Analýza informačního systému pro řízení výroby pivovaru

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY Analýza informačního systému pro řízení výroby pivovaru BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Bohdan Cvejn Brno, podzim 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Vedoucí práce: RNDr. Pavel Hajn

3 Poděkování Chtěl bych poděkovat RNDr. Pavlovi Hajnovi za vedení mé bakalářské práce a za podnětné připomínky při jejím psaní. Dále bych chtěl poděkovat Ladislavovi Čejpovi za všechny hodiny konzultací, které se mnou strávil v pivovaru i mimo něj.

4 Shrnutí Autor zanalyzuje potřeby pro informační systém pivovaru. Konkrétně se zaměří na specifikaci a následnou analýzu výrobního procesu. Výsledkem práce bude analýza a popis výrobního procesu pivovaru pomocí diagramů v jazyce UML. Autor navrhne vhodné diagramy pro popis a vlastní popis zrealizuje. Na základě požadavků zadaných spolupracujícím pivovarem vytvoří autor analytické modely v rozsahu procesního a datového.

5 Klíčová slova Informační systém, výroba piva, BPMN, analýza, UML, diagram případů užití, kontextový diagram.

6 Obsah 1. Úvod Popis činnosti pivovaru Suroviny Slad Chmel Varní voda Pivovarské kvasinky Výroba piva Příprava mladiny Kvašení mladiny Filtrace piva Stáčení piva Druhy piv Procesní modely výroby Analýza Specifikace systému Uživatelské role Sládek Podsládek Obsluha varny Pomocník vařiče - spilečný Obsluha spilky Obsluha sklepa Obsluha stáčírny sudů Diagram případů užití Scénáře případů užití Diagramy datových toků Kontextový diagram Diagram datových toků Použité jazyky a technologie pro tvorbu modelů Business Process Model and Notification Bizagi proces modeler Unified Modeling Language... 35

7 4.4. Visual Paradigm Case studio Závěr Literatura... 37

8 Kapitola 1 Úvod Žijeme v digitální době, ve které jen těžko nalezneme oblast podnikání, která by ke svému chodu nepoužívala určitou formu informačního systému (IS). Kvalitně vypracovaný IS řídí většinu procesů ve firmě a do značné míry rozhoduje o úspěchu podniku. Organizace a společnosti využívají IS za účelem ulehčení práce se sběrem, zpracováním a vyhledáním dat. Dále k uchování informací a rychlejšímu předávání zpráv mezi jednotlivými procesy. IS je užitečný, uživatelsky příjemný, efektivní software, který se skládá ze souboru technologických prostředků, metod a lidí, kteří ho mají na starost. Existují dvě hlavní skupiny softwaru. První je tzv. krabicový software. Ten se vyvíjí až po získání všech funkčních požadavků a během jeho vývoje už neprobíhá žádná komunikace se zákazníky. Naopak u druhé skupiny, tzv. softwaru na zakázku, probíhá intenzivní komunikace mezi zákazníkem a vývojáři neustále. Na základě kontinuálně přicházejících požadavků se postupně implementují nové funkcionality do systému. A právě software na zakázku bude předmětem mé práce. Informační systém prochází stejně jako ostatní lidské produkty svým vlastním životním cyklem. Bez ohledu na to, jaký životní cyklus je zvolen, projde většina softwarových produktů postupně pěti etapami vývoje. Ve své práci se zaměřuji pouze na první dvě etapy, a to specifikaci a analýzu výrobního procesu v pivovaru. Zbylým třem fázím, implementaci, validaci a evoluci, se nevěnuji z důvodu velké obsáhlosti této problematiky. Cílem mé práce je analýza stávajícího IS pivovaru. Klíčovým úkolem je zpracování funkčních požadavků na systém a vytvoření analytických modelů IS výroby, který odpovídá požadavkům vrcholného managementu firmy. Výsledkem jsou analytické typy procesních a datových diagramů, kde diagramy chápeme jako okna nebo pohledy na model [1]. Vytvářím je pomocí jazyka UML 1 (Unified Modeling Language). Procesní modely vytvářím s použitím jazyka BPMN (Business Process Modeling and Notation). Právě tyto první dvě vývojové etapy jsou klíčové pro úspěšné dokončení celého projektu. Pokud vyvinutý software nesplňuje požadovanou funkcionalitu, nebo nepracuje korektně, bývá v 60 až 75% chyba ve zpracování specifikace, které je často podceňováno [2]. Právě z těchto důvodů se velmi podrobně zabývám sběrem a kompletací požadavků. Stanovuji hranice systému a určuji entity, které se nacházejí uvnitř. Poté analyzuji jejich vazby mezi sebou. Tento postup 1 Grafický jazyk, který se používá v softwarovém inženýrství pro vizualizaci, specifikaci a dokumentaci systémů. 1

9 opakuji ve více iteracích, vždy v závislosti na složitosti jednotlivých komponentů systému. Pro každou entitu vytvářím unikátní diagramy v jazyce UML. K tomu používám tzv. CASE 2 (Computer Aided Software Engineering) nástroje, které vycházejí přímo z UML [3]. Před samotnou analýzou vyhotovuji procesní diagramy, které zachycují tok procesů ve firmě. Neexistuje diagram, který by byl schopen v sobě uchovávat všechny informace o sledovaném systému najednou, tudíž ve fázi analýzy vytvářím nejdříve tzv. diagramy užití. Po nich kontextový diagram následovaný diagramem datových toků. Výsledkem práce je podrobná specifikace a analýza systému, spolu s jednotlivými UML diagramy. Takto provedená analýza může do budoucna značně ulehčit práci na dalších vývojových etapách. Odhalí spoustu nejasností s implementací systému a pomůže tak k vytvoření kvalitního softwaru. Jednotlivé diagramy podrobně zobrazují procesy podílející se na výrobě piva. Na tuto práci bude možné navázat a vytvořit tak spustitelný kód, který bude realizovatelný ve výrobním procesu informačního systému pivovaru. 2 Softwarové aplikace, obsahující nástroje a metody, které jsou určeny pro modelování systémů. 2

10 Kapitola 2 Popis činnosti pivovaru V této kapitole popisuji a rozebírám hlavní činnost každého pivovaru výrobu piva. Nejdříve představuji základní suroviny, bez kterých by nebylo možné pivo vařit. Následně procházím všemi fázemi výroby a seznamuji čtenáře s konkrétními procesy, které každá etapa obsahuje. Předposlední podkapitolu věnuji přehledu druhů piv a závěr kapitoly procesním modelům, které považuji za přínosné v počáteční fázi modelování firemních procesů. 2.1 Suroviny Pivo je slabě alkoholický nápoj, který se připravuje ze čtyř základních surovin. Jednou z nejdůležitějších surovin pro pivovarský průmysl je ječmen, ze kterého se za specifických podmínek stává slad. Surovina, která pivu dodává jeho typickou hořkou chuť a aroma, se nazývá chmel. Právě díky chmelu je pivo lehce odlišitelné od ostatních alkoholických nápojů. Třetí surovinou, která je nezbytnou součástí výroby a v pivě představuje 75 až 80% hmotnosti je varní voda. Jelikož se průmyslová i domácí výroba piva opírá o cílené využívání kvasinek, poslední ze základních surovin jsou pivovarské kvasinky Slad Od 18. století se slad připravuje téměř výhradně z ječmene. Zasloužil se o to reformátor českého pivovarství František Ondřej Poupě 3 ( ). Do té doby se pro výrobu sladu používala hlavně pšenice, nebo oves [4]. Nejběžněji vyráběnými druhy v České republice jsou světlé slady plzeňského typu pro světlá piva a tmavé slady mnichovského typu pro piva tmavá. Ostatní druhy sladů 4 jsou vyráběny pouze v malém množství. Jejich přidáním k běžným sladům se dociluje např. úprava barvy, chuti nebo pěnivosti piva. Pivovar, ve kterém jsem prováděl analýzu, používal k výrobě odrůdu Sládek, která obsahuje vysoké procento α-hořkých kyselin. Proces výroby sladu lze rozdělit z hlediska výrobních fázi na tři úseky: máčení, klíčení a hvozdění (viz Obrázek 2.1.1: Schéma výroby sladu). Cílem máčení je zvýšit řízeným způsobem obsah vody v zrnu pro zahájení enzymatických reakcí a pro klíčení zrna [4]. V této fázi se také zbavuje nečistot a nežádoucích látek. Máčení ječmene probíhá v náduvnících, které 3 F. O. Poupě razil zásadu pšenice na koláče, oves koňům a ječmen na pivo. 4 Karamelové slady, barvící slady, nakuřované slady, melanoidinové slady, diastolické slady a kyselé slady. 3

11 jsou schopny pojmout až 250 tun obiloviny 5. Při máčení platí, že čím větší zrna jsou, tím pomaleji přijímají vodu. V současnosti užívaný postup se skládá ze tří namočení, kdy po posledním namočením obsahují zrna 42 až 44% obsahu vody [5]. Druhá hlavní fáze výroby sladu se nazývá klíčení. Cílem je aktivace a syntéza enzymů. Vznikají při ní důležité sladové enzymy Amylasy 6. Během této fáze se snižuje obsah škrobu a zvyšuje se obsah cukrů. Ve sladu jsou přítomny glukóza, fruktóza a sacharóza. Fáze klíčení u sladu plzeňského typu končí ve chvíli, když klíček 7 dosahuje od dvou třetin do tří čtvrtin délky zrna. U tmavých sladů je to až do délky celého zrna. Závěrečnou fází výroby sladu je hvozdění. Cílem je převést zelený slad 8 s vysokým obsahem vody do skladovatelného a stabilního stavu, ve kterém se se nebude klíčící rostlina dále vyvíjet. Dociluje se toho tím, že se zelený slad vystavuje 60 C teplotám, při kterých se sníží obsah vody ve sladu na 10%. Hvozdění zastavuje životní pochody zárodku, takže nedochází k dalšímu luštění zrna ani růstu kořínků. K nejdůležitějším reakcím při hvozdění patří tvorba barevných a aromatických látek, které jsou charakteristické pro jednotlivé druhy piv. Obrázek 2.1.1: Schéma výroby sladu 5 Jedná se o tzv. plochý náduvník. 6 Amylasy se podílejí na odbourání škrobů při rmutování. 7 Embryo v botanice; zárodek rostliny. 8 Naklíčené zrno se nazývá zelený slad. 4

12 Na hvozdění navazuje proces odkličování sladu, při kterém se v odkličovačkách zbavuje slad poškozených zrn, prachu a případných kořínků. Současně se dochlazuje a uskladňuje do sladových sil nebo na sladové půdy [5] Chmel Chmel je dvoudomá 9 rostlina, která v plné plodnosti vydrží až dvacet pět let. K pivovarským účelům se pěstují pouze rostliny samičí. Chmel a z této suroviny vyrobené přípravky jsou doposud nezastupitelnou surovinou pro výrobu piva, které tomuto nápoji dávají jeho typickou hořkou chuť. Nositelem hořkosti chmele jsou chmelové pryskyřice. V České republice se chmel pěstuje na třech povolených pěstitelských oblastech Žatecko, Úštěcko a Tršicko [5]. Vypěstované odrůdy chmele se rozdělují podle zabarvení jejich chmelové révy na červeňáky a zeleňáky. Typickými představiteli červeňáků jsou odrůdy vypěstované v Evropě v Čechách, Německu, Polsku a Slovinsku. K zeleňákům patří odrůdy pěstované především v Anglii. Déle se dělí podle vegetační doby zrání a podle obsahu chmelových pryskyřic na jemné aromatické chmele a na vysokoobsažné hořké chmele [4]. Na základě shrnutí kritických názorů různých autorů na druhovou samostatnost se za správné považuje dělení na tři samostatné druhy: chmel otáčivý, chmel japonský a chmel oplétavý [6]. V ČR nejvíce pěstovaným je chmel otáčivý, konkrétně jeho poddruh chmel evropský. Z chmelového extraktu bylo zjištěno 10 inhibiční působení transkripce dvou genů enzymu cyklooxygenasy, což má význam v potlačování protizánětlivých procesů a možnost omezování růstu zhoubných nádorů. V dnešní době se používá k chmelení sladiny především granulovaný chmel. Ten se připravuje z vysušeného a slisovaného hlávkového chmelu. Granule se lisují do velikosti šesti milimetrů a poté se zabalí do bariérové folie, aby si uchovaly vysoký obsah hořkých látek po dobu jejich uskladnění. Další výhodou granulovaného chmele jsou jeho nižší nároky na zabíraný prostor Každý jedinec vytváří buď pouze samičí květy, nebo samčí květy. 10 K. Yamoto a J. Wang v knize Suppression of cyclooxygenase 2 gene transcription by humuline of beer hopextract 11 Ze 100 kg chmele se získá 45 kg granulí s prakticky dvojnásobným obsahem hořkých kyselin, jedná se o tzv. pelety 45 5

13 2.1.3 Varní voda Obor pivovarství patří v průmyslových odvětvích mezi jedno z největších spotřebitelů vody. V pivě varní voda zastává čtyři pětiny celkové hmotnosti a její složení má proto významný vliv na kvalitu výsledného produktu. Přírodní zdroje, ze kterých pivovary vodu čerpají, mohou být dvojího charakteru. Jsou to buď spodní vody, nebo povrchové vody. Spodní vody pocházejí nejčastěji z pramenů, studní nebo z infiltračních vrtů poblíž vod povrchových. Jejích složení se vyznačuje nižším obsahem mikroorganismů a organických látek, které je naopak u stojatých vod vyšší [4]. Dále mají vyšší obsah iontů a obsahují rozpuštěné plyny. Povrchové vody jsou na tom z hlediska čistoty hůře než vody spodní. Obsahují rozpuštěné a koloidní látky organického i anorganického původu, řasy a mají vyšší obsah mikroorganismů [5]. Jejich úprava proto klade vyšší nároky na zpracování a čištění. Úprava přírodních vod se provádí v závislosti na jejím znečištění. Nejdříve se voda zbavuje všech větších pevných předmětů a nečistot, jako jsou řasy a plovoucí předměty. Následuje snižování nežádoucích rozpuštěných látek, které se skládá z několika na sebe navazujících procesů (viz Obrázek 2.1.3). Posledním krokem v přípravě varní vody je sterilace 12. Obrázek 2.1.3: Schéma přípravy varní vody 12 Teplotní zničení všech mikroorganismů. 6

14 2.1.4 Pivovarské kvasinky Pivovarské kvasinky jsou živé jednobuněčné organismy, které dokáží přeměňovat zkvasitelné cukry na ethanol a oxid uhličitý 13. Jedná se o houbový organismus, který se množí nepohlavně pučením. Kvasinky se používají nejenom pro výrobu piva, ale i pro výrobu vína a jiných alkoholických nápojů. Termín kvasinky se většinou používá v laboratorním měřítku, zatímco termín kvasnice označuje aktivní biomasu většího množství kvasinek využívaných v provozu [4]. V dnešní době se používají dvě základní technologie výroby piva. Anglické pivovary používají metodu tzv. kyselého praní kvasnic, které zvyšuje biologickou stabilitu piva a vede ke kvašení při vyšších teplotách. Tyto kvasinky vytváří na povrchu média kvasnou deku, díky níž dostala takto vyrobená piva název svrchně kvašená. Svrchní pivovarské kvasinky se používají především k výrobě piv typu Ale a Stout s teplotním rozmezím 18 až 22 C. Některé svrchní kvasinky mohou také tvořit typickou chuť pšeničných svrchně kvašených piv Weizen. V českých a německých pivovarech zajišťují biologickou stabilitu tzv. studeně vedeným kvašením s vyšší dávkou chmele. Kvasnice se při procesu kvašení usazují na dně kvasných nádob a označují se jako kvasnice spodního kvašení. Spodní pivovarské kvasinky se používají při výrobě piva typu ležák v teplotním rozmezí 7 až 15 C. 13 C 6H 12O 6 2 CO C 2H 5OH + vedlejší metabolity + teplo. 7

15 2.2 Výroba piva Pivovarství je jeden z nejstarších oborů lidské činnosti 14. Největší rozvoj ve vaření piva přineslo 18. století, především díky důležitým objevům v organické chemii, fyzikální chemii a analytické chemii [5]. Ve dvacátém století se výroba piva propracovala ve velmi moderní průmyslovou velkoprodukci. V této podkapitole vysvětluji, jak se ze surovin (viz 2.1 Suroviny) vaří v dnešní době pivo. Nejdříve představuji činnosti ve varně pivovaru, kde se připravuje mladina 15. Poté čtenáře seznamuji s procesem kvašení mladiny, který probíhá v kvasných kádích. Na závěr představuji poslední fáze výroby piva, které se skládají z filtrace, odstřeďování a stáčení piva do sudů Příprava mladiny Hlavní suroviny potřebné pro přípravu mladiny jsou slad, voda a chmel. Celý proces přípravy prochází těmito fázemi: rozemletí sladu, vystírání, rmutování, scezování, vyslazování, sladina pohromadě, vaření sladiny s chmelem, oddělení hrubých a jemných kalů z mladiny a ochlazení a provzdušnění uvařené sladiny [4]. V počáteční fázi se připravený slad ve šrotovnách mele, aby se rozdrcením naklíčeného zrna zpřístupnil endosperm 16, který se podílí na fyzikálně-chemických a enzymových reakcích ve varně. Rozemletím sladu se získá sladový šrot, který neobsahuje žádná celá zrna. Navazující etapa se nazývá vystírání. Šrot získaný rozemletím se ve vystírací pánvi smíchává s varní vodou. U světlých piv se volí větší množství vody v nálevu, aby se získal řidší rmut, ve kterém se při rmutování urychlují enzymatické reakce. U tmavých piv je naopak cílem získat hustý rmut, který zvyšuje procesy karamelizace cukrů, což má příznivý vliv na sladší chuť tmavého piva. Na fázi vystírání navazuje rmutování. Jedná se proces, při kterém se škrob štěpí na zkvasitelné cukry působením amylolytických enzymů [5]. Štěpení probíhá ve rmutovací pánvi při teplotách 50 až 65 C v závislosti na oblasti, ze které pochází vypěstovaný ječmen 17. Po rmutování následuje fáze scezování, která oddělí předek 18, od zbytku sladového šrotu neboli mláta. Mláto ovšem obsahuje určitou část extraktivních látek také. Proces, který vyluhuje extrakt zachycený v mlátě horkou vodou, se nazývá vyslazování. Meziprodukt vzniklý smícháním předku s vylouhovaným extraktem (výstřelkou) se označuje jako sladina. 14 Prvenství ve vaření piva se připisuje Babyloňanům (7. tisíciletí před naším letopočtem). 15 Cukernatý meziprodukt vznikající ze smíchaného sladu s vodou. 16 Vnitřní část semene, která obsahuje především škrob, dusíkaté látky, neškrobové polysacharidy a enzymy. 17 Ječmen z chladných oblastí potřebuje nižší teplotu než ječmen z teplých oblastí. 18 Roztok obsahující extraktivní látky. 8

16 V dalším kroku se sladina povaří v mladinové pánvi s chmelem. Jsme ve fázi chmelovaru. Cílem této etapy je odpařit přebytečnou vodu, inaktivovat enzymy, které přetrvaly předchozí procesy a rozpustit hořké látky chmelu do výsledného roztoku mladiny. Při vaření sladiny s chmelem se musí docílit sterilace mladiny a snížení hodnoty ph roztoku. V posledním procesu při výrobě mladiny oddělujeme hrubé kaly vzniklé při chlazení. Proces chlazení snižuje teplotu z přibližně 100 C na teplotu 5 až 6 C pro tradiční spodní kvašení, nebo na teplotu 10 až 15 C pro výrobu svrchně kvašených piv [5]. Získaná ochlazená mladina je připravena na kvasný proces. Obrázek 2.2.1: Schéma přípravy mladiny Kvašení mladiny Kvašení (fermentace) mladiny probíhá nejdříve ve fázi hlavního kvašení a následné dokvašování a ležení je druhou a závěrečnou etapou při výrobě piva. Cílem hlavního kvašení je v řízeném procesu pomnožit pivovarské kvasinky na potřebnou koncentraci, aby mohli zkvasit podstatnou část využitelných látek z mladiny [5]. Při této fázi vznikají jako základní produkty kvašení ethanol, oxid uhličitý a vedlejší metabolity. Hlavní kvašení probíhá v otevřených kádích v prostoru, který se nazývá spilka. Celková doba hlavního kvašení probíhá na spilce obvykle šest až deset dní, při teplotách 5 až 9 C. 9

17 V druhé fázi fermentace, dokvašovaní a ležení piva, se pomalu dokvašuje zbylý extrakt a pivo se nasycuje oxidem uhličitým. Vše probíhá pod mírným tlakem v pivovarských ležáckých tancích 19, které se nacházejí ve sklepě pivovarů. Teplota ve sklepě se pohybuje od -2 do +3 C. Klasická technologie doporučuje dobu dokvašování u výčepních piv (10%) 21 dnů, u ležáků (12%) 70 dnů Filtrace piva Filtrace zaujímá ve výrobě piva významné místo. Jedná se o fyzický proces, který odděluje předek od mláta (viz Příprava mladiny) ve sladinových nádobách. Dále se podílí na zahušťování kvasnic a zpětné separaci piva z nich. Filtrovaní piva, probíhá i při přečerpání piva z ležáckých tanků do stáčecích tanků. Při filtraci dokvašeného piva se z produktu odstraňují kalící látky a kvasinky, aby se docílilo čirosti piva a zvýšené biologické trvanlivosti. Děje se tak při přečerpávání piva ze spilky do ležáckých tanků. Při filtraci protéká kapalina pórovitou přepážkou, na které se zachycují tuhé částice a vytvářejí tzv. filtrační koláč Stáčení piva Před samotným stáčením piva do sudů a lahví, je potřeba tepelně pivo zbavit organismů, které se v něm nacházejí. Pasterace je proces, který inaktivuje pouze ty organismy, které mohou kazit pivo a tím výrazně prodlouží jeho dobu trvanlivosti. Takto upravený produkt je již připraven ke stáčení a prodeji. Pivo se stáčí do nerezových KEG sudů, které jsou nástupci dříve používaných hliníkových sudů. Přechod na KEG sudy byl proveden hlavně z důvodu možnosti automatizovat celý proces mytí a stáčení. Mytí, sterilace a stáčení sudů se provádí na linkách různých firem, pracujících však na shodném principu. Linka obsahuje typicky čtyři stanice. Na první se provádí kontrola přetlaku, předmytí, vytlačení zbytků piva a mytí louhem. Druhá stanice se stará o výplach vodou a vytlačení zbytkové vody párou. Následuje stanice, kde probíhá sterilizace sudu a na čtvrté stanici se provádí natlakování sudu CO2 a plnění pivem. 19 Ležácký tank je nádoba, která pojme až několik set hektolitrů piva. 10

18 2.3 Druhy piv V současné době se ve světě vyrábí několik set druhů piv v mnohonásobném množství značek. Názory na dělení druhů piv se u jednotlivých autorů liší. Všechny ovšem vycházejí ze základního rozdělení na piva typu Ale a na ležáky. Jedná se o rozdělení, které odpovídá způsobu kvašení při výrobě piva, a to na svrchně kvašená piva 20 a spodně kvašená piva 21. Další rozdělení je podle barvy. První skupinou jsou světlá piva, druhou tmavá piva. Existují i přechodové typy, které jsou označovány jako piva polotmavá. Poslední způsob dělení je podle obsahu původního extraktu mladiny. Při tomto dělení, podle potravinářského zákona, dostáváme toto druhy [4]: lehká (do 7,99 % extraktu), výčepní (od 8 do 10,99 % extraktu), ležáky (od 11 do 12,99 % extraktu), speciální piva (nad 13 % extraktu), portery (tmavá piva s min. 18 % extraktu), piva se sníženým obsahem alkoholu (nejvýše 1,2 % obj. ethanolu), nealkoholická piva (nejvýše 0,5 % obj. ethanolu), piva se sníženým obsahem cukru (nejvýše 7,5g l -1 ), pšeničná piva (více než třetina extraktu pochází z pšeničného sladu), kvasnicová piva (obsahují zvýšený obsah kvasinek), ochucená piva (např. s přídavkem bylin). 20 Svrchně kvašená piva jsou Ale, Stout, Porter, pšeničná piva atd. 21 Do skupiny spodně kvašených piv patří ležáky. 11

19 2.4 Procesní modely výroby V textu výše jsem popsal, jak probíhá výroba piva a z jakých fází se skládá. Závěrem této kapitoly uvádím procesní modely, které zahrnují hlavní procesy výroby, na které se následně v analýze zaměřím. Prvním uvedeným typem procesního diagramu je diagram hierarchie procesů, který řeší procesní rozpad systému (Obrázek 2.4.1). Důvod, pro jeho vytvoření je, že přináší ujasnění rozsahu navrhovaného systému a jeho modularity. Diagram hierarchie procesů má několik úrovní, kde se na nejvyšší úrovni nacházejí firemní procesy a na nejnižší jsou subprocesy [1]. Ve své práci se zaobírám výrobním procesem pivovaru. Obrázek 2.4.1: Diagram hierarchie procesů Pro komplexní rozkreslení výrobního procesu jsem se rozhodl použít zápis obchodních procesů BPMN (viz 4.1 Business Process Model and Notation). Jedná se o jazyk specializovaný na grafické zachycení pochodů a komunikace ve firmě. Diagramy vytvořené pomocí BPMN pomáhají zobrazit kroky a celkový tok obchodního procesu [1]. 12

20 Procesní diagram výroby (Obrázek 2.4.2) jsem vytvořil na základě konzultací se zaměstnanci různých oddělení a sládkem. Obrázek 2.4.2: Procesní diagram výroby piva Informační systém se nepodílí na každém procesu ve výrobě, protože spousta prací je stále dělána ručně. Ve chvíli, kdy sládek na základě poptávek a aktuálních zásob na skladu rozhodne 13

21 o výrobě várky, zadá do IS příkaz k výrobě. Obsluha varny vybere recept, připraví suroviny a spustí proceduru vaření, konkrétně fázi vystírání (Obrázek 2.4.3). Obrázek 2.4.3: Procesní diagram vystírání Při procesu vystírání systém zapisuje časy a hodnoty teplot do varního listu. Po skončení vyzve obsluhu varny zasláním zprávy k spuštění fáze rmutování (Obrázek 2.4.4). Obrázek 2.4.4: Procesní diagram rmutování Při fázi rmutování systém připisuje hodnoty časů a teplot do varního listu a požaduje schválení pro přečerpávání z/do vystírací pánve do/z rmutovací pánve. Obsluha varny na základě 14

22 výsledků zcukření, které provádí jodovou zkouškou, schvaluje transport rmutu. Po skončení druhého rmutování systém zašle zprávu varně, aby začala s fází scezování (Obrázek 2.4.5). Obrázek 2.4.5: Procesní diagram scezování Předposlední fází ve varně je chmelovar (Obrázek 2.4.6). IS dotvoří varní list a odešle ho sládkovi. Načte z receptu údaje o množstvích surovin a časech. Dále odešle zprávu varně, že má spustit chmelovar. IS výrobního procesu vytváří v oddělení spilky kvasní list a stará se o správné časování v pozdějších fázích. Skrze IS se ovládají sanitace a plnění sudů popřípadě lahví. Obrázek 2.4.6: Procesní diagram chmelovaru 15

23 kapitola 3 Analýza Prvním krokem při vytváření informačních systémů bývá zpravidla analýza. Jedná se o etapu, ve které je úkolem vývojářů, vedení firmy a koncových uživatelů naspecifikovat co nejpřesněji požadavky na vytvářený systém. Fáze analýzy bývá často spojována s fází návrhu do jednoho celku, avšak v mé práci tyto dvě etapy rozděluji. Vycházím při tom z knihy UML 2 a unifikovaný proces vývoje aplikací, kde jsou tyto fáze vývoje plně odděleny. Přeskočení celé analýzy nebo špatné provedení, má destruktivní následky a podepisuje se na konečné ceně systému. V horším případě se vyvíjený systém nedokončí vůbec. Podle průzkumu 22 Standish Group nebylo dokončeno 31 % softwarových projektů a u 52 % dokončených projektů se vyšplhaly náklady téměř na trojnásobek. Pouze 20 % projektů bylo dokončeno v termínu a s dodrženým rozpočtem [7]. V úvodu této kapitoly nejdříve specifikuji systém a představuji všechny uživatelské role, které budou IS používat. Dále představuji diagram případů užití a scénáře případů užití, vypracované podle funkčních požadavků na systém. Závěr kapitoly věnuji kontextovému diagramu a diagramu datových toků. 3.1 Specifikace systému Informační systém výroby eviduje role zaměstnanců, recepty jednotlivých piv a data, která jsou potřebná pro výrobní proces (teploty při rmutování, množství potřebné vody pro vyslazování, váhy kvasinek potřebných při fermentaci, atd.). Dále zajišťuje výměnu zpráv a stavů mezi jednotlivými odděleními výroby. Dovoluje vytvářet reporty s výstupy týkající se spotřeb energií a ztrát při procesu výroby. Vyhotovuje varní a kvasné listy s průběhem vaření piva. Umožňuje sládkovi měnit v případě potřeby recepty piv a zjednodušuje komunikaci s ostatními pracovními odděleními. Podsládkovi umožňuje spravovat zásoby surovin a měnit plány stačení na sudárně. Varně zadávat a kontrolovat hodnoty teplot a množství přidávaných surovin. Spilce dovoluje dohlížet na dávkování kvasinek a přečerpávání do kádí. Technologovi umožňuje měnit časy sanitací a nastavovat množství louhu k čištění. Dále vytváří kvasné a výrobní listy. Na stáčírně sudů mění objemy stáčeného piva do sudů a zobrazuje cesty od stáčecích tanků až do pasterační jednotky. 22 Analýza byla provedena u 365 firem a u více než 8000 aplikací (rok 1995). 16

24 3.2 Uživatelské role V této podkapitole rozepisuji uživatelské role přistupující k IS a jejich činnost, kterou vykonávají Sládek Sládek má na starosti technologii výroby piva. Mezi jeho činnosti patří: nastavování teplot na vystírku, změna objemu vody základu, úprava nižší cukrotvorné teploty a například nastavení dob varů. Tyto činnosti spadají pod správu varních receptur. Dále zadává do systému poměry a hmotnosti sladů, které jsou potřebné pro vaření piva. Analogicky stejné činnosti dělá i pro chmel. K dalším důležitým činnostem patří chemická analýza, na základě které nastavuje nové hodnoty pro přidávání enzymů a chemických látek. Vyhotovuje reporty a zprávy pro obchodní oddělení. Kontroluje varní a kvasné listy Podsládek Podsládek se stará o objednávání surovin, chemie a enzymů. Rozděluje práci ve výrobních odděleních. Dále mění plány stáčení na sudárně a lahvovně podle přijatých zakázek a podle stavu piva na skladě. Pokud není přítomen sládek v pivovaru, zastupuje ho Obsluha varny Přistupuje k systému, kam načítá recept, podle kterého se bude vařit. Vytváří varní list 23, do kterého se zapisují časy jednotlivých procesů. V průběhu vaření dostává od systému průběžné zprávy o průběhu vaření. Na základě těchto zpráv spouští všechny procesy podílející se na výrobě mladiny. Dále provádí sanitace prázdných nádob a potrubí. Provádí kontroly zcukření při fázi rmutování a kontrolu stupňovitosti při fázi chmelovaru Pomocník vařiče spilečný Jeho hlavní náplní je připravení a zpracování přivezeného sladu, tedy mletí. Pouští dopravníky, které přepravují slad na půdu pivovaru. Dále má na starost zprávu mlýna. Čištění sladu je mechanická část zpracování, ale spadá pod povinnosti pomocníka vařiče. 23 Varní list obsahuje číslo várky, druh piva, trvání jednotlivých fází a teploty, za kterých fáze probíhaly. 17

25 3.2.5 Obsluha spilky Má na starosti správu kvasnic a jejich propagaci 24. Čistí kádě a přečerpává pivo ze spilky do sklepa. Měří hodnoty teplot v kádích a prokvašení piva, ze kterých následně vytváří kvasné listy, které kontroluje sládek Obsluha sklepa Udržuje tlak na ležáckých tancích, kontroluje, zda se pivo dokvašuje. Stará se o dochlazování piva. Dále má na starosti správu tanků, tj. rozhoduje, do kterých tanků se bude pivo přečerpávat a kde bude ležet. K důležitým činnostem dále patří filtrace piva a čištění tanků Obsluha stáčírny sudů Mezi nejvýznamnější činnosti patří správa stáčení sudů. Do té spadá nastavování cest od stáčecích tanků k lince na plnění sudů. Nastavovaní typů sudů (15l, 30l, 50l) pro plnění, dále plnění petainerů a správa linky. Stáčírna sudů se stará i o převoz sudů do skladu a výdej piva koncovým zákazníkům. 24 Výroba nových kvasnic. 18

26 3.3 Diagram případů užití Při vytváření softwaru, přichází po fázi zkoumání firemních procesů na řadu zápis funkčních požadavků. Jedná se o požadavky na systém, které jasně určují rozsah a funkcionalitu vyvíjeného IS. Na rozdíl od vytváření procesních diagramů, které se nemusí pro každý systém modelovat, se analýza funkčních požadavků vytváří vždy. Pro lepší pochopení uživatelských požadavků na systém, vývojáři modelují tzv. případy užití (Use Case). Každý případ užití koresponduje s jedním funkčním požadavkem. Případ užití tedy zachycuje a popisuje jeden ze způsobů, jak se bude používat vyvíjený systém. V modelech se uživatelům, kteří aktivně přistupují k systému, říká aktéři. Aktérem nemusí být nutně všichni zaměstnanci podniku. Symbolem, kterým se aktér v diagramu značí, je zjednodušená silueta postavy (viz Obrázek 3.3.1). V našem modelovaném systému pro pivovar, bude jedním z aktérů například sládek. Dále systém modeluje samotné případy užití, které se značí oválem s popisem činnosti uvnitř. Každý aktér může spouštět více případů užití, stejně jako jeden případ užití může být spouštěn více aktéry. Jako příklad případu užití může být rozhodnout vařit várku od sládka. Abychom mohli určovat, které případy užití patří kterým aktérům, jsou do diagramů zavedeny relace. Značí se plnou nepřerušovanou čarou. Při vytváření diagramu musíme vyznačit prostor, který bude systémem pokryt. Jedná se o tzv. hranici systému, značenou jako obdélník okolo všech případů užití. Obrázek 3.3.1: Ukázka značení v diagramu případů užití Pro vytvoření kompletního diagramu případů užití jsem postupoval v práci iterativním způsobem. Nejdříve jsem na konzultacích s pracovníky pivovaru dal jména jednotlivým případům užití. Následoval proces doplnění stručnými scénáři a až v poslední iteraci jsem rozpracoval detailní specifikaci. Diagram (Obrázek 3.3.2: Diagram případů užití) obsahuje kromě vazeb mezi aktéry a případy užití i speciální vazby include a extend. Část scénáře se v některých případech užití opakuje, a proto jsem vytvořil nový případ užití Vyhledat recept. Vede k němu vazba include, která znamená, že ho ostatní případy užití budou využívat. Takovéto vyčlenění vede v popisu scénářů k lepší čitelnosti. 19

27 Vazba extend je použita pro případ užití Vytvořit varní list a znamená rozšíření případu užití Vystírat v tom smyslu, že pro každý den se vytváří pouze jeden varní list. Nebude se tedy pro každou várku vytvářet nový, ale pouze se aktualizuje již existující list. Obdobné je to u případu užití Nastavit plnění sudů a Sanitovat linku. Nastavování probíhá pouze při přejíždění na menší/větší objem sudů. Sanitace naopak ke konci týdne nebo po stáčení speciálů. Obrázek 3.3.2: Diagram případů užití Scénáře případů užití Pro tvorbu modelu scénáře případu užití jazyk UML nepředepisuje žádný standard ani žádný formát, který se má dodržovat. Proto jsem se uchýlil k šabloně, která se skládá z názvu případu užití, identifikátoru, aktérů zapojených do případu užití, vstupních podmínek, hlavního scénáře a výstupních podmínek. Vstupní podmínky musí být splněny před spuštěním případu užití, kterému omezují stav. Výstupní podmínky naopak omezují stav systému po ukončení případu užití. 20

28 Prvním scénářem (viz Obrázek 3.3.3) je vytvoření receptu. Identifikaci jednotlivých případů užití jsem převzal z vygenerovaného značení programu Visual Paradigm. Obrázek 3.3.3: Scénář případu užití Vytvořit recept Obrázek 3.3.4: Scénář případu užití Upravit recept 21

29 Obrázek 3.3.5: Scénář případu užití Vyhledat recept Scénář popisující vymazání receptu (Obrázek 3.3.6). Záloha receptu je uložena po dobu třiceti dnů a poté je odstraněna nenávratně. Obrázek 3.3.6: Scénář případu užití Vymazat recept 22

30 První fází při výrobě piva je vystírání. Scénář pro vystírání (viz Obrázek 3.3.7) v sobě obsahuje bod rozšíření pro vytvoření varního listu. Vytvoření varního listu se spouští pouze jednou denně při vaření první várky. Obrázek 3.3.7: Scénář případu užití Vystírat Obrázek 3.3.8: Scénář případu užití Vytvořit varní list 23

31 Navazující fáze po vystírání se nazývá rmutování, scénář případu užití je níže (Obrázek 3.3.9). Obrázek : Scénář případu užití Rmutovat Obrázek : Scénář případu užití Scezovat 24

32 Obrázek : Scénář případu užití Spustit fázi chmelovaru Obrázek : Scénář případu užití Přečerpat mladinu 25

33 Tímto končí procesy výroby mladiny a další část výroby se přesouvá do prostorů spilky. Po uležení kalů ve vířivé kádi se začínají napouštět kádě na spilce a začíná proces kvašení. Vše začíná napuštěním kádí a pro každou káď vytvořením kvasného listu. Na jeden hl piva se dávkuje jeden kilogram kvasinek. Obrázek : Scénář případu užití Napustit kádě Obrázek : Scénář případu užití Vytvořit kvasný list 26

34 Po zkvašení mladiny vzniká mladé pivo, které se přečerpává z kádí na spilce do ležáckých tanků do sklepa. Obsluha sklepa začíná chlazením piva a pokračuje rozhodováním, které tanky plnit. Proces, který ukončuje ležení v tancích ve sklepě, se nazývá filtrování. Obrázek : Scénář případu užití Plnit ležácké tanky Obrázek : Scénář případu užití Chladit pivo 27

35 Na stáčírně sudů se nachází stáčecí linka, která je plně automatizovaná a její obsluha ji spouští. Dále v průběhu stáčení přenastavuje objemy sudů a v případě potřeby spouští program sanitace. Vedle stáčecí linky se stará o pasterační jednotku a o přístroj, který plní pivo do petainerů. Obrázek : Scénář případu užití Obsluhovat stáčecí linku Obrázek : Scénář případu užití Nastavit plnění sudů 28

36 Obrázek : Scénář případu užití Sanitovat linku Obrázek : Scénář případu užití Pasterovat pivo 29

37 3.4 Diagramy datových toků Diagram datových toků se používá při zobrazení struktury projektu jako sítě procesů. Pro modelování se nejdříve začíná kontextovým diagramem (viz Kontextový diagram) a ten se následně dělí do několika úrovňových diagramů datových toků. Pro značení se používají čtyři druhy komponent: terminátor, proces, tok zpráv a paměť Kontextový diagram Kontextový diagram je speciální případ diagramu datových toků. Skládá se pouze z jednoho procesu, kolem kterého jsou znázorněny terminátoři modelovaného systému. Na obrázku je kontextový diagram pro výrobní proces pivovaru s nejdůležitějšími toky zpráv. Hlavní funkcí kontextového diagramu je zachycení hranic systému a vnějších entit, které se systémem komunikují. Obrázek 3.4.1: Kontextový diagram 30

38 3.4.2 Diagram datových toků Po dekomponování kontextového diagramu vzniká diagram datových toků nulté úrovně. Na obrázku je zachyceno rozčlenění celého systému na správu receptů, varny, spilky, sklepa a stáčírny sudů. Dále se v diagramu nachází paměť pro ukládání receptů. Toky zpráv určují směry přístupu k paměti. Obdobná situace je u pamětí varních a kvasných listů. V diagramu jsou zaznačeny pouze klíčové toky pro výrobní proces, jelikož detailnější popis by vedl k znepřehlednění a k následné ztrátě pochopitelnosti diagramu. Každou novou úrovní dekompozice se vytváří detailnější model, avšak ztrácí se celkový pohled na systém. Obrázek 3.4.2: Diagram datových toků výrobního procesu pivovaru 31

39 kapitola 4 Použité jazyky a technologie pro tvorbu modelů V této kapitole popisuji, jaké jazyky a technologie jsem použil pro tvorbu modelů. Začínám charakteristikou a syntaxí jazyka BPMN 2.0, za kterou následuje popis prostředí Bizagi Process Modeler. Dále stručně představuji jazyk UML a program Visual Paradigm. Strukturu kapitoly jsem zvolil podle postupu analýzy ve své práci. Nejdříve začínám jazykem BPMN, kterým jsem modeloval procesní diagramy a až následně popisuji UML. Kapitolu zakončuji popisem Case Studia. 4.1 Business Process Model and Notation (BPMN) 2.0 Jedná se o jazyk, který slouží k zápisu modelování obchodních procesů ve firmách. Poprvé byl zveřejněn roku 2004 pod záštitou organizace Business Process Management Initiative (BPMI) a v roce 2011 vznikl ve verzi BPMN 2.0. Základními stavebními prvky modelování jsou procesy. Jazyk BPMN nabízí modelování firemních procesů, možnost definování pravidel, podmínek a výjimek a nakonec možnost definování artefaktů (vstupy/výstupy) [1]. V kapitole 2.4 Procesní modely výroby jsem používal následující elementy: Tokové objekty: události (events), činnosti (tasks, subprocesses), brány (gateways), Spojovací objekty: sekvenční toky (sequence flow), toky zpráv (message flow), Členění do skupin: bazén (pool), plavecká dráha (swimline), Artefakty: komentář (annotation), data (data object), skupina (group). Základními prvky každého procesního diagramu jsou činnosti (Obrázek 4.1.1). Značí se oblými obdélníky a používají se pro aktivity, které podnik musí provést. Dělí se na jednoduché úkoly a subprocesy. Subproces obsahuje typicky více jednoduchých úkolů, které spolu logicky souvisí a uvnitř obdélníku obsahuje navíc znak plus ve čtverci pro grafické oddělení od úkolu. Obrázek 4.1.1: Značení úkolu a subprocesu 32

40 Druhým základním prvkem jsou události (Obrázek 4.1.2). Značí se kolečkem, které nabývá tří podob. Pokud se jedná o startovací událost, v grafu je zakresleno čarou s tenkým okrajem. Průběžná událost se značí jako dvojité kolečko a koncová událost tlustou čarou. Pro lepší přehlednost jsou od sebe v programu Bizagi process modeler 25 odděleny barevně. Obrázek 4.1.2: Značení událostí Posledním ze základních prvků jsou brány (Obrázek 4.1.3). Značí se kosočtvercem a v diagramu se jedná o místa, kde dochází k nějakému větvení. Pro rozlišení druhu větvení se v programu Bizagi používají speciální doplňující znaky uvnitř namalovaného kosočtverce. Pokud je kosočtverec prázdný, jedná se o případ, kdy může nastat pouze jeden možný průchod. Znak plus uvnitř kosočtverce značí paralelní větvení a tedy průchod více větvemi zároveň. Kolečko v kosočtverci je vyhrazeno pro situaci, kdy může nastat více scénářů a v tomto případě musí být jedna větev označena jako výchozí. Obrázek 4.1.3: Značení bran Pro spojování objektů (Obrázek 4.1.4) se používají tři typy čar. Brány, aktivity a události jsou spojeny nepřerušovanými čarami. Toky zpráv se značí přerušovanou čarou a spojení artefaktů s objekty se provádí pomocí tečkovaných čar. Obrázek 4.1.4: Značení spojovacích objektů 25 Program pro modelování procesů založený na jazyku BPMN, který používám ve své práci. 33

41 K organizování a oddělení logicky spolu souvisejících procesů používám bazény a plavecké dráhy (Obrázek 4.1.5). Obrázek 4.1.5: Značení bazénu a plaveckých drah Artefakty (Obrázek 4.1.6) jsou v diagramech využívány k zlepšení jejich čitelnosti a přehlednosti. Používají se k tomu především komentáře a datové objekty, které ukazují, jaká data jsou potřebná pro úkol nebo jaká data úkol naopak produkuje. K vizuální přehlednosti slouží skupiny, které jsou svojí funkcí velmi podobné plaveckým drahám. Obrázek 4.1.6: Značení artefaktů 4.2 Bizagi Process Modeler Bizagi je program pro grafickou tvorbu modelováni podnikových procesů. Jedná se o volně šiřitelný software, který je založený na modelovacím jazyku BPMN 2.0. V programu je možné používat všechny objekty, které jazyk BPMN nabízí. Tento software jsem si vybral díky přehlednému zpracování jednotlivých objektů, které přináší značné zjednodušení při tvorbě diagramů. Firemní procesy bývají často složité a nepřehledné, ale díky grafickému značení bazénů, bran a artefaktů, se stávají mnohem čitelnější a lépe pochopitelné pro běžné uživatele. Získané modely lze snadno exportovat do PNG formátu. 34

42 4.3 Unified Modeling Language (UML) 2.0 Jedná se o univerzální jazyk pro vizuální modelování systémů. Jazyk UML se roku 1997 stal průmyslovým standardem objektově orientovaného modelování. Postupně se vyvíjí až do aktuálně používané verze UML 2.0. Nabízí modelovaní systému pomocí třinácti různých diagramů, kde každý z nich je určen pro zachycení jiné systémové vlastnosti [3]. UML dovoluje modelování v celkem čtyřech různých perspektivách. Nejvýše stojí externí perspektiva, která zachycuje hranice systému. Sem patří modelování pomocí diagramu případu užití. Druhá perspektiva se dívá na strukturu systému, tj. jaké prvky a entity budou uvnitř modelovaného systému. K jejich zachycení se používají diagramy tříd, objektové diagramy a diagramy komponent. Interaktivní perspektiva modeluje komunikaci jednotlivých prvků systému mezi sebou. Slouží k tomu sekvenční a komunikační diagramy. Na nejnižší úrovni nalezneme behaviorální perspektivu, která se soustředí na komunikaci uvnitř samotných entit. Diagram aktivit nebo stavový diagram slouží k jejímu zachycení [8]. 4.4 Visual Paradigm Jedná se o komerční software, který dokáže pomocí modelovacího jazyka UML graficky znázornit a vytvářit modely. Používá se především pro modelování rozsáhlejších projektů. Jedná se o nástroj, ve kterém dokážeme přehledně nakreslit objektově orientované modely. Využívá se především v prvních fázích výroby softwaru, konkrétně při analýze a návrhu. Navrhnuté modely lze snadno exportovat do mnoha grafických formátů. 4.5 Case studio Jedná se o prostředí, ve kterém je možné modelovat a navrhovat databázové struktury. Program dále umožňuje navrhování diagramů datových toků a entitně relačních diagramů. Mezi klíčové vlastnosti Case studia patří vytvoření modelu struktury již existující databáze nebo podpora práce s mnoha databázemi (Access 2000, MS SQL, mysql 5, Oracle, atd.). Diagramy datových toků je možné exportovat do formátů BMP, JPG a PNG. 35

43 kapitola 5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na analýzu IS pro výrobní proces pivovaru. Nejdříve jsem popsal základní suroviny pro výrobu piva. Následně jsem vyjasnil výrobní proces a etapy, ze kterých se výroba skládá. Pro lepší pochopení problematiky jsem vytvořil různá schémata provádění jednotlivých činností. Konec druhé kapitoly jsem věnoval procesním diagramům. Při jejich vytváření jsem intenzivně komunikoval se zaměstnanci pivovaru a absolvoval několikrát kompletní prohlídku pivovaru. Procesní diagram jsem rozčlenil pomocí bazénů do čtyř oddělení. Nejkomplikovanější částí pro modelování procesního diagramu byla oblast varny, protože etapa vaření je klíčová při vaření piva a je tudíž nejsložitější. Ve třetí kapitole jsem popsal specifikaci systému a uživatelské role. Dále jsem uvedl popis diagramu užití a diagram namodeloval pomocí jazyka UML. Po diagramu užití jsem napsal scénáře pro jednotlivé případy. Absolvoval jsem konzultace s pracovníky obsluhy varny, abych dokázal co nejpřesněji oné scénáře popsat. Kapitolu jsem zakončil popisem kontextového diagramu, který je následovaný samotným modelem. Třetí kapitolu uzavírá diagram datových toků, který popisuje nejdůležitější toky zpráv ve výrobním procesu. Poslední kapitolu jsem věnoval popisu použitých technologií pro výrobu modelů. Nejdříve jsem popsal syntax jazyka BPMN a po ní jsem v krátkosti představil modelovací prostředí Bizagi Process Modeler. Dále je v kapitole stručně popsán jazyk UML a program Visual Paradigm. Posledním nástrojem, který jsem při práci použil je Case studio. Na takto provedenou analýzu bude možné navázat implementační fází a vytvořit tak spustitelný kód. Mnou provedená analýza podrobně popisuje výrobní proces a zjednodušuje podmínky pro další etapy ve vývoji softwaru. Přínosem mé práce je zdokumentování a zachycení funkčních požadavků na systém, bez kterých by nebylo možné dále pokračovat ve vývoji. V budoucnosti plánuji pokračovat ve spolupráci s pivovarem a zařadit se do jejich vývojového týmu, který bude pracovat na nové verzi systému. 36

44 Literatura [1] KANISOVÁ, Hana, a Miroslav MÜLLER. UML srozumitelně. 2. aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006, 176 s. ISBN [2] GUCKENHEIMER, Sam, a Juan J PEREZ. Efektivní softwarové projekty. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2007, xxx, 255 s. ISBN [3] ARLOW, Jim, a Ila NEUSTADT. UML a unifikovaný proces vývoje aplikací: průvodce analýzou a návrhem objektově orientovaného softwaru. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003, xviii, 387 s. ISBN x. [4] BASAŘOVÁ, Gabriela. Pivovarství: teorie a praxe výroby piva. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 2010, 863 s. ISBN [5] KOSAŘ, Karel a Stanislav PROCHÁZKA. Technologie výroby sladu a piva. 3. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, 2012, 1 CD-ROM. ISBN [6] RYBÁČEK, Václav. Chmelařství. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980, 426 s. [7] KRÁL, Jaroslav. Informační systémy: specifikace : realizace : provoz. 1. vyd. Veletiny: Science, c1998, 356 s. ISBN [8] SOMMERVILLE, Ian. Software Engineering 9. vyd. United States of America: Pearson Education, 2011, ISBN