MOLLUSCA (MĚKKÝŠI) Charakteristika, celkový vzhled. Z území ČR je uváděno cca 78 druhů vodních měkkýšů (včetně vymřelých a introdukovaných).
|
|
- Otto Moravec
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MOLLUSCA (MĚKKÝŠI) Charakteristika, celkový vzhled Z území ČR je uváděno cca 78 druhů vodních měkkýšů (včetně vymřelých a introdukovaných). Tělo je tvořeno oddíly: hlava (může být redukovaná) noha (na břišní straně těla) útrobní vak (na hřbetní straně). Klasický coelom chybí. Druhotná tělní dutina gonoperikardiální komplex.
2 V pokoţce ţláznaté buňky, které vylučují sliz. U vodních měkkýšů sliz spolu s řasinkovým epitelem odstraňuje nečistoty z povrchu těla a u mikrofágů zachycuje a stmeluje částečky potravy. Útrobní vak vytváří koţní záhyb - plášť. Buňky na okraji a vnější ploše pláště vylučují ochrannou skořápku, tvořenou obvykle třemi vrstvami: vnější - periostracum - tvořena konchinem (bílkoviny + chinon) a pigmenty střední - ostracum - z CaCO 3, kalcit vnitřní - hypostracum (perleťová) - CaCO 3 aragonit mezi útrobním vakem a pláštěm plášťová dutina, ve které jsou uloţeny dýchací orgány ţábry nebo plíce (plicní vak). do plášťové dutiny vyúsťuje obvykle také trávicí a vylučovací soustava a pohlavní orgány
3 Gastropoda (plži) Neritaemorphi Caenogastropoda Heterobranchia Ectobranchia Dříve předožábří Neritidae zubovcovití Viviparidae bahenkovití Hydrobiidae praménkovití Bithyniidae bahnivkovití Valvatidae točenkovití Pulmonata Basommatophora (spodnoocí) Acroloxidae člunicovití Lymnaeidae plovatkovití Planorbidae okružákovití Physidae levatkovití
4 Bivalvia (mlži) Unionoida Margaritiferidae - perlorodkovití Unionidae - velevrubovití Veneroida Sphaeriidae - okružankovití Dreissenidae Corbiculidae
5 Gastropoda (plži) Charakteristika, celkový vzhled Tělo plžů: symetrická hlava symetrická noha asymetrický vpravo nebo vlevo spirálně vinutý útrobní vak U našich vodních: jeden pár nezatažitelných tykadel, na jejichž bázi jsou oči. Ústní otvor: u předožábrých umístěn na rypákovitě vybíhající přední části hlavy u plicnatých hlava není protažena a ústní otvor je kryt příústními laloky. Při stáčení se redukovala polovina párovitých orgánů útrobního vaku ležících ve středu spirály v ose ulity. Ulita je u většiny našich vodních druhů spirálně vinutá, jen vzácně je redukována na jednoduchý kapičkovitý útvar.
6 Gastropoda (plži) Pohyb Pomocí nohy - noha je dobře vyvinutá, svalnatá, na spodní straně plochá, přizpůsobena většinou k lezení pomoci svalových stahů a vylučování slizu. Svalové kontrakce chodidla nohy při lezení: a) svalovina se v příčných řadách odtrhává a posouvá o několik milimetrů dopředu, jiné řady se drží podkladu; b) svalové kontrakce probíhají jen ve středním pásu chodidla, okraje nohy se vůbec neodtrhávají, jen se sunou; c) střídavě levá a pravá polovina chodidla se oddělují od podkladu a posouvají dopředu.
7 Gastropoda (plži) Pohyb Při pohybu na hladinové blance se plži pohybují po hlenové pásce, kromě toho jsou ke hladině tlačeni svou nízkou specifickou vahou. Při vyplouvání si pomáhají tím, že vysunou větší část těla z ulity a roztáhnou vzduch v plicní dutině. Tento způsob je běžnější u čeledi Lymnaeidae. Zástupci např. čeledi Planorbidae, kteří jsou více vázáni na substrát, vylézají k hladině většinou po rostlinách. Jejich pohyb není plynulým klouzáním, ale v určitých intervalech prudce přitahují ulitu za sebou.
8 Gastropoda (plži) Potrava Plži se živí většinou rostlinnou potravou odumřelé i živé tkáně, detrit, nárosty (řasy, sinice, bakterie, prvoci). V ústech plžů je radula, vyztužená chrupavkou. Zoubky raduly většinou vytvářejí misky na dopravu nastrouhané potravy (radula se při strouhání pohybuje odspodu nahoru, potom se oddálí a vrátí se do výchozí polohy). Zoubky raduly jsou někdy inkrustovány CaCO 3 nebo zpevněné sloučeninami železa.
9 Gastropoda (plži) Potrava U čeledi Lymnaeidae jsou zrohovatělé i okraje ústního otvoru do podoby čelistí adaptace ke krouhání rostlinné potravy. U čeledi Planorbidae je jediným orgánem umožňujícím sbírání potravy radula, živí se seškrabáváním nárostů. U předožábrých je potravou detrit včetně drobným živočichů a rostlin, které tento obsahuje.
10 Gastropoda (plži) Dýchání - předožábří Plži předožábří dýchají jedním žábrem, které vyčnívá do plášťové dutiny, kde dochází k pasívní výměně vody (nebyly pozorovány žádné dýchací pohyby). U některých rodů dochází k modifikacím - rod Valvata má peříčkovité žábro na předním okraji pláště a při pohybu živočicha vyčnívá do vody. U rodu Theodoxus převažuje kožní dýchání silně prokrveným pláštěm.
11 Gastropoda (plži) Dýchání - plicnatí U plžů plicnatých je základním mechanismem výměna plynů na stěnách plášťové dutiny (nebo přívěsků), která je naplněna vzduchem. Vzduch v dutině je vyměňován u hladiny, kam plži pravidelně vystupují. Frekvence výměny vzduchu je závislá na obsahu kyslíku ve vodě a na její teplotě.
12 Gastropoda (plži) Dýchání - plicnatí U všech plicnatých plžů je také vyvinuto kožní dýchání. U některých rodů, např. rodu Physa, je toto podporováno ještě tím, že část pláště (větší či menší úměrně množství kyslíku ve vodě) je vysunována do vody. Zástupci čeledi Planorbidae jsou lépe přizpůsobení pobytu ve vodě k hladině nevystupují vůbec např. malé druhy např. rodů Anisus nebo Gyraulus (jejich dýchací dutina je zaplněna vodou), k hladině vystupují jen zřídka a kyslík ve vzduchové bublině doplňují difúzí z vody.
13 Gastropoda (plži) Rozmnožování a vývoj všichni předožábří až na rod Valvata jsou gonochoristé všichni plicnatí hermafrodité u předožábrých je vyvinut pohlavní dimorfismus samci bývají menší a liší se i tvarem ulity U rodu Viviparus mají samci silně ztloustlé pravé tykadlo, které slouží jako kopulační orgán. Při kopulaci vytéká voda se spermatozoidy z chámovodu a žlábkem na povrchu těla se dostává na kopulační orgán.
14 Gastropoda (plži) Rozmnožování a vývoj U hermafroditických vodních plžů funguje jeden jedinec jako samec a druhý jako samice. V některých případech se páření opakuje s tím, že jedinci si vymění role. Samooplození není běžné, ale ani výjimečné. Při kopulaci jsou jedinci k sobě přiloženi pravými nebo levými stranami podle vyústění pohlavních orgánů. Z pohlavního otvoru je vysunuta pochva, penis a šípový vak, jimiž jsou jedinci navzájem propojeni.
15 Gastropoda (plži) ětšina našich plžů klade vajíčka obalená tuhou rosolovitou hmotou ve snůškách, jejichž tvar je charakteristický pro rody, někdy dokonce i pro druhy: Lymnaea ploché, protáhle oválné, 3 4 cm dlouhé, Planorbis - ploché, nepravidelně terčovité atd.
16 Gastropoda (plži) Počet snůšek i počet vajíček v jednotlivých snůškách je různý. Např. u Lymnaea stagnalis bylo pozorováno snůšek a počet vajíček v jedné snůšce byl až 120 kusů. Snůšky menších druhů nejsou tak početné. Líhnou se mláďata podobná dospělým. U živorodých druhů rodu Viviparus se vajíčka vyvíjejí v rozšířeném konci vejcovodů a mláďata opouštějící vejcovod jsou 4 6 mm velká. Délka života je obvykle 1 3 roky. Viviparus contectus, juvenil
17 Gastropoda (plži) Neritaemorphi Caenogastropoda Heterobranchia Ectobranchia Dříve předožábří Neritidae zubovcovití Viviparidae bahenkovití Hydrobiidae praménkovití Bithyniidae bahnivkovití Valvatidae točenkovití Pulmonata Basommatophora (spodnoocí) Acroloxidae člunicovití Lymnaeidae plovatkovití Planorbidae okružákovití Physidae levatkovití
18 Zástupci Prosobranchia Mořští i sladkovodní plži (vzácně suchozemští). Při stáčení útrobního vaku u nich došlo k překřížení nervových konektivů (chiasma). Na hřbetní straně nohy je u většiny předožábrých přirostlé trvalé víčko (operculum), které při zatažení těla do ulity uzavírá její ústí.
19 Zástupci Neritidae zubovcovití Theodoxus danubialis (zubovec dunajský) ulitu má nízkou, silnou, polovejčitou asi 1 cm velikou, nápadně zbarvenou příčnými klikatými hnědočervenými prouţky masivní operculum je opatřeno na vnitřní straně lištou u nás se vyskytuje v oblasti soutoku Dyje a Moravy na ústí Kyjovky
20 Theodoxus danubialis
21 Řád: Mesogastropoda Čeleď: Viviparidae bahenkovití Viviparus (bahenka) má velké (3-5 cm) zavalitě kuţelovité tenkostěnné ulity, hnědozelená ulita se 3 podélnými, červenavými pruhy. U nás se vyskytují tři druhy ve stojatých vodách a klidných úsecích řek níţin. Viviparus contectus (b. ţivorodá) - závity silně klenuté. Poměrně běţný především ve stojatých vodách níţin. Viviparus viviparus (b. pruhovaná) větší řeky i stojaté vody, v povodí Labe. Na kamenech, bahně, méně na vegetaci.
22 Viviparus acerosus (b. uherská) pontický druh, na jiţní Moravě, v pomalu tekoucích řekách a kanálech, hl. na bahně.
23 Čeleď: Hydrobiidae praménkovití Bythinella austriaca (praménka rakouská) má ulitu vejčitě válcovitou, průsvitnou, hladkou, světlé barvy, se zaobleným vrcholem, cca 3 mm velkou. Ţije výlučně v pramenech, pramenných struţkách a krasových vyvěračkách, na kamenech, štěrku. V Čechách vzácně, na Moravě hojnější. Alzoniella slovenica (vývěrka slovenská) do 2 mm. Ţije v podzemních puklinových vodách Endemit severozápadního Slovenska a východní Moravy.
24 Čeleď: Hydrobiidae praménkovití Lithoglyphus naticoides (kamolep říční) původně pontický druh, 7 10 mm. Uváděn z jiţní Moravy po Uh. Hradiště, ze současnosti ze soutoku Moravy a Dyje. Řeky a kanály. Ţije na bahnitých sedimentech nebo na štěrkopískovém dně.
25 Čeleď: Hydrobiidae praménkovití Potamopyrgus antipodarum (písečník novozélandský) - 4 6,5 mm. Zavlečený druh, euryhalinní, zjištěna partenogeneze důvod často masového výskytu. U nás na řadě lokalit na tekoucích i stojatých vodách v povodí Labe a v poslední době i Moravy.
26 Čeleď: Bithyniidae bahnivkovití Bithynia leachii (bahnivka nadmutá) závity silně klenuté. Ţije na okrajích zarostlých periodických tůní nebo odstavených ramen. Znám z okolí Lednice a Kostic.
27 Čeleď: Bithyniidae bahnivkovití Bithynia tentaculata (bahnivka rmutná) - ulity jsou vejčitě kuţelovité, průsvitné, asi centimetr velké. Závity mírně klenuté, ústí s viditelným tupým horním rohem. U nás běţný druh ve stojatých vodách i řekách niţších poloh, na předmětech ve vodě či na vegetaci. Chybí v jiţních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku (udává se, ţe není v oblastech se ţulovým podloţím).
28 Čeleď: Valvatidae točenkovití Rod Valvata má ulitu terčovitou aţ kulovitou, ústí a víčko kruhovité nebo téměř kruhovité. 3-7 mm. Valvata cristata (točenka plochá) hojný druh v niţších polohách. Upřednostňuje mělké a periodické vody. Valvata macrostoma (točenka veleústá) - asi EX Valvata piscinalis (točenka kulovitá) hojnější jen v níţinách, hl. pomaleji tekoucí vodní toky s bahnitými břehy.
29 Pulmonata (plicnatí) Sekundárně sladkovodní plţi. Nemají operculum. Řád: Basommatophora (spodnoocí) Sladkovodní druhy s jedním párem trojúhlých nezataţitelných tykadel, oči jsou umístěny na jejich bázi. (Několik druhů ţije také v brakické vodě nebo na mořském pobřeţí). Dýchání plícemi bývá doplněno a u mnoha druhů přímo nahrazeno koţním dýcháním na okrajích pláště.
30 Čeleď: Acroloxidae člunicovití Acroloxus lacustris (člunice jezerní) - drobný plţ (6-8 mm) s redukovanou nohou a ploše člunkovitou ulitou bez závitů, s ostrým, vlevo dozadu směřujícím vrcholem. Běţný druh, především ve stojatých vodám, méně často v eutrofizovaných tocích..
31 Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Lymnaea stagnalis (plovatka bahenní) patří k našim nejběţnějším vodním plţům ulita (4-6 cm) je špičatě věţovitá s nadmutým posledním závitem ţije ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách
32 Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Galba truncatula plovatka malá ulita úzce vejčitou s kuţelovitým kotoučem, dorůstající nejvýše do výšky 10 mm ţije v drobných zarostlých stojatých vodách, častěji v níţinách typický mezihostitel vývojových stádií motolice jaterní, Fasciola hepatica
33 Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Radix peregra - (11-22 mm), - krenal, hypokrenal, toky a drobné stoj. vody ve vyšších polohách. Radix ovata - (15-30 mm) ve stojatých a pomalu tekoucích vodách v nivách větších toků v níţinách Radix ampla - (20-40mm) - velké vodní toky Radix auricularia - (25 31 mm) - uchovitě nadmutá ulita, běţná v niţších polohách
34 Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Lymnaea palustris s. str. plovatka baţinná a další druhy, obývají obvykle hustě zarostlé drobné, periodické stojaté vody. Dříve: Lymnaea palustris syn. Stagnicola - plovatka baţinná.
35 Čeleď: Planorbidae okruţákovití Krevní barvivo hemoglobin. Mají převáţně terčovité ulity, většinou ţijí ve stojatých vodách. Anisus vortex (svinutec zploštělý) - mimo stojaté vody i pomalu tekoucích vodách, 7-10 mm. Planorbis carinatus (terčovník kýlnatý) v tůních, mrtvých ramenech, rybnících a pískovnách podél velkých toků, poměrně vzácný, dodnes např. v Polabí.
36 Čeleď: Planorbidae okruţákovití Planorbis planorbis (terčovník vroubený) běţný druh v nivách větších řek, v zarostlých, periodických biotopech, mm.
37 Čeleď: Planorbidae okruţákovití Planorbarius corneus (okruţák ploský) - ulita tlustě terčovitá, silnostěnná, pevná mm. Běţný druh ve stoj. i pomalu tek. vodách.
38 Čeleď: Planorbidae okruţákovití Bathyomphalus contortus (řemeník svinutý) velký 10 mm poměrně tlustostěnná ulita, 5-6 mm, běţně v nivách větších řek a v rybničních oblastech
39 Čeleď: Planorbidae okruţákovití Z rodu Gyraulus max. do 8 mm, Gyraulus albus (kruţník bělavý) velmi běţný. Gyraulus crista (ostníček ţebrovaný) 2-3 mm, tupé ostny, stojaté vody, běţný.
40 Čeleď: Planorbidae okruţákovití Hippeutis complanatus (kýlnatec čočkovitý) mm, běţný v níţinách. Segmentina nitida (lištovka lesklá) ulita má vypouklou svrchní stranu, spodní je téměř plochá, periodických tůních, okraje rybníků. Menetus dilatatus 2,5 3,5 mm. Zavlečený, pův. severoamerický druh. U nás ve stojatých vodách i přímo v Labi mezi Děčínem a Pardubicemi.
41 Čeleď: Planorbidae okruţákovití Dříve existující čeleď Ancylidae zrušena řazeno k Planorbidae Ancylus fluviatilis (kamomil říční) má redukovanou nohu a tenkostěnnou čepičkovitou ulitu velkou 5-9 mm ţije v prudčeji tekoucích a čistých tocích pstruhového aţ parmového pásma, od níţin aţ po horské polohy
42 Dříve existující čeleď Ancylidae zrušena řazeno k Planorbidae Ferrissia fragilis (člunka pravohrotá) 4-6 mm, má redukovanou nohu a ploše člunkovitou ulitu s tupým dozadu vpravo směřujícím vrcholem (cf. Acroloxus) Vzácně nalézaný introdukovaný druh. V pískovnách a rybnících v Polabí a na jiţní Moravě.
43 Čeleď: Physidae levatkovití Drobní plţi se štíhlou nohou a nitkovitými tykadly. Mají tenkostěnné levotočivé ulity. Physa fontinalis (levatka říční) 9-11 mm, zarostlá odstavená ramena a tůně, rybníky vzácně i pomalu tekoucí vody v níţinách podél větších toků a rybničních oblastech na Moravě vzácnější
44 Čeleď: Physidae levatkovití Physella acuta (levatka ostrá) velikost 6-9 mm, původně mediteránní druh, k nám zavlečený, běţný v níţinách, ve stojatých i tekoucích vodách, i silně znečištěných Aplexa hypnorum (levotočka baţinná) velikost mm, ţije hlavně v periodických tůních a mokřadech často slatinného charakteru vzácnější druh, ţije roztroušeně v níţinách i středních polohách
45 Bivalvia (mlži) Charakteristika, celkový vzhled Tělo je bilaterálně souměrné, laterálně zploštělé, s redukovanou hlavou, kýlovitou nohou a kryté dvoudílnou schránkou - lasturami. Ve hřbetní části jsou lastury spojené vazem z periostraka - proti jeho pruţnému tahu působí svěrací svaly, přitahující lastury k sobě. Tělo kryté pláštěm je k lasturám pouze částečně přirostlé - obvykle pouze těmito svěracími svaly. Okraje pláště jsou k sobě pevně přimknuté, často i srostlé, s výjimkou nejvýše tří rozevíratelných štěrbin - pro vysunovatelnou nohu, inhalační a exhalační otvor. Ţábry jsou z dvoulupenitých vláken, spojených příčnými spojkami - vznikají tak mříţkované dvojité ţaberní desky se sloţitým systémem kanálků a velkým vnitřním povrchem. Zahrnuje mimo mořské druhy všechny druhy sladkovodní. V naší fauně je 28 druhů.
46 Pohyb Mlţi se pohybují pomocí nohy, která se vysunuje ven z lastur přetlakem krve, zarývá se do bahna a pak přitahuje stahem svalů lastury s tělem. Pohyb je pomalý např. Anodonta dosahuje rychlosti 1,5 2 m/hod. Dýchání Voda přiváděná do ţaberního prostoru pohybem řasinkového epitelu omývá ţábra, na kterých dochází k výměně plynů.
47 Potrava Potravou mlţů jsou bakterie, fytoplankton a hlavně detrit, který je zviřován při pohybu v bahně a nasáván do inhalačního otvoru - voda, proudící inhalačním otvorem, případně štěrbinami kolem nohy, přináší do plášťové dutiny jemné částečky potravy (mlţi jsou mikrofágové).
48 Potrava Tyto částice se zachytí na ţábrech, jsou stmeleny slizem vylučovaným řasinkovým epitelem a posouvány řasinkami k noze. Po obou stranách nohy se vytváří potravní pásy, směřující dopředu k ústnímu otvoru. Pohlcování takto slizem stmelené potravy usnadňují pohyblivé cípovité výběţky pláště. Profiltrovaná voda opouští tělo exkrečním otvorem.
49 Rozmnoţování a vývoj Unionidae a Margaritiferidae jsou ve velkých vodách gonochoristé, v malých tůních a mrtvých ramenech hermafroditi. Dreissenidae jsou vţdy gonochoristé. Sphaeridae jsou vţdy hermafrodité. K oplození dochází spermatozoidy, které jsou vypouštěny do vody a samičím jedincem nasávány do ţaberního prostoru. Vajíčka jsou odkládána do ţaberní dutiny a tam oplozena. U čeledi Dreissenidae dochází k oplození ve volné vodě.
50 Rozmnoţování a vývoj Počet vajíček se pohybuje: od 10 (Sphaerium) přes řádově statisíce (Unio) aţ po milion (Margaritifera) Vajíčka se vyvíjejí volně mezi ţábrami, u Sphaeriidae jsou na ţábrách vytvořeny zvláštní vakovité prostory, ve kterých se mláďata vyvíjejí nemají larvální stadium.
51 U velkých sladkovodních mlţů (škeble, velevrub, perlorodka) se vyskytuje larva glochidium má lepkavé byssové vlákno a ozubenou larvální skořápku, vyvíjející se zpočátku v ţábrech mateřského mlţe a potom parazitující na pokoţce nebo ţábrech ryb na rybě se rychle opouzdří ve vrchní vrstvě pokoţky a ve vzniklé cystě probíhá metamorfoza. u čerstvě uvolněných mladých jedinců se obnovuje funkce byssové ţlázy pomocí sekretu se přichycují na rostlinách. Ţijí řádově několik let aţ desítek let (perlorodka i přes sto let).
52 Bivalvia (mlţi) Unionoida Margaritiferidae - perlorodkovití Unionidae - velevrubovití Veneroida Sphaeriidae - okruţankovití Dreissenidae Corbiculidae
53 Čeleď: Margaritiferidae - perlorodkovití Margaritifera margaritifera (perlorodka říční) délka mm. Lastury perlorodek jsou masivní, u vrcholů často korodované, zámek mají vytvořený pouze ze zubů. v naší fauně velmi vzácný a ohroţený druh, velmi náročný na kvalitu vody a substrátu. Vyţaduje chladné a málo úţivné vody, na rozdíl od jiných měkkýšů se vyskytuje pouze v oblastech chudých na vápník. Přeţívající populace u nás např. na Jankovském potoce u Pelhřimova, Černém potoce u Vidnavy ve Slezsku, Blanici na Šumavě. Glochidia na ţábrech pstruhů.
54 Čeleď: Margaritiferidae Margaritifera margaritifera (perlorodka říční)
55 Čeleď: Unionidae - velevrubovití Rod Unio zámek lastur je tvořen na vnitřním okraji zámkem ze zubů a lišt
56 Čeleď: Unionidae Unio pictorum (v. malířský) mm, v tekoucích i stojatých vodách zejména v niţších polohách, dosud běţný. Známými hostiteli glochidií jsou např. plotice, lín, tloušť, perlín, okoun, hrouzek
57 Čeleď: Unionidae Unio crassus (v. tupý) mm. V malých i velkých tocích, na omezeném počtu lokalit. Hostitel perlín, tloušť, jeţdík, střevle, vranka.
58 Čeleď: Unionidae Unio tumidus (v. nadmutý) mm. větší úţivnější tekoucí vody, kanály tůně, ramena, pískovny, rybníky. Druh na ústupu, hojnější jen na Třeboňsku a na jiţní Moravě (soutok). Hostitelem např. lín, perlín, okoun, jeţdík, plotice.
59 Další rody - lastury jsou tenkostěnné, bez vytvořeného zámku na horním okraji. Anodonta cygnea (škeble rybničná) mm, hojnější na jiţní Moravě a místy v Polabí. lín, perlín, okoun, jeţdík, tloušť, jesen, hrouzek.
60 Čeleď: Unionidae Anodonta anatina (škeble říční) potoky aţ řeky, stojaté vody v niţších i vyšších polohách. Hostitel např. pstruh potoční a další cca jako A. cygnea. Sinanodonta woodiana (škeble asijská) zavlečený druh známý z mrtvého ramene Dyje u Břeclavi, Malé Bečvy, Chropyňského rybníka. Hostitel tolstolobik.
61 Čeleď: Unionidae Pseudoanodonta complanata (škeble plochá) mm, vzácný druh, typický pro větší toky v níţinách. dnes jen na několika lokalitách (Luţnice, Neţárka, Orlice, soutok Dyje a Kyjovky. Hostitel okoun
62 Čeleď: Corbiculidae Corbicula fluminea - zavlečený druh, Asie - S. Amerika - Evropa - Labe ČR po Litoměřice podobný srdcovce
63 Čeleď: Sphaeriidae - okruţankovití u nás tvořena sérií druhů tří rodů: Sphaerium (okruţanka) Pisidium (hrachovka) Musculium (okrouhlice) Jejich lastury jsou malé (několik mm aţ 2 cm) a okrouhlé. Okruţankovití ţijí v tekoucích i stojatých vodách. Nemají larvální stádium.
64 Čeleď: Sphaeriidae - okruţankovití Stejnostranné schránky: Sphaerium rivicola - o. říční cca 20 mm, druh níţin velkých řek, mizející, znám z dolních úseků Vltavy, Sázavy, Moravy a Kyjovky. Sphaerium corneum - o. rohovitá mm, běţně v eutrofních vodách především níţin. Musculium lacustre okrouhlice rybničná stejnostranné schránky, lastury tenkostěnné a křehké mm, velká variabilita schránky. Poměrně běţný druh pomaleji tekoucích vod, ale hl. odstavená ramena a tůně i rybníky.
65 Čeleď: Sphaeriidae - okruţankovití Nestejnostranné schránky: Pisidium sp. Pisidium amnicum (hrachovka říční). Lastury silnostěnné a pevné, 8 11 mm. Typický druh toků s jemně písčitobahnitým aţ jílovitobahnitým dnem v niţších polohách. V současnosti jiţ vzácný. P. henslowanum (h. hrbolatá) 3,5 5,5 mm. druh toků s jemně písčitobahnitým dnem, niţších polhách zatím běţný P. supinum (h. obrácená) 3,3 5 mm, ţije zejména v proudících úsecích vodních toků ve štěrkopískovém dně. Další běţné druhy: P. subtruncatum, P. personatum, P. casertanum
66 Čeleď: Dreissenidae Dreissena polymorpha (slávička mnohotvárná) původně pontokaspický druh, ţijícím v brakické i sladké vodě do střední a severní Evropy byla druhotně zavlečena ale: výskyt na jiţní Moravě moţná představuje původní výskyt pevně se přichycuje k substrátu pomocí sekretu byssové ţlázy vyskytuje se u nás na více místech v povodí Labe, Vltavy, Moravy a Dyje, nejen v tocích ale často v zatopených písnících intezívně filtruje vodu vyšší průhlednost ucpává potrubí
67 k oplození dochází ve volné vodě, vyvíjí se larva trochofora, z ní se vyvíjí další stadium veliger ţije v planktonu cca 8 dnů, pak přisedá a metamorfuje zůstává trvale přilepena k substrátu pomocí sekretu byssové ţlázy Dreissena polymorpha
MOLLUSCA (MĚKKÝŠI) Charakteristika, celkový vzhled
MOLLUSCA (MĚKKÝŠI) Charakteristika, celkový vzhled Z území ČR je uváděno cca 78 druhů vodních měkkýšů (včetně vymřelých a introdukovaných). Tělo je tvořeno oddíly: hlava (může být redukovaná) noha (na
VíceVodní měkkýši ČR. determinace, ekologie, rozšíření. v ČR 50 druhů
Vodní měkkýši ČR determinace, ekologie, rozšíření v ČR 50 druhů Příbuzenské vztahy našich vodních plžů Neritaemorphi (zubovci) Architaenioglossa (bahenky, ampulárky a jehlovky) Neotaenioglossa (bahnivky,
VícePřehled a determinace vodních
Přehled a determinace vodních měkkýšůčr Gastropoda: 50 druhů Bivalvia: 28 druhů Michal Horsák UBZ PřF MU, Brno Fylogeneze plžů tradiční klasifikace plžů (Thiele 1929-31, v podstatě přebral klasifikaci
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Vltavy
Bohemia centralis, Praha, 28: 383 391, 2007 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Vltavy Contribution to the knowledge of aquatic molluscs of lower reach of the Vltava River (Central Bohemia,
VíceDoplněk k poznání vodních měkkýšů Labe mezi Hřenskem a Střekovem a srovnání s malakofaunou Labe v jiných úsecích
Malacologica Bohemoslovaca (2009), 8: 46 52 ISSN 1336-6939 Doplněk k poznání vodních měkkýšů Labe mezi Hřenskem a Střekovem a srovnání s malakofaunou Labe v jiných úsecích A supplement to the knowledge
VíceVodní měkkýši přehradní nádrže Slapy (Česká republika)
Malacologica Bohemoslovaca (2007), 6: 11 16 ISSN 1336-6939 Vodní měkkýši přehradní nádrže Slapy (Česká republika) Aquatic molluscs of the Slapy Reservoir (Czech Republic) LUBOŠ BERAN Správa Chráněné krajinné
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Berounky
Bohemia centralis, Praha, 26: 45 51, 2003 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů dolního toku Berounky Contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the lower reach of the Berounka River (Czech Republic)
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI LABE MEZI PARDUBICEMI A HŘENSKEM
78 79 VODNÍ MĚKKÝŠI LABE MEZI PARDUBICEMI A HŘENSKEM Aquatic molluscs of the Elbe River between Pardubice and Hřensko (Czech Republic) Luboš Beran Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149,
VíceNIŽŠÍ BEZOBRATLÍ Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Evžen Tošenovský, Jaroslav Koleček, Robin Kundrata
NIŽŠÍ BEZOBRATLÍ Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí Evžen Tošenovský, Jaroslav Koleček, Robin Kundrata Kmen: žahavci (Cnidaria) kmen: žahavci (Cnidaria) třída: Hydrozoa velké množství
VíceVODNÍ MALAKOFAUNA VÝCHODNÍHO POLABÍ
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7(1999): 97-104 ISBN: 80-86046-41-9 VODNÍ MALAKOFAUNA VÝCHODNÍHO POLABÍ Aquatic malacofauna of the východní Polabí lowland Luboš BERAN Správa CHKO Kokořínsko, Česká 149,
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC
VODNÍ MĚKKÝŠI OHŘE U HOSTĚNIC Obr. 1. Pravý břeh Ohře s rybím přechodem. Zde má být umístěna MVE. ZHOTOVITEL: RNDr. Luboš Beran, PhD. Křivenice 58 277 03 Horní Počaply e-mail: lubos.beran.krivenice@seznam.cz
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI RYBNÍKŮ V PR U HOUKVICE (VÝCHODNÍ ČECHY, ČESKÁ REPUBLIKA)
Vč. sb. přír. Práce a studie, 14 (2007): 207-211 ISBN: 978-80-86046-94-5 VODNÍ MĚKKÝŠI RYBNÍKŮ V PR U HOUKVICE (VÝCHODNÍ ČECHY, ČESKÁ REPUBLIKA) Aquatic molluscs of ponds of the U Houkvice Nature Reserve
VíceVodní měkkýši PR Kotvice v CHKO Poodří
ISSN 1211-3026 Čas. Slez. Muz. Opava (A), 59: 263-272, 2010 Vodní měkkýši PR Kotvice v CHKO Poodří Luboš Beran Úvod Aquatic molluscs of the Nature Reserve Kotvice in the Poodří Protected Landscape Area.
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Křivoklátsko
Bohemia centralis, Praha, 31: 219 235, 2011 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Křivoklátsko A contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the Protected Landscape Area Křivoklátsko (Central
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI KLÍČAVY
Bohemia centralis 24: 153-159, 1995 VODNÍ MĚKKÝŠI KLÍČAVY Freshwater molluscs of Klíčava brook Luboš Beran Key words: Mollusca, freshwater molluscs, Unio crassus, Pisidium amnicum, Charakteristika území
VíceTRVALÝ BENTOS. TRVALÝ ZOOBENTOS cvičení Hydrobiologie PLOŠTĚNKY TURBELLARIA. Ploštěnka mléčná Dendrocoelum lacteum
TRVALÝ BENTOS TRVALÝ ZOOBENTOS cvičení Hydrobiologie Po celý svůj živo resp. po celý rok. vodním prostředí Patří sem následující skupiny organismů: Ploštěnci (ploštěnky, parazitičtí ploštěnci, ) Kroužkovci
VíceBIOMONITORING zoologie. Dr. Petr BOGUSCH
BIOMONITORING zoologie Dr. Petr BOGUSCH BIOMONITORING získávání údajů o organismech vyskytujících se na lokalitě jedná se vlastně o metodiky terénního biologického výzkumu jednotlivé metodiky se liší podle
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů evropsky významné lokality Bystřice se zaměřením na populaci velevruba tupého (Unio crassus)
Malacologica Bohemoslovaca (2011), 10: 10 17 ISSN 1336-6939 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů evropsky významné lokality Bystřice se zaměřením na populaci velevruba tupého (Unio crassus) A contribution
VíceVodní měkkýši PR Horní Lužnice (jižní Čechy, Česká republika)
Silva Gabreta vol. 14 (1) p. 39 48 Vimperk, 2008 Vodní měkkýši PR Horní Lužnice (jižní Čechy, Česká republika) Aquatic molluscs of the Horní Lužnice Nature Reserve (South Bohemia, Czech Republic) Luboš
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
Více* Segmentálně uspořádaná druhotná dutina tělní * Metanefridie. * Uzavřená cévní soustava
Kroužkovci (Annelida) Měkkýši (Mollusca) Kmen: Kroužkovci (Annelida) * Homonomní segmentace těla * Segmentálně uspořádaná druhotná dutina tělní * Metanefridie * Žebříčková nervová soustava * Uzavřená cévní
VíceKroužkovci (Annelida) Měkkýši (Mollusca)
Kroužkovci (Annelida) Měkkýši (Mollusca) Kmen: Kroužkovci (Annelida) * Homonomní segmentace těla * Segmentálně uspořádaná druhotná dutina tělní * Metanefridie * Žebříčková nervová soustava * Uzavřená cévní
VíceMetodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1
Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Téma: Měkkýši (Mollusca) Úkol: 1. Proveďte důkaz chemického složení schránek (ulity, lastury) měkkýšů dle pracovního postupu. Důkazy vyjádřete rovnicemi.
VíceMollusca (M ě kkýši)
Mollusca (Měkkýši) http://www.biolib.cz http://www.marinespecies.org/porifera/index.php http://en.wikipedia.org/wiki/mollusca http://www.gastropods.com/ http://www.petsnails.co.uk/ http://tolweb.org/tree?group=mollusca
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Národního parku České Švýcarsko (severní Čechy)
Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, Liberec, 28: 59 70, 2010 ISBN 978-80-87266-04-5 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a Národního parku České Švýcarsko
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů vybraných rybníků středních Čech
Bohemia centralis, Praha, 28: 365 375, 2007 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů vybraných rybníků středních Čech Contribution to the knowledge of aquatic molluscs of selected ponds in Central Bohemia (Czech
VíceVodní měkkýši Malé Bečvy (Česká republika) Aquatic molluscs of the Malá Bečva River (Czech Republic)
Malacologica Bohemoslovaca (2007), 6: 29 34 ISSN 1336-6939 Vodní měkkýši Malé Bečvy (Česká republika) Aquatic molluscs of the Malá Bečva River (Czech Republic) LUBOŠ BERAN Agentura ochrany přírody a krajiny
VíceLuboš Beran. Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149, CZ-27601 Mělník, Česká republika, e-mail: beran@schkocr.cz
Malacologica Bohemoslovaca (Československá slimač), 2 (2003): 3 10 Příspěvek k poznání vodní malakofauny Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor, Zlatohorské vrchoviny a Žulovské pahorkatiny (severní Morava,
VíceVodní malakofauna dolního toku Lužnice se zaměřením na stav populace velevruba tupého (Unio crassus)
Malacologica Bohemoslovaca (2012), 11: 13 21 ISSN 1336-6939 Vodní malakofauna dolního toku Lužnice se zaměřením na stav populace velevruba tupého (Unio crassus) Aquatic molluscan fauna of the lower part
Vícepásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI VŮZNICE
Bohemia centralis 24: 160-165, 1995 VODNÍ MĚKKÝŠI VŮZNICE Freshwater molluscs of Vůznice brook Luboš Beran Key words: Mollusca, freshwater molluscs, Vuznice Brook, Central Bohemia Předmluva Tato krátká
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI RYBNÍKŮ V PŘÍRODNÍM PARKU LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH
VČ. SB. PŘÍR. - PRÁCE A STUDIE, 12 (2005): 119-124 ISBN: 80-86046-75-3 VODNÍ MĚKKÝŠI RYBNÍKŮ V PŘÍRODNÍM PARKU LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH Aquatic molluscs of ponds in the Lanškrounské rybníky
VíceVodní měkkýši bývalého lomu Chabařovice v severních Čechách
Malacologica Bohemoslovaca (2010), 9: 26 32 ISSN 1336-6939 Vodní měkkýši bývalého lomu Chabařovice v severních Čechách Aquatic molluscs of the former quarry Chabařovice in Northern Bohemia (Czech Republic)
VíceZměny malakocenóz vybraných labských ramen u Pardubic
Malacologica Bohemoslovaca (2016), 15: 9 13 ISSN 1336-6939 Změny malakocenóz vybraných labských ramen u Pardubic Changes of mollusc assemblages of the selected oxbows near the town of Pardubice Luboš Beran
VíceZápadočeská univerzita v Plzni. Fakulta pedagogická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Malakofauna údolí Vejprnického potoka v Plzni
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Malakofauna údolí Vejprnického potoka v Plzni Plzeň 2012 Aneta Krejčíková Prohlašuji, ţe jsem svou bakalářskou práci zpracovala samostatně
Více9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ)
9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ) A. Charakteristika prvoústých B. Systematické třídění, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů C. Vznik 3. zárodečného listu, organogeneze A.
Více- trávicí soustava: vakovitá, někdy rozvětvená, někdy zarůstá (tasemnice) začíná ústním otvorem hltan střevo (trávení) vyvrhnutí zbytků ústním otvorem
Otázka: Ploštěnci Předmět: Biologie Přidal(a): TS Triblastica= tři zárodečné listy, Schizocelia- mezoderm, volně rozptýlené buňky, někdy parenchym kmen Ploštěnci (Plathelminthes) - bilaterálně (oboustranně)
VíceVODNÍ MĚKKÝŠI PR ANENSKÉ ÚDOLÍ A PP KUSÁ HORA
Vč. sb. přír. Práce a studie, 15 (2008): 253-259 ISSN 1212-1460 VODNÍ MĚKKÝŠI PR ANENSKÉ ÚDOLÍ A PP KUSÁ HORA Aquatic molluscs of the Anenské údolí Nature Reserve and Kusá hora Nature Monument Luboš BERAN
VíceORGÁNOVÉ SOUSTAVY: NS
8 (6) Měkkýši Jsou po členovcích druhým druhově nejpočetnějším kmenem v živočišné říši. Představují vrchol vývoje bezobratlých živočichů. Zemi osídlili už během prvohor. Obývají moře, sladké vody i souše.
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů nivy Ploučnice mezi Českou Lípou a Mimoní
Malacologica Bohemoslovaca (2016), 15: 21 29 ISSN 1336-6939 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů nivy Ploučnice mezi Českou Lípou a Mimoní A contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the Ploučnice
VíceAgentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149, CZ Mělník,
Malacologica Bohemoslovaca (2007), 6: 38 47 ISSN 1336-6939 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů Vsetínské Bečvy a okolí (Česká republika) Contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the Vsetínská
VíceData budou odevzdávána pod zdrojem: Autor - jméno zpracovatele, rok 2018, typ zdroje terénní šetření, název práce Mapování měkkýšů v oblasti.
Metodika mapování a inventarizačních průzkumů měkkýšů autor: Michal HORSÁK, Luboš BERAN editor: Alois PAVLÍČKO verze 2019 Forma odevzdávání výsledků: Zpracovatel odevzdává výsledky v podobě závěrečné zprávy
VíceBc. Aneta Krejčíková
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ CENTRUM BIOLOGIE, GEOVĚD A ENVIGOGIKY DIVERZITA VODNÍCH A MOKŘADNÍCH MALAKOCENÓZ POVODÍ VEJPRNICKÉHO POTOKA DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Aneta Krejčíková Učitelství
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ CENTRUM BIOLOGIE, GEOVĚD A ENVIGOGIKY Vodní a mokřadní měkkýši Radbuzy a přilehlých vodních ploch mezi Dobřany a Stodem (okr. Plzeň-Jih) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
VíceVodní měkkýši přírodní rezervace Všetatská černava
Bohemia centralis, Praha, 28: 377 381, 2007 Vodní měkkýši přírodní rezervace Všetatská černava Aquatic molluscs of the Všetatská černava Nature Reserve (Central Bohemia, Czech Republic) Luboš Beran Správa
VíceTřída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové
RYBY Třída: Ryby - vodní živočichové(sladká i slaná voda) - druhově nejpočetnější skupina obratlovců -tělojeprotáhlé,zestranzploštělé,členísenahlavu,trupaocas(hlava je nepohyblivá- srůstá s trupem) - pohybují
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_04_BI2 STRUNATCI
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_04_BI2 STRUNATCI STRUNATCI strunatci Chordata nejvyšší stupeň tělesné organizace základní znaky: 1) struna hřbetní chorda
VíceVY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši
1/5 5.2.02.6 ve vodě i na souši Cíl - popsat vnější a vnitřní stavbu těla obojživelníků - pochopit způsob rozmnožování a jejich vývin - vysvětlit přizpůsobení obojživelníků vodnímu prostředí - odvodit
VíceDidaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:
VíceMěkkýši (Mollusca) CHKO Kokořínsko
Bohemia centralis, Praha, 27: 41 73, 2006 Měkkýši (Mollusca) CHKO Kokořínsko Molluscs (Mollusca) of Kokořínsko Protected Landscape Area Luboš Beran Správa chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, Česká 149,
VíceVodní měkkýši Řepory v Praze (střední Čechy)
Bohemia centralis, Praha, 33: 135 141, 2015 Vodní měkkýši Řepory v Praze (střední Čechy) Aquatic molluscs at Řepora in Prague (Central Bohemia) Luboš Beran Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18.
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceŠablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
VíceKopinatci /Bezlebeční/ Milan Dundr
Kopinatci /Bezlebeční/ Milan Dundr (Cephalochordata, Acrania) druhově chudí jen 3 rody evolučně velmi významná skupina (Cephalochordata, Acrania) mořští (písčité mělčiny) rybovité tělo 5-6 cm dospělí:
VíceAnotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -
Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,
VíceObojživelníci a plazi list č. 1
Obojživelníci a plazi list č. 1 1/ Doplňte chybějící text: Život obojživelníků je vázán na prostředí. Mají... tělní teplotu, která je závislá na teplotě prostředí, ve kterém žijí. Larvy obojživelníků (pulci)
VíceVodní měkkýši Vltavy v Praze stanovištní nároky a populační dynamika v prostředí silně modifikovaného vodního toku
Bohemia centralis, Praha, 33: 123 134, 2015 Vodní měkkýši Vltavy v Praze stanovištní nároky a populační dynamika v prostředí silně modifikovaného vodního toku Freshwater molluscs of the Vltava River in
VíceIchtyologické důsledky znečišťování povrchových vod
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy
VíceZe života obojživelníků. Filip Šálek
Ze života obojživelníků Filip Šálek www.filipsalek.cz Základní charakteristika - patří mezi obratlovce, kteří tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy, potomci lalokoploutvých ryb - na světě
VíceŽahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.
Žahavci 1. Co vše patří pod kmen žahavci? Když se řeknou žahavci, většina z nás si představí žahavé medúzy plovoucí v moři. Zkoušeli jste se zamyslet nad tím, jak se vlastně medúzy rozmnožují? Které další
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI OSTNOKOŽCI mořští živočichové druhotně paprsčitě souměrní pětičetná tělní souměrnost Tělo: nepravidelný
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Fylogeneze dýchací
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceZápadočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická DIPLOMOVÁ PRÁCE. Diverzita malakocenóz nivy řeky Mže u Plzně 30. ČERVNA 2014 SARVAR RASULOV CGB
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická DIPLOMOVÁ PRÁCE Diverzita malakocenóz nivy řeky Mže u Plzně 30. ČERVNA 2014 SARVAR RASULOV CGB Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně
VíceŠtika obecná. Pstruh obecný. latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá
Štika obecná latinsky: Esox lucius slovensky: Šťuka obyčajná anglicky: Pike, v USA Northern Pike německy: Hecht hovorově: zubatá řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec délka života: 15 let pohlavní
Víceročník 7. č. 21 název
č. 21 název Měkkýši anotace V pracovních listech žáci probírají učivo o měkkýších. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu je i správné řešení. očekávaný
VíceKmen: Měkkýši. Postavení měkkýšů v zoologickém systému. Základní charakteristiky kmene
Kmen: Měkkýši (Mollusca) Mgr. Vladimír Vrabec Katedra zoologie a rybářství E-mail: vrabec@af.czu.cz Postavení měkkýšů v zoologickém systému COELOMATA A. Schizocoelní coelom se vyvíjí z teloblastického
VíceJihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka
VíceTypy dýchacích soustav
Tematická oblast Typy dýchacích soustav Datum vytvoření 18. 8. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentace
VícePlatyhelminthes - ploštěnci: Turbellaria ploštěnky
Platyhelminthes - ploštěnci: Turbellaria ploštěnky Postavení ploštěnců v systému Platyzoa Platyhelminthes Gastrotricha Gnatifera Myzostomida Charakteristika kmene: - bilaterálně symetričtí, dorsoventrálně
VíceMateriál slouží pro osvojení a upevnění učiva o měkkýších. Určeno pro samostatnou práci jednotlivců, popřípadě dvojic.
Šablona č. III, sada č. 3 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Měkkýši Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro osvojení a upevnění učiva o měkkýších. Určeno
VíceII. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní
II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;
Více-typická dvoustranná souměrnost (důsledek přeládajícího pohybu jedním směrem) -příď těla (hlava + smysl.org.+nerv,tkáň) X záď těla
Otázka: Triblastika Předmět: Biologie Přidal(a): En -typická dvoustranná souměrnost (důsledek přeládajícího pohybu jedním směrem) -příď těla (hlava + smysl.org.+nerv,tkáň) X záď těla Členění na : -alfa
VíceHřbetní ploutev. Tuková ploutvička. Vousky. Ocasní ploutev. Břišní ploutev. Řitní ploutev. Prsní ploutev. vnější stavba
Ryby Hřbetní ploutev Tuková ploutvička Vousky Prsní ploutev Břišní ploutev Řitní ploutev Ocasní ploutev vnější stavba Hlava První část hřbetní ploutve Druhá část hřbetní ploutve Skřele Postranní čára Trup
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.4 Ryby nejpočetnější skupina obratlovců - druhově nejpočetnější skupina obratlovců - stavba těla hlava, trup, ocas - hlava nepohyblivá, pevně srůstá s trupem, v zadní části - skřele - ploutve
VíceMalakologický průzkum na území PR Skučák
1.22.1. Malakologický průzkum na území PR Skučák Cíl průzkumu: Inventarizační průzkum malakofauny na území PR Metodika průzkumu: Průzkum byl proveden na ploše celé rezervace, detailně bylo zkoumáno na
VíceŠablona č. 01.22. Přírodopis. Co už víme o rybách?
Šablona č. 01.22 Přírodopis Co už víme o rybách? Anotace: Pracovní list s opakováním učiva o rybách. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci vyplní pracovní list, ve kterém si ověří znalosti
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní
VíceVodní měkkýši dolního toku Chrudimky jediná lokalita Unio crassus v Pardubickém kraji?
Malacologica Bohemoslovaca (2016), 15: 30 36 ISSN 1336-6939 Vodní měkkýši dolního toku Chrudimky jediná lokalita Unio crassus v Pardubickém kraji? Aquatic molluscs of the lower stretch of the Chrudimka
VíceKaras stříbřitý. (Carassius auratus) Libor Mikl, HYDR I.
Karas stříbřitý (Carassius auratus) Libor Mikl, HYDR I. Řád: Máloostní Čeleď: Kaprovití Charakteristika potrava: všežravec délka života: 10 let pohlavní dospělost: 3. rok doba rozmnožování: květen-červenec
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.15.Bi. Plostenci_ krouzkovci Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:
VíceNEPŮVODNÍ DRUHY MĚKKÝŠŮ (EVROPY)
NEPŮVODNÍ DRUHY MĚKKÝŠŮ (EVROPY) Lenka Hubáčková http://www.europe-aliens.org/ Terminologie některé základní termíny Nepůvodní druh (alien species): druh, poddruh nebo nižší taxon, introdukovaný mimo svůj
VíceSTRUNATCI ŽIVOČICHOVÉ SE STRUNOU HŘBETNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_262 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK:
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE
TREBOUXIOPHYCEAE TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída je zatím nejméně jasnou skupinou v novém systému zelených řas. Podle fragmentárních poznatků jsou do třídy Pleurastrophyceae řazeny kokální a vláknité
VíceFosilní záznam. - hojné fosilie, ale až od ordoviku
(Mechovky) Fosilní záznam - hojné fosilie, ale až od ordoviku Ectoprocta (Bryozoa) mořské i sladkovodní asi 5 000 druhů, v Jadranu asi 140 druhů zoidi kolem mm, kolonie kolem m potravu získávají filtrováním
VíceVY_52_INOVACE_PŘ_I/2.20
Kód DUM : VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.20 Škola: Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3541 Název projektu: Inovace
VíceVětšina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem
Jednobuněčné organismy přijímají dýchací plyny celým povrchem těla z okolní vody Také někteří mnohobuněční vodní živočichové dýchají celým povrchem těla. Krev transportuje dýchací plyny mezi povrchem těla
VícePříspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Blaník (Česká republika)
Malacologica Bohemoslovaca (2006), 5: 46 50 ISSN 1336-6939 Příspěvek k poznání vodních měkkýšů CHKO Blaník (Česká republika) A contribution to the knowledge of aquatic molluscs of the Blaník PLA (Czech
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceTřída: Hlavonožci (Cephalopoda) Milan Dundr
Třída: Hlavonožci (Cephalopoda) Milan Dundr hlavonožci vývojově nejdokonalejší měkkýši 600 druhů až na výjimky redukce schránek hlavonožci stavba těla: velká hlava v ní nervové zauzliny i dokonalé smyslové
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03. Ryby
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03 Ryby Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Přírodopis
VíceMĚKKÝŠI LABSKÉ NIVY U PŘELOUČE
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 8(2000): 237-246 ISBN: 80-86046 - 49-4 MĚKKÝŠI LABSKÉ NIVY U PŘELOUČE Molluscs of the Labe river floodplain near Přelouč town (North-eastern Bohemia) Jaroslav VAŠÁTKO 1
Vícesvalová soustava: mají svalnatou nohu (plži), popř svalnatá ramena (hlavonožci), svěrače (mlži) trávící soustava:
Otázka: Měkkýši Předmět: Biologie Přidal(a): TK patří do triblastic- ektoderm, mezoderm, endoderm mají nečlánkované tělo- jsou měkké povrch těla= pokožkaà kutikula, pokožka také vylučuje sliz žijí většinou
VícePoznámky k určování snůšek obojživelníků ČR
Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 (aktualizace 2013) Autor většiny fotografií: Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Kroužkovci - opakování
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948
VíceO O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I
Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_03 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Autor: Pavlína Sedláková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS _ 09 Vzdělávací oblast:
VíceKmen: Měkkýši (Mollusca) Milan Dundr
Kmen: Měkkýši (Mollusca) Milan Dundr Měkkýši coelomoví nečlánkovaní známi již od kambria Měkkýši hlavní 3 znaky: 1. svalnatá noha pohyb na břišní straně těla mohutně rozvinuté svalstvo Měkkýši hlavní 3
Více