Pěstování akvarijních rostlin

Transkript

1 Pěstování akvarijních rostlin

2 Biologická rovnováha v akváriu Zpracováno podle: Diana L. Walstad. (2003): Ecology of the Planted Aquarium. Echinodorus Publishing, USA. Kasselmann, Ch.(1999):. Aquarium Plants. Eugen Ulmer, Stuttgart I-1995, II-1999; USA Rataj K. & Rataj K. jun. (1998): Akvárium a rostliny Karel Rataj. Šumperk.

3 Biologická rovnováha Rovnováha mezi organismy v akváriu (ryby, rostliny, bakterie, řasy.), tak aby ekosystém fungoval sám od sebe V akváriu nikdy nebude fungovat 100% - je moc malé, nemůže nahradit přírodní biotop Snaha se k ní co nejvíce přiblížit

4 Biologická rovnováha Rostliny: fotosyntéza (za pomoci světla z anorganických látek vyrábí organické a kyslík) Probíhá oběma směry: světelná asimilace 6 CO H 2 O C 6 H 12 O O 2 disimilace Znát faktory ovlivňující fotosyntézu a dýchání, je důležité k posouzení toho co je limitující faktor působící v akváriu

5 Závislost fotosyntézy a dýchání na teplotě Čistý zisk asimilace = asimilace - disimilace Jiří Janoušek (CC BY 3.0) Teplotní optimum se liší pro různé rostliny, lze odhadnout podle místa původu rostliny Např. většina Cryptocoryne C Acorus gramineus C Vesicularia dubiana C

6 Závislost rychlosti fotosyntézy na teplotě a typu rostliny Jiří Janoušek (CC BY 3.0)

7 C3%A9+rozd%C3%ADly+mezi+rostlinami+typu+C3%2C+C4+a+CAM..jpg

8 Světelná křivka fotosyntézy závislost rychlosti fotosyntézy na intenzitě světla Jiří Janoušek (CC BY 3.0)

9 Závislost rychlosti fotosyntézy na intenzitě světla za různých teplot Jiří Janoušek (CC BY 3.0)

10 Intenzita asimilace Závislost fotosyntézy na teplotě při různé intenzitě světla Intenzivní osvětlení (např. ve skleníku) Limitované osvětlení v akváriu teplota

11 Intenzita asimilace/ disimilace Závislost fotosyntézy na intenzitě světla Asimilace za intenzivního osvětlení (např. ve skleníku) Kritický bod Disimilace Asimilace za limitovaného osvětlení v akváriu teplota

12 Závislost fotosyntézy na intenzitě světla Proč je lepší zimovat tokozelku (Eichhornia) při nižší teplotě pokud mu v našich zeměpisných šířkách nepřisvěcujeme? Vždy nutno hledat limitující faktor - například ať budeme zvyšovat teplotu jak chceme, při nedostatečném osvětlení nám rostlina lépe neporoste. Hledání limitujících faktorů nám umožní pochopit co rostlině v akváriu chybí. JN

13 Důležité ekologické faktory pro pěstování akvarijních rostlin Světlo Teplota Substrát Živiny Kyslík Kvalita vody

14 Světlo Intenzita světla je v různých zeměpisných šířkách různá: 100% rovník 80% mírný pás v létě 30% mírný pás v zimě Dobré vědět odkud rostlina pochází Intenzita se mění podle počasí a zastínění: lx na přímém slunci za jasného dne lx rozptýlené světlo v podrostu za jasného dne 1000 lx zataženo 400 lx východ nebo západ slunce Intenzita světla je různá venku a za oknem lx osvětlení v kanceláři 80 lx chodby Intenzita světla je různá v různé hloubce vody Intenzita světla klesá se vzdáleností od zdroje

15 Intenzita světla a zeměpisná šířka

16 Intenzita světla za oknem

17 Intenzita světla v akváriu

18 Světlo doba svitu V přírodě na vodní rostliny nepůsobí světlo celý den stejně, kolísá během denní doby (podle oblačnosti, zastínění jinými rostlinami ), mění se během roku x v akváriu je umělé osvětlení často nepřirozeně stabilní Tropy: rovnodennost den trvá pořád 12 hodin (rostliny krátkého dne): Většinou dobře snášejí náš delší den v létě, dobře a intenzivně rostou, ale těžko zvládají náš krátký den v zimě (8 hodin svitu je málo pro většinu akvarijních druhů) (pokud jim nebudeme přisvěcovat často zahynou) Dlouhým dnem v létě je u některých krátkodenních tropických rostlin blokováno kvetení, vykvétají na podzim nebo na jaře během rovnodennosti Subtropy den v létě cca 14 hodin, v zimě cca 10 hodin Mírný pás v létě den delší než noc (rostliny dlouhého dne)

19 Světlo doba svitu Většině akvarijních rostlin pochází z tropů a subtropů, vyhovuje jim doba svitu hodin denně. Pokud v zimě chceme u subtropických druhů dobu svícení mírně zkrátit, můžeme, ale měli bychom i mírně snížit teplotu vody. Pokud chceme simulovat občasný zamračený den, nesmíme světlo vypnout úplně (i jeden celý den bez světla může rostliny poškodit, stejně jako kdybychom světlo nechali zapnuté celých 24 hodin) Intenzivně osvětlená akvária (např. holandského typu) vyžadují větší údržbu než méně intenzivně svícená akvária Jednak musíme rostliny častěji vytrhávat, protože rychle rostou, jednak dodávat látky potřebné k jejich růstu.

20 Světlo spektrální složení Sluneční světlo na Zemi dopadá určité spektrum světla (= spektrální složení) x umělé zdroje osvětlení akvárií mají často spektrum jiné. Rostliny pro fotosyntézu využívají hlavně červenou část spektra (okolo 700 nm) a o něco méně modrou část spektra (okolo 450 nm) tu nejvíce využívají řasy Vlnová délka viditelného bílého světla, člověk vidí nejlépe v zelenožluté oblastí kolem 555 nm Elektromagnetické záření dopadající na Zemi fotogalerie/architektura/jak_postupovat_pri_projek tovani_s_dennim_svetlem_foto/1.jpg

21 Srovnání spektrum denního světla s typickými elektrickými světelnými zdroji : a) denní světlo, b) fluorescenční světlo, c) halogenové světlo, d) LED osvětlení ektovani_s_dennim_svetlem_foto/2.jpg

22 Světlo spektrální složení Ačkoli rostliny využívají při fotosyntéze nejlépe červené a modré světlo, umí se částečně vyrovnat i s nepříznivými světelnými podmínkami - chromatická adaptace pomocí produkce různých pigmentů Adaptace u různých druhů probíhá různou dobu (většinou několik týdnů) a různě obtížně, např. Cryptocoryne při změně světelných podmínek (spektra nebo intenzity) reaguje na změnu úplným rozpadem listů a až nově vyrostlé listy jsou schopny za nového osvětlení růst Vyšší rostliny jsou schopny se nepříznivému světlu přizpůsobit jen částečně a trvá jim to dlouhou dobu x řasy se přizpůsobují snáze a rychleji Červené světlo je více absorbováno vodou, pokud v akváriu převládá modré světlo vyhovuje to spíše řasám a sinicím

23 Jaké světlo vybrat do akvária? Zde doporučení výrobce: Pro rostlinná akvária s náročnými rostlinami doporučujeme použití LED osvětlení s čipy, případně zářivková osvětlení T5. Pro akvária s nenáročnými rostlinami doporučujeme použití LED osvětlení s LED páskami a zářivková osvětlení T8. Pro hluboká akvária doporučujeme použití HQI výbojek.

24 Jaké světlo vybrat do akvária? Osobně dávám přednost slunečnímu svitu za určitých podmínek může dobře fungovat akvárium u okna Dobře fungovaly i klasické žárovky (dnes se pro neúspornost moc nepoužívají) Spektrum levnějšího LED osvětlení většinou rostlinám moc nevyhovuje, pokud chceme levné osvětlení asi nejefektivnější je pořídit nažloutlou zářivku teplá bílá (svítí více v červeném spektru) Nevhodné bývá namodralé světlo (podporuje růst sinic a řas) navíc může hlavně u LED svítit i v UV oblasti a nepříznivě působit na vodní organismy

25 Intenzita osvětlení Různá u různých rostlin, rostliny různě tolerantní k nedostatečnému, nebo naopak příliš intenzivnímu osvětlení Nejsou vhodná příliš hluboká akvária (červené světlo se absorbuje nejdříve), proto v akváriích hlubších než 60 cm na dně rostliny náročné na světlo porostou těžko. V přírodě roste většina akvarijních rostlin v mělké vodě (do 30 cm) nebo na vlhké půdě mají tam intenzivní světlo, přesto mohou být v akváriích příliš intenzivním osvětlením poškozeny musíme brát zřetel i na další faktory působící v akváriu (teplota, CO 2, tlak vody )

26 Intenzita osvětlení Rostliny dělíme na světlomilné, stínomilné Hodně světla vyžadují např.: Echinodoorus Alternanthera Bacopa Cabomba Egeria Eichhornia Limnophila Ludwigia Stínomilné jsou např.: Některé Anubias Microsorum Spiranthes.

27 Jak poznám, že je v akváriu moc nebo málo světla? Můžu měřit různé parametry ozářenost Podívám se jak fungují rostliny: Známky nedostatečného osvětlení: Vytáhlý růst ke světlu (etiolace), spodní část lodyh ztrácí listy Vybledlé barvy, rostliny co mají být načervenalé jsou jen zelené Známky přesvětlení: Zakrslý růst, odvracení od světelného zdroje Hodně intenzivní až netypické zbarvení (červená ) Rostliny porůstají řasami (problém nemusí být způsoben jen nadbytkem světla, ale snížením intenzity osvětlení se většinou růst řas omezí)

28 Ludwigia a Bacopa Etiolace za světlem JN

29 JN Rostliny trpící nadměrným osvětlením

30 Teplota Záleží na druhu pěstovaných rostlin a samozřejmě chovaných ryb. Viz závislost fotosyntézy na teplotě teplotní optimum má každá rostlina nastaveno různě: Většina akvarijních rostlin optimum mezi C Rostliny ze subtropů mírně nižší - zde se doporučuje v zimě (hlavně pokud je i snížená intenzita osvětlení) teplotu mírně snížit nutné je to např. pro pěstování druhů Aponogeton bez přestávky pod vodou. Je třeba brát ohled na ryby - u mnohých může sezónní kolísání teploty vyvolat rozmnožování... U některých rostlin může být problém v rozdílné teplotě vody (pokud je akvárium vytápěno topným tělesem ve vodě) a chladným dnem Kořeny některých rostlin nestačí vyživovat listy které rostou v teplejší vodě (Echinodorus, Aponogeton pěstovaný v nádržích o teplotě 28 C) řešení je topení ve dně akvária

31 JN Aponogeton crispus Vyžaduje na část roku chladnější vodu, nebo vyjmout a absolvovat období sucha

32 Substrát V přírodě rostou vodní rostliny často v živinami bohatém substrátu, často bohatém na humus (organické látky), někdy dokonce v bahně i jílu (některé rostliny umí okysličovat okolí kořenů lekníny, zakucelka ). Nesmíme ale zapomenout na to že v přírodě je v substrátu mnohem více organismů (bakterie, živočichové) dekompozitoři. A také je většinou množství vody, které substrát ovlivňuje mnohem větší. Za určitých podmínek by tento substrát fungoval i v akváriu, ale musely by být přítomny bakterie v takovém množství aby zvládly eliminovat pro vodní organizmy toxické produkty anaerobního metabolismu viz oddíl fce bakterií v akváriu

33 Substrát V akváriu se snažíme aby vrchní vrstva substrátu byla provzdušněná aby mohly fungovat aerobní procesy dekompozice (aerobním rozkladem organických látek vznikají látky minerální (= živiny potřebné pro rostliny), pokud dochází k rozkladu anaerobnímu, organické látky se rozkládají pomalu, hromadí se na dně a navíc se uvolňují se látky pro život v akváriu jedovaté.

34 Druhy substrátu: Často doporučovaný je inertní hrubozrnný materiál (např. křemičitý písek, štěrk) používá se hrubší i jemnější štěrk (pro rostliny je nejlepší velikost 1-4 mm), musí být z materiálu, který neovlivňuje chemismus vody (ne vápenec) Aby mohly v substrátu dobře fungovat mikroorganismy je nutná dostatečná vrstva substrátu (v zadní části akvária cm) Štěrk nesléhává, takže dno vydrží aerobní Provzdušnění dna lze pomoci zabudováním topení do dna (zvýší se cirkulace vody v substrátu) Chovem Melanoides tuberculata (piskořka věžovitá) plž, který vrtá v substrátu, kde hledá potravu a tím ho provzdušňuje pozor snadno se přemnožuje Občasným prohrábnutím substrátu, např. při čištění akvária Tento substrát neobsahuje živiny, buď musíme živiny dodávat umělými hnojivy, nebo dlouho čekat až se v takto založeném akváriu ustaví tzv. staré dno to je rovnováha mezi dekompozicí organických zbytků a rostliny začnou rozumně růst

35 Druhy substrátu: Jílové pálené substráty bez obsahu živin Vypálený jíl, který získá tvrdou konzistenci (nedrolí se, nesléhá se ani nešpiní vodu). Jílové granule jsou velmi pórovité čímž se mnohonásobně zvětšuje povrch substrátu který mohou obsadit bakterie a vázat se živiny Přírodní vzhled většinou mají hnědou nebo černou barvu. Nevýhoda oproti pískům: jsou lehčí, takže je obtížné z nich vytvářet členitý terén v akváriu Neobsahují žádné živiny, takže je nutné pod ně dát zásobní substrát nebo hnojit do vodního sloupce.

36 Druhy substrátu: Sušené jílové substráty s obsahem živin - hlína, která je vytlačena do formy kuliček v průměru cca 2 mm a následně jsou tyto kuličky sušeny nešpiní vodu, nedrolí se snižují ph a tvrdost vody obsahují pro rostliny veškeré živiny a není tak třeba používat žádné zásobní substráty, případně hnojit nějak výrazně do vody (po založení je nutné několikrát vyměnit vodu, než do nádrž dáme ryby) nejsou tak lehké jako pálené jíly, takže z nich lze snadno vytvářet v akváriu svahy a členitý terén nasávají do sebe ještě výrazněji živiny z vodního sloupce všechny živiny jsou tak rostlinám přístupné u kořenů a ve vodě jich je minimum, což zabraňuje růstu řas

37 Druhy substrátu: Zásobní substráty pod písky a pálené jíly Dává se dospod a až na něj se nasype písek nebo pálený jíl, obsahuje živiny. Počítá se ale s tím že takto založené akvárium bude filtrováno i bude dodáván CO 2

38 Druhy substrátu: Zahradní zemina se štěrkem umožňuje založit samovolně fungující akvárium bez nutnosti dodávat drahé substráty a aditiva Na dno 2-3 cm zahradní zeminy, pokud je moc kyselá přidat trošku mletého vápence), možno přidat trochu zahradního kompostu (ne hnoje!!!) Na zeminu nasypat 2-3 cm křemitého štěrku Opatrně napustit vodu aby se vrstvy nesmíchaly a opatrně nasadit rostliny (lépe se sází, když je v akváriu voda jen několik cm nad substrát), potom akvárium dopustíme, necháme do druhého dne ustát a můžeme přidat rybky. Důležité je aby vrchní vrstva substrátu byla aerobní Takto založené akvárium by mělo pokud je osázeno rostlinami vydržet 5 i více let bez výměny substrátu i bez přídatného hnojení (činností bakterií se bude substrát sám obohacovat o živiny získané rozkladem org. látek) Důležité je aby nahoře zůstala vrstva štěrku a udržovalo se na povrchu substrátu aerobní prostředí Pokud směs promícháme a nahoře vytvoříme anaerobní prostředí nebudou fungovat aerobní bakterie a kořeny rostlin uhnijí Pokud nasadíme rostliny do čistého kompostu bez vrstvy štěrku nahoře, budou v první fázi rychle růst, za čas se ale substrát slehne a rostliny uhnijí Diana Walstad method

39 No Filter, No CO2, No Ferts, Mini Planted Tank - 2 Months Progress

40 Druhy substrátu: Až na výjimky nepoužíváme v akváriích jako hlavní složku substrátu vápenec, dolomit ani jiné substráty, které se rozpouští a zvyšují ph a uhličitanovou tvrdost vody V bazické tvrdé vodě dobře rostou např. Cryptocoryne affinis nebo Vallisneria

41 Živiny v akváriu Makroprvky: C, P, N, K, Ca, Mg, Na, Cl, S Ve vodě většinou v dostatečném množství, občas chybí Mg a K Mikroprvky: Fe, Mn, Zn, Cu, B, Mo Často jsou obsaženy ve vodě nerozpustných sloučeninách a potom jsou pro rostliny nepřístupné (např Fe v zásadité vodě je vázáno do nerozpustných komplexu Fe(OH) 3 ) Zpřístupnění rostlinám okyselení vody v mírně kyselé, měkké vodě jsou rostlinám přístupnější, nebo přídavek huminových látek vázané na cheláty jsou mikroprvky snáze uvolnitelné než ze sedimentu a rostliny je pak mohou přijímat (např. na cheláty vázané Fe se snadno za působení světla uvolňuje jako Fe 2+ do vody)

42 Zdroj živin V dobře založeném akváriu, s fungujícím dnem osídleným bakteriemi stačí většinou po růst rostlin živiny, které se uvolňují z krmení pro ryby (ať už rybami stráveného a vyloučeného, nebo nespotřebovaného, pokud se nám stane, že ryby překrmíme) a živiny obsažené ve vodě, kterou do akvária doplňujeme (pitná voda obsahuje mikroprvky) Limitující pro emerzní rostliny může být uhlík V měkké kyselé vodě potom Mg a Ca Fe a Mn může chybět v nádržích kde chybí zemina v substrátu a nenecháme akumulovat opad Zpravidla tedy není nutné rostliny přihnojovat

43 Které živiny rostlinám chybí? Voda z kohoutku na rozdíl od vody v přírodě má nevyvážený obsah různých minerálů a živin, proto nedostatek živin může nastat v akváriu, kde nefunguje mineralizace pomocí bakterií a často měníme velké množství vody. V tom případě musíme chybějící živiny do akvária doplnit Pozor méně zde znamená více, přihnojení často vede k mohutnému růstu řas Abychom věděli co v akváriu chybí, museli bychom udělat rozbor vody, něco lze vysledovat z poruch růstu a vzhledu rostlin: Nedostatek Fe Nedostatek K Nedostatek Ca

44 JN Echinodorus trpící chlorozou

45 Uhlík Uhličitanová rovnováha (obsah CO 2, ph) uhlík je často limitující faktor pro vodní rostliny viz minulá přednáška Akvarijní rostliny nejčastěji pocházejí z vod mírně kyselých, na obsah solí a vápníku chudých, kde mají dostatečné množství ve vodě rozpuštěného CO 2 a HCO 3 - Intenzivní asimilací rostliny CO 2 z vody odebírají v intenzivně osvětlených hustě zarostlých akváriích může CO 2 přes den chybět a může být nutné ho doplňovat je potřeba sledovat ph (přidáváním CO 2 do nádrže ph klesá), vysoká koncentrace CO 2 může vést k úhynu ryb, stejně jako příliš nízké ph

46 Zdroje uhlíku Ze vzduchu pomalá difuze a rozpouštění ve vodě Je vylučován dýcháním živých organismů Vzniká aerobním rozkladem organického materiálu zdroj v akváriu je hromadící se opad (za předpokladu fungujících mikroorganismů které rozklad zabezpečují) Pokud budeme akvárium nadměrně čistit (odsávání, příliš výkonný filtr, nadměrná výměna vody) odstraníme odumřelý organický materiál odebereme uhlík a v akváriu bude nedostatek CO 2 (v takovém případě ho musíme dodávat uměle Podobně můžeme CO 2 ztrácet nadměrným provzdušňováním a probubláváním akvária, potom CO 2 uniká do vzduchu

47 Adaptace submerzních rostlin Příjem uhlíku rostliny pod vodou jsou na rozdíl od rostlin na vzduchu limitované množstvím dostupného uhlíku ve vodě (přednostně rostliny využívají CO 2 ) Množství CO 2 závisí na více faktorech a mění se během dne: Uhličitanová rovnováha (ve vodě je přítomno CO 2, H 2 CO 3, HCO 3-, CO 3 2- zastoupení jednotlivých forem závisí hlavně na ph, difuze je pomalá) Pedersen et al. (2013) Zvyšující se ph všeobecně ztěžuje fotosyntézu. Rostliny nejsnáze přijímají volný oxid uhličitý, mnohé jsou schopny přijímat hydrogenuhličitan, ale už nejsou schopny využívat uhlík z uhličitanů.

48 Adaptace submerzních rostlin Příjem uhlíku rostliny pod vodou jsou na rozdíl od rostlin na vzduchu limitované množstvím dostupného uhlíku ve vodě Množství CO 2 závisí na více faktorech a mění se během dne: Uhličitanová rovnováha (ve vodě je přítomno CO 2, H 2 CO 3, HCO 3-, CO 3 2- zastoupení jednotlivých forem závisí hlavně na ph) Rostliny odebíráním CO 2 ph vody aktivně ovlivňují: Fotosyntéza: 6 CO H 2 O C 6 H 12 O O 2 Když rostliny fotosyntetizují (odebírají CO 2 z vody) ph vody stoupá (léto odpoledne, fotosyntéza se zastaví, vznikne nedostatek kyslíku ve vodě) Pedersen et al. (2013) Když rostliny respirují (vylučují CO 2 do vody) ph vody klesá

49 Příjem uhlíku: strategie a přizpůsobení rostlin Příjem CO 2 Příjem CO 2 a HCO 3-, Příjem HCO 3-, okyselování okolí listů Příjem CO 2 kořeny isoetidy Tvorba emerzních listů v létě kdy CO 2 chybí: Potamogeton gramineus Hydrilla verticillata umí využívat CO 2 při nedostatečném osvětlení ráno a večer

50 JN Potamogeton gramineus Plovoucí listy v létě umožňují příjem CO2 ze vzduchu.

51 Příjem uhlíku JEN CO 2, ČASTO ROSTLINY Z MĚKKÝCH MÍRNĚ KYSELÝCH VOD Ceratopteris sp. Echinodorus tenellus Isoetes sp. Ludwigia natans Myriophyllum verticillatum Myriophyllum brasiliense Nuphar lutea Riccia fluitans Sparganium simplex Sphagnum sp. HCO 3- (+ CO 2 ), VÝHODA V ALKALICKÝCH VODÁCH Ceratophyllum demersum Chara sp. Egeria densa Elodea canadensis Hydrylla verticillata Myriophyllum spicatum Potamogeton crispus Potamogeton lucens Potamogeton pectinatus Stratiotes aloides Vallisneria spiralis

52 Příjem uhlíku isoetidy: Příjem CO 2 ze sedimentu (v sedimentu je koncentrace CO 2 často až 100x vyšší než ve vodě, ale je pomalá jeho difuze, získat CO 2 kořeny je energeticky náročnější než listy) Pro rostlinu nákladné, isoetidy rostou pomalu, jsou nízké, růžicovitý tvar těla, často CAM metabolismus Isoetes, Eriocaulon, Lobelia dortmana, (Juncus bulbosus)

53 JN Isoetes lalcustris Rostlina s CAM metabolismem

54 Tvrdost vody Voda "měkká" nebo "tvrdá jde především o obsah solí alkalických zemin (vápníku, hořčíku) V akvaristice je udávána celková tvrdost vody v německých stupních (1 dgh odpovídá 10 mg oxidu vápenatého nebo oxidu hořečnatého v 1 litru vody). Další jednotka: mol/m3 (mmol/l). Pokud jde o celkovou tvrdost vody, odpovídá 1 mmol/litr tvrdosti 5,7 dgh. Pro rostliny je důležitější uhličitanová (karbonátová) tvrdost vody - dkh (1 mmol/litr = 2,7 dkh). Jde o obsah vápenatých a hořečnatých solí kyseliny uhličité. Neuhličitanová tvrdost = "stálá" tvrdost vody, nemění se ani převařením vody.

55 Tvrdost vody Součet uhličitanové a stálé tvrdosti = celková tvrdost. Rozumná hodnota pro akvária je celková tvrdost 8 až 16 dgh a uhličitanové mezi 3 až 10 dkh (optimum 3-5 dkh). Stanovení tvrdosti vody - měřící přístroje nebo výrobky ve formě kapek, papírků atd. Pro některé rostliny je nutné vodu upravit (změkčit) - například změnou osmózy nebo ionizací. Takto upravená voda nemá žádné soli. Vysoká uhličitanová tvrdost se dá snížit hnojením oxidem uhličitým nebo filtrováním vody přes rašelinový filtr

56 Tvrdost vody Nejdůležitější je pro rostliny uhličitanová tvrdost vody (alkalinita vody) vypovídá o pufrační schopnosti vody Vody s nízkou pufrační schopností do 1 dkh nevhodné, snadno se okyselí na hodnoty kdy nepřežijí ryby ani rostliny, mají málo uhličitanů málo CO 2 Optimum je voda s tvrdostí 3-5 dkh Nad 10 dkh je voda do akvárií nevhodná

57 Tvrdost vody: přizpůsobení rostlin ROSTLINY Z TVRDÝCH VOD Tvrdé vody mají dostatek Ca, Mg, K, S, často jsou neutrální až bazické Často přijímají C jako HCO 3 - Ve vodě bez Ca často v krátké době uhynou Nymphoides peltata alespoň 1 ppm Ca, jinak listy nedorostou nad hladinu a rostlina odumře (Smits et al. 1992) Umí využít i malou koncentraci přístupných mikroživin Nejsou odolné k působení těžkých kovů ROSTLINY Z MĚKKÝCH VOD Ve vodách je málo Ca, Mg, K, S, často jsou kyselé Některé přijímají jen CO 2, ty nejlépe rostou v měkkých vodách ( v tvrdých vodách mohou růst jen pokud jsou to obojživelné druhy částečně vynořené a mohou zásobovat rostlinu CO 2 ze vzduchu) Některé přijímají i HCO3 - ty mohou růst i v tvrdších vodách (často tam potom rotou bujněji) Netrpí v kyselých vodách deficiencí mikroživin, naopak z vod tvrdých nemusí být schopny mikroživiny získat v dostatečném množství Jsou odolné k působení těžkých kovů

58 JN Nymphoides peltata Potřebuje alespoň 1 ppm Ca, jinak listy nedorostou nad hladinu a rostlina odumře (Smits et al. 1992)

59 Dusík Přijímán ve formě NH 4+, dusitanů a dusičnanů Amonný a nitrátový dusík v půdě

60 Formy dusíku v přírodě a jejich příjem rostlinou h.jpg

61 Mnoho vodních rostlin dává přednost příjmu NH 4+ před dusičnany: např.: Ceratophyllum demersum Eichhornia crassipes Egeria densa Elodea nuttalii Lemna Myriophyllum spicatum Pistia stratiotes Salvinia molesta Naopak dusičnany preferují např.: Lobelia dortmana Littorela uniflora Luronium natans Příjem amonia a dusičnanů vodním morem americkým (Elodea nuttallii)

62 Zdroje dusíku Příjem rostlinou Suchozemské rostliny častěji přednostně přijímají dusičnany (v kyslíkatém prostředí je NH 4+ nitrifikován na NO 3 2- ) Nejlépe rostou v prostředí s nitráty nebo směsí nitrátů amonných hnojiv Vodní rostliny jsou často adaptované na prostředí kde je nedostatek kyslíku, nemůže probíhat nitrifikace, chybí zde dusičnany, proto tyto rostliny přednostně přijímají amonné ionty a to přednostně z vody svými listy Většina submerzních vodních rostlin z eutrofních a mezotrofních stanovišť Výjimku tvoří rostliny extrémně oligotrofních stanovišť, kde je amonných látek ve vodě málo, tyto rostliny jsou adaptované na příjem dusičnanů kořeny ze sedimentu (sediment je na živiny bohatší) Littorela, Lobelia dortmana, Luronium natans, Echinodorus ranunculoides

63 JN Luronium natans Rostlina oligotrofních vod, přijímá dusík kořeny ze sedimentu v podobě dusičnanů

64 Amoniak Příjem rostlinou U řady druhů přednostně přijímán NH 4+ z vody listy, než ze substrátu kořeny V akváriu je často dostatek NH 4+ ve vodě, protože ho vylučují ryby, v tom případě je zbytečné hnojit rostliny do substrátu tabletami., stejně většina rostlin bude přednostně využívat NH 4+ z vody

65 JN Ceratophyllum demersum Rostlina eutrofních vod, která přednostně přijímá NH4+ z vody listy

66 Fosfor Rostliny dávají přednost příjmu P ze sedimentu (v sedimentu je P vyšší koncentrace a rostliny ho umí kořeny lépe přijímat Elodea canadensis, Najas flexilis, Potamogeton foliosus (Carignan & Kalff 1980)

67 Draslík Rostliny berou K přednostně lodyhami z vody ( i v případě, že v sedimentu je ho víc Elodea occidentalis (Gerloff 1975) V případě že je ve vodě nedostatek N rostliny často z vody odebírá K a přebytečný K vylučuje do sedimentu Hydrilla (Sutton & Latham 1996), Myriophyllum spicatum (Carignan 1985)

68 JN Hydrilla verticillata V prostředí s nedostatkem dusíkatých látek odebírá K z vody a přebytečný K vylučuje do sedimentu

69 Plyny ve vodě Dobře se rozpouští ve vodě jak O 2, tak CO 2 Závislost na teplotě nižší teplota vede k vyšší rozpustnosti plynů Poměr rozpuštěného kyslíku a CO 2 ve vodě řádově 1:1 (x ve vzduchu 500:1) Optimální koncentrace kyslíku je asi 5 mg/l ráno a kolem 6 mg/l (max. 8,6 mg/l) večer (odpovídá 60% a (100%) nasycení při 25 C), pozor, plyny se při rozpouštění vzájemně ovlivňují (nárůst jednoho plynu vede k poklesu druhého)

70 JN Potamogeton lucens

71 Kyslík Obsah kyslíku ve vodě oxidoredukční potenciál vody Kyslíku nadbytek: důležité mikroprvky jsou ve formě nevyužitelné rostlinami, rostliny neprosperují v akváriu hodně bují řasy Kyslíku nedostatek: nefungují aerobní rozkladné procesy, organické látky se nemineralizují na živiny Optimální množství kyslíku ve vodě jsou schopné zajistit dobře prosperující rostliny (navíc svými kořeny prokysličují dno), není nutné bublat, ani používat filtry přisávající vzduch, nebo čeřící hladinu, nevhodné jsou také příliš výkonné filtry (hodinový výkon filtru by měl maximálně dosahovat objemu nádrže), nevhodné jsou také půdní filtry, které do substrátu přivádí nadměrné množství kyslíku, který znepřístupňuje živiny rostlinám Uvádí se oxidoredukční potenciál optimální pro rostliny od +70 do +120 mv

72 ph vody Optimum mírně kyselá voda Měkké vody- okyselíme snadno i kapalnými přípravky Okyselení středně tvrdých vod můžeme provést filtrací vody přes kvalitní rašelinu navíc do vody dostaneme přírodní cheláty, které zpřístupní živiny rostlinám Tvrdé vody okyselíme těžko například cíleným dodáváním CO2

73 Jak rovnováhu ovlivňují rostliny? Zpracováno podle: Diana L. Walstad. (2003): Ecology of the Planted Aquarium. Echinodorus Publishing, USA. Kasselmann, Ch.(1999):. Aquarium Plants. Eugen Ulmer, Stuttgart I-1995, II-1999; USA Rataj K. & Rataj K. jun. (1998): Akvárium a rostliny Karel Rataj. Šumperk.

74 Čištění vody rostlinami Vázání těžkých kovů Vázání amoniaku a dusitanů JN

75 Těžké kovy Význam rostlin z hlediska snížení obsahu těžkých kovů v akváriu: Těžké kovy jsou v nadměrném množství pro organismy jedovaté (některé z nich jsou pro organismy důležité v malém množství mikroprvky) Různé kovy jsou různě jedovaté pro různé organismy: Toxicita pro vyšší rostliny: Hg > Pb > Cu > Cd > Cr > Ni > Zn Toxicita pro řasy: Hg > Cu > Cd > Fe > Cr > Zn > Co > Mn Toxicita pro ryby: Hg > Cu > Pb > Cd > Al > Zn > Ni > Cr > Co > Mn Sposito (1986): Distribution of potentilally hazardous trace metals. In Siegel(Ed): Metal Ions in Biologicals Systems. Concept on Metal Ion Toxicity: 20: 1-20.

76 Těžké kovy Co dělají rostliny s těžkými kovy v akváriu? Živé rostliny: vodní rostliny váží některé těžké kovy a tím snižují jejich koncentraci v akváriu (odolné k působení těžkých kovů jsou hlavně rostliny z kyselých vod) Odumřené rostliny: produkcí DOC (rozpuštěný uhlík, např. obsahuje huminové kyseliny a další meziprodukty rozkladu org. látek) vznikajících při rozkladu rostlinných těl dochází k vázání těžkých kovů do nerozpustným komplexu a jejich znepřístupnění pro vodní organismy a tím detoxikaci akvária

77 Těžké kovy Kde se těžké kovy v akváriu vezmou? Z používané vody. Např. v pitné vodě může být problém například s Cu a Zn (člověk senese mnohonásobně větší koncentrace, než ryby nebo některé rostliny a limity pro pitnou vodu nejsou dostačující pro ryby) Z hnojiv, léčiv, substrátů

78 Těžké kovy Mechanismus působení těžkých kovů na vodní organismy: Nahrazují jiné důležité prvky v organických molekulách čímž je vyřazují z funkce, produkují nebezpečné radikály při změně oxidačních čísel. Např. bílkovinách)a tím vyřazují z funkce důležité enzymy (např. pokud Ni nahradí Zn v enzymu karbonát dehydrogenázy, tento enzym ztrácí funkci a proces nemůže probíhat Nahrazování Ca 2+ v membránách vyřadí z funkce membránové struktury v buňkách Váží se na bílkoviny například Cu na SH skupiny AK vyřazení bílkoviny z funkce Změna oxidačního čísla netoxický biogenní prvek se stává toxickým Fe 3+ x Fe 2+..

79 Těžké kovy Příznaky působení těžkých kovů na rostlinách: Často podobné symptomům deficience živin: Toxicita Al na Vallisneria se projevuje hnědnutím a stárnutím špiček listů Nadměrné množství Cu, Mn, Zn způsobují deficienci Fe projevující se chlorózou

80 Těžké kovy Co ovlivňuje toxicitu těžkých kovů: Tvrdost vody a ph: Těžké kovy působí toxičtěji v měkkých kyselých vodách (acidifikace pod ph 5,5 vede k vyluhování těžkých kovů jako je Al, Cu, Zn ze sedimentu do vody případ Šumavských jezer a toxicity Al pro šídlatky) Těžké vody působí méně toxicky v tvrdých vodách: Ca 2+ má ochranný vliv, protože je membránami odebíráno přednostně před ionty těžkých kovů Často jsou těžké kovy nejméně toxické při neutrálním ph (Al je netoxické v akváriu při ph 6-8)

81 Těžké kovy Obsah rozpuštěného organického uhlíku (DOC Dissolved Organic Carbon) (DOC je více než 20x účinnější v detoxikaci těžkých kovů než tvrdost a ph vody): Rozpuštěný organický uhlík (vzniká rozkladem rostlin- způsobuje hnědé zbarvení vody huminové kyseliny a další látky) na sebe váže těžké kovy a tím je znepřístupní rostlinám proto ve vodách DOC působí těžké kovy méně toxicky Př. Hnědá voda v akváriu neznamená automaticky znečištění a nebezpečí pro akvarijní organismy: Když odebereme DOC z vody tím, že například zapojíme hodně účinný jemný filtr, stoupne toxicita těžkých kovů (např. Cu z pitné vody) a začnou nám padat ryby a odumírat rostliny Př. Odběr Cu z vody tokozelkou (ve vodě bez huminových kyselin vychytá 95% Cu z roztoku 1 mg/l za 2 týdny, ve vodě s huminovými kyselinami žádné) Nor & Cheng (1986): chemical speciation and bioavailability of copper: Uptake and accumulation by Eichhornia. Environ. Toxicol. Chem. 5:

82 JN Eichhornia crassipes Rychle rostoucí rostliny schopná odebírat z vody těžké kovy

83 Strukturovaný model EDTA v komplexu s iontem Cu2+ Těžké kovy Umělé přípravky pro tvorbu chelátů: EDTA (kyselina ethylendiamintetraoctovou (z angl. ethylenediaminetetraacetic acid) a její soli) patří mezi chelatační činidla, což v praxi znamená, že je schopná vytvářet komplexní sloučeniny s ionty kovů, využívá se při vychytávání těžkých kovů i snižování uhličitanové tvrdosti vody V akváriu musíme dát pozor co se nám vychytává přednostně, například může dojít k znepřístupnění Fe a Zn a Cu mohou dál zůstat v nevázané toxické formě pro vodní organismy. Nepůsobí zpravidla dlouhodobě, po nasycení nutno aplikovat znovu. Snazší bez dalších znalostí o chemismu vody v akváriu je používat DOC nedá se tím tolik pokazit..

84 Těžké kovy Některé rostliny se dokáží toxicitě těžkých kovů bránit produkcí vlastních chelátů: Než se rostlina adaptuje může trvat 100ky let Některé rostliny jsou na koncentraci těžkých kovů citlivější než jiné: Např. rostliny v přírodě rostoucí v měkkých kyselých vodách často snáší vyšší koncentrace těžkých kovů ve vodě Některé rostliny (ty co jsou rezistentní k dané koncentraci toxického kovu) jsou využívány k tomu aby vychytali z vody těžké kovy, příjem kovu je pasivní, záleží na koncentraci ve vodě a v rostlině Např. Eichhornia je schopná vychytat Cu

85 Těžké kovy CO SE POUŽÍVÁ K ODSTRANĚNÍ TĚŽKÝCH KOVŮ Dostatek rostoucích rostlin Nechat hromadit DOC Další metody: Reverzní osmóza Chelatační činidla EDTA Filtrace vody přes rašelinu Zvýšit tvrdost vody přídavkem Ca 2+ Přidávat rašelinný výluh CO PŘISPÍVÁ K TOXICITĚ TĚŽKÝCH KOVŮ Výměna vody Odběr DOC Přísun nových těžkých kovů s novou vodou Filtrace aktivním uhlím Odebírá DOC

86 Amoniak Jedovatý plyn dobře rozpustný ve vodě: NH 3 + H 2 O NH 4+ + OH (dle této reakce reagují pouze 4 z molekul amoniaku). Správné označení vodního roztoku amoniaku je tudíž NH 3 (aq) nebo NH 3 * H 2 O. Závislost forem NH 3 ve vodě na ph, t = 25 C NH 3 toxický pro rostliny i ryby, produkt metabolismu ryb a bakterií, do rostlin proniká pasivně, je bez náboje a jako plyn prochází přes membrány NH 4+ netoxický (do rostlin se musí dostat přes membránové přenašeče, podobně jaké jiné kationty)

87 Amoniak Toxicita pro rostliny Rozdílná u různých druhů, stejná koncentrace NH 4+ může u jednoho druhu podporovat růst a u jiného způsobit zastavení růstu až úhyn rostliny Př. Salvinia molesta v koncentraci do 26 mg/l NH 4+ zvyšuje růst (Cary & Weerts 1983), Potamogeton densus je inhibován už koncentrací 5 mg/l NH 4+ a rostliny Stratiotes alloides jsou poškozeny už koncentrací 0,9 mg/l NH 4+ působící 10 týdnů (Santamiaria et al. 1994) Vyšší koncentrace amoniaku snáší rostliny eutrofních stanovišť, zatímco rostliny oligotrofních stanovišť mohou poškodit už koncentrace kolem 1 mg/l NH 4 +

88 JN Stratiotes alloides rostliny Stratiotes alloides jsou poškozeny už koncentrací 0,9 mg/l NH 4+ působící 10 týdnů

89 Amoniak Toxicita pro rostliny Toxicita je rozdílná dokonce i u téhož druhu během fází růstu rychle rostoucí rostlina je odolnější k vyšším koncentracím amoniaku Rostliny NH 4+ buď ukládají ve vakuolách, nebo hned využívají k syntéze proteinů

90 Dusitany Toxicita v akváriu: Dusitany jsou v akváriu toxické hlavně pro ryby Váží se na hemoglobin, který pak nemůže přenášet kyslík Pro rostliny jsou toxické méně jen ve velkých koncentracích, rostliny je normálně zpracovávají jako zdroj N (často přednostně před dusičnany) Problém s otravou ryb dusitany nastává hlavně venku, když se v zimě ochladí a rostliny přestanou dusitany odebírat, ty se pak za určitých podmínek mohou hromadit a způsobovat úhyn ryb. Kde se berou: Jsou produktem některých nitrifikačních procesů

91 Illustration showing a simplified longitudinal cross-sectional view of a stream hyporheic (HZ) environment with commonly observed microbially mediated pathways for nitrate (NO 3- ) transformations @ /Figure-1-Illustration-showing-a-simplified-longitudinal-cross-sectionalview-of-a-stream.png

92 Emerzní rostliny v akváriu Plovoucí rostliny a rostliny obojživelné mají vzhledem k submerzním kompetiční výhodu v dostupnosti CO 2 a světla Často rychleji rostou, dokáží ze systému odebrat hodně živin výhodné je to tam kde je živin nadbytek, navíc se z akvária snadno odebírají Svými kořeny více okysličují prostředí: Například kořeny plovoucích okřehků jsou výborným místem pro život aerobních bakterií rozkládajících organickou hmotu V substrátu dna kořenící obojživelné druhy zase do substrátu přivádí aerenchymem kyslík, čímž podporují aerobní bakterie Mohou pokud zarostou celou hladinu bránit v prodění dýchacích plynu do vody hladina by neměla být celá zarostlá

93 JN Plovoucí Salvinia molesta Kořeny vytváří prostředí vhodné pro aerobní bakterie, může přistiňovat hladinu za nadměrného osvětlení

94 JN Bacopa caroliniana Pokud roste emerzně bude přivádět dýchací plyny ze vzduchu až do substrátu a okysličovat jej.

95 Alelopatie Alelopatie (rovněž allelopatie, amenzalismus, antibióza či antagonismus) je jeden ze základních typů biologických interakcí mezi dvěma či více organismy. Jeden organismus (inhibitor) ovlivňuje negativně druhý organismus (amenzál) svými chemickými látkami, které vypouští do prostředí. Ve vodním prostředí výraznější než na souši a ještě výrazněji se projevují v omezeném prostoru akvárií produkované inhibitory se koncentrují v omezeném prostoru

96 Alelopatie Rostliny inhibují jiné rostliny Rostliny inhibují řasy Rostliny vylučující látky chránící je před konzumací živočichy i před napadením chorobami Řasy inhibují rostliny Řasy působí na živočichy.

97 Alelopatie Většinou se nejedná o druhově specifické působení jedné látky na určitý organismus působí celé skupiny organických metabolitů, často mají synergické účinky a vzájemně se ovlivňují Některé zůstávají v rostlinách, jiné jsou vylučovány do substrátu, nebo vody Často jsou dobře rozpustné ve vodě Bakteriemi v akváriu jsou relativně rychle rozkládány

98 Alelopatie Příklady alelopatie Cabomba inhibuje Nuphar lutea Myriophyllum spicatum inhibuje řasy a sinice a larvy komárů Chara globularis inhibuje jiné řasy Eleocharis microcarpa inhibuje sinice Pistia stratiotes inhibuje řasy Zannichelia peltata je inhibována sinicemi JN

99 Funkce bakterií v akváriu Heterotrofní bakterie Rozkládají organické látky na anorganické za přítomnosti kyslíku (využitelné pro výživu rostlin) = aerobní dekompozice Organický N NH 4+ + CO 2 Organický P fosfáty + CO 2 Organický N sulfidy + CO 2 Tím se uvolňuje uhlík do forem využitelných pro rostliny (CO 2 ), meziproduky dekompozice jsou huminové látky důležité pro zpřístupnění některých mikroprvků pro rostliny (Fe, Mn), a také pro znepřístupnění některých těžkých kovů v akváriu (Cu) Najdeme je na rozkládajícím se organickém materiálu a ve dně Jejich činnost je závislá na ph, dekompozice je snížená v kyselém prostředí (hromadění organického materiálu na rašeliništích)

100 Relationship of carbon-content categories

101 Funkce bakterií v akváriu Anaerobní dekompozice heterotrofními bakteriemi Z organických látek vznikají anorganické bez přístupu kyslíku Kvašení (alkohol, organické kyseliny) NH 3 PO 4 3- H 2 S Probíhá v anaerobním prostředí substrátu dna

102 Funkce bakterií v akváriu Nitrifikační bakterie Nitrifikace probíhá ve dvou stupních (přeměna toxického NH3 na netoxické dusičnany, vyžaduje dostatek kyslíku). 1. stupeň - nitritace: 2 NH O > 2 HNO H 2 O + 2 H J 2. stupeň nitratace: 2 HNO 2 + O > 2 HNO J Jsou to chemoautotrofní bakterie, které získávají energii oxidací anorganických látek, svou činností spotřebovávají kyslík a okyselují vodu Nerostou na organickém materiálu, ale na anorganickém, nejvíce jich najdeme na prokysličeném filtru

103 Funkce bakterií v akváriu Denitrifikační bakterie Proces denitrifikace je bez kyslíkatá přeměna dusičnanů na dusitany a posléze vzdušný dusík, probíhá v anaerobním prostředí NO 3 NO 2 NO + N 2 O N 2 (g) The complete denitrification process can be expressed as a redox reaction: 2 NO e + 12 H+ N H 2 O Důsledkem denitrifikace jsou ztráty N z ekosystému (uteče jako plyn), v akváriu je většinou vítáno, zbavíme se nadbytečného dusíku, může probíhat tam kde je silnější vrstva substrátu dna, kde je dole bezkyslíkaté prostředí Denitrifikační bakterie se vyskytují v anaerobním prostředí dna akvária

104 Funkce bakterií v akváriu Hromadění toxických dusitanů v akváriu Vznikají v anaerobním kyselém prostředí respirací dusičnanů NO H + + 2e - NO 2- + H 2 O Nebo vznikají neúplnou nitrifikací: často v nepříznivých podmínkách: příliš kyselá voda, nízká teplota ), které inhibují více bakterie zodpovědné za oxidaci dusitanů než bakterie umožňující první krok nitrifikace NH 3 Probíhá často v nově založených nádržích než se v nich aklimatizují potřebné bakterie (trvá 6-8 týdnů), lze urychlit přidáním zeminy do dna, nebo části materiálu z fungujícího akvária Nebo neúplnou denitrifikací

105 Funkce bakterií v akváriu Redukce Fe a Mn probíhá v anaerobním prostředí, kde jsou vyčerpány dusičnany Některé bakterie umí redukovat Fe 3+ a Mn 4+, které jsou pro rostliny nepřístupné a Fe 2+ a Mn 2+, které rostliny umí přijímat kořeny Mn se redukují jako první, až když jsou spotřebovány bakterie redukují i Fe

106 Funkce bakterií v akváriu Produkce H 2 S (Sirovodík - bezbarvý po zkažených vejcích zapáchající plyn, dobře rozpustný ve vodě, je silně toxický pro rostliny i živočichy) často vzniká rozkladem organického materiálu (bílkovin) nebo redukcí síranů, oba děje probíhají za nedostatku kyslíku za pomoci bakterií Odbourávání H 2 S je proces, který probíhá za činnosti chemoautotrofních aerobních bakterií (jedny z nejužitečnějších bakterií v akváriu): H 2 S + 2 O 2 HSO 4- +H +

107 Funkce bakterií v akváriu Fermentace a vznik metanu Probíhá pokud se organický materiál rozkládá anaerobně, je rozkládán pouze částečně a výsledkem je ethanol a různé organické kyseliny (stává se to když chybí anorganický akceptor elektronu: Fe 3+, NO 3-, Mn 4+, SO 4 2- ) Způsobuje uhnívání kořenů v sedimentu V anaerobním prostředím činností bakterií potom z organických kyselin, CO 2 a vodíku vzniká metan který může ve formě bublin unikat do vody Oxidace metanu je děj při kterém se v aerobním prostředí činností bakterií metan oxiduje na CO 2 (a tím zpřístupňuje vázaný uhlík rostlinám)

108 Funkce bakterií v akváriu Bakterie jsou nedílnou součástí akvária a bez nich biologická rovnováha nemůže nastat ani se k ním nemůžeme přiblížit V akváriích kde je vyvážené množství ryb a rostlin a fungují tyto procesy prakticky nemusíme odsávat kal a nemusíme často měnit vodu (stačí jednou za 2-3 měsíce ¼ vody) V akváriu s nadměrným množstvím odumřelého organického materiálu, nebo nadměrným počtem ryb může nastat v noci problém s vyčerpáním kyslíku: aerobní heterotrofní bakterie, které odumřelý materiál rozkládají čerpají stejně jako živočichové (a rostliny v noci) kyslík, pokud dojde začnou děje probíhat anaerobně, ryby se udusí a budou produkovány toxické látky v takových akváriích je vhodné v noci probublávat (bublací kamínek)

109 Co s řasami? Pokud v akváriu nejsou optimální podmínky pro růst rostlin, často začnou akvárium zarůstat řasy. Algicidy nejsou většinou řešením i když vadí řasám, většinou poškozují i rostliny.

110 Řasy v akváriu Vláknité zelené řasy Vznášející se ve vodě, objevují se často za nadměrného osvětlení Stačí je odlovit Mazlavá žlutohnědá směs řas a rozsivek Pokrývá povrch rostlin i substrátu, dá se dobře setřít, nebo setřepat Odkalíme nádrž, přidáme kvalitní hnojivo a zapojíme biologický filtr Štětičková řasa Vytváří nárosty na rostlinách, sklech i substrátu Špatně se odstraňuje ze skla škrabky, rostlinám ostříhat zařasené listy. Zapojíme biologický filtr a dodáme živiny aby rostliny řase urostly Modrá řasa Sinice vytvářející zelenočerný povlak na rostlinách, sklech substrátu Známka špatných podmínek v akváriu, alkalického ph upravit ph, použít hnojiva a CO2 Hnědé skvrny na listech a skle Pevně přirostlé Ze skla odstranit škrabkou, z rostlin nelze odstranit indikují špatné podmínky v akváriu

111 JN Štětičková řasa

112 JN Nárosty řas a sinic na listech

113 JN Vláknité zelené řasy

114 JN Zelenomodré sinice

115 Co s řasami? Zajistit optimální podmínky pro růst rostlin: Dobře založené dno akvária Biologický filtr Žádné vzduchování Průhledná voda s huminovými látkami Přiměřené osvětlení Dostatek mikroprvků vázaných na přírodní cheláty Nejméně 80% dna osázet rostlinami (pomalu rostoucích rostlin je méně než polovina) Přiměřené množství ryb, na 25-50l alespoň 1 řasožravá ryba (živorodka) Optimální obsah uhlíku