin, které zvyšují svou činnost až na dvojnásobek, ale i ostatních orgánů vykonávajících činnost minimální (klidovou). Nevhodným tlakem a průhybem lehací plochy by došlo nadměrným zatěžováním orgánů ke snižování kvality spánku. [32] 53

41 Obr. 27. Tvar páteře při ležení [32] 54

42 Tepelné poměry K výše uvedené optimální výšce ložné plochy nutno ještě doplnit výšku minimální, která vychází z přirozeného proudění vzduchu. Venkovní studený vzduch vniká do místnosti štěrbinami oken a dveří a intenzivně proudí u podlahy. Aby nedocházelo k nepříznivému působení tohoto proudění na spícího, je nutné volit výšku lehací plochy minimálně 30 cm nad podlahou. Povrchy lůžkového nábytku sloužícího k spánku či k odpočinku by měly bez ohledu na teplotu okolního prostředí poskytovat tepelný komfort. Měly by bez zatížení organizmu pocením nebo pocitem chladu umožnit tělesnou termoregulaci. Tento požadavek je nejvíce aktuální ve spánku, kdy dochází ke snížení metabolizmu a tělesná teplota člověka klesá téměř o 1 C. Vrchní část lehací plochy má být dobře prostupná pro vzduch a vodní páry a má být jednoduše snímatelná a snadno čistitelná. Taktéž od pružících a tepelně izolujících vrstev lehací plochy se požaduje dostatečná prodyšnost a schopnost absorbovat a znovu odpařovat vodní páry. [2, 32] Za jednu noc se z lidského těla odpaří nejméně 1/3 denní evaporační tekutiny (v případě nemoci a stresu ještě více). I ve stavu tepelné pohody člověka, kdy je dosaženo tepelné rovnováhy odváděním větší části produkovaného tepla konvekcí a sáláním tedy suchým ochlazováním těla, vydává tělo neustále malé množství vodní páry (500 ml/24 hod) Pokud nedojde k zajištění tepelné rovnováhy odváděním tepla konvekcí a sáláním, zvýší se pocení a přebytečné teplo se odvádí vypařováním mokrým ochlazováním těla. [2] Psychický komfort Při usínání a relaxaci tolik potřebná duševní pohoda může být ovlivňována konstrukcí a rozměry lůžka, ale také jeho situováním v prostoru. Postele proto mívají dvě čela, jejichž výška nad lehací plochou je odvozena z délky chodidla. V případě vodorovně členěného čela je vhodné, aby spodní úroveň konstrukce byla ve výšce mm nad lehací plochou. [32] Co se týče umístění lůžka v prostoru, mělo by být vzdáleno alespoň 70 cm od okna či tepelného zdroje. [27] 55

43 Lehací nábytek a ukládací prostor V okolí lůžka, ve vzdálenosti přirozeného dosahu ruky, je nezbytné vytvoření prostoru pro ukládání drobností potřebných před a během spánku a po probuzení: budík, léky, sklenice s vodou, kniha atd. Je velice vhodné, pokud má odkládací prostor vlastní osvětlení (s vypínačem na dosah ruky). [20, 32] Skladba lůžek Každé lůžko sestává ze třech základních skladebných částí (obr. 28): ložní plocha, podpěrné zařízení stabilizující ložní plochu v potřebné výšce nad podlahou, stěny ohraničující ložní plochu (u některých typů lůžek nejsou použity). Tyto tři funkční části bývají u některých druhů lůžkového nábytku samostatnými montážními prvky, u dalších zase může jeden článek přejímat funkci druhého, takže splývají v jeden. Oba tyto principy se vzájemně nevylučují a každý z nich má své opodstatnění. Jejich konkrétní použití se projevuje (příznivě či nepříznivě) v odolnosti lůžka či v jeho estetickém ztvárnění. Zvolení konkrétní koncepce má vliv i na montážní řešení lůžka. Z montážního pohledu se může jednat o konstrukce lepené (nerozebiratelné) nebo o konstrukce demontovatelné (umožňující rozebrání a opětovné smontování nábytku). [20] Obr. 28. Schéma složení lůžkového nábytku [20] 56

44 Ložní plocha Ložní plocha je celek vytvořený zkonstruováním nebo složením souboru částí nebo samostatných věcí, které vytvářejí vzájemným spolupůsobením ložní plochu určitého druhu a kvality. Je prvou a podstatnou částí všech druhů lůžek bez rozdílu. [20] Ložní plocha je zpravidla tvořena nosnou (podložní) plochou, pružící vrstvou nebo pružící konstrukcí, tvarovací vrstvou, změkčující vrstvou a textilním povlakem. Nosná plocha bývá tvořena roštem různých konstrukcí a použitých materiálů (u lehacího nábytku s volným čalouněním) (obr. 29), pružinovými konstrukcemi různých typů, rámem s vypnutými popruhy, kovovými pásky, případně pevnou deskou (laťovka nebo dřevovláknitá deska) s odvětrávacími otvory (u lehacího nábytku s pevným čalouněním) (obr. 30). Některé tyto konstrukce jsou nepružné, jiné naopak částečně pruží. [15, 20] Soubor ostatních vrstev ložní plochy (pružící vrstva nebo pružící konstrukce, tvarovací vrstva, změkčující vrstva a textilní povlak) nazýváme čalouněním. Čalounění se na nosný podklad (pružný nebo nepružný) jen pokládá nebo se s ním pevně spojuje. Rozdělujeme ho tedy na volné a pevné. Pružící vrstva nebo pružící konstrukce, tvarovací a změkčující vrstva jsou u postelí tvořeny matrací. Matrace mohou být pružinové, taštičkové, latexové nebo z několika vrstev PUR pěny. U latexových a PUR matrací je nezbytné volit jejich konkrétní skladbu a konstrukci s ohledem na prodyšnost a schopnost odvádět vlhkost. Z pohledu prodyšnosti a vlhkosti se za nejvhodnější považují matrace pružinové a taštičkové. [15] 57

45 Obr. 29. Ložní plocha s matracemi na pružných dřevěných lištách [20] Obr. 30. Ložní plocha s pevným čalouněním na pružících pásech z ocelového drátu [20] Podpěrné zařízení Podpěrné zařízení stabilizuje ložní plochu v potřebné výšce nad podlahou. Bývá tvořeno nohami, nosnými čely, sokly, případně i závěsným zařízením. [20] 58

46 Ohraničení Ohraničení ložní plochy není zcela nezbytná součást lůžka (na úkor psychického komfortu) a bývá tvořeno nižšími nebo vyššími stěnami: čely, zády, ohrádkami, sítěmi apod. [20] Konstrukce lůžek Lůžkové pohovky Konstrukční řešení lůžkových pohovek jsou velice rozmanitá. Na jedné straně jsou to konstrukce jednoduché, jejichž základem je rám z masivního dřeva s připevněnou podložní vrstvou a volně položeným nebo pevným čalouněním, na straně druhé pak složité konstrukce lůžkových pohovek rozkládacích, které jsou samostatnou a velice obsáhlou kapitolou nábytkářského průmyslu. [15, 20] Protože u zamýšleného sklápěcího dvojlůžka uvažuji konstrukci spíše postelovou (pro každodenní spánek vhodnější), nebudu se konstrukcí lůžkových pohovek nadále zabývat. O konstrukci čalouněného nábytku podrobně pojednává Drápela. [15] Postele Postele lze konstruovat několika způsoby. Na obrázku 31 jsou znázorněny tři způsoby podepření nebo nesení ložní plochy: [20] Obr. 31. Různé spojení postelových čel s ložními plochami [20] A - postelová čela (ohraničující ložní plochu na kratších stranách) tvoří zároveň také nohy. Obě protilehlá čela jsou spojena postranicemi, na nichž spočívá konstrukce vlastní ložné plochy; 59

47 B - postelová čela (ohraničující ložní plochu na kratších stranách) nejsou nosná, ale nesená. Jsou zavěšena na postranicích opatřených nožičkami. Ložní plocha může být konstruována různými způsoby (stejně jako v prvním případě); C - konstrukce ložní plochy je shodná s některými druhy lůžkových pohovek. Je podepřena samostatnými nohami, které jsou připevněny na spodní plochu. Čela jsou ke konstrukci ložní plochy přišroubována nebo jsou na ni zavěšena. [20] Konstrukce postele bývá řešena jako demontovatelná, takže její únosnost a stabilita závisí nejen na pevnosti základních konstrukčních materiálů, ale také na pevnosti spojovacích prostředků (obr. 32, 33). Jsou to nejčastěji dvoučlánkové kovové součástky, které se šroubují k oběma spojovaným dílcům. Rozhodujícím činitelem pevnosti je také kvalita přišroubování jednotlivých spojovacích článků. [20] Obr. 32. Šroubovací postelový spojovací úhelník [24] 60

48 Obr. 33. Závěsné spojovací postelové kování [24] Velice odolné je spojení vytvořené pomocí šroubů a závrtných matic (obdoba se spojením skříňového nábytku). Kovové matky jsou zapuštěny do postranic, šrouby jsou prostrčeny otvory v čele tak, že jejich hlavy jsou na přední ploše viditelné. [20] Na bočnice postelí se šroubují podélné lišty, které mohou v závislosti na použitém roštu probíhat po celé délce postranice, případně jenom po její části. Dvojlůžková postel má navíc ještě středový nosník zabraňující průhybu (obr. 34). Tento nosník lze ještě v prostředku podepřít výškově stavitelnou nožkou. [20, 38] Obr. 34. Úhelník pro uchycení středového nosníku dvojlůžka [36] 61

49 Postele lze vyrábět z masivního dřeva, z dřevotřískových desek dýhovaných či laminovaných, ale i z překližek a biodesek. Na výrobu čel lze použít i rámové konstrukce s plošně tvarovanými výplněmi. [20, 38] Nosná (podložní) plocha Pro konstrukci podložní plochy lze použít rošt z masivních prkének, která se šroubují z důvodu posunu při průhybu střídavě na jedné a na druhé straně do nosného rámu. [20, 38] Další možností je použití pružícího roštu složeného z do oblouku předepjatých lamelových lišt, které jsou ukotvené do gumových výlisků. Každá lamela má možnost individuálního pružení. [38] Šířky lamel se pohybují v rozmezí 40 mm až 120 mm a jsou vyráběny z několika vzájemně slepených dýh o celkové tloušťce 7 mm až 13 mm. Vhodným nosičem je plastová pružící kapsa upevněná k rámu roštu napevno nebo náklonným kloubem. Při použití úzkých lamel je vhodné volit dvojité nosiče, které spojí lamely do párů. Rozestup lamel se volí kvůli zachování nosnosti roštu cca 50 mm, středem se mohou spojit stabilizačním pryžovým popruhem. Pro uživatele s velkou hmotností se střed lůžka zpevní použitím zdvojených lamel nebo se horní lamela podepře spodní vlnitou lamelou. Koncový nosič je společný pro obě lamely. Lamely lze také opatřit na koncích pouze protihlukovým nebo pružícím materiálem a položit je na lišty upevněné na konstrukci lůžka. V tomto případě se spojují lamely pomocí popruhů do jednotného celku - svinovacího roštu. Po položení na konstrukci lůžka je nezbytné k ní rošt připevnit (vruty, uchycením koncového oka popruhu za konstrukci apod.). [15] Některé další (v minulosti často používané) konstrukční způsoby se na základě lékařských výzkumů ukázaly jako nevhodné (např. drátěné vložky, gumové popruhy na rámech, plné spodní konstrukce. [38] Některé typy roštů znázorňuje obrázek

50 Omega 5V Lamelový rošt pevný 15 lamel uložených v pevných pouzdrech Nastavení tuhosti ve střední části roštu Doporučujeme pro osoby s hmotností do 100 kg Vhodný pro pěnové, sendvičové a pružinové matrace Výška roštu cca 6 cm Rex 5V Lamelový rošt pevný 28 lamel uložených v pevných pouzdrech Nastavení tuhosti ve střední části roštu Doporučujeme pro osoby s hmotností do 100 kg Vhodný pro latexové a pěnové matrace Výška roštu cca 6 cm Duoflex HN 5V Lamelový rošt polohovací 28 lamel uložených ve výkyvných kaučukových pouzdrech Nastavení tuhosti ve střední části roštu Středový stabilizační popruh Doporučujeme pro osoby s hmotností do 120 kg Vhodný pro latexové a pěnové matrace Výška roštu cca 5,5 cm Obr. 35. Lamelové rošty [1] 63

51 Horní část lehací plochy Horní část lehací plochy je tvořena matrací. [38] Z pohledu konstrukce čalouněného nábytku se matrace považují za volné čalounění (nejsou pevně spojeny s nosným podkladem, pouze se na něj pokládají). Kvalita ležení a spánku je přímo ovlivněna materiálovou skladbou a způsobem výroby horní části lehací plochy. [15] Vzhledem k fyziologickým požadavkům kladeným na lehací plochu je žádoucí, aby matrace nebyla příčně dělená na několik menších částí (jak tomu bývá u pohovek), ale aby byla vcelku. Matrace a nosný rošt musí být vždy ve vhodné vzájemné kombinaci. Pro polohovatelný lamelový rošt se v žádném případě nedoporučuje matrace pružinová. Pro lamelové rošty pevné a pro rošty z masivních prkének lze použít matrace jakéhokoliv typu. [38] Materiály a polotovary V minulosti používané přírodní materiály (africká tráva, lesní tráva, sisal, kokosová vlákna, koňské žíně, ovčí vlna, peří) se v současné době nahrazují materiály syntetickými (PUR pěny, pojené PUR pěny, pěnová pryž, lehčený pěnový PE, PES rouna atd.) [15, 38] Konstrukční skladba matrací Nejjednodušší je konstrukce z jedné vrstvy PUR pěny, kterou pokrývá PES rouno a potahová textilie. Kombinovaná konstrukce může sestávat z několika vrstev PUR pěny o různých tloušťkách a hustotách, které opět pokrývá PES rouno a potahová textilie. Pružinové matrace mohou sestávat z kuželových tlačných pružin, z vrstvy tvořené termofilcem, z vrstvy PUR pěny, bavlněného rouna a potahové textilie. [19, 38] Některé typy matrací znázorňují obrázky 36 až

52 Petra 1. textilní látka 2. polyester.rouno 3. deska z PUR pěny 4. polyester.rouno 5. textilní látka Klasické jednodílné matrace určené pro širokou veřejnost. Jádro matrací tvoří kvalitní polyuretanova pěna, oboustranně prošitý potah zaručuje snadnou údržbu. Výška matrace je 10 cm a zajistí dostatečný komfort při každodenním používání. Nosnost do 90 kg. Obr. 36. Jednodílná matrace [19] Darina 1. matracový damašek 2. PES rouno 3. masážní deska-pur pěna 4. PUR sendvič 5. masážní deska-pur pěna 6. bavlněné rouno 7. matracový damašek Vysoce kvalitní sendvičová matrace. Jádro matrace tvoří kvalitní PUR sendvič, který dává jádru matrace přirozenou tuhost. Na ložné ploše je speciální změkčující vrstva s masážními body (až bodů-dle rozměru matrace), které pozitivně působí na celkovou regeneraci organizmu a tím zvyšuje užitnou hodnotu této matrace. Matrace je opatřena kvalitním matracovým damaškem prošitým plastickým proševem s letní a zimní stranou. Může být uložena jak na pevný tak i lamelový rošt. Výška je cca 12 cm. Doporučená nosnost do 110 kg. Vanda 1. textilní látka 2. bavlněné.rouno 3. profilová deska z PUR pěny 4. jádro PUR sendvič 5. profilová deska z PUR pěny 6. polyester.rouno 7. textilní látka Vysoce kvalitní sendvičová matrace, kde střed tvoří speciální PUR sendvič, který dává jádru přirozenou tuhost. Profilová PUR pěna zajišťuje vysokou vzdušnost, elasticitu a komfort matrace, Potah matrace je tvořen kvalitním matracovým damaškem s plastickým proševem a s odlišnou letní a zimní stranou. Potah lze chemicky čistit. Vhodné uložení jak na pevnou podložku, tak na lamelový rošt. Výška je cca 13 cm. Doporučená hmotnost je do 110 kg. Vhodné uložení - lamelový rošt. Obr. 37. Sendvičové matrace [19] 65

53 Irena-plus 1. textilní látka 2. bavlněné rouno 3. deska z PUR-pěny 4. termofilc 5. pružiny BONELL 6. termofilc 7. deska z PUR-pěny 8. polyester.rouno 9. textilní látka Základní typ pružinových matrací, které jsou obecně mezi uživateli nejvíce oblíbené. Důvodem je především výrazná pružnost a vzdušnost těchto matrací. Vysoce jsou ceněny i ortopedické vlastnosti pružinového jádra. Matrace Irena je tvořena kombinací pružinového jádra a polyuretanové pěny. Potah je tvořen textilií s proševem zimní + letní strana. Výška této matrace je 16 cm, nosnost do 100 kg Marika-BIO 1. textilní látka 2. bavlněné rouno 3. BIO-TEX ovčí vlna 4. kokosová deska 5. taštičkové pružiny 6. kokosová deska 7. BIO-TEX ovčí vlna 8. polyester. rouno 9. textilní látka Vysoce kvalitní model s dlouhou životností tvořený jádrem z taštičkových pružin. Matrace shodná s modelem TAMARA-BIO, doplněná o kokosovou desku z obou stran. Tato matrace má tužší charakteristiku. Výška matrace je 22 cm, nosnost do 110 kg. Standardně je u potahu rozlišena zimní a letní strana matrace. Obr. 38. Pružinové matrace [19] Brunecký [2] uvádí, že z pohledu potřeby snadného odvádění vlhkosti z lehací plochy jsou nejvhodnější klasické pružinové matrace s minimální vrstvou prodyšných materiálů. ČSN Nábytek bytový. Matrace pro lůžka. Základní ustanovení [9] definuje matraci takto: Matrace jsou čalouněné polštáře, kterými se vyplňuje lůžkový prostor. Slouží k pohodlnému a zdravotně vyhovujícímu spaní. 66

54 ČSN Nábytek. Matrace pro lehací nábytek. Základní rozměry [8] stanovuje minimální výšku matrace na 100 mm. Šířky a délky matrací viz rozměry lůžkového nábytku Sklápěcí lůžka Uspořené místo při použití sklápěcího lůžka Lůžko je jedním ze základních zařizovacích předmětů interiéru. Svými rozměry zaujímá velkou plochu obytné místnosti, čímž předurčuje do značné míry i uspořádání ostatních prvků bytového zařízení. Není však možné zmenšovat rozměry lůžka pod stanovenou hranici, protože by to mělo negativní dopad na jeho funkčnost. Při použití sklápěcího lůžka získáme nemalou část prostoru, protože lůžko ve vyklopené poloze zaujímá pouze 20 až 25% půdorysné plochy lůžka připraveného ke spánku. Vzhled a konstrukční řešení sklápěcí postele se nemusí výrazně lišit od postele klasické, takže ji nemusíme každodenně zvedat a lze pro ni použít kteroukoliv ložní plochu. [20] Požadavky kladené na sklápěcí postele Protože se jedná o lehací nábytek sloužící dlouhodobému odpočinku, vztahují se na něj, v rámci požadavku na zdravý a kvalitní spánek, bezezbytku všechny výše uvedené rozměrové a funkční parametry. Pro navození subjektivního pocitu duševní pohody při usínání je žádoucí, aby bylo lůžko opatřeno alespoň jedním čelem. [32] Při použití sklápěcí postele nelze opomenout příruční odkládací plochu, pokud možno s osvětlením, nahrazující noční stolek nebo noční skříňku. Tato odkládací plocha může být umístěna za hlavovou částí lůžka, případně lze zapustit otevřenou skříňku do boční stěny niky, panelu nebo skříně (postele umístěné v nice viz níže). Není-li sklápěcí postel zařazena mezi ostatní skříňový nábytek, lze použít k odkládání předmětů i standardní noční stolek. 67

55 Lůžkoviny lze připoutat popruhy k ložní ploše nebo je speciálně upravit pro zavěšení na vnitřní stranu předního čela. Na spodní straně ložní plochy jsou připevněny sklopné nebo výsuvné nožky, které se však nesmějí samovolně podvrtnout či zasunout. Taktéž musí být vyloučeno samovolné sklopení postele z horní polohy i samovolné zaklopení. [20, 22] ČSN EN Nábytek Sklápěcí postele Bezpečnostní požadavky a zkoušení Část 1: Bezpečnostní požadavky [11] definuje sklápěcí postel takto: Sklápěcí postel je postel, u které se lehací plocha během přípravy k použití otáčí alespoň kolem jedné vodorovné osy. Bezpečnostní požadavky na sklápěcí postele shrnuje tato norma takto: Konstrukce: Přístupné hrany a vyčnívající části musí být zaobleny a zbaveny drsných nebo ostrých hran. Nesmí být použity trubky s volnými neuzavřenými konci. Sklápěcí kování: Na posteli se nesmí vyskytovat žádná místa, kde by mohlo dojít k přiskřípnutí, nebo musí být tato místa chráněna proti neúmyslnému dotyku. Upevnění sklápěcí části k rámu postele: Sklápěcí mechanizmus musí být upevněn na rámu postele takovými upevňovacími prostředky, které si uchovávají svoji pevnost po celou dobu životnosti postele. Po zkouškách podle ČSN EN [12] se upevňovací prvky nesmí uvolnit. Poznámka: Zkušenosti ukazují, že šroub s maticí jsou vyhovující, ale vrut nemusí vyhovět. Sklápěcí část postele se musí automaticky sama zavřít, jestliže je otevřena méně než 150 mm. Tato vzdálenost je měřena od její horní hrany. Tato norma také uvádí, že instalace sklápěcího lůžka smí být provedena jen kompetentní osobou. Konkrétními zkouškami určujícími bezpečnost sklápěcích postelí se zabývá ČSN EN Nábytek Sklápěcí postele Bezpečnostní požadavky a zkoušení Část 2: Zkušební metody [12] 68

56 Typy sklápěcích postelí Postele se mohou sklápět podél kratší nebo podél delší strany, jsou tedy sklápěcí vertikálně nebo horizontálně. Dvojlůžkové postele se však vyrábějí výhradně jako vertikální, protože pouze v tomto případě je umožněn vstup na lůžko z obou stran. [20] Dále lze rozlišit dva základní typy sklápěcích postelí: sklápěcí postele volně postavené v interiéru a sklápěcí postele umístěné v nice. [20, 22] Volně v interiéru postavené postele Volně postavené sklápěcí postele se vyráběly již koncem devatenáctého století, ale pravděpodobně pouze ojediněle. S hromadnou výrobou začala až firma Spojené UP závody, bylo to ještě před rokem Mohly být postaveny samostatně nebo v kombinaci s nočními stolky, případně s jiným, převážně sektorovým, nábytkem. Zvedání bylo usnadněno pomocí spirálových pružin. Z důvodu stability musel být skříňový korpus postele připevněn ke stěně nebo k podlaze. Jistým handicapem těchto lůžek byla jejich vyšší cena. [20] Postele umístěné v nice Konstrukcí sklápěcích postelí umístěných v nikách se v šedesátých letech dvacátého století zabýval J. Halabala ml. Jeho myšlenky byly s velkým úspěchem publikovány v letech 1962 a 1963 v časopise Domov. [21, 22] Konstrukce spočívala v otáčení jednotlivých lůžek kolem průchozí kovové tyče, která byla na svých koncích zakotvena do výklenku, do boku korpusu vedlejší skříně, případně byly tyto konce vyneseny speciálním podpůrným trojúhelníkem (obr. 39 a 44). Vlastní váha postele nebyla při sklápění nadlehčována žádnou pružinou, tudíž celá musela být překonána lidskou silou. Protože šlo o sklápění každého lůžka samostatně, nebylo toto nikterak obtížné. Niku pro umístění sklápěcí postele lze vytvořit nejen při stavbě, ale i dodatečně postavením vhodných panelů, vynecháním místa mezi dvěmi vestavěnými skříněmi, případně mezi stěnou místnosti a vestavěnou skříní. Spodní plocha postele se nemusí upravovat tak, jako v případě volného postavení v prostoru, ale předpokládá se zakrytí zaklopených postelí dekorativním závěsem. 69

57 Pan Halabala se také zabýval otázkou využití a nevyužití volného prostoru mezi vyklopenou postelí a stropem místnosti. Při potřebě využít tento prostor k ukládání věcí navrhoval variantu výsuvné sklápěcí postele (obr. 40). Tato postel se před přiklopením ke zdi nejprve o několik desítek centimetrů posune hlavovou částí blíže ke zdi. Výsledkem je menší celková výška vyklopeného lůžka (cca cm). Pokud prostor nad postelí využívat nehodláme, konstruuje se postel pouze jako sklopná, s výškou ve vyklopené poloze cca 200 cm. [22] Obrázky 39 až 45 znázorňují technické řešení jednotlivých variant a některé konstrukční detaily. Publikování těchto sklápěcích postelí ve jmenovaném časopise se setkalo s obrovským čtenářským ohlasem Obr. 39. Postel sklápěná v celé délce [22] Obr. 40. Postel, která se sklápí a vysouvá [22] 70

58 Obr. 41. Detail zavěšení postele na nosnou trubku nahoře postel sklápěcí, dole sklápěcí výsuvná [22] Obr. 42. Detail podhlavníku a odkladní plochy u sklápěcí výsuvné postele [22] Obr. 43. Sklápěcí podstavné nožky vlevo kovové, vpravo dřevěné [22] 71

59 Obr. 44. Ukázka upevnění nosné trubky a zavěšení postele - vlevo hák pro posouvání, vpravo hák pro sklápění v celé délce [22] Obr. 45. Začlenění výsuvného sklápěcího dvojlůžka do nábytkové sestavy [21] 72

60 3. Praktická část 3.1. Marketingový průzkum trhu Marketingový průzkum trhu se skládal ze dvou částí. První část byla zaměřena na sklápěcí lůžka, druhá pak na sklápěcí mechanizmy. Kontakty na oslovené firmy jsem získával prostřednictvím sítě internet, firemních letáků, katalogů, inzerce v odborných časopisech a vyhledáváním ve Zlatých stránkách Sklápěcí lůžka První část marketingového průzkumu trhu měla za úkol vyhledat výrobce sklápěcích lůžek a získat informace o konstrukčním řešení a použitém sklápěcím mechanizmu a o souladu těchto lůžek s požadavky kladenými na bezpečný a kvalitní lůžkový nábytek určený ke každodennímu spánku. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků definuje v 3 odstavec 1 bezpečný výrobek takto: Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku. [44] Lze říci, že v případě sklopných lůžek jde podle tohoto zákona o situaci, kdy neexistuje zvláštní právní předpis, který by přejímal právo Evropských společenství a který by stanovil požadavky na bezpečnost výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena, tj. např. příslušné nařízení vlády vydané podle 12 odstavec 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a tyto požadavky nejsou upraveny právem Evropských společenství. Bezpečnost výrobku se tedy posuzuje podle české technické normy, která přejímá příslušnou evropskou normu (přesné a úplné znění viz citovaný právní předpis). [40, 44] 73

61 Bezpečnostními požadavky a zkoušením sklápěcích postelí se zabývá ČSN EN 1129 Nábytek Sklápěcí postele Bezpečnostní požadavky a zkoušení [11, 12] Posuzované vlastnosti sklápěcích lůžek Během marketingového průzkumu trhu zaměřeného na sklápěcí dvojlůžka jsem soustředil svoji pozornost především na: celkové konstrukční řešení, použité materiály, použitý sklápěcí mechanizmus, doklad o jakosti a bezpečnosti sklápěcího mechanizmu, a potažmo celého lůžka, možnost regulace zvedací síly sklápěcího mechanizmu, způsob čalounění lůžek (volné nebo pevné), soulad s požadavky na kvalitní a každodennímu spánku vyhovující lůžko (rozměry lehací plochy, výška lehací plochy, možnost odvětrání lehací plochy ze spodní strany, boky a čela lůžka alespoň jedno čelo by mělo přečnívat na výšku ložní plochu, existence příručního odkládacího prostoru a možnost jeho osvětlení), cenu. Konkrétní typy použitých matrací a roštů jsem nepovažoval za rozhodující, protože jsou do značné míry závislé na individuálním přání zákazníka Firmy zabývající se výrobou a distribucí sklápěcích lůžek V rámci marketingového průzkumu zaměřeného na sklopná lůžka jsem nalezl následující firmy mající tato lůžka ve svém sortimentu: DAN, Praha Dřevotvar, Jablonné nad Orlicí - jednolůžko 74

62 KZK, Prostějov Lepax, Libomyšl Nábytek Ošlejšek, Brno Spectrum nábytek (dříve DBK), Praha Stolařství Ing. Marek, Koryčany Svoboda, Blansko V rámci marketingového průzkumu jsem se také obrátil s přímými dotazy na některé významné prodejce nábytku. Tito však ve svých sortimentech se sklápěcími lůžky vůbec nepočítají a ve většině případů se shodli na tom, že tento sortiment je záležitostí individuálních zakázkových výrob a drobných prodejců nábytku. Za zmínku stojí alespoň několik z nich: Asko nábytek Europamöbel Ikea Jena nábytek Kika Quelle Rembrandt V následujících odstavcích uvádím firmy zabývající se výrobou sklopných lůžek a základní charakteristiky jednotlivých výrobků. Dřevotvar, Jablonné nad Orlicí Tato firma vyrábí pouze samostatná jednolůžka (obr. 46). Lůžka se vyklápějí pomocí několika pérových pružin ke stěně. Tento pružinový systém je vlastním chráněným patentem. Provedení lůžka je chráněným vzorem a mají též osvědčení ze zkušebny nábytku. Při instalaci lůžka se rám sklápěcího mechanizmu zakotví pomocí hmoždin a šroubů do podlahy, případně do stěny. Síla sklápěcího mechanizmu se upravuje přidáváním či odebíráním pružin. Čalounění lůžka je řešeno jako pevné. Odvětrání ze spodní strany není možné 75

63 kvůli úložnému prostoru pod ložnou plochou. K lůžku lze snadno přistavit noční stolek. Samotná manipulace při sklápění a vyklápění tohoto typu lůžka byla pohodlná a snadná. [16] Obr. 46. Sklápěcí lůžko Bety [16] KZK, Prostějov DAN, Praha Nábytek Ošlejšek, Brno Stolařství Ing. Marek, Koryčany Všechny čtyři firmy vyrábějí jednolůžka i dvojlůžka. Lůžka jsou umístěna ve skříňovém korpusu a vyklápění a sklápění usnadňuje pružinový mechanizmus, který je spojen v jeden celek s kovovým rámem ložní plochy. Součástí rámu jsou kovové samovyklápěcí přední nožky. Na tento kovový rám lze položit libovolný typ roštu a matrace. Dále jsou ještě na kovovém rámu namontovány postranice a čela lůžka. Ani jedno z čel však svojí výškou nepřesahuje matraci. Možné je i řešení, kdy je volná matrace pouze položena na roštu bez jakéhokoliv ohraničení. Pro 76

64 přidržení matrace jsou zde jen jakási krátká zábradlíčka z ohnutého drátu. Pružinový mechanizmus s kovovým rámem ložní plochy jsou vlastní výrobky firmy KZK. Ostatním třem firmám je dodává. Síla sklápěcího mechanizmu se upravuje přidáváním či odebíráním pružin. Skříňový korpus lůžka nemá plná záda, ale pouze spodní a horní lub. Ve svislé poloze je matrace jištěna proti pohybu pomocí popruhů, které drží zároveň i lůžkoviny. Odkládací prostor v dosahu ruky chybí. V nabídkách je sice vždy několik typů skříněk a policových regálů, které lze přistavit vedle skříňového korpusu lůžka, ale kvůli otevřeným dveřím bránícím v dosahu nelze toto také považovat za příruční odkládací prostor. Osvětlení lůžkového prostoru lze dodat za příplatek jedná se o zabudování bodových světel do půdy skříňového korpusu. Odvětrání matrace a lůžkovin ze spodní strany je umožněno. Samotná manipulace při sklápění a vyklápění tohoto typu lůžka byla pohodlná a snadná. Sklápěcí mechanizmy nebyly odzkoušeny ve zkušebně, ale jsou chráněným průmyslovým vzorem. Rozměry lehací plochy: 160 x 200 cm, výška cca 45 cm. [13, 28, 31, 33] 77

65 Obr. 47. Několik příkladů sklápěcích dvojlůžek od firmy DAN [13] Lepax, Libomyšl Firma Lepax nabízí několik typů sklopných lůžek. Zabudované do skříně, dále uschované za vertikálními žaluziemi nebo za látkovým závěsem. Ke sklápění je použito pružinového mechanizmu. Tento mechanizmus je vyráběn dodavatelskou firmou na zakázku a jeho konstrukce nedovoluje pozdější nastavení síly pružiny. Tato síla je tedy již od výrobce údajně nastavena na jakousi optimální hodnotu. 78

66 Rozměry lehací plochy: 160 x 200 cm a 180 x 200 cm, výšku lehací plochy nebylo možno zjistit. Na kovovém rámu ložné plochy je připevněn rošt a položena matrace. U skříňového typu se musí dveře samostatně otevřít před vyklopením lůžka. Na odkládací prostor v dosahu ležící osoby není u žádného z těchto konstrukčních typů pamatováno. Typ roštu i matrace lze volit, ale žádné z lůžek není vybaveno čely a postranicemi. Matrace je fixována na lůžku pomocí drátěných zábran. Odvětrání matrací a lůžkovin ze spodní strany je umožněno, avšak u některých typů lůžek je místo roštu použita plná DVD. [29] 79

67 Obr. 48. Jednotlivé typy sklápěcích dvojlůžek od firmy Lepax [29] 80

68 Spectrum nábytek (dříve DBK), Praha Firma nabízí jednolůžko od polského výrobce. Ani po opakované prosbě nebylo vyhověno požadavku na zaslání prospektových materiálů a fyzická návštěva nebyla uskutečněna z toho důvodu, že se jedná pouze o jednolůžko. Svoboda, Němčice u Boskovic Firma Svoboda nabízí jednolůžka i dvojlůžka. Podstata konstrukčního řešení spočívá ve skříňovém korpusu a vyklápění kovového rámu lehací plochy postele na pružinovém mechanizmu MLA 108, který je běžně k dostání na českém trhu a bude vzpomenut v části týkající se marketingového průzkumu prodejců nábytkového kování. Použity jsou volné matrace. Přední plochy skříně jsou řešeny jako otvíravé nebo jsou pevně namontovány na spodek rámu ložné plochy, se kterým se také sklápí. U řešení s přední plochou na rámu ložné plochy byla postrádána možnost odvětrání matrace a lůžkovin ze spodní strany. Osvětlený odkládací prostor v dosahu ležící osoby u všech modelů chyběl. Za příplatek lze nainstalovat úzkou poličku na budík. Lůžka byla sice ohraničena postranicemi i čely, avšak tato čela nepřesahovala svojí výškou horní plochu matrace. Samotná manipulace při sklápění a vyklápění lůžka byla pohodlná a snadná. Rozměry lehací plochy: šířky: 120, 130, 140, 150, 156, 160 a 170 cm, délky: 190, 195, 200, 205 cm, výška lehací plochy: cm.[39] 81

69 Obr. 49. Několik příkladů sklápěcích dvojlůžek od firmy SVOBODA [39] Shrnutí parametrů jednotlivých lůžek Shrnutí parametrů jednotlivých lůžek uvádí následující tabulka. 82

70 posuzovaná vlastnost typ lůžka zaklopení do korpusu sklápěcí mechanizmus doklad jakosti sklápěcího mechanizmu možnost měnit vyklápěcí sílu mechanizmu firma DAN Dřevotvar KZK Lepax Marek Nábytek Ošlejšek jednolůžka i pouze jednolůžka i jednolůžka i jednolůžka i jednolůžka i dvojlůžka jednolůžka dvojlůžka dvojlůžka dvojlůžka dvojlůžka (s možností namontovat 2 ano pružinový mechanizmus od firmy KZK ne ano přidáním nebo odebráním pružin vedle sebe) přiklopení ke zdi vlastní patentovaný pružinový mechanizmus sklopné lůžko má osvědčení ze zkušebny nábytku ano přidáním nebo odebráním pružin ano vlastní patentovaný pružinový mechanizmus ano i pouhé přiklopení ke zdi pružinový mechanizmus vyrobený v kooperaci na zakázku ano ano ano pružinový mechanizmus od firmy KZK pružinový mechanizmus od firmy KZK ne ne ne ne ne ano přidáním nebo odebráním pružin ne ano přidáním nebo odebráním pružin ano přidáním nebo odebráním pružin Svoboda jednolůžka i dvojlůžka pružinový mechanizmus typ MLA 108, běžně dostupný na českém trhu ano přidáním nebo odebráním pružin 83

71 posuzovaná vlastnost otevírání dveří odvětrání lůžka ze spodní strany přesah čel nad ložní plochu rozměr lůžka [cm] výška lůžka [cm] matrace nebo pevné čalounění firma DAN Dřevotvar KZK Lepax Marek Nábytek Ošlejšek otvíravé otvíravé otvíravé otvíravé samostatně samostatně samostatně samostatně ano na záda korpusu lze připevnit čalouněnou desku spodní strana lůžka je vyhotovena jako pohledová ne úložný prostor na lůžkoviny ano zadní čelo ano na záda korpusu lze připevnit čalouněnou desku otvíravé samostatně nebo látkový závěs u lůžka bez korpusu ano, ale některé typy mají místo roštu plnou DVD čela a boky zcela chybí 160 x x x x x x 195 Svoboda otvíravé samostatně nebo společně s lůžkem ano ano ano; u typu s dveřmi na rámu lůžka ne na záda korpusu lze připevnit čalouněnou desku na záda korpusu lze připevnit čalouněnou desku na záda korpusu lze připevnit čalouněnou desku 160 x x 200 š: 120, 130, 140, 150, 156, 160, 170 d: 190, 195, 200, 205 cca cca 45 nezjištěno cca 52 cca matrace i pevné čalounění pevné čalounění matrace i pevné čalounění matrace matrace i pevné čalounění matrace matrace 84

72 posuzovaná vlastnost odkládací plocha osvětlení konstrukční materiály (korpus a ohraničení lůžka) cena včetně DPH, provedení DTD - L [Kč] cena včetně DPH, provedení DTD - dýha [Kč] příplatek na osvětlení [Kč] příplatek na montáž [Kč] firma DAN Dřevotvar KZK Lepax Marek Nábytek Ošlejšek Svoboda ne lze přistavit ne ne ne ne na přání úzká noční stolek polička na možno přiobjednat DTD - L ,- až ,- (včetně roštu, bez matrací) na nočním stolku DTD L DTD - dýha možno přiobjednat , ,- až ,- (včetně roštu, bez matrací) ne možno přiobjednat DTD - L DTD L DTD L DTD - dýha ,- až ,- (včetně matrací) ,- až ,- (včetně matrací) ,- navýšení o 4 200,- lampička 1 ks: 1800,- světelná rampa: 3600,- již zahrnuto v ceně možno přiobjednat DTD - L ,- až ,- (včetně roštu, bez matrací) budík ne DTD - L ,- až ,- (včetně roštu, bez matrací) firma neuvádí firma neuvádí firma neuvádí 250,- firma neuvádí firma neuvádí 1500,- již zahrnuto v ceně již zahrnuto v ceně 85

73 posuzovaná vlastnost další příplatky [Kč] cena dále zahrnuje firma DAN Dřevotvar KZK Lepax Marek Nábytek Ošlejšek plná záda montáž lůžka: kotvicí konzoly: nezjištěno nezjištěno kotvicí konzoly: skříně: 3200,- 250,- 550,- 350,- doprava a manipulace: 500,- až 1900,- dopravu po Praze dopravu do 200 km Svoboda čalouněné zadní čelo: cca 880,- ABS 2 mm na dveře a korpus: cca 2380,- Tab. 2. Parametry posuzovaných sklápěcích lůžek 86

74 Pozn.: U firem vyrábějících jednolůžka i dvojlůžka jsou ceny uváděné vždy za dvojlůžka. Rozpětí cen je dáno typem použitého roštu (případně i matrace), typem dezénu a povrchové úpravy. Lze tedy konstatovat, že pouze v jednom případě bylo lůžko otestováno ve zkušebně nábytku dle platných ČSN. Ostatní typy jsou osazeny kováním pravděpodobně spolehlivým a bezpečným, ale bez možnosti toto věrohodným způsobem doložit. Z požadavků na kvalitní a každodennímu spánku vyhovující lůžko splňuje většina typů ty základní (rozměry a výška lůžka, možnost odvětrání ložní plochy ze spodní strany, volná - snadno čistitelná a vyměnitelná matrace), ale příruční úložný prostor s osvětlením se nevyskytuje téměř nikde. Taktéž čelo přesahující výšku ložní plochy není standardním vybavením, pokud nebudeme uvažovat jako náhradu čela zádový díl korpusu skříně (mezi lůžkem a zádovým dílem korpusu skříně je vždy nutné ponechat určitou mezeru umožňující zaklopení lůžka). Po neblahých zkušenost získaných při vypracovávání semestrálních prací, při nichž se ukázala silná neochota výrobců a prodejců cokoliv nezištně udělat pro studenty, jsem se rozhodl vydávat se při marketingovém průzkumu za eminentního zájemce o koupi sklápěcího lůžka a snažil jsem se získat co možná nejvíce informací touto cestou. I přes tuto skutečnost byli někteří výrobci i prodejci dosti neochotní a velice se pozastavovali nad tím, že se vůbec někdo tak detailně o parametry lůžka zajímá Sklápěcí mechanizmy V druhé části se marketingový průzkum zabýval dostupností mechanizmů pro sklápěcí lůžka na českém, posléze i na německém trhu Posuzované vlastnosti sklápěcích mechanizmů Během marketingového průzkumu trhu zaměřeného na mechanizmy pro sklápěcí lůžka jsem soustředil svoji pozornost především na: funkčnost, spolehlivost, 87

75 bezpečnost (doklad jakosti a bezpečnosti sklápěcího mechanizmu), technická a výkresová dokumentace zajišťující přesnou a bezchybnou montáž a správné používání konečného výrobku, cenu Firmy zabývající se výrobou a distribucí mechanizmů pro sklápěcí lůžka V rámci marketingového průzkumu trhu zaměřeného na mechanizmy pro sklápěcí lůžka jsem oslovil tyto významnější výrobce a prodejce nábytkového kování: AAA Hacho, Kocelovice mají A Z 2008, Česká Třebová nemají Blum, Praha nemají Crater HK, Hradec Králové nemají Démos, Ostrava mají Eifler, Praha nemají Eipa Praha - mají Global INT, Brno nemají Häfele, Praha mají v katalogu, ale fakticky se již nevyrábí Hettich, Žďár nad Sázavou - nemají Jerin N BK měli před deseti lety, ale v současné době již nevedou pro nedostatek zájemců KZK, Prostějov - mají Majdu, Příbram nemají Romo, Fulnek nemají Sekar, Všechromy nemají Schachermayer, Praha - mají komplet včetně rámu postele a roštu 88

76 Staněk, Brumovice mají Stawett, Wetter, Ruhr, Německo - mají Stryhal, Tábor- nemají Tilia, Jablonec nad Nisou nemají Unistil Bohemia - nemají Virgo, Liberec nemají Nespočet oslovených drobných dealerů a obchodů s truhlářskými potřebami zde nebudu zmiňovat, protože (pokud vůbec požadované kování ve svém sortimentu měli) se vždy jednalo o distributory kování výše zmíněných větších firem. Jak je patrné z uvedeného přehledu, kování pro sklápěcí lůžka většina z oslovených firem ve svém sortimentu neměla (8 dotázaných odpovědělo kladně, 14 záporně). Tento průzkum odhalil na našem trhu dostupnost tří skupin kování pro sklápěcí lůžka. První skupina zahrnuje kování značkových firem: Schachermayer, [36] Häfele [23] (firma Häfele v současné době toto kování přestává vyrábět), které je konstruováno v kompletní celek s obvodovým rámem ložné plochy a s roštem (obr. 50). Tato kategorie je sice technicky na úrovni, ale cenově bohužel neodpovídá požadavkům na nízké pořizovací náklady. [23, 36] Nízká pořizovací cena je žádoucí nejen z důvodu nižší koupěschopnosti mladých rodin, ale i z důvodu neopodstatněnosti přílišného investování do takovéhoto typu nábytku. Sklápěcí postel je kompromisní řešení při nedostatku obytného prostoru, které v okamžiku pořízení vícepokojového bytu nebo rodinného domku ztrácí zcela svůj smysl. Řešení sklopného lůžka je tedy nutné pojmout účelně a efektivně. Nutno však zdůraznit, že snaha o nízké pořizovací náklady se nesmí projevit snížením požadavků na technické parametry a bezpečnost sklápěcího kování. 89

77 Obr. 50. Kompletní mechanizmus pro sklápěcí lůžka (včetně rámu lůžka a roštu) [36] Druhou kategorii tvoří kování od firmy KZK, Prostějov (obr. 51). Sklápěcí pružinový mechanizmus je spojen v jeden celek s kovovým rámem ložní plochy. Součástí rámu jsou kovové samovyklápěcí přední nožky. Na tento rám lze přimontovat libovolný typ roštu a položit libovolnou matraci a také na něho lze namontovat postranice a čela lůžka. Mechanizmus je chráněným průmyslovým vzorem, ale jeho parametry nejsou odzkoušeny ve zkušebně. Tento sklápěcí mechanizmus používají pro svá sklápěcí lůžka některé výše jmenované firmy. [28] Obr. 51. Sklápěcí mechanizmus s pevným lamelovým roštem [28] 90