MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání Problematika tvorby a využití učební opory pro výuku segmentových reflexních masáží Diplomová práce Brno 2016 Vedoucí práce: PhDr. Jan Válek, Ph.D. Autor práce: Bc. Romana Hlinecká

2 Bibliografický záznam HLINECKÁ, Romana. Problematika tvorby a využití učební opory pro výuku segmentových reflexních masáží: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, s., 3 přílohy. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Válek, Ph.D. Anotace Diplomová práce Problematika tvorby a využití učební opory pro výuku segmentových reflexních masáží se v první částí zabývá zhodnocením dostupných učebních textů vhodných pro výuku segmentové reflexní masáže, a to z hlediska jejich vlastností a didaktické vybavenosti. V následující kapitole je popsáno výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit, které výukové materiály a učební metody preferují žáci a vyučující v současné době, jaké jsou jejich potřeby a požadavky na výukové materiály. Na základě dotazníkového šetření byl dále zjišťován přehled a dostupnost učebních opor pro výuku segmentové techniky reflexních masáží v tištěné nebo elektronické verzi. V poslední části je vytvořen studijní materiál pro výuku segmentové reflexní masáže, který by měl sloužit žákům, učitelům a lektorům pro výuku tohoto druhu masáže. Annotation The diploma thesis The issue of the creation and use of educational material for teaching segment reflexology massage deals in the first part with the evaluation of accessible teaching texts suitable for teaching segment reflex massages from the point of their quality and didactic equipment. In the following part is described the survey which task was to find out which teaching materials and teaching methods are preferred by pupils and teachers nowadays and what are the needs and requirements of the teaching materials. Following the questionnaire investigation, summary and accessibility of teaching support for teaching segment techniques of reflex massages in printed and electronic version was made.

3 In the last part a study material for teaching segment reflex massages for pupils, teachers and lectors of this kind of massages is created. Klíčová slova Reflexní masáž, masér, učitel, učebnice, výukové metody, výukové materiály, učební opora, masážní hmaty Keywords Reflex massage, masseur, teacher, textbook, teaching methods, teaching materials, teaching support, massage touch

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brně dne 20. března 2016 Romana Hlinecká

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce PhDr. Janu Válkovi, Ph.D. a všem, kteří mi pomáhali s korekturou textu.

6 Obsah Úvod Dostupné učební materiály Učebnice jako didaktický prostředek Vlastnosti dostupných učebnic Didaktická vybavenost dostupných učebnic Výzkum současných výukových materiálů a požadavků učitelů a žáků na ně kladených Výzkumné otázky a hypotézy Výzkumné šetření Metodika zpracování průzkumu Zpracované hypotézy Dostupnost učebních opor Ostatní výsledky dotazníkového šetření Shrnutí výzkumu Vytvořený studijní materiál = učební opora Reflexní segmentová masáž Historie reflexní masáže Anatomicko-fyziologický základ reflexní masáže Základy anatomie nervové soustavy Oblasti nervového zásobeni Účinky reflexní masáže Indikace reflexní masáže Kontraindikace reflexní masáže Zásady při provádění segmentové reflexní masáže Provedení masáže (metodika segmentové reflexní masáže) Postup vyšetření před masáží Vyšetřovací hmaty Segmentová technika reflexní masáže Základní principy aplikace segmentové techniky Sestavy reflexní masáže Masážní hmaty Závěr Použitá literatura a internetové zdroje Seznam příloh

7 Úvod Technika segmentové reflexní masáže má ve skupině masážních technik své specifické postavení. Jedná se o masážní techniku, která je sice dosti rigidní a dalo by se říci i zastaralá a překonaná modernějšími technikami, nicméně je stále hojně užívaná nejenom v rámci fyzioterapie, ale i v jiných zařízeních, kde se provádějí masáže. Je vhodná především pro ovlivnění reflexních změn na povrchu těla a díky tomu i k ovlivnění vnitřních orgánů a rovněž pozitivně ovlivňuje vegetativní nervový systém. V současné době existuje v České republice 15 fakult vysokých škol s bakalářským studijním program Specializace ve zdravotnictví obor Fyzioterapie, 11 středních škol s oborem Rekondiční a sportovní masér a 17 středních škol, kde se učí maturitní obor Masér sportovní a rekondiční. Ve všech těchto školách se studenti i žáci učí provádět segmentovou reflexní masáž. Všechny čtyři sestavy segmentové reflexní masáže jsou i součástí otázek praktické zkoušky podle jednotné závěrečné zkoušky (dále JZZ) a samozřejmě i praktické maturitní zkoušky. V České republice se tato technika vyučuje a provádí podle Karla Žaloudka (1975), který dosud jako jediný u nás rozpracoval tuto techniku podle jejího německého originálu, jehož autory jsou Dalicho a Gläser. (Gläser, 1962) Reflexní masáže jsou více oblíbené v Evropě (např. v Německu) než v USA. Avšak v Evropě i v ČR došlo k částečnému ústupu těchto metod. Je to dáno používáním novějších technik, ale i tím, že chronické potíže, které se týkají vnitřních orgánů, se dnes léčí ve velké většině medikamentózně. (Eliška, 2009, s. 181) Vzhledem k výše uvedenému a byly stanoveny následující cíle diplomové práce. 7

8 Cíle diplomové práce jsou: vybavenosti. 1. Zhodnotit dostupné učební prameny z hlediska jejich vlastností a didaktické 2. Zjistit, které výukové materiály a učební metody preferují žáci nebo vyučující v současné době, jaké jsou jejich potřeby a požadavky na výukové materiály. 3. Zjistit přehled a dostupnost učebních opor pro výuku segmentové techniky reflexních masáží v tištěné nebo elektronické verzi. 4. Vytvořit přehledný a názorný edukační materiál pro teoretickou i praktickou výuku reflexních masáží. Materiál bude sloužit především učitelům, lektorům a žákům pro výuku tohoto druhu masáže. 8

9 1. Dostupné učební materiály Knih, které se zabývají masáží je na trhu mnoho, knih, které se zabývají reflexní masáží je také mnoho, ale jsou to téměř všechno knihy, které patří do řad alternativní medicíny a jsou součástí metody zvané reflexní terapie někdy reflexní masáž nebo také reflexologie. Tyto knihy se zabývají reflexologií plosky nohy, ruky a teoreticky i prakticky se zde hovoří o působení na reflexní body rukou a nohou, které se vztahují k různým částem těla. Jedná se tedy o metodu, která je zařazena mezi techniky východní terapie a je založena na předpokladu, že každému vnitřnímu orgánu odpovídá určitá zóna na chodidle, ruce nebo uchu. Například reflexní zóny na chodidle jsou několikacentimetrové, stlačují se palcem, tlak se rytmicky zesiluje a uvolňuje. Publikací, které se zabývají technikou segmentové reflexní masáže, je v knihovnách k dispozici šest. Z toho pouze čtyři jsou učebnice, v nichž je popsán technologický postup celé masáže včetně popisu provedení jednotlivých hmatů. 1.1 Učebnice jako didaktický prostředek V pedagogice se učebnice považují za jeden z druhů didaktických prostředků. Ve srovnání s nejmodernějšími audiovizuálními pomůckami se mohou jevit jednoduše až zastarale, ale ve skutečnosti učebnice ze škol nemizí, ale nastává poměrně bouřlivý rozvoj jejich využívání v edukačním procesu. Základní funkce učebnic: Prezentace učiva jedná se o souhrn informací, které jsou prezentovány různými formami (verbální, obrazová, kombinovaná) Řízení učení a vyučování je to didaktický prostředek, podle kterého je řízeno učení žáka (otázky a úkoly) a vyučování učitele (množství učiva pro vyučovací jednotku) Organizační funkce informace o způsoby využívání učebnice (obsah, rejstřík, pokyny) (Průcha, 2002, s ) 9

10 Podle Průchy (1998) lze hodnotit kvalitu učebnice několika způsoby a podle různých kritérií. Lze zkoumat její vlastnosti, její fungování v reálném vyučovacím procesu, dále lze zkoumat výsledky, kterých dosahují vyučované subjekty při používání učebnice. Pro komplexnější zhodnocení lze propojit tato všechna kritéria, případně modifikovat parametry učebnice tak, aby došlo k jejímu optimálnímu využití. Tři druhy vlastností učebnic: Komunikační verbální a neverbální prostředky, rozsah množství a dávkování učiva Obsahové kvalita, schopnost předat poznatky Ergonomické druh a velikost písma, využití barev, grafických symbolů, grafické odlišení základního od méně důležitého Didaktickou vybavenost učebnic hodnotí J. Průcha na základě didaktických kritérií, které jsou rozlišeny do 36 komponentů a hodnotí se, zda jsou v učebnici přítomny či ne. Předností této metody je její univerzální použití pro hodnocení jakékoliv učebnice kteréhokoliv ročníku nebo předmětu Vlastnosti dostupných učebnic Publikací, které se zabývají technikou segmentové reflexní masáže, je v knihovnách k dispozici šest. Ve dvou učebnicích není popsán technologický postup masáže, ani provedení jednotlivých hmatů. Jedná se o tyto učebnice: CAPKO, Ján. Základy fyziatrické léčby. ELIŠKA, O a M. ELIŠKOVÁ. Aplikovaná anatomie pro fyzioterapeuty a maséry. 10

11 Pouze ve čtyřech učebnicích je popsán technologický postup celé masáže včetně popisu provedení jednotlivých hmatů, jedná se o tyto učebnice: HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia. KOMAČEKOVÁ, Dagmar. Fyzikálna terapia. PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy. CAPKO, Ján. Základy fyziatrické léčby. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998, 394 s. ISBN Publikace je věnována procedurám fyzikální terapie a prostředkům manuální medicíny, to znamená i manuální masáži. Je zde uvedena charakteristika klasické masáže, sportovní masáže, masáže vnitřních orgánů, kosmetické masáže, jejich účinky, indikace a kontraindikace. Nejvíc je rozpracován popis reflexní masáže, její definice, stručná historie, rozdělení, zásady, vyjmenovány sestavy, ovšem technika masáže a popis hmatů a jejich provedení zde chybí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem o této publikaci nebude proveden rozbor podle jednotlivých kritérií. ELIŠKA, Oldřich a Miloslava ELIŠKOVÁ. Aplikovaná anatomie pro fyzioterapeuty a maséry. 1. vyd. Praha: Galén, c2009, viii, 201 s. ISBN Tuto moderní publikaci lze doporučit pro výuku masérů a fyzioterapeutů, zejména pro výuku anatomie a morfologie pohybového systému. Zabývá se krátce historií a účinky masáže, podává výčet druhů masáží, popisuje základní masážní hmaty a kontraindikace masáží. Celá kniha se vlastně důkladně zabývá anatomií zvláště kosterního a svalového systému, cévního a nervového systému a anatomií kůže. Velice stručně je popsána reflexní masáž, její druhy a jsou zde vypsány pouze sestavy segmentové reflexní masáže. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem o této publikaci nebude proveden rozbor podle jednotlivých kritérií. 11

12 HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia. 1. Martin: Vydavatelstvo Osveta, n.p., 1980, 460 s. Učebnice schválená ministerstvem zdravotnictví SSR po dohodě s ministerstvem zdravotnictví ČSR jako učební text pro střední zdravotnické školy, obor rehabilitační pracovník. Kromě klasické masáže a reflexní masáže obsahuje základy fyzikální terapie. Učebnice je celá napsaná ve slovenštině, kromě kapitoly Reflexní masáž, ta je v češtině. Je to jeden ze dvou dostupných pramenů reflexní masáže psaných v českém jazyce. Komunikační kritérium charakter obtížnosti textu je nepřiměřeně vysoký vzhledem k obsahu velkému množství nových poznatků a slov v dlouhých složitých větných konstrukcích. Názvy jednotlivých kapitol jsou zvýrazněny tučným hůlkovým písmem, tučně jsou zvýrazněny i základní definice a základní pojmy. Odborné termíny jsou zvýrazněny slovem s mezerami mezi písmeny. Zásady a informace nutné k nácviku provádění masáže jsou řazeny v různých kapitolách bez větší logické posloupnosti, což nutí k neustálému listování a vyhledávání potřebných informací. Obrazová příloha je složena z několika nákresů a z černobílých fotografií, doplněných šipkami ve směru hmatů. Řazení obrázků a textu není příliš šťastné, jelikož obrázek hmatu je na jedné straně a jeho popis je až na straně následující, opět to nutí čtenáře k opakovanému otáčení stran. Obsahové kritérium obsah je rozsáhlý, rozsah učiva v některých kapitolách je rozšířen nad rámec potřeby výuky. Učebnice obsahuje učivo týkající se především různých odvětví a procedur fyzikální terapie, v dnešní době jsou mnohé postupy obsoletní, přístroje zastaralé, existuje velké množství nových procedur, pro výuku fyzikálních procedur je tedy značně nevhodná. Vzhledem k tomu, že postup segmentové reflexní masáže je přesně daný a neměnný, pro praktickou výuku tohoto typu masáže lze učebnici využít. Kladným prvkem je umístění kontrolních otázek za každým učebním celkem, které slouží k upevnění a zpřehlednění získaných informací. Ergonomické kritérium - učebnice je svým uspořádáním kapitol, množstvím odborného textu a řazením obrázků nepřehledná. Text je značně zhuštěn, mezery mezi řádky jsou malé a odstavce málo členité, což vede k malé přehlednosti. Text neodpovídá současným ergonomickým standardům. 12

13 KOMAČEKOVÁ, Dagmar. Fyzikálna terapia. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006, 363 s. ISBN Schválilo Ministerstvo zdravotnictva Slovenskej republiky pod číslem /2003 dne jako učebnici pro střední zdravotnické školy, studijní obor masér. Tato slovenská publikace popisuje metodu klasické masáže, sportovní masáže, reflexní masáže, manuální lymfodrenáž a metody fyzikální terapie. Jednotlivé masáže jsou rozpracovány velmi přehledně, s černobílou obrazovou přílohou Komunikační kritérium velice dobře, logicky a systematicky zpracovaná učebnice. Každá technika je popsaná samostatně, na začátku jsou vždy vytyčeny cíle a uvedena klíčová slova. Text je zpracován srozumitelně, jednotlivé poznatky jsou popsány jednoduše a jasně, témata jsou řazena systematicky a v logické návaznosti, postupuje se od hlavních zásad až po popis technologického postupu provedení jednotlivých hmatů. Text je psaný ve slovenském jazyce. Obsahové kritérium učebnice se zabývá popisem, charakteristikou a metodickým postupem výuky různých typů masáží. Pro výuku segmentové reflexní masáže je zcela vyhovující. Začíná krátkou historií, následuje stručný popis anatomie a fyziologie nervového systému doplněný popisem masážní techniky a jednotlivých hmatů. Ergonomické kritérium učebnice velikosti A5. velikost písma standardní, mezery mezi řádky jsou dostatečné a korespondují s velikostí písma, délkou řádků a odstavců. V textu jsou využity rozmanité grafické symboly (různé typy odrážek a šipek), ke snazší orientaci v textu slouží zvýrazňující prvky (různá velikost písma, tučné písmo). Obrázky jsou černobílé, dostatečně velké se šipkou ve směru hmatu, u každého obrázku je umístěn popis provedení hmatu. Jednotlivé stránky jsou vizuálně působivé a snadno se čtou. To vše vede k velice dobré orientaci v textu. 13

14 PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. 2., dopln. vyd. Martin: Osveta, 2009, 322 s. ISBN Tato slovenská publikace je vhodná pro studijní obor masér a pro studium fyzioterapie. Týká se pouze masáží a poskytuje ucelený systém různých druhů masáže jako klasická a reflexní masáž, manuální lymfodrenáž a akupresura., krátce pak masáže tváře a sportovní masáže. Technika reflexní masáže je zde zpracovaná podle MUDr. Karla Žaloudka. Tato technika byla bohužel naposledy publikována v roce Učebnice je přehledně zpracovaná a doplněná barevnými obrázky jednotlivých hmatů. Komunikační kritérium text je poměrně srozumitelný, členěný podle kapitol, kapitoly jsou psané do odstavců, na začátku každého odstavce je mezera. Kapitoly jsou řazeny po sobě v logické návaznosti, učivo je vysvětleno stručně a jasně, vše je snadno pochopitelné, ovšem není zcela jasné, které učivo je základní a které rozšiřující. Text obsahuje i doporučení, jakým způsobem by se měli žáci učit tento typ masáže, škoda, že tato doporučení nejsou zvýrazněna, tudíž v textu splývají. Text je psaný ve slovenském jazyce. Obsahové kritérium rozsah učebnice je přiměřený a plně vyhovuje pro výuku žáků oboru Masér sportovní a rekondiční a Rekondiční a sportovní masér. Učivo je odpovídající možnostem žáků obsahem i rozsahem, učební celky jsou uspořádány do logických struktur. Některé informace jsou zde podsouvány formou, která se spíše hodí do beletrie než do odborného textu, mají ideologický podtext a jsou lehce manipulativní. Ergonomické kritérium - velikost A5, písmo na bílém papíře, stránky se čtou snadno. V učebnici nejsou využity žádné výrazné grafické prvky, názvy kapitol jsou psány tučně hůlkovým písmem, v textu jsou hlavní pojmy a názvy hmatů zvýrazněny tučným písmem, nové pojmy jsou psány slovem s mezerami mezi písmeny. Kapitoly jsou poměrně dlouhé, rozčleněné pouze podle odstavců. Vhodnější a přehlednější by bylo členění delších textů do menších celků a podkapitol. Obrázky hmatů jsou barevné se zeleně zdůrazněným směrem hmatu, ovšem ne vždy vychází popis obrázku na stejnou stranu. U některých hmatů je vše doplněno ještě nákresem, na kterém je zakreslen směr hmatu, což názorně ukazuje vedení hmatu a směr kroužků. Učebnice nevyužívá žádné marginálie, což je na škodu, jelikož tento prvek působí efektivně, žáci by zde mohli najít různé informace jako například vysvětlující text k novým pojmům. 14

15 ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy. 2. Praha, Zdravotnické nakladatelství: Avicenum, 1975, 244 s. Tato učebnice je nejstarší dostupnou českou literaturou, Karel Žaloudek byl žákem O. Gläsera a W. A. Dalicha. Jedná se o Příručku pro střední zdravotnické pracovníky. Je zde důkladný popis klasické a reflexní masáže. Dále se zmiňuje o masáži ve vodě, kosmetické masáži, masáži útrobních orgánů a hlubokých tkání a o sportovní masáži. Je napsána archaickým jazykem, dokonce jednotlivé skupiny hmatů klasické masáže jsou popsané i v ruštině, němčině a francouzštině. Nicméně uvedené postupy klasické a reflexní masáže se využívají dodnes. Komunikační kritérium - text je obtížnějšího charakteru, skládá se z nepřiměřeně dlouhých vět a složitých větných celků a je členěn do rozsáhlých odstavců, je psán zkostnatělou a zastaralou formou jazyka. To vše přispívá ke špatné orientaci v textu. V textu jsou uvedena cizí slova, nové pojmy a odborné termíny kurzivou nebo slovem s mezerami mezi písmeny. Toto zvýraznění se obtížně hledá a celý text se zdá být nepřehledný. To vše vyžaduje zvýšenou soustředěnost čtenáře. Textu je na první pohled mnoho a není příliš rozlišený, žák většinou netuší, jak s textem pracovat. Obrázky jsou černobílé, doplněné šipkami ve směru hmatu. Jsou řazeny nesystematicky až chaoticky. Například tři obrázky za sebou a pak popis hmatů, některé jsou na předcházející stránce a pak následuje popis hmatu, což nutí k neustálému otáčení stránek a k hledání obrázku k příslušnému hmatu. Obsahové kritérium učebnice obsahuje velké množství informací, kromě základního učiva je zde spousta textu, který učivo rozšiřuje. Text je psán poměrně vědecky a komplikovaně a nerespektuje cílovou skupinu, pro kterou je určen. Ergonomické kritérium učebnice o velikosti A5, je psaná malým písmem s hustým řádkováním a na zažloutlém papíru, což vede k tomu, že při špatném osvětlení je hůře čitelná. Není zde patrné odlišení základního učiva od rozšiřujícího. Názvy kapitol jsou nedostatečně zvýrazněny a odstupňování kapitol je nepřehledné. To vše vede k negativní reakci na text, ke špatné orientaci v učebnici a vyžaduje to jak od žáků, tak i učitelů zvýšenou soustředěnost ve vyhledávání jednotlivých informací, ke kterým se těžko vrací, většinou musí být znovu pomalu a postupně vyhledány. V učebnici chybí jakékoliv kontrolní otázky či úkoly. 15

16 1.1.2 Didaktická vybavenost dostupných učebnic Podle Průchy (1998) je tato metoda vhodná pro porovnání paralelních učebnic téhož předmětu z hlediska starší versus novější, v tomto případě lze porovnávat i česká versus slovenská. Průcha (1998) hodnotí didaktickou vybavenost učebnic podle výskytu strukturních komponentů. Ze zjištěných hodnot výskytu se vypočítávají dílčí koeficienty a celkový koeficient, který může být %. Maximální, teoretická (ideální) hodnota je 100 %. Koeficienty se vypočítají jako procentuální podíl počtu skutečně využitých komponentů z počtu možných komponentů. Vybavení učebnice jako didaktického prostředku 1. Aparát prezentace učiva A. verbální komponenty - výkladový text prostý - výkladový text zpřehledněný (tabulky, schémata) - shrnutí učiva k ročníku - shrnutí učiva k tématům - shrnutí učiva k předchozím ročníkům - doplňující texty (dokumenty, citace) - poznámky, vysvětlivky - podtexty k vyobrazením - slovníčky pojmů, cizích slov B. obrazové komponenty - umělecké ilustrace - naukové ilustrace (kresby, náčrtky) - fotografie - mapy, plánky, grafy, diagramy - obrazová prezentace barevná (tj. použití nejméně jedné barvy odlišné od barvy textu) 16

17 2. Aparát řídící učení A. verbální komponenty - předmluva (úvod) - návod k práci s učebnicí - stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky před ročníkovým učivem) - stimulace detailní (dtto před nebo v průběhu lekcí, témat) - otázky a úkoly za lekcí - otázky a úkoly za tématy - otázky a úkoly k celému ročníku - otázky a úkoly k předchozímu ročníku - instrukce k úkolům komplexní povahy (návod) - náměty pro mimoškolní činnosti - explicitní vyjádření cílů učení - sebehodnocení výkonů žáků - výsledky úkolů a cvičení - odkazy na jiné zdroje informací B. Obrazové komponenty - grafické symboly vyznačující části textu (poučky, pravidla, úkoly) - užití zvláštní barvy pro určité části textu - užití zvláštního písma (např. tučná sazba) - využití předsádky (schémata, tabulky) 3. Aparát orientační A. verbální komponenty - obsah učebnice - členění učebnice (kapitoly, tematické celky, lekce) - marginálie - rejstřík (věcný, jmenný) 17

18 Hodnocenými učebnicemi jsou: H - HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia. 1. Martin: Vydavatelstvo Osveta, n.p., 1980, 460 s. K - KOMAČEKOVÁ, Dagmar. Fyzikálna terapia. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006, 363 s. ISBN P - PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. 2., dopln. vyd. Martin: Osveta, 2009, 322 s. ISBN Ž - ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy. 2. Praha, Zdravotnické nakladatelství: Avicenum, 1975, 244 s. Tabulka č. 1: Vybavení učebnice jako didaktického prostředku (I. Aparát prezentace učiva II. Aparát řídící učení, III. Aparát orientační) I. Aparát prezentace učiva H K P Ž Verbální komponenty výkladový text prostý výkladový text zpřehledněný (přehledová schémata, tabulky) shrnutí učiva k celému ročníku shrnutí učiva k tématům (kapitolám, lekcím) shrnutí učiva k předchozímu ročníku doplňující texty (dokumentační materiál, citace z pramenů) poznámky a vysvětlivky podtexty s vyobrazením slovníčky pojmů, cizích slov aj. (s vysvětlením) Obrazové komponenty umělecká ilustrace nauková ilustrace (schematické kresby, náčrtky, grafické modely aj.) fotografie mapy, kartogramy, plánky, grafy, diagramy aj obrazová prezentace barevná II. Aparát řídící učení H K P Ž Verbální komponenty předmluva (úvod do předmětu, ročníku pro žáky) návod k práci s učebnicí (pro žáky nebo pro učitele) stimulace celková (podněty k zamyšlení, otázky aj. před celkovým učivem ročníku) stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat) odlišení úrovní učiva (základní - rozšiřující, povinné - nepovinné apod.) otázky a úkoly za tématy, lekcemi otázky a úkoly k celému ročníku (opakování) 18

19 otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování) instrukce k úkolům komplexnější povahy (návody k pokusům, pozorováním, laboratorním pracím aj.) náměty pro mimoškolní činnost s využitím učiva (aplikace) explicitní vyjádření cílů učení pro žáky prostředky nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky (testy a jiné způsoby hodnocení výsledků učení) výsledky úkolů a cvičení (správná řešení, správné odpovědi) odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura aj.) Obrazové komponenty grafické symboly, vyznačující určité části textu) poučky, pravidla, úkoly, cvičení aj.) užití zvláštní barvy pro určité části verbálního textu užití zvláštního písma (tučné písmo, kurzíva aj.) pro určité části verbálního textu) využití přední nebo zadní obálky (předsádky pro schémata, tabulky aj.) III. Aparát orientační H K P Ž Verbální komponenty obsah učebnice členění učebnice na tematické bloky, kapitoly, lekce aj marginálie, výhmaty, živá záhlaví aj rejstřík (věcný, jmenný, smíšený) H - HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia. 1. Martin: Vydavatelstvo Osveta, n.p., 1980, 460 s. Dílčí koeficienty: Koeficient využití aparátu prezentace učiva E I 42,86 % Koeficient využití aparátu řídícího učení E II 22,22 % Koeficient využití aparátu orientačního E III 75,00 % Koeficient využití verbálních komponentů E v 25,92 % Koeficient využití obrazových komponentů E o 44,44 % Celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnic E 38,89 % 19

20 K - KOMAČEKOVÁ, Dagmar. Fyzikálna terapia. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006, 363 s. ISBN Dílčí koeficienty: Koeficient využití aparátu prezentace učiva E I 50,00 % Koeficient využití aparátu řídícího učení E II 44,44 % Koeficient využití aparátu orientačního E III 75,00 % Koeficient využití verbálních komponentů E v 40,74 % Koeficient využití obrazových komponentů E o 44,44 % Celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnic E 50,00 % P - PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. 2., dopln. vyd. Martin: Osveta, 2009, 322 s. ISBN Dílčí koeficienty: Koeficient využití aparátu prezentace učiva E I 35,71 % Koeficient využití aparátu řídícího učení E II 22,22 % Koeficient využití aparátu orientačního E III 50,00 % Koeficient využití verbálních komponentů E v 18,51 % Koeficient využití obrazových komponentů E o 44,44 % Celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnic E 30,56 % Ž - ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy. 2. Praha, Zdravotnické nakladatelství: Avicenum, 1975, 244 s. Dílčí koeficienty: Koeficient využití aparátu prezentace učiva E I 42,86 % Koeficient využití aparátu řídícího učení E II 16,67 % Koeficient využití aparátu orientačního E III 50,00 % Koeficient využití verbálních komponentů E v 18,51 % Koeficient využití obrazových komponentů E o 44,44 % Celkový koeficient didaktické vybavenosti učebnic E 30,56 % 20

21 Nejvyšší koeficient celkové didaktické vybavenosti 50 % má ze čtyř posuzovaných učebnic Fyzikálna terapia vydaná roku 2003, což se dalo předpokládat. Z výsledku vyplývá, že učebnice však nevyužívá dostatečný počet didaktických komponent, nicméně je dostačujícím, poměrně kvalitním a vhodným učebním prostředkem pro výuku segmentové reflexní masáže. Je zde propracovaný orientační aparát, který využívá velké množství rozlišovacích prvků, s učebnicí se pracuje nejlépe ze všech hodnocených učebnic. Na začátku každé kapitoly, která se týká určitého druhu masáže, jsou vytyčeny cíle a klíčová slova, každá masážní sestava je nejdříve uvedena polohou klienta, maséra, délkou trvání a výčtem hmatů v pořadí, v jakém jdou po sobě, následuje popis jednotlivých hmatů doplněný kvalitní obrazovou přílohou, na konci jednotlivých kapitol jsou uvedeny kontrolní otázky a úlohy, což by mohlo být podnětem k zamyšlení pro žáky. Velkou nevýhodou zejména pro žáky je, že se jedná o slovenskou učebnici, psanou ve slovenském jazyce. O něco nižší koeficient celkové didaktické vybavenosti 38,89 % má učebnice vydaná roku 1980 Fyzikálna terapia. To znamená, že z didaktického hlediska je učebnice podprůměrná a není příliš vhodná pro výuku. Nejnižší a shodný koeficient celkové didaktické vybavenosti 30,56 % mají překvapivě učebnice dvě, jedná se o nestarší učebnici Masáž, vydanou roku 1975 jako Příručka pro střední zdravotnické školy a relativně nejnovější Liečebná masáž od Anny Plačkové. V rámci kriteriálního hodnocení ve slovenské učebnici chybí grafy a jakékoliv shrnutí, koeficient aparátu prezentace učiva vychází tedy nižší, i přesto je tato učebnice přehlednější, jelikož témata jsou rozdělena do meších celků a kapitoly jsou uvedeny zvýrazněným písmem. Z výsledku vyplývá, že učebnice neodpovídají základním požadavkům na didaktickou vybavenost učebnic, zejména Masáž od Karla Žaloudka, která je nepřehledná, s množstvím textu, obrázky a schémata jsou neuspořádaně vsazovány do jakékoliv části textu. 21

22 Tabulka č. 2: výsledné pořadí učebnic Pořadí Název učebnice Celkový počet komponent Celkový koeficient vybavenosti E 1. Fyzikálna terapia - Komančeková 18 50,00 % 2. Fyzikálna terapia - Hupka Kolesár, 14 38,89 % Žaloudek 3. Liečebná masáž - Plačková 11 30,56 % 3. Masáž - Žaloudek 11 30,56 % Shrnutí didaktické vybavenosti učebnic Z výsledků srovnání lze konstatovat, že z výše uvedených učebnic je nejvíce didakticky vybavená učebnice Fyzikálna terapia Komančeková Dagmar, nakladatelství Osveta, Martin 2006, ovšem celkově rozdíl mezi touto učebnicí a ostatními není nijak markantní. Žádná ze zkoumaných učebnic nevyužívá ve své stavbě větší množství strukturních prvků, které jsou nabízeny k využití. Autoři učebnic mají v této oblasti daleko širší možnosti zejména s respektem k didaktickým principům a k poznatkům o typech a stylech učení žáků. Ve všech čtyřech učebnicích zcela chybí následující komponenty: Aparát prezentace učiva - shrnutí učiva k předchozímu ročníku, poznámky a vysvětlivky, podtexty s vyobrazením, umělecká ilustrace Aparát řídící učení - návod k práci s učebnicí (pro žáky nebo pro učitele), stimulace detailní (podněty k zamyšlení, otázky aj. před nebo v průběhu lekcí, témat), otázky a úkoly k celému ročníku (opakování), otázky a úkoly k předchozímu ročníku (opakování, náměty pro mimoškolní činnost s využitím učiva (aplikace), prostředky nebo instrukce k sebehodnocení pro žáky (testy a jiné způsoby hodnocení výsledků učení), výsledky úkolů a cvičení (správná řešení, správné odpovědi), odkazy na jiné zdroje informací (bibliografie, doporučená literatura aj.), užití zvláštní barvy pro určité části verbálního textu, využití přední nebo zadní obálky (předsádky pro schémata, tabulky aj.) 22

23 Většina z těchto komponent vybízí žáka k celkovému pohledu na probrané učivo, k hledání souvislostí a návaznosti témat. Z hodnocení vyplývá, že se autoři při tvorbě těchto učebnic více zamýšleli nad obsahem textu, než nad způsobem, jak jej žákům co nejvíce a co nejpřijatelněji přiblížit tak, aby učebnice žáka zaujaly, aktivizovaly a dovedly jej k přemýšlení nad návaznostmi učiva. Posuzované učebnice se obecně jeví jako souhrn informací bez dostatečné didaktické funkce. Autorský kolektiv by měl při své práci dbát na cílovou skupinu žáků, v našem případě středoškoláků, a přizpůsobit podle toho odpovídající přiměřenost obtížnosti textu. Učebnice by měly být barevně pestré, doplněné o neverbální informace a schopné motivovat a řídit žákovo učení. Měly by být rovněž pramenem, který využívají i učitelé při plánování obsahu učiva, mohou je ale využít i k přímé prezentaci obsahu ve výuce i k hodnocení vzdělávacích výsledků žáků. Průcha (2002) k tomu dodává, že učebnice je jeden ze základních didaktických prostředků, které vyzdvihl již J. A. Komenský především v jejich komunikativnosti. 23

24 2. Výzkum současných výukových materiálů a požadavků učitelů a žáků na ně kladených Cílem výzkumného šetření bylo zjistit preferenci výukových materiálů a učebních metod žáků a pedagogů v současné době, jaké jsou jejich potřeby a požadavky na výukové materiály při teoreticko-praktické výuce segmentové reflexní masáže. Výzkum byl zaměřen na především na učitele a žáky středních škol. Za tímto účelem byly stanoveny výzkumné otázky a hypotézy. Dále byl sestaven dotazník, při jehož vyhodnocení byly zjišťovány četnosti jednotlivých odpovědí a dále pak byly testovány dané hypotézy. 2.1 Výzkumné otázky a hypotézy Výzkumné otázky: O1: Jaká vyučovací metoda a učební pomůcka je podle žáků pro ně nejvhodnější? O2: Preferují učitelé stejné výukové materiály a vyučovací metody jako žáci? O3: Souvisí věk pedagoga s využíváním výukových materiálů a vyučovacích metod ve výuce reflexních masáží? Výzkumné hypotézy: H10: Žáci preferují ve výuce stejné výukové metody, jako používají ve výuce učitelé. H1A: Žáci preferují ve výuce jiné výukové metody, než používají ve výuce učitelé. H20: Žáci preferují ve výuce stejné výukové materiály jako učitelé. H2A: Žáci preferují ve výuce jiné výukové materiály než učitelé. H30: Využívání různých vyučovacích metod ve výuce reflexních masáží nesouvisí s věkem pedagoga. H3A: Využívání různých vyučovacích metod ve výuce reflexních masáží souvisí s věkem pedagoga. 24

25 H40: Využívání různých výukových materiálů ve výuce reflexních masáží nesouvisí s věkem pedagoga. H4A: Využívání různých výukových materiálů ve výuce reflexních masáží souvisí s věkem pedagoga. 2.2 Výzkumné šetření K získání potřebných údajů byl proveden kvantitativní výzkum, jako metoda k ověření či vyvrácení stanovených hypotéz bylo zvoleno dotazníkové šetření. Výzkumný nástroj Jedná se o dotazník, jehož distribuce probíhala v průběhu ledna a února Dotazník byl rozeslán především prostřednictvím internetu a sociálních sítí pomocí elektronického formuláře Survio. V některých případech byl distribuován osobně v papírové formě. V dotazníku byly využity otázky uzavřené, polouzavřené a také škálování odpovědí. Respondenti vstupovali do výběru dobrovolně na základě svého vlastního rozhodnutí. Celkem odpovědělo 169 respondentů, kteří byli dále rozčleněni do skupin dle potřeby průzkumu. V úvodní části dotazníku jsou otázky zaměřené na získání demografických údajů o respondentech, další část otázek zjišťuje informace o dostupných učebních materiálech, vhodných pro výuku segmentové reflexní masáže. Otázka 7 a 13 zjišťuje preferenci výukových metod a studijních materiálů vhodných k výuce masáží. Ostatní otázky se týkají názorů na zkvalitnění výuky masáží a zkvalitnění výukových materiálů. Plné znění dotazníku je uvedeno v příloze. (Příloha A) Základní vzorek Základním vzorkem pro vyhodnocení cílů práce byli zvoleni žáci a pedagogové středních škol a lektoři. Jedná o žáky oborů středního a vyššího odborného vzdělávání včetně žáků se zdravotním postižením, skupina 69 Osobní a provozní služby. Jsou to dva obory denního studia a to vzdělávání střední s výučním listem H/01 Rekondiční a sportovní masér a vzdělávání střední s maturitní zkouškou (se začleněním odborného výcviku) L/02 Masér sportovní a rekondiční. Současně byli osloveni učitelé odborných předmětů a učitelé odborného výcviku, kteří vyučují na uvedených školách. 25

26 Tabulka č. 3: Přehled o počtech žáků k (informace získané přímou komunikací s NÚV) Název a kód oboru Celkový počet žáků Rekondiční a sportovní masér H/ Masér sportovní a rekondiční L/ Masér sportovní a rekondiční L/51 nástavbové 12 Rekondiční a sportovní masér H/01 zkrácené pro 9 získání výučního listu Celkem Výzkumný vzorek Průzkum byl primárně proveden u následně zmíněných respondentů. Dotazník byl rozeslán na všechny střední školy v ČR, které nabízejí obor Rekondiční a sportovní masér a Masér sportovní a rekondiční. V uvedených školách byli osloveni žáci i vyučující. Dále se dotazníkového šetření účastnili studenti VŠ, fyzioterapeuti, kteří jsou zároveň externí vyučující masáží, lektoři, kteří se zabývají výukou masáží a maséři, kteří se aktivně věnují masážím. Respondenti Z hlediska genderového složení je z výsledků patrná u zkoumaných nynějších i budoucích profesí převaha ženského pohlaví. Na dotazník odpovědělo 72,8 % žen. Nejvíce odpovědí bylo získáno od žáků a studentů do 20 let. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 121 respondentů, kteří mají délku praxe do pěti let, většinou se jedná o žáky masérských oborů o dva pedagogy, jednoho studenta vysoké školy, deset masérů a dva fyzioterapeuty. Praxi delší než 5 let uvedlo 58 respondentů z řad pedagogů, lektorů, masérů a fyzioterapeutů. Převážná většina respondentů studovala segmentovou reflexní masáž na střední škole. Nejčastější metody, kterými se naučili provádět tuto masáž, byly dvě, a to jednoznačně převážila názorná ukázka na modelu a slovní výklad, následoval nákres a slovní popis, který uvedlo 63 respondentů, ostatní metody byly k výuce využity minimálně. Pro výuku reflexních masáží respondenti nejvíce preferovali metodu Názorná ukázku na modelu, následovalo Instruktážní video spolu se Slovním výkladem, dále metoda Nákres a slovní popis. Nejméně preferovaná metoda byla Fotodokumentace a slovní popis a Prezentace PowerPoint. 26

27 Z výukových materiálů byly nejvíce preferovány skripta a instruktážní video, pak následovala učebnice a nejméně preferovaný byl elektronický text Metodika zpracování průzkumu Vyhodnocení odpovědí výzkumu obou hypotéz H1, H2, zda žáci preferují ve výuce stejné výukové metody, jako používají ve výuce učitelé a zda žáci preferují ve výuce stejné výukové materiály jako učitelé, probíhalo parciálně po částech, kdy se hodnotilo využití každé výukové metody i výukového materiálu zvlášť. Pro ověření hypotéz bylo výzkumné šetření zúženo pouze na učitele a lektory a na žáky SŠ. Pedagogů a lektorů bylo dotazováno celkem 21 a žáků SŠ celkem 89. Respondenti měli uvést pořadí svojí preference výukových metod pro praktickou výuku segmentové reflexní masáže, přičemž jednička je nejvíc preferovaná a šestka nejméně preferovaná metoda. Stejným způsobem se vyjadřovali k preferenci výukových materiálů, kde jednička byla opět nejvíc preferovaný a čtyřka nejméně preferovaný výukový materiál. Pro vyhodnocování byla nejprve sestavena kontingenční tabulka, která udává četnosti odpovědí respondentů. K tomu, aby bylo možné zjistit, zda se odpovědi respondentů (žáci x pedagogové) liší, bylo nutné sestavit i tabulku očekávaných, neboli předpokládaných četností odpovědí. Očekávanou četnost pro příslušné pole kontingenční tabulky lze vypočítat tak, že se násobí vždy odpovídající marginální četnosti v tabulce a tento součin se potom podělí celkovou četností. Marginální četnost udává celkovou četnost jednotlivých variant proměnné (celkem součet řádků a sloupců). Ve výsledné tabulce jsou uvedeny hodnoty bez závorek, které reprezentují pozorované četnosti odpovědí P podle příslušných otázek. V závorkách jsou uvedeny hodnoty očekávané četnosti O, které odpovídají platnosti nulové hypotézy. 27

28 Tabulka č. 4: Kontingenční tabulka slovní výklad V oboru Slovní Slovní Slovní Slovní Slovní Slovní jste výklad 1 výklad 2 výklad 3 výklad 4 výklad 5 výklad 6 Pedagog, lektor 4 (3) 2 (5) 5 (5) 2 (3) 4 (2) 4 (3) 21 Žák SŠ 14 (15) 25 (22) 22 (22) 12 (11) 6 (8) 10 (11) podle vzorce: Dalším krokem je výpočet χ 2 = testového kritéria Pearsonova chí-kvadrát testu 2 χ ( P O) = kde: P = pozorovaná četnost, O = očekávaná četnost Nejdřív se pro každé pole kontingenční tabulky se vypočítá hodnota: ( P O) O O 2 Celkové testové kritérium χ 2 se je součtem všech těchto hodnot vypočítaných pro všechna pole kontingenční tabulky. Vypočítaná hodnota χ 2 vyslovovanou nulovou hypotézou. podle vztahu: 2 je ukazatelem velikosti rozdílu mezi skutečností a Pro posouzení vypočítané hodnoty χ 2 je dále třeba určit počet stupňů volnosti f ( r 1) ( 1) = s kde r je počet řádků v kontingenční tabulce a s počet sloupců v kontingenční tabulce. Při rozhodování o platnosti nulové hypotézy zpravidla postupujeme tak, že vypočítanou hodnotu testového kritéria srovnáváme s tzv. kritickou hodnotou, kterou lze nalézt ve statistických tabulkách. Příslušnou kritickou hodnotu hledáme vždy pro určitý počet stupňů volnosti a pro určitou (zvolenou) hladinu významnosti. Hladina významnosti je pravděpodobnost, že neoprávněně (nesprávně) odmítneme nulovou hypotézu. Tuto pravděpodobnost lze volit podle situace (její závažnosti), ve většině pedagogických výzkumů se však pracuje na hladině významnosti 0,05 (5%) nebo 0,01 (1%). (Chráska, 2007, s. 72) 28

29 Pro stupeň volnosti 5 a hladinu významnosti 0,05 (p = 0,95) je kritická hodnota 11,070. Pro stupeň volnosti 5 a hladinu významnosti 0,01 (p = 0,99) je kritická hodnota 15,086. Pro stupeň volnosti 3 a hladinu významnosti 0,05 (p = 0,95) je kritická hodnota 7,815. Pro stupeň volnosti 3 a hladinu významnosti 0,01 (p = 0,99) je kritická hodnota 11,345. Dále byla pomocí programu Statistica 12 vypočítaná hodnota p - probability (1 - p = skutečná pravděpodobnost se kterou můžeme zamítnout nulovou hypotézu). 29

30 2.3 Zpracované hypotézy Konkrétní výsledky jsou popsány u jednotlivých hypotéz. Hypotéza H1 H10: Žáci preferují ve výuce stejné výukové metody, jako používají ve výuce učitelé. H1A: Žáci preferují ve výuce jiné výukové metody, než používají ve výuce učitelé. V kontingenčních tabulkách jsou uvedena data získaná z dotazníkového šetření. Hodnoty bez závorek znamenají pozorované četnosti odpovědí = P. Hodnoty v závorkách vyjadřují očekávané četnosti odpovědí = O, které odpovídají platnosti nulové hypotézy. Obrázky 1 6 graficky vyjadřují kontingenční tabulky histogram udávající četnosti odpovědí. 30

31 Tabulka č. 5: Kontingenční tabulka slovní výklad V oboru Slovní Slovní Slovní Slovní Slovní Slovní jste výklad 1 výklad 2 výklad 3 výklad 4 výklad 5 výklad 6 Pedagog, lektor 4 (3) 2 (5) 5 (5) 2 (3) 4 (2) 4 (3) 21 Žák SŠ 14 (15) 25 (22) 22 (22) 12 (11) 6 (8) 10 (11) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 1 Histogram relativní četnosti - slovní výklad Při hodnocení metody slovního výkladu vyšla hodnota Pearsonova chí-kvadrát testu 6,36. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,27, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje slovní výklad, se neprokázala. 31

32 V oboru jste Tabulka č. 6.: Kontingenční tabulka nákres a slovní popis Nákres Nákres Nákres Nákres a slovní a slovní a slovní a slovní popis popis popis popis Nákres a slovní popis 1 Nákres a slovní popis 6 Pedagog, lektor 4 (2) 1 (5) 4 (6) 6 (4) 5 (3) 1 (2) 21 Žák SŠ 6 (8) 23 (19) 26 (24) 15 (17) 10 (12) 9 (8) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 2 Histogram relativní četnosti - nákres a slovní popis Při hodnocení metody nákres a slovní popis vyšla hodnota chí-kvadrát testu 10,66. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,06, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje nákres a slovní popis, se neprokázala. 32

33 V oboru jste Tabulka č. 7.: Kontingenční tabulka názorná ukázka na modelu Názorná Názorná Názorná Názorná Názorná ukázka ukázka ukázka ukázka ukázka na na na na na modelu 1 modelu 2 modelu 3 modelu 4 modelu 6 Pedagog, lektor 15 (17) 3 (2) 1 (1) 1 (0) 1 (1) 21 Žák SŠ 72 (70) 7 (8) 5 (5) 1 (2) 4 (4) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 3 Histogram relativní četnosti - názorná ukázka na modelu Při hodnocení metody názorná ukázka na modelu žádný z respondentů tuto metodu nedal na páté místo, proto v tabulce ani v grafu není uveden sloupec pět. Hodnota chí-kvadrát testu vyšla v tomto případě 2,23. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,69, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje nákres a slovní popis, se neprokázala. 33

34 Tabulka č. 8.: Kontingenční tabulka fotodokumentace a slovní popis V oboru jste Fotodokumentace a slovní popis 1 Fotodokumentace a slovní popis 2 Fotodokumentace a slovní popis 3 Fotodokumentace a slovní popis 4 Fotodokumentace a slovní popis 5 Fotodokumentace a slovní popis 6 Pedagog, lektor 4 (2) 2 (3) 6 (4) 6 (5) 2 (6) 1 (2) 21 Žák SŠ 5 (7) 13 (12) 13 (15) 19 (20) 27 (23) 12 (11) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 4 Histogram relativní četnosti - fotodokumentace a slovní popis Při hodnocení metody fotodokumentace a slovní popis vyšla hodnota chí-kvadrát testu 10,26. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,07, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje fotodokumentaci a slovní popis, se neprokázala. 34

35 Tabulka č. 9.: Kontingenční tabulka instruktážní video V oboru jste Instruktáž ní video 1 Instruktáž ní video 2 Instruktáž ní video 3 Instruktáž ní video 4 Instruktáž ní video 5 Instruktáž ní video 6 Pedagog, lektor 5 (3) 8 (6) 3 (3) 2 (4) 2 (3) 1 (1) 21 Žák SŠ 11 (13) 25 (27) 15 (15) 20 (18) 12 (11) 6 (6) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 5 Histogram relativní četnosti - instruktážní video Při hodnocení metody instruktážní video vyšla hodnota chí-kvadrát testu 3,90. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,56, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje instruktážní video, se neprokázala. 35

36 Tabulka č. 10.: Kontingenční tabulka prezentace PowerPoint V oboru jste Prezentace PowerPoint 1 Prezentace PowerPoint 2 Prezentace PowerPoint 3 Prezentace PowerPoint 4 Prezentace PowerPoint 5 Prezentace PowerPoint 6 Pedagog, lektor 1 (1) 3 (1) 3 (3) 2 (2) 4 (4) 8 (10) 21 Žák SŠ 3 (3) 4 (6) 12 (12) 7 (7) 19 (19) 44 (42) 89 4 (4) 7 (7) 15 (15) 9 (9) 23 (23) 52 (52) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 6 Histogram relativní četnosti - prezentace PowerPoint Při hodnocení metody prezentace PowerPoint vyšla hodnota chí-kvadrát testu 3,22. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,67, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje fotodokumentaci a slovní popis, se neprokázala. 36

37 Shrnutí výsledků hypotézy H1 Na základě dílčích výsledků chí-kvadrát testů bylo prokázáno, že žáci preferují stejné výukové metody jako lektoři a pedagogové, respektive u všech hodnocených typů výukových metod nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (na hladině významnosti 95 %) mezi odpověďmi žáků a lektorů, pedagogů. Nulová hypotéza byla tedy potvrzena. Hypotéza H2 H20: Žáci preferují ve výuce stejné výukové materiály jako učitelé. H2A: Žáci preferují ve výuce jiné výukové materiály než učitelé. Zpracování hypotézy H2 je shodné se zpracováním hypotézy H1. V kontingenčních tabulkách jsou uvedena data získaná z dotazníkového šetření. Hodnoty bez závorek znamenají pozorované četnosti odpovědí = P. Hodnoty v závorkách vyjadřují očekávané četnosti odpovědí = O, které odpovídají platnosti nulové hypotézy. Obrázky 7 10 graficky vyjadřují kontingenční tabulky histogram udávající četnosti odpovědí. 37

38 Tabulka č. 11.: Kontingenční tabulka skripta V oboru jste Skripta 1 Skripta 2 Skripta 3 Skripta 4 Pedagog, lektor 8 (11) 7 (6) 5 (3) 1 (1) 21 Žák SŠ 48 (45) 27 (28) 12 (14) 2 (2) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 7 Histogram relativní četnosti - skripta Při hodnocení výukového materiálu ve formě skript vyšla hodnota chí-kvadrát testu 2,45. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,48, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje skripta, se neprokázala. 38

39 Tabulka č. 12.: Kontingenční tabulka učebnice V oboru jste Učebnice 1 Učebnice 2 Učebnice 3 Učebnice 4 Pedagog, lektor 6 (3) 9 (7) 4 (6) 2 (4) 21 Žák SŠ 10 (13) 30 (32) 29 (27) 20 (18) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 8 Histogram relativní četnosti - učebnice Při hodnocení výukového materiálu ve formě učebnice vyšla hodnota chíkvadrát testu: 6,37. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,09, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje učebnici, se neprokázala. 39

40 Tabulka č. 13.: Kontingenční tabulka elektronický text V oboru Elektronický Elektronický Elektronický Elektronický jste text 1 text 2 text 3 text 4 Pedagog, 1 (2) 6 (4) 6 (6) 8 (9) 21 lektor Žák SŠ 7 (6) 17 (19) 25 (25) 40 (39) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 9 Histogram relativní četnosti - elektronický text Při hodnocení výukového materiálu ve formě elektronického textu vyšla hodnota chí-kvadrát testu: 1,13. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,77, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje elektronický text, se neprokázala. 40

41 Tabulka č. 14.: Kontingenční tabulka instruktážní video V oboru Instruktážní Instruktážní Instruktážní Instruktážní jste video 1 video 2 video 3 video 4 Pedagog, lektor 11 (8) 3 (5) 4 (4) 3 (4) 21 Žák SŠ 31 (34) 25 (23) 17 (17) 16 (15) Počet pozorování Pedagog, lektor Žák SŠ Obr. 10 Histogram relativní četnosti - instruktážní video Při hodnocení výukového materiálu ve formě instruktážního videa vyšla hodnota chí-kvadrát testu: 2,78. Při srovnání s tabulkovou hodnotou (11,07) je patrné, že nulovou hypotézu nezamítáme (nulová hypotéza zní: pozorované proměnné v kontingenční tabulce jsou nezávislé). Mimo to byla dále vypočtena p hodnota (probability) která vyšla p = 0,43, což opět říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím, jak preferuje instruktážní video, se neprokázala. 41

42 Výsledky hypotézy H2 Na základě dílčích výsledků chí-kvadrát testů bylo prokázáno, že žáci preferují stejné výukové materiály jako lektoři a pedagogové respektive u všech hodnocených druhů výukových materiálů nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl (na hladině významnosti 95 %) mezi odpověďmi žáků a lektorů, pedagogů. Nulová hypotéza byla tedy potvrzena. Hypotéza H3 H30: Využívání různých vyučovacích metod ve výuce reflexních masáží nesouvisí s věkem pedagoga. H3A: Využívání různých vyučovacích metod ve výuce reflexních masáží souvisí s věkem pedagoga. Pro vyhodnocení byl využit program Statistica 12. Nejdřív je vždy sestavena kontingenční tabulka, která udává pozorované četnosti odpovědí respondentů = P, hodnoty v závorkách vyjadřují očekávanou četnost jejich odpovědí = O. Pozorovaná četnost odpovědí je dále znázorněna v grafech 1 6. V případě posuzování odpovědí dotazovaných pedagogů a lektorů nelze využít klasický chí-kvadrát test, protože existují varianty, v nichž nikdo neodpověděl a v tabulkách se objevují nuly. Pomocí programu Statistica 12 byla proto vypočítaná hodnota p - probability (1 p = skutečná pravděpodobnost, se kterou můžeme zamítnout nulovou hypotézu). Testování probíhalo na hladině významnosti alfa = 0,05 (5 %) a hodnoty p = probability byly porovnávány na této hladině významnosti. 42

43 Tabulka č. 15.: Kontingenční tabulka slovní výklad Věk Slovní Slovní Slovní Slovní Slovní Slovní výklad 1 výklad 2 výklad 3 výklad 4 výklad 5 výklad (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) (1) 0 (0) 1 (1) 1 (1) 1 (1) 1 (1) (1) 1 (1) 0 (1) 1 (1) 1 (1) 3 (3) (2) 1 (1) 4 (3) 0 (0) 2 (2) 0 (0) 8 60 a více 1 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) Slovní výklad Slovní výklad 1 Slovní výklad 2 Slovní výklad 3 Slovní výklad 4 Slovní výklad 5 Slovní výklad 6 60 a více let Graf č.1 Slovní výklad Při hodnocení metody slovního výkladu byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,41, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje metodu slovního výkladu, se neprokázala. 43

44 Tabulka č. 16.: Kontingenční tabulka nákres a slovní popis Věk Nákres a slovní popis 1 Nákres a slovní popis 2 Nákres a slovní popis 3 Nákres a slovní popis 4 Nákres a slovní popis 5 Nákres a slovní popis (1) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) (1) 0 (0) 2 (1) 2 (2) 0 (1) 0 (0) (1) 0 (0) 1 (1) 1 (1) 2 (2) 1 (1) (1) 1 (1) 1 (2) 2 (2) 3 (2) 0 (0) 8 60 a více 0 (0) 0 (0) 0 (0) 1 (1) 0 (0) 0 (0) Nákres a slovní popis Nákres a slovní popis 1 Nákres a slovní popis 2 Nákres a slovní popis 3 Nákres a slovní popis 4 Nákres a slovní popis 5 Nákres a slovní popis 6 60 a více let Graf č.2 Nákres a slovní popis Při hodnocení metody nákres a slovní popis byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,76, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct že, pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje metodu nákres a slovní popis, se neprokázala. 44

45 Tabulka č. 17.: Kontingenční tabulka názorná ukázka na modelu Věk Názorná ukázka na modelu 1 Názorná ukázka na modelu 2 Názorná ukázka na modelu 3 Názorná ukázka na modelu (1) 0 (0) 0 (0) 0 (0) (4) 1 (1) 0 (0) 0 (0) (5) 1 (1) 1 (1) 0 (0) (6) 0 (1) 0 (0) 1 (1) 8 60 a více 0 (1) 1 (0) 0 (0) 0 (0) 1 16 (16) 3 (3) 1 (1) 1 (1) 21 Názorná ukázka na modelu Názorná ukázka na modelu 1 Názorná ukázka na modelu 2 Názorná ukázka na modelu 3 Názorná ukázka na modelu 4 60 a více let Graf č.3 Názorná ukázka na modelu Při hodnocení metody názorná ukázka na modelu žádný z respondentů tuto metodu nedal na páté ani šesté místo, proto v tabulce ani v grafu není uveden sloupec pět a šest. V tomto případě vyšla p = 0, 47, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje metodu názorná ukázka na modelu, se neprokázala. 45

46 Tabulka č. 18.: Kontingenční tabulka fotodokumentace a slovní popis Věk Fotodokumentace a slovní popis 1 Fotodokumentace a slovní popis 2 Fotodokumentace a slovní popis 3 Fotodokumentace a slovní popis 4 Fotodokumentace a slovní popis 5 Fotodokumentace a slovní popis (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (1) (1) 1 (1) 2 (1) 1 (1) 0 (1) 0 (0) (1) 0 (0) 3 (2) 2 (3) 1 (0) 0 (0) (2) 1 (1) 1 (3) 3 (2) 0 (0) 1 (0) 8 60 a více 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 1 (1) 0 (0) Fotodokumentace a slovní popis Fotodokumentace a slovní popis 1 Fotodokumentace a slovní popis 2 Fotodokumentace a slovní popis 3 Fotodokumentace a slovní popis 4 Fotodokumentace a slovní popis 5 Fotodokumentace a slovní popis 6 60 a více let Graf č.4 Fotodokumentace a slovní popis Při hodnocení metody fotodokumentace a slovní popis byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,36, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje metodu fotodokumentace a slovní popis, se neprokázala. 46

47 Tabulka č. 19.: Kontingenční tabulka instruktážní video Věk Instruktážní video 1 Instruktážní video 2 Instruktážní video 3 Instruktážní video 4 Instruktážní video (0) 0 (1) 0 (0) 0 (0) 0 (0) (1) 3 (2) 0 (1) 0 (0) 0 (1) (2) 3 (2) 1(1) 1 (1) 0 (0) (2) 3 (3) 1 (1) 1 (1) 2 (1) 8 60 a více 0 (0) 0 (1) 0 (0) 0 (0) 0 (0) Instruktážní video Instruktážní video 1 Instruktážní video 2 Instruktážní video 3 Instruktážní video 4 Instruktážní video 5 60 a více let Graf č.5 Instruktážní video Při hodnocení metody instruktážní video žádný z respondentů tuto metodu nedal na šesté místo, proto v tabulce ani v grafu není uveden sloupec šest. V tomto případě byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,49, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje metodu instruktážní video, se neprokázala. 47

48 Tabulka č. 20.: Kontingenční tabulka prezentace PowerPoint Věk Prezentace PowerPoint 1 Prezentace PowerPoint 2 Prezentace PowerPoint 3 Prezentace PowerPoint 4 Prezentace PowerPoint 5 Prezentace PowerPoint (0) 0 (0) 0 (0) 1 (0) 0 (0) 0 (1) (0) 1 (1) 0 (1) 0 (0) 2 (1) 2 (2) (0) 2 (1) 2 (1) 1 (1) 1 (1) 0 (2) (1) 0 (1) 1 (1) 0 (1) 1 (2) 5 (2) 8 60 a více 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 0 (0) 1 (1) Prezentace Powerpoint Prezentace PowerPoint 1 Prezentace PowerPoint 2 Prezentace PowerPoint 3 Prezentace PowerPoint 3 Prezentace PowerPoint 4 Prezentace PowerPoint 5 60 a více let Graf č.6 Prezentace PowerPoint Při hodnocení metody prezentace PowerPoint byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,24, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje metodu prezentace PowerPoint, se neprokázala. 48

49 Výsledky hypotézy H3 Na základě dílčích výsledků bylo prokázáno, že využívání uvedených výukových metod není závislé na věku pedagoga. Hypotéza H4 H40: Využívání různých výukových materiálů ve výuce reflexních masáží nesouvisí s věkem pedagoga. H4A: Využívání různých výukových materiálů ve výuce reflexních masáží souvisí s věkem pedagoga Hypotéza H4 byla zpracována stejně jako předcházející hypotéza H3. Data získaná z dotazníků vztahující se k dané hypotéze jsou uvedena v kontingenčních tabulkách. Hodnoty bez závorek jsou pozorované četnosti odpovědí respondentů = P, hodnoty v závorkách vyjadřují očekávanou četnost odpovědí = O. Pozorovaná četnost odpovědí je dále znázorněna v grafech č

50 Tabulka č. 21.: Kontingenční tabulka skripta Věk Skripta 1 Skripta 2 Skripta (0) 0 (0) 0 (1) (2) 2 (2) 0 (1) (3) 1 (2) 3 (1) (3) 4 (3) 2 (2) 8 60 a více 1 (1)) 0 (0) 0 (0) Skripta Skripta 1 Skripta 2 Skripta 3 60 a více let 100,00% ,00% 50,00% 25,00% ,33% 16,67% 50,00% ,00% 40,00% ,00% Graf č.7 Skripta Při hodnocení výukového materiálu skripta žádný z respondentů tuto metodu nedal na poslední místo, proto v tabulce ani v grafu není uveden sloupec číslo čtyři. V tomto případě byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,44, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje při výuce skripta, se neprokázala. 50

51 Tabulka č. 22.: Kontingenční tabulka učebnice Věk Učebnice 1 Učebnice 2 Učebnice 3 Učebnice (0) 1 (1) 0 (0) 0 (0) (2) 1 (2) 3 (1) 0 (0) (2) 5 (3) 0 (1) 0 (0) (2) 1 (3) 1 (2) 2 (1) 8 60 a více 0 (0) 1 (0) 0 (0) 0 (1) Učebnice Učebnice 1 Učebnice 2 Učebnice 3 Učebnice 4 60 a více let 100,00% ,00% 12,50% 12,50% 25,00% ,67% 83,33% ,00% 20,00% 60,00% ,00% Graf č.8 Učebnice Při hodnocení výukového materiálu učebnice byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,12, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje učebnici při výuce, se neprokázala. 51

52 Tabulka č. 23.: Kontingenční tabulka elektronický text Věk Elektronický text 1 Elektronický text 2 Elektronický text 3 Elektronický text (0) 0 (0) 0 (0) 0 (1) (0) 3 (1) 1 (2) 1 (2) (0) 1 (2) 2 (2) 3 (2) (1) 2 (2) 3 (2) 3 (3) 8 60 a více 0 (0) 0 (1) 0 (0) 1 (0) Elektronický text Elektronický text 1 Elektronický text 2 Elektronický text 3 Elektronický text 4 60 a více let 100,00% ,00% 37,50% 37,50% ,67% 33,33% 50,00% ,00% 20,00% 20,00% ,00% Graf č.9 Elektronický text Při hodnocení výukového materiálu elektronický text byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,012, což je menší než 0,05 ale větší jak 0,01, to znamená, že na hladině významnosti 0,05 (5 %) hypotézu o nezávislosti znaků zamítáme. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct, že existuje pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje využívání elektronických textů při výuce. 52

53 Tabulka č. 23.: Kontingenční tabulka elektronický text Věk Elektronický text 1 Elektronický text 2 Elektronický text 3 Elektronický text (0) 0 (0) 0 (0) 0 (1) (0) 3 (1) 1 (2) 1 (2) (0) 1 (2) 2 (2) 3 (2) (1) 2 (2) 3 (2) 3 (3) 8 60 a více 0 (0) 0 (1) 0 (0) 1 (0) Instruktážní video Instruktážní video 1 Instruktážní video 2 Instruktážní video 3 Instruktážní video 4 60 a více let 100,00% ,50% 25,00% 25,00% 12,50% ,67% 16,67% 16,67% ,00% 20,00% ,00% Graf č.10 Instruktážní video Při hodnocení výukového materiálu instruktážní video byla vypočtena p hodnota (probability), která vyšla p = 0,24, což říká, že hypotézu o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. Na základě výše uvedených výsledků můžeme říct že, pozorovaná závislost mezi věkem respondenta a tím, jak preferuje využití instruktážního videa při výuce, se neprokázala. 53

54 Výsledky hypotézy H4 Na základě dílčích výsledků bylo prokázáno, že využívání uvedených výukových materiálů - instruktážní video, učebnice a skripta není závislé na věku pedagoga. Preference využívání elektronického testu souvisí s věkem pedagoga. Z toho vyplývá, že se zamítá hypotéza nulová a lze přijmout hypotézu alternativní. 2.4 Dostupnost učebních opor Třetím cílem diplomové práce bylo zjistit přehled a dostupnost učebních opor pro výuku segmentové techniky reflexních masáží v tištěné nebo elektronické verzi. Průzkumné dotazníkové šetření bylo k tomuto cíli zaměřeno otázkami č Podle které publikace jste se naučil/a provádět segmentovou reflexní masáž? ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. KOMANČEKOVÁ, D. a kol. Fyzikálna terapia Učební text školy Jiná (uveďte jaká) Graf č.11 Otázka 8 Z publikací, podle které se respondenti naučili provádět segmentovou reflexní masáž, uvádí 49 % jako zdroj učební text školy, 38 % dotázaných uvádí Žaloudka, 8 % Hupku a 2 % Plačkovou, druhou slovenskou publikaci neuvedl žádný respondent. Možnost jiná uvedly 4 %, z toho se objevila jedenkrát odpověď internet, třikrát odpověď nevím, další odpovědi byly - praktické předvedení a nácviky na praxích a učitelé odborného výcviku. 54

55 Uveďte, které z učebnic segmentové reflexní masáže znáte. ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. KOMANČEKOVÁ, D. a kol. Fyzikálna terapia Učební text školy Jiná (uveďte jaká) Graf č.12 Otázka 9 59 % respondentů zná pouze učební text školy, 55 % zná Žaloudka, 22 % Hupku, 14 % zná jednu ze dvou slovenských publikací. Jiná odpověděly 2 %. Odpovědi zněly: učitelé odborného výcviku, nevím, už se nepamatuji. 55

56 Pokud jste učitel nebo lektor, uveďte podle kterého učebního materiálu vyučujete. ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. KOMANČEKOVÁ, D. a kol. Fyzikálna terapia Učební text školy Jiný (uveďte jaký) Graf č.13 Otázka 10 Učitelé a lektoři pro výuku využívají převážně učební texty školy 39 %, o něco méně učebnici Žaloudka 32 %, ostatní publikace jsou využity minimálně, jeden uvedl, že k výuce využívá webová videa. 56

57 Uveďte, která z publikací Vám vyhovuje nejlépe ŽALOUDEK, Karel. Masáž: Příručka pro střední zdravotnické školy HUPKA, J., J. KOLESÁR a K. ŽALOUDEK. Fyzikálna terapia PLAČKOVÁ, Anna. Liečebná masáž. KOMANČEKOVÁ, D. a kol. Fyzikálna terapia Učební text školy Žádná Jiná (uveďte jaká) Graf č.14 Otázka 11 Pro výuku respondentů nejvíce vyhovuje učební text školy 45 %, a Žaloudek 32,5 %, Hupka 9 %, slovenská literatura 4 %, žádnou publikaci uvedlo 6,5 %, 3 % uvedlo jiná, a to: nevím, nepoužívám, paní učitelka, vycházím z více než dvacetileté praxe. 57

58 Myslíte si, že současná nabídka studijních materiálů týkajících se segmentové reflexní masáže je dostatečná? Ano Ne Nevím Graf č.15 Otázka 12 Na otázku, zda je současná nabídka studijních materiálů týkajících se segmentové reflexní masáže dostatečná, odpovědělo kladně 32 % respondentů, záporně 27 %. Odpověď nevím uvedlo 41 % respondentů. Shrnutí Z výsledků průzkumného dotazníkového šetření o dostupnosti učebních materiálů pro výuku segmentové reflexní masáže vyplývá, že ve většině případů jsou využívány při výuce učební texty školy, které asi nejvíce preferují žáci, jelikož jiný text pro ně podle jejich názoru je nepotřebný a je pro ně vlastně pohodlné využít pouze učební materiál, který jim poskytne škola. Proto také zřejmě nejvíc dotázaných odpovědělo, že neví, zda je současná nabídka dostupných studijních materiálů pro tuto masáž dostatečná. Učitelé při zpracování svých školních učebních textů nejvíce vycházejí z učebnice Žaloudka, jelikož se jedná o jeden ze dvou dostupných pramenů psaných v českém jazyce. 58

59 2.5 Ostatní výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 14. Jakou formu obrazové přílohy učebnice preferujete? Uveďte pořadí podle preference: 1 je nejvíce preferovaná, 4 nejméně preferovaná. Z obrazových příloh jednoznačně nejvíc respondentů umístilo na první místo barevnou fotografii s nákresem a to 64 %, na druhém místě se umístila černobílá fotografie s nákresem, třetí místo získal nákres. Otázka č. 15. Pokud učební text obsahuje obrázky jednotlivých hmatů, kam byste je umístil/a? Na otázku, kam byste umístil obrázky jednotlivých hmatů v textu, odpovědělo 82 % tázaných, že by zvolilo umístění jednotlivých obrázků za popisem každého hmatu. Otázka č. 16. Při praktické výuce reflexních masáží podle instruktážního filmu nejvíc sledujete: Sleduji video jako celek, nevšímám si detailů Provedení jednotlivých hmatů Demonstraci na modelu Vzhled modelu Vzhled maséra Prostředí masáže Jiné (uveďte) Při praktické výuce reflexních masáží podle instruktážního filmu nejvíc sledujete provedení jednotlivých hmatů odpovědělo ano 80% dotázaných, 23 % sleduje demonstraci na modelu, 15,5 % sleduje video jako celek. Vzhled modelu, vzhled maséra a prostředí masáže je sledováno minimálně. V ostatních odpovědích zaznělo, že pro některé respondenty je dále důležitý slovní doprovod, jeden odpověděl, že žádný film nezná a jedna odpověď zněla: neučím podle instruktážních filmů. Otázka č. 17. Při instruktáži reflexních masáží na modelu nejvíc sledujete: Technologický postup Provedení jednotlivých hmatů Ruce maséra Komunikaci mezi masérem a klientem Jiné (uveďte) 59

60 Na otázku č. 17 odpovědělo 86 % dotázaných, že nejvíc sleduje provedení jednotlivých hmatů, 39 % ruce maséra, 29 % technologický postup, 21 % komunikaci mezi masérem a klientem. V možnosti jiné respondenti uvedli, že si všímají všeho a objevilo se znovu mluvené slovo. Otázka č. 18. Co by podle Vás přispělo ke zkvalitnění výuky? Zvýšení odbornosti výukových materiálů, víc instruktážních filmů Zvyšování odborné kvalifikace učitele Navýšení počtu hodin praktické výuky Zlepšení vybavení učeben praktického odborného výcviku Při odpovědi na tuto otázku by 58 % uvítalo zvýšení odbornosti výukových materiálů a víc instruktážních filmů, 39 % navýšení hodin praktické výuky, 35 % zlepšení vybavení učeben praktického výcviku a 16 % zvyšování odborné kvalifikace učitele. Otázka č. 19. Z jakého hlediska je podle Vás profese maséra náročná? Fyzicky Psychicky Fyzicky i psychicky Časově Jinak (uveďte jak) Z výsledků je patrné, že je povolání masér nejvíc náročné fyzicky i psychicky 63 %, pro 28 % z dotazovaných je náročné především fyzicky, pro 5 % časově a pro 4 % psychicky. 60

61 2.6 Shrnutí výzkumu V dotazníkovém šetření odpovídalo 169 respondentů z řad pedagogů, lektorů, fyzioterapeutů, masérů, žáků a studentů. Pro zpracování hypotéz byli dále rozčleněni na žáky a pedagogy, lektory. Žáků odpovídalo 89, pedagogů a lektorů 21. Na základě výzkumných otázek byly stanoveny hypotézy a sestaveny kontingenční tabulky pro výpočty. Výsledky chí-kvadrát testu poskytly odpovědi na položené výzkumné otázky. Na otázku, zda učitelé preferují stejné výukové materiály a vyučovací metody jako žáci, lze odpovědět kladně, jelikož pozorovaná závislost mezi typem respondenta a tím jak preferuje výukové materiály a metody, se neprokázala. Na otázku, zda souvisí věk pedagoga s využíváním výukových materiálů a vyučovacích metod ve výuce reflexních masáží lze odpovědět, že využívání elektronického textu pro výuku je závislé na věku pedagoga, využívání ostatních typů výukových materiálů a vyučovacích metod nesouvisí s věkem pedagoga. Na otázku, jaká vyučovací metoda a učební pomůcka je podle žáků pro ně nejvhodnější, lze odpovědět, že není žádný rozdíl v upřednostňování výukových metod a učebních materiálů mezi žáky a pedagogy. Dalším neočekávaným výsledkem vzhledem k výše uvedenému je, že většina žáků využívá k výuce tohoto druhu masáže vlastní učební text školy stejně jako jejich učitelé. Většina pedagogů se naučila provádět tuto masáž podle názorné ukázky na modelu a podle učebnice Žaloudka naposledy vydané roku 1980 jako součást učebnice fyzikální terapie. Jelikož chybí kvalitní současný studijní materiál psaný v českém jazyce a dalším a hlavním cílem diplomové práce je vytvořit přehledný a názorný edukační materiál pro teoretickou i praktickou výuku reflexních masáží, vznikla učební opora, která je uvedena v následující kapitole. Vodítkem a základem pro ni byly výsledky dotazníkového šetření. Materiál by měl sloužit žákům, učitelům a lektorům pro výuku tohoto druhu masáže. 61

62 3. Vytvořený studijní materiál = učební opora Reflexní segmentová masáž Tento studijní materiál vznikl na základě výsledků dotazníkového a výzkumného šetření. Není-li uvedeno jinak, je tato kapitola zpracována podle Hupka, (1980). Pod pojmem reflexní masáž se rozumí léčebný zásah vedený především cestou nervových spojů v oblasti zvolených reflexních oblouků. Ve své podstatě je odvozena od techniky klasické masáže. (Capko, 1998, s. 311) 3.1 Historie reflexní masáže Na konci 19. století probíhal bouřlivý vývoj medicíny a příbuzných vědních oborů, hlavně neurofyziologie. Na základě nových pozorování publikoval Henry Head v roce 1898 svá zjištění o okrscích kůže se zvýšenou citlivostí až bolestivostí. Tato místa pojmenoval maximální body. Na základě těchto pozorování vzniklo grafické vyznačení vztahů mezi vnitřními orgány a kůží. Henry Head pracoval na problematice projekce onemocnění vnitřních orgánů na kůži po dobu dvanácti let, než svá zjištění publikoval. Zmapoval segmentové kožní inervace. Projekce vnitřních orgánů na kůži nyní známe pod pojmem Headovy zóny. Lékař Sir Henry Head se narodil a zemřel Vystudoval Trinity College v Cambridge v Anglii. Dále vystudoval Halle University v Německu. V roce 1899 se stal členem Královské vědecké společnosti. V roce 1927 byl povýšen do šlechtického stavu za své významné objevy v oboru neurofyziologie a neurologie. Henry Head, který celoživotně studoval neurologické syndromy, sám onemocněl Parkinsonovou chorobou. V roce 1909 mnich Cornelius popsal tzv. nervové body, které se pokoušel třením a chvěním ovlivňovat. Také on postupoval podle zjištění Henryho Heada. V roce 1911 vydal Barczewski příručku o reflexní masáži. V roce 1917 se podobnou metodikou zabýval holandský lékař van Veen. Na začátku 20. století vznikl nový druh masáže, který byl pojmenován - reflexní masáž. (Havlíková, 2013) 62

63 Definice: Reflexní masáž je manuální léčebný zásah na povrchu těla, aplikovaný v místech druhotných, onemocněním reflexně vyvolaných změn. (Žaloudek, 1975, s. 75) Místem zásahu není tedy primární nemocná tkáň nebo ústrojí. (Capko, 1998, s. 313) V roce 1917 se podobnou problematikou začal zabývat MacKenzie, který vyhledával bolestivé body ve svalstvu. Postupně se se svými poznatky přidávali další lékaři a maséři jako Lange, Schade, Kohlraush a Dickeová s Laubovou, které masírovaly i vazivo. Nejpropracovanější techniku reflexní masáže postupně rozpracovali dva němečtí terapeuté Gläser a Dalicho. Na své technice pracovali od roku 1936 až do roku V roce 1952 vydali knihu Segmentová masáž (Segmentmassage), podle které se postupuje do dnešních dob. Jejich technika je tak propracovaná, že lze z povrchu těla zasáhnout všechny dosažitelné tkáně: kůži, podkoží, fascii, sval, periost. Takto je možné ovlivňovat reflexní změny uložené v různých vrstvách současně. Způsob, postup a pořadí hmatů segmentové masáže podle Gläsera a Dalicha je pevně dané a neměnné. Je to přesně určený systém, který nelze libovolně měnit. (Hupka, 1980) Zásluhu za rozvoj reflexní masáže v naší republice a její zavedení do práce masérů a fyzioterapeutů, včetně odborné záruky měl MUDr. Karel Žaloudek, který z německé verze tuto metodiku přeložil, upravil a vydal jako příručku pro střední zdravotnické školy, podle které se vyučuje dodnes. V rámci reflexní masáže se uplatňují tři základní techniky: 1. vazivová technika 2. segmentová technika 3. periostová technika. (Komančeková, 2006, s. 147) Kontrolní otázky: 1. Kdo byl Henry Head? 2. Definujte reflexní masáž. 3. Kdo v České republice zavedl do praxe techniku reflexních masáží? 63

64 3.2 Anatomicko-fyziologický základ reflexní masáže Základy anatomie nervové soustavy Centrální nervový systém tvoří mozek, mícha. Periferní nervová soustava se dělí podle zakončení, průběhu a původu na dvě skupiny: cerebrospinální vegetativní. Cerebrospinální nervovou soustavu tvoří dvanáct párů hlavových nervů a třicet jedna párů míšních nervů. Míšní nervy jsou: senzitivní cítivé motorické hybné. Vegetativní nervová soustava zásobuje hladké svalstvo vnitřních orgánů, žlázy, cévy a srdeční svalovinu. Dělí se na dvě části: sympatická nervová vlákna parasympatická nervová vlákna. Všechny části nervové soustavy jsou neustále ve vzájemných funkčních a morfologických vztazích. Nervová činnost je ovlivňována řadou chemických látek. Tyto látky se nazývají mediátory. Mezi mediátory patří histamin, acetylcholin, dopamin, adrenalin, noradrenalin a řada dalších. V normálních podmínkách je práce vegetativního nervového systému v rovnováze. Porušením této ustálené rovnováhy dochází k různým formám dystonie (nerovnováhy). Řídicím orgánem je však vždy centrální nervový systém. 3.3 Oblasti nervového zásobeni Nervové zásobení tkání těla začíná v určitém úseku míšního segmentu. Na lidském těle lze vymezit oblasti se stejnou kořenovou inervací. Kořenové okrsky se 64

65 nazývají areae radiculares. Tyto okrsky jsou různě široké pásy, mají většinou horizontální průběh, nestejnoměrným růstem jednotlivých částí těla se sešikmují sestupně a na končetinách probíhají podél podélné osy. Nervové okrsky areae nervinae Kořenové okrsky areae radiculares na kůži se nazývají dermatomy ve svalech myotomy na vnitřních orgánech enterotomy Jelikož se během vývoje mění uložení vnitřních orgánů, jsou kořenové oblasti často vzdálené od reflexního projevu na povrchu těla. (Plačková, 2009, s. 130) Na základě těchto anatomických, morfologických, fyziologických a patofyziologických poznatků je možné odvodit, že drážděním v jednom místě organizmu nastává reakce v jiném místě organizmu. Reflex viscerokutánní - podráždění vnitřního orgánu se manifestuje na kůži Reflex visceromotorický - podráždění vnitřního orgánu se manifestuje ve svalu Reflex kutiviscerální - podráždění kůže vyvolá odezvu ve vnitřním orgánu Reflex visceroviscerální - podrážděním vnitřního orgánu může vzniknou podráždění jiného vnitřního orgánu Všechny tyto reflexy zajišťují dráhy jednotlivých reflexních oblouků. V reflexní masáži se terapeuticky využívá především kutiviscerální reflexní oblouk. Kožní projekce kořenového zásobení je graficky znázorněna ve následujícím schématu 65

66 Obr. 11 Schéma kožních dermatomů (Netter, 2012) Reflexní projekce vnitřních orgánů Podle výstupu míšních nervů rozlišujeme: 8 krčních segmentů 12 hrudních segmentů 5 bederních segmentů 5 křížových segmentů C1-C8 Th1-Th12 L1-L5 S1-S5 Nervová zásobení jednotlivých vnitřních orgánů podle míšních segmentů: Srdce, aorta Th1-Th8 vlevo Plíce, průdušky Th3-Th9 oboustranně Jícen Th3-Th5 oboustranně Žaludek Th5-Th9 vlevo 66

67 Dvanácterník, játra, žlučník Th6-Th10 vpravo Slepé střevo, vzestupný tračník Th10-L1 vpravo Příčný a sestupný tračník Th11-Th12 vlevo Ledviny, močovody, močový měchýř Th10-S3 oboustranně Pohlavní ústrojí Th11-S3 oboustranně Hranice segmentů nejsou přesně dané a mohou se překrývat. Kontrolní otázky: 1. Co tvoří centrální nervový systém? 2. Jaké dvě hlavní funkce mají míšní nervy? 3. Kolik je párů míšních nervů? 4. Charakterizujte reflex visceromotorický. 5. Jak se nazývají okrsky se stejnou kořenovou inervací? 3.4 Účinky reflexní masáže Technika reflexní masáže je sestavena a prováděna tak, aby pokud možno současně odstraňovala všechny reflexně vzniklé změny ve tkáních, na které je možno působit z povrchu těla, tedy přes kůži. Cílovým místem masáže není tedy nemocný kloub, sval nebo orgán, ale reflexní změna vzniklá na podkladě tohoto onemocnění. Ruka vytvoří kožní řasu, která podráždí senzitivní větévky zádových míšních nervů. Tím vzniknou impulzy, které jdou reflexním obloukem do míchy a pak do mozku. Můžou být ovšem také přepojeny na motorické nervy vegetativního nervstva, které podráždí žlázy a svalovinu vnitřních orgánů. (Eliška, 2009, s. 178) Účinek reflexní cestou kutiviscerální nebo vicserokutánní reflex Účinek humorální vyplavování chemických látek histamin, acetylcholin Účinek humorální a hormonální vyplavování hormonů adrenalin, noradrenalin Účinek mechanický tlak, tření, chvění 67

68 Při reflexní masáži může dojít k přeladění vegetativního nervstva na stranu sympatiku, a tím dochází ke vzniku celkových vegetativních projevů. Na tyto nečekané pocity je nutné vždy klienty upozornit. Vegetativní projevy Nadměrné pocení Nausea (pocit na zvracení) Zvracení Zrychlená peristaltika Bolesti hlavy Závratě Pocit nepřiměřené únavy Tyto vegetativní projevy nesmí přetrvávat déle než 1 2 hodiny po masáži Kožní reakce - dermografismus je nejčastěji se vyskytující projev, který je patrný pouhým pohledem na kůži. Bývá výraznější v místě nějaké reflexní změny. Dermografismus rubra živě červené zbarvení kůže Dermografismus alba bílé nebo lividní zbarvení kůže Dermografismus elevata bílý vystouplý pruh kolem něho červené zbarvení, v tomto případě je potřeba dávkovat reflexní masáž mírněji (Hupka, 1980) Pocity klienta Pocit říznutí vzniká při posunu prstu v místě se zvýšeným napětím. Pokud se tento pocit nedá přesně určit jedná se o změnu povrchovou, pokud se bude jednat o změnu v hlubších tkáních klient udává pocit silného říznutí, škrábnutí v daném místě. Tyto pocity jsou žádoucí a potvrzují účinek léčebného zásahu. Pocit tupého, neurčitě lokalizovaného tlaku je chybný. (Komančeková, 2006) Přesuny reflexů negativní odpověď organizmu při nesprávném dávkování reflexní masáže. Mohou se objevit v průběhu masáže nebo těsně po ní. Na jejich odstranění se používají hmaty z masáže klasické, především tření a vytírání. 68

69 3.4.1 Indikace reflexní masáže Technika reflexní masáže se praktikuje v určité formě již přes sto let a za posledních padesát let neprošla žádnou změnou. Zaměřuje se na změny povrchových tkání těla. Tyto změny vznikají a přetrvávají při dráždění, které vzniká ve vzdálených tkáních nebo orgánech cestou společné segmentové inervace. V současnosti jsou dostupné mnohem efektivnější způsoby léčby řady onemocnění než jsou reflexní masáže, přesto stále existuje celá řada indikací, zejména onemocnění pohybového aparátu, a to hlavně degenerativními onemocněními páteře a pohybového aparátu. Podle Capka (1998) patří k hlavním indikacím: Funkční a chronická onemocnění vnitřních orgánů, při kterých se nachází typické reflexní změny v daných oblastech onemocnění srdce, respirační choroby, nemoci žaludku a střev, onemocnění jater, žlučníku a žlučových cest, onemocnění vylučovacího systému, gynekologická onemocnění, neurologická onemocnění Cévní choroby Bolestivá onemocnění pohybového aparátu různé etiologie Migréna a tenzní bolest hlavy Chronická revmatická onemocnění (m. Bechtěrev) Rekonvalescence po těžkých chorobách Poúrazové a pooperační stavy Vegetativní a endokrinní dysregulace Kontraindikace reflexní masáže Akutní horečnatá onemocnění Infekční onemocnění Nádorová onemocnění Choroby a poranění kůže Stavy, které vyžadují absolutní klid na lůžku Akutní onemocnění pohybového aparátu Dekompenzovaná srdečněcévní onemocnění Krvácivé choroby 69

70 Klienti pod vlivem návykových látek Těhotenství, menstruace (neprovádí se pánevní sestava) Resekce žeber, pneumotorax, pokročilé stádium morbus Bechtěrev, těžké kardiovaskulární onemocnění (u těchto stavů se neprovádí uvolňování hrudníku) (Komančeková, 2006, s. 160) Některé uvedené kontraindikace jsou pouze relativní, a je vždy na zvážení, zda je vhodné reflexní masáž u konkrétního klienta provádět. Kontrolní otázky 1. Co je to dermografismus rubra? 2. Vyjmenuj čtyři indikace vhodné pro aplikaci reflexní masáž. 3. Vyjmenuj čtyři kontraindikace pro aplikaci reflexní masáže. 4. Vyjmenuj alespoň čtyři vegetativní projevy. 3.5 Zásady při provádění segmentové reflexní masáže Reflexní masáž může provádět fyzioterapeut nebo masér s patřičným vzděláním. Reflexní masáž je léčebný výkon. Tento typ masáže se praktikuje na odděleních fyzioterapie ambulantních i lůžkových, téměř ve všech lázeňských zařízeních, v domovech pro seniory, v ústavech sociální péče. Reflexní masáž nepatří do fitness a wellness zařízení. Přestože reflexní masáž by měl ordinovat pouze lékař, intenzitu a počet opakování jednotlivých hmatů určuje masér. Zdárný výsledek masáže je tedy opravdu v rukou maséra. Masér by měl dodržovat pořadí jednotlivých hmatů, pouze tam, kde je to výslovně uvedeno, může některý hmat nahradit jiným. Masážní místnost Vzdušná, dobře větratelná, případně klimatizovaná místnost Ideální teplota je stupňů Celsia Osvětlení nejlépe denní, při umělém osvětlení využít světlo, které nezkresluje barvy Omyvatelná, neklouzavá podlaha Polohovací masérské lehátko 70

71 Dvě otáčivé stoličky, klekačka Polohovací pomůcky Dostatek čistého prádla Umyvadlo s teplou vodou, sprcha, toaleta Místo na odložení oděvu, zástěna 3.6 Provedení masáže (metodika segmentové reflexní masáže) Metodické pokyny pro praktickou výuku segmentové reflexní masáže 1. Vhodně vybavená odborná učebna, polohovací masérská lehátka, vhodné masérské stoličky, dostatek čistého prádlo, flexibilní model páteře, model lidské kostry, anatomický obraz svalové soustavy člověka, dataprojektor, počítač. 2. Žáci se učí navzájem vyšetřit aspekcí i palpací a rozpoznat fyziologické a patologické projevy organizmu a slovně je vyjádřit. 3. Během nácviku všech hmatů se žáci učí správné provedení jednotlivých hmatů a vhodný postoj maséra při provádění jednotlivých hmatů. 4. Žáci si vše zkoušejí mezi sebou, pracují ve dvojicích. Jeden žák je v roli klienta a druhý v roli maséra. 5. Je nutné dbát na správné provedení jednotlivých hmatů a učit žáky slovně vyjádřit vjemy svých rukou za použití odborné terminologie. 6. Žáci si opakují hmaty tak dlouho, dokud neovládají techniku dokonalého provedení jednotlivých hmatů a dokud si nepamatují řazení jednotlivých hmatů do sestav. 7. Každý žák musí předvést dovednosti, které získal během praktického cvičení při nácviku hmatů. 8. Praktickou ukázku musí žák doprovázet slovním projevem za použití vhodné odborné terminologie. Ruka maséra se snaží ovlivnit nervová zakončení a průběh nervů v kůži, v podkoží, ve svalech a v periostu. Masáží těchto struktur dochází sekundárně k ovlivnění stavu vnitřních orgánů, které jsou postiženy chronickou chorobou. (Eliška, 2009, s. 179) Masér zvolí pro masírovaného vhodnou polohu podle typu sestavy Vysvětlí masírovanému postup a upozorní ho na možné nepříjemné pocity 71

72 Během masáže s masírovaným komunikuje Hmaty se provádí pomalu, bez masážního prostředku, tím dochází k dokonalejšímu kontaktu prstů a k lepšímu podráždění nervových receptorů Každý hmat opakuje jednou až třikrát, podle své úvahy, avšak vždy vzhledem k aktuálnímu stavu klienta Intenzitu masáže lze zvýšit opakováním hmatů nebo intenzivnějším tlakem při provádění jednotlivých hmatů Pokud se vyskytnou příliš bouřlivé vegetativní projevy, masáž ukončí Po ukončení masáže nemocný odpočívá stejně dlouhou dobu, jakou trvala masáž Masáže se ordinují většinou v šesti jednotlivých sezeních Masáž se opakuje obden vzhledem k přetrvávajícím reflexním změnám v organizmu po dobu 48 hodin Pokud se klientův stav nezlepší ani po třetí aplikaci, je nutno terapii změnit Celá série masáží se může opakovat po třech měsících Pokud masírovaný leží, stojí masér po jeho levé straně Na některé hmaty musí masér přecházet na druhou stranu Pokud masírovaný sedí, masér podle typu hmatu buď sedí nebo za masírovaným stojí Volnou rukou masér fixuje masírovaného, nebo používá volnou ruku k fixaci či většímu tlaku masírující ruky Před každou manuální technikou je potřeba pacienta nebo klienta vyšetřit Upozornění! Reflexní masáž se zásadně provádí bez použití jakéhokoli masážního prostředku. Pokožka klienta musí být úplně suchá, bez potu. Při rychlejším skluzu ruky po kůži s použitím masážního prostředku by mohly masérovi uniknout některé reflexní změny. Kontrolní otázky: 1. Jakým způsobem lze zvýšit intenzitu reflexní masáže? 2. Jak často se provádí reflexní masáž? 3. Jaký masážní prostředek se u reflexní masáže používá? 72

73 3.6.1 Postup vyšetření před masáží Před každou manuální technikou je nutné klienta vyšetřit. Vyšetření Aspekcí (pohledem) Palpací (pohmatem) Vyšetření aspekcí Zhodnocení aktuálního stavu kůže a viditelných změn pohledem. Znaménka, jizvy, onemocnění kůže Barva kůže Napětí kůže Otoky a lesk kůže Anatomické nerovnosti (zakřivení páteře, symetričnost paravertebrálního svalstva) (Komančeková, 2006) Vyšetření palpací Před provedením reflexní masáže se vyšetřuje aktuální stav pomocí vyšetřovacích hmatů. Vyšetřovací hmaty se provádějí tak, aby se postupně vyšetřila kůže, podkoží, fascie a sval. Intenzita hmatu se řídí aktuálním stavem klienta. Vyšetřovací hmaty není nutné provádět všechny. Podle výsledku vyšetření se stanoví míra intenzity masáže a cílová oblast, ve které je nejvíce reflexních změn. Pomocí palpace se vyšetřuje: Teplota a vlhkost kůže Odpor kůže a její elastičnost Prohlubně a otoky pod kůží Elastičnost vaziva a jeho schopnost posunlivosti Myogelozy, zvýšené napětí svalů Míra a počet reflexních změn a jejich hloubka uložení Bolestivost reflexních změn Během vyšetření i během vlastní masáže může dojít k bolestivým vjemům Vyvolaná bolest je krátká, ostrá typu píchnutí, škrábnutí, říznutí Tato bolest nepřetrvává a přestává v okamžiku, kdy masér opustí oblast s reflexní změnou. Bolest má velmi důležitý informační charakter 73

74 3.6.2 Vyšetřovací hmaty Jejich cílem je vyhledat a určit přesné místo reflexní změny na kůži, v podkoží, v periostu a na svalech. Hlazení konečky prstů Vyšetření kůže a podkoží. Provádí se lehké hlazení konečky prstů, které jsou mírně ohnuté vahou položených rukou směrem od hlavy po hýždě v několika řadách. V místě reflexní změny bývá zvýšená potivost kůže a prsty zde lehce drhnou, dále můžeme vnímat změnu teploty kůže. Obr. 12 Hlazení konečky prstů (zdroj fotografie: vlastní) 74

75 Posun kůže s mírnou rotací prstů Druhý a třetí nebo třetí a čtvrtý prst položený v dolní části bederní páteře v oblasti paravertebrálních svalů se mírně zaboří a vytvoří se kožní řasa. Provádí se pomalý tangenciální tah, prst je v lehké ulnární dukci. Postupuje se podél páteře směrem kraniálním. Řasa se posunuje nepřerušovaným tahem, před ukončením hmatu se zlehka uvolní. Před prstem dochází k posunu elastické kožní řasy a masér vnímá lehké klouzání řasy vpřed. V místě reflexní změny ke vzniku zřetelného odporu, který brzdí posun a řasa se rozpadá do mnoha plochých vrásek. Klient současně může udávat dojem škrábnutí, říznutí, pálení, který lokalizovaný více do hloubky. U některých klientů v poloze vleže na břiše je patrná reflexní změna v oblasti beder, nepodaří se zde vytvořit kožní řasa a od počátku je zde zvrásnění, které se projevuje při zvýšené bederní lordóze. Obr. 13 Posun kůže s mírnou rotací prstů (zdroj fotografie: vlastní) 75

76 Posun kůže pomocí palce Plynulý, nepřerušovaný pohyb palce směrem kraniálním v oblasti paravertebrálních svalů s vytvořenou kožní řasou. Obr. 14 Posun kůže pomocí palce (zdroj fotografie: vlastní) Odtažení kůže a podkoží Provádí se palci a ukazováky obou rukou a to tak, že se mezi prsty uchopí silná kožní řasa a odtáhne se směrem vzhůru od podkoží. V místě reflexní změny se prohmátnutí nedaří a nelze ani odtáhnout kůži. Vyšetření se provádí směrem kraniálním od bederní oblasti směrem vzhůru. Obr. 15 Odtažení kůže a podkoží (zdroj fotografie: vlastní) Küblerova řasa Na jedné straně zad v oblasti paravertebrálního svalstva přiložíme oba palce bříšky k sobě, tlakem na kůži a podkoží se vytvoří kožní řasa, která se posunuje směrem 76

77 kraniálním, přičemž bříška ostatních prstů nahrnují řasu na palce. Hmat se provádí se směrem kaudokraniálním po obou stranách páteře, a pak od páteře do stran a zpět k páteři. Hmat lze provést i přerušovaně, kdy se vytvoří kožní řasa, lehce se povytáhne, pak pustí a posune se o segment dál. Obr. 16 Küblerova řasa (zdroj fotografie: vlastní) Zanoření druhého, třetího a čtvrtého prstu Druhý, třetí a čtvrtý prst jedné ruky se zanoří směrem kraniálním tak, aby se před prsty vytvořila kožní řasa, poté se prsty oddálí a zanoří o segment výš. Sleduje se posunlivost kůže proti podkoží a reflexní změny ve svalech. Provádí se na paravertebrálním svalstvu směrem kaudokraniálním. Kontrolní otázky: 1. Jaké změny lze vyšetřit aspekcí? 2. Vyjmenuj vyšetřovací hmaty. 3.7 Segmentová technika reflexní masáže Léčebné optimum této techniky, jejíž autoři jsou Gläser a Dalicho, tkví především v citlivém a dávkovaném propracování změn ve všech vrstvách povrchových tkání. (Capko, 1998, s. 321) To znamená, že se ošetřují reflexní změny v kůži, podkoží, na svalové fascii, ve svalech i na periostu. 77

78 Autoři segmentové techniky reflexní masáže doporučují dodržovat sled a směr masážních hmatů, které tvoří přesně vymezený systém. (Komančeková, 2006, s. 193) Základní principy aplikace segmentové techniky Masáž začíná podél páteře, to znamená v kořenové oblasti segmentů, pak teprve se přechází na masáž periferie Nejdřív se uvolňují změny povrchní, pak změny uložené hlouběji Maximální oblasti a body se propracovávají hned jak přijdou při masáži v segmentu na řadu. Zároveň se musí sledovat subjektivním reakce masírovaného, podle toho se nastavuje intenzita hmatu nebo druh hmatu. Přesná pravidla platí i pro směr masáže. Masáž podél páteře začíná vždy v oblasti lumbosakrální a pokračuje směrem kraniálním V periferii segmentů na trupu masáž začíná na vpředu a jednotlivé hmaty směřují k páteři Na končetinách směřují masážní hmaty k srdci, začíná se v proximální části, pak se masíruje distálně (Komančeková, 2006, s ) Sestavy reflexní masáže Aby bylo dosaženo optimálního účinku reflexní masáže, sestavili Gläser a Dalicho jednotlivé hmaty do základních sestav. V těchto sestavách je přesně určené pořadí jednotlivých hmatů. Hmaty jsou sestaveny v takovém pořadí, aby se postupně, plynule přecházelo k ošetření perifernějších oblastí organizmu. Jednotlivé sestavy jsou základním pokynem k provádění masáže, a to co se týká sledu a směru jednotlivých hmatů. Podle aktuálního nálezu reflexních změn u konkrétního klienta se při provedení toleruje změna počtu opakování, vynechání některého hmatu nebo jeho nahrazení hmatem jiným. (Žaloudek, 1975) Sestava zádová Provádí se na ležícím klientovi, masér stojí zboku masážního lehátka Délka masáže: minut Pořadí hmatů: 1. Přísuvná spirála 2. Mezitrnový hmat 78

79 3. Pilový hmat 4. Posuvné chvění 5. Přerušovaný tah vidličkou 6. Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového 7. Masáž infraspinatu a supraspinatu 8. Plošná vibrace zad Sestava hrudní Provádí se na sedícím klientovi, masér sedí za klientem. Délka masáže: 20 minut Pořadí hmatů: 1. Přísuvná spirála 2. Masáž sterna a klíčku 3. Masáž mezižebří 4. Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového 5. Masáž infraspinatu a supraspinatu 6. Hmat trapézový 7. Uvolnění hrudníku nebo plošná vibrace zad Sestava pro šíji a hlavu Provádí se na sedícím klientovi, masér nejdřív sedí za klientem, potom stojí. Důležitá je správná fixace hlavy u hmatů které se provádějí na obličeji klienta. Krční páteř se nesmí dostávat do záklonu. Délka trvání masáže: 20 minut Pořadí hmatů: 1. Přísuvná spirála 2. Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového 3. Masáž infraspinatu a supraspinatu 4. Hmat trapézový 5. Masáž šíjového svalstva 6. Masáž linea nuchae a linea nuchae terminalis 7. Masáž čela s výtěrem přes oči 8. Masáž klenby lební 79

80 9. Výtěr od nadočnic po ramena Do této sestavy je možné zařadit hmat pro ošetření svalu subscapularis. Většinou se zařazuje před trapézový hmat. Sestava pánevní První část se provádí se na ležícím klientovi (1-6 hmat), druhá část na sedícím klientovi (7-11 hmat). Délka masáže: minut Pořadí hmatů: Vleže na břiše 1. Masáž kosti křížové 2. Přísuvná spirála 3. Hmat mezitrnový 4. Hmat pilový 5. Posuvné chvění 6. Protřesení pánve Vsedě 1. Masáž gluteů 2. Masáž hřebene lopaty kosti kyčelní 3. Masáž iliacu 4. Masáž kosti stydké a slabin 5. Protřesení pánve Doplňkové sestavy segmentové techniky Masáž horní končetiny Masáž dolní končetiny Masáž břicha Tyto sestavy uvádí literatura,v praxi se však téměř nevyužívají Kontrolní otázky: 1. Kolik je sestav reflexních masáží? 2. Vyjmenuj první, druhý a třetí hmat sestavy pro šíji a hlavu. 3. Vyjmenuj druhý a třetí hmat zádové sestavy. 80

81 4. Uveď závěrečný hmat sestavy hrudní. 5. Jakým hmatem začíná pánevní sestava? 3.8 Masážní hmaty Základem techniky většiny hmatů jsou spirálky, to znamená bodové zakroužení bříšky prstů nebo palcem, po kterém následuje posun nebo tah prstů a palce v rozsahu 1 2 cm a potom opětovné zakroužení a posun. Hmat se opakuje v rozsahu celé masírované části těla. Vzdálenost posunu na páteři udávají jednotlivé míšní segmenty tzn. velikost obratlů. (Komančeková, 2006) Bříška prstů a palce pronikají do hloubky tkání postupně za přiměřeného tlaku. Důležité je vytvářet pomocí prstů řasu z kůže a ze svalů, řasa se po dobu masáže nesmí pustit. Masážní hmaty se zpravidla provádí jednou rukou, druhá ruka pomáhá zvyšovat tlak ve směru posunu nebo tahu hmatu. Při některých hmatech volná ruka fixuje určitou část těla. Masér by měl umět provádět jednotlivé hmaty oběma rukama. (Plačková, 2009, s. 140) Přísuvná spirála Provádí se na ležícím klientovi v oblasti paravertebrálních svalů v takové vzdálenosti, aby prsty narážely na příčné výběžky obratlů. Hmat začíná v oblasti bederní páteře, jde směrem kraniálním a končí v C-Th (cervikotorakálním) přechodu páteře. Ruka se přiloží na křížovou oblast tak, že páteř zůstává mezi palcem a ostatními prsty. Hmat se provádí na jedné straně páteře druhým, třetím, čtvrtým a pátým prstem, na druhé straně páteře se provádí palcem. Prsty malým obloukem z boční strany nahrnou řasu a přitlačí paravertebrální svaly k páteři, před nimi se vytvoří kožní řasa, provedou se tři kroužky a aniž by se řasa pustila, posunou se o segment výš. Palec a tenar ruky leží na opačné straně páteře a tvoří oporu masírujícím prstům. Prsty leží pevně na kůži a na laterální okraji paravertebrálního svalu a malými kroužky přitlačují kůži i svalovinu směrem k páteři, která klade přirozený odpor. Na druhé straně se hmat provádí bříškem palce, druhý až pátý prst tvoří oporu na opačné straně páteře. 81

82 Chyby: Opačný směr kroužků Prsty nedrží paravertebrální sval, ale jsou buď u trnových výběžků nebo na žebrech Masírující ruka se neopírá o palec a tenar, ale opírá se pouze o prsty a dochází k přetěžování svalů horní končetiny a hlavně trapézového svalu Masér se volnou rukou neopírá a lehátko, a tím si přetěžuje zádové svaly Obr. 17 Přísuvná spirála prsty (Plačková, 2009, s. 145) Obr. 18 Přísuvná spirála palcem (Plačková, 2009, s. 145) Dvoupalcový hmat Dvoupalcový hmat je alternativou přísuvné spirály palcem. Palce i tenary jsou přiloženy rovnoběžně s paravertebrálním svalem, a směřují k sobě špičkami, celou plochou přitlačí kožní řasu i sval k příčným výběžkům páteře a vykonají tři kroužky. 82

83 Směr hmatu je kraniální. Prsty jsou volné a směřují napříč páteře. Při přehmatování palců začíná vždy kaudální palec, který přebere řasu a pak se teprve uvolní palec kraniální a přiloží se výš. Druhá strana se ošetřuje z druhé strany lehátka. Chyby: Opačný směr kroužků Palce jsou přiloženy pouze distálními články Masér zvedá ramena a sklání hlavu, tím si přetěžuje m. trapezius Obr. 19 Přísuvná spirála dvoupalcová (Plačková, 2009, s. 146) Přísuvná spirála palci Klient sedí a masér sedí za ním. Jedna ruka fixuje protilehlé rameno, druhá ruka pracuje na své straně. Malým obloukem nahrne řasu a přitlačí se palcem proti paravertebrálnímu svalu, provede tři kroužky a posune řasu o segment výš. Prsty směřují do stran a lehce se opírají o tělo klienta, v oblasti dolních úhlů lopatek se prsty otočí směrem kraniálním. Hmat lze provádět po obou stranách páteře současně. Chyby: Opačný směr kroužků Sklouznutí palců směrem dolů a proklouznutí kožní řasy Palec pracuje na protilehlé straně 83

84 Obr. 20 Přísuvná spirála palci v sedě (Plačková, 2009, s. 147) Mezitrnový hmat Masírovaný leží na břiše. Nejdřív se vyhmatá trnový výběžek posledního bederního obratle. Flektovaný druhý a třetí prst obou rukou se položí do měkkých prostorů mezi obratli a to tak, že mezi položenými prsty je patrný trnový výběžek. Za mírného tlaku prsty provádí kroužky s fázovým posunem a zvolna se protlačují do hloubky. Vzniklá kožní řasa tvoří obraz kříže. Postupuje se segment po segmentu, kdy se prsty dolní ruky přiloží k prstům ruky horní, zadrží řasu a prsty horní ruky se posunou o segment výš, prsty obou rukou se k sobě přiblíží a opět vytvoří kožní řasu tvaru kříže. Směr hmatu je kraniální. Chyby: Masírující ruka se neopírá o tenar a ostatní prsty, ale opírá pouze o druhý a třetí prst, tím dochází k přetěžování svalů horní končetiny a hlavně trapézového svalu Masér zvedá ramena a sklání hlavu, tím si přetěžuje m. trapezius Masér zadržuje dech 84

85 Obr. 21 Mezitrnový hmat (Plačková, 2009, s. 148) Pilový hmat Celá plocha rukou se přiloží vodorovně v bederní oblasti palce jsou maximálně odtažené a mezi rukama je vzdálenost na šířku dlaně. Ruce se posunou k sobě a vytvoří kožní řasu. Vykonávají protisměrný pohyb podobný pilování. Prsty musí při tom posunovat veškerou uchopenou kůži a nesmí po ní klouzat. Postupuje se kraniálně, končí se v úrovni horních úhlů lopatek. Ruce se posouvají tak, že nižší se přiloží k k druhé ruce ta se pak posune o šířku dlaně výš, opět se přisunou k sobě provedou 3-4 krát protisměrný pohyb Pokud masér nemůže palce abdukovat, je možné tento hmat provádět ulnárními hranami obou rukou. Chyby: Ruce kůži neprotahují, ale kloužou po ní do stran Obr. 22 Pilový hmat (Plačková, 2009, s. 148) 85

86 Posuvné chvění Provádí se na každé polovině zad zvlášť. Masér stojí zboku na straně masírované v úrovni stehen a je rozkročený. Pravá ruka i předloktí pevně zafixují pánev. Levá ruka sjíždí šikmo od protilehlé lopatky do oblasti levého SI skloubení, zde se za stálého tlaku prsty stočí směrem k páteři, dlaň rotuje na místě, tím nahrne před tenar kožní řasu. Za mírného chvění se tenar posunuje po paravertebrálním svalu směrem kraniálním, druhá ruka fixuje pánev. Na ošetření druhé strany musí masér přejít na druhou stranu lehátka. Chyby: Nedostatečná fixace pánve Obr. 23 Posuvné chvění (Plačková, 2009, s. 149) Přerušovaný tah vidličkou Masér stojí u hlavy klienta. Hmat se provádí druhým a třetím prstem jedné ruky. Prsty se nasazují v oblasti bederní páteře tak, že každý prst je na jedné straně páteře. Za mírného tlaku a tahu se prsty posunují směrem kraniálním. Masér se v každém meziobratlovém prostoru zastaví a mírně zvýší tlak prstů, také může při zastavení přidat mírnou vibraci. Po dobu celého hmatu prsty nesmí pustit řasu a nesmí klouzat zpět dolů. Chyby: Prsty pustí řasu Masér prsty při zastavení posune směrem dolů 86

87 Obr. 24 Přerušovaný tah vidličkou (Plačková, 2009, s. 151) Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového Klient leží nebo sedí. Pravou lopatku masíruje pravá ruka, levou lopatku masíruje ruka levá. Volná ruka fixuje zepředu rameno masírované strany. Mezi palec a ukazovák se uchopí dolní úhel lopatky, ukazovák je vždy na axilárním okraji lopatky. Prsty provedou třemi až čtyřmi kroužky prohnětení axilárního okraje lopatky. Potom se prohněte dolní úhel lopatky, který leží mezi palcem a ukazovákem, axilární hranu masírujeme vnitřní hranou nataženého ukazováku, dolní úhel lopatky úhlem mezi palcem a ukazovákem a mediální hranu nataženým palcem. Hmat pokračuje bříškem palce, který se posunuje po vertebrální hraně lopatky směrem vzhůru a vytváří malé kroužky, potom se stočí na horní okraj lopatky a provádí stejný pohyb. Asi ve dvou třetinách vzdálenosti vertebrálního okraje lopatky od ramene se palec stočí a masíruje zadní plochu svalu trapézového směrem k páteři. Trapézový sval přitom zepředu fixují prsty volné ruky. Celý hmat končí v oblasti krční páteře u horní části svalu trapézového. Chyby: Prsty nehnětou axilární okraj lopatky, ale pracují na žebrech Při masáži m. trapezius masér uchopí pouze kůži a nepracuje na svalu Chybí fixace m. trapezius zepředu 87

88 Obr. 25 Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového (Plačková, 2009, s. 151) Obr. 26 Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového (a) (Plačková, 2009, s. 152) Obr. 27 Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového (b) (Plačková, 2009, s. 152) 88

89 Obr. 28 Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového (c) (Plačková, 2009, s. 153) Obr. 29 Masáž okrajů lopatky a zadní plochy svalu trapézového (d) (Plačková, 2009, s. 153) Masáž subscapulární Tento hmat není zařazen v sestavách reflexní masáže, promasíruje však těžko dostupné podlopatkové svaly. Klient leží nebo sedí. Levá ruka fixuje levé rameno a natažené prsty pravé ruky jemně vsuneme různě hluboko pod lopatku. Svaly lze masírovat dlaňovou i dorzální stranou ruky. Obr. 30 Masáž subscapulární (a) (Plačková, 2009, s. 157) Obr. 31 Masáž subscapulární (b) (Plačková, 2009, s. 157) 89

90 Masáž infraspinatu a supraspinatu Klient leží nebo sedí. Pravou lopatku masíruje pravá ruka, levou lopatku masíruje ruka levá. Volná ruka fixuje zepředu rameno nemasírované strany. Masáž se provádí bříšky druhého až čtvrtého prstu ruky. Prsty jsou lehce flektované a položené vedle sebe a provádí malé kroužky a posun ve čtyřech řadách. Masáž provádíme pouze na ploše lopatky. První tah začíná se u axilárního okraje pod hřebenem lopatky a směřuje po axilárním okraji směrem k dolnímu úhlu lopatky Druhý tah začíná ze stejného místa a nesměřuje tak šikmo dolů Třetí tah ze stejného místa se vede horizontálně, přičemž prsty narážejí na spinu scapulae zespodu. Tím se ošetří m. infraspinatus. Čtvrtý tah je určen pro m. supraspinatus. Začíná se lehce obloučkem ze stejného místy, prsty se zanoří do jámy nadhřebenové a kroužky s posunem narážejí na spinu tentokrát svrchu. Druhá strana se ošetřuje z druhé strany klienta. Chyby: Hmat není ukončen u hrany lopatky, ale masér ho provádí i na žebrech Hmat není ukončen plynule do ztracena, ale ruku je oddálena naráz Obr. 32 Masáž infraspinatu a supraspinatu (Plačková, 2009, s. 154) 90

91 Obr. 33 Masáž infraspinatu (Plačková, 2009, s. 155) Obr. 34 Masáž supraspinatu (Plačková, 2009, s. 155) Plošná vibrace zad Je závěrečným hmatem celé sestavy. Je jemný a má na zádové svalstvo uklidňující účinek. Klient leží nebo sedí. Provádí se dlaní ruky, má tvar stromečku, provádí se čtyřmi tahy na celé ploše zad. Lze ho vykonat jednou rukou nebo oběma současně. Masér stojí u hlavy klienta, přiloží dlaně na boky klienta a za mírné vibrace přibližuje dlaně k sobě. Totéž opakuje ještě dvakrát ve vyšších etážích. Poslední část hmatu se provádí jednou rukou přímo po páteři od kosti křížové směrem kraniálním. Pokud klient sedí masér stojí zboku a volnou rukou fixuje rameno nemasírované strany. 91

92 Obr. 35 Plošná vibrace zad (Plačková, 2009, s. 158) Obr. 36 Plošná vibrace zad vleže (Plačková, 2009, s. 159) Obr. 37 Plošná vibrace zad vsedě (Plačková, 2009, s. 159) Masáž sterna a klíčku Klient sedí, masér sedí za klientem. Masér provádí druhým a třetím prstem obou rukou kroužky s fázovým posunem. Prsty jsou k sobě přitisknuté tak, aby kůže mezi nimi vytvářela křížek. Hmat začíná v dolní části hrudní kosti a pokračuje vzhůru po středu kosti. Končí u krční jamky. Druhá část hmatu se provádí stejně, ale prsty jsou na 92

93 laterálních okrajích hrudní kosti. Na horním konci sterna hmat plynule přechází na masáž klíční kosti. Třemi nebo čtyřmi prsty obou rukou, zaháknutými pod spodní okraj klíční kosti se provádí přísuvná spirála směrem laterálním, loket i dlaň směřují vzhůru, dlaň má tvar mističky. Hmat končí u akromioklavikulárního skloubení. Chyby: Hmat je prováděn nakřivo Masér masíruje i ve fossa jugularis (kontraindikace) Prsty jezdí přes žebra Obr. 38 Masáž sterna a klíčku (Plačková, 2009, s. 160) Obr. 39 Masáž sterna a klíčku (a) (Plačková, 2009, s. 160) 93

94 Obr. 40 Masáž sterna a klíčku (b) (Plačková, 2009, s. 161) Obr. 41 Masáž sterna a klíčku (c) (Plačková, 2009, s. 161) Masáž mezižebří Klient sedí, masér sedí za klientem. Položí své ruce na horní část hrudníku tak, aby prsty byly v mezižeberních prostorách a promasírovává tyto prostory směrem k páteři. Může použít pouze tah prstů nebo tah a mírnou vibraci nebo bříšky prstů provádí přísuvnou spirálu. Při masáži dolního mezižebří klient mírně abdukuje paže a masér svoje ruce podvleče. U žen se vynechávají prsa, v průběhu jednotlivých hmatů se nesmí přejíždět přes žebra do sousedních mezižeberních prostor. Masáž se provádí směrem od dolního k hornímu mezižebří. Chyby: Přejíždění přes žebra do sousedních mezižeberních prostor Nedodržení směru mezižeberních prostor 94

95 Obr. 42 Masáž mezižebří (Plačková, 2009, s. 163) Obr. 43 Masáž horního mezižebří (Plačková, 2009, s. 164) Obr. 44 Masáž dolního mezižebří (Plačková, 2009, s. 162) 95

96 Trapézový hmat Klient sedí, masér sedí za klientem. Dlaně obou rukou s abdukovanými palci se položí na záda klienta tak, aby se oba palce dotýkaly v oblasti dolních úhlů lopatek, prsty směřují vzhůru. Potom se dlaně pomocí prstů střídavě pohybují směrem vzhůru a od sebe. Před palci a tenary se hrne kožní řasa a zároveň se palce od sebe oddalují. Hmat končí na horní části obou trapézových svalů, má tvar velkého V. Ruce nekloužou, ale posunují řasu šikmo nahoru Tento hmat má i druhé provedení, kdy se celé dlaně pohybují vzhůru a od sebe a prsty nepomáhají. Ruce se přiloží celou plochou na horní část zad tak, že dlaně jsou v oblasti hřebene lopatek, prsty směřují šikmo nahoru ven, provádí se kroužky tenarem současně nebo střídavě. Chyby: Palce jsou přiloženy pouze distálními články Palce a tenary pustí řasu Ruka se při zastavení posune směrem dolů Obr. 45 Trapézový hmat (Plačková, 2009, s. 164) 96

97 Obr. 46 Trapézový hmat (Plačková, 2009, s. 165) Uvolnění hrudníku Závěrečný hmat hrudní sestavy. Klient sedí, masér sedí za klientem. Masér položí své ruce na hrudník klienta, buď na horní nebo dolní části hrudníku. Vyzve klienta aby se hluboce nadechoval otevřenými ústy a stejně i vydechoval (klient nesmí mít v ústech žvýkačku). Při výdechu masér co nejvíc stlačí hrudník, tlak zvyšuje plynule. Na začátku nádechu dává masér dlaněmi velký odpor, který plynule uvolňuje až do volného nádechu, při výdechu opět plynule stlačuje a na konci výdechu je odpor největší. Na začátku nádechu, kdy je ještě odpor maximální masér ruce prudce oddálí. Tento manévr vede k prudkému nádechu, doprovázenému hlasovým projevem klienta připomínajícím výkřik. Klienta se nechá zhluboka dýchat maximálně třikrát, prudké oddálení rukou provede masér při kterémkoliv nádechu. V průběhu nebo krátce po provedení hmatu může klient udávat pocit slabosti a mdloby, obtíže ustoupí po chvilce klidného dýchání. Je to účinný hmat, který pomáhá uvolňovat srůsty pohrudnice, zejména v nádechové fázi a fáze výdechová posiluje výdech u astmatiků. Neprovádí se při vážném onemocnění srdce, kdy hrudní sestava končí plošnou vibrací zad. Chyby: Nedostatečný odpor Pozdní oddálení rukou 97

98 Obr. 47 Uvolňování hrudníku (a) (Plačková, 2009, s. 166) Obr. 48 Uvolňování hrudníku (b) (Plačková, 2009, s. 166) Masáž šíjového svalstva Klient sedí, masér stojí. Na pravé straně pracuje pravá ruka, na levé straně levá ruka. Volná ruka fixuje hlavu. Mírně pokrčené prsty se přiloží vedle sebe a bříška prstů provádí přísuvnou spirálu, třetí tah lze provádět palcem. Hmat se skládá ze tří tahů na horní části trapézu. První tah začíná propracováním přední plochy šíjového svalstva drobnými kroužky od laterálního okraje klíční kosti po processus mastoideus. Potom se propracuje stejnou technikou horní část zadního trapézu od akromionu po linea nuchae terminalis a třetí část hmatu jde nejníže, směřuje horizontálně ke krční páteři, těsně před ní se stáčí kolmo vzhůru a končí opět u linea nuchae terminalis, okolí obratle C7 se vyhne. 98

99 Chyby: Nedostatečná fixace hlavy Hmat není plynule vypuštěn přes hranu lebky Obr. 49 Masáž šíjového svalstva (Plačková, 2009, s. 167) Obr. 50 Masáž šíjového svalstva (Plačková, 2009, s. 168) Masáž linea nuchae terminalis Klient sedí, masér stojí zboku na opačné straně masírované části hlavy. Volnou rukou fixuje masér klientovi hlavu. Provádí se přísuvná spirála druhým až pátým flektovaným prstem směrem mediálním, loket i dlaň směřují vzhůru, dlaň má tvar mističky. První tah začíná na processus mastoideus a za poměrně velkého tlaku a kroužků se prsty posunují po dolním okraji linea nuchae až k pruberantia occipitalis externa. Druhý tah se vede těsně nad prvním. Druhou stranu je nutné ošetřit z druhé strany klienta. Chyby: Nedostatečná fixace hlavy Masér má loket přitisknutý k tělu 99

100 Obr. 51 Masáž linea nuchae terminalis (Plačková, 2009, s. 169) Obr. 52 Masáž linea nuchae terminalis (Plačková, 2009, s. 169) Masáž čela Klient sedí, masér stojí za klientem, je mírně předkloněný a hlavu klienta si opře o svůj hrudník. Čelo se masíruje čtyřmi tahy ve směru svislém i horizontálním. První tah je vertikální výtěr čela. Masér se oběma dlaněmi lehce opře o spánky klienta, prsty jsou ohnuty a u sebe. Prsty se postupně přikládají na klientovo čelo do oblasti kořene nosu a pomalým tahem jdou vzhůru po čele. Bříška druhého až pátého prstu se postupně přikládají na kořen nosu a posouvají pomalým tahem kožní řasu středem čela vzhůru až k vlasové části. V okamžiku kdy se malíček jedné ruky oddálí od kořene nosu, přiloží se sem ukazovák druhé ruky. Tlak je poměrně velký a směřuje 100

101 kolmo na čelo. Hmat se dělá tak dlouho, dokud na klientově čele nevznikne mělká brázda. Potom hned začíná plošný horizontální výtěr čela, kdy celé dlaně vytírají čelo směrem laterálním. Masér přiloží obě ruce na čelo dlaněmi k sobě, plynule je posouvá do stran a postupně se čela dotýkají nejdříve dlaně, potom prsty, malíčky kopírují nadočnicové oblouky. Hmat končí nad ušima postupným oddálením dlaní a prstů. Výtěr se provádí dva až třikrát po sobě. Plošný výtěr čela lze vložit i mezi další hmaty čela jako vyrovnávací hmat nepříznivých účinků masáže Hnětení nad očnicí tento tah se provádí flektovaným druhým a třetím prstem, nasazuje se u kořene nosu a jde směrem laterálním ke spánkům. Pohyb prstů připomíná mezitrnový hmat. Totéž se dělá ještě výše asi v polovině čela. Každá polovina čela se ošetřuje zvlášť. Mezi masáž pravé a levé poloviny čela je vhodné vložit jeden až dva plošné výtěry, po ukončení hnětení nadočnic se opět provede plošný výtěr čela a hned následuje tah nazvaný výtěr čela přes oči. Masér se oběma dlaněmi opře o spánky klienta a lehkým tahem laterálně postupně přikládáme třetí a čtvrtý prst na zavřené oči. Pátý prst je na lícní kosti a druhý prst na čele. Až se konečky prstů dostanou nad oči, mírně se zatlačí pak se tlak uvolní a pomalým pohybem přes oči až ke spánkům se prsty od sebe vzdalují. Klient nesmí mít kontaktní čočky. Chyby: Záklon hlavy klienta 101

102 Obr. 53 Vertikální výtěr čela (Plačková, 2009, s. 170) Obr. 54 Plošný horizontální výtěr čela (Plačková, 2009, s. 171) Obr. 55 Plošný horizontální výtěr čela (Plačková, 2009, s. 171) Obr. 56 Hnětení nad očnicí (a) (Plačková, 2009, s. 172) 102

103 Obr. 57 Hnětení nad očnicí (b) (Plačková, 2009, s. 172) Obr. 58 Výtěr čela přes oči (Plačková, 2009, s. 173) Masáž klenby lební Klient sedí, masér stojí zboku na opačné straně masírované části hlavy, mírně se předkloní a opře si klientovu hlavu o svůj hrudník. Provádí se všemi prsty od vlasové linie směrem k linea nuchae terminalis ve třech pruzích a v několika nasazeních. Masíruje se bříšky všech prstů obou rukou, které jsou přiloženy proti sobě ve vzdálenosti asi 1-2 cm. Prsty jsou v lehké abdukci a provádí kroužky z fázovým posunem od čela k záhlaví. Posun rukou probíhá tak, že ruka, která je blíž čelu se přiloží k prstům druhé ruky, která se posune o 1-2 cm směrem k záhlaví. Hmat se provádí nejprve laterálně, potom uprostřed lebky a potom kontralaterálně. Směr hmatů připomíná ochranné pruhy na cyklistické helmě. Chyby: Záklon hlavy klienta Masér nepoužívá všechny prsty 103

104 Obr. 59 Masáž klenby lební (Plačková, 2009, s. 174) Obr. 60 Masáž klenby lební (a) (Plačková, 2009, s. 175) Obr. 61 Masáž klenby lební (b) (Plačková, 2009, s. 175) Hmat od nadočnice po ramena Je závěrečným hmatem sestavy pro šíji a hlavu. 104

105 Klient sedí, masér stojí za klientem Dlaně obou rukou se přiloží na čelo a temeno celou plochou vedle sebe, prsty směřují přes okraj nadočnice. Volným táhlým pohybem sjíždějí nad ušní boltce, šíji, ramena a volně do prostoru. Chyby: Záklon hlavy klienta Obr. 62 Hmat od nadočnice po ramena (Plačková, 2009, s. 176) Masáž kosti křížové Masírovaný leží na břiše, masér stojí zleva. Masáž provádíme pěti tahy, bříška prstů spirálkou posunují kožní řasu, kterou nesmí pustit ani povolit dolů. Hmat se provádí bříšky flektovaného druhého až pátého prstu pravé ruky za značného tlaku. První tah začíná u hrotu kosti křížové a vede středem kosti kolmo nahoru až k jejímu hornímu okraji. Druhý a třetí tah začíná ze stejného místa a prsty se posunují šikmo vzhůru až SI kloubu. Čtvrtý a pátý tah začínají také u hrotu kosti křížové a přísuvnou spirálou se promasírovává laterální okraj kosti, po dosažení lopaty kosti kyčelní se hmat stáčí k páteři. Hmat lze provádět i palcem. Chyby: Opačný směr kroužků Hmat není proveden na kosti křížové, ale pokračuje i na přilehlých strukturách Hmat není ukončen plynule do ztracena, ale ruku je oddálena naráz Masér zvedá ramena a sklání hlavu, tím si přetěžuje m. trapezius Masér se volnou rukou neopírá a lehátko a tím si přetěžuje zádové svaly 105

106 Obr. 63 Masáž kosti křížové (Plačková, 2009, s. 176) Obr. 64 Masáž kosti křížové (Plačková, 2009, s. 177) 106

107 Obr. 65 Masáž kosti křížové (Plačková, 2009, s. 177) Masáž gluteů Klient sedí, masér sedí za klientem. Přes okraj stoličky volně přečnívají gluteální svaly. Pravou rukou se masíruje vpravo, levou rukou vlevo, volná ruka fixuje protilehlé rameno. Masér si opře loket o svoje stehno a ruku zafixuje. Hmat se provádí bříšky flektovaného druhého až pátého prstu, dlaň směřuje vzhůru a má tvar mističky. Masáž gluteů se skládá ze tří tahů na každé straně. První tah začíná pod velkým trochanterem a směřuje mediálně šikmo vzhůru ke kosti křížové. Druhý tah začíná od velkého trochanteru a rovněž směřuje ke kosti křížové, třetí tah jde od velkého trochanteru kolmo nahoru a směřuje k přední horní spině, kde se stáčí a jde pod hřebenem lopaty kosti kyčelní až ke kosti křížové. K určení směru tahů pomáhají mezisvalové rýhy gluteů. Hmat se nejčastěji provádí přísuvnou spirálou, případně hlubokým výtěrem nebo výtěrem s vibrací. Chyby: Nedostatečná fixace klienta Obr. 66 Masáž gluteů (Plačková, 2009, s. 179) 107

108 Obr. 67 Masáž gluteů (Plačková, 2009, s. 178) Masáž hřebene lopaty kosti kyčelní Klient sedí, masér sedí za klientem. Hmat začíná laterálně u přední horní spiny. Kde shora přitlačíme kožní řasu radiálními hranami rukou k horní hraně lopaty kosti kyčelní, prsty jsou natažené a palec je v abdukci. Provádí se spirálky po horní hraně lopaty kosti kyčelní směrem k páteři, lze provést i hluboký výtěr nebo výtěr s vibrací. Hmat je razantní používá se dost velký tlak. Obě ruce pracují zároveň. Chyby: Opačný směr kroužků Obr. 68 Masáž hřebene lopaty kosti kyčelní (Plačková, 2009, s. 180) 108

109 Masáž iliaku Klient sedí, masér sedí za klientem. Provádí se v místě odstupu m. iliacus na vnitřní ploše lopaty kosti kyčelní. Ruka se nasadí celou plochou na vnější stranu lopaty kosti kyčelní, prsty přesahují přední horní spinu. Přes horní okraj lopaty se masér snaží druhý až pátý prst pozvolna stoupajícím tlakem zanořit na vnitřní plochu lopaty. Prsty se postupně flektují a snaží se dosáhnout úponu musculus iliacus, kde provádí krouživý pohyb. Zanoření musí být velmi pozvolné, aby nedošlo ke zvýšenému napětí břišních svalů, kterými musí prsty proniknout. Tento hmat se aplikuje v krátkém rozsahu. Chyby: Razantní zanoření Obr. 69 Masáž iliacu (Plačková, 2009, s. 181) Masáž kosti stydké a slabin Klient sedí, masér sedí za klientem. Konečky druhého až čtvrtého prstu obou rukou přiloží masér kolmo shora uprostřed na horní okraj kosti stydké. Prsty provádí přísuvnou spirálu a posunují se laterálně, pokračuje se v tříslech šikmo vzhůru, hmat končí u přední horní spiny. Chyby: Opačný směr kroužků Masáž pod prádlem 109

110 Obr. 70 Masáž kosti stydké a slabin (Plačková, 2009, s. 181) 110

111 Protřesení pánve Klient leží nebo sedí. Tímto hmatem se uvolňuje pánevní svalstvo. Masér přiloží obě ruce celou plochou zboku na břicho, prsty směřují k pupku, ruce stočí dlaní směrem dolů a radiální okraje ukazováků se vtlačí do hloubky, palce jsou v obdukci a směřují dozadu. Ruce vykonávají chvějivý pohyb nad lopatami kosti kyčelní směrem k páteři, kde hmat končí. Obr. 71 Protřesení pánve vleže (Plačková, 2009, s. 183) Obr. 72 Protřesení pánve vsedě (Plačková, 2009, s. 183) 111