Kmen: Měkkýši (Mollusca) Milan Dundr

Transkript

1 Kmen: Měkkýši (Mollusca) Milan Dundr

2 Měkkýši coelomoví nečlánkovaní známi již od kambria

3 Měkkýši hlavní 3 znaky: 1. svalnatá noha pohyb na břišní straně těla mohutně rozvinuté svalstvo

4 Měkkýši hlavní 3 znaky: 2. útrobní vak je nad nohou, která do něj zatlačila útrobní orgány

5 Měkkýši hlavní 3 znaky: plášť kožní záhyby vytvořené na hřbetní straně těla a objímající celé tělo jeho okrajové záhyby vylučují hmotu skořápky

6 druhů Měkkýši

7 Podkmen: Paplži (Aculifera)

8 Podkmen: Paplži (Aculifera) - tělo ploché - dorzoventrálně zploštělé - podlouhle vejčité

9 Podkmen: Paplži (Aculifera) - na břišní straně svalnatá noha - na ní lze rozeznat hlavu a chodidlo

10 Podkmen: Paplži (Aculifera) trávicí soustava: vhlavovéčásti ústní otvor s radulou strouhají řasy z podkladu

11 Podkmen: Paplži (Aculifera) trávicí soustava: pak hltan s 1 párem slinných žláz (!) jícen s 1 párem cukrových žláz štěpí cukry

12 Podkmen: Paplži (Aculifera) trávicí soustava: žaludek do něj ústí jaterní žláza tenké střevo konečník řitní otvor na konci těla

13 Podkmen: Paplži (Aculifera) - plášť - na okraji těla - úzký lem - na břišní straně kryje četné žábry (3)

14 Podkmen: Paplži (Aculifera) - na dorzální straně - tělo mírně vyklenuté - kryté 8 destičkami položenými za sebou - vrstva chitinová a vápnitá - název podle toho, že připomínají tělo chrousta (chroustnatky)

15 Podkmen: Paplži (Aculifera) dýchání: žábrami (3)

16 Podkmen: Paplži (Aculifera) cévní soustava: srdce se 2 předsíněmi v osrdečníkové dutině (4)

17 Podkmen: Paplži (Aculifera) vylučování: metanefridie obrvenou nálevkou se otevírá do osrdečníkové dutiny

18 Podkmen: Paplži (Aculifera) nervová soustava: primitivní obhltanový prstenec zněho 4 nervové pruhy spojené příčnými spojkami

19 Podkmen: Paplži (Aculifera) smyslové orgány: hmatové chemoreceptory primitivní zrakové orgány na povrchu krunýře drobná očka se světlolomnou čočkou

20 Podkmen: Paplži (Aculifera) rozmnožování: gonochoristé oplození vnější vývoj nepřímý zvajíčka volně plovoucí larva mění se v dospělce

21 Podkmen: Paplži (Aculifera)

22 Zástupci:

23 chroustnatka středomořská Středozemní moře (Chiton olivaceus) na skalách, do nichž bije příboj přilepena lepivé žlázy na chodidle když odpadne od skály, svine se do kuličky

24 chroustnatka středomořská převážně noční aktivita (Chiton olivaceus) obrušuje řasy i s drobnými živočichy na skále max. 30 cm

25 Podkmen: Schránkovci (Conchifera) = všichni ostatní měkkýši

26 Třída: Plži (Gastropoda)

27 Třída: Plži (Gastropoda) stavba: zřetelně vyvinutá hlava nepárový plášť vylučuje nepárovou, obvykle vinutou ulitu

28 Třída: Plži (Gastropoda) stavba: tělo kryto jednovrstevným řasinkovým epitelem se spoustou hlenových žlázek

29 Třída: Plži (Gastropoda) trávicí soustava: dravé formy: ústní dutina vychlípitelný svalnatý chobot vymršťován při uchopení kořisti

30 Třída: Plži (Gastropoda) trávicí soustava: dravé formy: hltan do něj ústí 1 pár slinných žláz» vylučuje i kyselinu sírovou (až 4%)» naleptá vápnité skořápky jiných měkkýšů a ostnokožců

31 Třída: Plži (Gastropoda) trávicí soustava: býložravé formy: ústní dutina s radulou svalnatý hltan do něj ústí 1 pár slinných žláz

32 Třída: Plži (Gastropoda) trávicí soustava: býložravé formy: jícen rozšiřuje se ve vole žaludek tenké střevo konečník řitní otvor ústí po straně těla většinou do plášťové dutiny

33 Třída: Plži (Gastropoda) trávicí soustava: mohutný hepatopankreas (d) ústí do žaludku zabírá většinu útrobního vaku rozkládá cukry vstřebává potravu ukládá se v něm tuk a glykogen

34 Třída: Plži (Gastropoda) dýchací soustava: žábry: u předožábrých uložené před srdeční komorou

35 Třída: Plži (Gastropoda) dýchací soustava: žábry: u zadožábrých uložené za srdeční komorou různé umístění žaber je způsobeno stáčením útrobního vaku a ulity

36 Třída: Plži (Gastropoda) dýchací soustava: plicní vak u suchozemských a některých sladkovodních vyvinul se zřasením a prokrvením vnitřní stěny plášťové dutiny

37 Třída: Plži (Gastropoda) cévní soustava: otevřená srdce: vosrdečníku = zbytek potlačeného coelomu v nejvyšším závitu útrobního vaku nebo za hlavou či nad konečníkem

38 Třída: Plži (Gastropoda) cévní soustava: otevřená srdce: tvořeno příčně žíhanou svalovinou veškerá ostatní svalovina v těle je hladká 1 komora 1 nebo 2 předsíně

39 Třída: Plži (Gastropoda) cévní soustava: otevřená srdce: z komory aorta dělí se do hlavy (a pohlavních orgánů) a do útrob krev se vylévá do dutin v tělním mezenchymu odkysličí se

40 Třída: Plži (Gastropoda) cévní soustava: otevřená srdce: pak se sbírá do sběrných žilních dutin odtud žilami do dýchacích orgánů po okysličení do předsíně

41 Třída: Plži (Gastropoda) vylučovací soustava: nepárová metanefridie otevírá se do dutiny osrdečníku bývá označována za ledvinu

42 Třída: Plži (Gastropoda) nervová soustava: 5 párů vzájemně propojených ganglií (zauzlin) u některých mohou splývat a seskupovat se v hlavové části

43 Třída: Plži (Gastropoda) nervová soustava: 5 párů vzájemně propojených ganglií (zauzlin) mozková zauzlina inervuje smysly» hmat, čich, poloha, zrak, tykadla a ústí (otvor) ulity nožní zauzliny inervují svalstvo nohy

44 Třída: Plži (Gastropoda) nervová soustava: 5 párů vzájemně propojených ganglií (zauzlin) boční zauzliny inervují plášť a žábry temenní zauzliny inervují čichové ústrojí útrobní zauzliny inervují útroby

45 Třída: Plži (Gastropoda) smyslové orgány: hmatové buňky buď rozptýlené nebo se shlukují na tykadlech, okraji pláště apod.

46 Třída: Plži (Gastropoda) smyslové orgány: čich lišty v bázi žaber eventuelně 2. pár tykadel

47 Třída: Plži (Gastropoda) smyslové orgány: polohové orgány (statocysty) 2 uzavřené váčky v nich tekutina a obrvený epitel plave tam kousků CaCO 3

48 Třída: Plži (Gastropoda) smyslové orgány: zrak od nejjednodušších očních jamek po oční váčky s čočkou a sklivcem na konci tykadel 2. páru nebo u jejich báze

49 Třída: Plži (Gastropoda) rozmnožování: převážně gonochoristé ale i hermafroditi (hlemýžď)

50 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: oboupohlavní žláza(a) ve 2. závitu ulity obklopená hepatopankreatem dříve dozrávají spermie = proterandrie

51 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: z ní společný vývod pro oba druhy gamet do bílkové žlázy(c) v ní oplozovací komůrka odtud už odděleně vejcovod(d) a chámovod(e)

52 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: chámovod(e) po celé jeho délce leží prostata = předstojná žláza vyživuje spermie

53 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: chámovod(e) ústí do penisového váčku(g) vysouvání a zasouvání penisu

54 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: vejcovod (d) dolní část se považuje za dělohu (m) přechází v pevnou pochvu (l)

55 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: pochva (l) do ní ústí: zásobní váček na spermie (h) šípový vak/j/

56 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: pochva po stranách jsou prstovité skořápečné žlázy (i) jejich výměšek obaluje vajíčka

57 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: šípový vak: aragonitový šíp lásky kopulující jedinci si jej před spářením vzájemně zavádějí do těla

58 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: šípový vak: aragonitový šíp lásky pak výměna spermií tečou po šípu jejich uložení (spermií druhého jedince) do zásobního váčku

59 Třída: Plži (Gastropoda) stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: později dozrálá vajíčka oplozena spermiemi druhého jedince ze zásobního váčku u hlemýždě vývoj přímý

60 Třída: Plži (Gastropoda) - u žabernatých mořských vývoj nepřímý - larva veliger - kolem úst 2-4 laloky lemované věncem brv - postupně se mění vdospělce - je volně plovoucí - vyvinutý dospělec klesá ke dnu

61 Zástupci:

62 Podtřída: Předožábří (Prosobranchiata)

63 homolice středomořská (Conus mediterraneus) Středozemní moře v evropském vnitrozemí se za ně platila spousta peněz

64 homolice středomořská jedovaté (!) z úst vysune chobot se zoubky do nich ústí vývody jedových žláz obrana i útok

65 homolice středomořská - pro člověka je uštknutí bolestivé - může nastat: - ochrnutí - celková otrava - smrt! (obzvlášť u tropických homolic)

66 Středozemní moře obústí s hroty a 1 dlouhý výběžek s dýchací trubicí dravci ostranka jaderská (Murex brandaris)

67 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo do mořidla zrozvařených ostranek lněné i vlněné pláště

68 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo na slunečním světle nabudou šarlatové barvy odstíny se mění dle záhybů látky

69 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo barvivo je dibromindigo k získání 1 g je zapotřebí ostranek (!!!)

70 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo * vrch Monte Testaceo u Tarentu v Itálii je hromada skořápek ostranek (byla tam barvírna)

71 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo plášť 2x máčený měl lepší barvu a byl dražší v Ovidiově básni kvůli dvakrát máčenému plášti zabila posádka lodi cestujícího

72 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo z purpuru též červený inkoust v byzantské říši se jím směl podepisovat pouze císař

73 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo pokus: na dovolené v Chorvatsku dráždit ostranku dřívkem v okolí ústí, kde leží žlázy vylučující nach objeví se nažloutlý sliz něco jím napsat na kapesník pak na slunce písmo v nachové barvě

74 ostranka jaderská antický purpur = nachové barvivo dnes se již dibromindigo vyrábí chemicky

75 zavinutec tygrovaný (Cypraea tigris) - Indický oceán

76 malé ulity porcelánově bílé barvy uznávané platidlo v Benátkách zavinutec penízkový (Cypraea moneta)

77 zavinutec penízkový (Cypraea moneta) - když Marco Polo přivezl z Číny do Evropy první porcelán, srovnávali jeho lesk s ulitami - ulity nazývali porcellana - z italského porcello = prasátko - podle toho nazvali novou hmotu porcelán

78 - už 1500 př.n.l. platidlo v Číně zavinutec penízkový - odtud na západ do Orientu a do Afriky - zde název kauri - v Africe vytlačeny penězi až v 19. století (!) (Cypraea moneta)

79 Středozemní moře nízká ulita proděravěné široké obústí, bez víčka ušeň mořská (Haliotis tuberculata)

80 dříve se užívaly jako misky na mýdlo uvnitř nádherné tmavě perleťové barvy ušeň mořská (Haliotis tuberculata)

81 až 30 cm růžová ulita Karibské moře křídlatec veliký (Strombus gigas)

82 pohyb po dně skoky víčkem připevněným na noze může při lovu zranit až do krve u evropských břehů nežije křídlatec veliký (Strombus gigas)

83 křídlatec veliký (Strombus gigas)

84 sladkovodní, u nás stojaté i mírně tekoucí vody, hojně živorodost bahenka živorodá (Viviparus viviparus)

85 Podtřída: Zadožábří (Opistobranchiata)

86 Středozemní moře až 30 cm tělo hnědočervené nebo červené s šedými skvrnami při podráždění vylučuje červený sekret (jako sépie) zej obecný (Aplysia depilans)

87 - 4 tykadla, zadní široká boltcovitě rozšířená zej obecný (Aplysia depilans) - proto název mořský zajíc - ne pro hopsavý pohyb plave nebo leze! - chyba v učebnici

88 zej obecný (Aplysia depilans)

89 Podtřída: Plicnatí (Pulmonata)

90 plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) sladkovodní ulita pravotočivá zašpičatělá a nadmutá býložravá, řasy i rostliny

91 sladkovodní bahnatka malá (Galba truncatula) na vodních rostlinách při březích menších stojatých vod mezihostitel motolice jaterní (!)

92 okružák ploský (Planorbis corneus) silnostěnná, v jedné rovině vinutá skořápka průměr 3 cm (v ČR) sladkovodní stojaté vody v teplých krajích mezihostitelé krevniček (Schisostoma) - bilharzióza

93 suchozemský v letním suchu i vzimě víčko ulita pravotočivá hlemýžď zahradní (Helix pomatia)

94 - oblíbená pochoutka (Francie) - nejlepší jsou zjara hlemýžď zahradní - koncem léta vsobě hromadí nedobré soli - hlemýždí farmy - konzervy (Helix pomatia)

95 hlemýžď zahradní (Helix pomatia)

96 hlemýžď zahradní (Helix pomatia)

97 páskovka žíhaná, keřová, hájní podélné hnědé až černé pásky křoviny (Cepaea)

98 - velmi hojná suchomilka obecná (Helicella candicans)

99 suchomilka obecná (Helicella candicans)

100 - žlutá průsvitná ulita - vejčitého tvaru jantarka obecná (Succinea putris)

101 - vápencové skály - vápencové zdivo zřícenin závornatka drsná (Clausilia dubia)

102 plzák lesní (Arion empiricorum) místo skořápky štítek na hřbetní straně na předním konci těla hřbet nohy bez kýlu dýchací otvor vpředu na pravé straně

103 plzák lesní (Arion empiricorum) tělo cihlově červené až černé z jeho hlenu se kdysi vyráběly léky proti plicním chorobám

104 invazní plž škody v zemědělství podobá se p. lesnímu plzák španělský (Arion lusitanicus)

105 slimák popelavý (Limax cinereoniger) místo skořápky štítek na hřbetní straně na předním konci těla dýchací otvor vzadu na pravé straně šedožlutý až černý v lesích pod kameny nebo kůrou pařezů

106 modrofialová modranka karpatská horské lesy Karpat (Slovensko) (Bielzia coerulans)