POŽADAVKY NA KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOST MUNICE PRO MINOMETY

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD POŽADAVKY NA KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOST MUNICE PRO MINOMETY Praha

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD POŽADAVKY NA KONSTRUKČNÍ BEZPEČNOST MUNICE PRO MINOMETY Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu: STANAG 4433, Ed. 1 FIELD MORTAR MUNITIONS, DESIGN SAFETY REQUIREMENTS Požadavky na konstrukční bezpečnost munice pro minomety Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 OBSAH 1 Předmět standardu Nahrazení standardů (norem) Související dokumenty Zpracovatel ČOS Použité zkratky, značky a definice Všeobecná ustanovení Podrobnosti požadavků na konstrukční bezpečnost Konstrukční bezpečnost součástí minometného náboje Tělo miny Účinná náplň munice Stabilizátor Středicí nákružek (těsnicí kroužek) miny Prachová náplň Zapalovač Konstrukční bezpečnost sestavené munice pro minomety

5 1 Předmět standardu 1.1,, zavádí STANAG 4433, edice 1, Požadavky na konstrukční bezpečnost munice pro minomety (Field Mortar Munitions, Design Safety Requirements), do prostředí ČR. Armáda České republiky nepoužívá kazetovou (kontejnerovou) munici v souladu se zákonem č. 213/2011 Sb., v platném znění. Standard stanovuje jednotné požadavky na konstrukční bezpečnost munice pro minomety (dále jen munice) a je závazný pro munici vyvíjenou a následně zaváděnou do užívání u organizačních celků Ministerstva obrany ČR (dále jen MO) po dni nabytí jeho platnosti (s výjimkou uvedenou v článku 1.2) a pro munici již zavedenou, u níž došlo k úpravám, které mohou ovlivnit její bezpečnostní parametry. Cílem standardu je zajistit, aby do užívání byly zavedeny pouze takové minometné náboje (dále jen náboje), které mají dostatečně a standardizovaným způsobem stanovené charakteristiky určující jejich bezpečnost a použitelnost. 1.2 není závazný pro konkrétní typ munice, jehož vývoj byl zahájen před dnem nabytí platnosti standardu a který bude zaveden do užívání u organizačních celků MO ve lhůtě maximálně 18 měsíců od data nabytí platnosti standardu. 2 Nahrazení standardů (norem) Tento ČOS nahrazuje, 1. vydání, Oprava 1. 3 Související dokumenty V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisejícího dokumentu, platí tento dokument bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisejícího dokumentu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání dokumentu. ČOS ČOS Zkoušky vojenské techniky v elektrickém a elektromagnetickém prostředí Postupy testování munice pádovou zkouškou ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice Konstrukční požadavky na iniciační systémy Zásady pro zavádění a hodnocení necitlivé munice Identifikační značení vojenské munice Organizace a metody schvalování způsobilosti výbušnin pro vojenské účely Hodnocení bezpečnosti minometných nábojů 5

6 ČOS ČOS AAP-6 AECTP-240 AOP-38 Bezpečná likvidace munice konstrukční principy a požadavky, hodnocení bezpečnosti Vliv okolního prostředí na vojenskou techniku. Klimatické podmínky NATO GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS (ENGLISH AND FRENCH) Slovník NATO s termíny a definicemi (anglicky a francouzsky) MECHANICAL CONDITIONS Mechanické podmínky SPECIALIST GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS ON AMMUNITION SAFETY Specializovaný slovník termínů a definic pro oblast bezpečnosti munice 4 Zpracovatel ČOS Vojenský technický ústav, s.p., odštěpný závod VTÚVM Slavičí, Ing. Lumír Kučera 5 Použité zkratky, značky a definice AAP spojenecká administrativní publikace (Allied Administrative Publication) AECTP spojenecká publikace o zkoušení podmínek prostředí (Allied Environmental Conditions and Tests Publication) AOP spojenecká výzbrojní publikace/ (Allied Ordnance Publication) ČOS český obranný standard EED elektricky rozněcovatelný prostředek (Electro-Explosive Device) MO Ministerstvo obrany České republiky NFT mez bezpečnosti roznětu (No-Fire Threshold) STANAG standardizační dohoda NATO (NATO Standardization Agreement) Níže uvedené definice jsou specifické pro tento standard a jsou zařazeny k usnadnění jeho použití. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38 a ostatních souvisejících dokumentech. Doba použitelnosti Doba životnosti skladových zásob Doba, po kterou lze očekávat, že munice zůstane při předepsaných podmínkách skladování a následném použití za stanovených bojových a/nebo výcvikových podmínek bezpečná a provozuschopná (použitelná). Doba, po kterou je možno očekávat, že položka zásob včetně výbušnin zůstane v daných podmínkách skladování provozuschopná (použitelná) a bezpečná. 6

7 Minometný náboj (munice pro minomet) Náplň Přídavná náplň Výbuch (výstřel) z přehřátí Zápalka Zažehovací nábojka Kompletní muniční celek, obsahující střelu (dělostřeleckou minu) a sestavu prachové (hnací) náplně, určený ke střelbě z minometu. Mina se obvykle skládá ze zapalovače, těla naplněného trhavinou nebo jinou náplní, středicího nákružku (těsnicího kroužku) a stabilizačních ploch (aerodynamického stabilizátoru). Sestava prachové náplně zpravidla sestává ze zažehovací nábojky se zažehovací (základní) náplní a přídavné náplně (náplní). Střelivina obsažená v zažehovací (základní) a přídavné náplni. Doplňková hnací náplň používaná ke zvýšení dostřelu munice. Skládá se z bezdýmného prachu a jeho pouzdra, kterým může být spalitelná nábojnice. Pro jeden muniční objekt může být použita jedna nebo více přídavných náplní, a to i rozdílných provedení. Předčasný zážeh energetického materiálu vlivem nadměrného tepla. Příkladem je zážeh prachové náplně v horké nábojové komoře zbraně. Pojem obvykle označuje kalíšek obsahující třaskavinu a zesilovací náplň. Funkce zápalky spočívá v transformaci vnějšího podnětu, zpravidla mechanického nebo elektrického, v energii postačující k zážehu roznětné náplně. Pojem zažehovací nábojka zahrnuje nábojnici (pouzdro), zápalku a zažehovací (základní) náplň. Používá se k zážehu přídavné náplně (náplní). V případě minometného náboje bez přídavné náplně bude zažehovací nábojka sama sloužit jako základní hnací náplň. Může být jednoduchého nebo složeného typu a všechny součásti jsou umístěny uvnitř trubky stabilizátoru. 6 Všeobecná ustanovení 6.1 Účelem požadavků uvedených v tomto standardu je optimalizovat bezpečnost minometných nábojů. 6.2 Požadavky zahrnují všechny vlivy působící na munici v průběhu jejího životního cyklu. Subjekt provádějící vývoj je při volbě materiálu a konstrukčního uspořádání musí splnit. Stejně tak musí být dodrženy při modifikaci a úpravách nábojů. Musí se vyhodnotit důsledky těchto činností na bezpečnost munice a jen pokud se prokáže, že na ni nemají negativní vliv, nevyžadují se žádné dodatečné zkoušky. 6.3 Konstrukční typy, které nesplňují požadavky tohoto standardu nebo fungují na nových principech nebo představují nové aplikace, musí být předloženy národní autoritě pro bezpečnost munice viz ČOS ke zhodnocení a případnému schválení na základě tolerované odchylky, příp. s omezením. 7 Podrobnosti požadavků na konstrukční bezpečnost Munice pro minomet musí být konstruována tak, aby byla bezpečná při skladování, manipulaci, přepravě, střelbě a pro likvidaci na konci své doby použitelnosti nebo životnosti skladových zásob. Dodržení kritérií konstrukční bezpečnosti uvedených v tomto standardu se prokáže zkouškami, analytickými hodnoceními nebo obojím podle ČOS a dalších souvisejících dokumentů. 7

8 Naplnění požadavků na konstrukční bezpečnost musí zabránit (nebo omezit) výskytu nebo účinkům následujících nebezpečí: a) elektromagnetických polí, zdrojů elektrické, chemické nebo mechanické energie, tepelné energie, zdrojů radioaktivity, nebezpečných materiálů nebo reakčních produktů; b) předčasné iniciaci roznětného řetězce nebo předčasné aktivaci; c) rizikům pro obsluhu minometu během nabíjení a střelby. Směrnice pro hodnocení bezpečnosti jsou obsahem ČOS ; zásady v něm popsané jsou závazné i pro konstrukci a vývoj minometných nábojů. 7.1 Konstrukční bezpečnost součástí minometného náboje Minometný náboj se skládá z následujících hlavních součástí (dílů): a) těla miny; b) účinné náplně munice (může to být např. trhavina, osvětlovací nebo dýmotvorná náplň, pyrotechnická náplň vytvářející tepelné záření), pasivní nebo aktivní submunice; c) stabilizátoru (stabilizačních ploch); d) středicího nákružku (těsnicího kroužku) miny; e) prachové (hnací) náplně; f) zapalovače Tělo miny Tělo miny musí být konstruováno tak, aby splnilo následující požadavky na bezpečnost: a) materiál a konstrukce těla musí odolat fyzickému zatížení, kterému budou vystaveny během přepravy, manipulace, nabíjení a střelby; b) tělo miny musí být utěsněno vůči průniku prachových plynů, které vznikají při výstřelu; c) pevnost těla se nesmí v průběhu doby použitelnosti nebo životnosti skladových zásob munice zhoršovat Účinná náplň munice Účinná náplň munice musí splňovat tyto požadavky na konstrukční bezpečnost: a) musí být přesně stanoveny fyzikální a chemické charakteristiky náplně; b) náplň musí mít schválenou způsobilost podle ČOS Výbušné součásti mají být vybrány tak, aby vyhovovaly ustanovením ČOS a ČOS ; c) musí zůstat bezpečná a použitelná v průběhu skladování, přepravy, nabíjení a střelby, a to po celou dobu použitelnosti munice; d) musí být snášenlivá s muničními součástmi podle ČOS ; e) chemická a fyzikální stabilita náplně se ve všech předepsaných prostředích po celou dobu použitelnosti nebo dobu životnosti skladových zásob nesmí snížit na nebezpečnou úroveň. 8

9 7.1.3 Stabilizátor Stabilizátor musí být konstruován tak, aby plnil následující požadavky na bezpečnost: a) stabilizátor a jeho připojení k tělu miny musí odolat veškerým zatížením při výstřelu; b) nesmí se uvolnit nebo deformovat do té míry, že by to ovlivnilo let miny, a to i při střelbě za mezních provozních podmínek Středicí nákružek (těsnicí kroužek) miny Středicí nákružek (těsnicí kroužek) miny musí splňovat tyto požadavky na konstrukční bezpečnost: a) musí poskytnout účinné utěsnění při všech tlacích dosahovaných při výstřelu; b) musí umožnit hladké klouzání náboje dolů hlavní při všech předepsaných náměrech. c) nesmí představovat nebezpečí pro obsluhu nebo vojáky v okolí, jakmile mina opustí při výstřelu hlaveň Prachová náplň Konstrukce prachové (hnací) náplně musí plnit následující požadavky na bezpečnost: a) chemická a fyzikální stabilita náplně se ve všech předepsaných prostředích po celou dobu použitelnosti nebo dobu životnosti skladových zásob nesmí snížit na nebezpečnou úroveň; b) všechny výbušné části prachové náplně (včetně pouzder, jsou-li vyrobena z energetického materiálu) musí mít schválenou způsobilost podle ČOS ; c) všechny části prachové náplně musí být vzájemně snášenlivé ve shodě s ČOS ; d) prachová náplň musí fungovat bezpečně bez toho, že by po výstřelu zůstávaly v hlavni její neshořelé nebo žhavé zbytky. Hlaveň nesmí opustit žádné hořící zbytky, které by mohly představovat přímé nebo nepřímé nebezpečí pro obsluhu nebo vojáky v okolí; e) při nabití munice do hlavně horké v důsledku střelby nesmí dojít k výstřelu z přehřátí; f) prachová náplň nemá při hoření vytvářet toxické plyny. Pokud dochází k jejich vzniku, pak jejich koncentrace nesmí přesáhnout hodnoty předepsané zákonnými předpisy nebo příslušným orgánem státu (národní autoritou); g) prachová náplň musí vyhovovat zkušebním požadavkům uvedeným v ČOS ; h) během střeleb za extrémních (vysokých/nízkých) teplot, jak jsou popsány v ČOS , nesmí u tlaku v nábojové komoře dojít k žádným neobvyklým nespojitostem; i) munice musí být bezpečná pro manipulaci a po pádu, jak je stanoveno v ČOS a ČOS Neúmyslný pád na stabilizátor nesmí vést k iniciaci prachové náplně; j) úsťový plamen ani přetlak vzdušné rázové vlny nesmí ohrozit obsluhu zbraně; k) vhodnými prostředky se musí zabránit vzniku elektrostatického náboje v jakékoli součásti prachové náplně; l) ve všech předepsaných prostředích musí být zachována strukturální integrita pouzdra přídavné náplně; m) pro výpočet celkové přídavné náplně musí být stanovena požadovaná hmotnost střeliviny v každé jednotlivé přídavné náplni; 9

10 n) je-li přídavná náplň konstruována jako připojitelná, pak toto připojení k minometnému náboji musí být provedeno takovým způsobem, že nedojde k jejímu neúmyslnému oddělení; o) střelivina v přídavné náplni, v zažehovací nábojce i náplň výbušniny v zápalce musí být chráněny před vlhkostí svým pouzdrem (pláštěm); p) zápalka musí správně iniciovat prachovou náplň při všech předepsaných náměrech hlavně a v celém vyžadovaném rozsahu teplot; q) při odpálení zbraně se nesmí žádná část systému hnací náplně (zvláště pak ne zápalka) uvolnit a způsobit tak poškození zápalníku zpětným výšlehem plynů Zapalovač Zapalovač, který je považován za samostatný prvek, musí vyhovět požadavkům na konstrukční bezpečnost uvedeným v ČOS Podle tohoto standardu se musí i zkoušet, stejně jako v něm obsažené přenosné a počinové výbušné komponenty. Všechny zapalovače pro minometné náboje musí splňovat následující požadavky: a) tvar a konstrukce zapalovače musí být takové, aby při neúmyslném dvojím nabití náboje do hlavně nedošlo k výbušné reakci. Pokud není tento požadavek splněn, pak musí být konstrukce předložena národní autoritě pro bezpečnost munice ke zhodnocení a případnému schválení na základě tolerované odchylky, příp. s omezením. Se všemi schválenými odchylkami včetně zdůvodnění musí být na základě oprávněné žádosti seznámeny obdobné orgány států podílejících se na společném vývoji nebo pořizujících si daný druh munice; b) zapalovač musí být konstruován tak, aby při svém poškození (do určitého rozsahu) mohl být bezpečně demontován z těla miny; c) manipulační úkony související s funkcí zapalovače, jako je nastavení časování a částečné odjištění, musí být jednoduché a spolehlivé za všech předepsaných taktických podmínek (při praktickém použití). 7.2 Konstrukční bezpečnost sestavené munice pro minomety Na sestavenou munici se z hlediska konstrukční bezpečnosti musí použít následující požadavky: a) všechny druhy munice musí mít identifikační značení podle ČOS Náboje musí být konstruovány tak, aby umožnily spolehlivou a bezpečnou manipulaci za nepříznivých povětrnostních podmínek. Rovněž musí být ergonomické a nesmí mít žádné ostré hrany, které by mohly při manipulaci způsobit zranění nebo poškodit ochranný protichemický oděv; b) konstrukce musí umožnit zaměnitelnost dílů, které mají životnost menší než doba použitelnosti nebo životnosti skladových zásob munice; c) minometný náboj musí být odolný a z tohoto hlediska se přezkouší střelbami za zvýšeného tlaku podle ČOS ; d) celá sestava prachové (hnací) náplně musí být během výstřelu (tj. při zážehu, průchodu hlavní a při opuštění ústí hlavně) bezpečná a spolehlivá. Úsťový plamen musí být v předepsaných mezích, jak je stanoveno v podmínkách uživatele; e) pro případ dvojího nabití musí být nebezpečí redukováno takovou konstrukcí zažehovací nábojky, že nemůže být iniciována špicí zapalovače minometného náboje, který se již 10

11 nachází v hlavni. Každý stát si může provést vyšetření účinků dvojího nabití, které může být opakováno po každé modifikaci roznětného řetězce; f) pro umožnění záměny munice pro minomety mezi ozbrojenými silami jednotlivých členských států NATO se musí všechny aspekty související s bezpečností oznámit národní autoritě pro bezpečnost munice; g) při vystavení munice obsahující elektricky rozněcovatelné prostředky (EED) předepsanému elektromagnetickému prostředí nesmí v roznětném okruhu dojít k indukci elektromagnetické energie o takové velikosti, která by překročila určené rozpětí bezpečnosti pod stanovenou velikostí energie meze bezpečnosti roznětu (NFT) elektricky rozněcovatelného prostředku. NFT se stanovuje podle platných předpisů a dokumentů (např. technické dokumentace, takticko-technických požadavků), případně podle zvláštních postupů odsouhlasených národní autoritou pro bezpečnost munice a EED se přezkouší v souladu s ČOS ; h) veškerá munice musí být konstruována tak, aby odolala všem extrémním (ale věrohodným) klimatickým podmínkám působícím na ni během její doby použitelnosti tak, jak jsou definovány v ČOS ; i) munice musí zůstat bezpečná, stabilní, přesná a musí si udržet základní parametry v celém rozsahu svých provozních podmínek; j) hodnoty přetlaku vzdušné rázové vlny v blízkosti obsluhy nebo místech, v nichž se budou pravděpodobně nacházet další vojáci, musí být v mezích daných předpisy nebo požadavky příslušných orgánů jednotlivých států; k) munice musí být konstruována tak, aby v případě jejího selhání při výstřelu (nebo pokud není vůbec vystřelena) ji bylo možno snadno a bezpečně vyjmout z hlavně a bezpečně zlikvidovat; l) konstrukce munice musí splňovat požadavky uvedené v ČOS a AECTP

12 Účinnost českého obranného standardu od: 23. října 2017 Změny: Změna číslo Účinnost od Změnu zapracoval Datum zapracování Poznámka U p o z o r n ě n í : Oznámení o českých obranných standardech jsou uveřejňována měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddíle Ostatní oznámení a Věstníku MO. V případě zjištění nesrovnalostí v textu tohoto ČOS zasílejte připomínky na adresu distributora. Rok vydání: 2017, obsahuje 6 listů Tisk: Ministerstvo obrany ČR Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, Praha 6 Vydal: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti NEPRODEJNÉ 12