MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2012 Bc. JAROMÍR HAŠKA

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF) Samojízdné sklízeče plodin Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Brno 2012 Vypracoval: Bc. Jaromír Haška

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Samojízdné sklízeče polních plodin vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis..

4 PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat panu doc. Ing. Janu Červinkovi, Csc. za důležité rady, trpělivost při konzultacích a odborné vedení při zpracovávání této diplomové práce.

5 Abstrakt v češtině Práce se zabývá samojízdnými sklízeči polních plodin a problémy s nimi související. V úvodu práce je popsána historie samojízdných sklízecích strojů. Dále je podán přehled nejpoužívanějších samojízdných sklízečů polních plodin. Na tuto část navazuje popis funkčních částí samojízdných sklízečů cukrové řepy. Další částí práce je popis metodiky stanovení ztrát samojízdného sklízeče a jejich praktické určení. Poslední kapitolou je ekonomické zhodnocení samojízdných sklízečů. Abstrakt in English This work deals with self-propelled harvesters field crops and problems relating to them. The introduction describes the history of self-propelled harvesting machines. In addition, an overview of the most widely used self-propelled harvesters field crops. This part is followed by a description of the functional parts of the self-propelled sugar beet harvesters. Another part of the job description of the methodology is the determination of losses of self-propelled harvesters and their practical use. The last chapter is selfpropelled harvesters economic evaluation. Klíčová slova Key words Sklizeň - Harvest Sklízeč cukrové řepy - Sugar beet harvester Cukrová řepa Sugar beet Samojízdný - Self-propelled Polní ztráty field loss Ekonomické hodnocení economic evaluation

6 1.ÚVOD Historie samojízdných sklízecích mlátiček přehled samojízdných sklízečů plodin Přehled nejpoužívanějších značek samojízdných sklízecích mlátiček v současné době v České republice Samojízdné sklízecí mlátičky CLAAS Samojízdné sklízecí mlátičky JOHN DEERE Samojízdné sklízecí mlátičky New Holland Přehled nejpoužívanějších značek samojízdných sklízecích řezaček v současné době v České republice Samojízdné sklízecí řezačky CLAAS Samojízdné sklízecí řezačky CASE Samojízdné sklízecí řezačky New Holland Příklady samojízdných sklízečů okopanin v současné době v České republice Příklad samojízdných sklízečů brambor Příklad samojízdných sklízečů cukrové řepy Charakteristika pracovních a funkčních částí samojízdných sklízečů cukrové řepy Ořezávání bulev Hmatače Ořezávací nože Vyorávání bulev Vyorávací tělesa Ústrojí na čištění a dopravu bulev Ostatní ústrojí u vyorávačů metodika sledování samojízdného sklízeče cukrové řepy Cíl Metodiky Metodika Sklizňové ztráty Kvalita ořezávání Povrchové poškození Dosažené výsledky Zjišťování ztrát polně laboratorními zkouškami u cukrové řepy... 42

7 5.1 Biologický výnos Ztráty nevyoráním výsledky Ztráty zlomem kořene výsledky Kvalita ořezání výsledky Povrchové poškození výsledky Celkové ztráty a výnos výsledky shrnutí Technicko-ekonomické hodnocení samojízdného sklízeče cukrové řepy Ústup od sklizně chrástu Oddělení silničního transportu od polního transportu meziskládkou Postup k víceřádkovým a zásobníkovým sklízečům Sklizňové období Skladovací ztráty cukrové řepy Ekonomika pěstování cukrové řepy Ekonomické hodnocení provozu stroje Holmer Terra Dos Ekonomické hodnocení pěstování cukrovky Závěr Seznam použité literatury... 62

8 1.ÚVOD 1.1 Historie samojízdných sklízecích mlátiček Prvním sklízecí mlátičkou v Československé republice byl sovětský stroj s označení S-4. Tento stroj byl vyráběn kolem roku 1950 v licenci americké IHC. Později jej nahradil vylepšený typ S-4M. Tento stroj byl opatřen benzínovým motorem o výkonu 39 kw, záběr žacího ústrojí byl 4m, objem zásobníku na zrno činil 1,7 m 3. Dále se do ČSR dovážely stroje o vyšších výkonech a různých vylepšeních. Příkladem mohou být maďarské Emagy AC 400, Emagy ACD 400 a Emagy ACD 343. První Československá sklízecí mlátička byla vyrobena v Agrostroji Prostějov s označením ŽM 18. Vývoj tohoto stroje se datuje do roku 1949 a první prototypy se zkoušely v následujících letech. ŽM 18 měla záběr žacího ústrojí 1,8 m a výkon stroje činil asi 1 hektar za hodinu. Následovaly vylepšené stroje ŽM 21 z roku 1952 a ŽM 300 z roku 1954 atd. Během asi deseti let bylo vyrobeno spoustu typů které měly základ ŽM. Dalším typem který se u nás začal hojně používat byl opět ruské výroby s označením SK 3 z roku Žací ústrojí bylo trojího typu: 3,2 m, 4,1 m a 5,0 m. Separační ústrojí tvořily 4 vytřasadla. Objem zásobníku byl 1,6 m 3. Stroj tohoto typu byl prvním strojem s variátorovým pojezdem v kombinaci s mechanickou převodovkou. Počet rychlostí činil 3 vpřed a 1 vzad. Stroj vyvinul rychlost až 17 km.h -1. Výkon motoru byl 65 koní. Dalšími stroji, které následovaly byly sklízecí mlátičky se základem označení SK nebo SKK, samozřejmě s různými vylepšeními. V roce 1968 k nám pronikla sklízecí mlátička vyrobená v Německu s označením Fortschritt E 512. Tato sklízecí mlátička nastolila novou éru a obdržela zlatou medaily na XI MSV v Brně. Sklízecí mlátička Fortschritt E 512 měla motor o výkonu 105 koní, pohon variátorový s mechanickou převodovkou, záběr žacího ústrojí 4,2 m a objem zásobníku 2,3 m 3. Největší inovací tohoto stroje byla kabina, jelikož předchozí stroje byly bez kabin, a tak obsluha byla relativně ušetřena od nepříjemného prachu. Další v řadě Fortschritt byly sklízecí mlátičky E 514, E 516 a E516B, E 517, E 523 a E 524. U těchto typů se vylepšovali hlavně motory (výkon až 200 koní), mlátící ústrojí (šířka a průměr mlátícího bubnu) a objem zásobníku (až 5 m 3 ). U typů E 516 a E 517 byl pojezd hydrostatický a u E 523 a E 524 byl mechanický. Dále se zde dovážely různé sklízecí mlátičky z Polska a Rumunska, ale ty nebyly příliš známé. 8

9 V dnešní době se používají sklízecí mlátičky především ze západní Evropy a Ameriky. Příkladem jsou značky Claas, Laverda, New Holland, John Deere, Massey Ferguson a další. (ÚVOD, 2012) 9

10 2. PŘEHLED SAMOJÍZDNÝCH SKLÍZEČŮ PLODIN 2.1 Přehled nejpoužívanějších značek samojízdných sklízecích mlátiček v současné době v České republice Samojízdné sklízecí mlátičky CLAAS Firma CLAAS je jednou z největších světových výrobců a distributorů samojízdných sklízecích mlátiček. V České republice je tato firma zastoupena velkým počtem menších firem, které se zabývají distribucí a servisem těchto strojů, což znamená velkou popularitu a velké rozšíření sklízecích mlátiček. První samojízdná sklízecí mlátička byla vyrobena v roce Dále následoval obrovský rozvoj těchto strojů pro jakékoli polní či klimatické podmínky. Sklízecí firmy CLAAS tvoří jeden společný základ a další rozšíření jednotlivých typů. Všechny typy žacích lišt jsou většinou vybaveny LASER PILOTem, který zabezpečuje neustále plný záběr, což přispívá k většímu hodinovému výkonu stroje. Lišty jsou dále vybaveny komfortní multifunkční hlavicí, ve které jsou obsaženy všechny hydraulické a elektrické okruhy. Novou funkcí lišty je SOFT-START pro pozvolný rozjezd lišty bez těžkých rázů. Bezpečnostní funkcí je STOP funkce, která dokáže zastavit žací a vkládací ústrojí lišty během 1,8 s při vniknutí cizího tělesa, které by mohlo poškodit vnitřní ústrojí sklízecí mlátičky. Žací ústrojí Vario umožňuje obsluze stroje bez jakékoli montáže a prodloužit žací stůl o 20 cm nebo zkrátit o 10 cm. Pokud se ovšem tímto stojem bude sklízet řepka musí být namontováno prodloužení žacího stolu o výrazně větší délce, která činí 50 cm. Velkou výhodou žacího ústrojí jsou automatické přiháněče, které pomocí počítačové paměti dokáží zapamatovat polohy pro polehlý a stojatý. Paměť usnadňuje i kontrolu přiháněčů při otáčení či obsekávání jednotlivých ploch. V dnešní době se používají čtyři základní typy sklízecích mlátiček firmy CLAAS: (HISTORIE SKLÍZECÍCH MLÁTIČEK CLAAS, 2012) 10

11 Lexion Obr.1 Samojízdná sklízecí mlátička CLAAS LEXION CLAAS LEXION je jednou z nejvýkonnějších a nejspolehlivějších sklízecích mlátiček na světě. Tato sklízecí mlátička doznala z hlediska vzhledu a především konstrukčního řešení výrazných změn oproti předcházejícím modelům. Sklízecí mlátičky tohoto typu se hodí především pro velké podniky z důvodů finančních a hlavně sklizňového potenciálu. Ruku v ruce s výkonem je i hospodárnost tohoto stroje. Velice důležitý je také komfort a ovládání stroje. Lexion má k dispozici 5 variant obilných lišt v provedení CONTOUR nebo VARIO o záběru 7,5 až 10,56 m. Stroj tohoto typu je vybaven CRUISE PILOTem, což je funkce regulace průchodu hmoty šikmým dopravníkem. Tato funkce umožňuje na základě měřených dat vyhodnocovat průchod hmoty dopravníkem a přizpůsobovat pojezdovou rychlost stroje v nevyrovnaném porostu. Tento model je vybaven systémem APS což je mlátící systém třech bubnů, zajišťující vysokou separaci zrna od nečistot a zároveň eliminuje poškození zrna. Kapacita zásobníku LEXIONu může dosahovat až litrů zrna a rychlost vyprazdňování 100 l za sekundu. LEXION je vybaven osmi válcovým motorem Mercedes Benz OM 502 LA o objemu 16 litrů s výkonem až 556 koní. (CLAAS LEXION 600, 2012) 11

12 Tucano Obr.2 Samojízdná sklízecí mlátička CLAAS TUCANO Sklízecí mlátička CLAAS TUCANO navazuje na řady MEDION a MEGA a je určena pro střední a větší zemědělské podniky. Jedná se o stroj, který je plně kompatibilní s jakoukoli pevnou nebo vario lištou a je schopen plynule přijmou tok materiálu procházející přes žací ústrojí. Stroje tohoto typu jsou vybaveny novým designem, komfortní kabinou typu VISTA CAB a palubním systémem CEBIS II v barevném provedení, který má řadu technických výjimečností. Na model tohoto typu mohou být nasazeny lišty o záběru od 3,71 m až do 9,12 m a další speciální modifikace lišt. Kapacita zásobníku TUCANO bývá od do litrů zrna a rychlost vyprazdňování dosahuje 75 l za sekundu. TUCANO je vybaven motorem Mercedes Benz OM 906 LA o objemu 6,37 litrů případně OM 926 LA o objemu 7,20 litrů s výkony od 190 do 275 koní dle modelu. (CLAAS TUCANO 430, 2012) 12

13 Avero Obr.3 Samojízdná sklízecí mlátička CLAAS AVERO Sklízecí mlátička AVERO je určena pro menší farmáře nebo zemědělské podniky. Její výkony zdaleka nesplňují nároky kladené na modely TUCANO nebo LEXION a proto je zařazen do kompaktní třídy. Tento model může nosit žací lišty o záběrech od 3,7 m do 6,6 m v provedení VARIO nebo pevném provedení. U toho modelu je pouze základní vybavení, chybí zde například systém mlácení APS a systémy LASER PILOT, GPS PILOT, CRUISE PILOT, GRAINMETER. Kapacita zásobníku u modelu AVERO je litrů zrna. Motor AVERA je od firmy Caterpillar o objemu 6,6 l a výkonu 198 koní. (AVERO 240, 2012) 13

14 Dominator Obr.4 Samojízdná sklízecí mlátička CLAAS DOMINATOR Tato sklízecí mlátička je určena pro malé a střední zemědělce, kteří potřebují spolehlivého a obratného pomocníka k zajištění kvalitní a včasné sklizně. Tento model je nejmenším na evropském trhu což naznačuje, že firma CLAAS se nezaměřuje pouze na velké podniky. CLAAS DOMINATOR bývá vybaven žacími lištami o záběru od 3 do 6 metrů. Samozřejmě vybavení sklízecí mlátičky nedosahuje parametrů velkých modelů. Kapacita zásobníku činí 4000 litrů zrna a DOMINATOR bývá vybaven motorem Caterpillar C 6,6 o objemu 6,6 litrů a výkonem 121 nebo 140 koní. (DOMINATOR 140 A 150, 2012) 14

15 2.1.2 Samojízdné sklízecí mlátičky JOHN DEERE Obr.5 Samojízdná sklízecí mlátička John Deere Firma JOHN DEERE vyrábí čtyři řady sklízecích mlátiček s lišícím se mlátícím ústrojím pro uspokojení nejen velkých podniků, ale i malých farmářů. Polovina vyrobených sklízecích mlátiček na světě bývá zelené barvy a nese název JOHN DEERE. Sklízecí mlátičky od firmy JOHN DEERE se vyznačují pěti základními vlastnostmi a těmi jsou: jednoduchost, robustnost, výkonnost, spolehlivost a snadná obsluha. Tyto sklízecí mlátičky mají jeden jedinečný systém s názvem Hillmaster a to je značně zvýhodňuje ve svahovitých terénech oproti konkurenci. Tento systém umožňuje vyrovnávání sklízecí mlátičky na svahu a tudíž jednodušší dostupnost pozemků. Jednoduchost pro obsluhu je vyznačena automatickým nastavením sklízecí mlátičky podle druhu plodiny. Každá řada sklízecích mlátiček JOHN DEERE má jiné přednosti. (SKLIZECÍ MLÁTIČKY JOHN DEERE, 2012) Řada T Řada T je reprezentována čtyřmi modely vybavenými novým více bubnovým typem separačního ústrojí. Tento typ separačního ústrojí je velice šetrný a umožňuje tak uživateli dosáhnout co největší kvality zrna i slámy. Každý model je možně vybavit inteligentními systémy jako je AutoTrac, což je systém automatického navádění prostřednictvím satelitu. HarvestSmart je automatické ovládání pracovní rychlosti stroje a FieldDoc je systém pro ukládání dat o sklizni. Záběr strojů v této řadě se pohybuje od 5,5 do 9,15 metrů. Modely této řady jsou vybaveny zásobníkem o kapacitě litrů zrna a vyprazdňovacím výsypníkem o délce 5,2 metru. Pohon zajišťuje motor JD Powertech o objemu 9 litrů a výkonu od 290 do 400 koní. (JD ŘADA T 550, 2012) 15

16 Řada S Řada S je reprezentována robustními a v praxi ověřenými stroji se zárukou šetrnosti a vysokého výkonu. Modely v této řadě jsou určeny pro nejnáročnější zákazníky. U těchto strojů je kladen důraz na šetrné zacházení se zpracovávaným materiálem a dosažení tak co nejlepší kvality a to i ve svahovitém terénu.. Důležité u těchto strojů je výborné rozřezání a rozptýlení rostlinných zbytků po pozemku. Stoje řady S jsou vybaveny systémy HarvestSmart (automatické ovládání pracovní rychlosti) a FieldDoc (zaznamenání dat v průběhu sklizně). Sklízecí mlátičky jsou vybaveny motorem JD Powertech o objemu 13,5 litru a výkonu 530 koní. Zásobník pojme až litrů zrna. Výsypník u této řady dosahuje délky 6,9 metrů. (JD ŘADA S 690, 2012) Řada C Modely řady C jsou vhodné pro nejnáročnější zákazníky, kteří mají vysoké výnosy zrna spolu s velkým množstvím slámy. Z důvodu excentrického uložení separátoru není nutný tak vysoký výkon motoru a nesnižuje se kvalita zpracování materiálu. Schopnosti separačního ústrojí přispívají vysokému výnosu a kvalitě i ve vlhčích podmínkách. Všechny sklízecí mlátičky třídy C je možno vybavit systémy AutoTrac, což je systém automatického navádění prostřednictvím satelitu. HarvestSmart je automatické ovládání pracovní rychlosti stroje a FieldDoc je systém pro ukládání dat o sklizni. Modely této řady jsou vybaveny motorem JD Powertech o objemu 9 litrů a výkonu 355 koní. Velikost zásobníku činí litrů zrna. Délka výsypníku u těchto modelů je 6,1 metru. (JD ŘADA C 670, 2012) Řada W Sklízecí mlátičky řady W jsou dostupné ve čtyřech modelech a jsou vybaveny inovovaným vicebubnovým separačním ústrojím. Každý z těchto modelů je možno vybavit systémy AutoTrac, HarvestSmart a FieldDoc. Modely v této řadě mývají záběr žací lišty od 5,5 do 9,15 metru. Pohon sklízecích mlátiček zajišťuje motor Powertech o objemu 9 litrů a o výkonu 255 až 350 koní. Velikost zásobníku činí litrů zrna a výsypník má délku 5,2 metru. (JD ŘADA W 550, 2012) 16

17 2.1.3 Samojízdné sklízecí mlátičky New Holland Společnost New Holland před 35 lety přišla na trh s revoluční změnou způsobu sklizně, a to že zavedla výjimečnou technologii Twin Rotor (dvojitý rotor) pro sklízecí mlátičky. Dnešní nejnovější generace sklízecích mlátiček pokračuje zcela v axiální verzi a nabízí tím zemědělcům nejlepší kvalitu zrna a slámy s ohledem na svoji třídu. Produktivitu strojů New Holland zvyšují nejnovější systémy SmartTrax, IntelliCruise, IntelliSteer a Opti-Spread. Základní barvy samojízdných sklízecích mlátiček New Holland jsou žlutá a modrá. Tyto stroje se prodávají ve 4 řadách: CR, CX, CSX, CS. (NEW HOLLAND CR, 2012) Obr.6 Samojízdná sklízecí mlátička New Holland Řada CR Samojízdné sklízecí mlátičky této řady jsou technologickou odpovědí na moderní potřeby sklizně a to z hlediska ekonomického, výkonového i kvalitativního. Moderní design mlátičky CR ladí s funkčními inovacemi, které jsou podloženy mnoha zkušenostmi a vybudovali značce New Holland výbornou pověst. Ve třídě CR jsou stroje které mají záběry žacího ústrojí od 6,1metru do 10,67 metru. Objem zásobníku se pohybuje od do litrů zrna. Pohon těchto strojů zajišťují motory o výkonu 449 až 571 koní. (NEW HOLLAND CR, 2012) 17

18 Řada CX Řada sklízecích mlátiček CX má vyšší výkonnost než stroje srovnatelné třídy a to díky klíčovým agregátů, které byly vylepšeny podle připomínek uživatelů. Jednalo o zvýšení výkonu, zlepšení kvality zrna, snížení poškození slámy a v neposlední řadě rozmetávání rostlinných zbytků po pozemku. V Řadě CX je osm modelů, které mají různá specifika. Záběry žacích ústrojí se pohybují od 4 metrů do 10,7 metrů. Objem zásobníku se v řadě CX pohybuje od litrů až litrů zrna. Motory v této řadě mají výkony od 258 koní do 490 koní. (NEW HOLLAND CX, 2012) Řada CSX Sklízecí mlátička Řady CSX poskytuje dva modely a je naladěna pro zemědělce, kteří mají přibližně 600 hektarů kukuřice a obilnin. Tato řada využívá technologii HARVESTAR, která zahrnuje čtyři hlavní části. Nový barevný monitor Intelliview II, čtyřbubnová technologie mlácení, sítová skříň SMART SIEVE a nový motor IVECO Cursor 9 o objemu 8,7 litrů a výkonu 295 koní. Velikost zásobníku je litrů a 9000 litrů, což záleží na modelu. Zásobník je umístěn tak, že při prázdném nebo plném je vždy váha rozložena mezi nápravy vždy 80 % na přední a 20 % na zadní. (NEW HOLLAND CSX, 2012) Řada CS Stovky sklízecích mlátiček řady CS prokázaly nesmírnou spolehlivost a jejich uživatelé, zemědělci a smluvní partneři velmi oceňují trvanlivé pohony strojů. Dalšími výbornými vlastnostmi sklízecích mlátiček CS je jejich jednoduché ovládání a účinná elektronika, která podporuje práci člověka a poskytuje mu potřebné informace. 18

19 2.2 Přehled nejpoužívanějších značek samojízdných sklízecích řezaček v současné době v České republice Na trhu v České republice se nachází mnoho firem, které nabízejí stroje pro sklizeň pícnin. Jsou to především firmy ze zahraničí. Nejrozšířenější firmou v České republice je firma Claas, která má i dlouholetou tradici v našem zemědělství. Další firmou významného jména a věhlasu je americká firma Case IH, která v dnešní době patří do skupiny výrobců nazývajících se CNH, do které patří i firma New Holland. U sklízecích řezaček se používají tři typy sklizňových adaptérů. Prvním z nich je řádkovací žací vál. Tento typ adaptéru je určený pro vysoké plodiny. Konstrukční řešení řádkovacího žacího válu začíná samostatnými jednotkami, které tvoří děliče a dva řetězové dopravníky s unášeči. Pomocí děličů jsou rostliny naváděny k řetězovým dopravníkům. Jakmile jsou rostliny zachyceny dopravníkem dojde k uříznutí rotačním žacím kotoučem. Použití tohoto adaptéru je zejména kukuřice. Dodává se v provedení 6, 8 a více řádků. Dalším typem adaptéru je univerzální žací vál pro plodiny seté plošně. Složení tohoto mechanismu bývá minimálně ze dvou bubnů, které rotují kolem své osy. Ve spodní části bubnu se nachází řezací segmenty pro uříznutí stonků. Nad nimi se nachází prsty, které slouží k dopravě uříznuté píce či plodiny ke vkladači řezacího mechanismu. Tento typ adaptéru je patent německé firmy Kemper. Záběr adaptérů se pohybuje okolo 4 až 6 metrů. Posledním typem adaptéru je sběrací adaptér nařádkované píce. Sběrač bývá tvořen bubnem s průběžným šnekovým dopravníkem a usměrňovačem zachycení píce. V přední části sběrače se nachází dvě kolečka, která zabezpečují plynulé kopírování terénu a udržují sběrač v pracovní výšce pro kvalitní sběr píce. Záběr sběrače se pohybuje od 2 do 4 metrů. (SAMOJÍZDNÉ SKLÍZECÍ ŘEZAČKY NA NAŠEM TRHU, 2012) 19

20 2.2.1 Samojízdné sklízecí řezačky CLAAS Obr.7 Samojízdná sklízecí řezačka CLAAS Jaguár Samojízdné sklízecí řezačky CASE Obr.8 Samojízdná sklízecí řezačka CASE 20

21 2.2.3 Samojízdné sklízecí řezačky New Holland Obr.9 Samojízdná sklízecí řezačka New Holland 21

22 2.3 Příklady samojízdných sklízečů okopanin v současné době v České republice Příklad samojízdných sklízečů brambor Samojízdný sklízeč brambor Grimme SF 1700 GBS Německá firma Grimme nabízí několik typů samojízdných sklízečů brambor. Příkladem je samojízdný dvouřádkový sklízeč SF 1700 GBS. Řidič sklízeče sedí přímo nad vstupní zónou a má tak velký přehled o ráci vyorávacího ústrojí. V případě jakékoli události může ihned reagovat změnou pojezdové rychlosti nebo přizpůsobení pracovních organů. Sklízeč Grimme SF 1700 GBS váží 19 tun. Jeho pohonnou jednotkou je motor Mercedes o výkonu 206 kw což je 280 koní. Všechny pracovní orgány sklízeče jsou poháněny hydrostaticky. Nápravy samojízdného sklízeče jsou obě poháněné a dají se nastavit rozchody jak předních kol tak i zadních. Zafní nápravu lze ještě vychýlit o 7 což zabezpečuje lepší kvalitu vyorávaní ve svahu. Pracovní ústrojí samojízdného sklízeče začíná v přední části rozbíječem natě, dále následuje vyorávací část a vynášecí dopravník. Další částí je hlavní dopravník, po kterém hlízy putují do separační jednotky. Na separační jednotku navazuje přebírací dopravník, u kterého bývají až 4 pracovníci. Poslední částí je vykládací dopravník. (SAMOJÍZDNÝ SKLÍZEČ BRAMBOR GRIMME, 2012) Obr.10 Samojízdný sklízeč brambor od firmy Grimme 22

23 Samojízdný sklízeč brambor AVR Puma Tento samojízdný sklízeč pochází z dílny belgické firmy AVR a jmenuje se AVR Puma. Stroj splňuje požadavky vysoké výkonnosti a šetrného zacházení s hlízami. Model Puma je určen spíše pro velké pěstitele, odpovídá tomu čtyřřádkové provedení vyorávacího ústrojí a kapacita bunkru 8000 kg. Stroj je osazen výkonným drtičem natě i vyorávacím a separačním ústrojím. Pohonnou jednotkou stroje je přeplňovaný šestiválcový motor Iveco o výkonu 315 kw, což je asi 428 koní. Stroj je opatřen systémem hydraulickým pojezdem a disponuje polním a silničním rozsahem. Maximální rychlost stroje je 30 km za hodinu. (SAMOJÍZDNÝ SKLÍZEČ BRAMBOR AVR LIVA, 2012) Obr.11 Samojízdný sklízeč brambor AVR Puma 23

24 2.3.2 Příklad samojízdných sklízečů cukrové řepy Samojízdný sklízeč Cukrové řepy Holme Terra Dos Holmer Terra Dos je šestiřádkový sklízeč cukrové řepy. Prvním typ byl vyroben v roce tento model byl vybaven kloubem v rámu což umožňovalo šetrný pojezd. Tento pojezd spočíval v tom, že levé nebo pravé zadní kolo jelo mezi stopami přední nápravy a tím zajišťovalo rozložení flotačních pneumatik na celou plochu půdy. První typ měl pojezd mechanický, což znamenalo nevelkou spolehlivost při vysokém nasazení. Jakmile se změnil na hydraulický spolehlivost vzrostla. Pohon stroje zajišťoval motor MAN D 2876 LE 103 EUROMOT 2. Dalším typem byl Holmer Terra Dos 2, který vycházel prvního modelu jen s několika změnami. Největší změnou byl motor jehož výkon vzrostl až na 460 koní ovšem spotřeba se snižovala. V roce 2005 následoval model Holmer Terra Dos 3, který byl vybaven motorem o výkonu 480 koní s automatickou regulací počtu otáček s ohledem na zatížení stroje. Dále následovaly valepšení seřezávaje, kol, čistící plochy, výložního pásu atd. Výkon tohoto stroje asi 1,5 ha.h -1. (SAMOJÍZDNÝ SKLÍZEČ CUKROVÉ ŘEPY HOLMER, 2012) Obr.12 Samojízdný sklízeč cukrové řepy Holmer Terra Dos 24

25 Samojízdný sklízeč Cukrové řepy Ropa Euro Tiger Samojízdný sklízeč Ropa Euro Tiger je šestiřádkový vyorávač se stavitelnou roztečí od 45 do 50 cm. Je opatřen vznětovým motorem Mercedes V8 OM502LA o výkonu 444 kw, což odpovídá neuvěřitelným 604 koním. Motor je řízen plně elektronicky. Pohon stroje je plynulý hydrostatický v kombinaci s dvoustupňovou převodovkou s pohonem na všechna kola. Stroj má tři nápravy a umožňuje vyvinou rychlost až 25 km za hodinu. Pracovní výkon tohoto stroje je 2 ha za hodinu a objem zásobníku může dosahovat až 40 m 3 což je asi 26 až 29 tun. Stroj je také opatřen systémem, který umožňuje natočit nápravy takovým směrem, aby kola jednotlivých náprav nejela ve stejné stopě. Tím umožní rozložit váhu na celou plochu pozemku. (ROPA EURO TIGER, 2012) Obr.13 Samojízdný sklízeč cukrové řepy Ropa Euro Tiger 25

26 3. CHARAKTERISTIKA PRACOVNÍCH A FUNKČNÍCH ČÁSTÍ SAMOJÍZDNÝCH SKLÍZEČŮ CUKROVÉ ŘEPY Samojízdný sklízeč cukrové řepy vykonává všechny operace spojené se sklizní cukrové řepy najednou. Tento způsob sklizně se nazývá jednofázová sklizeň nebo také přímá sklizeň. Způsob této sklizně je velmi šetrný k půdě a nedochází tak k velkému utužení půdy. Při této sklizni ovšem stroj nemá, tak velký výkon jako při jiných způsobech sklizně. Jde především o náročnost konstrukčního řešení a jedná se tedy o nižší záběry stroje. Záběry těchto strojů bývají většinou 6 řádků a pojezdová rychlost se pohybuje kolem 8 až 10 km.h -1. (NEUBAUER, 1989) 3.1 Ořezávání bulev Ořezávání bulev není energeticky příliš náročné, ale je technicky náročnější než vyorávání bulev. Důvod bývá zpravidla nevyrovnanost porostu, což je nutné již v pěstební technologii odstranit a docílit tak co nejvyrovnanějšího porostu, který se poté bude dobře sklízet, čímž docílíme vyšší pracovní rychlosti a vyššího výkonu při zachování požadované kvality práce. Pokud je porost nevyrovnaný je nutné docílit optimálního ořezu bulev, aby nedocházelo k tomu, že na bulvách bude ještě část zelené hmoty nebo naopak bude bulva příliš seříznutá, což by znamenalo snížení výnosu. Při snížení ořezu o 10 mm se sníží výnos o 5 až 15 procent z hektaru. Nelze tedy používat konstantní nastavení ořezávače. (NEUBAUER, 1989) Obr. 14 Ořezávací ústrojí: 1 - ořezávací nůž, 2 - hmatač, 3 - hnací hřídel 26

27 3.1.1 Hmatače Hmatače slouží k nastavení požadované výšky nože v okamžiku ořezávání bulvy. Konstrukční řešení tohoto mechanismu bylo různé. V začátcích se používaly hmatače kotoučové, bubnové, plazové, pásové, střížkové a další. V dnešní době se používají především hmatače bubnové a plazové, které v praxi nejvíce vyhovují. (NEUBAUER, 1989) Bubnový hmatač Bubnový hmatač je zpravidla používán v kombinací s aktivním pohonem. Často bývá používán kotoučový hmatač, to je vlastně buben vytvořený z většího počtu kotoučů, které jsou umístěny vedle sebe s určitými rozestupy. Bubnové hmatače se mohou vyskytovat v několika verzích. Mohou být tažené a tlačené, ale i poháněné a nepoháněné. Pro zajištění požadované kvality práce a splnění požadavků kladených na dopravní funkce, musí být vhodně zvolen poměr obvodové rychlosti hmatavého bubnu a pojezdové rychlosti stroje. Vždy musíme mít obvodovou rychlost bubnu větší než pojezdovou rychlost stroje. Poměr těchto rychlostí se většinou udává 1,1 až 1,3. v případě nižší rychlosti bubnu by docházelo k vyvracení bulev, naopak pokud by byla rychlost příliš velká docházelo by k prokluzu hmatače. Při volbě rychlostí musíme dbát zejména na vlastnosti porostu. (NEUBAUER, 1989) Obr.15 Bubnový hmatač: 1 bubnový hmatač, 2 nůž, 3 odebírací dopravník 27

28 Plazový hmatač Plazový hmatač je tvořen 3 až 5 pruty různého průřezu. Tyto pruty jsou uspořádány paralelně ve vzdálenosti 30 až 50 mm a jsou skloněny k horizontální rovině pod úhlem α. Plazový hmatač bývá spojen s ořezávacím nožem pevně nebo pomocí čtyřkloubu, který umožňuje dodržet konstantní sklon nože. Při pevném spojení nože a hmatače bývají obě části na jednom rameni a změna sklonu nože znamená výškově přednastavit celou ořezávací jednotku. Úhel α ovlivňuje kvalitu práce ořezávací jednotky. Malá hodnota úhlu se projeví na špatném kopírování porostu. Velikost úhlu α zcela souvisí s výškou skrojků h bulev a pracovní délkou plazového hmatače. Délka plazového hmatače se pohybuje od 250 mm do 450 mm, a výška skrojků h bývá od 180 mm do 250 mm. Úhel α musí být v závislostech na porostu v rozmezí 15 až 30. (NEUBAUER, 1989) Obr.16 Plazový hmatač: 1 šikmý jednostranný nůž, 2 - hmatací pruty, 3 nastavení výšky skrojků, 4 rameno 28

29 3.1.2 Ořezávací nože Ořezávací nože zabezpečují ořezání bulev v požadované výšce. Tuto výšku nastavíme pomocí hmatače nebo mechanismu s ním spojeným. Nůž nesmí negativně ovlivňovat práci hmatače a musí zanechávat hladký a čistý řez. Dále musí nůž mít trvalý břit a tvar nože musí být takový, aby umožňoval co nejlepší nastavení. V neposlední řadě musí mít samočisticí účinky a rozměry musí být takové, aby čas řezu a odpor byly co nejmenší. Rozeznáváme dvě skupina ořezávacích nožů. První z nich jsou nože bez relativního pohybu vzhledem k rámu a druhou jsou nože s relativním pohybem vzhledem k rámu. (NEUBAUER, 1989) Nože bez relativního pohybu vzhledem k rámu Do skupiny těchto nožů patří jednostranný šikmý nůž, obloukový a šípový nůž. Z důvodu jednoduchosti se nejvíce rozšířil jednostranný šikmý nůž. Velmi důležitou funkci zde má úhel γ. Tento úhel svírá břit se směrem pohybu. Úhel o malé velikosti má lepší samočisticí účinek, vzniká však větší požadavek na přesnost a zvyšuje se délka řezu a odpor řezu. Při šířce řezu 200 až 260 mm bývá úhel γ 40 až 70. Menší hodnosty bývají používány u ořezávacích jednotek s plazovými hmatači a větší s bubnový hmatači. (NEUBAUER, 1989) Obr.17 Jednostranný šikmý nůž: α úhel podbroušení břitu, β úhel řezu, ε úhel břitu. 29

30 Nože s relativním pohybem vzhledem k rámu Nože s relativním pohybem jsou většinou kotoučového typu s velmi dobrými předpoklady pro dosažení velmi kvalitního řezu. Nejkvalitnější řez v podání kotoučových nožů je při obvodové rychlosti od 10 do 13 metrů za sekundu. Kotoučové nože mají různá konstrukční řešení pohonu. Pohon většinou bývá dvojího typu. Jsou nože se spodním pohonem a s horním pohonem. Kontrukční řešení samotných nožů je také více typové. Nože mohou být ploché, kulovité nebo kuželovité. Nože bývají sklone v horizontální rovině pod úhlem 15 až 25 a dosahují průměru okolo 350 až 450 mm i přes takto velký průměr dokáží velmi dobře kopírovat blízko rostoucí bulvy. Bývají také často vybaveny lopatkovými vrhači, které slouží k dopravě skrojků. Kvůli zabránění ucpávání nožů musí být osa otáčení posunuta ve vztahu k ose řádku na stranu. (NEUBAUER, 1989) Obr.18 Poháněné kotoučové nože: A - se spodním pohonem B s vrchním pohonem 1 nůž, 2 náhon, 3 hmatač 30

31 3.2 Vyorávání bulev Vyorávání bulev není jednoduchá operace, když část bulev obyčejně ční nad povrch půdy. Tento fakt platí zejména u cukrovky, která bývá pěstována na těžších půdách, kde uvolnění bulvy ze země bývá nejtěžší. Do operace vyorávání bulev patří i jejich čištění. Hlavním předpokladem tedy bývá nejen vyorat bulvu, ale zbavit ji ulpělé zeminy, což bývá někdy velký problém vzhledem k vlastnostem bulvy a půdy. U bulvy do hlavních vlastností patří hloubka kořenové rýhy, množství a rozložení drobných kořínků, pevnost bulvy a odolnost proti poškození. U půdy jsou to dvě hlavní vlastnosti její adheze a vlhkost. (NEUBAUER, 1989) Vyorávací tělesa Vyorávací tělesa využívají principu deformace půdní vrstvy v níž je uložena bulva, přičemž dojde k porušení spojení kořenů s půdou. Vyorávací tělesa musejí mít co nejlepší čistící, zdvihací a dopravní účinek. Všechny tyto požadavky není možné splnit jedním typem vyorávacích těles, proto existuje více druhů, které více či méně splňují uvedené požadavky. Máme dva základní typy vyorávacích těles s relativním pohybem vzhledem k rámu a bez relativního pohybu vzhledem k rámu. (NEUBAUER, 1989) 31

32 Vyorávací tělesa bez relativního pohybu vzhledem k rámu Do této skupiny patří především vidlicová a radlicová vyorávací tělesa. Vidlicové vyorávací těleso vnká lehce do půdy a má malý tahový odpor. Bývá používáno při nižších rychlostech kolem 6 km za hodinu. Na těžších půdách má ovšem nedostatečný čistící účinek a na lehkých půdách zase při vyšších rychlostech zapříčiňuje ulamování kořenů bulev. Radlicové vyorávací těleso má velmi podobné vlastnosti jako vidlicové, nezpůsobuje ovšem takové poškozování bulev a lze s ním pracovat i při vyšších rychlostech, které bývají okolo 8 km za hodinu. (NEUBAUER, 1989) Obr.19 Vyorávací tělesa bez relativního pohybu vzhledem k rámu A - vidlicová, B -radlicová Vyorávací tělesa s relativním pohybem vzhledem k rámu Do této skupiny můžeme zařadit vyorávací tělesa, která vykonávají nějaký pohyb a patří sem tělesa rotační, vibrační a kombinovaná. Rotační vyorávací těleso jsou dva kotouče s obvodovým břitem, dláty nebo prsty, jejichž vzájemná sbíhavá poloha umožňuje bulvy uvolnit a prostřednictvím prstů sevřít a zdvihnout. Mezera mezi kotouči se dá nastavit podle velikosti bulev. Nejpoužívanější řešení rotačního vyorávacího tělesa bývá s aktivním pohonem na jeden kotouč. U tohoto konstrukčního řešení je též velice důležitá rychlost otáčení kotouče vzhledem k pracovní rychlosti stroje. Užívá se zde poměr 1,5 až 2,5. Pracovní rychlosti strojů u tohoto řešení bývají okolo 9 km za hodinu a průměr kotoučů bývá 600 až 650 mm. 32

33 Obr.20 Vyorávací tělesa s relativním pohybem vzhledem k rámu Obr.21 Rotační vyorávací těleso s podávačem bulev 1 sloupek, 2 podavač, 3 pohon vyorávacího tělesa, 4 vložené pruty Vibrační vyorávací těleso může být konstruováno s podélným nebo příčným směrem vibrace. Vibrační pohyb bývá většinou odvozen od excentrického hřídele. Tělesa tohoto řešení dosahují velmi dobrého čištění bulev a mohou se používat i jako samonaváděcí. Nevýhodou těchto těles je malá pracovní rychlost, která se pohybuje kolem 5,5 až 7 km za hodinu, při překročení rychlosti vznikají větší ztráty v důsledku lámání kořenů. Obr.22 Vibrační vyorávací těleso Kombinované vyorávací těleso se skládá s otáčejícího se talíře a pevné nepohyblivé ližiny, která je mírně nakloněna ke směru jízdy i svislé rovině. Toto zařízení bývá využíváno nejvíce na lehčích až středně těžkých půdách a vyžaduje velkou vyrovnanost povrchu pole. (NEUBAUER, 1989) 33

34 3.2.2 Ústrojí na čištění a dopravu bulev S vyorávanými bulvami jsou do ústrojí vyorávače dostává velké množství zeminy rostlinných zbytků a kamení. Množství těchto příměsí je dáno konstrukčním řešením vyorávače, pracovní hloubkou, klimatickými podmínkami a vlastnostmi porostu. V důsledku toho se snažíme pomocí různých technologií snížit množství nežádoucího materiálu uvnitř zásobníku stroje a docílit co nejlepší kvality bulev. Používáme proto různé druhy čistících válců a dopravníků, kterými prodloužíme cestu bulvy od vyorání do zásobníku a docílíme tak větší šance očisti ji. Nesmíme však zapomenout na kvalitu bulvy, tudíž doprava a čištění musí být co nejšetrnější. Podle druhu čistících a dopravních částí je rozlišujeme na prutové dopravníky, paprsková kola, válce se šroubovicemi na povrchu, rotační rošty a jiné. (NEUBAUER, 1989) Prutové dopravníky Jsou to prosévací dopravníky, které mají vzdálenost prutů okolo 50 mm a pracovní rychlost až 10 km.h -1. Mohou se použít i dvojité dopravníky, přičemž vrchní dopravník má vyšší rychlost než spodní a to až o 20 %, což zvyšuje intenzitu čištění. (NEUBAUER, 1989) Paprsková kola Použití těchto kol bývá většinou na lehčích půdách, které mají lepší prosévatelnost a nezalepují tak kola. Pokud se zvýší vlhkost půdy a obsah rostlinných zbytků může dojít až k ucpání kol. (NEUBAUER, 1989) Válce se šroubovicemi na povrchu Tyto válce velmi dobře uvolňují zeminu a rostlinné zbytky od bulev. Tato důležitá činnost je plněna i na těžších půdách a to díky jejich rotaci kolem vlastní osy. Tyto válce mají i dobrý samočisticí efekt a mohou být uspořádány i ve směru jízdy. Podle počtu vyorávaných řádků se volí počet párů čistících válců. Intenzita čištění, dopravy a poškozování bulev závisí na průměru válců, frekvenci otáčení, stoupání šroubovice, tření bulev, tvaru bulev a půdních vlastnostech. 34

35 Rotační rošty Rotační rošty jsou zařízení tvořené hřídeli, na kterých jsou nasazeny litinové, pryžové, pružinové a jiné kotouče nebo hvězdice. Tyto rošty se otáčejí a navzájem si podávají bulvy a tím je čistí. Nejintenzivněji bývají bulvy očištěny od kovových kotoučů s malou tloušťkou 5 až 8 mm. Zvětšením tloušťky kotoučů klesá poškození, ale stoupá znečištění. (NEUBAUER, 1989) Obr.23 Různé druhy čistících a dopravních ústrojí A prosévací dopravníky, B rotační rošty, C paprsková kola, D válce se šroubovicemi na povrchu 35

36 3.2.3 Ostatní ústrojí u vyorávačů Do této skupiny patří dopravníky, zásobníky a ústrojí na směrové navádění strojů na řádek. (NEUBAUER, 1989) Dopravníky Tyto dopravníky dopravují bulvy od čistících ústrojí až do zásobníku. Mají lehčí konstrukci než prutové prosévací dopravníky a jsou vybaveny hrabicemi. Pracují od vertikálního až po horizontální směr (okolo 55 ), pokud je sklon dopravníku větší než 45, musí být vybaven i vrchním krytem, aby nedocházelo k samovolnému vypadávání bulev. Rychlost těchto dopravníků je od 0,5 až 0,8 m.s -1 z důvodu zamezení poškození bulev. (NEUBAUER, 1989) Zásobníky Zásobník umístěný na stroji se využívá především u strojů s menší výkonností. U strojů s velkou výkonností má větší perspektivu mezizásobník, který bývá hydraulicky vyprazdňován do dopravních prostředků. Rychlost posuvu zásobníků bývá od 0,2 do 0,4 m.s -1. (NEUBAUER, 1989) Směrové navádění strojů na řádek Směrové navádění na řádek je velice důležité z pohledu efektivity a kvality práce. Navádění na řádek se děje nejčastěji mechanickohydraulicky nebo mechanickoelektrickohydraulicky. Musíme vycházet z předpokladu, že povolená odchylka od osy řádků je + 30 mm, střední hodnota průměru bulev se pohybuje v rozmezí 80 až 100 mm a mezera mezi rotačními vyorávacími tělesy v rovině jejich zahloubení do půdy je okolo 180 mm. (NEUBAUER, 1989) 36

37 4. METODIKA SLEDOVÁNÍ SAMOJÍZDNÉHO SKLÍZEČE CUKROVÉ ŘEPY 4.1 Cíl Metodiky Cílem metodiky je stanovení ztrát u samojízdných sklízečů cukrové řepy. Což znamená srovnatelnost dosažených výsledků a dat. Popisuje konkrétní podmínky a problémy při sklizni v roce 2011 v podniku Agrospol a.d. Knínice na několika lokalitách. (METODIKA, 2012) 4.2. Metodika Metodika pro hodnocení kvality sklizně zahrnuje: - sklizňové ztráty - kvalitu ořezu - povrchové poškození bulev Ztráty cukrovky při sklizni se do roku 1990 zjišťovali podle normy ČNS Stroje na sklizeň cukrovky, Metody zkoušení. Jakmile se začaly dovážet samojízdné sklízeče ze zahraničí např. Francie, Německo, Belgie, bylo nutné sjednotit normy a metody hodnocení sklízečů pro Evropské země. V zemích Evropské Unie se od roku 1998 začaly sklízeče hodnotit podle mezinárodní normy vydané v Bruselu a označované jako I.I.R.B. V porovnání s normou ČSN je I.I.R.B metoda mnohem přesnější a objektivnější. Dokáže totiž v maximální míře zasáhnout rozdílnosti kvalitativních ukazatelů porostu a půdně klimatických podmínek. Tato metoda pro hodnocení kvality práce sklízečů byla doplněna o údaje z ČNS a takto upravená bývá používána v českém řepařství. (METODIKA, 2012) 37

38 4.2.1 Sklizňové ztráty Sklizňové ztráty se dělí: - ztráty nevyoráním - ztráty zlomem kořene - ztráty při ořezávání - ztráty poškozením bulev Ztráty nevyoráním Ztráty tohoto typu reprezentují všechny celé bulvy a zužitkovatelné zlomky o průměru větším než 4,5 cm, které bývají nesklizeny či propadnou ústrojím sklízeče a jsou na pozemku zanechány. Tyto ztráty lze zjistit pomocí kypřiče s pracovní hloubkou cm nebo pomocí rýče.. Zkušební plochu tímto kypřičem dvakrát přejedeme či přeryjeme a potom sesbíráme tyto části či celé bulvy a odvážíme. Vzhledem k biologickému výnosu zjistíme kolik procent tomuto množství odpovídá. (METODIKA, 2012) Ztráty zlomem kořene Ztráty zlomem kořene zjistíme tak, že na určené zkušební ploše z vyorávače vyjmeme 100 bulev, u kterých změříme průměr ulomení kořene. Průměr řadíme do pěti tříd. Třída průměr lomu v mm > > > > 80 38

39 Pro jednotlivé třídy musí být stanovený příslušný ztrátový faktor, který se měří na 100 bulvách v pěti opakováních a bývá označován c i. Tento stanovený ztrátový faktor reprezentuje relativní ztráty zlomem kořene u jedné bulvy v příslušné třídě. Relativní ztráta se vypočítá jako součin relativního podílu kusů bulev příslušné třídy b i v % a ztrátového faktoru c i příslušné. Celková relativní ztráta označovaná Z CR zlomem kořene v % se vypočítá jako součet relativních ztrát jednotlivých tříd. Vzorec výpočtu: 5 Z CR = Σ (b i * c i ) [%] i = 2 Z CR celková relativní ztráta v % i třídy (2-5) b i - relativní podíl kusů třídy v % c i - ztrátový faktor třídy Z této hodnoty může být stanovena absolutní ztráta hmoty kořenů zlomem Z CA v přepočtu na jeden hektar při zjištěném biologickém výnosu bulev B. Z CA = ( Z CR / 100) * B Z CA absolutní ztráta hmoty v [t.ha -1 ] Z CR celková relativní ztráta v [%] B biologický výnos [t.ha -1 ] 39

40 4.2.2 Kvalita ořezávání Kvalita ořezávání bulev bývá hodnocena současně spolu s měřením průměru zlomů kořenů na stejných 100 bulvách při totožném počtu opakování. Na základě tohoto měření se bulvy rozdělují do šesti tříd. Kritéria pro zařazení do jednotlivých tříd jsou shodná s normou ČSN (METODIKA, 2012) Kvalita ořezu je hodnocena následovně: 1. Neořezané bulvy se zbytky chrástu delšími než 20 mm. 2. Neořezané bulvy s krátkými zbytky chrástu do 20 mm. 3. Příliš vysoko ořezané bulvy s žádnými nebo jen s velmi krátkými zbytky chrástu. 4. Správně ořezané bulvy. 5. Příliš nízko oříznuté bulvy. 6. Šikmo oříznuté bulvy, částečně se zbytkem chrástu. Výsledky kvality ořezávání se uvádějí jako relativní hodnoty v každé této třídě. Dále se zaznamenávají do tabulky Povrchové poškození Poškození bulev se hodnotí podle metody I.I.R.B. U tohoto poškození se zjišťují dva rozměry. Prvním z nich je největší délka povrchového poškození a druhým z nich je největší šířka povrchového poškození. Tyto dva rozměry se mezi sebou vynásobí a výsledkem je povrchové poškození, které udává měřítko zacházení s cukrovkou během sklizně. Pro dosažení konečných výsledků musíme sečíst všechny plochy poškození na 100 bulvách v deseti opakováních a tím vytvoříme celkový průměr a stanovíme plošné poškození v cm 2 na 100 bulev. 40

41 Dosažené výsledky Základní ukazatele kvality sklizně bývají považovány kvalita ořezání a vyorání, co nejnižší ztráty netržením kořenů bulev a co nejmenší povrchové poškození. Velmi důležitým požadavkem je také kvalita porostu, kterou reprezentuje hlavně nízká mezerovitost, která je rozhodujícím faktorem. Porost charakterizujeme: - výškou chrástu (optimální výška chrástu mm) - výškou hlav bulev nad zemí (optimální výška mm) - výškou správného sřezu (optimální sřez mm) - nízký počet shluků nebo mezer - technologickou zralostí bulev (MB faktor má být %) (METODIKA, 2012) 41

42 5. ZJIŠŤOVÁNÍ ZTRÁT POLNĚ LABORATORNÍMI ZKOUŠKAMI U CUKROVÉ ŘEPY 5.1 Biologický výnos Biologický výnos se zjišťuje pomocí polního pokusu. V řádku si naměříme 0,45 m * 22,22 m = 10 m 2 a v této délce vyryjeme bulvy, které ořežeme, očistíme a osekáme. Bulvy potom zvážíme. Tento pokus opakujeme třikrát a sečtením výsledků a vypočítáním průměru dostaneme biologický výnos. Tab.1 Biologický výnos Parametry 1. řádek 2. řádek 3. řádek Počet bulev v řádku (ks) Průměrná hmotnost bulev (g) Celková hmotnost bulev (kg) 72,76 73,248 68,794 (72, , ,794) / 3 = 214,802 / 3 = 71,60 / 10 = 7,16 kg.m -2 7,16 * = kg.ha -1 = 71,60 t.ha -1 Biologický výnos je 71,60 t.ha

43 5.2 Ztráty nevyoráním výsledky Popis viz kapitola Ztráty nevyoráním Tab.2 Ztráty nevyoráním Parametr Množství (t.ha -1 ) Množství (%) Biologický výnos 71,6 100 Pokusný řádek 3,58 5 Porovnání biologického výnosu oproti ztrátám nevyoráním Množství v t.ha Řádek Biologický výnos Ztráty nevyoráním Obr.24 Grafické znázornění ztrát nevyoráním Komentář výsledku: Z tabulky a grafu vyplývá, že ztráty nevyoráním činí 5% celkového biologického výnosu, což odpovídá 3,58 t cukrové řepy. Toto množství odpovídá běžným ztrátám u samojízdných sklízečů. 43

44 5.3 Ztráty zlomem kořene výsledky Tab.3 Ztráty zlomem kořene Třídy Množství bulev v třídě (ks) Ztrátový faktor třídy , , , ,25 Počet bulev v určité třídě Množství v ks Třídy Tř.1 Tř.2 Tř.3 Tř.4 Tř.5 Obr.25 Grafické znázornění počtu bulev v třídách zlomem kořene 44

45 Výpočet: Třída 2 b 2 = (počet kusů v třídě * 100 ) / 500 [%] b 2 = (172 * 100) / 500 [%] b 2 = 34,4 % c 2 = 0,1 Z 2 = b 2 * c 2 [%] Z 2 = 34,4 * 0,1 [%] Z 2 = 3,44 % Relativní ztráta ve druhé třídě činila 3,44 %. Třída 3 b 3 = (počet kusů v třídě * 100 ) / 500 [%] b 3 = (96 * 100) / 500 [%] b 3 = 19,2 % c 3 = 0,15 Z 3 = b 3 * c 3 [%] Z 3 = 19,2 * 0,15 [%] Z 3 = 2,88 % Relativní ztráta ve třetí třídě činila 2,88 %. 45

46 Třída 4 b 4 = (počet kusů v třídě * 100 ) / 500 [%] b 4 = (60 * 100) / 500 [%] b 4 = 12 % c 4 = 0,2 Z 4 = b 4 * c 4 [%] Z 4 = 12 * 0,2 [%] Z 4 = 2,4 % Relativní ztráta ve čtvrté třídě činila 2,4 %. Třída 5 b 5 = (počet kusů v třídě * 100 ) / 500 [%] b 5 = (22 * 100) / 500 [%] b 5 = 5,5 % c 5 = 0,25 Z 5 = b 5 * c 5 [%] Z 5 = 5,5 * 0,25 [%] Z 5 = 1,1 % Relativní ztráta v páté třídě činila 1,1 %. Celková relativní ztráta zlomem kořene Z CR Z CR = Z 2 + Z 3 + Z 4 + Z 5 [%] Z CR = 3,44 + 2,88 + 2,4 + 1,1 [%] Z CR = 9,82 % Celková relativní ztráta činila 9,82 % celkového výnosu. 46

47 Absolutní ztráta zlomem kořene Z CA Z CA = (Z CR / 100) * B [t.ha -1 ] Z CA = (9,82 / 100) * 71,6 [t.ha -1 ] Z CA = 0,0982 * 71,6 [t.ha -1 ] Z CA = 7,03112 t.ha -1 Z CA = 7,03 t.ha -1 Absolutní ztráta činila 7,03 t.ha -1 celkového výnosu. Ztráty zlomem kořene Množství v t.ha Řádek Bilologický výnos Absolutní ztráta zlomem kořene Obr.26 Grafické znázornění ztrát zlomem kořene Komentář výsledku: Z tabulky a grafu vyplývá, že ztráty zlomem kořene činí 9,82 % celkového biologického výnosu, což odpovídá 7,03 t cukrové řepy. Toto množství odpovídá běžným ztrátám u samojízdných sklízečů. 47

48 5.4 Kvalita ořezání výsledky Tab.4 Kvalita ořezávání Třídy Počet bulev Relativní podíl bulev v (%) , , , , , ,6 Kvalita ořezávání - absolutní hodnoty 300 P očet b u lev v ks Třída 1 Třída 2 Třída 3 Třída 4 Třída 5 Třída 6 0 Třídy Obr.27 Grafické znázornění kvality ořezávání v absolutních hodnotách 48

49 Podíl kvality ořezávání jednotlivých tříd v % 7,8 4,6 5,2 7,4 Tř.1 20,8 Tř.2 Tř.3 Tř.4 Tř.5 54,2 Tř.6 Obr.28 Grafické znázornění kvality ořezávání v procentech Komentář výsledku: Z tabulky a grafu je patrné početní zastoupení bulev v jednotlivých třídách. Tato čísla zobrazují kvalitu ořezávání porostu a mohou zastupovat i kvalitu a vyrovnanost porostu. Čím vyrovnanější porost je tím je kvalita ořezávání lepší. Pokud se nám projeví velké množství v třídách 1 až 3, znamená to špatné seřízení ořezávače, ne však ztrátu hmoty. Pokud je největší číslo v třídě 4 znamená to co nejoptimálnější seřízení ořezávače. Třídy 5 a 6 reprezentují ztrátové třídy, při příliš vysokém čísle v těchto třídách může dojít ke ztrátě až 10 % z výnosu. Výsledek určený grafu odpovídá asi 2% ztráty při určení poměru mezi třídami, což je 1,4 t. 49

50 5.5 Povrchové poškození výsledky Tab.5 Povrchové poškození Velikost povrchového poškození v určitém Pořadí opakování opakovní (cm 2 ) První měření na 100 bulvách 128 Druhé měření na 100 bulvách 91 Třetí měření na 100 bulvách 147 Čtvrté měření na 100 bulvách 107 Páté měření na 100 bulvách 119 Šesté měření na 100 bulvách 154 Sedmé měření na 100 bulvách 73 Osmé měření na 100 bulvách 66 Deváté měření na 100 bulvách 129 Desáté měření na 100 bulvách 89 Výpočet: x = ( ) / 10 [cm 2 ] x = 1103 / 10 [cm 2 ] x = 110,3 cm 2 Průměr povrchového poškození = x Výsledek povrchového poškození je 110,3 cm 2 na 100 bulev cukrové řepy. Povrchové poškození bulev Velikost povrchového poškození v cm2 na 100 bulev Jednotlivá měření Počet opakování Obr.29 Grafické znázornění povrchového poškození při jednotlivých opakováních. 50

51 Komentář výsledku: Z tabulky a grafu vyplývá povrchové poškození 110,3 cm 2 na 100 bulev cukrové řepy. Poškození reprezentováno těmito hodnotami můžeme volit na jako nadprůměrné. 5.6 Celkové ztráty a výnos výsledky shrnutí Biologický výnos = 71,6 t Ztráty nevyoráním = 3,58 t = 5% Ztráty zlomem kořene = 7,03 t = 9,82 % Ztráty ořezáním = 1,4 t = 2 % Celkové ztráty = ztráty nevyoráním + ztráty zlomem + ztráty ořezáním Celkové ztráty = 3,58 + 7,03 + 1,4 Celkové ztráty = 12,01 t Celkové ztráty = 16,82 % Technický výnos = biologický výnos celkové ztráty Technický výnos = 71,6 12,01 Technický výnos = 59,59 t Komentář výsledku: Výše uvedené hodnoty udávají kvalitu sklizně, kterou lez hodnotit jako velice dobrou z pohledu výnosu. Na tomto faktu se podílely zejména velmi příznivé podmínky, které v době sklizně panovaly. Sklizeň probíhala ve dvou fázích, první v druhé polovině října a to od do Druhá fáze probíhala koncem první poloviny listopadu a to od do Počasí v těchto dnech bylo příznivé beze srážek a teplota se pohybovala od 8 do 14 C. Při pohledu na zmíněné ztráty můžeme sklizeň kvalifikovat jako průměrnou. 51

52 6. TECHNICKO-EKONOMICKÉ HODNOCENÍ SAMOJÍZDNÉHO SKLÍZEČE CUKROVÉ ŘEPY Při pěstování cukrové řepy musí být brány v úvahu všechny možné příklady o zefektivnění výroby cukrové řepy. Především se musíme zamýšlet nad mechanizačními prostředky související s technologickým postupem pěstování a sklízení cukrové řepy. Nejnáročnější je sklizeň především z finančního hlediska. Pořizovací cena samojízdných sklízečů bývá často velmi vysoká a musí tedy rozhodnuto zda se bude sklízeč najímat formou služeb nebo zda bude zakoupen. Muže se též problém sklizně řešit sklízečem taženým za traktorem. Před zakoupením vlastního samojízdného sklízeče nebo traktorového sklízeče se musí vyřešit některé otázky: - Zda se bude sklízet řepný chrást? - Jaká plocha bude sklizena a jak výkonný stroj musí být? - Jaké nároky budou kladeny na dopravní operace? - Pokud bude sklízeč tažený, jaké traktory jsou k dispozici? - Na jak velký polích se bude sklízeč používat? - Jak bude ovlivněna špička prací v podniku tímto sklízečem? Tyto otázky byly dlouhou dobu pokládány v nejednom zemědělském podniku a s postupem času byly porovnávány výsledky různých řešení sklizně cukrové řepy. Tato řešení byla shrnuta do několika bodů, které udávají vývoj řepařství v ČR s ohledem na zkušenosti s pěstováním a sklizní. (EKONOMIKA, 2012) 52

53 6.1 Ústup od sklizně chrástu V západní Evropě se za posledních 30 let vyvinul trend oddělit chov skotu od pěstování cukrové řepy. Skot se přestal krmit silážemi z chrástu cukrové řepy a byl přestěhován do vyšších poloh s nižší cenou půdy a vyššími srážkami. V těchto místech byl soustředěn na vysoké výnosy pícnin, z kterých byly vytvářeny senáže a z části tak nahradily krmivo. Pokrok v řepařství začal být čím dál více spojován s nutností investovat do mechanizačních prostředků, což se projevilo z velké části i v ČR. Začalo tak přibývat zaorávání chrástu cukrovky, které u nás v současné době činí něco kolem 95 %. Zaorávaný chrást má velké množství důležitých živin a bývá tak používán jako zelené hnojení. Živiny z chrástu částečně nahrazují průmyslové hnojení zejména v oblasti dusíku a draslíku. (EKONOMIKA, 2012) 6.2 Oddělení silničního transportu od polního transportu meziskládkou Meziskládka bývá často tvořena na okraji pozemku u zpevněné komunikace. Hlavními důvody jsou především lepší očistění při překládání a nezajíždění těžkých nákladních automobilů na pozemek, kde by napáchali mnoho škody, hlavně při méně příznivých klimatických podmínkách. Při zvolení přímého transportu může nastat situace, kdy nastane porucha některého z článku sklizňové linky a znamená to zastavení celé linky. Nejpoužívanější sklízeče často bývají samojízdné sklízeče opatřené zásobníkem. Tyto sklízeče bývají vybavený flotačními pneumatikami, které nezpůsobují utužení půdy. Často nastane problém s kapacitou zásobníku, který nedokáže pojmout celou délku pole. Nastává situace, kdy musí být použit dopravní prostředek, do kterého bude možnost vysypat zásobník. Nejčastěji je tato situace řešena traktorem a návěsem s tandemovou nápravou, která má rovněž menší zátěž na půdu. V této situaci je ovšem ztracena výhoda sklízení cukrové řepy pouze jedním pracovníkem, který by zásobník mohl vyprazdňovat na okrajích polí a nepotřeboval by dopravní prostředky. (EKONOMIKA, 2012) 53

54 Doprava v meziskládky do cukrovaru či lihovaru již nebývá velký problém. Pro tyto podniky jsou ovšem operace spojené s transportem řepy důležitými náklady a snaží se je co nejvíce minimalizovat: - zvýšením cukernatosti přepravované řepy - snížením příměsí cukrovky zejména zeminou - koncentrovat pěstování cukrové řepy do nejbližšího okolí cukrovarů či lihovarů Obr.30 Sklízeč cukrovky Holmer u meziskládky Obr.31 Překladač cukrovky z meziskládky do dopravních prostředků 54