PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Transkript

1 Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/22 Sb. PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL: ING. JAN LENÍČEK

2 OBSAH 1. ÚVOD MĚŘÍCÍ STANICE NA ÚZEMÍ KRAJE POČTY A CHARAKTERISTIKA AUTORIZOVANÁ DATA DATABÁZE ISKO OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA PŘEHLED PROVEDENÝCH MODELOVÝCH VÝPOČTŮ PRO ÚZEMÍ KRAJE IMISNÍ KONCENTRACE OXIDU SIŘIČITÉHO DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu oxidu siřičitého Trend v časové řadě ročních průměrných koncentrací SO 2 v letech Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací oxidu siřičitého v letních a zimních obdobích Trend v ročním chodu průměrných imisních koncentrací SO 2 v období 1992 až OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA Data měřicího vozu Horiba KHS Pardubice Data monitorovací stanice firmy Vertex Litomyšl MODELOVÁ DATA SROVNÁNÍ HODNOT S IMISNÍMI LIMITY PRO SO POROVNÁNÍ IMISNÍ SITUACE VE STÁVAJÍCÍCH OKRESECH PARDUBICKÉHO KRAJE ROZBOR IMISNÍ SÍTĚ NA DOSTATEČNOST POKRYTÍ DANÉHO ÚZEMÍ A VHODNOST UMÍSTĚNÍ MĚŘICÍCH STANIC IMISNÍ KONCENTRACE OXIDŮ DUSÍKU A OXIDU DUSIČITÉHO DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu oxidů dusíku a oxidu dusičitého Trend v časové řadě ročních průměrných koncentrací NO x a NO 2 v letech Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací NO x a NO 2 v letních a zimních obdobích Trend v ročním chodu průměrných imisních koncentrací NO x a NO OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA Data měřicího vozu Horiba KHS Pardubice Data monitorovací stanice firmy Vertex Litomyšl MODELOVÁ DATA SROVNÁNÍ HODNOT S IMISNÍMI LIMITY PRO NO X, RESP. NO POROVNÁNÍ IMISNÍ SITUACE VE STÁVAJÍCÍCH OKRESECH PARDUBICKÉHO KRAJE ROZBOR IMISNÍ SÍTĚ NA DOSTATEČNOST POKRYTÍ DANÉHO ÚZEMÍ A VHODNOST UMÍSTĚNÍ MĚŘICÍCH STANIC IMISNÍ KONCENTRACE SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC SPM A FRAKCE PM DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu polétavého prachu Trend v časové řadě ročních průměrných imisních koncentrací suspendovaných částic letech 1992 až

3 Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací suspendovaných částic v letních a zimních obdobích v letech 1992 až Trend v ročním chodu průměrných imisních suspendovaných částic v období 1992 až OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA Data měřicího vozu Horiba KHS Pardubice Data monitorovací stanice firmy Vertex Litomyšl MODELOVÁ DATA SROVNÁNÍ HODNOT S IMISNÍMI LIMITY PRO SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM POROVNÁNÍ IMISNÍ SITUACE VE STÁVAJÍCÍCH OKRESECH PARDUBICKÉHO KRAJE ROZBOR IMISNÍ SÍTĚ NA DOSTATEČNOST POKRYTÍ DANÉHO ÚZEMÍ A VHODNOST UMÍSTĚNÍ MĚŘÍCÍCH STANIC IMISNÍ KONCENTRACE OZONU DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu ozonu Trend v časové řadě ročních průměrných koncentrací ozonu Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací ozonu v letních a zimních obdobích Trend v ročním chodu průměrných imisních koncentrací přízemního ozonu Hodnoty AOT OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA Data měřicího vozu Horiba KHS Pardubice Data z pasivních samplerů Ekotoxa Opava s.r.o SROVNÁNÍ HODNOT S IMISNÍMI LIMITY PRO PŘÍZEMNÍ OZON POROVNÁNÍ IMISNÍ SITUACE VE STÁVAJÍCÍCH OKRESECH PARDUBICKÉHO KRAJE ROZBOR IMISNÍ SÍTĚ NA DOSTATEČNOST POKRYTÍ DANÉHO ÚZEMÍ A VHODNOST UMÍSTĚNÍ MĚŘICÍCH STANIC IMISNÍ KONCENTRACE OXIDU UHELNATÉHO DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu oxidu uhelnatého Trend v časové řadě ročních průměrných imisních koncentrací oxidu uhelnatého v letech 1994 až Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací oxidu uhelnatého v letních a zimních obdobích v letech 1992 až Trend v ročním chodu průměrných imisních koncentrací oxidu uhelnatého v období 1992 až OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA Data měřicího vozu Horiba KHS Pardubice Data monitorovací stanice firmy Vertex Litomyšl MODELOVÁ DATA SROVNÁNÍ HODNOT S IMISNÍMI LIMITY PRO OXID UHELNATÝ POROVNÁNÍ IMISNÍ SITUACE VE STÁVAJÍCÍCH OKRESECH PARDUBICKÉHO KRAJE ROZBOR IMISNÍ SÍTĚ NA DOSTATEČNOST POKRYTÍ DANÉHO ÚZEMÍ A VHODNOST UMÍSTĚNÍ MĚŘÍCÍCH STANIC IMISNÍ KONCENTRACE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu těkavých organických látek

4 Trend v časové řadě ročních průměrných imisních koncentrací těkavých organických látek v letech 1998 až Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací těkavých organických látek v letních a zimních obdobích v letech 1998 až Trend v ročním chodu průměrných imisních koncentrací těkavých organických látek v období 1998 až OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA Data měřicího vozu Horiba KHS Pardubice Další data KHS Pardubice MODELOVÁ DATA SROVNÁNÍ HODNOT S IMISNÍMI LIMITY PRO BENZEN POROVNÁNÍ IMISNÍ SITUACE VE STÁVAJÍCÍCH OKRESECH PARDUBICKÉHO KRAJE ROZBOR IMISNÍ SÍTĚ NA DOSTATEČNOST POKRYTÍ DANÉHO ÚZEMÍ A VHODNOST UMÍSTĚNÍ MĚŘÍCÍCH STANIC IMISNÍ KONCENTRACE AMONIAKU DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu amoniaku Trend v časové řadě ročních průměrných imisních koncentrací amoniaku v letech 1993 až Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací amoniaku v letních a zimních obdobích v letech 1992 až Trend v ročním chodu průměrných imisních koncentrací amoniaku v období 1993 až OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA MODELOVÁ DATA SROVNÁNÍ HODNOT S IMISNÍMI LIMITY PRO AMONIAK POROVNÁNÍ IMISNÍ SITUACE VE STÁVAJÍCÍCH OKRESECH PARDUBICKÉHO KRAJE ROZBOR IMISNÍ SÍTĚ NA DOSTATEČNOST POKRYTÍ DANÉHO ÚZEMÍ A VHODNOST UMÍSTĚNÍ MĚŘÍCÍCH STANIC IMISNÍ KONCENTRACE POLYAROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ, BENZO(A)PYREN INDEX KVALITY OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE INDEX KVALITY OVZDUŠÍ (IKO) A METODIKA JEHO VÝPOČTU ROČNÍ INDEX KVALITY OVZDUŠÍ PRO TŘI SLOŽKY - IKOR (SO 2 - NO X PM1) HODNOCENÍ IKOR V PARDUBICKÉM KRAJI SOUHRN ZPRÁVY A ZÁVĚRY LITERATURA

5 1. Úvod Imisní studie zpracovává a hodnotí data imisních koncentrací pro následující látky: Oxid siřičitý Oxidy dusíku Suspendované částice, frakce PM1 Ozon Oxid uhelnatý Těkavé organické látky, benzen Amoniak Polyaromatické uhlovodíky, benzo(a)pyren Hlavním zdrojem dat je databáze ISKO ČHMÚ Praha z let doplněná o data pravidelného monitoringu KHS Pardubice v městě Pardubicích a data monitorovací stanice firmy Vertex a.s. Litomyšl. Data jsou dále konfrontována s výsledky modelových výpočtů a porovnána s imisními limity dle Nařízení vlády, kterým se stanoví imisní limity a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší dle odst.1 zákona č.86/22 Sb. Pro monitorovací místa, kde jsou souběžně sledovány všechny základní škodliviny, je vypočten roční index kvality ovzduší. 4

6 2. Měřící stanice na území kraje počty a charakteristika 2.1. AUTORIZOVANÁ DATA DATABÁZE ISKO Tabulka č. 1: Stručná charakteristika imisních měřicích stanic na území Pardubického kraje evidovaných v databázi IIS-ISKO číslo stanice - název provozovatel M/ okres typ stanice zóna charakteristika stanice AIM zóny 15 Svitkov VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 256 Zaječice VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 26 Vitějevs VÚRV M Svitavy pozaďová venkovská zemědělská 37 Džbánov VÚRV M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 317 Býšť ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 318 Holice ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 319 Chvaletice ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 32 Kasaličky ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 321 Pardubice - Hůrka ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 322 Pardubice - Svitkov ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 323 Pardubice - Tyršovy ORGREZ M Pardubice průmyslová x x sady 324 Přelouč ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 325 Sovolusky ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 355 Svitavy - Kollárova HS M Svitavy x městská x 357 Svitavy - Sokolovská HS M Svitavy x městská x 398 Pardubice - Polabiny HS M Pardubice průmyslová městská obytná, obchodní 399 Pardubice - Dukla HS M Pardubice průmyslová městská obytná, obchodní 4 Pardubice - nábř. HS M Pardubice dopravní x x ČSLA 41 Doubravice nad VÚOS M Pardubice x x x Labem 42 Rosice VÚOS M Pardubice x x x 47 Holice ČHMÚ M Pardubice x x x 413 Přelouč ČHMÚ M Pardubice x x x 42 Kasaličky ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 421 Hlavečník ORGREZ M Pardubice průmyslová x x 425 Chrast ORGREZ M Chrudim průmyslová x x 579 Černá za Bory VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 58 Dolany - Hrobice VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 581 Lipoltice VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 582 Ostřetín VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 583 Vraclav VÚRV M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 591 Býšť VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 592 Pardubice Hůrka ČHMÚ M Pardubice x x x 619 Svratouch ČHMÚ M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská, přírodní 664 Dolní Ředice VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 665 Živanice VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 666 Rokytno/Újezd VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 686 Staré Hradiště VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 692 Tunechody VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 694 Sušice VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 727 Kočí VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 728 Bylany VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 746 Česká Třebová VÚRV M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 747 Dolní Lipka VÚRV M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 5

7 číslo stanice - název provozovatel M/ okres typ stanice zóna charakteristika stanice AIM zóny 748 Kameničná VÚRV M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 749 Podlesí VÚRV M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 75 Žichlínek VÚRV M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 847 Ronov n. VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská Doubravkou 848 Liboměřice VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 882 Dolní Újezd VÚRV M Svitavy pozaďová venkovská zemědělská 883 Polička VÚRV M Svitavy pozaďová venkovská zemědělská 884 M. Třebová - VÚRV M Svitavy pozaďová venkovská zemědělská Linhartice 89 Stolany VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 891 Jenišovice VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 892 Chroustovice VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 928 Osik VÚRV M Svitavy pozaďová venkovská zemědělská 931 Zmrzlák VÚRV M Svitavy pozaďová venkovská zemědělská 986 Holice VÚRV M Pardubice pozaďová venkovská zemědělská 99 Chrudim - Požárníků HS M Chrudim dopravní městská obytná 991 Chrudim - Dukelská/Palackého HS M Chrudim pozaďová městská obytná 1112 Přelouč ČHMÚ AIM Pardubice x x x 1116 Ústí nad Orlicí - Štěpnice HS M Ústí nad Orlicí x městská x 1117 Ústí nad Orlicí - Podměstí HS AIM Ústí nad Orlicí dopravní městská obytná 1139 Svratouch ČHMÚ AIM Chrudim pozaďová venkovská zemědělská, přírodní 1154 Džbánov EKOTOXA M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská x 1171 Nedvězí ČHMÚ M Svitavy pozaďová venkovská přírodní 1174 Svratouch ČHMÚ TK - aerosol Chrudim pozaďová venkovská zemědělská, přírodní 1195 Svitavy HS AIM Svitavy pozaďová městská obytná 1218 Polomka - Krásné VÚRV M Chrudim pozaďová venkovská zemědělská 1284 Kasaličky ČEZ AIM Pardubice průmyslová venkovská zemědělská 1285 Hlavečník ČEZ AIM Pardubice průmyslová x x 132 Benátky u Litomyšle VÚRV M Svitavy pozaďová venkovská zemědělská 1336 Hošťalovice ČEZ AIM Chrudim průmyslová venkovská zemědělská 1338 Ústí nad Orlicí ČHMÚ M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská zemědělská 1346 Sezemice ČHMÚ M Pardubice pozaďová venkovská přírodní 1382 Hlavečník ORGREZ TK - Pardubice průmyslová x x aerosol 1386 Kasaličky ORGREZ TK - aerosol Pardubice průmyslová x x 145 Vinice EKOTOXA M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská x 1411 Lázek EKOTOXA M Ústí nad Orlicí pozaďová venkovská x 1418 Pardubice - Rosice MÚPa AIM Pardubice pozaďová předměstská obytná, průmyslová 1465 Pardubice - Dukla ČHMÚ AIM Pardubice pozaďová městská obytná V tabulce č. 2 je uvedena klasifikace aktuálně měřících stanic na území Pardubického kraje. Tato klasifikace stanic pro výměnu informací (EoI) byla poprvé uvedena v Rozhodnutí Rady 97/11/EC a je závazná pro členské i přidružené země EU. Úplná klasifikace EoI, která se skládá ze 3 základních písmen oddělených lomítkem, je uvedena pouze u těch stanic, kde byla oficiálně potvrzena v dané konkrétní lokalitě odborným 6

8 týmem pracovníků. V některých případech je uvedena neúplná klasifikace (1-2 písmena), která byla převážně odvozena z účelu zavedení příslušné stanice. Třídy lokalit sítě pro výměnu informací Typ stanice Typ zóny Charakteristika zóny Dopravní T Městská U Obytná R Průmyslová I Předměstská S Obchodní C Pozaďová B Venkovská R Průmyslová I Zemědělská Přírodní Obytná/obchodní Obchodní/průmyslová Průmyslová/obytná Obytná/obchodní/průmyslová Zemědělská/přírodní A N RC CI IR RCI AN Tabulka č. 2: Charakteristika aktuálně měřících imisních stanic na území Pardubického kraje evidovaných v databázi IIS-ISKO Okres: CHRUDIM Stanice : Hošťalovice Klasifikace: I/R/A Pardubický Typ stanice : AMS látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 PM1 PM1 RADIO radiometrie - absorpce beta záření 3 min ug/m^3 WV rychlost větru OPEL optoelekronická metoda 3 min m/s WD směr větru OPEL optoelekronická metoda 3 min deg T2m teplota 2m nad terénem PT1 odporová metoda 3 min K Stanice : 619. Svratouch Měřicí program: EMEP Klasifikace: B/R/AN Pardubický Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý IC iontová chromatografie 24 h ug/m^3 NO2 oxid dusičitý GUAJA guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda - 24 h ug/m^3 spektrofotometrie HNO3 kyselina dusičná GRIES spektrofotometrie se sulfanilamidem a NEDA (Griessova reakce) 24 h ug/m^3 NO3 dusičnany - částice GRIES spektrofotometrie se sulfanilamidem a NEDA (Griessova reakce) 24 h ug/m^3 NH4 amonné ionty - částice BERTH Berthelotova metoda - spektrofotometrie 24 h ug/m^3 NH3 amoniak BERTH Berthelotova metoda - spektrofotometrie 24 h ug/m^3 Stanice : Svratouch Měřicí program: EUROAIRNET Klasifikace: B/R/AN Pardubický Typ stanice : AMS látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 7

9 O3 ozon UVABS UV-absorpce 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 PM1 PM1 RADIO radiometrie - absorpce beta záření 3 min ug/m^3 Stanice : Svratouch-HM Měřicí program: EMEP+EUROAIRNET Klasifikace: B/R/AN Pardubický Typ stanice : TK-aerosol látka metoda interval jednotka SPM prašný aerosol GRV gravimetrie 24 h/3 dint ug/m^3 Na sodík XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Mg hořčík XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Al hliník XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Si křemík XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 S síra XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Cl chlor XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 K draslík XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Ca vápník XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Ti titan XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 V vanad XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Cr chrom XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Mn mangan XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Fe železo XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Ni nikl XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Cu měd XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Zn zinek XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 As arsen XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 24 h/6 dint ng/m^3 Se selen XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Br brom XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Rb rubidium XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Sr stroncium XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 24 h/6 dint ng/m^3 Pb olovo XRF rtg-fluorescence 24 h/6 dint ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 24 h/6 dint ng/m^3 Stanice : 99. Chrudim-Požárníků Klasifikace: T/U/R Pardubický Typ stanice : manuální-tk látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 NOx oxidy dusíku TLAM trithanolaminová metoda - spektrofotometrie 24 h ug/m^3 SPM prašný aerosol GRV gravimetrie 24 h ug/m^3 Cr chrom AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Cr chrom AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Ni nikl AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Ni nikl AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Zn zinek AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Zn zinek AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d/1 mint ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Stanice : 991. Chrudim-Palackého Klasifikace: B/U/R Pardubický Typ stanice : manuální-tk látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 NOx oxidy dusíku TLAM trithanolaminová metoda - spektrofotometrie 24 h ug/m^3 8

10 SPM prašný aerosol GRV gravimetrie 24 h ug/m^3 Cr chrom AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Cr chrom AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Ni nikl AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Ni nikl AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Zn zinek AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Zn zinek AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d/1 mint ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Stanice : 727. Kočí Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 Terén: rovina, velmi málo zvlněný terén Krajina: zemědělská půda, trvalý travní porost Reprezentativnost: okrskové měřítko (.5 až 4 km) Cíl stanice: určení vlivu na jiné složky prostředí, určení škod Stanice : Krásné-Polomka Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 Terén: vrcholová poloha (vrchol,hřeben) v terénu do 1% Krajina: trvalý travní porost, téměř bez zástavby Reprezentativnost: okrskové měřítko (.5 až 4 km) Cíl stanice: určení vlivu na jiné složky prostředí, určení škod Okres: PARDUBICE Stanice : Kasaličky Klasifikace: I/R/A Pardubický Typ stanice : AMS látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 WV rychlost větru OPEL optoelekronická metoda 3 min m/s WD směr větru OPEL optoelekronická metoda 3 min deg T2m teplota 2m nad terénem PT1 odporová metoda 3 min K Stanice : Pardubice Dukla Klasifikace: B/U/R Pardubický Typ stanice : AMS látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 O3 ozon UVABS UV-absorpce 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 PM1 PM1 RADIO radiometrie - absorpce beta záření 3 min ug/m^3 WV rychlost větru OPEL optoelekronická metoda 3 min m/s WD směr větru OPEL optoelekronická metoda 3 min deg h relativní vlhkost vzduchu CAP kapacitní čidlo 3 min % GLRD sluneční záření TDM metoda teplotní diference 3 min W/m2 T2m teplota 2m nad terénem PT1 odporová metoda 3 min K Stanice : 9

11 1112. Přelouč Klasifikace: B/S/R Pardubický Typ stanice : AMS látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 PM1 PM1 RADIO radiometrie - absorpce beta záření 3 min ug/m^3 WV rychlost větru OPEL optoelekronická metoda 3 min m/s WD směr větru OPEL optoelekronická metoda 3 min deg h relativní vlhkost vzduchu SKIN živočišná blána 3 min % GLRD sluneční záření TDM metoda teplotní diference 3 min W/m2 T2m teplota 2m nad terénem PT1 odporová metoda 3 min K Stanice : Sezemice Klasifikace: B/R/N Pardubický Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 NOx oxidy dusíku GUAJA guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda - 24 h ug/m^3 spektrofotometrie Stanice : 398. Pardubice-Polabiny Klasifikace: I/U/RC Pardubický Typ stanice : manuální-tk látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 NOx oxidy dusíku TLAM trithanolaminová metoda - spektrofotometrie 24 h ug/m^3 SPM prašný aerosol GRV gravimetrie 24 h ug/m^3 Cr chrom AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Mn mangan AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Ni nikl AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d/1 mint ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 7 d/1 mint ng/m^3 Stanice : Pardubice-Rosice Klasifikace: B/S/RI Pardubický Typ stanice : AMS látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 O3 ozon UVABS UV-absorpce 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 BZN benzen GCH-VOC plynová chromatografie - těkavé org. látky 3 min ug/m^3 TLN toluen GCH-VOC plynová chromatografie - těkavé org. látky 3 min ug/m^3 EBZN etylbenzen GCH-VOC plynová chromatografie - těkavé org. látky 3 min ug/m^3 OXY o-xylen GCH-VOC plynová chromatografie - těkavé org. látky 3 min ug/m^3 MXY m-xylen GCH-VOC plynová chromatografie - těkavé org. látky 3 min ug/m^3 PXY p-xylen GCH-VOC plynová chromatografie - těkavé org. látky 3 min ug/m^3 WV rychlost větru OPEL optoelekronická metoda 3 min m/s WD směr větru OPEL optoelekronická metoda 3 min deg p atmosférický tlak APRESS měření atmosférického tlaku 3 min hpa h relativní vlhkost vzduchu CAP kapacitní čidlo 3 min % GLRD sluneční záření TDM metoda teplotní diference 3 min W/m2 T2m teplota 2m nad terénem PT1 odporová metoda 3 min K Stanice : Hlavečník Pardubický 1

12 Typ stanice : AMS látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 PM1 PM1 RADIO radiometrie - absorpce beta záření 3 min ug/m^3 WV rychlost větru OPEL optoelekronická metoda 3 min m/s WD směr větru OPEL optoelekronická metoda 3 min deg T2m teplota 2m nad terénem PT1 odporová metoda 3 min K Okres: SVITAVY Stanice : Nedvězí Klasifikace: B/R/N Pardubický Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 SPM prašný aerosol GRV gravimetrie 24 h ug/m^3 Stanice : Svitavy Klasifikace: B/U/R Pardubický Typ stanice : AMS-TK látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 CO oxid uhelnatý IRABS IR-korel. absorpční spektrometrie 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 PM1 PM1 TEOM oscilační mikrováhy (TEOM) 3 min ug/m^3 Cr chrom AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Mn mangan AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Ni nikl AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Okres: ÚSTÍ NAD ORLICÍ Stanice : Ústí n.orl. Klasifikace: B/R/A Pardubický Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 NOx oxidy dusíku GUAJA guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda - 24 h ug/m^3 spektrofotometrie SPM prašný aerosol GRV gravimetrie 24 h ug/m^3 Stanice : Lázek Klasifikace: B/R/N Pardubický Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 NOx oxidy dusíku GUAJA guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda - 24 h ug/m^3 spektrofotometrie Stanice : 145. Vinice Klasifikace: B/R/N Pardubický Typ stanice : manuální látka metoda interval jednotka 11

13 SO2 oxid siřičitý WGAE spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) 24 h ug/m^3 NOx oxidy dusíku GUAJA guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda - 24 h ug/m^3 spektrofotometrie Stanice : Ústí n.orl.-podměstí Klasifikace: T/U/R Pardubický Typ stanice : AMS-TK látka metoda interval jednotka SO2 oxid siřičitý UVFL UV-fluorescence 3 min ug/m^3 NO oxid dusnatý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 NO2 oxid dusičitý CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 CO oxid uhelnatý IRABS IR-korel. absorpční spektrometrie 3 min ug/m^3 NOx oxidy dusíku CHLM chemiluminiscence 3 min ug/m^3 PM1 PM1 TEOM oscilační mikrováhy (TEOM) 3 min ug/m^3 Cr chrom AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Mn mangan AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Ni nikl AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Zn zinek AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 As arsen AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Cd kadmium AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Pb olovo AAS atomová absorpční spektrometrie 14 d ng/m^3 Průměrné měsíční imisní koncentrace SO 2, NO x, NO 2, O 3, CO NH 3, SPM, PM1, VOC v letech 1992 až 21 jsou uvedeny v databázi v Příloze č

14 2.2. OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA 1. měřicí vůz Horiba Roční průměry vypočtené z 3 min. koncentrací (µg.m -3 ) CO, NO x, O 3, polétavý prach, SO lokality: Rybitví, Pichlova, Dubina, Paramo, Cihelna, Rosice, nám. Republiky, Bohdaneč, Srnojedy, Polabiny 2. Koncentrace BTEX na stanici AIMS č Pardubice Rosice , roční průměr, 24hodinová maximální koncentrace (µg.m -3 ) 3. Studie: Pokus o stanovení míry obtěžování obyvatel pachovými látkami v jedné lokalitě města Pardubice (Pilotní měření) 4. Plán snižování emisí 5. Amoniak Polabiny II, 1998, Sirovodík Polabiny II, 1998, stanovení těkavých a semitěkavých látek plynovou chromatografií (3 hodinová měření), 1998, 1999 lokality: Rybitví, Pichlova, Dubina, Paramo, Cihelna, Rosice, nám. Republiky, Bohdaneč, Srnojedy, Polabiny 8. Kovy v tuhém aerosolu 398 Polabiny II 1998, 1997, 1996, Dukla 1997, 1996, Sukova tř. 1997, 1996, 1995 měsíční koncentrace (µg.m -3 ) 9. Přehled výsledků měření benzenu ve venkovním ovzduší prováděných OHS Pardubice v letech lokality: Rybitví, Pichlova, Dubina, Paramo, Cihelna, Rosice, nám. Republiky, Bohdaneč, Srnojedy, Polabiny 13

15 3. Přehled provedených modelových výpočtů pro území kraje Pro území Pardubického kraje byly vypracovány následující rozptylové studie: A/ Rozptylová studie okresu Chrudim Zpracovatel: Agro-eko spol. s r.o. Objednatel: Referát ŽP OÚ Chrudim (na základě smlouvy o dílo č ) Datum: leden 1997 Tato studie řeší zejména: Emisní analýzu okresu Chrudim podle kategorií emisních zdrojů podle obcí Rozptyl klasických škodlivin tuhý aerosol, SO 2, NO x přizpůsobení jednotlivých kategorií emisních zdrojů (REZZO I, II, III a IV) pro rok 1995 Vliv mimookresních zdrojů emisí na ovzduší okresu Studie je doprovázena grafickými a databázovými výstupy. Souhrn jejích výsledků pro jednotlivé škodliviny je dále uveden v jednotlivých kapitolách této práce viz Kapitola 4.3, 5.3, 6.3. Studie se zabývá i výpočtem dopravních imisí, které jsou počítány pro plynulý provoz. V intravilánech obcí se dá počítat se zvýšením uvedených hodnot cca 2 3x. Pro SO 2 byly na některých místech okresu porovnány vypočtené hodnoty s údaji z měřících stanic, bylo zjištěno, že modelové hodnoty korelují s naměřenými. Pro ostatní škodliviny vzhledem k absenci údajů o koncentracích nebylo možno toto srovnání provést. B/ Rozptylová studie č. 13/99 Svitavy Zpracovatel: Energetika východních Čech Projekce spol. s r.o. Objednatel: Městský úřad Svitavy Datum: 3.září 1999 Účele této rozptylové studie byo posouzení zdroje a zjištění vlivu provozu Kovolojecké huti & Georg Metall (KH&GM) v severní části města Svitavy na imisní situaci v nejbližším okolí. Slévárna KH&GM se nachází v areálu TOS Svitavy. Slévárna kuplovna je zařazena jako velký zdroj znečišťování, který emistuje do ovzduší emise tuhých a plynných znečišťujících látek. Sledovanými znečišťujícími látkami v této studii jsou NO x, CO, SO 2, tuhé znečišťující látky. Rozptylová studie je vypočtena pomocí proramu SYMOS 97. Výpočet rozptylové studie je proveden příspěvkovým způsobem bez započítání koncentrací látek, které se již vyskytují v daném prostoru (bez pozaďových hodnot). C/ Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí - Silnice I/35 obchvat Vysoké Mýto a Hrušová Zpracovatel: Dr. Vladimír Ludvík, Ekotým Hradec Králové Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic, ČR Datum: prosinec 2 14

16 Tato dokumentace posuzuje plánovanou přeložku silnice I.třídy. Jsou zde vypočteny předpokládané emise škodlivin z dopravy pro roky 2 a 21 a předpokládané imisní koncentrace pro Vysoké Mýto a Hrušovou. Výpočet byl zpracován pro nejhorší rozptylové podmínky. Dle rozptylové studie mohou maximální krátkodobé koncentrace (3 min.) NO x přímo na silnici I/36 dosáhnout 166 µg/m 3, ve vzdálenosti 1 m od silnice až 166 µg/m 3 a ve vzdálenosti 25 m 92 µg/m 3. D/ Zhodnocení negativního vlivu imisního příspěvku Elektrárny Chvaletice na území Hradecko Pardubické aglomerace Zpracovatel: ESV spol. s r.o. Objednatel: Ministerstvo průmyslu ČR oddělení Hradec Králové Datum: 1994 Studie byla zpracována v rámci rizikové analýza pro dokumentaci EIA. Jejím obsahem je hodnocení negativního vlivu Elektrárny Chvaletice a ostatních emisních zdrojů na výše uvedenou oblast. Rozptylová studie je řešena příspěvkovým způsobem. Závěry odhajují emisní zdroje, které se v roce 1993 na znečištění území dominantně podílely. Nejvyšší imisní příspěvek byl zaznamenán u VCHZ Pardubice, jejíž imisní příspěvek na celkové imisní situaci ve sledovaném období dosáhl 31% podílu. U Elektrárny Opatovice se tento imisní příděl pohyboval na hranici 3%, ostatní emisní zdroje evidované dle REZZA 9% podíl a Elektrárna Chvaletice 6%. Pro modelové výpočty v tomto území byl v letech ověřen upravený model SYMOS 97 modelový systém ISR/RAIN. Na úpravě modelu spolupracovali vědci z ČHMÚ, MFF UK a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Tento pilotní projekt ČEZ a.s. a OU Pardubice se nazývá: Aplikace validních informací ISR/RAIN ČEZ a.s. Elektrárny Chvaletice v etapě strategie regionálního rozvoje Pardubického kraje s ohledem na plnění požadavků směrnice rady EU 96/61/EC o ochraně ovzduší a klimatu. 15

17 4. Imisní koncentrace oxidu siřičitého 4.1. DATABÁZE ISKO Stanice monitoringu oxidu siřičitého Na území Pardubického kraje bylo za období v provozu celkem 56 stanic monitorujících koncentrace SO 2. Provoz těchto stanic v je znázorněn v tabulce č. 1, kde jsou označeny činné stanice v jednotlivých letech. Nejvyšší počet stanic byl v provozu v roce 1994 (4 stanic) naopak nejnižší v roce 1999 (pouze 15 stanic). Snižování počtu činných stanic monitorujících SO 2 souvisí s poklesem zájmu o tuto škodlivinu v souvislosti s klesajícím trendem imisních koncentrací SO 2. V hodnoceném období docházelo i k náhradě některých manuálních stanic automatickými (až na celkový počet 9 AIM v roce 21). Tabulka č. 1: Imisní monitoring oxidu siřičitého v Pardubickém kraji v letech číslo stanice název stanice Zaječice M M M 355 Svitavy - Kollárova M M 357 Svitavy - Sokolovská M M 398 Pardubice - Polabiny M M M M M M M M M 399 Pardubice - Dukla M M M M M M 4 Pardubice - nábř. ČSLA M M M M M M 413 Přelouč M M M 42 Kasaličky M M M 421 Hlavečník M M M 579 Černá za Bory M M M M 58 Dolany - Hrobice M M M M M M 581 Lipoltice M M M M 582 Ostřetín M M M M 583 Vraclav M M M M 591 Býšť M M M M M M M 592 Pardubice Hůrka M M M M 619 Svratouch M M M M M 664 Dolní Ředice M M M 666 Rokytno M M M M M M 686 Staré Hradiště M M M 692 Tunechody M M M M 694 Sušice M M M M 727 Kočí M M M M M M M 746 Česká Třebová M M M M 747 Dolní Lipka M M M M M M M 748 Kameničná M M M M 749 Podlesí M M M M 75 Žichlínek M M M M 847 Ronov n. Doubravkou M M M 882 Dolní Újezd M M M M 884 M. Třebová - Linhartice M 89 Stolany M 891 Jenišovice M M M 16

18 928 Osik M M M M 931 Zmrzlák M M M M 986 Holice M M M 99 Chrudim - Požárníků M M M M M M M M M M Chrudim - Dukelská 991 (Palackého) M M M M M M M M M M 1112 Přelouč AIM AIM AIM AIM AIM AIM AIM AIM 1116 Ústí nad Orlicí - Štěpnice M M M M 1117 Ústí nad Orlicí - Podměstí AIM AIM AIM AIM AIM AIM AIM AIM 1139 Svratouch AIM AIM AIM AIM AIM AIM AIM AIM AIM 1154 Džbánov M 1171 Nedvězí M M M M M M M M M 1195 Svitavy AIM AIM AIM AIM AIM AIM 1218 Polomka - Krásné M M M M 1284 Kasaličky AIM AIM AIM AIM AIM AIM 1285 Hlavečník AIM AIM AIM AIM AIM 132 Benátky u Litomyšle M M M 1336 Hošťalovice M AIM AIM AIM AIM AIM AIM 1338 Ústí nad Orlicí M M M M M M 1346 Sezemice M M M M M 145 Vinice M M M M M 1411 Lázek M M M M M 1418 Pardubice - Rosice AIM AIM AIM AIM 1465 Pardubice - Dukla AIM celkem aktivních stanic počet AIM M AIM manuální stanice automatická stanice Za sledované období probíhá měření SO 2 nepřetržitě na stanicích 99 (Chrudim Požárníků) a 991 (Chrudim Dukelská, resp. Palackého), zde se jedná v obou případech o manuální stanice. Na stanici 398 (Pardubice Polabiny) bylo měření přerušeno pouze v roce Z automatických stanic jsou k dispozici relativně dlouhodobá data ze Svratouchu (č. 1139) a to ze období V roce 1992 zde byla ovšem v provozu manuální stanice (č. 619), kde měření pokračovalo pak i souběžně s automatickou stanicí až do roku Od roku 1994 jsou v provozu automatické stanice 1112 Přelouč a 1117 Ústí nad Orlicí Podměstí. 99 Chrudim Požárníků dopravní, městská, obytná 991 Chrudim Palackého pozaďová, městská, obytná 398 Pardubice Polabiny průmyslová, městská, obytná/obchodní (kromě 1998) 619 Svratouch pozaďová, venkovská, zemědělská/přírodní 1139 Svratouch pozaďová, venkovská, zemědělská/přírodní 1112 Přelouč pozaďová, předměstská, obytná 1117 Ústí nad Orlicí Podměstí dopravní, městská, obytná 17

19 Trend v časové řadě ročních průměrných koncentrací SO 2 v letech Smyslem analýzy časových řad je porozumět mechanismu, na jehož základě jsou hodnoty časové řady vytvářeny. To nám pak umožní sestrojit vhodný model pro časovou řadu a získat například rozumné předpovědi. První krok, který byl pro analýzu časových řad imisních koncentrací řešených složek podniknut, bylo grafické znázornění průběhů časových řad. Při návrhu kroku časové řady jsme vycházeli z toho, že se imisní koncentrace jednotlivých složek mění v průběhu roku, dále v rámci letního a zimního období a mezi jednotlivými roky. Hodnocení průběhu časové řady mezi jednotlivými roky umožňuje nalezení dlouhodobých trendů v hodnotách imisních koncentrací na jednotlivých stanicích. V následujících tabulkách a grafech jsou shrnuta data z databáze ISKO, pro přehlednost v členění podle jednotlivých okresů Pardubického kraje. Grafy byly tvořeny pouze pro ty stanice, ze kterých jsou k dispozici roční průměrné koncentrace SO 2 alespoň za šest let. Průměrné roční hodnoty nejsou uvedeny u všech stanic, které byly v daném roce aktivní, v databázi totiž není roční průměr uveden u stanic, které měřily s dlouhodobějšími výpadky. Okres Chrudim Tabulka č. 2: Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Chrudim v letech číslo stanice název stanice Zaječice Svratouch Tunechody Sušice Kočí Ronov n. Doubravkou Stolany Jenišovice Chrudim - Požárníků Chrudim - Palackého Svratouch , Polomka - Krásné Hošťalovice Zde uvedené stanice jsou ve většině případů klasifikovány jako pozaďové s výjimkou stanice Chrudim Požárníků, která je dopravní městskou stanicí a Hošťalovic, kde se jedná o průmyslovou venkovskou lokalitu. Tato odlišnost typu stanic je v tabulce zvýrazněná kurzívou. Uvedené průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého se na stanicích v okrese Chrudim pohybovaly v rozmezí 3 53 µg.m -3. Nejnižší hodnota byla zjištěna na pozaďové stanici Svratouch (3,1 µg.m -3 ) v roce 21 na této stanici však byly podobně nízké roční průměry i v letech 1998, 1999 a 2. Naopak nejvyšší hodnota byla zjištěna na stanici Ronov nad Doubravkou v roce 1992 (53 µg.m -3 ), zajímavé je, že se zde jedná taky o pozaďovou lokalitu. 18

20 Z následujících grafů je zřejmý klesající trend průměrných ročních koncentrací. Po roce 1997 se již všechny koncentrace pohybují pod 2 µg.m -3, výjimkou zůstávají hodnoty ze stanice Hošťalovice, zde se ovšem jedná o průmyslovou lokalitu. Graf č. 1: Průměrné roční koncentrace SO 2 na vybraných stanicích v okrese Chrudim Kočí [ g.m -3 ] Chrudim - Požárníků 991 Chrudim - Dukelská 1336 Hošťalovice Graf č. 2: Průměrné roční koncentrace SO 2 na stanicích Svratouch 4 3 [ g.m -3 ] Svratouch 1139 Svratouch Klesající trend průměrných ročních imisních koncentrací je zvláště patrný z grafu č. 2. Zde jsou vyneseny hodnoty ze Svratouchu, kde jsou k dispozici do roku 1996 data z manuální stanice (č. 619), od roku 1996 jsou zde k dispozici souvislá data z automatické stanice (č. 1139). Jedná se o typicky pozaďovou venkovskou lokalitu. Koncentrace SO 2 zde od roku 1992 klesly z 3 µg.m -3 na pouhé 3 µg.m

21 Okres Pardubice Tabulka č. 3: Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Pardubice v letech číslo stanice název stanice Pardubice Hůrka Přelouč Přelouč Pardubice - Dukla Pardubice - nábř. ČSLA Pardubice - Polabiny Hlavečník Kasaličky Býšť Černá za Bory Dolany - Hrobice Dolní Ředice Holice Lipoltice Ostřetín Rokytno Staré Hradiště Sezemice Hlavečník Kasaličky Pardubice - Rosice Pardubice - Dukla 12 Stanice uvedené v tabulce č. 3 jsou ve většině případů klasifikovány jako pozaďové, výjimky (v tabulce opět označené kurzívou) tvoří Pardubice nábř. ČSLA (č. 4), která je dopravní a stanice Pardubice Dukla (399), Pardubice Polabiny (398), Hlavečník (421, resp. 1285) a Kasaličky (42, resp. 1284), které jsou určeny jako průmyslové. Koncentrace SO 2 uvedené v této tabulce se pohybují v rozmezí od 5 µg.m -3 (stanice č Sezemice, rok 21) do 34 µg.m -3 (stanice č Přelouč, rok 1996). 2

22 Do grafu č. 3 byly vyneseny roční koncentrace SO 2 ze stanic s nejdelším monitoringem. Z průběhu těchto koncentrací lze opět usuzovat na obecný klesající trend. Na stanici Pardubice Polabiny byl zaznamenán v roce 1995 nárůst koncentrací oproti předcházejícímu roku, dále je však patrný stálý pokles. Stejně tak na stanici Rokytno je zaznamenán jednorázový vzestup koncentrací v roce Po roce 1998 již byly na všech aktivních stanicích zjištěny průměrné roční koncentrace SO 2 nižší než 23 µg.m -3. Graf č. 3: Průměrné roční koncentrace SO2 na vybraných stanicích v okrese Pardubice 4 [ g.m -3 ] Přelouč 398 Pardubice - Polabiny 591 Býšť 666 Rokytno Okres Svitavy Tabulka č. 4: Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Svitavy v letech číslo název stanice stanice 355 Svitavy - Kollárova Svitavy - Sokolovská Dolní Újezd M. Třebová - Linhartice Osik Zmrzlák Nedvězí Svitavy Benátky u Litomyšle 12 Pro stanice 355 a 357 není klasifikován typ stanice, jedná se ovšem o zónu městskou, ostatní stanice jsou pozaďové. Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 se na stanicích umístěných v okrese Svitavy pohybují od 5 µg.m -3 (stanice 1171 Nedvězí, rok 21) po 42 µg.m -3 (stanice 355 Svitavy Kollárova, rok 1992). 21

23 Graf č. 4: Průměrné roční koncentrace SO2 na vybraných stanicích v okrese Svitavy 3 [ g.m -3 ] Nedvězí 1195 Svitavy Graf č. 4, na kterém jsou znázorněna data ze dvou stanic s nejsouvislejší řadou dat, potvrzuje klesající trend z již výše uvedených stanic, zvláště zřejmý je pokles koncentrací SO 2 po roce Okres Ústí nad Orlicí Tabulka č. 5: Průměrné roční imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Ústí nad Orlicí v letech číslo název stanice stanice 746 Česká Třebová Dolní Lipka Kameničná Podlesí Vraclav Žichlínek Ústí nad Orlicí - Podměstí Ústí nad Orlicí - Štěpnice Džbánov Ústí nad Orlicí Vinice Lázek 3 2 Stanice uvedené v tabulce č. 5 jsou vesměs pozaďové, venkovské, pouze stanice 1117 Ústí nad Orlicí Podměstí je dopravní a pro stanici 1116 Ústí nad Orlicí Štěpnice není definován typ, jedná se ovšem o městskou zónu. Na stanicích měřicích imisní koncentrace oxidu siřičitého v okrese Ústí nad Orlicí se pohybovaly roční průměrné koncentrace od 2 µg.m -3 (stanice 145 Vinice, rok 2, stanice 1411 Lázek, rok 21) do 39 µg.m -3 (stanice 1116 Ústí nad Orlicí Štěpnice, rok 1996). 22

24 V následujícím grafu č. 5 je naprosto zřetelný klesající trend sledované škodliviny na stanicích s nejdelší souvislou řadou dat. Pokles např. na stanici 1338 Ústí nad Orlicí nastal z hodnoty 26 µg.m -3 v roce 1996 na 6 µg.m -3 v roce 21. Graf č. 5: Průměrné roční koncentrace SO2 na vybraných stanicích v okrese Ústí nad Orlicí 3 [ g.m -3 ] Dolní Lipka 1117 Ústí nad Orlicí - Podměstí 1338 Ústí nad Orlicí 23

25 Trend v časové řadě průměrných imisních koncentrací oxidu siřičitého v letních a zimních obdobích V tabulkách č 6 až 17 a na grafech č. 6 až 9 zachyceny průměrné imisní koncentrace oxidu siřičitého v zimním a letním období na jednotlivých stanicích v letech 1992 až 2. Za letní období jsou považovány měsíce červen až září, za zimní leden, únor, listopad, prosinec. Ve statistické ročence ČHMÚ za rok 21 (Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika, 21) již nejsou k dispozici průměrné měsíční hodnoty SO 2, ze kterých byly počítány zimní a letní koncentrace pro předcházející roky, jsou v následujících tabulkách uvedena data pouze do roku 2. Okres Chrudim Tabulka č. 6: Průměrné letní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Chrudim v letech číslo název stanice stanice 256 Zaječice Svratouch Tunechody Sušice Kočí Ronov n. Doubravkou 8 89 Stolany 891 Jenišovice Chrudim - Požárníků Chrudim - Palackého Svratouch Polomka - Krásné Hošťalovice Tabulka č. 7: Průměrné zimní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Chrudim v letech číslo název stanice stanice 256 Zaječice Svratouch Tunechody Sušice Kočí Ronov n. Doubravkou Stolany Jenišovice Chrudim - Požárníků Chrudim - Palackého Svratouch Polomka - Krásné Hošťalovice

26 Graf č. 6 a, b: Průměrné imisní koncentrace SO 2 v letních (a) a zimních (b) obdobích na vybraných stanicích okresu Chrudim v letech Svratouch Svratouch Kočí Kočí [ g.m -3 ] Chrudim - Požárníků 991 Chrudim - Dukelská 1139 Svratouch [ g.m -3 ] Chrudim - Požárníků 991 Chrudim - Dukelská 1139 Svratouch Z porovnání průměrných hodnot imisních koncentrací oxidu siřičitého, které jsou uvedeny v tab. 6 a 7 a znázorněny na grafu č. 6 a, b, vyplývá, že hodnoty v zimním období jsou vyšší než v letním období. Vzájemnou proporci mezi hodnotami imisních koncentrací oxidu siřičitého v zimním a letním období ukazuje tabulka č. 8. V ní jsou uvedeny poměry mezi zjištěnými zimními a letními hodnotami. Nejnižší průměrná letní koncentrace byla 3 µg.m -3 (např. na všech stanicích v roce 1999), naopak nejvyšší průměrná letní koncentrace byla 33 µg.m -3 v roce 1996 na stanici 1336 Hošťalovice. Zimní průměrné koncentrace se pohybovaly v rozmezí 4 µg.m -3 (rok 2, stanice 99 Chrudim Požárníků) až 52 µg.m -3 (rok 1992, stanice 847 Ronov nad Doubravkou). Tabulka č. 8: Poměr mezi zimními a letními koncentracemi v okrese Chrudim v letech číslo název stanice stanice 256 Zaječice 5,45 1,7 619 Svratouch 3,96 3, 2,2 2,38 2, Tunechody 3,87 2,12 1, 6, 694 Sušice 4,6 2,6 2,6 727 Kočí 4,86 4,33 1,5 3,55 11,6 2, Ronov n. Doubravkou 4,61 89 Stolany 891 Jenišovice 6,3 3,35 99 Chrudim - Požárníků 2,18 9,9 2,7 2, 3,56 5,8 2,6 2, Chrudim - Palackého 1,8 5,37 3,6 4,25 7,6 7,27 3,3 1, Svratouch 2,21 2,92 2,45 4,35 2,39 2,5 2,7 1, Polomka - Krásné 7,33 1,2 7,7 2,36 1, Hošťalovice 3,71,9 2,34 1,36 Všechny stanice zde vykazují vyšší zimní hodnoty imisních koncentrací SO 2 oproti letním koncentracím. Pro roční chod koncentrací SO 2 jsou charakteristické maximální koncentrace v zimním období, kdy jsou v provozu lokální topeniště. Podle poměru mezi letními a zimními koncentracemi lze usuzovat na možné příspěvky ke znečištění ovzduší SO 2 vlivem lokálních topenišť. Uvedené poměry se pohybovaly v rozmezí

27 Okres Pardubice Data z jednotlivých stanic okresu Pardubice byla zpracována obdobným způsobem jako v předchozím textu (totéž platí i pro další okresy kraje Pardubice uvedené níže). Nejnižší průměrná letní koncentrace byla 3 µg.m -3, naopak nejvyšší průměrná letní koncentrace byla 26 µg.m -3 (rek 1994, stanice 42 Kasaličky a rok 1997, stanice1112 Přelouč). Zimní průměrné koncentrace se pohybovaly v rozmezí 6 µg.m -3 až 6 µg.m -3 (rok 1992, stanice 399 Pardubice - Dukla). Tabulka č.9: Průměrné letní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Pardubice v letech číslo stanice název stanice Pardubice - Polabiny Pardubice - Dukla Pardubice - nábř ČSLA 413 Přelouč Kasaličky Hlavečník Černá za Bory Dolany - Hrobice Lipoltice Ostřetín Býšť Pardubice Hůrka Dolní Ředice Rokytno Staré Hradiště Holice Přelouč Kasaličky Hlavečník Sezemice Pardubice - Rosice

28 Tabulka č. 1: Průměrné zimní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Pardubice v letech číslo název stanice stanice 398 Pardubice - Polabiny Pardubice - Dukla Pardubice - nábř. ČSLA Přelouč Kasaličky Hlavečník Černá za Bory Dolany - Hrobice Lipoltice Ostřetín Býšť Pardubice Hůrka Dolní Ředice Rokytno Staré Hradiště Holice Přelouč Kasaličky Hlavečník Sezemice Pardubice - Rosice Graf č. 7 a, b: Průměrné imisní koncentrace SO 2 v letních (a) a zimních (b) obdobích na vybraných stanicích okresu Pardubice v letech Pardubice - Polabiny 591 Býšť Pardubice - Polabiny 591 Býšť [ g.m -3 ] Rokytno 1112 Přelouč [ g.m -3 ] Rokytno 1112 Přelouč Kasaličky Kasaličky

29 Tabulka č. 11: Poměr mezi zimními a letními koncentracemi SO 2 v okrese Pardubice v letech číslo název stanice stanice 398 Pardubice - Polabiny 4,38 3,35 2,91 2,82 4,8 3,32,7 1,8 399 Pardubice - Dukla 5,13 4,77 2, 2,25 3,27 4 Pardubice - nábř. ČSLA 4,95 3,98 2,11 2,61 3,58 1,3 413 Přelouč 4,71 5,6 3,77 42 Kasaličky 1,46 1,87, Hlavečník 1,36 1,45, Černá za Bory 4,15 2,24,96 5,79 58 Dolany - Hrobice 4,27 2,72 2,67 3,1 581 Lipoltice 3,15 1,8,74 3, Ostřetín 5,7 8,88 1,45 8,5 591 Býšť 4,5 4,78 1,7 2,83 12,27 5,5 592 Pardubice Hůrka 4,47 3,42 4,34 2, Dolní Ředice 5,9 3, 666 Rokytno 4,2 3,24 2,44 4,27 3, Staré Hradiště 3,87 4, Holice 6,61 4, Přelouč 3,32 2,32 2,49 1,73 2,88 1,92 1, Kasaličky 1,8 1,15 1,49 2,89 1, Hlavečník 1,3 4,33 1, Sezemice 1,35 1,32 1,1 1, Pardubice - Rosice 1,93 1,6 1,32 Na uvedených stanicích v okrese Pardubice byly ve většině případů taky zjištěny vyšší zimní hodnoty imisních koncentrací SO 2 oproti letním koncentracím. Zde jsou ovšem některé výjimky. Jedná se např. o stanice Kasaličky, Hlavečník, Černá za Bory, Lipoltice v roce 1994, dále pak o stanici 398 Pardubice Polabiny v roce Toto zjištění je neočekávané, nicméně jej lze vysvětlit např. místními jednorázovými podmínkami v konkrétním roce, neboť v ostatních letech je zjištěný poměr zimní/letní koncentrace vždy vyšší než 1. 28

30 Okres Svitavy Zde se letní koncentrace pohybovaly v rozmezí od 3 µg.m -3 (stanice Osík, rok 1995) do 18 µg.m -3 (taky stanice Osík, ovšem rok 1992). Zimní koncentrace byly podle předpokladů na většině stanic vyšší než letní a pohybovaly se v intervalu od 6 µg.m -3 (stanice 1171 Nedvězí, rok 2) do 67 µg.m -3 (stanice 928 Osík, rok 1993). Tabulka č. 12: Průměrné letní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Svitavy v letech číslo název stanice stanice 355 Svitavy - Kollárova Svitavy - Sokolovská Dolní Újezd M. Třebová - Linhartice 928 Osik Zmrzlák Nedvězí Svitavy Benátky u Litomyšle 6 5 Tabulka č. 13: Průměrné zimní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Svitavy v letech číslo název stanice stanice 355 Svitavy - Kollárova Svitavy - Sokolovská Dolní Újezd M. Třebová - Linhartice Osik Zmrzlák Nedvězí Svitavy Benátky u Litomyšle Graf č. 8 a, b: Průměrné imisní koncentrace SO 2 v letních (a) a zimních (b) obdobích na vybraných stanicích okresu Svitavy v letech [ g.m -3 ] 3 2 [ g.m -3 ] Nedvězí 1195 Svitavy Nedvězí 1195 Svitavy 29

31 Tabulka č. 14: Poměr mezi zimními a letními koncentracemi v okrese Svitavy v letech číslo název stanice stanice 355 Svitavy - Kollárova 3,6 357 Svitavy - Sokolovská 3, Dolní Újezd 2,89 11,4 5,63 3, M. Třebová - Linhartice 928 Osik 2,23 9,17 7, Zmrzlák 3,21 8,68 4, Nedvězí 5,5 6,31 1,59 1,77 1,89 1,16 1,71, Svitavy 3,74 3,4 3,1 2,78 2, Benátky u Litomyšle 6,82 5,5 Poměry mezi zjištěnými letními a zimními koncentracemi se pohybovaly podobně jako v předchozích případech v rozmezí 1,16 až 11,4. Okres Ústí nad Orlicí Zde se letní koncentrace pohybovaly v rozmezí od 1 µg.m -3 do 18 µg.m -3 (stanice Ústí nad Orlicí Štěpnice, rok 1995). Zimní koncentrace byly podle předpokladů na všech stanicích vyšší než letní a pohybovaly se v intervalu od 2 µg.m -3 do 69 µg.m -3 (stanice 749 Podlesí, rok 1992). Tabulka č. 15: Průměrné letní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Ústí nad Orlicí v letech číslo název stanice stanice 583 Vraclav Česká Třebová Dolní Lipka Kameničná Podlesí Žichlínek Ústí nad Orlicí - Štěpnice Ústí nad Orlicí - Podměstí Džbánov Ústí nad Orlicí Vinice Lázek

32 Tabulka č. 16: Průměrné zimní imisní koncentrace SO 2 [µg.m -3 ] v okrese Ústí nad Orlicí v letech číslo název stanice stanice 583 Vraclav Česká Třebová Dolní Lipka Kameničná Podlesí Žichlínek Ústí nad Orlicí - Štěpnice Ústí nad Orlicí - Podměstí Džbánov Ústí nad Orlicí Vinice Lázek Graf č. 9 a, b: Průměrné imisní koncentrace SO 2 v letních (a) a zimních (b) obdobích na vybraných stanicích okresu ústí nad Orlicí v letech [ g.m -3 ] Dolní Lipka 1117 Ústí nad Orlicí - Podměstí 1338 Ústí nad Orlicí [ g.m -3 ] Dolní Lipka 1117 Ústí nad Orlicí - Podměstí 1338 Ústí nad Orlicí Tabulka č. 17: Poměr mezi zimními a letními koncentracemi v okrese Ústí nad Orlicí v letech číslo název stanice stanice 583 Vraclav 14,57 4,3 2,38 5,1 746 Česká Třebová 19,11 5,84 2,53 2,2 747 Dolní Lipka 11,78 4,18 4,86 3,14 1,2 1, Kameničná 12,2 6, 2, 5, Podlesí 39,14 6,6 2,44 4,11 75 Žichlínek 19, 3,3 3,56 5, Ústí nad Orlicí - Štěpnice 1,41 4, Ústí nad Orlicí - Podměstí 2,55 6,76 5,67 4,2 2,79 2,88 3, Džbánov 1, Ústí nad Orlicí 2,38 2,13 2,6 1,59 1, Vinice 8,26 11,75 5,4 2, Lázek 13,5 12, 3,83,86 Poměry mezi zimními a letními koncentracemi zjištěné na stanicích spadajících do okresu Ústí nad Orlicí byly výrazně vyšší než v předchozích hodnocených okresech Pardubického kraje. Pohybují se v rozmezí 1,14 až

33 Trend v ročním chodu průměrných imisních koncentrací SO 2 v období 1992 až 2 Pro analýzu ročního chodu byly vybrány následující stanice jako zástupci různých typů monitorovacích míst: Pozaďové venkovské: 619 (1139) Svratouch 1171 Nedvězí 747 Dolní Lipka Pozaďové městské: 991 Chrudim - Palackého Průmyslové městské: 398 Pardubice - Polabiny Dopravní městské: 1117 Ústí nad Orlicí - Podměstí Graf č. 1 umožňuje porovnání průběhu ročních chodů imisních koncentrací oxidu siřičitého v dlouhodobém průměru za období pro jednotlivé monitorovací stanice. Z obrázku jsou patrné rozdíly v úrovních imisních koncentrací v zimních a letních měsících ve sledovaném dlouhodobém průměru. Stejný průběh s minimy v letních a maximy v zimních měsících si zachovávají jak městské dopravní, průmyslové i pozaďové lokality. Rozdíl mezi zmiňovanými typy lokalit je však v hodnotách průměrných koncentrací. Městské stanice (Pardubice Polabiny a Ústí nad Orlicí - Podměstí) vykazují vyšší průměrné koncentrace oproti pozaďovým stanicím (např. Dolní Lipka). Graf č. 1: Porovnání průběhu ročních chodů imisních koncentrací SO 2 v dlouhodobém průměru [ g.m -3 ] Pardubice - Polabiny 619 Svratouch 747 Dolní Lipka 991 Chrudim - Dukelská Ústí nad Orlicí - Podměstí 1139 Svratouch 32

34 Statistická analýza trendu v časových řadách imisních koncentrací SO 2 Pro stejné stanice byly do grafů vyneseny časové řady, doplněné klouzavým průměrem a regresní přímkou, které určují trendy ve vývoji zobrazených hodnot viz Graf č. 11. Graf č. 11: Zobrazení časové řady průměrných měsíčních imisních koncentrací SO 2 na monitorovacích stanicích v Pardubickém kraji Svratouch Svratouch 8 8 [µg.m -3 ] 6 4 [µg.m -3 ] I.92 VII.92 I.93 VII.93 I.94 VII.94 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I. VII. I.92 VII.92 I.93 VII.93 I.94 VII.94 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I. VII Nedvězí Dolní Lipka 8 8 [µg.m -3 ] 6 4 [µg.m -3 ] I.92 VII.92 I.93 VII.93 I.94 VII.94 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I. VII. I.92 VII.92 I.93 VII.93 I.94 VII.94 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I. VII Chrudim - Dukelská Pardubice - Polabiny 8 8 [µg.m -3 ] 6 4 [µg.m -3 ] I.92 VII.92 I.93 VII.93 I.94 VII.94 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I. VII. I.92 VII.92 I.93 VII.93 I.94 VII.94 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I. VII Ústí nad Orlicí - Podměstí 8 [µg.m -3 ] I.92 VII.92 I.93 VII.93 I.94 VII.94 I.95 VII.95 I.96 VII.96 I.97 VII.97 I.98 VII.98 I.99 VII.99 I. VII. Lineární regresní přímka proložená časovými řadami průměrných měsíčních imisních koncentrací SO 2 ukazuje pro všechny vybrané stanice jednoznačně klesající dlouhodobý trend v hodnotách imisních koncentrací SO 2. A to nezávisle na typu stanice. Klesající trend imisních koncentrací SO 2 za sledované období je celorepublikový a souvisí se snížením počtu emisních zdrojů SO 2 a zavedením opatření ke snížení emisí. 33

35 4.2. OSTATNÍ DOSTUPNÁ DATA Kromě dat imisního monitoringu, která jsou zařazována pravidelně do databáze ISKO, jsou v Pardubickém kraji další dva zdroje dat a těmi jsou data z měřicího vozu Horiba KHS Pardubice a data z automatické stanice firmy Vertex Litomyšl Data měřicího vozu Horiba KHS Pardubice Měřicí vůz HORIBA Jedná se o vůz Mercedes Benz vystrojený firmou Horiba, jehož vybavení bylo v průběhu let dle fyzického opotřebení jednotlivých prvků a finančních možností obnovováno. V současné době je osazen analyzátory firmy Horiba: - APNA-36 na měření koncentrací oxidů dusíku (oxidu dusnatého, oxidu dusičitého); - APMA-3E na měření koncentrací oxidu uhelnatého; - APOA-35E na měření koncentrací ozónu; - APSA-35E na měření koncentrací oxidu siřičitého; - APDA-351E na měření koncentrací polétavého prachu; dále generátorem zkušebních plynů PGG-4 firmy Horiba; K měření klimatických údajů (teplota, vlhkost, tlak, směr a síla větru) je vůz vybaven aparaturou firmy Thies-Clima. Pro odběry vzorků vzdušiny na sorpční trubičky je ve voze instalováno zařízení GPS5/1-8D firmy Horiba. Řízení jednotlivých přístrojů a sběr dat a jejich zpracování je prováděno pomocí programového vybavení IDA 72 WS. Do r byl vůz vybaven přenosným chromatografem Photovac s PI detekcí (jako morálně zastaralý a neopravitelný byl bez náhrady zrušen). Smyslem pořízení této investice byl s ohledem na značné zatížení pardubické aglomerace významnými emisními zdroji (zejména chemický průmysl a energetika) imisní monitoring Pardubic a jejich okolí pomocí mobilní monitorovací jednotky jako doplňku k v té době již více než 1 let provozovaným 3 stacionárním stanicím, doporučený Chemoprojektem Praha dle rozptylové studie VCHZ Synthesia Semtín.. Při návrhu systému měření bylo využito namátkového měření místo nepřetržitého sledování. Vypovídací schopnost pak závisí pouze na druhu a rozsahu namátkové zkoušky, tedy na počtu jednotlivých hodnot a jejich rozložení po celou dobu měření. Zatížení imisemi na stanovišti je možné udat s dostatečnou jistotou při alespoň 1 jednotlivých měřeních, která po dobu jednoho roku musí být provedena v určité časové posloupnosti. Během prvního roku imisního monitoringu bylo určeno 56 míst měření pokrývajících plochu o rozloze cca 7 km 2. Pro tato měřicí místa byla vytvořena s pravoúhlá souřadnicová síť (v Gauss-Krügerově systému) s orientací ve směru S-J a V-Z (s hustotou měřicích bodů 1 místo na 1 km 2 ) vzniklá překrytím čtyř dílčích sítí (s hustotou měřicích bodů 1 místo na 4 km 2 ). Reálná dosažitelnost praktického místa měření a průsečíku síťových čar nebyla větší než 2 m. Měření byla prováděna po čtyři dny v týdnu s tím, že pátý den byl ponechán pro údržbu přístrojů, kalibraci, opravy, případně pro další měření. Tento volný den byl situován střídavě na úterý, středu a čtvrtek. Pondělí a pátky byly měřeny pravidelně z důvodu, aby výpadek mezi dvěma měřeními během celého dne byl maximálně dva dny. Měření byla prováděna ve dvou směnách, vždy jeden týden ráno od 7. do 15. hod. a druhý týden odpoledne od 13. do 21. hod. Denně se proměřily půlhodinové koncentrace sledovaných látek v ovzduší na zhruba 6 místech. Protože počet měřicích dnů v týdnu (4) odpovídal 34

36 s počtem dílčích sítí (4), každý den se vůz pohyboval po jiné dílčí síti a to způsobem meandrových pásů. Počáteční (startovací) bod denních tras měněn i pořadí tras byly měněny z důvodu vyloučení systematických chyb. Výsledky získané tímto jednoročním měřením byly statisticky vyhodnoceny NRL pro volné ovzduší centra ZŽP, SZÚ Praha, zprávou z Tato pardubická studie byla první toho druhu v republice a byla následovaná obdobnými studiemi Praha ( ), Brno ( ). Na základě výsledků z této studie byl počet měřicích bodů redukován a v průběhu let i operativně přizpůsobován aktuálním požadavkům ze strany hygienické služby, pracovišť životního prostředí okresu i magistrátu města Pardubic. Posledních 5 let je počet a dislokace měřicích míst neměnná, jak vidíme na následující mapce. Plánek Pardubic s uvedením měřicích míst imisí monitorovaných vozem Horiba 1 - Paramo 2 - Cihelna - ISŠ 3 - Lázně Bohdaneč (náměstí) 4 - Dubina 5 - Náměstí Republiky 6 - Palacha x Pichlova 7 - Rybitví 8 - Rosice 9 - Srnojedy (jez) 1 - Polabiny II