SOCIÁLNÍ SLUŽBY 2. ročník Sociální činnost

Transkript

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY 2. ročník Sociální činnost Mgr. Hana Straková 2., upravené vydání Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK, vydalo SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s. r. o. v roce 2011

2 Obsah 1 Systém sociálních služeb Účel a definice sociálních služeb Právo na ochranu formou služby, sociální služby v systému sociální ochrany Sociální služby, příspěvek na péči... 5 Pracovní list č Pracovní list č Pracovní list č Vývoj sociálních služeb Počátky institucionalizované chudinské péče Počátky jednotné politiky státu Sociální služby a domovské právo, nové iniciativy církve Podoba chudinské péče na přelomu 19. a 20. století Sociální služby v meziválečném období Sociální služby v kontextu sociálního státu Sociální služby v tzv. socialistickém státě Sociální služby v ČR v transformačním období, nové principy a cíle poskytování sociálních služeb Pracovní list č Pracovní list č Management, ekonomika sociálních služeb, kvalita v sociálních službách Funkce managementu, ekonomiky Finanční zdroje sociálních služeb Komunitní plánování sociálních služeb Marketing neziskového sektoru se zaměřením na sociální služby Standardy kvality sociálních služeb, měření kvalit sociálních služeb Pracovní list č Pracovní list č Subjekty sociálních služeb Vztah obcí, kraje a státu k sociálním službám, soukromoprávní subjekty a sociální služby Nevládní neziskové organizace jako poskytovatelé sociálních služeb Výdaje obcí a krajů na sociální služby Vybavenost obcí a krajů sociálními službami Pracovní list č Pracovníci v sociálních službách Pracovníci v sociálních službách, vzdělávání pracovníků, akreditace vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programů Pracovní list č Seznam použitých zkratek Seznam použité literatury

3 1 Systém sociálních služeb 1.1 Účel a definice sociálních služeb Sociální služby jsou určeny lidem společensky znevýhodněným - účelem je zlepšit kvalitu jejich života, v určité míře je zapojit do společnosti, chránit společnost před riziky, které tito lidé mohou způsobit. Sociální služby jsou poskytovány jak uživateli, tak jeho rodině. V zahraniční literatuře se vyskytuje i pojem humanitní služba. Tento pojem je široký a zahrnuje služby: administrativní vzdělávací zdravotnické V ČR je za humanitní službu považována materiální pomoc lidem v nouzi (např. živelné katastrofy). V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách je sociální služba vymezena jako: soubor činností poskytující pomoc jedincům začlenit se do společnosti a chránit je před sociálním vyloučením Sociální služby jsou poskytovány jedincům: kteří se dostali do nepříznivé sociální situace z důvodu věku s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pocházejícím z nepříznivého sociálního prostředí (rodině) s problémem sociálního začleňování do společnosti Sociální služby spadají do mnoha resortů státní správy: MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MZ Ministerstvo zdravotnictví MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MS Ministerstvo spravedlnosti Působnost v oblasti sociálních služeb vykonávají: MPSV krajské úřady obecní úřady s rozšířenou působností úřady práce Sociální služby se mohou dělit i podle toho, co poskytují: preventivní terapeutické rehabilitační pečovatelské intervenční (zásahové) 3

4 1.2 Právo na ochranu formou služby, sociální služby v systému sociální ochrany Pomoc znevýhodněným jedincům vychází ze základních lidských práv. Tato práva vznikala ve velkých novověkých revolucích, které změnily monarchie v národní státy. V těchto státech se moc rozdělila: na výkonnou (vláda) zákonodárnou (parlament) soudní (justiční aparát) Všichni lidé si nemohou být rovni, neboť se rodí s nestejným zdravím, nestejným nadáním a do nestejných sociálních podmínek. Znevýhodněním je třeba poskytovat různorodou pomoc. Solidarita by měla být pro lidskou společnost samozřejmostí. Ve 20. století se setkáváme s pojmem lidských práv jako práv sociálních. V roce 1948 byla vytvořena Všeobecná deklarace lidských práv, kde je mimo jiné uvedeno: právo na práci právo na vzdělání právo na přiměřené pracovní podmínky právo na životní úroveň právo na rodinu právo na ochranu při určitých sociálních událostech V ČR se používá pojem sociální zabezpečení, tento termín byl přijat z ruštiny a znamená přidělování blaha centralizovaným státem. Naopak demokratické systémy zajišťují občanům ochranu jejich práv. Problémy současné české společnosti vyplývají z toho, že není dostatečně respektována různorodá hodnotová orientace menšin žijících v této společnosti, např. problematika romské společnosti. Znevýhodněným je potřeba dávat šance, aby se mohli společensky uplatnit buď zcela, nebo alespoň částečně. Je třeba si uvědomit, že každý člověk má určitou hodnotu, kterou je nutno rozvíjet. Sociální služby v systému sociální ochrany V rámci sociálního státu byly v současných evropských zemích vytvořeny i jiné formy sociální ochrany znevýhodněných, než je poskytování sociálních služeb přímo. Jedná se o 2 způsoby: 1. Občan se musí povinně pojistit pro případ sociálních událostí, o kterých se předpokládá, že je vlastními silami nezvládne, může se i dobrovolně připojistit, na jeho pojištění může přispívat i jeho zaměstnavatel. 2. Stát občanům poskytuje dávky v situacích, na které se nepojišťovali, ale pomoc z veřejných rozpočtů je žádoucí a nutná, jedná se o dávky netestované, náleží každému, koho událost potká, testované se poskytují v závislosti na příjmu žadatele. Oba 2 způsoby se mohou propojovat, pomoc bývá efektivnější než poskytnutí jedné dávky nebo služby. 4

5 Sociální služby v užším pojetí jsou v ČR součástí státního systému sociálního zabezpečení. Legislativou jsou zařazeny do tzv. sociální pomoci. Sociální pomoc v rámci sociálních služeb zahrnuje také finanční a věcné dávky určené lidem, kteří se ocitli ve stavu hmotné nouze. Stát se především zaměřuje na podporu rodin s nezaopatřenými dětmi. Dělení sociálních služeb: STÁTNÍ A OBECNÍ jsou plně řízeny státem NESTÁTNÍ nad těmito stát pouze dohlíží (přidělováním licencí zaručuje občanům, že tyto instituce budou vykonávat to, k čemu se zavázaly) 1.3 Sociální služby, příspěvek na péči Tento text vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Sociální služby zahrnují: sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence Formy poskytování sociálních služeb se dělí na: ambulantní osoba dochází, je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb pobytové ubytování v zařízeních sociálních služeb terénní v přirozeném sociálním prostředí (v domácnosti) Zařízení sociálních služeb: a) centra denních služeb b) denní stacionáře c) týdenní stacionáře d) domovy pro osoby se zdravotním postižením e) domovy pro seniory f) domovy se zvláštním režimem g) chráněné bydlení h) azylové domy i) domy na půl cesty j) zařízení pro krizovou pomoc k) nízkoprahová denní centra l) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež m) noclehárny n) terapeutické komunity o) sociální poradny p) sociálně terapeutické dílny q) centra sociálně rehabilitačních služeb r) pracoviště rané péče s) intervenční centra t) zařízení následné péče 5

6 Sociální poradenství zahrnuje: a) základní sociální poradenství b) odborné sociální poradenství a) základní sociální poradenství poskytuje potřebné informace k řešení nepříznivých sociálních situací klientů b) odborné sociální poradenství je zaměřeno na konkrétní potřeby jednotlivců i skupin: občanské poradny manželské a rodinné poradny poradny pro osoby se zdravotním znevýhodněním poradny pro seniory poradny pro oběti domácího násilí a trestných činů poradny pro společensky nepřizpůsobivé Součástí odborného poradenství je i zapůjčování kompenzačních pomůcek. Služby sociální péče Služby sociální péče se snaží zapojovat osoby do života společnosti nebo jim alespoň zajistit důstojné prostředí a zacházení. Osobní asistence je terénní služba, která poskytuje pomoc jedincům zdravotně znevýhodněným či seniorům (znevýhodnění z důvodu věku). Jedná se o osoby s různě sníženou soběstačností. Služba se poskytuje bez časového omezení a v přirozeném sociálním prostředí. Osobní asistent plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) pomoc při zajištění stravy d) pomoc při zajištění chodu domácnosti e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím g) pomoc při uplatňování práv a při obstarávání osobních záležitostí Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, zdravotního postižení, je určena pro rodiny s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc druhé osoby Pečovatelská služba plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) pomoc při zajištění stravy d) pomoc při zajištění chodu domácnosti e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 6

7 Tísňová péče terénní služba, nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými riziku ohrožení zdraví nebo života Tísňová péče plní tyto funkce: a) poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci b) sociální poradenství c) sociálně terapeutické činnosti d) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím e) pomoc při prosazování práv, osobních záležitostí Průvodcovské a předčitatelské služby terénní nebo ambulantní služby Plní tyto funkce: a) zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím b) pomáhají při uplatňování práv Podpora samostatného bydlení terénní služba poskytována osobám se sníženou soběstačností Podpora samostatného bydlení plní tyto funkce: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím d)sociálně terapeutické činnosti e) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se sníženou soběstačností Odlehčovací služby plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) poskytnutí stravy d) poskytnutí ubytování e) zprostředkování kontaktu se společností f) sociálně terapeutické činnosti g) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti Centra denních služeb poskytují ambulantní služby jedincům se sníženou soběstačností. Centra denních služeb plní stejnou funkci jako odlehčovací služby. Denní stacionář je ambulantní služba určena jedincům se sníženou soběstačností. Stacionář plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) poskytnutí stravy d) zprostředkování kontaktu se společností e) sociálně terapeutické činnosti f) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí g) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 7

8 Týdenní stacionář je pobytová služba, která plní stejné funkce jako denní stacionář. Domov pro osoby se zdravotním postižením je pobytová služba určena osobám se zdravotním postižením, které mají sníženou soběstačnost. Tyto služby plní stejnou funkci jako stacionář. Domov pro seniory je určen pro osoby, které dosáhly určitého věku a nachází se ve starobním nebo plně invalidním důchodu. Domov pro seniory plní tyto funkce: a) pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu b) pomoc při osobní hygieně c) poskytnutí stravy d) poskytnutí ubytování e) zprostředkování kontaktu se společností f) sociálně terapeutické činnosti g) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí h) aktivizační činnosti Domov se zvláštním režimem je určen pro osoby, které jsou duševně nemocné, pro osoby závislé na návykových látkách nebo i pro osoby se stařeckou demencí. Domovy se zvláštním režimem plní stejnou funkci jako domovy pro seniory. Chráněné bydlení je pobytová služba určena jedincům se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního handicapu. Chráněné bydlení plní tyto funkce: a) poskytnutí stravy b) poskytnutí ubytování c) pomoc při zajištění chodu domácnosti d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti e) zprostředkování kontaktu se společností f) sociálně terapeutické činnosti g) pomoc při uplatňování práv, osobních záležitostí Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Zajišťují pobytové sociální služby osobám, které již nepotřebují ústavní zdravotní péči (nemocnice), ale nejsou schopny obejít se bez pomoci druhé osoby. Poskytují ubytování, stravu, osobní hygienu, zvládání běžných úkonů, aktivizační činnost, sociálně terapeutickou činnost, kontakt se společností, pomoc při uplatňování práv. Služby sociální prevence Napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení jedinců, kteří jsou ohroženi krizovou sociální situací. Cílem je napomáhat překonání nepříznivé sociální situace. Mezi služby sociální prevence řadíme tyto služby: Raná péče Je určena pro rodiče a dítě do 7 let věku, které je zdravotně handicapované. Tato služba se poskytuje ambulantně nebo terénně. Plní funkci: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) zprostředkování kontaktu se společností 8

9 c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoci při uplatňování práv, osobních záležitostí Telefonická krizová pomoc Je určena jedincům, kteří se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života. Tlumočnické služby Jsou určeny osobám s poruchou komunikace. Azylové domy Jsou určeny osobám v nepříznivé situaci na přechodnou dobu. Zajišťují stravu a ubytování. Domy na půl cesty Jsou určeny osobám do věku 26 let, které opouštějí ústavní nebo ochrannou výchovu, ochrannou léčbu. Domy na půl cesty plní tyto funkce: a) ubytování b) kontakt se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoc při uplatňování práv Kontaktní centra Jedná se o nízkoprahová zařízení, tj. první dostupnost pro každého. Jsou určena pro jedince ohrožené v závislosti na návykových látkách. Plní tyto funkce: a) poskytnutí podmínek pro hygienu b) sociálně terapeutická činnost c) pomoc při uplatňování práv Krizová pomoc Služba je buď terénní, ambulantní, nebo pobytová. Je určena na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, nejsou schopny přechodně řešit nepříznivou sociální situaci. Krizová pomoc plní tyto funkce: a) ubytování b) stravování c) sociálně terapeutickou činnost d) pomoc při uplatňování práv Nízkoprahová denní centra Poskytují ambulantní, případně terénní služby pro jedince bez přístřeší. Zajišťují základní životní potřeby. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Jsou určena dětem do věku 26 let, které jsou ohroženy rizikovým chováním Plní tyto funkce: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) kontakt se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti d) pomoc při uplatňování práv 9

10 Noclehárny Zajišťují přenocování osobám bez přístřeší, poskytují podmínky pro osobní hygienu. Služby následné péče Jsou terénní služby určeny jedincům s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly léčbu. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Plní tyto funkce: a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti b) kontakt se společenským prostředím c) sociálně terapeutické činnosti Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Plní tyto funkce: a) sociálně terapeutické činnosti b) kontakt se společenským prostředím Sociálně terapeutické dílny Účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností. Plní tyto funkce: a) nácvik dovedností b) poskytnutí stravy c) pomoc při hygieně, bezpečnost práce Terapeutické komunity Jsou určeny osobám závislým na návykových látkách či s duševním onemocněním, služby poskytují na přechodnou dobu. Plní tyto funkce: a) stravování b) ubytování c) společenský kontakt d) sociálně terapeutická činnost e) pomoc při uplatňování práv Terénní programy Jsou určeny pro problémové skupiny osob. Plní tyto funkce: a) kontakt s prostředím b) pomoc při uplatňování práv Sociální rehabilitace Je soubor činností, které slouží k samostatnosti, soběstačnosti a nezávislosti člověka. V centrech se plní tyto funkce a) nácvik dovedností směřující k sociálnímu začlenění b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti c) kontakt se společenským prostředím d) pomoc při uplatňování práv Příspěvek na péči Je určen osobám v určité míře závislým na pomoci druhých osob. 10

11 Příspěvek na péči je poskytován od jednoho roku osoby. O příspěvku rozhoduje kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Příspěvek na péči se dle závislosti dělí na 4 stupně. Od ledna 2012 došlo ke změně ve výši příspěvku. Výše příspěvku na péči u dětí do 18 let (platné od 1. ledna 2012) I. stupeň závislosti Kč II. stupeň závislosti Kč III. stupeň závislosti Kč IV. stupeň závislosti Kč Výše příspěvku u osob starších 18 let (platné od 1. ledna 2012) I. stupeň závislosti 800 Kč II. stupeň závislosti Kč III. stupeň závislosti Kč IV. stupeň závislosti Kč Při posuzování o příspěvku na péči se vymezují schopnosti zvládat tyto základní životní potřeby: 1. mobilita: osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, pohybovat se chůzí krok za krokem popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových 2. orientace: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat 3. komunikace: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky 4. stravování: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim 5. oblékání a obouvání: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat 11

12 se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem 6. tělesná hygiena: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se 7. výkon fyziologické potřeby: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky 8. péče o zdraví: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky 9. osobní aktivity: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti 10. péče o domácnost: za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku. Příspěvek se přiznává na podkladě písemné žádosti a schválení kompetentními orgány. Příjemce příspěvku je povinen oznámit úřadu páce jakoukoliv změnu ohledně nároku na příspěvek do 8 dnů. Úřad práce vykonává sociální šetření v domácnosti žadatele, šetření vykonává sociální pracovník, který zjišťuje míru soběstačnosti klienta. Úřad práce zašle OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení) žádost o posouzení stupně závislosti, k žádosti se přikládá sociální šetření a posudek od lékaře. OSSZ informuje úřad práce o výsledku posouzení stupně závislosti. Úřad práce provádí kontroly využívání příspěvku na péči. 12

13 Pracovní list č. 1 1) Definujte pojem sociální služba: 2) Jaký význam mají humanitní služby v ČR? Uveďte příklady: 3) Vyjmenujte, do kterých resortů státní správy spadají sociální služby: 4) Zastupitelská demokracie využívá 3 nezávislé moci, vypište je: a). b). c). 5) Ve kterém roce byla formulována Všeobecná deklarace lidských práv. Vyberte a zakroužkujte správnou možnost: a) 1945 b) 1948 c) 1968 d) ) Vyjmenujte, jaké jsou možnosti pojištění občana: 13

14 Pracovní list č. 2 1) Zákon o sociálních službách má číslo (správnou odpověď zakroužkuj): a) č. 106/2008Sb. b) č. 108/2006 Sb. c) č. 505/2006 Sb. 2) Sociální služby zahrnují: a). b) c). 3) Vyjmenuj, jaké jsou formy poskytování sociálních služeb: a). b). c) 4) Vyjmenuj odborné sociální poradny: 5) Kdo využívá služby osobního asistenta a jaké základní činnosti osobní asistent vykonává:.. 6) Jaké služby poskytuje týdenní stacionář: 14

15 Pracovní list č. 3 1) Raná péče je poskytována dítěti a rodičům zakroužkuj správnou odpověď: a) dítěti do věku 10 let, které je zdravotně postižené b) dítěti do věku 7 let, které je zdravotně postižené c) dítěte do věku 18 let, které je zdravotně postižené 2) Pro jaké osoby jsou určeny domy na půl cesty a jaké služby nabízejí: 3) Jakým osobám jsou určeny terapeutické komunity a jakou plní funkci: 4) Komu je určen příspěvek na péči a od kolika let máte možnost o tento příspěvek žádat:.. 5) Který orgán rozhoduje o přiznání stupně závislosti: 6) Doplňte výše příspěvku dle stupně závislosti: Výše příspěvku na péči u dětí do 18 let: Výše příspěvku u osob starších 18 let: I. stupeň závislosti Kč I. stupeň závislosti Kč II. stupeň závislosti Kč II. stupeň závislosti Kč III. stupeň závislosti Kč III. stupeň závislosti Kč IV. stupeň závislosti Kč IV. stupeň závislosti Kč 15

16 2 Vývoj sociálních služeb 2.1 Počátky institucionalizované chudinské péče Sociální služby v minulosti byly a v dnešní době stále jsou motivovány snahou pomoci chudým a jinak sociálně slabým lidem. Problém chudiny byl i ve starověku řešen panovníky. Ve starověku i po značnou dobu středověku společnost chudobu trestala a před chudými lidmi se bránila. V dějinách se represivní postoj k chudým projevoval v různých podobách. Když ve starém Řecku Solón v rámci širších reforem zrušil dlužní otroctví, provedl historicky první systémové přerozdělování; jako reprezentant státu nařídil a vynutil solidaritu mezi nejbohatší a nejchudší třídou společnosti. Staří Římané řešili chudobu v okamžiku, kdy přerostla ve společenskou hrozbu, a to rozdáváním chleba nejchudším a tím, že chudině zpřístupnili zábavy dosud určené pouze bohatým. Jednalo se pouze o nástroj prevence před možnými nepokoji, nikoliv o počátky sociálních služeb. Raný středověk ovlivnil přijetí křesťanství a zřízení církve. Křesťanství hlásá pomoc chudým, poskytování almužen a milosrdných skutků. Kláštery a později farnosti poskytovaly přístřeší, stravu a do jisté míry i zdravotnickou péči. Vznikaly první řády orientované na pomoc chudým a nemocným (katolická církev). Jedním z prvních a nejvýznamnějších byl řád sv. Františka, který vznikl ve 13. století. Také protestantské církve v tomto období zakládaly charitativní organizace, některé měly i ústavní charakter. Církevní bratrstva se kolem určité farnosti vytvářela ve středověku. Kláštery spolu s farnostmi tak představovaly v podstatě první instituce, které plánovitě a více či méně organizovaně poskytovaly dlouhodobou pomoc chudým. Prvním poskytovatelem sociálních služeb se stala církev. Počátek novověku přináší sociální vylučování lidí žebráci, tuláci, duševně nemocní, cikáni, nemajetní cizinci. V období renesance byla značná segregace sociálně znevýhodněných lidí, např. v českých zemích po třicetileté válce byli tito lidé úmyslně mrzačeni uřezávání uší a nosů. 2.2 Počátky jednotné politiky státu Ve středověku se na jedné straně o chudé lidi společnost určitým způsobem starala, ale na druhé straně se k nim chovala represivně. Represivní přistup k lidem žijícím na okraji společnosti, který v jiných zemí v době osvícenství spíše zesiloval, byl u nás do určité míry zmírněn dvorskými dekrety Josefa II. z let , jimiž bylo doporučováno zřizování farních chudinských ústavů. V 16. a 17. století se objevily první cechy, tzv. bratrstva. V rámci určité profesní skupiny lidé projevovali solidaritu. Postupně se zřizovaly služby, které pečovaly o znevýhodněné lidi chudí, staří, nemocní, děti, mládež, tuláci, žebráci ústavy nazývané také útulky, špitály. V 18 a 19. století se zřizují: 1) sirotčince 2) starobince 3) chudobince 4) blázince 5) pastoušky na venkově 16

17 2.3 Sociální služby a domovské právo, nové iniciativy církve Zákon o domovském právu stanovil obsah práva domovského jako práva na pobyt v obci a nárok na zaopatření chudinské. Právo domovské v tuzemské obci příslušelo každému státnímu občanu československému (po roce 1918). Z iniciativy církve začaly vznikat různé komunitní projekty pro chudé. Nejznámější je anglická charita, která vznikla Charita je spojena s přímou materiální pomocí přímo v domovech chudých lidí tj. služba jde za uživatelem. Začínají se tvořit komunitní centra poradenství, které reaguje na hrozné životní podmínky dělnictva. 19. a 20. století je dobou vzniku církevních a jiných organizací: salesiánská kongregace práce s mládeží skaut YMCA YWCA Jedná se o preventivní sociální služby sloužící mládeži. 2.4 Podoba chudinské péče na přelomu 19. a 20. století V roce 1918 po vzniku Československé republiky přejímáme předpisy a zákony z Rakouska- Uherska. Tendence byla, aby rodina zabezpečila chudé a nemocné. Další možné zabezpečení bylo ze strany spolků a fondů. Postupně vznikala povinnost zabezpečit sociálně znevýhodněné občany ze strany obcí, okresů a zemí. Chudinský zákon odlišoval chudinské podporování pravidelné, přechodné a naturáliemi. V našich zemích řídili chudinské záležitosti orgány obce, obecní zastupitelstvo, obecní rada. Při obcích bylo možné vytvářet zvláštní komise tzv. chudinské rady. 2.5 Sociální služby v meziválečném období Sociální služby byly řešeny nejčastěji ústavní péčí (Masarykovy domovy v Praze, nyní Thomayerova fakultní nemocnice v areálu byly chorobince, starobince a nemocniční zařízení). V době 1. republiky se rozlišovalo veřejné chudinství a chudinství soukromé. Humanitární organizace a dobročinné spolky zajišťovaly soukromé chudinství oblíbené byly tzv. vývařovny. V období 1. republiky se rozvíjí dobrovolná sociální péče. Nejvýznamnější dobrovolné spolky: Společnost Čs. Červeného kříže Organizace Okresních péčí o mládež Masarykova Liga proti tuberkulose Specializované poradenské služby: poradny pro volbu povolání poradny pro duševní zdraví městské sociální poradny 17

18 poradny pro úchylné děti poradny pro matky s dětmi tuberkulózní poradny venerické poradny úřadovny pro péči o mládež (předchůdce dnešní probační a mediační služby) Sociální služby začínají vycházet z nároku potřebného a propaguje se zásada pomáhat rychle a včas. 2.6 Sociální služby v kontextu sociálního státu V roce 1948 OSN propaguje důstojnost každého lidského života. V 19. a 20. století se vyzdvihuje reziduální politika stát zajišťuje jen to, co rodina a jednotlivec není schopen si zajistit ze strany státu minimum sociálních služeb. Další variantou je také přenášení zodpovědnosti na zaměstnavatele. Naše sociální politika se po únoru 1948 (nástup komunismu) odklání od západních koncepcí. V západních zemích vznikají: stacionáře a komunitní centra chráněné či podporované bydlení chráněné či podporované zaměstnávání svépomocné skupiny a centra V této době se vypracovávají preventivní a terapeutické programy zaměřené na nejohroženější skupiny dětí i dospělých děti z nefunkčních rodin, děti postižené syndromem CAN, riziková mládež, uživatelé drog, lidé provozující prostituci, lidé propuštění z vězení, oběti trestných činů a pachatelé domácího násilí. 2.7 Sociální služby v tzv. socialistickém státě Ke změně koncepce sociálního zabezpečení dochází po roce 1948 starost o znevýhodněné přešla z obcí na stát, byl zrušen institut domovského práva a byl nahrazen institutem československého občanství. Stát pomáhá především jedincům se změněnou pracovní schopností, dětem, starým lidem, a to především poskytováním služeb nebo dávek, radou, pracovním umísťováním, ústavním zaopatřením a doplňkovou péčí. Sociální péče byla centralizovaná, církevní a jiné nestátní ústavy se postupně rušily nebo je přebíral stát. Sociální služby byly rozděleny do několika ministerstev. Byl ustanoven nový právní předpis, kde jeho část pátá pojednává o sociální péči a jmenuje se Služby sociálního zabezpečení. V této době vznikl nový pojem občané, kteří potřebují zvláštní pomoc. Pro občany těžce poškozené na zdraví se zajišťuje poskytování pečovatelské služby, pomůcky, peněžité příspěvky a společné stravování. Osobám se změněnou pracovní schopností stát poskytoval pracovní rehabilitaci a pracovní uplatnění. Ve státě měl kontrolní a řídící 18

19 pravomoc Státní úřad sociálního zabezpečení, národní výbory, pod kterými pracovaly komise sociálního zabezpečení. V 80. letech dochází k rozvoji odborů péče o pracující, pečují o: mladistvé zaměstnance ženy s malými dětmi svobodné matky pracovníky se změněnou pracovní schopností občany romského původu Rozšiřují se také pečovatelské služby, zařízení pro seniory tzv. domovinky, denní sanatoria pro psychiatrické pacienty, podporují se místní kluby důchodců a rozšiřuje se síť manželských poraden. 2.8 Sociální služby v ČR v transformačním období, nové principy a cíle poskytování sociálních služeb V oblasti sociální, politické a ekonomické nastaly v naší republice po roce 1989 zásadní změny. Byly přijaty zákony o životním minimu a zákon o sociální potřebnosti. Po roce 1989 začíná nárůst nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby obvykle založeny jako občanská sdružení. Tato sdružení byla zřizována pro zdravotně handicapované občany, finanční prostředky sdružení dostávala z části od státu a z části od sponzorů. Častěji se potýkala s finančními problémy. Církve zřídily specializované organizace na poskytování sociálních služeb, např. Charita a Diakonie. Církevní organizace organizují také azyly pro bezdomovce, pro matky s dětmi a domovy důchodců. Nové principy a cíle poskytování sociálních služeb rozsah služeb plně hrazených z veřejných rozpočtů je podrobován odborným analýzám a je předmětem mnohých politických debat, důvodem je neudržitelná ekonomická situace naprosto nutná je spoluúčast uživatele sociálních služeb využívají se modely poskytování služeb přímo v domovech příjemců (i 24 hodinová péče) osobní asistence poskytovaná v domově klienta hospicová domácí péče 19

20 propracovaný systém směny služeb v komunitě, který bude spočívat v tom, že si klienti navzájem budou nabízet služby, které jsou schopni poskytnout bez finančních úhrad soukromý sektor bude rozšiřovat systém sociálních služeb s vysokou kvalitou, ale bude určen pro klienty, kteří disponují dostatečnými finančními zdroji (např. formou hotelového servisu) roste význam dobrovolníků z řad studentů, např. v hospicové péči Úkol: 1) Aktualizujte reformy v oblasti veřejné správy a sociálních služeb v nejbližším období, např. důchodová reforma, spoluúčast pacientů na zdravotní péči apod. 2) Aktualizujte změny v systému sociálních služeb očekávaný vývoj do budoucna. 20