EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro rozpočtovou kontrolu /2062(DEC) NÁVRH ZPRÁVY o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006 (C6-0387/ /2062(DEC)) Výbor pro rozpočtovou kontrolu Zpravodaj: Hans-Peter Martin PR\ doc PE v02-00

2 PR_DEC_Agencies OBSAH Strana 1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...17 PE v /19 PR\ doc

3 1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006 (C6-0387/ /2062(DEC)) Evropský parlament, s ohledem na roční účetní závěrku Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok , s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006, spolu s odpověďmi agentury 2, s ohledem na doporučení Rady ze dne... (xxxx/0000 C6-xxxx/0000), s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na článek 276 této Smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 3, a zejména na článek 185 tohoto nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice 4, a zejména na článek 39 tohoto nařízení, s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 5, a zejména na článek 94 tohoto nařízení, s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0000/2008), 1. odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2006 výkonnému řediteli Evropské agentury pro železnice; 2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení; 1 Úř. věst. C 261, , s Úř. věst. C 309, , s Úř. věst. L 248, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, , s. 9). 4 Úř. věst. L 164, , s Úř. věst. L 357, , s. 72. PR\ doc 3/19 PE v02-00

4 3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro železnice, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L). PE v /19 PR\ doc

5 2. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o uzavření účtů Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006 (C6-0387/ /2062(DEC)) Evropský parlament, s ohledem na roční účetní závěrku Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok , s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006, spolu s odpověďmi agentury 2, s ohledem na doporučení Rady ze dne... (xxxx/0000 C6-xxxx/0000), s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na článek 276 této Smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 3, a zejména na článek 185 tohoto nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice 4, a zejména na článek 39 tohoto nařízení, s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 5, a zejména na článek 94 tohoto nařízení, s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0000/2008), 1. konstatuje, že roční účetní závěrka Evropské agentury pro železnice tvoří přílohu zprávy Účetního dvora; 2. odkládá uzavření účtů Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro železnice, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění 1 Úř. věst. C 261, , s Úř. věst. C 309, , s Úř. věst. L 248, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, , s. 9). 4 Úř. věst. L 164, , s Úř. věst. L 357, , s. 72. PR\ doc 5/19 PE v02-00

6 v Úředním věstníku Evropské unie (řada L). PE v /19 PR\ doc

7 3. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006 (C6-0387/ /2062(DEC)) Evropský parlament, s ohledem na roční účetní závěrku Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok , s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Evropské agentury pro železnice za rozpočtový rok 2006, spolu s odpověďmi agentury 2, s ohledem na doporučení Rady ze dne... (xxxx/0000 C6-xxxx/0000), s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na článek 276 této Smlouvy, s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 3, a zejména na článek 185 tohoto nařízení, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské agentury pro železnice 4, a zejména na článek 39 tohoto nařízení, s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 5, a zejména na článek 94 tohoto nařízení, s ohledem na článek 71 a přílohu V jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0000/2008), A. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr uvedl, že nabyl dostatečné jistoty, že roční účetní závěrka za rozpočtový rok 2006 je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné; B. vzhledem k tomu, že rok 2006 byl prvním rokem finanční samostatnosti agentury; Důvody odkladu 1 Úř. věst. C 261, , s Úř. věst. C 309, , s Úř. věst. L 248, , s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, , s. 9). 4 Úř. věst. L 164, , s Úř. věst. L 357, , s. 72. PR\ doc 7/19 PE v02-00

8 C. vzhledem k zásadě svěřených pravomocí, která je zakotvena ve stávajícím právním základě Evropské unie mimo jiné v článku 5 Smlouvy o Evropské unii a znamená, že Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a Účetní dvůr vykonávají své pravomoci za podmínek a pro účely, které vymezují jednak ustanovení Smluv o založení Evropského společenství a následných smluv a dokumentů, jež je mění či doplňují, a jednak ostatní ustanovení této smlouvy; D. vzhledem k zásadě subsidiarity, která je zakotvena ve stávajícím právním základě Evropské unie mimo jiné v čl. 5 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a znamená, že v oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, vyvíjí Společenství činnost pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství; E. vzhledem k tomu, že podle odstavce 4 Protokolu (č. 30) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (1997) všechny návrhy právních předpisů Společenství musí být odůvodněny, aby bylo prokázáno, že jsou v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; závěr, že cílů Společenství lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství, musí být podložen kvalitativními nebo, kdekoli je to možné, kvantitativními údaji; F. vzhledem k tomu, že podle odstavce 3 Protokolu (č. 30) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (1997) lze činnost Společenství v mezích jeho pravomocí jak rozšířit, tak i omezit nebo zastavit, není-li nadále odůvodněna; G. vzhledem k tomu, že podle odstavce 9 Protokolu (č. 30) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (1997) je třeba náležitě zohledňovat potřebu, aby finanční nebo správní zatížení Společenství bylo co nejnižší a úměrné cíli, kterého má být dosaženo; H. vzhledem k zásadě řádného finančního řízení, která je zakotvena mimo jiné v článku 274 Smlouvy o založení Evropského společenství tedy k úkolu dosáhnout určenými prostředky co největšího výsledku, příp. dosáhnout určeného výsledku co nejmenšími prostředky; I. vzhledem k tomu, že Komise ve své bílé knize o reformě Komise z roku 2000 určila jako pokyny pro vypracování politiky externalizace nákladovou účinnost a způsobilost vykonávat pravomoci podle článku 274 Smlouvy o ES týkajícího se plnění rozpočtu; J. vzhledem k tomu, že podle článku 253 Smlouvy o založení Evropského společenství musí nařízení, směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou, jakož i takové akty Rady nebo Komise obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy; K. se znepokojením, že správní výdaje agentury v roce 2006 tvořily příliš vysoký podíl celkových nákladů, takže je téměř vyloučena efektivní a účinná práce; L. se znepokojením, že výběr sídla agentury nebyl přísně logický, takže vznikly vysoké nadbytečné vícenáklady; PE v /19 PR\ doc

9 M. se znepokojením, že není zřejmé, že tato činnost může být prováděna v decentralizované agentuře s tímto sídlem účinněji a efektivněji než přímo v Komisi; N. se znepokojením v souvislosti s horizontálními problémy a úvahami, které jsou předestřeny v kapitole Obecné připomínky ; O. se znepokojením v souvislosti s náklady na výhody zaměstnanců agentury, které v rozpočtovém roce 2006 činily více než 11 procent konečného rozpočtu agentury; P. se znepokojením, že samotné náklady na soukromé cesty zaměstnanců agentury a členů jejich rodin jsou nepřiměřeně vysoké; Q. se znepokojením, že personální výdaje agentury na pracovní místo vzrostly od rozpočtového roku 2006 do plánovaného personálního rozpočtu na rok 2008 o 43,4 procenta; R. s podezřením, že Komise nedodržela požadavek na odůvodnění v souvislosti se zásadou subsidiarity; S. s podezřením, že činnost agentury a finanční náklady na tuto činnost nejsou v souladu se zásadou subsidiarity a zásadou řádného finančního řízení; T. s podezřením, že tak došlo k závažnému plýtvání veřejnými finančními prostředky; U. vyzývá ředitele agentury, aby nejpozději ke dni 1. června 2008 předložil konkrétní návrh úsporných opatření především v oblasti správních výdajů; aby podrobně vysvětlil, proč jsou správní výdaje nepřiměřeně vysoké; aby podrobně vysvětlil, proč personální výdaje na pracovní místo vzrostly od rozpočtového roku do plánovaného personálního rozpočtu na rok 2008 o 43 procent; aby podrobně vysvětlil, proč výhody zaměstnanců rozpočtové položky 1101, 1102, 1141, 1182 a 1183 činí více než 11 procent konečného rozpočtu a jsou tak značně vyšší než u ostatních agentur; aby podrobně vysvětlil, nakolik byly odstraněny nesrovnalosti v postupech zadávání veřejných zakázek, jež zjistil Evropský účetní dvůr; V. vyzývá Komisi, aby před případným udělením absolutoria agentuře podrobně vyhověla požadavku na odůvodnění v souvislosti se zásadou subsidiarity a podle Protokolu (č. 30) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (1997), rovněž na základě kvalitativních či kvantitativních kritérií; W. vyzývá Komisi a Radu, aby před případným udělením absolutoria agentuře podrobně vyložily logiku umístění sídla agentury; X. vyzývá Komisi, před případným udělením absolutoria agentuře prokázala, že agentura dodržovala zásadu řádného finančního řízení, jak je zakotvena mimo jiné v článku 274 Smlouvy o založení Evropského společenství; k tomu patří také důkaz nákladové účinnosti podle bílé knihy o reformě Komise z roku 2000 a podrobná analýza nákladů a výnosů, kterou provede oprávněný a nezávislý podnik; Y. vyzývá Komisi, aby před případným udělením absolutoria agentuře předložila návrh, PR\ doc 9/19 PE v02-00

10 který změní status úředníka Evropského společenství v tom smyslu, že soukromé cesty zaměstnanců a členů jejich rodin, jak jsou upraveny v příloze VII oddíle 3C čl. 8, již nebude možno financovat z veřejných prostředků, přičemž cílem budou výrazné úspory na výhodách zaměstnanců; Obecné připomínky týkající se horizontálních záležitostí agentur EU, takže mají význam také pro postup udělování absolutoria každé jednotlivé agentury 1. zdůrazňuje, že Evropský parlament se bezvýhradně hlásí k zásadě svěřených pravomocí, která je zakotvena ve stávajícím právním základě Evropské unie mimo jiné v článku 5 Smlouvy o Evropské unii a znamená, že Evropský parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a Účetní dvůr vykonávají své pravomoci za podmínek a pro účely, které vymezují jednak ustanovení Smluv o založení Evropského společenství a následných smluv a dokumentů, jež je mění či doplňují, a jednak ostatní ustanovení této smlouvy; 2. zdůrazňuje, že Evropský parlament se bezvýhradně hlásí k zásadě subsidiarity, která je zakotvena ve stávajícím právním základě Evropské unie mimo jiné v čl. 5 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a znamená, že v oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, vyvíjí Společenství činnost pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství; 3. v této souvislosti zdůrazňuje, že podle odstavce 4 Protokolu (č. 30) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (1997) všechny návrhy právních předpisů Společenství musí být odůvodněny, aby bylo prokázáno, že jsou v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; závěr, že cílů Společenství lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství, musí být podložen kvalitativními nebo, kdekoli je to možné, kvantitativními údaji; 4. v této souvislosti zdůrazňuje, že podle odstavce 3 Protokolu (č. 30) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (1997) lze činnost Společenství v mezích jeho pravomocí jak rozšířit, tak i omezit nebo zastavit, není-li nadále odůvodněna; 5. v této souvislosti zdůrazňuje, že podle odstavce 9 Protokolu (č. 30) o používání zásad subsidiarity a proporcionality (1997) je třeba náležitě zohledňovat potřebu, aby finanční nebo správní zatížení Společenství bylo co nejnižší a úměrné cíli, kterého má být dosaženo; 6. zdůrazňuje, že se Evropský parlament bezvýhradně hlásí k zásadě řádného finančního řízení, která je zakotvena mimo jiné v článku 274 Smlouvy o založení Evropského společenství tedy k úkolu dosáhnout určenými prostředky co největšího výsledku, příp. dosáhnout určeného výsledku co nejmenšími prostředky; 7. v této souvislosti zdůrazňuje, že Komise ve své bílé knize o reformě Komise z roku 2000 určila jako pokyny pro vypracování politiky externalizace nákladovou účinnost a způsobilost vykonávat pravomoci podle článku 274 Smlouvy o založení Evropského společenství týkajícího se plnění rozpočtu; 8. zdůrazňuje, že podle článku 253 Smlouvy o založení Evropského společenství musí nařízení, směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou, PE v /19 PR\ doc

11 jakož i takové akty Rady nebo Komise obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy; 9. konstatuje, že rozpočty 24 agentur a jiných vedlejších subjektů kontrolovaných Účetním dvorem činily v roce ,5 milionů EUR (největším byl rozpočet Evropské agentury pro rekonstrukci ve výši 271 milionů EUR a nejmenším rozpočet Evropské policejní akademie (EPA) ve výši 5 milionů EUR); 10. zdůrazňuje, že okruh externích subjektů EU, které jsou předmětem auditu a udělování absolutoria, nyní nezahrnuje pouze tradiční regulační agentury, ale také výkonné agentury zřízené za účelem provádění konkrétních programů, a v blízké budoucnosti bude rozšířen také na společní podniky zřízené v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (společné technologické iniciativy); 11. připomíná, že počet agentur, které jsou předmětem postupu udělování absolutoria Parlamentu, se vyvíjel takto: v rozpočtovém roce 2000: 8; 2001: 10; 2002: 11; 2003: 14; 2004: 14; 2005: 16; 2006: 20 regulačních agentur a 2 výkonné agentury (vyjma 2 agentur, které Účetní dvůr kontroloval, ale jsou předmětem vnitřního postupu udělování absolutoria); 12. usuzuje proto, že postup auditu a udělování absolutoria se stal těžkopádným a nepřiměřeným ve srovnání s relativní velikostí rozpočtů agentur/vedlejších subjektů; pověřuje proto příslušný výbor, aby provedl rozsáhlý přezkum postupu udělování absolutoria agenturám a vedlejším subjektům, jehož cílem bude navrhnout jednodušší a racionálnější přístup vzhledem ke stále vzrůstajícímu počtu subjektů, z nichž každý bude v příštích letech vyžadovat zvláštní zprávu o udělení absolutoria; Zásadní odůvodnění 13. konstatuje, že decentralizace a externalizace úkolů patřily k nejpodstatnějším výsledkům procesu reformy Komise od roku 1999, nicméně Komise dodnes ohledně této správní reformy nepředložila studii, výkaz činnosti ani průběžnou bilanci; Komise nedokázala ani věrohodně vysvětlit, v čem spočívá přidaná hodnota agentur a proč jejich úkoly nelze stejně dobře provádět v Komisi; 14. v této souvislosti zdůrazňuje, že nárůst počtu zaměstnanců Komise a úřadů (kromě výkonných agentur) činí v období od roku 2000 (vydání bílé knihy o reformě Komise) do roku 2007 celkem 85 procent; 15. v této souvislosti konstatuje, že se v posledních letech zřizování decentralizovaných agentur stále zrychlovalo a probíhalo bez jednotného rámce a nesystematicky; zatímco v roce 1990 existovaly teprve tři agentury, v roce 1995 již šest a v roce 2000 sedm agentur, rozpočet na rok 2008 počítá s 25 agenturami, z nichž sedm vzniklo od roku 2005; 16. v této souvislosti zdůrazňuje, že agentury, jimž Evropský parlament uděluje absolutorium, tvoří pouze část celkového počtu agentur a že nárůst stálých i dočasných pracovních míst ve všech decentralizovaných agenturách od roku 2000 s celkem 166 místy do roku 2007 s celkem místy ( procent) ozřejmuje problematiku této oblasti; PR\ doc 11/19 PE v02-00

12 17. v této souvislosti dále zdůrazňuje, že průměrné náklady na zaměstnance vzrostly od roku 2006 do roku 2008 o více než 40 procent; 18. v této souvislosti konečně zdůrazňuje, že finanční příspěvek z rozpočtu Společenství pro agentury v posledních letech nabyl nepřiměřeného rozsahu; že agentury, které podléhají postupu udělování absolutoria Evropského parlamentu, jež byly založeny v létech 1975 až 1997, a tedy dávno prošly upevňovací fází i první fází růstu, obdržely v létech 2000 až 2008 asi 90 procent dalších prostředků z rozpočtu Společenství; míra růstu příspěvku z rozpočtu Společenství v případě některých těchto agentur v tomto období dosáhla více než 210 procent; 19. zdůrazňuje, že pouze dvě agentury jsou zcela nezávislé na dotacích EU, zatímco většina z nich je financována výhradně z prostředků EU; 20. v této souvislosti konstatuje, že lze rozeznat zřejmou tendenci, kdy agentury každých šest měsíců nepřiměřeně zvyšují svoji potřebu dotací Společenství, takže na sebe vážou stále větší podíl dostupných prostředků, a že neexistují dostatečné podněty k úsporám při zacházení s finančními prostředky; 21. zastává názor, že z důvodu přímých a nepřímých plateb a subvencí hostitelských zemí pro agentury (např. financováním stavebních projektů, infrastruktury kanceláří, obecních daní atd.) dosud nebylo možné sestavit přehled celkových nákladů agentur a že tato praxe zastírá skutečné náklady; 22. zastává názor, že agentury ve většině případů nevznikly na základě rozumné strategie zakládání a že politické důvody a ovlivňující faktory, jako pokus působit pomocí agentur na vyváženost moci ve vztazích mezi institucemi, zatlačily do pozadí vlastní cíle, jako větší odpovědnost, větší průhlednost a účinnost evropské správy, a částečně jsou s nimi v naprostém rozporu; 23. zastává názor, že neexistující strategie zakládání způsobila zbytečné vícenáklady a že došlo k zastření skutečných nákladů daňovému poplatníku, neboť nebyla zohledněna např. absence infrastruktury, která přinesla další náklady např. na stavbu nových kancelářských a kongresových objektů, zakládání nových škol, budování dopravní infrastruktury z důvodu nárůstu služebních cest mezi pracovišti rozptýlenými po celé Evropě, z důvodu značných obtíží při zaměstnávání pracovníků atd.; 24. konstatuje, že externalizační politika Komise způsobila překrývání práce především v oblasti správy, což vedlo ke zbytečným vícenákladům a vynutilo si několikeré provádění dostupných poznatků; současně konstatuje, že v mnoha agenturách jsou správní náklady velmi převýšeny; 25. zastává názor, že odhlédneme-li od výjimek, agentury nebyly systematicky zapojovány do úkolů Komise a oblasti příslušnosti agentur se často týkají pouze takzvané otevřené metody koordinace a jsou v rozporu se skutečnou potřebou úkolů Evropské unie a očekáváními daňových poplatníků; 26. zastává názor, že Komise již nepovažuje decentralizované agentury za nástroj provádění svých politik a pokusila se zcela zbavit odpovědnosti za decentralizované agentury, např. PE v /19 PR\ doc

13 tím, že vnitřní auditor Komise by již neměl být příslušný pro kontrolu decentralizovaných agentur a měl by pouze potvrdit, že jejich vlastní kontrola odpovídá mezinárodním normám; 27. konstatuje, že počet členů správních rad v některých agenturách zčásti překračuje počet veškerých zaměstnanců, což znemožňuje účinné a nákladově výhodné rozhodování; 28. konstatuje tedy, že cíle externalizace úkolů která se považuje za jednu ze tří hlavních forem politiky externalizace a je uvedena mezi strategiemi reformy Komise v její bílé knize, totiž efektivnější, hospodárnější a účinnější odpovědné správy, nemohlo být vytvořením decentralizovaných agentur dosaženo a Komise v této oblasti se svým pokusem o reformu ztroskotala; 29. vyzývá Komisi, aby přísně dodržovala zásadu subsidiarity; 30. vyzývá Komisi, aby přísně dodržovala požadavky na odůvodnění s ohledem na zásadu subsidiarity; 31. vyzývá Komisi, aby přísně dodržovala zásadu řádného finančního řízení; 32. žádá, aby Komise podala jasná vysvětlení, pokud jde o následující body, dříve než vytvoří novou agenturu nebo reformuje stávající agenturu: druh agentury, cíle agentury, vnitřní struktura řízení, produkty, služby, klíčové postupy, cílová skupina, klienti agentury a zúčastněné strany, formální vztah s vnějšími aktéry, odpovědnost za rozpočet, finanční plánování, personální a zaměstnanecká politika; 33. žádá, aby rozhodnutí o konečném sídle agentury muselo být učiněno vždy současně s nařízením o jejím založení; 34. vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který co nejdříve omezí počet členů správní rady na počet plnoprávných členů, který nepřekročí 10 procent předpokládaných pracovních míst agentury a celkově počet 20 plnoprávných členů; 35. žádá, aby každá agentura byla řízena každoroční dohodou o výkonu, kterou formuluje agentura a odpovědný generální ředitel a která by měla obsahovat hlavní cíle pro následující rok, finanční rámec a jasné ukazatele pro měření výkonu; 36. žádá, aby byl výkon agentury pravidelně (a ad hoc) kontrolován Účetním dvorem; domnívá se, že by tato kontrola neměla být omezena na tradiční prvky finančního řízení a řádné používání veřejných finančních prostředků, ale měla by zahrnovat také efektivitu a účinnost správy včetně posouzení finančního řízení každé agentury; 37. vyzývá Radu, aby schválila závaznou finanční horizontální horní hranici pro agentury; 38. uznává, že Evropský parlament jako kontrolní orgán agentur vytváří svou zvyklostí jmenovat členy správních rad agentur nepřijatelné střety zájmů, a proto žádá, aby bylo zastaveno jmenování členů správních rad a řídících grémií agentur Evropským parlamentem; PR\ doc 13/19 PE v02-00

14 Výhody 39. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh, kterým zruší nebo výrazně omezí výhody, zejména týkající se rozpočtových položek 1101, 1102, 1141, 1182 a 1183; 40. odmítá, aby zaměstnanci agentur a členové jejich rodin směli podnikat soukromé cesty na vrub rozpočtu agentur; 41. vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který změní status úředníka Evropského společenství v tom smyslu, že soukromé cesty zaměstnanců a členů jejich rodin, jak jsou upraveny v příloze VII oddíle 3C čl. 8, již nebude možné financovat z veřejných finančních prostředků, přičemž cílem budou výrazné úspory na výhodách zaměstnanců; Uvádění údajů ve zprávách 42. konstatuje, že mezi agenturami neexistuje standardní přístup k vykazování činností v příslušném rozpočtovém roce, k závěrkám, zprávám o rozpočtovém a finančním řízení ani otázce, zda by měl ředitel agentury zhotovit prohlášení o věrohodnosti; pozoruje, že všechny agentury jasně nerozlišují mezi a) prezentováním práce agentury veřejnosti a b) technickou zprávou o rozpočtovém a finančním řízení; 43. konstatuje, že přestože stávající pokyny Komise ohledně přípravy zpráv o činnosti výslovně nevyžadují, aby agentura zhotovila prohlášení o věrohodnosti, mnoho ředitelů tak před rokem 2006 učinilo, v jednom případě včetně významné výhrady; 44. připomíná odstavec 41 svého usnesení ze dne 12. dubna , který vyzývá ředitele agentur, aby začali ke svým výročním zprávám o činnosti, které se předkládají společně s informacemi o financích a řízení, připojovat prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost operací, podobně jako v případě prohlášení generálních ředitelů Komise; 45. vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila své stávající pokyny pro agentury; 46. dále navrhuje, aby Komise pracovala s agenturami na vytvoření harmonizovaného modelu, který lze uplatnit na všechny agentury a vedlejší subjekty a který jasně rozlišuje mezi výroční zprávou o operacích, práci a úspěších subjektu určenou široké veřejnosti; finančním prohlášením a zprávou o plnění rozpočtu; zprávou o činnosti v souladu se zprávami o činnosti generálních ředitelů Komise; prohlášením o věrohodnosti učiněným ředitelem subjektu spolu s jakýmikoli výhradami nebo připomínkami, na které chce upozornit orgán udělující absolutorium; Obecná zjištění Účetního dvora 1 Všechna usnesení týkající se agentur byla zveřejněna v Úř. věst. L 196, PE v /19 PR\ doc

15 47. konstatuje zjištění Účetního dvora (výroční zpráva odstavec 10.29), že vyplácení dotací Komise z rozpočtu Společenství není založeno na dostatečně odůvodněných odhadech hotovostních potřeb agentur, což ve spojení s rozsahem přenesených prostředků vede k držení značných peněžních zůstatků; dále konstatuje, že Účetní dvůr doporučuje, aby výše dotací vyplácených agenturám byla v souladu s jejich skutečnými hotovostními potřebami; 48. konstatuje, že koncem roku agentur ještě nezavedlo účetní systém ABAC (výroční zpráva, poznámka pod čarou k odstavci 10.31); 49. bere na vědomí poznámku Účetního dvora (výroční zpráva, odstavec 1.25) týkající se nákladů způsobených neuskutečněnou dovolenou, které některé agentury vyúčtovaly; zdůrazňuje, že Účetní dvůr podmínil své prohlášení o věrohodnosti v případě tří agentur (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání CEDEFOP, EPA a Evropská železniční agentura) za rozpočtový rok 2006 (2005: CEDEFOP, Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro obnovu); Vnitřní audit 50. připomíná, že v souladu s čl. 186 odst. 3 finančního nařízení je vnitřní auditor Komise také vnitřním auditorem regulačních agentur, které dostávají granty z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že vnitřní auditor je odpovědný vůči představenstvu a řediteli každé agentury; 51. upozorňuje na následující výhradu ve výroční zprávě o činnosti vnitřního auditora za rok 2006: Vnitřní auditor Komise není s to řádně plnit svou povinnost přidělenou podle článku 185 finančního nařízení, kterou má jakožto vnitřní auditor subjektů Společenství, a to z důvodu nedostatku personálních zdrojů. ; 52. bere však na vědomí poznámku vnitřního auditora ve zprávě o činnosti za rok 2006, že od roku 2007 budou všechny funkční regulační agentury každoročně podrobeny vnitřnímu auditu s pomocí dalších personálních zdrojů, které Komise poskytne Službě vnitřního auditu (IAS); 53. konstatuje, že každoročně narůstající počet regulačních a výkonných agentur a společných podniků je nutno kontrolovat službou IAS podle článku 185 finančního nařízení; žádá Komisi, aby informovala svůj příslušný výbor, zda personální zdroje, které dostane IAS k dispozici, budou stačit na provádění výročního auditu všech těchto subjektů v příštích letech; 54. připomíná, že čl. 72 odst. 5 nařízení č. 2343/2002 vyžaduje, aby každá agentura zaslala každoročně orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, a Komisi zprávu vypracovanou jejím ředitelem a uvádějící počet a druh provedených vnitřních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení; žádá agentury, aby uvedly, zda tak učinily, a pokud ano, jak; 55. bere na vědomí, pokud jde o schopnost provést vnitřní audit, zejména v případě menších agentur, návrh vnitřního auditora příslušnému výboru Parlamentu ze dne 14. září 2006, PR\ doc 15/19 PE v02-00

16 aby byly menší agentury oprávněny nakupovat služby vnitřního auditu ze soukromého sektoru; Hodnocení agentur 56. připomíná společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise 1 vyjednané při dohodovacím řízení Rady ve složení pro hospodářství a finance dne 13. července 2007, které vyžaduje i) seznam agentur, které Komise zamýšlí posoudit, a ii) seznam již posouzených agentur společně se souhrnem hlavních zjištění; Disciplinární řízení 57. konstatuje, že jednotlivé agentury mají vzhledem k velikosti obtíže při sestavování disciplinárního orgánu ad hoc složeného ze zaměstnanců v přiměřené platové třídě a že Úřad Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC) není příslušný pro agentury; vyzývá, aby agentury uvážily zřízení meziagenturního disciplinárního orgánu; Návrh interinstitucionální dohody 58. připomíná návrh Komise na interinstitucionální dohodu o operačním rámci evropských regulačních agentur (KOM(2005)0059), který zamýšlel vytvořit horizontální rámec pro vytváření, strukturu, provoz, hodnocení a kontrolu evropských regulačních agentur; konstatuje, že tento návrh je užitečnou iniciativou v rámci úsilí o racionalizaci vyváření a chodu agentur; bere na vědomí prohlášení učiněné ve shrnutí výsledků práce Komise za rok 2006 (KOM(2007)0274, odst. 3.1), že ačkoli byla vyjednávání po uveřejnění návrhu pozastavena, koncem roku 2006 byly v Radě znova zahájeny diskuse o této záležitosti; lituje, že nebylo možné učinit další kroky směřující k přijetí návrhu; 59. vítá proto závazek Komise předložit v průběhu roku 2008 sdělení o budoucnosti regulačních agentur; Samofinancované agentury 60. připomíná, že v případě dvou samofinancovaných agentur udělila správní rada řediteli absolutorium; konstatuje, že obě agentury měly značné kumulované přebytky pocházející z příjmů z poplatků převedených z předcházejících let: Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM): peněžní prostředky a jejich ekvivalenty: 281 milionů EUR; Odrůdový úřad Společenství (CPVO): peněžní prostředky a jejich ekvivalenty: 18 milionů EUR 2 ; Konkrétní připomínky 61. konstatuje, že správní výdaje agentury v roce 2006 tvořily příliš vysoký podíl celkových nákladů, takže je téměř vyloučena efektivní a účinná práce; 1 Dokument Rady DS 605/1/07 Rev1. 2 Zdroj: zvláštní zpráva Účetního dvora. PE v /19 PR\ doc

17 62. konstatuje, že výběr sídla agentury nebyl přísně logický, čímž vznikly vysoké nadbytečné vícenáklady; 63. konstatuje, že není zřejmé, že tato činnost může být prováděna v decentralizované agentuře s tímto sídlem účinněji a efektivněji než přímo v Komisi; 64. konstatuje, že náklady na výhody zaměstnanců agentury v rozpočtovém roce 2006 činily více než 11 procent konečného rozpočtu agentury; 65. konstatuje, že samotné náklady na soukromé cesty zaměstnanců agentury a členů jejich rodin jsou nepřiměřeně vysoké; 66. konstatuje, že personální výdaje agentury na pracovní místo vzrostly od rozpočtového roku 2006 do plánovaného personálního rozpočtu na rok 2008 o 43,4 procenta; 67. konstatuje, že Účetní dvůr ve své zprávě o agentuře za rok 2006 hodnotil s výhradou její prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti uskutečněných operací z toho důvodu, že prověrka postupů používaných při veřejných soutěžích odhalila různé odchylky, včetně používání smluv, jejichž platnost uplynula, a neoprávněného prodlužování platnosti stávajících smluv; 68. bere na vědomí další zjištění Účetního dvora, že agentura v průběhu prvního roku své finanční samostatnosti použila 72 % svých prostředků na závazky, avšak míra přenosu u správy (hlava II) byla 37,5 % a u provozních činností (hlava III) činila 85 %; 69. vyjadřuje znepokojení, že systém vnitřní kontroly vykazoval nedostatky, že jmenování dále pověřených subjektů neprobíhalo podle pravidel; byly zjištěny případy nesouladu v rozhodnutích o pověření a přístupových právech k systému pro rozpočtové řízení S12; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že agentura nepřijala prováděcí pravidla ke svému finančnímu nařízení; 70. uznává však odpověď agentury, že během roku 2006 nebyly plánované činnosti plně realizovány, jelikož se agentura stále ještě nacházela v počáteční fázi svého fungování, a že v roce 2007 agentura přistoupí k hloubkové analýze plánování svých činností, potřebných zdrojů a rozpočtových prostředků, které je třeba přidělit společně s plánem výzev k předkládání nabídek; 71. na základě finančních výkazů agentury konstatuje, že správní rada vydala kladné stanovisko k účtům agentury za rok 2006; 72. na základě výroční zprávy agentury za rok 2006 konstatuje, že výkonný ředitel jako schvalující osoba vydal prohlášení o věrohodnosti bez výhrad; 73. na základě výroční zprávy agentury konstatuje, že po auditu útvaru interního auditu agentura přijala akční plán, jehož cílem je do začátku roku 2008 zavést 24 standardů vnitřní kontroly; 74. bere na vědomí potíže agentury při přijímání technických pracovníků s odpovídající úrovní odborných znalostí vzhledem k výši platu, umístění agentury a smlouvám na dobu PR\ doc 17/19 PE v02-00

18 určitou, které může nabídnout; uznává, že obecně bylo přijetí malého počtu zaměstnanců hlavním činitelem omezeného plnění rozpočtu agentury; 75. bere na vědomí informaci poskytnutou agenturou, že nyní přijala úředníka pro zadávání veřejných zakázek a interního auditora s cílem zlepšit zadávání veřejných zakázek. PE v /19 PR\ doc

19 4. VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Decentralizace a externalizace úkolů patřily k zásadním cílům reformního procesu Komise od roku Dodnes však ohledně této záležitosti nebyla předložena příslušná rozvaha. Kromě toho Komise nedokázala věrohodně vysvětlit, v čem spočívá přidaná hodnota decentralizovaných agentur a proč jejich úkoly nelze stejně dobře provádět v rámci Komise, nebo, v mnoha případech, proč vůbec dané oblasti úkolů vyžadují aktivitu Evropské unie. Místo toho došlo k prudkému a nezodpovědnému růstu. Nové agentury vznikaly na základě pochybných politických rozhodnutí, nekontrolovaně a často nekontrolovatelně, většinou neúčinně a především ve spojení s vysokým zatížením evropských daňových poplatníků. Ve všech se zavedly nevídané nejrozmanitější výhody. Komise tak se svým reformním úsilím, jehož cíle byly spjaty se zajištěním odpovědnosti, spolehlivosti, účinnosti, nové evropské kultury poskytování služeb a průhlednosti, mimořádně ztroskotala. Neudržitelný chaos v oblasti politiky externalizace a decentralizace je nepřehlédnutelný. Zakládalo se stále více decentralizovaných agentur, aniž by se tím sledovala strategie zakládání nebo logika. Nejprve vznikly roku 1990 tři agentury a roku 2000 sedm decentralizovaných agentur, rozpočet na rok 2008 pak vykazuje již 25 agentur, z nichž sedm vzniklo od roku Také výše dotací z prostředků Společenství, které jsou hlavním zdrojem příjmů většiny agentur, v průběhu sedmi let přehnaně vzrostla, a to i u agentur, které byly založeny již v 70. a 90. létech. Zdrženlivost není patrná, naopak, neboť i v budoucnu mají být dále zakládány nové agentury. Toto není zodpovědné jednání. Oblasti problémů jsou přitom dalekosáhlé především vznik zbytečných dalších nákladů v důsledku neexistující celkové strategie a neprovedení podrobné analýzy nákladů a přínosů (zejména v souvislosti s rozhodováním o sídle); zdvojování práce především v oblasti správy; silné překrývání oblastí činnosti; značně převýšené správní náklady a podivné výhody pro zaměstnance. Kromě toho leckdy nepřehledně velké správní rady znemožňují účinné rozhodování. Často nelze vidět přidanou hodnotu pro členské státy Evropské unie ani při vytváření politiky samé ve srovnání s náklady. Tímto vývojem trpí právě i ty agentury, jejichž existence je dobře odůvodněna a které také odvádějí práci, jež vytváří přidanou hodnotu. K zásadní diskusi o decentralizovaném řízení dochází mezi orgány Evropské unie dosud jen zřídka, občané téměř nejsou zapojováni. Decentralizace by však měla co nejrychleji nastoupit smysluplnou, uspořádanou a pro daňové poplatníky a občany nákladově výhodnou cestu. Přitom je však zásadní, aby pravomoci Evropské unie nebyly nadále přemrštěné. Musí být upřednostněna zásada subsidiarity. K tomu patří také důsledné plnění požadavku na odůvodnění, zda jsou další finanční a správně technické náklady přiměřené zamýšleným cílům a zda činnost a požadavek provádění vůbec odpovídají zásadě řádného finančního řízení. Je nutno prosadit také zrušení nebo alespoň výrazné omezení výhod. Občané unie si rozhodně zasluhují mnohem lepší správu. V opačném případě vzniká otázka po smyslu nepřiměřené EU. PR\ doc 19/19 PE v02-00