Porovnání didaktické vybavenosti učebnic dějepisu
|
|
- Květoslava Konečná
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie Porovnání didaktické vybavenosti učebnic dějepisu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Kamil Štěpánek, CSc. BRNO 2009 Vypracoval: Bc. David Solnička
2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen literaturu uvedenou v seznamu. Souhlasím s tím, aby byla práce uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a mohla tak být zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne
3 Poděkování: V prvé řadě chci poděkovat svým rodičům za všestrannou pomoc při studiu. Zvláštní poděkování patří PhDr. Kamilu Štepánkovi, CSc. za vedení mé diplomové práce. 3
4 OBSAH ÚVOD 5 1. TEORETICKÁ ČÁST Výzkum Učebnic Didaktická vybavenost učebnic Metoda Jana Průchy Úvahy nad metodou Frekvenční metoda Komponenty měřené frekvenční metodou Shrnutí metod a postupu výzkumu MĚŘENÍ DIDAKTICKÉ VYBAVENOSTI UČEBNIC Nakladatelství Fraus Metoda Jana Průchy Výpočet a vyhodnocení koeficientů Frekvenční metoda Výpočet a vyhodnocení koeficientů Porovnání výsledků obou metod Nakladatelství ČSL grafické unie Metoda Jana Průchy Výpočet a vyhodnocení koeficientů Frekvenční metoda Výpočet a vyhodnocení koeficientů Porovnání výsledků obou metod Porovnání obou učebnic Metoda Jana Průchy Frekvenční metoda 82 ZÁVĚR. 84 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY 86 RESUMÉ 88 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ. 89 4
5 ÚVOD Učitel: Pojď sem dítě, uč se moudrým býti! Dítě: Co to jest, moudrým býti? Učitel: Všecko, což potřebného, dobře znáti, dobře dělati, dobře vyslovovati. Dítě: Kdo mě tomu naučí? Učitel: Já s pomocí Boží. Dítě: Jakým způsobem? Učitel: Provedu tě všude, ukáži ti všecko, pojmenuji ti všecko. Dítě: Tu jsem! Veď mě ve jménu Páně! Jan Amos Komenský 1 Výše uvedenými slovy začíná pozvání do knihy Orbis pictus od Jana Amose Komenského. Jde o převratnou učebnici, která měla, za pomoci všelikých obrázků a názorností, dětem přibližovat nové znalosti. Názornosti, obrázky a mnohé jiné prvky v učebnici jsou zásadní k tomu, aby se žáci mohli kvalitně vzdělávat. Zda-li se tak opravdu děje i v jiných učebnicích, je předmětem předkládaného výzkumu. Cílem této diplomové práce je porovnání dvou učebnic na základě měření metodou didaktické vybavenosti učebnice. Obecným cílem zmíněného výzkumu je provádět komplexní vyhodnocování učebnic a zjišťovat, v jaké míře jsou jednotlivé komponenty, které se v učebnic vyskytují, použity. Více již Jan Průcha: učebnice je systém tvořený mnoha strukturními komponenty, jak verbálními, tak neverbálními (obrázkovými). Proto je nutné vyhodnocovat konkrétní učebnici nejen pomocí parametrů, odrážejících vlastnosti jednotlivých strukturních komponentů, ale také komplexně, tj. jako celistvý systém všech strukturních komponentů. Důvodem je skutečnost, že učebnice plní své 1 KOMENSKÝ, J. A.: Orbis pictus. Praha : Fr. Borový, 1941, s.37 5
6 vzdělávací didaktické funkce ve vzdělávacím procesu v závislosti na tom, které strukturní komponenty a v jaké míře jsou v ní začleněny. 2 Zkoumané učebnice jsou záměrně vybrány tak, že každá reprezentuje jiné historické období, první je z roku , zatímco druhá již z roku Obě učebnice jsou na první pohled naprosto rozdílné. Novější ihned zaujme svou barevností a rozmanitosti a chtělo by se říci, že ji starší učebnice nemůže v ničem konkurovat, proto bude velice zajímavé zjišťovat, je-li tomu opravdu tak. Předpoklad je, že by nová učebnice měla být ve všech zkoumaných směrech lepší. Potvrzení, či vyvrácení tohoto předpokladu přinese až konečný výsledek výzkumu. Postup měření, díky kterému se dobereme k cíli, je opřený především o zmíněného Jana Průchu, který metodu a postup popsal v knihách Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média a Učení z textu a didaktická informace. Jan Průcha je ve výzkumu učebnic opravdu zásadní autoritou, což ovšem neznamená, že je autoritou jedinou. Nesmí se například zapomenout na práci Vratislava Čapka Didaktika dějepisu II 5, knihu Petera Gavory Úvod do pedagogického výzkumu 6 a v neposlední řadě na Jana Amose Komenského a jeho Orbis pictus 7. Všechny tyto knihy mi poskytly cenný vhled do problematiky. Dále mi pomohly studie z různých univerzit z USA, které více přiblížím v následující teoretické části. Nejedná se sice o studie zaměřené na výzkum didaktické vybavenosti učebnice, ale díky nim jsem poznal trendy, 2 PRŮCHA, J.: Učení z textu a didaktická informace. Praha : Academia, 1987, s.62 3 Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2007, 152 s. 4 MLČOCH, J.: Učebnice dějepisu pro měšťanské školy II. pro druhou třídu. Středověk. Praha : Nákladem čsl. grafické unie a.s., ČAPEK, V. a kol.: Didaktika dějepisu II. Díl. Praha : SPN, GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, KOMENSKÝ, J. A.: Orbis pictus. Praha : Fr. Borový,
7 kterými se výzkum učebnic ubírá a pokusil se o vlastní inovaci použité metody. Přes toto všechno je pravda taková, že pro následující výzkum by stačila pouze kniha od Jana Průchy a dvě zkoumané učebnice. Z toho důvodu není v mé práci mnoho literatury a není to ani potřebné. Tato práce totiž není kompilací, ale mou vlastní výzkumnou činností, která je opřena především o metodu Jana Průchy. Samotný průběh výzkumu bude rozdělen do dvou základních celků, teoretické a praktické části. V teoretické části se nejprve dotknu obecného výzkumu učebnic a pozice měření didaktické vybavenosti v něm. Dále budou již následovat kapitoly, které jsou zaměřeny výhradně na didaktickou vybavenost učebnice. Nejprve podrobně popíši metodu zjišťující didaktickou vybavenost učebnic, kterou podrobně popsal Jan Průcha a následně tuto podrobím kritickému posouzení. Po obecně známé metodě přináším vlastní řešení, jak jinak by bylo možné didaktickou vybavenost učebnice měřit, které jsem nazval frekvenční metoda. Po podrobném přiblížení metody v teoretické části se pustím do praktického zkoumání učebnic. Výzkum bude rozdělen vždy do dvou částí. První bude zkoumat didaktickou vybavenost učebnic za pomocí obecně uznávané metody, zatímco druhá fáze bude měření mou frekvenční metodou. Nejprve učebnice analyzuji jednotlivě, čímž dostanu zastupující hodnoty, které budou charakterizovat konkrétní učebnice. Po tomto výzkumu přijde na řadu konečná a cílová fáze, a sice porovnání výsledných hodnot učebnic. V této závěrečné fázi potvrdím, nebo vyvrátím hypotézu, že by novější učebnice měla být z hlediska didaktické vybavenosti kvalitnější a zjistím, nakolik se výsledky frekvenční metody liší od výsledků obecně uznávané metody. 7
8 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1. Výzkum učebnic Peter Gavora popisuje výzkum následujícími slovy: Výzkum snižuje nevědomost lidstva. Odstraňuje nesprávné, neúplné anebo nedokonalé poznání jevů. Odhaluje jejich více či méně skryté stránky. Výzkum je tedy způsob zmoudření lidí. 8 Samotný výzkum učebnic je značně rozvětvený. Existuje mnoho zkoumaných oblastí. Můžeme se zaměřit na verbální stránku učebnice, či na použití obrázků. Lze zkoumat obtížnost textu učebnice pomocí rozličných vzorců, měřit rozsah učebnice, zajímat se o přiměřenost, nebo například o didaktickou vybavenost učebnice, jako je případ této práce. To, že je výzkum učebnic důležitý dokládají slova Petera Gavory: Zistenia ukazujú, že rozsah učebného materiálu, ktorému žiaci nerozumí, je dosť velký. V priemere sa pohybuje v rozmezí %. 9 Česká republika ve výzkumu učebnic zatím stále nepatří ke světové špičce. Když čteme tuzemské práce, které se zabývají právě výzkumem učebnic, neustále se v nich objevuje informace, že výzkum učebnic v České republice je zatím na počátku. Zásadní osobností ve výzkumu učebnic u nás je bezesporu Jan Průcha. Na Průchu se stále odvolávají mnohé výzkumy, což je i případ mé práce. Z evropských zemí má silnou pozici ve výzkumu učebnic sousední Německo. Nalezneme tam několik specializovaných pracovišť, jakým je například Georg-Eckert-Institut für internationale Schulbuchforschung v Braunschweigu, nebo 8 GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000, s GAVORA, P.: Žiak a text. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladatel stvo, 1992, s. 72 8
9 Centrum für Schulbuchforschung (am Wolfgang-Ranke-Institut) v Köthenu a mnoho dalších center. 10 Z neevropských zemí jsou významnými centry výzkumu Japonsko a zvláště USA. 11 Právě v USA vzniká řada zajímavých studií, jako například práce University v Coloradu, kde se Walter Kintsch zaměřil na výzkum porozumění textu a efektivností textu v praxi. 12 Co se týká výzkumu učebnic, které předávají historické učivo, vyberu pro ukázku dvě studie. První studie Revising social studies text from a text-processing perspektive: Evidence of improved comprehensibility, pochází z University v Pittsburghu. Tato studie se snaží revidovat historickou látku v učebnicích, a sice tak, že se pokouší informace v textu, které jsou implicitní, přepsat explicitně. Měřeními v praxi pak zjistili, že tyto revidované texty jsou pro žáky mnohem lépe srozumitelné. 13 Druhá studie Learning From History Text pochází ze stejné univerzity. Zde se James F. Voss a Laurie Ney Silfies zajímali o to, jak rozdílné vlivy na porozumění textu má předchozí znalost jednotlivých informací z textu. Například, když děti už danou látku probíraly, jestli tyto lépe porozumí textu, který navazuje na dané znalosti. 14 Takto bych mohl popisovat další a další studie, které jsou velmi zajímavé a přínosné. Čím tedy může konkurovat měření didaktické vybavenosti učebnice? Opět se obrátím na Jana Průchu, který si o pedagogickém výzkumu a teorii myslí následující: Pedagogická teorie a výzkum mají kromě 10 PRŮCHA, J.: Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998, s Tamtéž, KINTSCH W.: Learning From Text. Colorado : University of Colorado, BECK I. L.-MCKEOWN M. G.-SUMATRA G. M.-LOXTERMAN J. A.: Revising social studies text from a text-processing perspective: Evidence of improved comprehensibility. Pittsburgh : University of Pittsburgh, VOSS J. F.-SELFIES L. N.: Learning From History Text: The Interaction of Knowledge and Comprehension Skill With Text Structure. Pittsburgh : University of Pittsburgh,
10 svých vnitřních, s fungováním vědy souvisejících úkolů jednu závažnou, dosud však u nás nedostatečně realizovatelnou povinnost: Zprostředkovávat uživatelům ve sféře praxe dosažené výsledky, a to nejen jako teoretické poznatky, ale také ve formě konkrétních návodů, doporučení, postupů, instrukcí apod. 15 Měření didaktické vybavenosti učebnic tak stále může být dobrou metodou například pro pedagogy, kteří potřebují při výběru nových učebnic návod, který jim snadno pomůže. 15 PRŮCHA, J.: Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998, s. 7 10
11 1.2. Didaktická vybavenost učebnic Metoda Jana Průchy Důležitost popisované metody vnímá Jan Průcha v tom, že: Komponenty (u kterých sledujeme jejich výskyt v učebnici, pozn. autora) jsou nositeli dílčích funkcí učebnice, tj. být edukačním médiem. Podle toho, jak je určitá učebnice pro realizaci této funkce zkonstruována, lze usuzovat na její větší či menší didaktickou vybavenost. Např. prezentuje-li určitá učebnice učivo pouze verbálním textem, bez obrazových prostředků (a takové učebnice rovněž existují), je celkem evidentní předpoklad, že učící se subjekty zaujme méně, než učebnice s obrazovými prostředky. 16 Lze proto konstatovat, že čím je v učebnici více komponentů, čili edukačních médií, tím je větší předpoklad, že díky výskytu těchto prvků bude učebnice kvalitnější, než když by se v učebnici nevyskytovaly. Výše uvedenou metodou budu pak porovnávat učebnice, které pocházejí z odlišných období, ovšem tato metoda nerozlišuje rozdílnost v učivu a osnovách, ale pouze zkoumá, zda-li po formální stránce učebnice obsahuje komponenty, které jsou nezbytnými edukačními médii. Nyní bude následovat část (tj. po kapitolu ), kterou přebírám od Jana Průchy. Jedná se o text uvedený v knize Učebnice: Teorie a analýza edukačního média. 17 Následně podrobím uvedenou metodologii kritickému posouzení (kapitola ) a pokusím se o její vylepšení(kapitola 1.3.). 16 PRŮCHA, J.: Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998, s Tamtéž 11
12 Přebraná metodologie od Jana Průchy (psáno kurzívou): Ve struktuře učebnice rozlišujeme 36 komponentů (viz seznam níže). Každý z komponentů plní určitou specifickou funkci a k tomu používá specifický způsob svého vyjádření (verbální, nebo obrazovou). Kteroukoli učebnici lze vyhodnotit na základě toho, které z komponentů jsou v ní zastoupeny. Speciálními koeficienty se měří různé parametry didaktické vybavenosti učebnice. Strukturní komponenty učebnice Jednotlivé komponenty jsou rozčleněny: do 3 skupin podle příslušné didaktické funkce komponentů (I, II, III) do 2 podskupin podle způsobu vyjádření určitého komponentu v učebnici.(a, B, C, D, E) I. APARÁT PREZENTACE UČIVA (A) verbální komponenty 1. výkladový text prostý 2. výkladový text zpřehledněný (přehledová schémata, tabulky aj. k výkladu učiva) 3. shrnutí učiva k celému ročníku 4. shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) 5. shrnutí učiva k předchozímu ročníku 6. doplňující texty (dokumentační materiál, citace z pramenů, statistické tabulky aj.) 7. poznámky a vysvětlivky 8. podtexty k vyobrazením 9. slovníčky pojmů, cizích slov aj. (s vysvětlením) (B) obrazové komponenty 1. umělecké ilustrace 2. nauková ilustrace (schématické kresby, aj.) 12
13 3. fotografie 4. mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy aj. 5. obrazová prezentace barevná (tj. použití nejméně jedné barvy odlišné od barvy běžného textu) II. APARÁT ŘÍDÍCÍ UČENÍ (C) verbální komponenty 1. předmluva (úvod do předmětu, ročníku pro žáky) 2. návod k práci s učebnicí (pro žáky a/nebo učitele) 3. stimulace celková (podměty k zamyšlení, otázky aj. před celkovým učivem k ročníku) 4. stimulace detailní (podměty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat) 5. odlišení úrovní učiva (základní rozšiřující, povinné nepovinné apod.) 6. otázky a úkoly za tématy lekcemi 7. otázky a úkoly k celému ročníku (opakování) 8. otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování) 9. instrukce k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, laboratorním pracím, pozorováním, aj.) 10. náměty pro mimoškolní činnosti s využitím učiva 11. explicitní vyjádření cílů učení pro žáky 12. prostředky a/nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky (testy a jiné způsoby hodnocení výsledků učení) 13. výsledky úkolů a cvičení (správné řešení, správné odpovědi apod.) 14. odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura aj.) (D) obrazové komponenty 1. grafické symboly označující určité části textu (poučky, pravidla úkoly, cvičení aj.) 13
14 2. užití zvláštní barvy pro určité části verbálního textu 3. užití zvláštního písma (tučné písmo, kurzíva aj.) pro určité části verbálního textu 4. využití přední nebo zadní obálky (předsádky) pro schémata, tabulky aj. III. APARÁT ORIENTAČNÍ (E) verbální komponenty 1. obsah učebnice 2. členění učebnice na tématické bloky, kapitoly, lekce aj. 3. marginálie, výhmaty, živá záhlaví aj. 4. rejstřík (věcný, jmenný, smíšený) Tato výše uvedená struktura je východiskem pro výpočet didaktické vybavenosti učebnic podle následující procedury. Výpočet koeficientů Kroky výpočtu: 1. V konkrétní učebnici se zjišťuje výskyt jednotlivých strukturních komponentů (podle seznamu výše). Zaznamenává se pouze, zda určitý komponent dané učebnice je nebo není v učebnici využit, bez ohledu na četnost využití. 2. Na základě zjištěných dat se vypočítávají koeficienty, které charakterizují didaktickou vybavenost učebnice: a) dílčí koeficienty: koeficient využití aparátu prezentace učiva(e I) koeficient využití aparátu řídícího učení (E II) koeficient využití aparátu orientačního (E III) koeficient využití verbálních komponentů (E v) koeficient využití obrázkových komponentů (E o) 14
15 b) celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice (E) 3. Všechny uvedené koeficienty se vypočítávají jako procentuální podíl počtu skutečně využitých komponentů z počtu možných komponentů. Tedy např. využívá-li určitá učebnice pro aparát prezentace učiva 9 komponentů ze 14 možných, je koeficient využití aparátu prezentace učiva E I = (9/14). 100 = 64,28% Podobně vypočteme koeficient celkové didaktické vybavenosti učebnice jako podíl realizovaných komponentů z počtu všech možných komponentů (tj. 36). Vyhodnocování výpočtu: 1. Všechny uvedené koeficienty nabývají hodnot v mezích 0-100%. Při hodnocení platí: Čím více se v učebnici hodnota určitého koeficientu blíží horní (maximální) mezi, tím je její didaktická vybavenost (v příslušné složce struktury) vyšší. 2. Konečným krokem analýzy je interpretace hodnot koeficientů. Pomocí koeficientů lze přesně určit, jak konkrétní učebnice využívá, resp. nevyužívá možnosti z existujícího repertoáru strukturních komponentů. Na základě toho lze pak nedostatečnou vybavenost učebnic koordinovat. 3. Tímto způsobem lze provádět srovnávací hodnocení didaktické vybavenosti učebnic různých ročníků, předmětů, druhů škol, učebnic vydaných různými nakladatelstvími, učebnic různých zemí aj. Jako etalon srovnávání lze použít podobné hodnoty koeficientů vypočtené pro dřívější učebnice. 15
16 Úvahy nad metodou Samotná metoda jistě není vynálezem Jana Průchy, například Vratislav Čapek tuto přibližuje v Didaktice dějepisu II. 18, ale Jan Průcha ji podrobně popsal, proto se na něho nejvíce odvolávám. Vratislav Čapek popisuje v Didaktice dějepisu II. jednotlivé komponenty, ale ne výpočty koeficientů. Navíc jsem u jeho popisování metody přišel na odstavec, se kterým nemohu souhlasit. Čapek v něm popisuje aparát řídící osvojování učiva (tj. aparát řídící učení) takto: Své poslání může tento aparát plnit jen tehdy, obsahuje-li učebnice všechny prvky prezentace učiva a obsahuje-li i potřebné prvky aparátu orientačního. Bez této vybavenosti učebnice by aparát řídící osvojování učiva neměl smysl. 19 Osobně s tímto nemohu souhlasit. Problém je ve slovech jen tehdy a všechny. Nevím proč by měření aparátu řídícího učení mělo být nemožné, když bude chybět jediný komponent z aparátu prezentace učiva. Podotýkám, že u aparátu prezentace učiva je 14 komponentů a nevidím důvod, že případě, když bude chybět například komponent užití zvláštního písma, bude nemožné dále v měření aparátu řídícího učení pokračovat. Nyní se ale zaměřím již na metodu popsanou Janem Průchou. Z jednotlivých zkoumaných komponentů učebnice, které jsem výše vypsal vyplývá, že učebnice je verbální a neverbální (obrazový) celek. Didaktickou analýzou tak lze zkoumat, jak jsou tyto jednotlivé složky v učebnici zastoupeny, a to nejen výčtem jednotlivých komponentů, ale hlavně možností vyjádřit tyto komplexně. Díky jednoduchému 18 ČAPEK, V. a kol.: Didaktika dějepisu II. Díl. Praha : SPN, 1988, s Tamtéž, s
17 výpočtu zastoupí mnoho údajů jediné číslo, které je možné porovnat s číslem zastupujícím jinou učebnici. Ovšem již na první pohled je zřejmý první nedostatek popsané metody. Není totiž nijak ošetřena potřebná rovnoměrnost výskytu jednotlivých komponentů. Například v jedné učebnici může být na každé straně mnoho zajímavých map, obrázků apod., zatímco v druhé učebnici bude na celou učebnici pouze jedna mapa, či obrázek, ale v obou případech se počítá, že je daný komponent v učebnici obsažený stejně. Neexistuje tedy váha, která by rozlišila intenzitu (frekvenci) výskytu. Jan Průcha o tomto nedostatku píše: K přesnějšímu výpočtu potenciální didaktické efektivnosti by bylo nutno brát v úvahu nejen samotné zastoupení jednotlivých komponentů v učebnici, ale také rovnoměrnost využití a frekvenci výskytu komponentů. Začlenění tohoto zřetele do výpočtu však naráží na interpretační potíže, protože není dosud vymezeno, jaké mají být optimální frekvence výskytu, resp. optimální proporce využití strukturních komponentů v učebnicích jednotlivých předmětů, ročníků a stupňů škol, a tudíž není z tohoto hlediska vymezeno ani srovnávací kritérium pro vyhodnocování optimální potenciální didaktické efektivnosti učebnic. 20 Výše zmíněnému problému budu věnovat větší pozornost v kapitole 1.3. Ale ze slov Jana Průchy vyplývá, že bude-li se zkoumat didaktická vybavenost učebnice klasickou metodou, nebude rovnoměrnost výskytu sledována. Další problém vidím v různosti jednotlivých školních vyučovacích předmětů a použití této jedné metody na měření všech učebnic. Je sice logické, že aby mohly být učebnice různých předmětů porovnány - je třeba jedné metody, díky které dostaneme hodnoty zastupující celek, ale ne každý 20 PRŮCHA, J.: Učení z textu a didaktická informace. Praha : Academia, 1987, s.64 17
18 předmět má možnost stejně využít všechny vyučovací metody, které může využít jiný předmět. Uvedu příklad. Jeden ze sledovaných komponentů je instrukce k úkolům komplexnější povahy. Jedná se o návody k pokusům, laboratorním pracím, pozorováním, aj. Mnou zkoumaná učebnice je určena pro výuku dějepisu. Domnívám se, že vymyslet pro výuku dějepisu podobné úkoly a zakomponovat je do učebnice tak, aby byly jasné, srozumitelné, zajímavé a praktické, je velice složité. Jistě je to možné, ale mnohem snadnější je vymýšlet něco podobného pro předměty, jako jsou chemie nebo biologie. Takových příkladů nespravedlivé možnosti využití jednotlivých komponentů lze najít mnohem více. Přes tyto výhrady jsem ale výskyt zmíněných komponentů sledoval. Další problém, který se objevil, je problematika jednotlivých ročníků. Ve sledovaných komponentech se nachází shrnutí učiva k předchozímu ročníku a otázky a úkoly k předchozímu ročníku. Obtíž je v tom, že se jedná o první díl učebnice, která žáky teprve seznamuje se samotným předmětem. Jistě by mohla navazovat na učivo, které žáci měli již na prvním stupni ZŠ, ale přesto si myslím, že je v tom rozdíl. Z toho důvodu jsem se rozhodl tyto dva komponenty nebrat v učebnicích pro 6. ročník ZŠ v potaz. Další problém se opět vyskytuje u instrukcí k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, laboratorním pracím, pozorováním, aj.) a námětů pro mimoškolní činnosti s využitím učiva (aplikace). Problematické jsou z toho důvodu, že si jsou do značné míry podobné. U těchto komponentů si mnohdy nejsem jistý, ke kterému z nich mám v učebnici se vyskytující jev přiřadit. Podobné je to s komponenty prostředky a/nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky a otázky a úkoly. U těchto také nevidím důvod, proč by měly být měřeny zvlášť, protože jejich podobnost se nebezpečně blíží stejnosti. Přesto všechno tyto jednotlivé komponenty sleduji. 18
19 Frekvenční metoda V předchozí kapitole jsem se dotkl problematiky rovnoměrnosti využití a frekvence výskytu komponentů v učebnici. Jak tuto problematiku vyřešit? Pro začátek ještě jednou odcituji slova Jana Průchy: Začlenění tohoto zřetele do výpočtu však naráží na interpretační potíže, protože není dosud vymezeno, jaké mají být optimální frekvence výskytu, resp. optimální proporce využití strukturních komponentů v učebnicích jednotlivých předmětů, ročníků a stupňů škol, a tudíž není z tohoto hlediska vymezeno ani srovnávací kritérium pro vyhodnocování optimální potenciální didaktické efektivnosti učebnic. 21 Ač není vymezena optimální frekvence výskytu, rozhodl jsem se tuto problematiku vyřešit tak, že za optimální frekvenci výskytu beru výskyt vybraných komponentů ve všech vhodných kapitolách učebnice. Zvolený postup je tento: Vyberu ze 34 komponentů (nepočítám se 36 komponenty, protože dva nezapočítávám viz výše) ty, které by se, dle mého názoru, měly v učebnici vyskytovat v každé kapitole a ne pouze jednou. Například je jasné, že komponenty jako jsou úvod, návod práce s učebnicí apod. se v učebnici vyskytují zpravidla jednou, zatímco mapy, grafy aj. by měly být použity nejlépe v každé kapitole. To, které komponenty zahrnu do měření popíši a odůvodním podrobněji níže. Rozlišení komponentů, u kterých budu zkoumat jejich frekvenční výskyt v učebnici, je v mém případě zcela subjektivní. Ovšem tato subjektivita jistě není ve výzkumu učebnice ničím novým. Například ve studii Social studies 22, autoři také subjektivně posuzují text a snaží se ho 21 PRŮCHA, J.: Učení z textu a didaktická informace. Praha : Academia, 1987, s BECK. L.-MCKEOWN M. G.-SUMATRA G. M.-LOXTERMAN J. A.: Revising social studies text from a text-processing perspective: Evidence of improved comprehensibility. Pittsburgh : University of Pittsburgh,
20 revidovat tak, že nalézají hlavní myšlenku textu a snaží se ji co nejexplicitněji vyložit v revidovaném textu. Po rozlišení komponentů budu zkoumat jejich frekvenci tak, že se zaměřím na samotné rozdělení učebnic na jednotlivé kapitoly a podkapitoly. Například, bude-li učebnice rozdělena na 30 kapitol vhodných pro výskyt daného jevu, budu zkoumat, zda-li se právě v každé kapitole určitý jev vyskytuje. Tedy, bude-li se komponent vyskytovat pouze v 15 kapitolách z možných 30, nebude jeho hodnota rovna 1(tj. 100% výskyt), ale 0,5 (50% výskyt). Výpočet se provádí tak, že se zjistí počet kapitol, ve kterých se sledovaný komponent v učebnici vyskytuje a tento počet se vydělí počtem všech kapitol, které v učebnici jsou a kde by se komponent vyskytovat mohl. V této metodě tedy bude i výskyt každého vybraného komponentu, který je pro toto sledování vhodný, měřen. A to tak, že za úplný výskyt bude považována skutečnost, když bude komponent obsažen ve všech kapitolách v učebnici, kde by se vyskytovat mohl. O problematice počtu kapitol v učebnici bude pojednáno vždy u konkrétního řešení. Jedná se ale vždy o kapitoly, které mají vykládat učivo. To z toho důvodu, že každá kapitola je nový celek přinášející novou látku a aby tato mohlo být dobře vysvětlena, musí k jejímu vysvětlení být použity všechny vhodné komponenty. Výsledné koeficienty pak vypočítám naprosto stejně, jako u metody, kterou popisuje Jan Průcha. Rozdíl bude jediný v tom, že některé komponenty v učebnici se vyskytující nebudou mít hodnotu 1, ale například 0,7, atd., tedy podle frekvenčního výskytu v učebnici. Komponenty, které nejsou zahrnuty do frekvenčního pozorování pak ve výpočtech budou mít vždy hodnotu 1. Tyto všechny hodnoty komponentů se sečtou, vydělí se počtem všech komponentů, které by se v učebnici mohly vyskytovat (tj. u EI-13, E II- 17, E III-4, E v-21, E o-13, E-34 komponentů) a výsledek se vynásobí stem. 20
21 Komponenty měřené frekvenční metodou V této části kapitoly o problematice frekvenčního výskytu komponentů označím ty komponenty, u kterých se zaměřím na jejich výskyt v učebnici a budu je hodnotit dle výše zmíněné metody. Komponenty, které budu sledovat, vyznačím v tabulkách (tabulky č. 1,2,3) křížkem (). Ve výskytu jednotlivých komponentů může nastat také situace, kdy se v jednotlivých kapitolách nebudou určité sledované komponenty přímo vyskytovat, ale na konci učebnice budou tyto komponenty, které se budou odkazovat na jednotlivé kapitoly ke kterým náleží, zařazeny. Jedná se například o různé grafy, slovníčky pojmů, mapy, plány, otázky, apod. V tomto případě, kdy budou mít jednotlivé kapitoly své odkazy v jiné části učebnice, s nimi budu počítat tak, jako by se v kapitole vyskytovaly. V praktické části u konkrétních učebnic již nebudu u frekvenční metody podrobně rozepisovat, jak je v které kapitole jednotlivý komponent použit. Bylo by to problematické z důvody přílišné délky a obsáhlosti práce, nehledě na to, že všechny komponenty budou detailně popsány u předchozího klasického měření. Tedy ještě jednou, jednotlivé komponenty u daných učebnic budou popsány v klasickém měření metodou didaktické vybavenosti. U frekvenční metody pak budou pouze tabulky, ve kterých se ke každému sledovanému komponentu přiřadí číslo určující počet kapitol, ve kterých se komponent vyskytuje. Nyní již následují tabulky a popis mající objasnit, které komponenty budou sledovány metodou frekvenčního výskytu. 21
22 I. APARÁT PREZENTACE UČIVA Tabulka 1 APARÁT PREZENTACE UČIVA strukturní komponenty učebnice verbální komponenty 1. výkladový text prostý 2. výkladový text zpřehledněný (přehledová schémata, tabulky aj. k výkladu učiva) 3. shrnutí učiva k celému ročníku 4. shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) 5. shrnutí učiva k předchozímu ročníku 6. doplňující texty (dokumentační materiál, citace z pramenů, statistické tabulky aj.) 7. poznámky a vysvětlivky 8. podtexty k vyobrazením 9. slovníčky pojmů, cizích slov aj. (s vysvětlením) obrazové komponenty 1. umělecké ilustrace 2. nauková ilustrace (schématické kresby, modely, aj.) 3. fotografie 4. mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy aj. 5. obrazová prezentace barevná (tj. použití nejméně jedné barvy odlišné od barvy běžného textu) Vysvětlivky: -křížek () označuje vyskytující se komponenty -písmenko (N) označuje komponent, který není sledován výskyt komponentů N N N výskyt komponentů Prvním komponentem je výkladový text prostý. U tohoto nepřichází v úvahu, že by ho některá kapitola neobsahovala, proto nemá smysl měřit jeho frekvenční výskyt. Jiná situace nastává u výkladového textu zpřehledněného. V tomto případě je již komponent započítáván do měření, neboť se jedná o prvek, který se v učebnici může vyskytovat nerovnoměrně. Totiž, ne každá kapitola obsahuje rovnoměrně různá přehledová schémata, tabulky, které patří právě do kategorie výkladového textu zpřehledněného. Co se týče komponentů, které mají různě shrnovat učivo, je nutné tyto jednotlivé prvky od sebe odlišovat. U komponentu, který sleduje shrnutí učiva k celému ročníku se domnívám, že shrnutí učiva k celému ročníku by se v učebnici mělo objevovat právě jednou, tedy se nejedná o 22
23 komponent s několikanásobným výskytem v učebnici. Ovšem v případě shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) nastává jiná situace. Sice mi přijde nepravděpodobné, že by se shrnutí kapitol vyskytovalo pouze u některých a ne všech kapitol, ale přesto se jedná o komponent, který by se v učebnici měl objevovat rovnoměrně, proto budu zkoumat jeho výskyt v jednotlivých kapitolách. A poslední z komponentů shrnujících je shrnutí učiva k předchozímu ročníku. Když pominu skutečnost, že tento komponent z výše uvedených důvodů (popsaných v kapitole 2.2.) nebudu zkoumat, jedná se o zajímavý prvek, protože si u něho nejsem jistý, zda-li ho je do mé metody frekvenčního výskytu možné zařadit, či nikoli. Shrnutí učiva k předchozím ročníkům sice většinou bývá zařazeno v jedné kapitole, ale jistě by šlo v jednotlivých kapitolách odkazovat na látku z minulého roku, a tím by došlo k lepšímu propojení učiva. Dalším sledovaným prvkem jsou doplňující texty. Jedná se o různé dokumentační materiály, citace z pramenů, statistické tabulky apod. Tyto prvky by se podle mého názoru měly vyskytovat v učebnici rovnoměrně. Nestačí, aby byly do učebnice zařazeny pouze jednou na ukázku, ale naopak je vhodné tak učinit vícekrát pro lepší porozumění učivu. Ovšem jak jsem již úvodem této kapitoly poznamenal, bude-li například na konci učebnice soubor těchto komponentů, vztahujících se k jednotlivým kapitolám, bude s těmito počítáno tak, že v kapitolách jsou obsaženy. Kategorie poznámek a vysvětlivek patří, stejně jako předchozí, ke sledovanému jevu v metodě sledující frekvenční zastoupení. Opět se jedná o důležitý komponent sloužící k lepšímu pochopení samotné látky v učebnici, proto nestačí občasný výskyt. Nedovedu si totiž představit, že by některá kapitola měla například vysvětleny určité pojmy a jiná kapitola obsahovala nové pojmy bez podrobnějšího vysvětlení. A protože vycházím předpokladu, 23
24 že jednotlivé kapitoly jsou, co se náročnosti týče, podobné, měly by tyto obsahovat obdobný poměr nových pojmů, které je třeba vysvětlit. Jedná se ovšem o nepodložený předpoklad, hypotézu, kterou v této práci nebudu blíže zkoumat. Podtexty k vyobrazením patří mezi problematické prvky. Obrázky, nejedná-li se o jejich poznávání v otázkách, by jistě měli být popsány, aby si žák mohl tento komponent spojit s probíraným učivem. Ovšem nejsem si jistý, zda-li je tento komponent vhodný pro frekvenční měření. Protože se jedná o prvek, který je zcela svázaný se samotným výskytem obrázků, mám zato, že by se v tomto případě jednalo o zbytečné dublování již měřeného frekvenčního výskytu obrázků. Na druhou stranu je ale možné, že by byla učebnice, která by obsahovala v každé kapitole množství obrázků, které by nebyly nijak specifikovány, a tak by zmíněný komponent vůbec nebyl v učebnici zahrnutý. Z toho důvodu přes problematiku zmíněného jevu budu zkoumat výskyt podtextů k vyobrazením. Slovníčky pojmů, cizích slov aj. jsou prvky, které se většinou vyskytují v určitém celku a ne u každé kapitoly, a proto by se v těchto případech dalo zdánlivě říci, že se u nich nedá mluvit o měření jejich frekvenčního výskytu. Nejdříve jsem si to také myslel, ale pak mě napadlo, že každá kapitola by měla být obdobně obtížná, jak jsem psal výše, a tak by měla mít i podobný počet nových pojmů, které je třeba ve slovníčku vysvětlit. Tedy, že je nutné, aby slovníček byl koncipován rovnoměrně pro jednotlivé kapitoly. Všechny komponenty spadající do kategorie obrazových komponentů budu měřit. Jedná se o prvky usnadňující, zpřehledňující apod. učivo, jejichž nezařazení do jednotlivých kapitol není možné ničím nahradit. 24
25 II. APARÁT ŘÍDÍCÍ UČENÍ Tabulka 2 APARÁT ŘÍDÍCÍ UČENÍ strukturní komponenty učebnice výskyt verbální komponenty komponentů 1. předmluva (úvod do předmětu, N ročníku pro žáky) 2. návod k práci s učebnicí N (pro žáky a/nebo učitele) 3. stimulace celková (podměty N k zamyšlení, otázky aj. před celkovým učivem k ročníku) 4. stimulace detailní (podměty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat) 5. odlišení úrovní učiva (základní rozšiřující, povinné nepovinné apod.) 6. otázky a úkoly za tématy lekcemi 7. otázky a úkoly k celému N ročníku (opakování) 8. otázky a úkoly k předchozímu N ročníku (opakování) 9. instrukce k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, laboratorním pracím, pozorováním, aj.) 10. náměty pro mimoškolní činnosti s využitím učiva (aplikace) 11. explicitní vyjádření cílů učení pro žáky 12. prostředky a/nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky (testy a jiné způsoby hodnocení výsledků učení) 13. výsledky úkolů a cvičení (správné řešení, správné odpovědi apod.) 14. odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura aj.) výskyt obrazové komponenty komponentů 1. grafické symboly označující určité části textu (poučky, pravidla úkoly, cvičení aj.) 2. užití zvláštní barvy pro určité části verbálního textu 3. užití zvláštního písma (tučné písmo, kurzíva aj.) pro určité části verbálního textu 4. využití přední nebo zadní N obálky (předsádky) pro schémata, tabulky aj. Vysvětlivky: -křížek () označuje vyskytující se komponenty -písmenko (N) označuje komponent, který není sledován 25
26 Prvním sledovaným komponentem u aparátu řídícího učení je předmluva. U předmluvy není důvod, aby se vyskytovala v učebnici vícekrát, natož u každé kapitoly, z toho důvodu ji nebudu do frekvenčního měření zahrnovat. Stejně tak je tomu s návodem k práci s učebnicí. Návod má podle výše uvedeného vysvětlit, jak pracovat s učebnicí jako celkem, ne tedy s jednotlivými kapitolami. Další dva následující komponenty mají funkci stimulační. Jedná se o stimulaci celkovou a detailní. První je zaměřená na učebnici jako celek, tedy není důvod, aby se komponent vyskytoval vícekrát, a proto není důvod tento prvek v učebnici měřit. U stimulace detailní se již ale jedná o komponent, u kterého budu sledovat jeho výskyt pravidelného vyskytování se v jednotlivých kapitolách. Tento totiž obsahuje jednotlivé podměty k zamyšlení, otázky apod., které by se měly vyskytovat v průběhu lekcí, či témat. Co se týká odlišení úrovní učiva (základního, rozšiřujícího, povinného, nepovinného apod.), bude tento komponent frekvenční metodou sledován. Sice je zřejmé, že je-li učebnice rozdělena na jednotlivé části například (na učivo povinné a nepovinné), tak se toto rozdělení bude vyskytovat v celé učebnici a ne pouze v jednotlivé části, přesto budu tento komponent zvláště posuzovat, zda-li je opravdu ve všech kapitolách učivo stejně a se stejnou intenzitou takto rozdělováno. Následující tři komponenty jsou podobné, ale nikoli stejné. Všechny tři jsou zaměřeny na otázky, ale vždy se jedná o jinou formu jejich využití. První sledovaný komponent jsou otázky a úkoly za tématy a lekcemi. V tomto případě je již z názvu jasné, že se jedná o komponent nadmíru vhodný k podobnému sledování, tedy zda-li má každá kapitola jednotlivého učiva otázky a úkoly, které se k ní bezprostředně vztahují. Dalším prvkem jsou otázky a úkoly k celému ročníku. Zde je již naopak jasné, že jde o prvek, 26
27 který je z důvodu celkového shrnutí a pojetí učiva zastoupen v učebnici právě jednou. Poslední z otázkových komponentů jsou otázky a úkoly k předchozímu ročníku. Tento komponent je specifický v tom, že ho vůbec nebudu zkoumat, a to i tehdy, že by bylo možné, že by se mohl vyskytovat v jednotlivých kapitolách. Co se týče instrukcí k úkolům komplexnější povahy, mezi které patří návody k pokusům, laboratorním pracím, pozorováním apod., budu tento prvek měřit. V tomto případě je totiž vhodné sledovat, zda-li jsou výše uvedené úkoly rovnoměrně rozloženy u všech kapitol, či zda-li se jedná o výjimku u některé látky učiva. Protože je nesnadné vymyslet pokusy, či pozorování k dějepisnému učivu, předpokládám, že se tento jev nebude příliš často vyskytovat. Dalším komponentem jsou náměty pro mimoškolní činnosti s využitím učiva. Jedná se o případ podobný výše uvedenému a stejně jako v předchozím případě, budu ho taktéž sledovat. Opět tento komponent nepatří k nejsnadnějším pro tvorbu, a tak je jistě zajímavé zjistit, který z autorů učebnic se s problematikou těchto prvků vypořádal nejlépe a která učebnice je schopná daný komponent nabídnout. Explicitní vyjádření cílů učení pro žáky je jistě důležitý komponent. Sám si mnohokrát ze školy pamatuji, jak jsem nechápal, k čemu mi určité učivo bude dobré, a proto jsem k němu měl vyložený odpor. Tento komponent jsem zahrnul do měření z toho důvodu, že mi přijde zajímavé řešit, je-li žák pro každou kapitolu nějak zvlášť motivován, aby porozuměl smyslu se ji učit, nebo existuje pouze jedna motivace pro celou učebnici. Prostředky a/nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky jsou pro mě jedním z nepochopitelných komponentů. Přijde mi, že dubluje komponenty otázky a úkoly a výsledky úkolů a cvičení. Když ho ale vezmeme za existující fakt, je pak tento komponent velmi vhodný pro frekvenční měření. 27
28 V případě měření komponentu výsledky úkolů a cvičení nastává problém, jaké úkoly jsou myšleny. Kdyby bylo počítáno s celkovým shrnutím učebnice a odpovědi na toto shrnutí, nebral bych rovnoměrnost výskytu tohoto komponentu v potaz. Ovšem vycházím z předpokladu, že se jedná o komponenty vztahující se k jednotlivý otázkám, které patří k určitým kapitolám v učebnici. Není tedy důležité, že se výsledky úkolů objevují například v samostatné kapitole, ale je důležité, zda-li se vztahují k určitým kapitolám. Odkazy na jiné zdroje informací jsou posledním verbálním komponentem aparátu řídícího učení. U tohoto komponentu je možná zarážející, že se snažím sledovat jeho frekvenci v učebnici. Většinou je zvykem, že je-li někde seznam doporučené literatury, tak je samostatně na konci učebnice. Proti tomu nic nenamítám, ale jedná se mi o to, zda-li se doporučená literatura vztahuje ke každé probrané látce rovnoměrně, nebo se zaměřuje pouze na jednu část výuky. Je to tedy podobný příklad, jako když beru v potaz jednotlivé grafy na konci učebnice, které se však vtahují k určitým kapitolám. Obrazové komponenty aparátu řídícího učení jsou rozděleny do čtyřech kategorií. První z komponentů obsahuje grafické symboly označující určité části textu, jde o různé poučky, pravidla, úkoly, cvičení, tedy prvky, které by v učebnici měly být přiřazeny ke každé kapitole a jejich výskyt není omezen na jedno vystoupení v učebnici. Sledování užití zvláštní barvy pro určité části verbálního textu budu také sledovat. Sice se jedná o jev, který je vázán na určitý druh verbálního textu, přesto je nutné sledovat, zda-li se autoři učebnice snažili barevně odlišit některé zvláštní části jednotlivých kapitol, či tomu tak nebylo. Podobně je tomu tak u dalšího komponentu užití zvláštního písma. Jde o naprosto totožný případ, jen s tím rozdílem, že odlišení nebude barevné. 28
29 III. APARÁT ORIENTAČNÍ Tabulka 3 APARÁT ORIENTAČNÍ strukturní komponenty učebnice verbální komponenty 1. obsah učebnice 2. členění učebnice na tématické bloky, kapitoly, lekce aj. 3. marginálie, výhmaty, živá záhlaví a 4. rejstřík (věcný, jmenný, smíšený) Vysvětlivky: -křížek () označuje vyskytující se komponenty -písmenko (N) označuje komponent, který není sledován výskyt komponentů N N N Poslední skupinou sledovaných komponentů je skupina orientačního aparátu. V tomto subsystému jsou zařazeny pouze verbální komponenty, z nichž je podle mého názoru pro frekvenční metodu vhodný pouze jeden. Jedná se totiž o skupinu, jak již z názvu vyplývá, která má charakterizovat učebnici jako celek, tedy se prvoplánově nezaměřuje na jednotlivé kapitoly. Prvním komponentem je obsah učebnice. U tohoto prvku stačí, když se v učebnici vyskytuje pouze jednou. Ani si nedovedu představit, že by tomu mohlo být jinak. Logicky tedy vyplývá, že obsah není oním sledovaným prvkem. Další část je členění obsahu na tématické bloky, kapitoly, lekce aj. Protože je frekvenční metoda určována právě rozdělením učebnice na tyto tématické celky, odvíjí se frekvenční metoda podle tohoto komponentu a sleduje, jak se jiné komponenty v těchto sledovaných částech vyskytují. Proto není možné tento komponent sledovat. Předposlední komponent marginálie, výhmaty a živá záhlaví sledovat nebudu, protože kdyby se vyskytoval, tak by se tento zákonitě musel vyskytovat všude. Nedovedu si totiž představit, že by je autoři používali jenom někde. Až poslední komponent rejstřík patří mezi sledované. Sice jde o prvek, který se vyskytuje jako celek, ale zajímá mě, jaká je rovnoměrnost jednotlivých kapitol při odkazování na něj. 29
30 Shrnutí metod a postupu výzkumu Před samotným použitím metody pro výpočet didaktické vybavenosti učebnice popíši nejprve každou učebnici v kapitole Seznámení s učebnicí. Učebnici budu hodnotit, jak po stránce popisující a přibližující celkový vzhled a obsah, tak po stránce subjektivní, tedy jak na mě učebnice působí, co se mi na ní líbí a naopak nelíbí, zda-li by se mi osobně líbilo se z ní učit apod. Další podkapitola bude již zaměřena na samotnou metodu zkoumání. Nejprve budu hledat jednotlivé komponenty v učebnici. Použiji k tomu již výše uvedené rozdělení komponentů a k těmto hledaným prvkům napíši, zda-li se v učebnici vyskytuje, či nevyskytuje. Pro lepší orientaci, bude v tabulce zvýrazněno, jestli se komponent v textu učebnice vyskytuje (křížek:), nebo nevyskytuje (bez křížku). Jednotlivé komponenty v učebnice navíc blíže popíši. Krátce popíši četnost jeho výskytu, či jak je do učebnice konkrétně zakomponován, v čem je zajímavý, nebo nedostatečný apod. Po výše zmíněném kroku zjištění výskytu jednotlivých komponentů použiji metodiku pro vypočítání koeficientů. Jedná se o tyto koeficienty 23 : koeficient využití aparátu prezentace učiva (E I) koeficient využití aparátu řídícího učení (E II) koeficient využití aparátu orientačního (E III) koeficient využití verbálních komponentů (E v) koeficient využití obrázkových komponentů (E o) celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnice (E) 23 PRŮCHA, J.: Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno : Paido, 1998, s
31 Konečným bodem bude interpretace hodnot koeficientů a závěrečné vyhodnocení učebnice, tedy jak používá existujících strukturních komponentů. V další části se zaměřím na frekvenční výskyt komponentů u stejné učebnice. V kapitole 2.3 jsem vypsal, které komponenty budu pro jejich frekvenční výskyt sledovat. Vytvořím tedy seznam těchto komponentů a pod každým z nich popíši jeho samotný výskyt v učebnici. Četnost výskytu komponentů budu posuzovat dle kapitol. Nejprve bude tedy nutné u všech učebnic zajistit, aby byly rozčleněny na podobné množství kapitol, a pak u každé kapitoly vypočítat výskyt jednotlivého sledovaného jevu a přepočítat na hodnotu frekvenčního výskytu každého jednotlivého komponentu. Tuto hodnotu každého koeficientu vypočítám podílem počtu kapitol, ve kterých se komponent nachází a počtu všech kapitol v učebnici, ve kterých by se vyskytovat mohl. Další postup frekvenční metody bude samotné vypočítání celkových koeficientů z učebnice. Jedná se opět o výše zmíněné koeficienty. Dále bude postup obdobný, a sice závěrečné vyhodnocení učebnice, tedy jak používá existujících strukturních komponentů. Následně porovnám výsledky výpočtů, které jsem měřil pomocí frekvenčního výskytu v učebnici a těch, které jsem měřil pomocí běžné metody pro výpočet didaktické vybavenosti učebnice. Nakonec budu pomocí jednotlivých výsledků porovnávat jednotlivé učebnice, kde budu zjišťovat, v čem jsou stejné, v čem jsou naopak odlišné, která učebnice je lepší, či horší, a proč, atd. 31
32 2. MĚŘENÍ DIDAKTICKÉ VYBAVENOSTI UČEBNIC Jako sledované učebnice jsem si vybral učebnici dějepisu pro základní školy a víceletá gymnázia od nakladatelství Fraus a učebnici dějepisu pro měšťanské školy, kterou vydala Československá grafická unie a.s. v Praze. Zatímco první sledovaná učebnice je vydána roku 2007, je druhá již z roku Rozdíl mezi nimi tak činí 72 let. Za tuto dobu naši zemi postihly dvě různé období nesvobody, a tak jistě bude zajímavé, jakou měrou se obě učebnice liší, a zda-li se vývoj učebnic, alespoň co se komponentů týče, někam posunul. Na sledovaných učebnicích je jedna zajímavost, a sice ta, že starší učebnice je vydána roku 1935, tedy se jedná o 17 let od významného roku A učebnice mladší je z roku 2007, tedy 18 let od dalšího významného roku Jedná se o téměř stejnou dobu svobody, která měla a má bezesporu vliv i na samotný výklad dějin, tím pádem na jednotlivé učebnice. Bohužel mnou zkoumaná metoda tento jev nemůže postihnout, ale stálo by jistě za námahu porovnat tyto učebnice se staršími (tj. před roky 1918 a 1989, či těsně po nich), a to z pohledu podobně dlouhé doby, která uplynula od roků svobody, tj. 17 a 18 let. Hypotéza výzkumu je taková, jak již bylo napsáno v úvodu, že by starší učebnice měla mít nižší koeficienty, než učebnice novější. Předpokládám, že by výzkum učebnic měl mít vliv na samotné autory učebnic, a ti by měli stále více respektovat, že je nutné používat například nyní sledované komponenty v učebnicích. To, do jaké míry je tato hypotéza pravdivá a do jaké míry se naplní, ukáže až samotný výzkum a jeho závěr. 32
33 Fotografie obou sledovaných učebnic Nakladatelství Fraus24 Obr. 1. Ti t u ln í st r a na uče b n ic e Obr. 2. Ukázka textu učebnice Nakladatelství ČSL grafické unie25 Obr.3. T it u l ní str a n a u čeb n i ce Obr. 2. Ukázka textu učebnice 24 Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2007, 152 s. 25 MLČOCH, J.: Učebnice dějepisu pro měšťanské školy II. pro druhou třídu. Středověk. Praha : Nákladem čsl. grafické unie a.s.,
34 2.1. Nakladatelství Fraus Metoda Jana Průchy I.APARÁT PREZENTACE UČIVA Tabulka 4 APARÁT PREZENTACE UČIVA strukturní komponenty učebnice verbální komponenty 1. výkladový text prostý 2. výkladový text zpřehledněný (přehledová schémata, tabulky aj. k výkladu učiva) 3. shrnutí učiva k celému ročníku 4. shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) 5. shrnutí učiva k celému ročníku 6. doplňující texty (dokumentační materiál, citace z pramenů, statistické tabulky aj.) 7. poznámky a vysvětlivky 8. podtexty k vyobrazením 9. slovníčky pojmů, cizích slov aj. (s vysvětlením) výskyt komponentů N obrazové komponenty výskyt komponentů 1. umělecké ilustrace 2. nauková ilustrace (schématické kresby, modely, aj.) 3. fotografie 4. mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy aj. 5. obrazová prezentace barevná (tj. použití nejméně jedné barvy odlišné od barvy běžného textu) Vysvětlivky: -křížek () označuje vyskytující se komponenty -písmenko (N) označuje komponent, který není sledován Vůbec prvním komponentem aparátu prezentace učiva je výkladový text prostý. Tento komponent se samozřejmě v učebnici vyskytuje. Z celé 152 stránkové učebnice je mu vyhrazeno 120 stran. Výkladový text prostý se v učebnici nejčastěji vyskytuje v černé barvě, nebo v určitých případech i v barvě hnědé. Protože metoda měření didaktické vybavenosti učebnice nemá nic společného s kvalitou jednotlivých sledovaných komponentů, nemohu posoudit, do jaké míry je výkladový text prostý kvalitní. 34
35 Další z výkladových textů je výkladový text zpřehledněný 26. Jde o různá přehledová schémata, tabulky aj. Téměř každá velká kapitola obsahuje výše zmíněný prvek. Nejvíce se objevuje na začátcích kapitol, které jsou díky tomu přehlednější. Tato část výkladového textu je od jiných částí učebnice odlišena, a to tak, že je umístěna do plněbarevných rámečků. Po komponentech objasňujících výkladové texty, následují komponenty shrnující učivo. Prvním je komponent shrnující učivo k celému ročníku. V obsahu učebnice nalezneme kapitolu s názvem systematizace učiva ročníku 27. Tato kapitola, která zabírá dvě stránky, však neobsahuje mnou očekávané shrnutí látky učebnice. Jedná se totiž o test v podobě přiřazování popisků k obrázkům, které charakterizují jednotlivá období. Žádná jiná kapitola, která by shrnovala celé učivo ročníku, se v učebnici nevyskytuje. Dalším shrnujícím komponentem je shrnutí učiva k tématům. V obsahu učebnice opět nalezneme podkapitoly s názvy systematizace učiva o pravěku 28 (nejstarších státech 29, antice 30 ). Tyto jsou již opravdu shrnutím předchozího celku, ač velice krátkým. Obsahují jak množství otázek, díky kterým si žáci zopakují probrané učivo, tak i základní informace z probrané látky. Navíc každá kapitola, či podkapitola, má vlastní krátké shrnutí. Toto se v učebnici objevuje ve frekvenci téměř každé druhé strany. Nejčastěji je čtyřřádkové, nachází se dole na pravé straně učebnice, je zvýrazněno typickým symbolem krabice a plněbarevným šedozeleným rámečkem. 26 Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2007, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s
1. Měření a analýza didaktické vybavenosti učebnic
1. Měření a analýza didaktické vybavenosti učebnic Koeficienty didaktické vybavenosti se stanovují jako procentuální podíl počtu komponentů v učebnici využitých ku počtu komponentů možných. Kromě celkové
VíceDidaktická technika prednáška 2
Didaktická technika prednáška 2 učební pomůcky požadavky na UP, funkce UP, úlohy UP, Obsah druhy UP (skutečné předměty, modely, napodobeniny, dvojrozměrné zobrazení, zvukové a obrazové pomůcky, textové
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra Geografie Mgr. Petr ŠAJNA PRŮMYSL ČESKÉ REPUBLIKY V UČEBNICÍCH VLASTIVĚDY A ZEMĚPISU PRO DRUHÝ STUPEŇ ZÁKLADNÍCH ŠKOL A VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ
VíceVyučovací hodina, příprava a vyučovací metody
Učitelství praktického vyučování, PDT, P02 Vyučovací hodina, příprava a vyučovací metody OBSAH: zopakování pojmu vyučovací hodina vyučovací hodina, typy a fáze základní druhy příprav na vyučování klasická
VíceHodnocení učebnice Praktické činnosti pro ročník základních škol: Provoz a údržba domácnosti
Hodnocení učebnice Praktické činnosti pro 6. - 9. ročník základních škol: Provoz a údržba domácnosti Vladislav Hodis Katedra technické a informační výchovy PdF UP Souhrn Stať prezentuje hodnocení vybrané
VíceVyučovací hodina, metody a příprava na vyučování
Učitelství praktického vyučování, PDT P02 Vyučovací hodina, metody a příprava na vyučování Vyučovací hodina, Vyučovací metody a jejich třídění, Druhy příprav na vyučování Domácí zadání. Připravil T. Svatoš,
VíceMATEMATIKA. Statistika
MATEMATIKA Statistika Během těchto vyučovacích hodin změří žáci pomocí senzorů Pasco svoji klidovou tepovou frekvenci a tepovou frekvenci po námaze. Získané výsledky budou v další hodině zpracovávat do
VíceOBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE
OBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to didaktika? didaktické...poučné umělecké dílo přednášené rytmicky, s fantazií, půvabně nebo energicky (J. W. Goethe
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VícePříprava na vyučovací hodinu. a její vyhodnocení. Upraveno podle: Jiří Tesař
Příprava na vyučovací hodinu a její vyhodnocení Upraveno podle: Jiří Tesař Příprava na hodinu - z čeho vycházíme? RVP, ŠVP (Učební plán, Učební osnovy) kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata,.
VíceÚřad vlády České republiky Institut státní správy. Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech
Úřad vlády České republiky Institut státní správy Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních úřadech Praha 2006 Prováděcí metodika k Pravidlům vzdělávání zaměstnanců ve správních
VíceDOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo
VícePROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ
VíceItálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů
Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest
VíceFREKVENČNÍ POJMOVÁ ANALÝZA UČEBNIC SOCIÁLNÍHO
FREKVENČNÍ POJMOVÁ ANALÝZA UČEBNIC SOCIÁLNÍHO ZEMĚPISU PRO ZŠ Petr Knecht Anotace: Příspěvek vychází z frekvenční pojmové analýzy učebnic sociálního zeměpisu pro základní školy, v rámci které autor srovnával
VíceKomparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komparace sociálních dovedností uživatelů Zámečku Střelice DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: Vypracovala : PhDr.
VíceUčitelé matematiky a CLIL
ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v
VíceZŠ STOLIŇSKÁ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2016/17
ZŠ STOLIŇSKÁ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2016/17 Úvod Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit, jak rodiče žáků ZŠ Stoliňská vnímají vybavení školy, její fungování a přístupy v různých oblastech. Díky opakování
VíceVZ2017 matematika 5R MATEMATIKA. Jan Strnad. Třída: 5.třída
Výsledky testu Výběrové zjišťování výsledků žáků 2016/2017 5. a 9. ročník ZŠ Školní rok 2016/2017 VZ2017 matematika 5R MATEMATIKA Jan Strnad Třída: 5.třída Základní škola a mateřská škola, Praskačka, okres
VíceZásady zpracování vědecké práce
Zásady zpracování vědecké práce Kontakt: Doc. Hana Čížková Katedra biologických disciplín ZF JU Na Zlaté stoce 10, 1. patro č. 203 hcizkova@zf.jcu.cz Pro 2. ročník BOZO, PÚPN, LS 2011 1. Úvod 1.1 Co je
VíceDIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu
VíceIVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ
ZKUŠENOST V PROCESU UČENÍ STUDENTŮ UČITELSTVÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno
VícePOKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE
POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. 1. Bakalářská a diplomová práce se odevzdává ve třech výtiscích v pevné vazbě. Práce musí být svázaná
VíceDIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky
DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Organizační uspořádání podmínek k realizaci obsahu výuky při použití různých metod výuky a výukových prostředků Klasifikace org.
VícePokyny pro zpracování bakalářských prací
Grafická a multimediální laboratoř Vysoká škola ekonomická v Praze 2014 Pokyny pro zpracování bakalářských prací Obsah Struktura bakalářské práce... 2 Vstupní část práce... 2 Hlavní textová část práce...
VíceSeznam šablon Autor: Mgr. Miloslava Tremlová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Místo, kde žijeme Ročník: 3.
Autor: Mgr. Miloslava Tremlová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Místo, kde žijeme Ročník: 3. 1 MKDŽ1 Orientace na mapě města Pracovní list k procvičování učiva, práce s mapou, vyhledávání
VíceJak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích
Jak učit o změnách klimatu: Průzkum stavu výuky na českých gymnáziích Srpen 2011 1 Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Shrnutí Předkládaná
VíceVZ2017 ČASP 5R ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE. Jakub Kvasnička. Třída: 5.třída
Výsledky testu Výběrové zjišťování výsledků žáků 2016/2017 5. a 9. ročník ZŠ Školní rok 2016/2017 VZ2017 ČASP 5R ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Jakub Kvasnička Třída: 5.třída Základní škola a mateřská škola, Praskačka,
VíceStatistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ
Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Ing. Dana Trávníčková, PaedDr. Jana Isteníková Funkční gramotnost je používání čtení a psaní v životních situacích. Nejde jen o elementární
VíceV tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:
Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího
VíceKurz č.: KV01 Karlovy Vary 12. 12. 2006 17. 4. 2007 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
Kurz č.: KV01 Karlovy Vary 12. 12. 2006 17. 4. 2007 ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Žákovský projekt v hodinách matematiky 8.ročníku základní školy na téma: Geometrie mého okolí Karlovy Vary, 2007 Mgr. Jaroslava Janáčková
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VíceRenáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno
Renáta Bednárová, Petr Sládek Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno Cíle Úvod Cíle projektu Charakteristika e-kurzu Několik poznámek k pedagogickému šetření Využití e-kurzu v praxi Možnosti
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ CENTRUM BIOLOGIE, GEOVĚD A ENVIGOGIKY Hodnocení a porovnání vybraných učebnic zeměpisu pro SŠ DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Zdeňka Beranová Učitelství pro SŠ, obor
VíceTeze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc.
Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc. 1. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM A JEHO METODOLOGIE Pod pojmem výzkum se chápe vědecká činnost, která se zabývá
VícePokyny pro obsahové a formální zpracování magisterských diplomových prací na oboru Učitelství ruského jazyka a literatury
Pokyny pro obsahové a formální zpracování magisterských diplomových prací na oboru Učitelství ruského jazyka a literatury Harmonogram zadávání a odevzdávání diplomových prací O zadání diplomového úkolu
VíceMETODIKA K ANALÝZE ŠVP
METODIKA K ANALÝZE ŠVP I ÚVOD Pro hodnocení ŠVP z hlediska podpory rozvoje čtenářské gramotnosti byl pracovní skupinou PedF UK 1 vytvořen základní nástroj hodnocení, který vychází z definice pojmu čtenářská
VíceÚprava desek práce ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ. Zde možno vložit znak ČVUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jméno, Příjmení
Úprava desek práce ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Zde možno vložit znak ČVUT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Jméno, Příjmení ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra konstrukcí
VíceVýsledky testování školy. Výběrové zjišťování výsledků žáků 2016/ ročník SŠ. Školní rok 2016/2017. Gymnázium Matyáše Lercha, Brno, Žižkova 55
Výsledky testování školy Výběrové zjišťování výsledků žáků 2016/2017 3. ročník SŠ Školní rok 2016/2017 Termín akce: 09.11.2016 23.11.2016 Termín testování: 14.11.2016 21.11.2016 Datum vyhodnocení: 04.12.2016
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceVýuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft
Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft Co jsou čtenářské strategie? Záměrné a cílené pokusy čtenáře o kontrolu nad schopností dekódovat text, porozumět
VíceUčebnice přírodopisu a jejich obtížnost
118 edagogická orientace 3, 2005 Učebnice přírodopisu a jejich obtížnost Libuše Hrabí Abstrakt: V článku jsou obsaženy poznatky o hodnocení náročnosti výkladových textů šesti současných českých učebnic
VíceDATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012
VÝUKOVÝ MATERIÁL: JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: VY_32_INOVACE_ DUM - 6, S7 Bc. Blažena Nováková 1. ročník Studijního maturitního
VíceAsertivita a povinnosti, existují nějaké? Metodický list
Asertivita a povinnosti, existují nějaké? Metodický list práce s interaktivní tabulí - asertivní práva, asertivní povinnosti samostatná práce do sešitů s prezentací - souvislost práv a povinností v rámci
VíceA1 Marketingové minimum pro posílení výchovy k podnikavosti (8h)
A1 Marketingové minimum pro posílení výchovy k podnikavosti (8h) 2.1 Základy marketingové strategie (2,5h) Učitelé se seznámí se základní marketingovou terminologií a s možnými cestami rozvoje firmy. V
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceAbsolventská a bakalářská práce
Absolventská a bakalářská práce Smysl absolventské práce aneb co mám ukázat, že umím Rozšířit vědomosti, akademické i praktické schopnosti a dovednosti Samostatná práce s literaturou a citacemi Vytvoření
VíceMATEMATIKA. Třída: 5. ročník
Výsledky testování třídy Výběrové zjišťování výsledků žáků 2016/2017 5. a 9. ročník ZŠ Školní rok 2016/2017 MATEMATIKA Termín akce: 09.05.2017 26.05.2017 Termín testování: 10.05.2017 16.05.2017 Datum vyhodnocení:
VíceVyužití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik
Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět
VíceOBECNÉ POŽADAVKY K MATURITNÍ PRÁCI
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav OBECNÉ POŽADAVKY K MATURITNÍ PRÁCI Datum a rok vytvoření: 4. 9. 2010 Gymnázium Dr. J. Pekaře, Mladá Boleslav, Palackého 211 1. Obecné požadavky na obsah a jazykovou
VíceTR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ
TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém
VíceUniverzita Karlova v Praze Fakulta přírodovědecká DIPLOMOVÁ PRÁCE 2010 Bc. Renáta Pelouchová
Univerzita Karlova v Praze Fakulta přírodovědecká DIPLOMOVÁ PRÁCE 2010 Bc. Renáta Pelouchová Univerzita Karlova v Praze Fakulta přírodovědecká Katedra učitelství a didaktiky biologie Diplomová práce HODNOCENÍ
VíceProjekt Odyssea, www.odyssea.cz
Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Kostra lidského těla Přírodopis 8. ročník 2 vyučovací
VíceModul 3 Indikátory ke sledování jazykové gramotnosti
Modul 3 Indikátory ke sledování jazykové gramotnosti Modul 3 popisuje základní přístup k volbě nových indikátorů pro sledování podpory rozvoje jazykové gramotnosti, uvádí východiska pro jejich výběr, jejich
VíceHYPOTÉZY. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. (Disman 2002, s. 76) DEDUKCE (kvantitativní přístup)
HYPOTÉZY Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v podobě otázky explicitně, nebo implicitně vyjádřené, hypotéza
VícePRÁCE Z PEDAGOGIKY. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta. Didaktická analýza učebnice fyziky pro gymnázia - mechanika
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta PRÁCE Z PEDAGOGIKY Antonín Bohata Didaktická analýza učebnice fyziky pro gymnázia - mechanika Katedra didaktiky fyziky Studijní program: Fyzika
VíceDobrý učitel fyziky pohledem žáků
Dobrý učitel fyziky pohledem žáků Jak učím fyziku? Vlachovice 00 Dobrý učitel fyziky pohledem žáků Leoš Dvořák, I. Dvořáková,R., Kolářová Každý z účastníků tohoto semináře obdržel příručku L. Dvořák a
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:
VícePravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce
Pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce Vedoucí základních součástí (kateder/ústavů) jsou povinni seznámit studenta se všemi okolnostmi pro vypracování a odevzdání
VíceMěření výsledků výuky a vzdělávací standardy
Měření výsledků výuky a vzdělávací standardy Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Měření výsledků výuky 2. Taxonomie učebních úloh 3. Standardy vzdělávání Závěry Úvod Měření výsledků
VíceZpůsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce
Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce 1 Způsob zpracování práce Práce bude odevzdána ve stanoveném termínu, a to ve dvou formách: a) Dva výtisky ve svázané podobě dle uvážení studenta
VíceOdborná práce. zásady vypracování odborných prací
Odborná práce zásady vypracování odborných prací úvodní list/y obsah úvod vlastní práce Obvyklá struktura část teoretická, empirická, metodická jsou v určitém poměru závěr odborné prameny přílohy Rozsah
VícePříklad dobré praxe VIII
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký
VíceKritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice
Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Čestmír Serafín, Lenka Partíková Souhrn Hodnocení učebních pomůcek používaných ve vyučovacím procesu patří mezi základní kompetence učitele.
VíceMETODIKA STANOVENÍ PHMAX PRO ŠKOLNÍ DRUŽINY
METODIKA STANOVENÍ PHMAX PRO ŠKOLNÍ DRUŽINY 2 V souvislosti s novelou školského zákona, kterou se mění způsob financování regionálního školství, byly nastaveny hodnoty PHmax pro školní družiny zřizované
VíceEXEKUTIVNÍ FUNKCE V POROZUMĚNÍ OBSAHU GRAFICKÉ A TEXTOVÉ INFORMACE
EXEKUTIVNÍ FUNKCE V POROZUMĚNÍ OBSAHU GRAFICKÉ A TEXTOVÉ INFORMACE Jakub Guziur, Iva Červenková, Martin Malčík, Zuzana Sikorová OBSAH Úvod Metodika výzkumu Zpracování dat Závěr ÚVOD Porozumění - základních
VíceMístní akční plán rozvoje vzdělávání II ORP Strakonice CZ /0.0/0.0/17_047/
Místní akční plán rozvoje vzdělávání II ORP Strakonice CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0009074 Členové pracovní skupiny ve spolupráci s realizačním týmem identifikovali a popsali příčiny problémů ke každé prioritní
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE. Jak na to?
SEMINÁRNÍ PRÁCE Jak na to? PRVNÍ ŠOK Prvním a největším šokem zpravidla bývá ROZSAH práce. ALE důležitější, než rozsah je TÉMA... Proto: Je dobré zoufat až při zadávání tématu. Nebo nezoufat vůbec, když
VíceVÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,
VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání Problematika tvorby a využití učební opory pro výuku segmentových reflexních masáží Diplomová práce Brno 2016 Vedoucí
VíceProjekt Odyssea,
Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Smyslové orgány úvod. Důležitost smyslů pro učení Časový rozsah lekce asi 65 minut / jedna
VíceNázev Autor Jitka Debnárová Vedoucí práce Mgr. Petra Vondráčková, Ph.D. Oponent práce Mgr. Lenka Reichelová
Název Autor Jitka Debnárová Vedoucí práce Mgr. Petra Vondráčková, Ph.D. Oponent práce Mgr. Lenka Reichelová Vztahová vazba u osob se závislostí na pervitinu POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ
VíceANALÝZA OBTÍŽNOSTI TEXTU UČEBNIC PŘÍRODOVĚDY ZPRACOVANÝCH DLE RVP ZV. Ondřej Šimik
ANALÝZA OBTÍŽNOSTI TEXTU UČEBNIC PŘÍRODOVĚDY ZPRACOVANÝCH DLE RVP ZV Ondřej Šimik Teoretická východiska Učebnice zůstává rozšířeným edukačním materiálem i ve 21. století, a to i přes digitalizaci škol
VíceSeminář k absolventské práci
Seminář k absolventské práci Jak napsat a úspěšně obhájit absolventskou práci Absolventské práce - závěrečná práce studia - významný čin z hlediska celkového růstu intelektuálních zdatností a tvůrčích
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceMilí rodiče a prarodiče,
Milí rodiče a prarodiče, chcete pomoci svým dětem, aby se jim dobře počítalo se zlomky? Procvičujte s nimi. Tento text je pokračováním publikace Mami, tati, já těm zlomkům nerozumím. stupeň ZŠ, ve které
Více4.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace 4.1.4. Evropská studia
C.1.07/1.1.00/14.0143 4.1 Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace 4.1.4. Evropská studia Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Evropská studia 2 2 1 R Předmět Evropská studia realizuje v anglickém jazyce
VíceČLOVĚK A SVĚT PRÁCE. Třída: 5.třída
Výsledky testování třídy Výběrové zjišťování výsledků žáků 2016/2017 5. a 9. ročník ZŠ Školní rok 2016/2017 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Základní škola a mateřská škola, Praskačka, okres Hradec Králové Termín akce:
VícePOSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno studenta Branný Jan Název práce Jméno vedoucího práce Jméno oponenta práce Realizace modulárního CMS pro digitální agentury Ing. David Hartman Ph.D. Ing. Lukáš
VíceČESKÝ JAZYK. Třída: 5. ročník
Výsledky testování třídy Výběrové zjišťování výsledků žáků 2016/2017 5. a 9. ročník ZŠ Školní rok 2016/2017 ČESKÝ JAZYK Termín akce: 09.05.2017 26.05.2017 Termín testování: 11.05.2017 19.05.2017 Datum
VícePŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického
PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického vyplňování dotazníku 5) Seznam tabulek, grafů a schémat 1)
VíceMETROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA
METROPOLITNÍ UNIVERZITA PRAHA Veřejná Správa BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN DO VZDĚLÁVACÍHO PROCESU A JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE S VYUŽITÍM PODPORY ZDROJŮ Z ESF SOCIAL
VíceNárodní ústav pro vzdělávání Valtice, (4) Posuzovací archy
Národní ústav pro vzdělávání Valtice, 10.4.2012 Ověřování a standardizace evaluačních nástrojů (4) Posuzovací archy Kateřina Vlčková Institut výzkumu školního vzdělávání, Katedra pedagogiky Pedagogická
VíceSpeciální pedagogika ve školním věku SSPSV, KSPSV
Speciální pedagogika ve školním věku SSPSV, KSPSV Ot. č. 1 Dosažené průměrné bodové ohodnocení : 4,3 Ot: Jak jste byl(a) celkově spokojen(a) s výukou předmětu? S výukou předmětu jsem byl(a) celkově Vzhledem
VíceCíle vyučování zeměpisu
Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...
Více1. Témata maturitních prací. 2. Termín závazného zadání maturitní práce. 3. Termín odevzdání maturitní práce. 4. Kritéria hodnocení maturitní práce
1. Témata maturitních prací 1. Vytvoření dynamických WWW stránek. 2. Vytvoření sad tesů v prostředí Moodle nebo Response zahrnujících učivo prvního nebo druhého ročníku IVT. 3. Vytvoření Corporate design
VícePokyny k vypracování
Střední odborná škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Lískovecká 2089, 738 01 Frýdek-Místek Pokyny k vypracování dlouhodobé práce - praktické maturitní práce Základní pravidla psaní odborné práce
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav PRAVIDLA PRO PSANÍ MATURITNÍ PRÁCE
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Maturitní práce PRAVIDLA PRO PSANÍ MATURITNÍ PRÁCE Předmět: Např. Český jazyk a literatura Datum a rok odevzdání: xx. x. 2016 Jméno a příjmení: Jan NOVÁK Ročník:
VícePokyny pro vypracování maturitního projektu
Pokyny pro vypracování maturitního projektu Prostudujte si prosím pečlivě následující pokyny k vypracování maturitního projektu. Maturitní projekt musí obsahovat: 1. Titulní strana (nečísluje se) Obsahuje:
VíceFormální úprava bakalářských a diplomových prací Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta
Formální úprava bakalářských a diplomových prací Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta Odevzdání práce Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají prostřednictvím webového rozhraní SIS na adrese
VíceGYM ÁZIUM A OBCHOD Í AKADEMIE MARIÁ SKÉ LÁZ Ě přesný název.semi ÁŘ 2007/2008 ázev seminární práce 25.4. 2008 Jméno a příjmení termín dokončení a odevzdání seminární práce třída Poděkování Zmínění toho,
VícePedagogická komunikace
Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VíceCesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha
PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha Obor RVP ZV: Ročník: Časový rámec: (tematický okruh: závislosti, vztahy a práce s daty) 4. 7. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 45 60 minut METODIKA MATERIÁL
VíceI ÚVOD DO PEDAGOGIKY...
Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................
VíceDidaktika účetnictví Kurs DEP507
Snímek 1 Didaktika účetnictví Kurs DEP507 marie.fiserova@oavin.cz Ing. Marie Fišerová, Ph.D. Snímek 2 Obsah výchovně vzdělávací práce v účetnictví na OA a EL Kurs 1DP507 Snímek 3 Didaktika ekon. předmětů
VíceSTRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ
STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Toto je šablona ke zpracování závěrečné práce (bakalářské, diplomové apod.) z ruského jazyka. Informace zde uvedené jsou jen orientační a student bude konzultovat konečnou formu
Více