Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra telekomunikační techniky

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra telekomunikační techniky Analýza definovaných služeb v závislosti na vzdálenosti účastníka a sítě Analysis of Defined Services On Distance Between User And Network 2014 Filip Metelka

2

3 Prohlášení studenta Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Uvedl jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpal. V Ostravě dne: 2. května podpis studenta

4 Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Přemyslu Merovi, Ph.D. za odbornou pomoc a konzultaci při vytváření této bakalářské práce.

5 Abstrakt Tato bakalářská práce se věnuje přehlednému zpracování informací ohledně technologií xdsl, s důrazem především na technologii ADSL. V teoretické části jsou dále popsány a rozebrány negativní vlivy, které působí na vedení těchto přípojek. Hlavní částí práce je laboratorní měření vlivu vzdálenosti na jednotlivé parametry ADSL. Konkrétní trasy s přenosovými rychlostmi byly vybrány z aktuální nabídky českých mobilních operátorů. Celkem 5 vybraných tras, nastavených na technologii ADSL2+, bylo změřeno za pomocí simulátoru vedení do jejich maximálních moţných vzdáleností. Naměřené výsledky jsou graficky zpracovány a vyhodnoceny. Z grafických zobrazení lze poznat, jak se konkrétní trasy v určitých vzdálenostech chovají a jak to pocítí koncový účastník. Příloha bakalářské práce obsahuje zpracovaný laboratorní protokol včetně návodu na jeho změření. Klíčová slova xdsl; ADSL; Annex B; DSLAM; vliv vzdálenosti; upload; download; útlum vedení; subkanály

6 Abstract The bachelor s thesis is devoted to processing-arranged information on xdsl technology, with emphasis on ADSL technology. In the theoretical part are described and discussed the negative influences that affect the management of these connections. The main part is a laboratory measurement of the influence of distance on single parameters ADSL. Specific routes with transfer speeds were selected from the current Czech mobile operators. Total 5 selected routes set to ADSL2+, were measured with the help of a simulator lead to their maximum possible distance. The measured results are graphically presented and evaluated. The graphical views can be identified, how to behave specific routes in certain distances and how it will feel the end-user. The Annex of the bachelor s thesis contains processed laboratory protocol including instructions on how to measure it. Key words xdsl; ADSL; Annex B; DSLAM; the influence of distance; upload; download; line attenuation; subchannels

7 Seznam použitých symbolů Symbol Jednotky Význam symbolu A C f G l L R R 0 Zc α γ ω db F/km Hz S/km Km H/km Ω/km Ω Ω db/km - rad/s Výsledný útlum Měrná kapacita Frekvence Měrný obvod Délka vedení Měrná indukčnost Měrný odpor Odpor Impedance Měrný útlum Měrná míra přenosu Úhlová frekvence

8 Seznam použitých zkratek Zkratka Anglický význam Český význam 2B1Q ADSL ATM BER CAP CVoDSL DMT DSL DSLAM DWMT EC FDD FDM HDSL IDSL IPTV ISDN ITU-T ONU POTS QAM SDSL SHDSL TC-PAM 2-binary, 1-quaternary Asymmetric Digital Subscriber Line Asynchronous Transfer Mode Bit Error Ratio Carrierless Amplitude Phase Channelized Voice Over DSL Discrete Multi Tone Digital Subscriber Line Digital Subscriber Line Access Multiplexer Discrete wavelet Multi-tone transmission Echo Cancellation Frequency Division Duplex Frequency Division Multiplex High-bit-rate Digital Subscriber Line Integrated Digital Subscriber Line Internet Protocol Television Integrated Services Digital Network International Telecommunication Union Optical Network Unit Plain Old Telephone Service Quadrature Amplitude Modulation Symmetric Digital Subscriber Line Single-pair High-bit-rate Digital Subscriber Line Trellis Coded-Pulse Amplitude Modulation 2-binární, 1-kvartenární Asymetrická digitální účastnícká linka Asynchronní přenosový mód Chybovost Amplitudově fázová modulace Kanálové hlasové sluţby digitální účastnické linky Diskrétní vícetónová modulace Digitální účastnická linka Přístupový koncentrátor pro digitální uţivatelské linky Diskrétní vlnová vícetónová modulace Potlačení ozvěny Frekvenčně dělený duplex Frekvenčně dělený multiplex Vysokorychlostní digitální účastnická linka Integrovaná digitální účastnická linka Televize přes internetový protokol Digitální síť integrovaných sluţeb Mezinárodní telekomunikační unie Optická síťová jednotka Základní telefonní sluţba Kvadraturní amplitudová modulace Symetrická digitální účastnická linka 1-párová symetrická digitální účastnická linka Pulsně amplitudová modulace s Trellis kódováním

9 TCP/IP TDM VDSL Transmission Control Protocol/Internet protocol Time Division Mutiplex Very-high-speed Digital Subsriber Line Primární přenosový protokol/protokol síťové vrstvy Časově dělený multiplex Vysokorychlostní digitální účastnická linka

10 Obsah Úvod Přehled technologií xdsl IDSL HDSL SDSL VDSL ADSL Přenosové kanály Modulace Rozdělení ADSL podle standardu ADSL 2. generace Nabídka připojení ADSL na českém trhu Přehled rušivých vlivů na vedení xdsl systémů Vnitřní rušivé vlivy Aditivní bílý šum Přeslech typu NEXT a FEXT Vnější rušivé vlivy Rádiové rušení Impulsní rušení Rušivé vlivy ovlivňující útlum Vliv primárních parametrů Vliv fyzikálních jevů Měření ADSL parametrů Informace o měření Vyhodnocení naměřených výsledků Přenosové rychlosti Upload, Download Útlum vedení Přenášení bitů v subkanálech Závěrečné shrnutí

11 4 Návod na realizaci laboratorního měření Závěr Pouţitá literatura Seznam příloh

12 Úvod Úvod Cílem této bakalářské práce je podrobné popsání jedné z nejpouţívanějších technologií pro přístup na internet, přípojky ADSL. Po přečtení práce by měl i člověk minimálně se orientující v této oblasti, mít přehled jak daná sluţba funguje, jaké existují jiné alternativy a z jakých nabídek připojení ADSL internetu si v České republice můţe vybrat. Stručně popsány jsou také vlivy působící právě na vedení těchto sluţeb. Zájemce o připojení ADSL internetu by měl také vědět, ţe nabízené přenosové rychlosti jsou maximální, ne garantované a ne kaţdý jich docílí. Vzdálenost je důleţitým faktorem mající velký vliv na kvalitu přenášené sluţby, důleţitá tedy je právě vzdálenost místa bydliště od ústředny provozovatele. Ze zpracovaného vyhodnocení v této práci si uţ kaţdý udělá představu, jakých přenosových rychlostí by mohl docílit a v jakém rozmezí by se pohyboval

13 Přehled technologií xdsl 1 Přehled technologií xdsl Technologie nazývaná jako DSL digitální účastnická linka pramení z anglického názvu Digital Subscriber Line. Tato technologie vyuţívá existujících symetrických párů vedení, které byly nejprve určeny pouze pro přenos analogových telefonních signálů. Do rodiny systémů xdsl patří: DSL (Digital Subscriber Line), IDSL (Integrated Digital Subscriber Line), HDSL (High-bit-rate Digital Subscriber Line), SDSL (Symmetrical Digital Subscriber Line), SHDSL (Single-pair High-bit-rate Digital Subscriber Line), ADSL (Asymmetrical Digital Subscriber Line) a VDSL (Very-high-bit-rate Digital Subscriber Line). Jak uţ z názvů některých typů DSL vyplývá, technologie se vyznačují buďto symetrií nebo asymetrií přenosové rychlosti. U symetrických systémů dosahuje přenosová rychlost ve směru uploadu i downloadu stejných hodnot. Asymetrické DSL mají rozdělenou přenosovou kapacitu tak, ţe ve směru síť účastník, tedy download, poskytují větší přenosovou kapacitu neţ v opačném směru. Dosah těchto systémů se pohybuje v rozmezí od stovek metrů do jednotek kilometrů, s přenosovou rychlostí začínající na stovkách kbit/s a končící řádově u desítek Mbit/s [3]. Tabulka 1.1: Označení Přehled přípojek xdsl Doporučení ITU-T Upload [Mbit/s] Download [Mbit/s] Linkový kód/modulace Metoda duplexního přenosu Orientační dosah [km] IDSL - 0,128 0,128 2B1Q EC 7 HDSL G B1Q EC 3 SDSL - až 2,3 až 2,3 2B1Q EC 2 až 5 SHDSL G až 2,3 až 2,3 16-PAM EC 2 až 7 ADSL G až 1 až 8 DMT EC, FDD 2 až 5 VDSL asymet. G až 6,4 až 52 DMT QAM FDD 0,3 až 1,5 VDSL symet G až 26 až 26 DMT QAM FDD 0,3 až 1,5-2 -

14 1.1 IDSL Přehled technologií xdsl Technologie IDSL vychází z ISDN (Integrated Services Digital Network) a je nejstarší technologií z rodiny xdsl. Technologie nabízí 2x64 kbit/s + 16 kbit/s celkem 144 kbit/s přenosové rychlosti, která je pevně dána a není moţné ji nijak změnit. Tato technologie umoţňuje přenos symetrického toku po běţném vedení do délky aţ 12 km. Stejně jako ISDN i IDSL pouţívá pro přenos v základním pásmu linkový kód 2B1Q (2-binary, 1-quarternary) a pro oddělení přenosových kanálů metodu EC (Echo Cancellation). V současné době není tato technologie příliš rozšířená a to především z toho důvodu, ţe ostatní technologie z rodiny xdsl nabízí k vyuţití výrazně lepší parametry. 1.2 HDSL HDSL se vyznačuje symetrickou přenosovou rychlostí. Nabízená přenosová rychlost pro oba směry přenosu je stejná a dosahuje 2048 kbit/s do maximální vzdálenosti aţ 4 km. Maximální dosah je moţné navýšit za pouţití opakovačů, délka vedení pak můţe narůst aţ na 20 km. HDSL vyuţívá pro přenos po metalickém vedení jeden ze dvou způsobů, přenos po dvou nebo přenos po třech symetrických párech. Tabulka 1.2: Porovnání HDSL na 2 a 3 párech vedení Počet vedení (párů) Celková rychlost [kbit/s] Rychlost na pár [kbit/s] Služební kanál Při pouţití dvoupárového vedení se přenosová rychlost rozdělí mezi jednotlivé páry. Na kaţdém páru pak dosahuje rychlosti 1168 kbit/s, za pouţítí tří párového vedení pak 784 kbit/s. Pro oddělení přenosových kanálů vyuţívá HDSL metodu potlačení ozvěn EC a přenášený signál je kódován za pomoci linkového kódu 2B1Q. V praktickém provozu se HDSL vyuţívá jiţ delší dobu a uplatnění nachází hlavně u operátorů při propojování telefonních ústředen. Nevýhodou je bezesporu nutnost pouţití dvou nebo tří metalických párů vedení, v tomhle směru přinesla vylepšení aţ další verze s označením HDSL

15 Přehled technologií xdsl Obrázek 1.1: Architektura HDSL HDSL2 HDSL2 je vylepšenou verzi technologie HDSL. Hlavním přínosem je zde vyuţití pouze jednoho páru vodičů oproti dvou aţ třem v základním HDSL. Symetrické přenosové rychlosti zůstali shodné, avšak oproti 2B1Q kódování pouţívá TC-PAM (Trellis Coded-Pulse Amplitude Modulation) [8]. 1.3 SDSL Technologie SDSL je přímým následovníkem HDSL, oproti svému předchůdci nabízí moţnost pracovat i s přenosovou rychlosti menší neţ je maximální. Maximální přenosovou rychlost je moţné nastavit ručně podle konkrétních poţadavků zákazníka. Její nastavení lze provést také automaticky v závislosti na vlastnostech přenosového vedení při sestavování spojení. Přenosová rychlost se pohybuje v rozmezí od 192 kbit/s do 2312 kbit/s, do maximální vzdálenosti 6 km. Technologie SDSL vyuţívá metodu časově dělených kanálů TDM (Time Division Multiplex), TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet protocol) ale i provoz ATM (Asynchronous Transfer Mode), takţe lze ve výsledku např. přenášet úzkopásmové kanály TDM spolu s datovým kanálem ATM. S vyuţitím technologie SDSL v praxi je problém s nekompatibilitou většiny systémů, které si kaţdý z výrobců hardwaru vyvíjí sám [9]. SHDSL Technologie SHDSL vznikla s cílem spojit výhody technologií HDSL a SDSL. Duplexní přenos je realizován po jednopárovém symetrickém vedení a vyuţívá šestnáctistavovou pulsně amplitudovou modulaci s Trellis kódováním (16-TCPAM). Symetrická přenosová rychlost na účastnickém rozhraní se pohybuje v rozmezí od 192 kbit/s do 2312 kbit/s. Dle doporučení ITU-T (International Telecommuniaction Union) se uvádí i varianta s přenosem po dvou párech vedení. V takovém případě mohou být přenosové rychlosti aţ dvojnásobné, tedy od 384 kbit/s do 4624 kbit/s [10]

16 Přehled technologií xdsl 1.4 VDSL VDSL je nejnovější a také nejrychlejší varianta z xdsl rodiny. Tato technologie nabízí symetrický i asymetrický způsob přenosu dat. Při symetrickém reţimu dosahuje přenosová rychlost v obou směrech aţ 26 Mbit/s, ovšem pouze do vzdálenosti pohybující se okolo 300 m. S narůstající vzdáleností, stejně jako i u ostatních přípojek xdsl, přenosová rychlost klesá. Při vzdálenosti 4 km dosahuje VDSL svého minima 2 Mbit/s. U asymetrického reţimu nabízí VDSL ve směru od poskytovatele k účastníkovi aţ 52 Mbit/s, tohle maximum si udrţuje stejně jako u symetrického reţimu pouze do vzdálenosti okolo 300m. V opačném směru, tedy od účastníka k poskytovateli, je to aţ 6,4 Mbit/s. Architektura VDSL počítá s optickou síťovou jednotkou (ONU Optical Network Unit) zakončenou poblíţ uţivatele. Pro přivedení signálu do kaţdého domu se vyuţívá metalického vedení, které vychází z ONU. Architektura VDSL můţe obsahovat různé přístupové moţnosti, které se od sebe liší hlavně v poloze ONU. Metalické vedení se vyuţívá v poslední krátké vzdálenosti pro poskytnutí rychlého širokopásmového přenosu, tento úsek zakončení se značí obecnou zkratkou FTTx. Obrázek 1.2: Architektura VDSL FTTEx (Fibre To The Exchange) Optické vlákno končící v ústředně FTTN (Fibre To The Network) Optické vlákno končící v rozvaděči na sídlišti FTTC (Fibre To The Curb) Optické vlákno končící v rozvaděči blízko účastníka FTTB (Fibre To The Building) - Optické vlákno končící u budovy účastníka - 5 -

17 Přehled technologií xdsl Pro oddělení směrů přenosu vyuţívá VDSL metodu frekvenčního dělení FDM (Frequency Division Multiplex). Stejně jako u ADSL je přenos dat realizován po jednom páru vodičů a modulován modulací DMT(Discrete Muti Tone), CAP (Carrierless Amplitude Phase) nebo novější modulací DWMT (Discrete wavelet Multi-tone transmission). Technologie VDSL se díky svému limitovanému dosahu vyuţívá zejména v lokálních LAN sítích a hybridních sítích FTTC a FTTB, kde nalezne uplatnění jako úsek zakončení k uţivateli od optické sítě [11]. 1.5 ADSL Technologie ADSL je nesouměrná digitální účastnická linka, která byla vyvinuta počátkem 90. let minulého století v USA. Tento mezinárodní standard nese podle ITU-T označení G Původně byla určena pro přenos videa na poţádání VoD (video on demand). V dnešní době však nachází mnohem větší uplatnění v přístupu na internet a s ním spojenými sluţbami. Stejně jako ostatní systémy xdsl i ADSL přípojky vyuţívají k digitálnímu přenosu jiţ existujících metalických symetrických párů, které jsou instalované v přístupové síti. Maximální délka jediného metalického páru můţe být v závislosti na provedení aţ 5,5 km. Jak uţ název napovídá, ADSL se vyznačuje asymetrií přenosových rychlostí. Nejvyšší přenosové rychlosti se dosahuje ve směru k účastníkovi (download), kde se signály přenáší rychlostí do 8 Mbit/s. Ve směru od účastníka (upload) se dosahuje přenosové rychlosti aţ 1 Mbit/s [4]. Obrázek 1.3: Architektura ADSL ADSL díky kmitočtovému oddělení umoţňuje souběţně s vysokofrekvenčním digitálním přenosem uskutečňovat na tomtéţ vedení původní analogovou sluţbu POTS (Plain Old Telephone Service). Pro oddělení je nutné koncové zařízení (ADSL modem) nainstalovat na obou stranách účastnického vedení přes rozbočovače (splitter), které jsou realizovány jako dolní a horní pásmová propust. Tyto rozbočovače následně rozdělí přenášené pásmo v obou směrech na pásmo telefonního kanálu a pásmo pro přenos digitálního signálu. Na straně ústředny je modem nejčastěji součástí účastnického koncentrátoru DSLAM (Digital Subscriber - 6 -

18 Přehled technologií xdsl Line Access Multiplexer), tedy zařízení, které soustřeďuje data od všech uţivatelů v dané lokalitě. Frekvenční pásmo u technologie ADSL pracuje od 0 do 1,104 MHz a je rozděleno do 256 subkanálů. Jednotlivé subkanály, číslované 0 aţ 255, mají šířku 4,3125 khz [1]. Obrázek 1.4: Frekvenční pásmo ADSL Přenosové kanály Pro přenos datových toků v obou směrech po jednom dvoudrátovém vedení vyuţívá systém ADSL jeden ze dvou způsobů. Metodu frekvenčního dělení FDD (Frequency Division Duplex) s vyhrazenými pásmy s dělícím kmitočtem 138 khz, nebo metodu, která umoţňuje překrývání pásem ve směru k účastníkovi tzv. EC [1]. FDD Frequency Division Duplex Metoda FDD přiděluje všem kanálům vlastní frekvenční pásmo. Při současném provozu s POTS se v praxi pro upload vyuţívá frekvenční pásmo 34,5 138 khz a pro download pak pásmo khz. Výhodou této metody je jednoduchá implementace do systému a v porovnání s EC je metoda FDD daleko méně nákladná. Naopak nevýhodou této metody je méně dokonalé vyuţívání kmitočtového spektra [7]. EC Echo Cancellation Ozvěna tvoří rušivou část analogového signálu a vzniká při přenosu mezi dvěma přenosovými kanály. Při pouţití této metody tak omezíme rušení, které mezi těmito kanály vzniká. Potlačení ozvěny přenáší problémy filtrování vzniklé v analogové oblasti do digitální. Tento problém způsobuje zejména telekomunikační vidlice. Neţádoucí signály, které pronikají vlivem nevyváţené vidlice vysílací částí do přijímacích obvodů, odstraňuje kompenzátor ozvěn [6]

19 Přehled technologií xdsl Obrázek 1.5: Princip potlačení ozvěny EC Modulace U ADSL přípojek se vyuţívá jedna z těchto tří modulací: QAM (Quadrature Amplitude Modulation), CAP nebo DMT. Druh modulace se odvíjí především od výrobce ADSL zařízení, avšak podle doporučení ITU-T G je standardizována vícestavová modulace DMT. Zařízení, vyuţívající modulaci QAM/CAP nebo DMT, jsou mezi sebou navzájem kompatibilní. QAM modulace Kvadraturní amplitudová modulace QAM se ve velké míře běţně pouţívá v modemech, které pracují v hovorovém pásmu a v mikrovlnných rádiových systémech. Přijímaná data nejprve rozděluje do dvou toků, které mají poloviční přenosovou rychlost, a poté moduluje dvojici ortogonálně vzájemně posunutých nosných. Demodulaci většinou zajišťuje dvojice Hilbertových filtrů. CAP modulace Amplitudová fázová modulace vyuţívá stejné přenosové schéma jako modulace QAM, se kterou je také kompatibilní. Modulaci zajišťuje dvojice Hilbertových filtrů, jejichţ amplitudová odezva je stejná jako u modulace QAM, avšak fázová odezva je posunuta o 90. DMT modulace Základní rozdíl mezi DMT modulací a QAM/CAP modulací je ten, ţe zatímco QAM/CAP modulace vyuţívají pro celé přenášené pásmo pouze jeden nosný kmitočet, modulace DMT vyuţívá nosných kmitočtů více. DMT modulace také někdy nazývá jako Multicarrier Modulation, tzv. Modulace s více nosnými kmitočty

20 Přehled technologií xdsl Obrázek 1.6: DMT modulace blokové schéma Z obrázku (obrázek 1.6) můţeme vyčíst, jak v DMT modulaci probíhá proces přenosu dat. Příchozí sériová data vstupují do prvního bloku, kde jsou převáděna na paralelní a následně blokovým kodérem seskupována do bloků. Písmeno N mezi bloky pak znamená délku bloku v bajtech a rovná se délce symbolu. Bity jsou v bloku rozdělovány na sub-bloky a jejich přenos dále probíhá v sub-kanálech. Počet přenášených bitů v bloku není pevně dán, je určen během inicializace spojení a záleţí na dalších vlastnostech: vlastnosti dvoudrátového vedení, na velikosti datového toku, hodně BER (Bit Error Ratio) a vysílaného výkonu. Dále pak v kaţdém kanále probíhá QAM modulace, při které se vytváří určité uspořádání pro kanál. V následujícím bloku se paralelní data díky převodníku převedou na sériový tok a přidá se tzv. Cyklický prefix. Funkce CP spočívá ve vytvoření oddělovačů mezi jednotlivými symboly, mezi kterými dále sniţuje interferenci. Cyklicky prefix se také stará o zabezpečení synchronizace. Pomoci 2Nbodové rychlé Fourierovi transformace (FFT) je dále v přijímači demodulováno 2N reálných hodnot. Transformace také zajišťuje přetransformování signálu z časové do frekvenční oblasti. Přijímače DMT systémů ještě vyţadují ekvalizaci signálu, a to jak v časové (TEQ), tak i ve frekvenční oblasti (FEQ). Analogové a digitální převodníky v posledním bloku musí mít kromě vysoké přesnosti i velký dynamický rozsah [7] Rozdělení ADSL podle standardu U standardu ITU G se můţeme setkat s variantami DSLAMu Annex A a Annex B. Dříve se instalovaly ADSL přípojky podle Annexu A, pokud měl zákazník pouze obyčejnou analogovou linku, podle Annexu B pak v případě, ţe měl zákazník ISDN. V dnešní době se však setkáme v naprosté většině případů s variantou Annexu B. ADSL podle Annexu B můţe mít v porovnání s Annexem A nepatrně horší vlastnosti důsledkem svého menšího rozsahu přenosového pásma. Následující tabulka 1.3 zobrazuje rozdělení ADSL dle dostupných standardů

21 Přehled technologií xdsl Tabulka 1.3: Standardy ADSL Standard Běžný název Upload [Mbit/s] Download [Mbit/s] ANSI T Issue 2 ADSL 1 8 ITU G ADSL (G.DMT) 1 8 ITU G Annex A ADSL over POTS 1 8 ITU G Annex B ADSL over ISDN 1 8 ITU G ADSL Lite (G.Lite) 0,5 1,5 ITU G.992.3/4 ADSL ITU G.992.3/4 Annex J ADSL2 3,5 12 ITU G.992.3/4 Annex L RE-ADSL2 0,8 5 ITU G ADSL ITU G Annex L RE-ADSL ITU G Annex M ADSL2+ 3,5 28 Annex A vyuţívá pro potřeby hlasu klasickou analogovou telefonní linku POTS, resp. PSTN, zbylé frekvenční pásmo je pak celé k dispozici ADSL, v tomto případě od 25 khz do 1104 khz. Annex B jiţ nepočítá s analogovou telefonní linkou, ale s linkou ISDN, která pro své fungování vyţaduje větší frekvenční rozsah, a tak se ADSL musí posunout. Upload potom začíná na 138 khz a download na 276 khz. Rozsah jiţ končí stejně jako v případě Annexu A [12]. Obrázek 1.7: Využití přenosového pásma u Annex A a Annex B

22 1.5.4 ADSL 2. generace Přehled technologií xdsl ADSL2 je mezinárodní standard, který byl vytvořen vedle původního standardu ADSL mezinárodní telekomunikační unií ITU-T s označením G Tato druhá generace je plně kompatibilní s generací první a uţivatel můţe pouţívat ADSL2 modem ještě před tím, neţ k němu vůbec poskytovatel připojení přejde. Hlavním vylepšením oproti základní přípojce ADSL je kromě navýšení přenosové rychlosti v sestupném směru také překlenutí delší vzdálenosti. Přenosová rychlost od poskytovatele k účastníkovi není omezena 8 Mbit/s jako tomu je u základní verze ADSL. Maximální rychlost dosahuje hodnoty aţ 12 Mbit/s ve směru downloadu a v opačném směru 2 Mbit/s. Standart ADSL2 navíc přinesl zcela novou metodu přenosu telefonního signálu. Vedle analogového přenosu v základním pásmu a vedle přenosu digitalizovaného telefonního signálu přibyla technika CVoDSL (Channelized Voice over DSL), kde se digitalizovaně přenáší telefonní signál v subnakálech, které jsou určeny pro hovorovou komunikaci zcela oddělených od datových signálů ADSL. ADSL2+ Tato verze ADSL nabízí nejvyšší přenosové rychlosti ze všech dostupných variant ADSL díky rozšířenému frekvenčnímu pásmu. ADSL2+ vyuţívá frekvenční pásmo s horním kmitočtem 2,208 MHz, kvůli kterému dosahuje přenosová rychlost aţ 24 Mbit/s ve směru od poskytovatele k účastníkovi. U většiny domácností představuje optimální dosaţená rychlost 6 16 Mbit/s [2]. Obrázek 1.8: Frekvenční pásmou ADSL

23 1.5.5 Nabídka připojení ADSL na českém trhu Přehled technologií xdsl Připojení domácnosti k ADSL internetu bylo vybráno a srovnáno podle nabídky tří největších operátorů v ČR. V tabulkách se tak nachází nabídky od operátora Telefonica O 2, Vodafone a T-mobile. Všichni tři operátoři nabízí internet ADSL i v tzv. výhodných balíčcích, kdy se cena internetu odvíjí podle toho, jestli se vyuţívá u operátora i některý z mobilních tarifů. Níţe uvedené srovnání nabídek zahrnuje obě varianty, tedy připojení bez mobilního tarifu i s jiţ existujícím tarifem. Níţe vypsané nabídky pocházejí z března Tabulka 1.4: Nabídka připojení operátora Telefonica O2 Rychlost [kbit/s] Cena/měsíc Cena/měsíc bez mobilního s mobilním Download/Upload tarifu tarifem Technologie Smlouva 2048/ Kč - ADSL2+ 12 měsíců 8192/ Kč 405 Kč ADSL2+ 12 měsíců 16384/ Kč 506 Kč ADSL2+ 12 měsíců Tabulka 1.5: Nabídka připojení operátora T-mobile Rychlost [kbit/s] Cena/měsíc Cena/měsíc bez mobilního s mobilním Download/Upload tarifu tarifem Technologie Smlouva 8192/ Kč 405 Kč ADSL2+ 24 měsíců 16384/ Kč 499 Kč ADSL2+ 24 měsíců Tabulka 1.6: Nabídka připojení operátora Vodafone Rychlost [kbit/s] Cena/měsíc bez Cena/měsíc mobilního s mobilním Download/Upload tarifu tarifem Technologie Smlouva 8192/ Kč 399 Kč ADSL2+ 24 měsíců 16384/ Kč 532 Kč ADSL2+ 24 měsíců

24 Přehled rušivých vlivů na vedení xdsl systémů 2 Přehled rušivých vlivů na vedení xdsl systémů Vlastnosti metalických vodičů nejsou zdaleka jedinými rušivými vlivy, které na přenos informačních signálů působí. Zdrojů rušení, které negativně působí na přenosovou kapacitu, existuje celá řada. Tyto zdroje pak celkově sniţují informační propustnost symetrických vodičů. Rušivé vlivy se mohou rozdělit na vnitřní a vnější. Mezi vnější vlivy patří impulsní šum a vysokofrekvenční rušení, mezi vnitřní pak například bílý šum nebo přeslechy typu NEXT a FEXT. V poslední řadě jsou tu jevy ovlivňující útlum vedení, který má bezesporu největší rozhodující podíl na dosaţenou přenosovou kapacitu. 2.1 Vnitřní rušivé vlivy Aditivní bílý šum Aditivní bílý Gaussuv šum je speciální druh šumu, který má ploché spektrum a nulovou střední hodnotu. Přičítá se při přenosu k uţitečnému signálu a tvoří ho několik sloţek: Tepelný a výstřelový šum Kvantizační šum Zbytkový odrazový šum U tepelného šumu je zdrojem neuspořádaný pohyb elektronů ve vodiči, jejichţ intenzita pohybu závisí na teplotě. Teplota je pak tomuto šumu přímo úměrná. Výstřelový šum vzniká při pohybu elektronů v polovodiči typu N, děr v polovodiči typu P a pohybujícími se elektrickými náboji. Za pouţití speciálních přijímačů s nízkošumovými vodiči můţe být tepelný i výstřelový šum zcela omezen. Kvantizační šum je způsoben nedokonalostí digitálních systému. Vzniká při převodu analogového signálu na digitální za pomoci A/D převodníků. Sloţitost návrhu těchto převodníků je pak přímo úměrná jejich přesnosti a hodnotě zkreslení. Zbytkový odrazový šum vzniká a zůstává v signálu po echo kompenzaci, která je provedena ještě před kvantizací signálu. Amplitudy odrazů by tak mohly způsobit zkreslení, protoţe mohou být vyšší neţ přijímaný signál. Dostatečně přesnými A/D převodníky tento šum zcela omezíme [13]

25 2.1.2 Přeslech typu NEXT a FEXT Přehled rušivých vlivů na vedení xdsl systémů Jedním z nejváţnějších zdrojů rušení jsou přeslechy vznikající ve víceţilových kabelech, ve kterých je nasazeno několik navzájem se ovlivňujících přenosových systémů. Vznikající přeslechové spektrum je váţným zdrojem rušení, které omezuje datovou přenosovou kapacitu. Přeslechy rozeznáváme podle toho, na jakém místě se projevují. Obrázek 2.1: Přeslech typu NEXT a FEXT Přeslech typu NEXT je také nazýván přeslechem na blízkém konci. Vzniká při přenosu signálu z vysílače na ostatní páry ve stejném kabelu na jedné společné straně ADSL zařízení. Přeslech typu NEXT bývá hlavním faktorem limitující dosah digitálních přenosových systémů. Vzhledem k tomu, ţe má signál velký výkon, je přeslech velmi výrazným zdrojem rušení. Přeslech typu FEXT působí na zařízení, které se nachází na vzdáleném konci. V porovnání s přeslechem typu NEXT nejsou jeho účinky tak negativní, protoţe je intenzita tohoto přeslechu sníţena útlumem vedení. 2.2 Vnější rušivé vlivy Rádiové rušení Vysokofrekvenční rušení (Radio Frequence Interference) v podstatě ovlivňuje všechny páry vodičů v kabelu v celém frekvenčním pásmu. Zdrojem tohoto rušení jsou rádiové vysílače pracující na středních a dlouhých vlnách. Tento zdroj rušení pak postihuje zejména kabely, které nejsou opatřeny stíněním. Rušení RFI je charakteristické svými časovými změnami a můţe být v kaţdém páru jiné. Intenzita působení je pak přímo úměrná blízkosti zářiče. Vysokofrekvenční rušení postihuje zejména systémy VDSL, které dosahují vysokých přenosových rychlostí díky širokému frekvenčnímu pásmu

26 2.2.2 Impulsní rušení Přehled rušivých vlivů na vedení xdsl systémů Impulsní rušení je dalším druhem rušení, které můţe ovlivňovat kvalitu přenášeného signálu. Jde o druh rušení, u něhoţ nelze předpovídat jeho charakter. Popsat jej lze za pomoci intenzity impulsů, spektrálního rozloţení nebo doby jeho trvání a četnosti. Impulsní rušení vzniká v blízkosti zdroje generující krátké přechodové jevy, například u telefonní sítě, elektrických přepínacích jednotek a spotřebičů v síti. Potlačení impulsního rušení docílíme pouţitím funkčních bloků, pouţívající principy prokládání dat nebo samoopravných kódů [3]. 2.3 Rušivé vlivy ovlivňující útlum Útlum je jedním ze základních parametrů symetrického vedení, který má největší vliv na přenosové rychlosti xdsl systémů a dosaţitelné vzdálenosti. Útlum můţeme ovlivnit při počáteční konstrukci nových kabelů, právě díky optimalizaci primárních parametrů Vliv primárních parametrů Výsledný útlum vedení je dán vztahem: A = α l (2.1) A Výsledný útlum [db] α Měrný útlum [db/km] l Délka vedení [km] Měrný útlum symetrického kabelového vedení: α = Re γ = Re R + jωl (G + jωc) (2.2) γ Měrná míra přenosu R Měrný odpor [Ω/km] L Měrná indukčnost [H/km] G Měrný svod [S/km] C Měrná kapacita [F/km] ω Úhlová frekvence [rad/s]

27 Přehled rušivých vlivů na vedení xdsl systémů Dalším důleţitým parametrem je impedance Zc [Ω], dána vztahem: Zc = (R+jωL ) (R+jωC ) (2.3) Z výše uvedených vztahů vyplývá, ţe je měrný útlum nepřímo úměrný impedanci. Dá se tedy říci, ţe čím větší Zc, tím je potom α menší. Sníţení útlumu symetrického vedení docílíme změnou tří primárních parametrů: Změnou (sníţením) měrného odporu R zvětšením průměru vodičů Změnou (sníţením) měrné kapacity C za pouţití izolační hmoty s nízkou hodnotou permitivity Změnou (zvýšením) měrné indukčnosti L ovinutím vodiče např. drátem Vliv fyzikálních jevů Mezi fyzikální jevy, které ovlivňují útlum telekomunikačního vedení, patří povrchový jev, jev blízkosti a teplota. Všechny tyto jevy mají za následek zvyšující se měrný odpor a sním související útlum. Povrchový jev Povrchový jev je děj, při kterém střídavý proud proteče vodičem a pomocí jeho magnetického pole se v něm indikují vířivé proudy, které následně čelí toku primárního proudu. Podle růstu frekvence se touto činností vynucuje celkový proud k větší koncentraci na povrchu vodiče. Tímto dějem roste efektivní odpor a objevuje se reaktivní sloţka zvaná vnitřní reaktance. Obrázek 2.2: Povrchový jev

28 Přehled rušivých vlivů na vedení xdsl systémů Jev blízkosti Na výsledné rozloţení proudové hustoty mají vliv jev povrchový a jev blízkosti. Jev blízkosti má za následek zvětšení měrného odporu na vysokých frekvencích. Vnější siločáry vyvolané proudem v prvním vodiči, zapříčiní vznik dílčích proudů ve druhém vodiči, které procházející proud na bliţší straně prvního vodiče zvětší. Při dosáhnutí určitého kmitočtu se jev blízkosti jiţ nadále nemění a intenzita kmitočtu docílí rovnováţné hodnoty, na rozdíl od jevu povrchového, který se s narůstajícím kmitočtem zvětšuje. Obrázek 2.3: Jev blízkosti Vliv teploty Teplota vedení má přímý vliv na útlum symetrického vedení, i kdyţ ve srovnání s předchozími dvěma vlivy ne tak velký. Hlavním parametrem, který teplota ovlivňuje, je odpor R 0, ovlivňuje tedy celkový měrný odpor, kterého je R 0 součástí [14]. Obrázek 2.4: Vliv teploty na měrný útlum

29 Měření ADSL parametrů 3 Měření ADSL parametrů Realizace praktického měření má za cíl popsání změny ADSL parametrů a zhodnocení definované sluţby v závislosti na vzdálenosti účastníka od sítě. Měřené přenosové rychlosti byly vybrány na základě nabídky ADSL internetu na českém trhu a v samotné praktické části jsou pak zpracovány a vyhodnoceny. Laboratorní měření probíhalo v učebně Vysoké školy báňské a byly vyuţity všechny níţe popsané přístroje, které byly v učebně k dispozici. ZyXEL IES-1000M DC Jde o Multi-service mini IP DSLAM pracující se stejnosměrným napájením. Všechny modulární DSLAMy vyuţívají kartu MSC1000A. Karta MSC1000A poskytuje čtyři Gigabit Ethernet rozhraní pro snadnou integraci do jiţ zavedené stromové či kruhové topologie. Tento DSLAM vyniká širokým výběrem DSL rychlostí. Veškeré IP Express modely nabízí G.SHDSL a ADSL/ADSL2+ technologie, které dávají k dispozici rychlosti od 128 kbit/s aţ do 24 Mbit/s na vzdálenost aţ 6 km. Zařízení podporuje také VLAN sítě. VLAN sítě nabízí kromě vyšší bezpečnosti i moţnost segmentovat poskytované sluţby. Kaţdý stálý virtuální obvod tak můţe být konfigurován a mapován s různými prioritami paketů. Poskytovatelé sluţeb díky tomuto mohou rozlišovat pravidla sluţeb pro Internet, multimédia či VoIP a pomocí VLAN IP Express nabízejí vysoce zabezpečené B2B intranetové sluţby. Náklady na provoz minimalizuje vzdálená správa. NetAtlas EMS umoţňuje spravovat základní konfiguraci, management chyb, zabezpečení, výkon a řadu dalších funkcí, které poskytovatelům sluţeb pomáhají sniţovat náklady na provoz. Samotné zařízení je zobrazeno na obrázku 3.1. Funkce: podpora standardních technologií SHDSL, ADSL, ADSL2+ přes POTS/ISDN obsahuje dva sloty pro 8 - portové SHDSL karty, 8 - portové ADSL karty, nebo 12 - portové ADSL2+ karty s CO splittery (kombinace těchto karet je určována administrátorem) podpora 10/100BaseT Fast Ethernet rozhraní, kaţdý ADSL2+ modul můţe podporovat aţ dvě tyto rozhraní [14]

30 Měření ADSL parametrů Obrázek 3.1: DSLAM-IES-1000 Simulátor vedení Telebyte 458-3SL Tento simulátor vedení umoţňuje připojit jeden, dva nebo tři zásuvné moduly a je schopen řídit 1-24 kanálů. Jeho nejčastější vyuţití spočívá v testování DSL modemů a dalších telekomunikačních zařízení. Zařízení podporuje technologie: ADSL, ADSL2+ HDSL, HDSL2 G.SHDSL, SDSL DSL, VDSL, VDSL2 Spojení s PC mohou zajišťovat některá z rozhraní RS-232, IEEE-488 nebo Ethernet. Aktualizaci firmware pak lze provést přes rozhraní RS-232. Samotná obsluha přístroje, tedy měnění délky trasy, se provádí pomocí tlačítek umístěných pod LCD displejem na čelní straně zařízení, jak je moţné vidět na obrázku 3.2 [15]. Obrázek 3.2: Simulátor vedení Telebyte 458-3SL Zásuvný modul 458-LM-E20, obrázek 3.3, pomocí kterého bylo měření realizováno, simuluje vedení do maximální délky 6500 m po 150 m krocích, s průřezem 0,4 PE dle specifikací ITU-T G [16]

31 Měření ADSL parametrů Obrázek 3.3: Modul 458 LM - e20 Tester - VePAL BX100V Zařízení podporující technologie VDSL, ADSL, ADSL2 a ADSL2+. Tento měřicí přístroj (viz obrázek 3.4) nachází hlavní vyuţití při instalaci přípojek pro vysokorychlostní internet a IPTV [16]. Funkce: simulace modemu VDSL2, ADSL, ADSL2, ADSL2+ podle ITU-T standardu emulace CPE a CO automatické spojení linky po zapnutí přístroje zobrazení výsledků: upstreamu/downstreamu, šumu, odezvy, útlumů grafická prezentace výsledků pro alokaci bitů na nosnou skenování více PVC a analýza provozu podpora Annexu A a Annexu B pokročilé IP testy přes rozhraní ADSL IPTV analýza streamu: MPEG2, MPEG4 a VC-1 dálkové ovládání přes managementový port tvorba a převod protokolů do.pdf/.csv Obrázek 3.4: Měřicí přístroj VDSL - VePAL BX100V

32 Měření ADSL parametrů Schéma zapojení Obrázek 3.5: Schéma zapojení 3.1 Informace o měření Tester připojený ethernetovým kabelem k simulátoru vedení, viz obrázek 3.5, byl jiţ po zapnutí v základním nastavení a tak bylo pro měření nutné změnit pouze nastavení pro měření na technologii ADSL2+ a Annex B. Správnost zapojení přístrojů se projevila ihned po zapnutí měřicího přístroje, který okamţitě začal proměřovat aktuálně nastavenou vzdálenost na simulátoru vedení. Pro měření bylo vybráno 5 tras s různě nastavenými rychlostmi přenosu. Nastavení přenosových rychlostí bylo vybráno na základě nabídky ADSL internetu na českém trhu, viz kapitola Následující tabulka 3.1 zobrazuje vybrané trasy s nastavenými rychlostmi přenosu. Tabulka 3.1: Vybrané kanály s nastavenými přenosovými rychlostmi Trasa Upload [kbit/s] Download [kbit/s] Trasy 1, 2, 3, 4 a 5 byly změřeny vţdy jednotlivě po 150 m krocích, které byly nastavovány vţdy na simulátoru vedení. Měření bylo prováděno do doby, kdy se měřicí přístroj jiţ nedokázal s DSLAMem spojit a nezobrazil tak ţádná naměřená data. Pro přeměření další vybrané trasy bylo zapotřebí přepojit kabel z aktuálně měřeného portu na DSLAMu do dalšího

33 Měření ADSL parametrů a pokračovat v měření. Jednotlivé výsledky byly vţdy pro přehlednost přejmenovány a následně uloţeny do paměti testeru. Po změření konkrétní trasy bylo zapotřebí propojit měřicí přístroj přes ethernetové rozhraní s PC, kde za pomoci předinstalovaného softwaru ReVeal BX byly jednotlivé výsledky převedeny do formátů pdf a csv, které se nachází v přiloţeném CD. Měřené parametry V praktickém měření definovaných sluţeb ADSL v závislosti účastníka od sítě byly změřeny tyto parametry: Upload přenosová rychlost ve směru od účastníka k sítí, v kbit/s. Download přenosová rychlost ve směru od sítě k účastníkovi, v kbit/s. Útlum vedení rozdíl síly signálu na jednom konci vedení oproti druhému konci. Čím je naměřený útlum niţší, tím je přenos kvalitnější, jednotka v db. Přenesené bity v subkanálech - základní parametr ADSL přenosu, frekvenční spektrum rozděleno na subkanály přenášející jednotlivé bity. 3.2 Vyhodnocení naměřených výsledků Tato kapitola je zaměřena na vyhodnocení vlivu vzdálenosti vůči měřeným parametrům ADSL. V následujících kapitolách níţe se nachází grafické zhodnocení naměřených výsledků přenosových rychlostí, útlumu na vedení a přenesených bitů v subkanálech. Všechny naměřené výsledky k jednotlivým trasám lze najít v souboru Trasy.xls na přiloţeném CD Přenosové rychlosti Upload, Download U naměřených přenosových rychlostí uploadu i downloadu bylo zjištěno, do jaké maximální vzdálenosti je moţné poskytnout účastníkovi nabízenou sluţbu, v jaké maximální vzdálenosti bude účastníkovi poskytnuta plná přenosová rychlost a také například do jaké vzdálenosti je sluţba v praxi pouţitelná. Upload Na následujícím obrázku 3.6 se nachází grafické zobrazení naměřených přenosových rychlostí uploadu všech 5 tras. Z grafu lze vyčíst, jaká byla maximální naměřená vzdálenost, do jaké délky si přenosová rychlost uploadu drţela své nastavené maximum, v jaké vzdálenosti od DSLAMu poskytovatele docílí účastník alespoň 50% přenosové rychlosti a také jakých hodnot dosahovala v posledním měřeném bodě

34 Přenosová rychlost [kbit/s] Měření ADSL parametrů 1200 Graf přenosové rychlosti v závislosti na délce trasy - Upload Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa Délka trasy [m] Obrázek 3.6: Graf naměřených přenosových rychlostí uploadu Následující tabulka 3.2 obsahuje celkové vyhodnocení naměřených přenosových rychlostí uploadu. Tabulka 3.2: Vyhodnocení přenosové rychlosti - upload Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa 5 Nastavená přenosová rychlost [kbit/s] Místo s poslední max. přen. rychlostí [m] Bod zlomu [m] Místo s 50 % přen. rychlosti [m] Poslední naměřená vzdálenost [m] Poslední naměřená přenosová rychlost [kbit/s] Z tabulky je patrné, ţe si přenosová rychlost uploadu drţí své maximum nejdéle u měřené trasy č. 5 a to do 2700 m. Bod zlomu pak představuje místo, ve kterém přenosová rychlost začala poprvé klesat. Spolu s maximem začíná trasa č. 5 nejpozději slábnout a ještě v předposlední měřené délce, tedy v 4050 m, dosahuje alespoň 50 % své přenosové kapacity. U všech měřených tras je vyuţítí přenosové rychlosti ve směru uploadu nad vzdálenost 4000 m prakticky nepouţitelné. Nejdelší naměřenou vzdáleností pak bylo 4350 m u trasy č

35 Přenosová rychlost [kbit/s] Přenosová rychlost [kbit/s] Měření ADSL parametrů Download Graficky zobrazené výsledky naměřených přenosových rychlostí downloadu, se nachází na obrázku 3.7. Podobně jako u zhodnocení uploadu i zde graf znázorňuje maximální moţnou vzdálenost vyuţití včetně poslední naměřené rychlosti Graf přenosové rychlosti v závislosti na délce trasy - Download Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa Délka trasy [m] Obrázek 3.7: Graf naměřených přenosových rychlostí downloadu Z grafu je patrné, ţe vysoké přenosové rychlosti si trasa 4 a 5 dokáţe udrţet pouze do přibliţné délky 1 km. V polovině měřené délky, tedy ve 2100 m, vysokorychlostní trasy zcela ztrácejí prvenství a mezi ostatními trasami se ztrácí (viz obrázek 3.8) Detail obrázku 3.7 Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa Délka trasy [m] Obrázek 3.8: Detail znázorněné části na obrázku

36 Přenosová rychlost [kbit/s] Měření ADSL parametrů Vysokorychlostní trasy 4 a 5 ztrácí jiţ při čtvrtině svého maximálního dosahu 50 % své celkové přenosové kapacity. Přenosová rychlost trasy 5 pak z původních kbit/s dosahuje po 1500 m pouhých kbit/s a rychlostně se tak dostává na stejnou úroveň jako ostatní trasy. Na následujícím obrázku 3.9 jsou pak znázorněny jednotlivé trasy a jejich dosah, ve kterém dosahují 50 % své přenosové kapacity. Lze tak přesně určit do jaké vzdálenosti DSLAMu poskytovatele, dosáhne účastník minimálně poloviny předepsané rychlosti Graf přenosové rychlosti v 50 % přenosové kapacity Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa Délka trasy [m] Obrázek 3.9: Graf přenosových rychlostí při 50 % své přenosové kapacity Následující tabulka 3.3 znázorňuje celkové vyhodnocení naměřených přenosových rychlostí ve směru downloadu. Tabulka 3.3: Vyhodnocení přenosové rychlosti - download Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa 5 Nastavená přenosová rychlost [kbit/s] Místo s poslední max. přen. rychlostí [m] Bod zlomu [m] Místo s 50 % přen. rychlosti [m] Poslední naměřená vzdálenost [m] Poslední naměřená přenosová rychlost [kbit/s]

37 Přenosová rychlost [kbit/s] Přenosová rychlost [kbit/s] Útlum vedení Měření ADSL parametrů Naměřený útlum vedení na jednotlivých trasách je znázorněn na následujících 2 obrázcích. Obrázek 3.10 vykresluje naměřené hodnoty útlumu vedení ve směru uploadu, obrázek 3.11 pak ve směru downloadu. 60 Graf útlumu v závislosti na délce trasy - Upload Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa Délka trasy [m] Obrázek 3.10: Graf naměřeného útlumu vedení, ve směru uploadu Naměřené hodnoty útlumu na jednotlivých trasách se pohybovaly v rozmezí stejných hodnot. Útlum vedení rostl a pohyboval se od začínajících 0 db aţ po maximálních 51,6 db u trasy č Graf útlumu v závislosti na délce trasy - Download Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa Délka trasy [m] Obrázek 3.11: Graf naměřeného útlumu vedení, ve směru downloadu Naměřené hodnoty útlumu ve směru downloadu se na jednotlivých trasách pohybovaly, jako v předchozím případě, ve stejném rozmezí hodnot. Útlum vedení stoupal od začínajících 0 db aţ k hranici 68,5 db

38 Bity Měření ADSL parametrů V následující tabulce 3.4, se nachází celkové vyhodnocení naměřeného útlumu vedení. Tabulka 3.4: Vyhodnocení naměřeného útlumu Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa 5 Útlum naměřený v 0 m Upload [db] Download [db] Útlum naměřený v posledním měřeném bodě Upload [db] 50,7 50,6 51,6 49,7 49,4 Download [db] 66,2 66,2 68,5 66,9 65, Přenášení bitů v subkanálech Pro grafické znázornění přenesených bitů v subkanálech byly vybrány 3 různé referenční délky. Znázorněny jsou dále pouze přenesené bity ve směru downloadu, který je z hlediska vyuţitelnosti u účastníka daleko více důleţitý. Grafy se znázorněným přenosem bitů ve směru uploadu se nachází na přiloţeném CD v souboru Trasy.xls. První znázorněný graf (obrázek 3.12) vykresluje přenesené bity v délce 0 m. 20 Počet přenesených bitů v subkanálech 0 m Trasa 5 Trasa 4 Trasa 3 Trasa 2 Trasa Subkanály Obrázek 3.12: Graf přenesených bitů v subkanálech v 0 m Z grafu lze určit, jak se pohybují přenášené bity při dané vzdálenosti a také, který subkanál je přenáší. V počátečním měření v 0 m přenáší pro download subkanál od maximálně 2 bitů u trasy č. 1 aţ po bitů 15 u trasy č. 5. Na základě nastavené přenosové rychlosti lze

39 Bity Měření ADSL parametrů pozorovat i rozdílný počet všech přenesených bitů. Nejpomalejší trasa č. 1 dokázala přenést 691 bitů, kdeţto trasa č. 5 aţ 6385 bitů. V prvotním měření vyuţívá všech 5 tras k přenesení informace přibliţně stejný počet subkanálů. Počet se pohybuje v rozmezí od minimálních 401 subkanálů aţ po 450 vyuţitých subkanálů. Všechny trasy vyuţívají v počáteční délce 0 m celé přenosové pásmo, které mají k dispozici, tedy od přibliţně 0,30 MHz po 2,20 MHz. Vyuţití frekvenčního pásma, které zobrazuje přenesené bity v závislosti na frekvenci lze najít v přílohách. Dalším znázorněným místem je přibliţně polovina maximálního dosahu u všech naměřených tras a to 2100 m (viz obrázek 3.13). 15 Počet přenesených bitů v subkanálech 2100 m Trasa 3 Trasa 5 Trasa 2 Trasa 4 Trasa Subkanály Obrázek 3.13: Graf přenesených bitů v subkanálech v 2100 m Z grafu lze vidět, ţe se počet nejvýše přenesených bitů na subkanál začal lišit. Zatímco u trasy č. 5 se nejvyšší počet přenesených bitů na subkanál sníţil z 15 na 13, u všech zbylých tras tomu bylo naopak a počet se zvýšil. Celkový počet přenesených bitů se sníţil hlavně u tras č. 4 a 5, a to z důvodu rapidně klesající přenosové rychlosti downloadu, která klesla více neţ o čtyřnásobek ze své původní hodnoty. Se související přenosovou rychlostí klesal i celkových počet přenesených bitů, jehoţ pokles byl podobně jako u přenosové rychlosti více neţ čtyřnásobný (viz tabulka vyhodnocení 3.5). Vyuţití frekvenčního pásma u jednotlivých tras se v 2100 m značně mění. Zatímco v 0 m vyuţívaly trasy všechen dostupný frekvenční rozsah, v 2100 m zabírá nejpomalejší trasa č. 1 rozsah přibliţně do 0,90 MHz oproti trase č. 3, která zasahuje aţ do 1,60 MHz (viz graf v přílohách)

40 Měření ADSL parametrů Poslední délkou zahrnutou do grafického znázornění je, pro některé trasy poslední naměřená vzdálenost, 4050 m (obrázek 3.14). Obrázek 3.14: Graf přenesených bitů v subkanálech v 4050 m Délka 4050 m byla pro trasu č. 4 poslední měřenou vzdáleností, vyplývá to i z grafu, na kterém jako jediná ze všech tras vyuţívá opravdu malý počet subkanálů, celkem jen 25. Vysokorychlostní trasy 4 a 5 dosahují v délce 4050 m nejmenších přenosových rychlostí a z toho plyne i menší maximální počet přenesených bitů na subkanál oproti zbývajícím trasám. Celkový počet přenesených bitů, se aţ na trasu č. 4 pohybuje okolo 100. Nejvíce bitů přenáší trasa č. 3 a to hlavně díky maximální naměřené délce 4350 m. V měřeném bodě 4050 m přenáší aţ 129 bitů a má tak tedy oproti ostatním trasám, které končí v 4200 m, navrch. S nízkým počtem vyuţitých subkanálů u trasy č. 4, v jejím posledním měřeném bodě, souvisí i vyuţitý frekvenční rozsah. Trasa č. 4 zabírala rozsah široký přibliţně 100 khz oproti ostatním trasám, které zabíraly rozsah přibliţně dvakrát tak velký. Dle grafického znázornění je na tom nejlépe trasa č. 3, která má před sebou ještě další dva měřené úseky. Její frekvenční rozsah tak zasahuje od 0,26 MHz do necelých 0,56 MHz (viz graf v přílohách)

41 Měření ADSL parametrů V následující tabulce 3.5, jsou sdruţeny všechny naměřené a zjištěné informace o přenosu jednolivých bitů v subkanálech. Tabulka 3.5: Vyhodnocení přenosu bitů v subkanálech Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa 5 Nejvyšší počet bitů přenesených subkanálem 0 m m m Celkový počet přenesených bitů 0 m m m Počet subkanálů přenášející informaci 0 m m m Využívané frekvenční pásmo [MHz] 0 m 2100 m 4050 m 0,30-2,20 0,30-0,92 0,30-0,47 0,30-2,20 0,30 1 0,30-0,47 0,30-2,20 0,30-1,60 0,30-0,55 0,30-2,20 0,30-0,80 0,30-0,40 0,30-2,20 0,30-1,20 0,30-0, Závěrečné shrnutí Tato kapitola obsahuje zhodnocení všech měřených tras, které byly v rámci praktického měření zjištěny. Přenosové rychlosti byly vybrány na základě nabídky ADSL internetu na českém trhu. Potencionální budoucí zákazník, který má zájem o pořízení ADSL internetu, má v dnešní době v podstatě na výběr z 3 rychlostí, a to 4, 8 a 16 Mbit/s. Vyšší rychlosti jsou nabízené pouze na technologii VDSL

42 Měření ADSL parametrů Potencionální zákazník by se před pořízením ADSL internetu měl u operátora informovat, jak daleko od jeho bydliště je nejbliţší ústředna s DSLAMem. Dle zjištěných výsledků má právě vzdálenost jeden z největších vlivů právě na kvalitu přenášeného signálu. Zákazník s vidinou teoretické rychlosti 16 Mbit/s (trasa č. 4), můţe být lehce zklamán z její rychlosti v praxi. Trasa č. 4 (nejvyšší nabízená ADSL rychlost operátorů) se totiţ jiţ po 1350 m dostává na polovinu své nastavené rychlosti a od této vzdálenosti je jiţ výhodnější sáhnout po levnější alternativě, v podobě rychlosti 8 Mbit/s (trasa č. 3). Trasa č. 3 se tak dle výsledků jeví jako nejlepší volba pro ty, kteří bydlí daleko od operátorovy ústředny. V případě bydliště do 1 km od ústředny pak volba padá jasně na rychlejší 16 Mbit/s variantu, u které nebude problém ani se streamováním videa ve vysoké kvalitě. Nejpomalejší nabízená varianta o rychlosti 4 Mbit/s (trasa č. 2) pak bohatě vystačí na nenáročné prohlíţení internetu a stahování ů. Streamování videa pak bude moţné pouze v menší standardní kvalitě. Co se týká kvalit této trasy, svoji nastavenou rychlost si drţí do 2550 m od ústředny a v přibliţně dalších 500 m se dostává na polovinu své nastavené hodnoty. Dalšími změřenými rychlostmi byli 2 Mbit/s (trasa č. 1) a 24 Mbit/s (trasa č. 5) u kterých se jen prokázalo, ţe čím niţší nastavená přenosová rychlost je, tím déle si svou nastavenou rychlost spolu s kvalitou trasa udrţí. V následující tabulce 3.6 se nachází shrnutí hlavních výsledků plynoucí z trasy č Tabulka 3.6: Shrnutí naměřených dat Upload/Download Trasa 1 Trasa 2 Trasa 3 Trasa 4 Trasa 5 Nastavená přenosová rychlost [kbit/s] 1024/ / / / / Bod zlomu [m] 2700/ / / / /750 Poslední naměřená vzdálenost [m] Poslední naměřená přenosová rychlost [kbit/s] Max. hodnota útlumu [db] / / /96 382/ /256 50,7/66,2 50,6/66,2 51,6/68,5 49,7/66,9 49,4/65,1-31 -

43 Návod na realizaci laboratorního měření 4 Návod na realizaci laboratorního měření Tato kapitola shrnuje všechny poznatky získané z průběhu měření a poskytuje komplexní návod, jak postupovat a čemu se vyvarovat při měření ADSL parametrů. Jedno z moţných vyhotovených zadání laboratorního měření se nachází v přílohách, spolu s vypracovaným laboratorním protokolem. Příprava a zapojení Před samotným měřením je třeba vybrat správná zařízení určená k tomuto účelu. Pro obsluhu ADSL testeru je třeba mít prostudovaný manuál k jeho obsluze (viz příloha na CD). Potřebné přístroje jsou tedy: DSLAM Annex B ZyXEL IES-1000M DC Simulátor vedení Telebyte 458-3SL Tester VePAL BX100V Na DSLAMu je nutné si vybrat jeden z 12 portů s nastavenými přenosovými rychlostmi. Nastavení jednotlivých portů se provádí přes webové rozhraní na počítači připojeném do místní sítě. ADSL tester je při prvním spuštění třeba nastavit. Měření bude probíhat na technologii ADSL2+ s Annexem B (viz obrázek 4.1). Obrázek 4.1: Nastavení ADSL testeru

44 Návod na realizaci laboratorního měření Po vybrání přenosových rychlostí, připojení ethernetového kabelu do příslušeného portu v DSLAMu a nastavení testeru, následuje zapojení dostupných přístrojů. Simulátor vedení je hlavním řídícím prvkem našeho měření a schéma tak vypadá následovně (viz obrázek 4.2). Obrázek 4.2: Schéma zapojení Měření Správnost zapojení se projeví na testeru, který okamţitě začne proměřovat aktuálně připojenou trasu (port). V případě, ţe tak činí, je vše správně a měření uţ nic nebrání. Jednotlivé navyšování délky se provádí pomocí simulátoru vedení, na jehoţ ovládacím panelu se nachází kurzorové šipky spolu s displejem. Šipkami postupně navyšujeme potřebnou vzdálenost o 150 m. Naměřené výsledky si v testeru uloţíme a pro přehlednost přejmenujeme. Uloţení a přejmenování výsledků je velice důleţité pro případné budoucí práce s naměřenými daty. Důleţitá je následná kontrola uloţených výsledků. Tester sám zpracovává naměřené výsledky do protokolu s tabulkami naměřených hodnot a jednotlivými grafy (viz příloha na CD). Proto je třeba se ujistit, jestli tester opravdu vše uloţil správně a ţádný z důleţitých naměřených parametrů nechybí. Po změření aktuálně vybrané přenosové rychlosti přepojíme ethernetový kabel v DSLAMu do následujícího vybraného portu a měření opakujeme stejným způsobem. Zpracování výsledků Po změření všech poţadovaných tras je za potřebí pro následné vyhodnocení naměřených výsledků si stáhnout naměřená data z testeru do PC. V balení testeru se nachází ethernetový kabel, za jehoţ pomoci připojíme tester do PC a spustíme software ReVeal BX. Tato aplikace pochází od výrobce tohoto přístroje a je tedy přímo určena pro správu a manipulaci s naměřenými daty. Naměřené soubory si nejprve z přístroje stáhneme a poté si je pro následnou manipulaci překonvertujeme do souborů pdf a csv. Soubor pdf proto, abychom měli ucelené výsledky v jednom dokumentu včetně grafických znázornění naměřených hodnot a csv pro lepší následné zpracování v programu Excel

45 Závěr Závěr Technologie ADSL je v dnešní době pro některé obyvatele České republiky jedinou moţností jak si zajistit alespoň částečně kvalitní připojení k internetu. Cílem této práce bylo popsání základních vlastností technologií xdsl se zaměřením na samotnou technologii ADSL. V teoretické části je nejprve rodina xdsl rozdělena na jednotlivé přípojky a ty následně popsány. Budoucnost xdsl technologií je v nejbliţších letech zcela jistě zaručena, protoţe vybudování zcela nových optických tras je hlavně finančně náročné. Pouţití stávajícího metalického vedení je tedy stále jednou z nejlepších moţností. Druhá polovina teoretické části je věnována vlivům mající účinek na kvalitu přenášené sluţby. Tato kapitola je přehledně rozdělena na vlivy vnější a vnitřní. Tyto vlivy jsou následně podrobně popsány a vysvětleny. Největší vliv na přenášený signál má bezesporu útlum vedení, který se zvyšuje s přibývající vzdáleností účastníka od ústředny a praktické měření to jen potvrdilo. Díky výsledkům, které jsem získal praktickým měřením v učebně Vysoké školy báňské, se jen potvrzuje, jak velký vliv má právě vzdálenost na výslednou kvalitu přenášené sluţby. Zájemce o tento druh připojení po přečtení této práce zjistí, ţe nabízené rychlosti jsou pouze maximální a účastník jich docílí jen v místech blízkých ústředně provozovatele. Dalším přínosem pro čtenáře určitě bude zjištění, jakých kvalit by v případě pořízení ADSL přípojky docílil a jak daná technologie vlastně funguje

46 Použitá literatura [1] ŠIMÁK, Boris, Jaroslav SVOBODA a Jiří VODRÁŢKA. Digitální účastnické přípojky xdsl. 1. vyd. Praha: Sdělovací technika, 2005, 141 s. ISBN X. [2] ŠIMÁK, Boris a Jiří VODRÁŢKA. Digitální účastnické přípojky xdsl. 2. díl. 1. vyd. Praha: Sdělovací technika, 2008, 156 s. ISBN [3] VODRÁŢKA, Jiří. Přenosové systémy v přístupové síti. 2. vyd., přeprac. Praha: ČVUT, 2006, 189 s. ISBN [4] ČEPČIANSKY, Gustáv. Technológia ADSL. 1. vyd. Ţilina: ŢU, 2005, 92 s. ISBN [5] Přehled technologií xdsl (3) ADSL a ADSL G.Lite. Svetsiti.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: ADSL-a-ADSL-GLite [6] ADSL 1. Část. Access.feld.cvut.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: [7] Přehled technologií xdsl (1) IDSL a HDSL. Svetsiti.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: HDSL [8] Přehled technologií xdsl (2) SDSL a G.SHDSL Svetsiti.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: GSHDSL [9] Základní popis přípojky SHDSL. Access.feld.cvut.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: [10] VDSL rychlejší. Dsl.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: [11] ADSL v obrazech (2.). Lupa.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: [12] Rušivé vlivy působící na vedení xdsl systémů. Elektrorevue.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: [13] Jevy ovlivňující útlum symetrických kabelových vedení. Access.feld.cvut.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: [14] IES 100M DC. Shop.zyxel.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: [15] Model 458-3SLB. Telebytebroadband.com [online]. [vid ]. Dostupné z:

47 [16] Model 458 LM E20. Telebytebroadband.com [online]. [vid ]. Dostupné z: [17] VePAL BX100V. Hke.cz [online]. [vid ]. Dostupné z: -

48 Seznam příloh Příloha A: Příloha B: Příloha C: Zadání laboratorního měření... I Laboratorní protokol z měření... III Grafické zobrazení přenesených bitů v subkanálu v závislosti na frekvenci... VIII Součástí BP je CD. Adresářová struktura přiloţeného CD: /Naměřené hodnoty /Trasy.xls /BX100 Manual.pdf *Naměřené hodnoty z měření *Zpracované naměřené hodnoty *Manuál k měřicímu přístroji

49 Zadání laboratorního měření Příloha A: Zadání laboratorního měření Zadání laboratorního měření Měření ADSL parametrů pro různé vzdálenosti má za cíl ověřit maximální dostupnost sluţby a vliv vzdálenosti na ADSL parametry. Potřebné pomůcky Před zahájením měření si zkontrolujte stav svého pracoviště, na kterém by se mělo nacházet: ADSL tester se zdrojem Ethernetový kabel (na propojení analyzátoru s PC) 3x propojovací kabel (černý) Zadání Z DSLAMu - Annex B, si vyberte nejméně 1 kanál (od 1-12) a proměřte jeho parametry na nejméně 10 referenčních délkách. Jednotlivé vzdálenosti si nastavíte na simulátoru vedení. Vybrané kanály proměřte a určete, do jaké maximální vzdálenosti nastavená přenosová rychlost dosáhne, jak se mění útlum vedení a jaký má vliv vzdálenost na přenos bitů v subkanálech. Přesné zadání úlohy je tedy: Sestavit spojení pro měření ADSL parametrů Vybrat si nejméně 1 kanál z DSLAMu Annex B Provést měření na nejméně 10 délkách Zhodnocení maximálního dosahu pro nastavené přenosové rychlosti kanálu Zhodnocení útlumu vedení Zhodnocení přenosu bitů v subkanálech Obsah protokolu Zadání úlohy/měření Pouţité přístroje Schéma měření Postup laboratorního měření Nastavené parametry a naměřené hodnoty Zhodnocení a závěr I

50 Zadání laboratorního měření Nastavení měřícího přístroje Nastavení ADSL testeru proveďte podle následujícího obrázku A.1. Obrázek A.1: Nastavení ADSL testeru Důležité informace a doporučení Jednotlivé naměřené výsledky si ihned po změření uloţte do paměti ADSL měřicího přístroje. Pro lepší přehlednost si je pojmenujte dle právě měřené délky. Po skončení meření propojte ADSL tester s PC a pomocí aplikace VeEx si jednotlivé výsledky stáhněte. Aplikace VeEx umoţňuje i konvertování výsledků do pdf nebo csv. Po skončení měření uveďte pracoviště do stavu, ve kterém se nacházelo na začátku hodiny, tzn. pracoviště bude uklizené, jednotlivé kabely budou rozpojeny a paměť analyzátoru bude vymazána. Jednotlivá měření v protokolu graficky zpracujte a vyhodnoťte. II

51 Laboratorní protokol z měření Příloha B: Laboratorní protokol z měření Měření ADSL parametrů trasa č. 1 Vypracoval: Metelka Filip Protokol č.: 1 Login: MET0015 Datum: Zadání úlohy/měření Proměřit nejméně 1 předem nastavenou trasu, na nejméně 10 referenčních délkách. Veškeré naměřené hodnoty uloţit do analyzátoru VePal a následně po měření spojit přístroj s PC a hodnoty stáhnout. Naměřené výsledky v protokolu zpracovat a vyhodnotit. Sestavit spojení pro měření ADSL parametrů Vybrat si nejméně 1 kanál z DSLAMu Annex B Provést měření na nejméně 10 délkách Zhodnocení maximálního dosahu pro nastavené přenosové rychlosti kanálu Zhodnocení útlumu vedení Zhodnocení přenosu bitů v subkanálech 2. Použité měřicí zařízení a přístroje DSLAM ZyXEL IES 1000M DC Simulátor vedení Telebyte 458 3SL Analyzátor VePAL BX100V Černý propojovací kabel 3ks 4 drátový Ethernetový kabel na propojení analyzátoru s PC 3. Schéma zapojení Obrázek B.1: Schéma zapojení III

52 Přenosová rychlost [kbit/s] Laboratorní protokol z měření 4. Postup laboratorního měření 1) Přístroje jsem zapojil dle obrázku B.1 schéma měření 2) Nastavil jsem parametry analyzátoru Annex B, ADSL2+ 3) Vybranou trasu č. 1 jsem měřil po 150 m 4) Naměřené výsledky jsem importoval z analyzéru do PC prostřednictvým aplikace VeEx 5) Výsledky jsem zpracovat a vyhodnotil 5. Nastavené parametry a naměřené hodnoty Následující kapitola sjednocuje a sdruţuje všechny naměřené výsledky, které byly při měření zaznamenány. Tabulka B.1: Nastavené přenosové rychlosti na trase č. 1 Trasa Upload [kbit/s] Download [kbit/s] Grafické vyhodnocení měřené trasy č Graf přenosové rychlosti v závislosti na délce trasy - Upload Délka trasy [m] Obrázek B.2: Graf přenosové rychlosti ve směru uploadu Maximální moţná přenosová rychlost, tedy 1024 kbit/s, si drţela svou stabilitu do vzdálenosti 2550 m, kde dosahovala hodnoty 1017 kbit/s. Od této délky začala přenosová rychlost uploadu pozvolna klesat aţ k rychlosti 397 kbit/s. Tato rychlost byla naměřena v délce 4200 m, která byla posledním moţnou změřenou vzdáleností. IV

53 Útlum [db] Přenosová rychlost [kbit/s] Laboratorní protokol z měření Graf přenosové rychlosti v závislosti na délce trasy - Download Délka trasy [m] 220 Obrázek B.3: Graf přenosové rychlosti ve směru downloadu Graf (obrázek B.3) informuje o maximální přenosové rychlosti downloadu, která si udrţuje své maximum do délky 3000 m. Přenosová rychlost dosahuje 50 % své přenosové kapacity ve vzdálenosti 3450 m od DSLAMu poskytovatele. V poslední změřené délce, tedy v 4200 m, přenosová rychlost dosahuje hodnoty 220 kbit/s. Následující obrázek B.4, graficky zobrazuje naměřené hodnoty útlumu Graf útlumu v závislosti na délce trasy směr Upload směr Download 66,2 50, Délka trasy [m] Obrázek B.4: Graf útlumu v závislosti na délce trasy V

54 Bity Laboratorní protokol z měření Hodnota útlumu se při downloadu zastavila na 66,2 db, zatímco na straně druhé, ve směru uploadu, dosahoval útlum v posledním měřeném místě, tedy v 4200m, hodnoty 50,7 db. 14 Počet přenesených bitů v subkanálech 0 m 3000 m 3150 m 4200 m Subkanály Obrázek B.5: Graf přenesených bitů v subkanálech Do přehledu přenesených bitů v subkanálech byly vybrány 4 změřené vzdálenosti a to délka 0 m, 3000 m, 3150 m a 4200 m. V měřených vzdálenostech 0 m a 3000 m byla ještě dosaţena plná přenosová rychlost downloadu. Při vzdálenosti 3150 m začala přenosová rychlost downloadu poprvé klesat a délka 4200 m je pak posledním měřeným bodem. Samotný graf (obrázek B.5) pak znázorňuje pohyb přenesených bitů v určitých kanálech, při různých vzdálenostech. Více o přenesených bitech ve směru downloadu se lze dozvědět z následující tabulky (tabulka B.2). Tabulka B.2: Vyhodnocení přenosu bitů v subkanálech pro směr download 0 m 3000 m 3150 m 4200 m Nejvyšší počet přenesených bitů Celkový počet přenesených bitů Počet subkanálů přenášející informaci VI

55 Laboratorní protokol z měření Vyhodnocení naměřených výsledků V následující tabulce B.3 lze najít podrobné zhodnocení naměřených dat. Tabulka B.3: Vyhodnocení trasy č. 1 Upload Download Nastavená přenosová rychlost [kbit/s] Bod zlomu [m] Poslední naměřená vzdálenost [m] Poslední naměřená přenosová rychlost [kbit/s] Max. hodnota útlumu [db] 50,7 66,2 Nejvyšší počet bitů přenášených subkanálem 9 Celkový počet přenesených bitů v 0 m (download) Počet subkanálů přenášející informaci v 0 m (download) Zhodnocení a závěr Měření mělo za úkol ověřit maximální moţnou vzdálenost pro poskytnutí kvalitního připojení na účastnické straně ADSL vedení. Z jednotlivých výsledků lze vyčíst, ţe vzdálenost má bezesporu velký vliv na dosah a kvalitu sluţby. Zvolená trasa č. 1, s nastavenými přenosovými rychlostmi 1024/2048 (upload/download) kbit/s dosáhla aţ do vzdálenosti 4200 m. V této vzdálenosti byla také naměřena poslední přenosová rychlost 397/220 kbit/s, coţ je v praxi takřka nepouţitelné. S klesající přenosovou rychlostí jsou spojeny i přenesené bity v jednotlivých subkanálech. Zatímco v 0 m přenesly subkanály ve směru downloadu aţ 691 bitů, v posledním měřeném bodě jen 83. Hodnoty útlumu rostly s kaţdým měřeným krokem. V poslední měřené délce dosahovaly hodnot 50,7 a 66,2 db. VII

56 Bity Bity Grafické zobrazení přenesených bitů v subkanálu v závislosti na frekvenci Příloha C: Grafické zobrazení přenesených bitů v subkanálu v závislosti na frekvenci Počet přenesených bitů v subkanálech 0 m Trasa 5 Trasa 4 Trasa 3 Trasa 2 Trasa ,03 0,34 0,64 0,95 1,26 1,57 1,88 2,20 Subkanály Obrázek C.1: Graf přenesených bitů v subkanálech v závislosti na frekvenci 0 m Počet přenesených bitů v subkanálech 2100 m Trasa 3 Trasa 5 Trasa 2 Trasa 4 Trasa ,03 0,34 0,64 0,95 1,26 1,57 1,88 2,20 Subkanály Obrázek C.2: Graf přenesených bitů v subkanálech v závislosti na frekvenci 2100 m VIII

57 Grafické zobrazení přenesených bitů v subkanálu v závislosti na frekvenci Obrázek C.3: Graf přenesených bitů v subkanálech v závislosti na frekvenci 4050 m IX