BEZPEČNÁ LIKVIDACE MUNICE KONSTRUKČNÍ PRINCIPY A POŽADAVKY, HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD BEZPEČNÁ LIKVIDACE MUNICE KONSTRUKČNÍ PRINCIPY A POŽADAVKY, HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI Praha

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD BEZPEČNÁ LIKVIDACE MUNICE KONSTRUKČNÍ PRINCIPY A POŽADAVKY, HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu: STANAG 4518, Edition 1 Safe Disposal of Munitions, Design Principles and Requirements and Safety Assessment Bezpečná likvidace munice, konstrukční principy a požadavky, hodnocení bezpečnosti Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha 2005

4 Obsah 1 Předmět standardu 4 2 Nahrazení předchozích standardů (norem) 4 3 Souvisící citované dokumenty 4 4 Zpracovatel ČOS 5 5 Definice 6 6 Požadavky na demilitarizaci a likvidaci munice 7 Příloha A Vzor plánu demilitarizace a likvidace 13 1 Předmět standardu 1.1 ČOS , zavádí STANAG 4518, edice 1 Bezpečná likvidace munice, konstrukční principy a požadavky, hodnocení bezpečnosti (Safe Disposal of Munitions, Design Principles and Requirements and Safety Assessment) do prostředí ČR. Standard stanovuje jednotné principy a požadavky na konstrukční bezpečnost munice z hlediska její bezpečné likvidace včetně příslušného postupu hodnocení. Je závazný pro vojenskou munici vyvíjenou a následně zaváděnou do užívání u organizačních celků Ministerstva obrany ČR (dále jen MO) po dni nabytí jeho platnosti s výjimkou uvedenou v článku 1.2. Cílem standardu je zajistit, aby do užívání byla zavedena pouze taková munice, která má standardizovaným způsobem stanovené parametry zajišťující její bezpečnou likvidaci. 1.2 ČOS není závazný pro konkrétní typ munice, jejíž vývoj byl zahájen před dnem nabytí platnosti standardu a který bude zaveden do užívání u organizačních celků MO ve lhůtě maximálně 18 měsíců od data nabytí platnosti standardu. 1.3 Standard je aplikovatelný i v případě významnější modifikace již zavedené munice, jejího přepracování, přidání jakékoliv nebezpečné součásti, doplňkových nákupů nebo jejího použití v nové roli. 2 Nahrazení předchozích standardů (norem) Tento standard nenahrazuje žádný předchozí standard nebo předpis ani žádnou normu. 3 Souvisící citované dokumenty V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího standardu, platí tento související standard bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího standardu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání citovaného dokumentu. ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS Zkoušky vojenské techniky v elektrickém/elektromagnetickém prostředí Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice Organizace a metody schvalování způsobilosti výbušnin pro vojenské účely Postupy pro hodnocení životnosti munice Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči mechanickým vlivům prostředí 4

5 ČOS Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči klimatickým vlivům prostředí STANAG 2895 Extreme Climatic Conditions and Derived Conditions for Use in Defining Design/Test Criteria for NATO Forces Materiel Extrémní klimatické a odvozené podmínky pro stanovení konstrukčních a zkušebních kritérií pro materiál používaný v rámci NATO STANAG 4157 Fuzing Systems: Test Requirements for the Assessment of Safety and Suitability for Service Rozněcovací systémy: Požadavky na zkoušky pro hodnocení bezpečnosti a vhodnosti pro použití STANAG 4187 Fuzing Systems Safety Design Requirements Rozněcovací systémy požadavky na konstrukční bezpečnost STANAG 4235 Electrostatic Discharge Environment Vnější prostředí s elektrostatickými výboji STANAG 4239 Electrostatic Discharge, Munitions Test Procedures Zkoušky působení elektrostatického výboje na munici STANAG 4324 Electromagnetic Radiation (Radio Frequency) Test Information to Determine the Safety and Suitability for Service of Electro-Explosive Devices and Associated Electronic Systems in Munitions and Weapon Systems Informace o zkouškách vlivu elektromagnetického vysokofrekvenčního záření pro stanovení bezpečnosti a použitelnosti elektricky rozněcovatelných prostředků a přidružených elektronických systémů u munice a zbraňových systémů AAP-6 NATO Glossary of Terms and Definitions (English and French) Terminologický slovník pojmů a definic NATO (anglicky a francouzsky) AECP-1 Mechanical Environmental Description Mechanické vlivy prostředí AECTP-100 Environmental Guidelines for Defence Materiel Směrnice ke vlivu prostředí na vojenský materiál AECTP-200 Environmental Conditions Vliv okolního prostředí na vojenskou techniku AOP-8 NATO Fuze Characteristics Catalogue Katalog s takticko-technickými daty zapalovačů NATO AOP-16 Fuzing Systems: Guidelines for STANAG 4187 Směrnice pro zapalovače uvedené ve STANAG 4187 AOP-20 Manual of Tests for the Safety Qualification of Fuzing Systems Příručka o zkouškách pro vydání osvědčení o bezpečnosti zapalovačů AOP-24 Electrostatic Discharge, Munition Assessment and Test Procedures Způsoby testování a hodnocení působení elektrostatického výboje na munici AOP-38 Glossary of Terms and Definitions Concerning the Safety and Suitability for Service of Munitions, Explosives and Related Products Terminologický slovník pojmů a definic týkajících se bezpečnosti a způsobilosti k používání munice, výbušin a přidružených produktů 4 Zpracovatel ČOS VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚVM Slavičín; Ing. Lumír Kučera 5

6 5 Definice Níže uvedené pojmy a jejich definice jsou specifické pro tento standard a jsou zařazeny k usnadnění jeho použití. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38 a ostatních souvisejících dokumentech. Demilitarizace. Akt odstranění nebo jiným způsobem neutralizování vojenského potenciálu munice. Tyto činnosti se musí provádět způsobem bezpečným, nákladově efektivním, reálně použitelným a zodpovědným k životnímu prostředí. Demilitarizace je nezbytným krokem před uvolněním vojenského materiálu pro využití jako materiál nevojenský. Likvidace munice. Úkoly a postupy na konci doby života munice (end-of-life, EOL), týkající se zbytkových materiálů pocházejících z demilitarizačních operací. Likvidace munice zahrnuje proces redistribuce, přesunu, darování, odprodeje, přenechání nebo zničení vojenské munice. Biochemický. Obecný pojem vztahující se na chemické reakce v živých organismech. Biologické odbourávání. Proces rozkladu nebezpečné látky na neškodné produkty působením mikroorganismů nebo jiných živých druhů. Chemická konverze. Přeměna jedné sloučeniny v jinou prostřednictvím chemické reakce. Chemická dekontaminace. Proces učinění jakéhokoli kontaminovaného předmětu, osoby nebo prostoru bezpečným pro nechráněné osoby, a to chemickým zničením, fyzickým odstraněním, neprodyšným uzavřením nebo jiným zneškodněním kontaminujících látek na nich či kolem nich. Výbuch v uzavřené nádobě. Řízený proces vložení munice do uzavřené tlakové nádoby a její iniciace náloží výbušniny. Vzniklé plyny a pevné zbytky pak mohou být shromážděny a zpracovány ekologicky bezpečným způsobem. Konverze. Vytěžení celků nebo součástí munice pro alternativní vojenské či nevojenské využití ve stejné, modifikované nebo vylepšené formě. Rozrušení nízkou teplotou. Proces zchlazení munice obvykle v lázni tekutého dusíku ( 196 C). Při takové teplotě se např. silný ocelový plášť střely stane křehkým a může být snadněji rozrušen k obnažení svého obsahu. Elektrochemická redukce. Zpracování organických odpadů vytvářením silně oxidujících látek v elektrochemickém článku a využitím těchto látek k oxidaci odpadů na oxid uhličitý a vodu. Spalování odpadu. Řízené spalování pevných, kapalných nebo plynných hořlavých odpadů za vzniku plynů a pevných zbytků obsahujících nepatrné nebo žádné množství spalitelného materiálu. Naříznutí laserem. Použití laseru k naříznutí pláště střely pro jeho zeslabení a vytvoření drážky, které by ve spojení s procesem roztržení/rozlomení střely vedlo k rozdělení pláště na dvě části a obnažení náplně. Vytavování. Proces odstranění energetického materiálu, při kterém je náplň dostatečně zahřívána tak, že dochází k jejímu tavení a vytékání. Tři technologie vytavování jsou: v autoklávu, působením páry a indukčním ohřevem. Rozklad v roztavené soli. Proces přeměny organických složek odpadu v nerizikové látky jako oxid uhličitý, dusík a voda. Anorganické složky zůstávají v roztavené soli. Rozklad odpadu energetických materiálů se provádí jeho vložením společně s oxidačními plyny do 6

7 tavicího kotlíku obsahujícího uhličitan sodný smíchaný s vhodnými uhličitany, chloridy nebo sírany sodíku, draslíku, lithia a vápníku. Neutralizace. Proces učinění munice neschopnou svého původně určeného použití. Spalování na volném prostranství. Spalování výbušnin a munice v kovové vaně nebo v jámě (šachtě) ve venkovním prostředí bez regulace vznikajících emisí. Výbuch na volném prostranství. Výbuch výbušnin a munice ve venkovním prostředí bez regulace vznikajících emisí. Spalování v otevřené šachtě. Spalování materiálu v šachtě, často zhotovené z betonu, což zamezuje přímému kontaktu materiálu s půdou. Oxidace. Metoda zpracování využívající chemických procesů, při nichž dochází u sloučeniny ke ztrátě elektronů. Tento proces je široce používán ke zpracování takových odpadů, jako jsou kyanidy, pesticidy, fenol a sloučeniny síry. Obvyklými oxidanty jsou chlór nebo chlornany, manganistan draselný a peroxid vodíku. Fotokatalytická neutralizace. Použití zdroje vyzařujícího světlo k přivedení energetického materiálu do stavu, kdy se stane neaktivním nebo neúčinným. Vytěžení. Proces vyzískání použitelných a ekonomicky opravitelných součástek a materiálů z nadbytečné munice. Recyklace. Využití materiálů vytěžených z munice v odlišném výrobku. Opětovné použití. Alternativní užití munice nebo jejích součástí, např. změna z bojového na cvičné využití. Vyplavování (vymývání). Užití prostředku, jako je horká voda, vysoký tlak, rozpouštědlo nebo kryogenní suché vypírání, k odstranění energetického materiálu z munice bez rozrušení kovového obalu (pláště). Řezání vodním paprskem. Proces protlačování vody skrz trysku vedoucí k vytvoření tenkého paprsku schopného řezání různých nekovových materiálů. Je-li přidáno do vodního paprsku abrazivo, metoda se nazývá řezání vodním paprskem s abrazivem ; pak se mohou řezat tvrdé materiály jako kovové desky, keramika nebo sklo. 6 Požadavky na demilitarizaci a likvidaci munice 6.1 Politika orgánů jednotlivých států a mezinárodní smlouvy platné v okamžiku vývoje munice vymezují rozsah začlenění principů a plánů demilitarizace a likvidace munice do životního cyklu munice stanoveného v etapě jejího vývoje. Jestliže národní autorita pro bezpečnost munice, definovaná v ČOS , v souladu s platnými právními předpisy pro oblast životního prostředí schválí munici pro vojenské použití, přestože nebyl zpracován plán splňující požadavky tohoto standardu, pak tento orgán musí doložit východiska pro její schválení. 6.2 Postupy týkající se demilitarizace a likvidace se musí použít na munici konstruovanou pro vojenské použití nebo zaváděnou do užívání u organizačních celků MO. Demilitarizace nezahrnuje další prodej materiálu v nezměněném stavu (nebere se v úvahu jeho přeznačení), ale může do ní být začleněn další prodej součástí v původní formě po jejich oddělení během demilitarizace. Netýká se rovněž jakéhokoliv bojového úkolu, jako je pyrotechnická činnost (EOD) a odminování prostoru bojiště, ale může se ve zdůvodněných případech aplikovat na munici vyzvednutou v průběhu čištění skladových ploch a následně vzatou do evidence. V případě, že se kompletní munice nebo její část použije pro přepracování či vývoj jiné 7

8 munice, pak munice vzniklá z této činnosti musí být považována za novou konstrukci a musí se podrobit požadavkům tohoto ČOS. 6.3 Výsledkem procesu demilitarizace musí být odstranění nebo neutralizace vojenského potenciálu munice, aby se zabránilo opětovnému použití, úmyslně mylné prezentaci nebo identifikaci zbytků pro vojenské nebo teroristické aktivity. Tyto operace musí učinit předmět a všechny jeho části po demontáži neschopným plné nebo částečné funkce, neschopným opětovného použití v jiných zbraňových systémech (např. nahrazením zapalovačů) a neidentifikovatelným jako munice. 6.4 Postup demilitarizace a likvidace Postup demilitarizace a likvidace je schematicky znázorněn na obrázku č. 1. Odebrání ze skladu Přeprava Úprava a předběžné zpracování včetně demontáže Redukce velikosti Zpracování Vytěžení, opětovné použití, recyklace Rozčlenění zbytkového materiálu Likvidace odpadu OBRÁZEK č. 1 Schéma postupu demilitarizace a likvidace Odebrání ze skladu. Proces demilitarizace a likvidace začíná soustředěním munice do skupin (dávek) o vhodné velikosti v závislosti na druhu munice. Musí se označit (např. nálepkami nebo štítky, pokud nemá použitelné původní značení), překontrolovat a zabalit obdobně jako jiná munice stejného druhu. Pak se může přepravit k organizaci nebo zhotoviteli odpovědnému za provedení demilitarizace a likvidace Přeprava. V závislosti na místě skladování munice a místě provádění demilitarizace a likvidace je nezbytné se při přepravě jakékoliv munice řídit platnými vojenskými a/nebo civilními předpisy a normami, zvláště pak v případě, kdy je nutné překročení státních hranic. 8

9 Úprava a předběžné zpracování. Munice vyřazovaná z používání často obsahuje množství různých materiálů, z nichž některé jsou bezpečné a neškodné (např. balicí materiály a kovová pouzdra), jiné jsou však nebezpečné (např. výbušniny a paliva). Veškeré neškodné materiály musí být v maximálním možném rozsahu odděleny od nebezpečných, aby se minimalizovaly náklady a celkové množství materiálu vyžadujícího další zpracování. Po separaci se balicí materiály, dřevo, papír a kovy shromáždí pro recyklaci, spálení nebo likvidaci podle předpisů pro pevné odpady. Zvláštní pozornost se musí věnovat materiálům vyžadujícím speciální zpracování a likvidaci. Munice má být zbavena zapalovačů a všech nebezpečných materiálů a má být rozebrána na své základní součásti. Postup demontáže se zpravidla bude řídit opačným pořadím kompletace munice při výrobě. Nebezpečné materiály se pro další zpracování roztřídí a označí podle svého druhu a vlastností Redukce velikosti. Velikost a objem kompletní munice se může obvykle zmenšit oddělením bojových hlavic, raketových motorů a dalších velkých částí obsahujících nebezpečné materiály; možnými technikami jsou mechanické oddělování, naříznutí a ohýbání laserem, řezání vodním paprskem, rozrušení nízkou teplotou, vymývání nebo vytavování. Veškeré zbylé nebezpečné materiály nebo součásti, které je obsahují, se musí transportovat k dalšímu zpracování Zpracování. U nebezpečného materiálu musí být podle jeho druhu a povahy použit specifický způsob zpracování, buď recyklace, nebo další zacházení s odpady. Existují několikeré možnosti recyklace, opětovného použití a vytěžení výbušnin, kovů a dalších materiálů. Zpravidla se vyberou možnosti co nejvýhodnější z hlediska nákladů a zisku, jako je např. vytěžení výbušnin pro průmyslové využití. Některé metody konečného zpracování jsou zmíněny v článku Vytěžení, opětovné použití a recyklace. Přednost se zpravidla dává technikám demilitarizace a likvidace, které vedou k nejvyššímu stupni vytěžení, recyklace a opětovného použití nejhodnotnějších materiálů. Protože však při procesu vytěžení často vznikají vedlejší produkty škodlivé pro životní prostředí, není vždy z hlediska celkového vlivu na životní prostředí nejvyšší stupeň vytěžení nejvýhodnějším cílem. 6.5 Principy konstrukční bezpečnosti Pro následné usnadnění postupů demilitarizace a likvidace, maximalizujících bezpečnost a minimalizujících riziko ohrožení zdraví, negativní dopady na životní prostředí a náklady na životní cyklus, se mají v co největším možném rozsahu použít během vývoje munice následující principy konstrukční bezpečnosti: a) Zvolit materiály, které nejsou ze své povahy toxické a mohou být znovu použity, recyklovány nebo zničeny s minimálním dopadem na zdraví a životní prostředí na konci života munice. b) Zvolit materiály a konstrukční prvky, které budou minimalizovat nepříznivý vliv věrohodných prostředí po dobu použitelnosti a vliv stárnutí na postupy demilitarizace a likvidace a omezí vedlejší produkty. c) Zvolit materiály a konstrukční prvky, které umožní spotřebovat staré zásoby funkční munice při výcviku. d) Munici konstruovat tak, aby byla možná její bezpečná demontáž a snadné vytěžení využitelných materiálů. e) Munici konstruovat tak, aby bylo usnadněno opětovné použití nebo recyklace součástí a obalů. f) Munici konstruovat tak, aby se dosáhlo co největší doby použitelnosti. 9

10 6.6 Proces hodnocení likvidace ČOS požaduje hodnocení munice z hlediska její likvidace jako součást celkového procesu hodnocení bezpečnosti. Pro vyhodnocení navržených konstrukčních prvků, metod a postupů se musí v průběhu vývoje použít následující principy hodnocení: a) Porovnat konstrukci munice s principy konstrukční bezpečnosti uvedenými v článku 6.5 tohoto standardu. b) Nejsou-li splněny výše uvedené požadavky, musí se vyhodnotit obsažená rizika. Jestliže jsou nepřijatelná, přistoupí se ke změně konstrukce. Přijatelnost musí být schválena národní autoritou pro bezpečnost munice viz ČOS Pro získání odpovídající důvěry ve výsledky hodnocení může orgán vyžadovat provedení zkoušek. c) Potvrdit účinnost zvolených procesů zkouškou a analýzou. d) Vyhodnotit vybrané postupy demilitarizace a likvidace a činnosti na konci doby života munice vzhledem k bezpečnosti osob, vlivu na životní prostředí a dalším závažným rizikům. Při hodnocení se musí vzít v úvahu účinky věrohodných prostředí během životního cyklu, postupného zhoršování stavu a stárnutí, faktorů vnějšího prostředí a lidských chyb v průběhu samotného provádění procesů demilitarizace a likvidace. e) Vyhodnotit kompatibilitu postupů demilitarizace a likvidace s národními a mezinárodními právními předpisy týkajícími se ochrany zdraví, životního prostředí a bezpečnosti. 6.7 Metody demilitarizace a likvidace Jsou uvedeny příklady metod, které mohou být využity při demilitarizaci a likvidaci. Jejich využití je závislé na konkrétních podmínkách a podléhá příslušným schvalovacím procesům dle platných právních předpisů a norem. Pro redukci velikosti lze užít techniky mechanického oddělování, naříznutí laserem, narušení nízkou teplotou (kryogenické procesy), vyplavování (vymývání), vytavování a řezání vodním paprskem. Demilitarizace a likvidace se musí provádět způsobem, který splňuje platné právní předpisy týkající se ochrany životního prostředí a zacházení s látkami, které jej mohou znečistit. Návrhy na způsob recyklace vzniklých produktů mají být ekonomicky realizovatelné. Metody zpracování mohou zahrnovat spalování/výbuch na volném prostranství, spalování odpadů, oxidaci, biochemickou nebo chemickou dekontaminaci, fotokatalytickou neutralizaci, biologické odbourávání, chemickou konverzi, elektrochemickou redukci, rozklad v roztavené soli, spalování v otevřené šachtě, výbuch v uzavřené nádobě i další postupy, které odstraní vojenský charakter (využitelnost) materiálu a zároveň vyhovují požadavkům na bezpečnost a ochranu životního prostředí. Po zpracování se zbytkové materiály musí vytěžit, regenerovat, znovu použít, recyklovat, odprodat nebo zpracovat jako odpad. 6.8 Plán demilitarizace a likvidace Při tvorbě dokumentů požadovaných pro vývoj nové a modifikované munice se musí vypracovat plán demilitarizace a likvidace, přičemž se doporučuje využití souvisících dokumentů uvedených v kapitole 3. Obecně musí plán obsahovat následující informace: a) Funkční a fyzický popis munice (včetně množství), konfiguraci jejího balení a zařízení, postupy a metody plánované pro bezpečnou a pro životní prostředí přijatelnou demilitarizaci a likvidaci. 10

11 b) Seznam všech materiálů (včetně nebezpečných obsažených v munici) a s nimi spojených nebezpečí/rizik. c) Vyjádření záměru provést ve shodě s ČOS analýzu nebezpečí (rizik) u procesů demilitarizace a likvidace a postupů na konci života a zahrnout rozbor dopadů na bezpečnost a životní prostředí včetně souvisejících nebezpečí (rizik). d) Ustanovení zaručující, že po aplikaci zvolených postupů budou všechny citlivé materiály neutralizovány nebo jinak učiněny neškodné či odebrány pro další použití. e) Zamýšlené cílové určení uvolněných nebezpečných materiálů. Vzor formy plánu demilitarizace a likvidace a jeho obsahu je uveden v příloze A. 11

12 (VOLNÁ STRANA) 12

13 Příloha A Vzor plánu demilitarizace a likvidace A.1 Účel V této části se musí uvést, že účelem plánu je identifikovat postupy, metody a zařízení nezbytné k provedení bezpečné a z hlediska ochrany životního prostředí přijatelné demilitarizace a likvidace munice nebo jejích součástí. Dále se musí: a) uvést celkový přehled použitých postupů; b) určit oblasti, které nejsou v plánu obsaženy, např. přeprava, procesy realizované u subjektů provádějících spalování odpadů, a části materiálu (montážní podskupiny) zahrnuté v jiných plánech. A.2 Popis předmětu V této části se musí popsat fyzická a funkční konfigurace kompletního předmětu a hlavních součástí včetně vyobrazení. Popis musí zahrnovat: a) všechny jednotlivé díly/součásti a náplně (včetně výbušných), které jsou potenciálně vytěžitelné počet, složení a hmotnosti; b) všechny nevytěžitelné prvky (včetně výbušných) s uvedením důvodů, pro které je není možno vytěžit počet, složení a hmotnosti; c) všechny utajované předměty a součásti pro každou položku určit požadavky pro odtajnění; d) všechny drahé kovy a vzácné materiály množství každého. A.3 Alternativy demilitarizace a likvidace V této části se musí vyjmenovat a krátce popsat preferované a alternativní metody demilitarizace a likvidace předmětů uvedených v plánu. Příslušný orgán státu (národní autorita) poskytne zpracovateli informace o parametrech dostupných technologií a zařízení, které pak zpracovatel musí využít v plánu demilitarizace a likvidace. A.4 Postupy demilitarizace a likvidace V této části se musí co nejpodrobněji popsat veškeré možné metody. Popis má obsahovat postupy krok po kroku, bezpečnostní opatření, schémata demontáže, postupy pro odtajnění, tabulky součástí a dílů (kusovníky), demilitarizační činnosti a možnosti likvidace. A.5 Speciální nástroje a zařízení pro demilitarizaci a likvidaci V této části se musí vyjmenovat speciální nástroje a zařízení potřebné k provedení postupu popsaného u preferované alternativy. A.6 Bezpečnost Tato část musí shrnout bezpečnostní rizika spojená s danou municí a bezpečnostní opatření (postupy), která musí být použita v průběhu demilitarizace a likvidace. Rovněž zde musí být uveden souhrn bezpečnostních požadavků pro skladování a manipulaci a přehledy 13

14 identifikující všechny energetické a nebezpečné materiály v munici a udávající jejich chemické složení včetně produktů, které vznikají při spalování. A.7 Základní rizika Základní rizika jsou taková rizika spojená s municí, jejími součástmi a náplněmi, která mohou během manipulace nebo svým působením negativně postihnout osoby, životní prostředí nebo majetek. A.8 Působení škodlivých látek Zde se uvede seznam všech látek, které mohou mít fyziologický účinek na osoby nebo mohou poškodit majetek či životní prostředí (včetně flóry a fauny). Seznam musí specifikovat fyzikální formu látek (pevnou, kapalnou nebo plynnou), způsob napadení, účinek a požadovanou ochranu. A.9 Zdroje úrazů V této části se uvede seznam všech baterií, dalších zdrojů elektrické a elektromagnetické energie (včetně elektrického náboje), kondenzátorů, napnutých pružin nebo stlačených materiálů, které mohou po uvolnění přenést kinetickou energii. Musí se zde rovněž specifikovat pravděpodobná výstupní energie, pravděpodobný účinek a požadovaná ochrana. A.10 Rizika spojená s výbušninami nebo náplněmi Uvede se seznam rizik spojených s účinnou náplní, pohonným systémem a všemi energetickými (výbušnými) materiály. Seznam musí obsahovat veškeré hořlavé nebo oxidující látky. Je-li zpracován soubor údajů o bezpečnosti výbušniny (Explosive Hazard Data Sheet/Record), pak zde může být odkaz na v něm uvedené faktory jako toxicita, reaktivita a citlivost k jiskře. Pokud náplní není výbušný energetický materiál (např. bílý fosfor, slzotvorné nebo dráždivé látky), pak by se měla použít kritéria pro posouzení rizika škodlivých látek (viz článek A.8). A.11 Radioaktivní nebo vysokoenergetické zářiče V této části se uvedou veškerá rizika související s elektromagnetickým spektrem ať přirozeného, nebo umělého původu, např. s radioaktivitou, silným světelným zářením, koherentním světlem (laserem) a mikrovlnným zářením. Seznam musí obsahovat podrobnosti o fyzikální formě zdroje, výstupním výkonu, účinku na osoby, majetek a životní prostředí a o požadované ochraně. A.12 Druhotná rizika Druhotná rizika jsou taková rizika, která existují během procesu demilitarizace a likvidace při změnách materiálu; musí být popsána stejným způsobem jako základní. Druhotné riziko bude specifické pro zvolenou metodu likvidace a pro konkrétní munici, součást nebo náplň může existovat i více než jedno. Může se projevit u materiálu, u kterého se neuvažovalo se základním rizikem, např. u plastu nemusí v jeho výchozí formě existovat žádné riziko, ale při hoření vytváří toxickou koncentraci škodlivých plynů. Kromě toho se musí zakalkulovat i rizika spojená s tokem odpadů u navrhovaného havarijního nebo likvidačního zařízení. 14

15 A.13 Vlivy na životní prostředí Tato část musí u každé alternativy demilitarizace a likvidace obsahovat analýzu charakterizující vlivy na životní prostředí včetně krátkého přehledu předpisů vztahujících se na preferovaný demilitarizační proces. Rovněž se zde musí uvést přehled všech recyklovatelných materiálů vzniklých při preferovaném demilitarizačním procesu a identifikovat tok odpadu vytvořeného tímto procesem. Obsahem této části je i přehled produktů spalování energetických a nebezpečných látek. A.14 Revize Skutečnost, že většina materiálu (především toho, který se používá pro výcvikové účely) může mít dlouhou dobu životnosti skladových zásob, musí být řešena identifikací nutnosti případných budoucích revizí. Tato nutnost může být vyvolána následujícími dvěma situacemi: a) Zásoby procházejí fyzikálními/chemickými změnami nebo menšími modifikacemi. Třebaže je taková změna vlivem stárnutí známá a očekávaná, její rychlost se může lišit od původně předpokládané. Proto tedy musí být zváženo začlenění rozhodnutí o tom, že plán musí být po uplynutí přesně určené doby nebo po provedené modifikaci revidován. b) Mohou se změnit právní předpisy v oblasti ochrany zdraví, životního prostředí a/nebo bezpečnosti, takže existuje potřeba stanovit, že se plán musí podrobit revizi v duchu nové legislativy. A.15 Souvisící dokumenty V této části se uvede seznam právních předpisů, standardů, norem a dalších dokumentů z oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí použitých při zpracování plánu. 15

16 Platnost českého obranného standardu od: 6. února 2006 U p o z o r n ě n í : Oznámení o změnách a revizích ČOS jsou uveřejňována měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddílu Ostatní oznámení. Vydal Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Tisk: Agentura vojenských informací a služeb Praha Rok vydání 2006, obsahuje 8 listů Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, Praha 6, NEPRODEJNÉ 16