ZKOUŠKY BEZPEČNOSTI A VLIVU VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ MUNICE ODPALOVANÉ ZE ZEMĚ

Transkript

1 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ZKOUŠKY BEZPEČNOSTI A VLIVU VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ MUNICE ODPALOVANÉ ZE ZEMĚ Praha

2 (VOLNÁ STRANA) 2

3 ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD ZKOUŠKY BEZPEČNOSTI A VLIVU VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ MUNICE ODPALOVANÉ ZE ZEMĚ Základem pro tvorbu tohoto standardu byl následující originál dokumentu: STANAG 4337, Ed. 1 SURFACE LAUNCHED MUNITION APPRAISAL, SAFETY AND ENVIRONMENTAL TESTS Zkoušky bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí a hodnocení munice odpalované ze země Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Praha

4 OBSAH Strana 1 Předmět standardu Nahrazení standardů (norem) Souvisící citované dokumenty Zpracovatel ČOS Použité zkratky a definice Všeobecná ustanovení Přílohy Příloha A Základní zkoušky bezpečnosti Příloha B Doplňkové zkoušky bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí

5 1 Předmět standardu 1.1,, zavádí STANAG 4337, edice 1 do prostředí ČR. Standard stanovuje jednotné požadavky na zkoušky bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí u munice odpalované ze země (dále jen munice), sloužící pro hodnocení její bezpečnosti a použitelnosti podle ČOS Je závazný pro munici, která bude pořizována pro užívání u organizačních celků Ministerstva obrany ČR (dále jen MO) po dni nabytí jeho platnosti s výjimkou uvedenou v článku není závazný pro konkrétní typ munice odpalované ze země, jejíž vývoj byl zahájen před dnem nabytí platnosti standardu a která bude zavedena do užívání u organizačních celků MO ve lhůtě maximálně 18 měsíců od data nabytí platnosti standardu. 2 Nahrazení standardů (norem) Tento standard nenahrazuje žádnou normu nebo standard. 3 Souvisící citované dokumenty V tomto standardu jsou odkazy na dále uvedené dokumenty, které se tímto stávají jeho normativní součástí. U odkazů, v nichž je uveden rok vydání souvisícího dokumentu, platí tento souvisící dokument bez ohledu na to, zda existují novější vydání tohoto souvisícího dokumentu. U odkazů na dokument bez uvedení data jeho vydání platí vždy poslední vydání dokumentu. ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS ČOS Zkoušky vojenské techniky v elektrickém/ elektromagnetickém prostředí Postupy zkoušek munice ohněm s použitím kapalného paliva Postupy zkoušek odolnosti munice vůči zásahu malorážovou střelou Postupy testování munice pádovou zkouškou Hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice Postupy zkoušek munice na pomalý ohřev Postupy zkoušek munice na sympatetickou reakci Konstrukční požadavky na iniciační systémy Organizace a metody schvalování způsobilosti výbušnin pro vojenské účely Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči mechanickým vlivům prostředí Zkoušky odolnosti vojenské techniky vůči klimatickým vlivům prostředí Zkoušky odolnosti munice a zbraňových systémů obsahujících elektricky rozněcovatelné prostředky proti elektromagnetickému impulzu jaderného výbuchu 5

6 STANAG 2895 EXTREME CLIMATIC CONDITIONS AND DERIVED CONDITIONS FOR USE IN DEFINING DESIGN/TEST CRITERIA FOR NATO FORCES MATERIEL Extrémní klimatické a odvozené podmínky pro stanovení konstrukčních a zkušebních kritérií pro materiál používaný v rámci NATO STANAG 4137 STANDARD UNDERWATER EXPLOSION TEST FOR OPERATIONAL SURFACE SHIPS AND CRAFTS Standardní způsoby testování odolnosti hladinových plavidel (lodí a člunů) proti podvodním výbuchům STANAG 4145 NUCLEAR SURVIVABILITY CRITERIA FOR ARMED FORCES MATERIAL AND INNSTALLATIONS AEP-4 Kritéria odolnosti vojenského materiálu a zařízení vůči účinkům jaderného výbuchu AEP-4 STANAG 4234 ELECTROMAGNETIC RADIATION (RADIO FREQUENCY) 200 KHZ TO 40 GHZ ENVIRONMENT AFFECTING THE DESIGN OF MATERIEL FOR USE BY NATO FORCES Prostředí elektromagnetického záření ve frekvenčním pásmu 200 khz až 40 GHz, které má vliv na konstrukci materiálu určeného pro použití ozbrojenými silami NATO STANAG 4235 ELECTROSTATIC DISCHARGE ENVIRONMENT Vnější prostředí s elektrostatickými výboji STANAG 4236 LIGHTNING ENVIRONMENTAL CONDITIONS AFFECTING THE DESIGN OF MATERIEL FOR USE BY THE NATO FORCES Podmínky prostředí s bleskovými výboji, které mají vliv na konstrukci materiálu určeného pro použití ozbrojenými silami NATO STANAG 4239 ELECTROSTATIC DISCHARGE, MUNITIONS TEST PROCEDURES Zkoušky působení elektrostatického výboje na munici STANAG 4324 ELECTROMAGNETIC RADIATION (RADIO FREQUENCY) TEST INFORMATION TO DETERMINE THE SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE OF ELECTRO-EXPLOSIVE DEVICES AND ASSOCIATED ELECTRONIC SYSTEMS IN MUNITIONS AND WEAPON SYSTEMS Informace o zkouškách vlivu elektromagnetického vysokofrekvenčního záření pro stanovení bezpečnosti a použitelnosti elektricky rozněcovatelných prostředků a přidružených elektronických systémů u munice a zbraňových systémů STANAG 4327 LIGHTNING, MUNITION ASSESSMENT AND TEST PROCEDURES Postupy zkoušení a hodnocení munice v prostředí s bleskovými výboji STANAG 4370 ENVIRONMENTAL TESTING Zkoušky vlivu prostředí 6

7 AAP-6 AECP-1 AEP-4 AOP-38 NATO GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS (ENGLISH AND FRENCH) Terminologický slovník pojmů a definic NATO (anglicky a francouzsky) MECHANICAL ENVIRONMENTAL DESCRIPTION Mechanické vlivy prostředí NUCLEAR SURVIVABILITY CRITERIA FOR ARMED FORCES MATERIAL AND INSTALLATIONS Kritéria odolnosti vojenského materiálu a zařízení vůči účinkům jaderného výbuchu GLOSSARY OF TERMS AND DEFINITIONS CONCERNING THE SAFETY AND SUITABILITY FOR SERVICE OF MUNITIONS, EXPLOSIVES AND RELATED PRODUCTS Terminologický slovník pojmů a definic týkajících se bezpečnosti a způsobilosti k používání munice, výbušin a přidružených produktů 4 Zpracovatel ČOS VOP-026 Šternberk, s. p., divize VTÚVM Slavičín, Ing. Lumír Kučera 5 Použité zkratky a definice a. Zkratky AAP AECP AECTP AEP AOP ČOS MO SLM STANAG ALLIED ADMINISTRATIVE PUBLICATION spojenecká administrativní publikace ALLIED ENVIRONMENTAL CONDITIONS PUBLICATION spojenecká publikace o podmínkách životního prostředí ALLIED ENVIRONMENTAL CONDITIONS TESTING PUBLICATION spojenecká publikace o testování podmínek životního prostředí ALLIED ENGINEERING PUBLICATION spojenecká technická publikace ALLIED ORDNANCE PUBLICATION spojenecká publikace o munici /výzbrojní publikace/ český obranný standard Ministerstvo obrany České republiky SURFACE LAUNCHED MUNITION munice odpalovaná ze země NATO STANDARDIZATION AGREEMENT standardizační dohoda NATO 7

8 b. Definice Definice níže uvedeného pojmu je specifická pro tento standard a je zařazena k usnadnění jeho použití. Další lze nalézt v AAP-6, AOP-38 a ostatních souvisících dokumentech. Munice odpalovaná ze země Jakákoliv munice s obsahem výbušnin, která je odpalována z povrchu země nebo mořské hladiny a je určena pro použití silami NATO. Nejsou zde zahrnuty jaderné zbraně 6 Všeobecná ustanovení 6.1 Účelem zkoušek bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí v souladu s tímto standardem je poskytnout doklad pro celkové hodnocení systému SLM a jeho logistického a taktického balení k rozhodnutí, zda: a) munice zůstane bezpečná a použitelná po celou stanovenou dobu své použitelnosti (definovaného cyklu doby použitelnosti); b) riziko výbuchové přeměny, k níž může dojít v důsledku nepředvídané události (havárie), činnosti protivníka nebo během procesů likvidace, které potom následují, je přijatelně nízké. 6.2 Munice musí zůstat bezpečná a použitelná (v rámci přijatelných mezí technických parametrů) po svém vystavení nešetrné manipulaci a urychlenému klimatickému zatížení, které jsou srovnatelné s prostředími vyskytujícími se během přepravy, skladování a funkčního použití. 6.3 Postupy. Musí se dodržet následující zásady: a) hodnocení bezpečnosti a vlivu prostředí (dále jen hodnocení) munice se musí provádět, jak je stanoveno v ČOS , na základě konstrukčních charakteristik, analýz bezpečnosti a zpráv o zkouškách. Zkoušky bezpečnosti popsané v Příloze A společně s dalšími zkouškami vybranými z Přílohy B jako vhodné pro SLM vycházejí z metodik a postupů definovaných v ČOS , STANAG 4370 a k němu přidružených spojeneckých publikací AECTP (v ČR postupně zaváděných formou ČOS, např. ČOS , , ), tvoří základ pro hodnocení a jsou povinné; b) přestože je záměrem vyhnout se zdvojování zkoušek, vyhrazuje si ČR právo opakovat zkoušky uskutečněné v zemi provádějící vývoj munice a provést dodatečné testy, pokud to považuje za nutné; c) veškeré odchylky od dohodnutých postupů musí být zdokumentovány a zdůvodněny; d) u různých druhů SLM mohou existovat přirozeně rozdílná nebezpečí z hlediska působení vnějších prostředí a odlišné funkční (provozní) principy. Konkrétní program zkoušek musí zahrnovat všechny zkoušky z Přílohy A; z Přílohy B pak ty, jež byly určeny jako aplikovatelné a potřebné pro daný druh munice. Může obsahovat i zkoušky, které nejsou popsány v tomto standardu, ale byly vybrány jako adekvátní pro hodnocení SLM; e) volba zkušebních parametrů (pokud nejsou standardizovány) musí vycházet z posouzeného nebo analyticky předpovězeného profilu vnějšího prostředí životního cyklu zkoušeného předmětu nebo systému; 8

9 f) žádná jednotlivá zkouška nebo skupina zkoušek nemůže být hodnocena izolovaně, ale závěrečné doporučení z vyhodnocení bezpečnosti a vlivu prostředí má pro správné hodnocení munice v jejím předpokládaném prostředí po dobu použitelnosti brát v úvahu vývojové zkoušky stejně jako jednotlivé platné postupy hodnocení. 6.4 Schválení způsobilosti výbušnin. Výbušniny použité v munici musí mít schválenou způsobilost podle požadavků ČOS Zkoušky bezpečnosti rozněcovacích systémů. Zásady konstrukční bezpečnosti zapalovačů a způsob jejich zkoušení musí být ve shodě s ČOS Vnější prostředí. Vnější prostředí použitá pro hodnocení a zkoušky SLM musí být identifikována za použití dotazníku uvedeného v Příloze 1 ČOS a návodu popsaného v STANAG Životní cyklus. Bližší informace o profilech životních cyklů jsou uvedeny v ČOS a STANAG Zdroje údajů o vnějších prostředích. Údaje jsou dostupné v STANAG 2895, AECP-1 (STANAG 2914), STANAG 4234, 4235 a Osnova programu zkoušek bezpečnosti a vlivu vnějších prostředí. Program zkoušek se musí zpracovat na základě požadavků popsaných v článcích 6.2, 6.5 a 6.6. Tato závazná řada zkušebních postupů musí zahrnovat jak základní zkoušky bezpečnosti (viz Příloha A), tak vhodné a potřebné doplňkové zkoušky z Přílohy B. Struktura programu zkoušek musí obsahovat pořadí zkoušek a počet zkoušených předmětů. Volba zkoušek z Přílohy B, metody, postupy, parametry a doby trvání zkoušek stejně jako řazení jejich posloupností musí být odvozeno z cyklu doby použitelnosti; přitom se musí zaznamenat logika jejich výběru ve vztahu ke stanoveným prostředím Základní a doplňkové zkoušky bezpečnosti. Základní zkoušky bezpečnosti, uvedené v Příloze A, jsou povinné a provádí se v souladu s příslušnými souvisícími dokumenty. Tyto zkoušky však samy o sobě nejsou postačující k posouzení bezpečnosti SLM. Příloha B obsahuje dodatečné zkoušky, které se stávají povinnými, pokud byly ve smyslu čl. 6.3 identifikovány jako reprezentující prostředí v cyklu doby použitelnosti a z toho důvodu zahrnuty do programu zkoušek Kritéria splnění podmínek zkoušky. Tato kritéria pro zkoušky bezpečnosti jsou stanovena v odpovídajících souvisících dokumentech nebo popsána v Příloze A. Po absolvování příslušné zkoušky (nebo posloupnosti zkoušek) vlivu vnějšího prostředí musí SLM zůstat bezpečná a v závislosti na požadavcích zkoušky musí být schopna funkce v předepsaném provozním prostředí Postupy zkoušek. Zkoušky popsané v Příloze A se musí provádět v souladu s uznávanými (schválenými) postupy, přičemž přednost má použití standardizačních dohod NATO nebo dokumentů, které je zavádějí do prostředí ČR Volba zkoušek a jejich řazení. Některé nebo všechny zkoušky bezpečnosti a vlivu prostředí se u munice určené pro přezkoušení mají provádět postupně (následně). Protože takové posloupnosti zkoušek zpravidla končí funkcí, zkouškami bezpečnosti nebo zevrubným prozkoumáním s destruktivními důsledky na munici, konstrukce SLM musí být kriticky prověřena tak, aby zvolená posloupnost (nebo posloupnosti) představovala nejlepší kompromis mezi skutečnými prostředími cyklu doby použitelnosti a takovými posloupnostmi, které kumulativně vytvářejí největší degradaci zkoušeného předmětu. V úvahu se rovněž musí vzít vlivy interakce souběžných nebo následných namáhání vznikajících působením vnějších 9

10 prostředí (např. účinky předchozího vysokoteplotního ohřevu na citlivost výbušnin k rázové vlně). Obsah posloupností zkoušek a počet zkoušených předmětů je ovlivněn podobností s dřívějšími konstrukčními typy nebo naopak technickou inovací konstrukce a požadovanou konfidenční úrovní. Náplň a rozsah programu zkoušek SLM budou dále ovlivněny důvěrou v plnění parametrů získanou z programů zkoušek součástí a konstrukčních skupin ve vztahu k celkové konstrukci munice Dodatečné zkoušky. Na základě požadavku národní autority pro bezpečnost munice (viz ČOS ) musí být provedeny i další zkoušky, které nejsou obsaženy v Příloze B, ale národní autorita je považuje za potřebné. Bezpečnost a použitelnost munice se ověřuje také sledováním technického stavu munice během jejího provozu Standardní typ zkoušeného předmětu. Zkoušky prováděné s municí musí být klasifikovány buď jako vývojové, nebo jako zkoušky bezpečnosti / vlivu vnějšího prostředí. Škála zkoušek uvedených v Příloze A a zvolených z Přílohy B musí být zahrnuta v programech obou typů zkoušek, ale vývojové programy mohou obsahovat i další testy. V zásadě se požaduje, aby zkoušenými předměty, které vyhoví programu zkoušek bezpečnosti a vlivu prostředí, byly standardní výrobní typy. Pokud však v období mezi vývojem a výrobou nebyly provedeny žádné závažné změny, které by mohly ovlivnit výsledky zkoušek bezpečnosti, může se národní autorita pro bezpečnost munice rozhodnout některé ze zkoušek neopakovat Zpráva o zkouškách. Vývojový subjekt musí sestavit soubor údajů, který dokumentuje odůvodnění volby zkušebních metod a programů použitých pro hodnocení bezpečnosti a použitelnosti SLM. Tento soubor musí obsahovat podrobné výsledky získané v průběhu vývojových zkoušek a zkoušek bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí společně s jakýmikoliv analýzami nebo zhodnoceními; musí být rovněž doplněn souborem technických konstrukčních údajů, který má obsahovat informace o standardním typu zkoušeného předmětu použitém pro konkrétní zkoušky Zkoušky konstrukčních skupin a podskupin obsahujících výbušniny. Během cyklu doby použitelnosti SLM mohou být konstrukční skupiny a/nebo podskupiny obsahující výbušniny (v obalu i bez obalu) vystaveny skladování, manipulaci, zkoušení a silniční, železniční, námořní nebo vzdušné přepravě. Zkoušky bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí provedené u podsystémů a/nebo konstrukčních skupin mohou poskytnout dostatečnou důvěru v bezpečnost a použitelnost a umožnit tak úspory při zkouškách SLM podle tohoto standardu; přihlíží se k nim při celkovém hodnocení munice. 10

11 Příloha A Základní zkoušky bezpečnosti A.1 Úvod Je nezbytné, aby bezpečnost byla neoddělitelným rysem SLM a jako taková se musí při konstrukci munice vzít v úvahu. Ačkoliv zkoušky uvedené v této příloze jsou povinné pouze na úrovni standardního (výrobního) typu, doporučuje se, aby byly použity i v průběhu vývojových prací k získání důvěry v konstrukční řešení. Zkoušky se mohou provádět na podsystémech nebo konstrukčních skupinách, ale je nezbytné zajistit, aby během konečného sestavení do vyššího celku a během výroby nedošlo ke snížení bezpečnosti. A.2 Analýza nebezpečí Základní zkoušky bezpečnosti jsou definovány v této příloze. Protože další zkoušky mohou být závislé na cyklu doby použitelnosti, provede se analýza nebezpečí (rizik) za účelem stanovení, které dodatečné zkoušky nezahrnuté v této příloze, ale uvedené v Příloze B, reprezentují pravděpodobná vnější prostředí pro SLM. Posloupnost a náročnost dodatečných zkoušek se stanoví na základě této analýzy. Všechny zkoušky z této přílohy jsou pak společně s vybranými zkouškami z Přílohy B povinné. A.3 Zkoušky A.3.1 Pádová zkouška Účelem zkoušky je prokázat, že munice zůstane bezpečná pro manipulaci a likvidaci po náhodném pádu, který může podstoupit během logistického přesunu (např. při nakládání do podpalubí lodi). Případně se jí dokazuje, že munice zůstane buď bezpečná a použitelná, nebo bezpečná pro likvidaci po pádu během svého operačního nasazení. Zpravidla se shazuje munice v obalu na betonovou dopadovou plochu, jejíž povrch je opatřen ocelovou deskou. Před touto zkouškou může být munice vystavena klasickým zkouškám vlivu prostředí (např. teplotním cyklům, vlhkosti, vibracím, rázům) k simulaci provozního použití, jestliže hodnocení konstrukce signalizuje, že takové použití může způsobit zhoršení stavu nepříznivě ovlivňujícího výsledek zkoušky. Jestliže rozbor provozní logistiky nebo systému, jakým je SLM přepravována od výrobce k uživateli, ukazuje, že existuje riziko náhodného pádu munice bez obalu, musí se provést zkouška s takovou konfigurací. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS A.3.2 Zkouška ohněm s použitím kapalného paliva Zkouška pro stanovení reakce munice na intenzivní ohřev a doby do této reakce se provede v souladu s ČOS A.3.3 Zkouška na pomalý ohřev Cílem zkoušky je určit reakci munice na pomalu rostoucí tepelné zatížení. Teplota SLM se musí zvyšovat postupně, přičemž se zaznamená reakce munice. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS

12 Příloha A A.3.4 Zkouška odolnosti vůči zásahu malorážovou střelou Zkouška pro stanovení reakce munice na zásah malorážovou střelou se provede v souladu s ČOS A.3.5 Zkouška na sympatetickou reakci Účelem zkoušky je zjistit reakci munice na výbuchovou přeměnu stejného typu munice v její blízkosti. Pro stanovení uspořádání a počtu munice potřebné k provedení zkoušky je nutná znalost podmínek jejího provozu. Dalšími zkouškami, které mohou přispět k získání potřebných informaci, jsou např. zkoušky střepinového účinku a zkoušky pro určení údajů o vztazích množství výbušniny odstupová vzdálenost při klasifikaci (zatřídění) munice. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS A.3.6 Zkouška bezpečného oddělení Cílem zkoušky je prokázat, že se SLM při svém odpálení nebo vypuštění bezpečně oddělí od odpalovacího zařízení kteréhokoliv předepsaného typu. Zkoušky odpálení nebo vypuštění k prokázání bezpečného oddělení z každého palebného stanoviště a při každém nabíjecím uspořádání pro každý typ odpalovacího zařízení musí tvořit součást programu zkoušek prováděných za účelem schválení SLM pro bojové použití. Postup zkoušky. Do doby vydání příslušného STANAG se zkouška provádí podle platných předpisů a dokumentů (např. technické dokumentace, takticko-technických požadavků), případně podle zvláštních postupů odsouhlasených národní autoritou. 12

13 Doplňkové zkoušky bezpečnosti a vlivu vnějšího prostředí Příloha B B.1 Úvod Tato příloha definuje některé zkoušky, které (je-li to u hodnocené munice odpovídající a potřebné) se použijí k simulaci účinků vnějších prostředí, která jsou spojena s cyklem doby použitelnosti munice. Může však být vhodné aplikovat i jiné zkoušky, než jsou uvedené v přílohách tohoto standardu. Posloupnost a náročnost se stanoví na základě analýzy nebezpečí (rizik). Pro posouzení materiálu se použije STANAG 4370 a k němu přidružené spojenecké publikace AECTP (v ČR zaváděné formou ČOS, např. ČOS , , ), ale za předpokladu, že zkušební parametry odpovídají meznímu namáhání stanovenému pro skladování a použití SLM, mohou být rovněž využity pro hodnocení bezpečnosti a použitelnosti munice. Při hodnocení munice vystavené extrémním prostředím může být přípustné určité zhoršení technických parametrů, ale pouze pod podmínkou, že nedojde k zápornému ovlivnění její bezpečnosti. B.2 Zkoušky B.2.1 Vibrace při přepravě Provádí se za účelem stanovení účinků vibračních namáhání vytvářených během přepravy po moři, silnici, železnici a vzduchem. Postupuje se podle ČOS , Metod 401 a 405. B.2.2 Vibrace taktické Účelem zkoušky je zjistit účinky vibračních namáhání vytvářených během dopravy (nesení) na odpalovacím prostředku. Postupuje se podle ČOS , Metod 401 a 405. B.2.3 Vibrace za volného letu Cílem zkoušky je určit vlivy vibračního prostředí volného letu. Postupuje se podle ČOS , Metod 401 a 405. B.2.4 Neopakovaný ráz Provádí se za účelem stanovení účinků zatěžování neopakovanými rázy (hrubé zacházení), které se předpokládají v průběhu přepravy, manipulace a použití. Postupuje se podle ČOS , Metody 403. B.2.5 Opakovaný ráz Účelem zkoušky je zjistit účinky zatěžování opakovanými rázy, které se předpokládají v průběhu přepravy nebo manipulace. Postupuje se podle ČOS , Metod 403 a 406. B.2.6 Ráz od podvodního výbuchu Provádí se k prokázání, že munice umístěná na námořním plavidle zůstane bezpečná a použitelná nebo bude bezpečná pro likvidaci, je-li plavidlo vystaveno rázu od výbuchu pod vodou. U munice pořizované pro užívání u organizačních celků MO se zkouška neprovádí. 13

14 Příloha B B.2.7 Zrychlení Cílem zkoušky je prokázat, že munice zůstane bezpečná nebo bezpečná a použitelná po svém vystavení zrychlením/zpomalením spojeným s jejím použitím nebo nehodovými stavy. Postupuje se podle ČOS , Metody 404. B.2.8 Elektromagnetická prostředí Zkoušky a hodnocení k prokázání, že munice zůstane bezpečná nebo bezpečná a použitelná v různých elektromagnetických prostředích jsou stanoveny ve STANAG 4239, 4324, 4327 a v ČOS B.2.9 Cykly za vysokých teplot Účelem zkoušky je zjistit důsledky působení vysokoteplotních cyklů, kterým bude munice vystavena během svého bojového nasazení a skladování. Postupuje se podle ČOS , Metody 302. B.2.10 Cykly za nízkých teplot Cílem zkoušky je určit důsledky vystavení munice cyklům za nízkých teplot. Postupuje se podle ČOS , Metody 303. B.2.11 Konstantní vysoká teplota Provádí se za účelem stanovení důsledků vystavení materiálu konstantní vysoké teplotě. Postupuje se podle ČOS , Metody 302. B.2.12 Konstantní nízká teplota Účelem zkoušky je určit důsledky vystavení munice konstantní nízké teplotě. Postupuje se podle ČOS , Metody 303. B.2.13 Dešťové srážky Cílem zkoušky je stanovit důsledky vystavení munice dešťovým srážkám. Postupuje se podle ČOS , Metody 310. B.2.14 Koroze slaná atmosféra Provádí se za účelem stanovení důsledků vystavení materiálu slané atmosféře. Postupuje se podle ČOS , Metody 309. B.2.15 Koroze kyselá nebo zásaditá atmosféra Účelem zkoušky je zjistit účinky působení kyselé nebo zásadité atmosféry a skutečnost, zda po něm zůstane munice bezpečná a použitelná. Za předpokladu naplnění cyklu doby použitelnosti se tato zkouška přednostně provádí po mechanických a klimatických (za horka/za chladu) zkouškách. Použité roztoky mají odpovídat typickým průmyslovým atmosférám. Náročnost zkoušky je dána koncentracemi, dobou zkrápění, podmínkami expozice (jako je např. teplo), podmínkami (teplotou a vlhkostí) a dobou následného skladování a počtem absolvovaných cyklů. Postup zkoušky. Zkouška v kyselém prostředí se provede podle ČOS , Metody 319; v alkalickém prostředí se do doby vydání příslušného STANAG zkouška provádí podle platných předpisů a dokumentů (např. technické dokumentace, takticko-technických požadavků), případně podle zvláštních postupů odsouhlasených národní autoritou. 14

15 Příloha B B.2.16 Růst plísně Cílem zkoušky je stanovit důsledky vystavení munice typickým plísňovým kulturám. Postupuje se podle ČOS , Metody 308. B.2.17 Prach a písek Zkouška se provádí za účelem prokázání, že munice zůstane bezpečná a použitelná po svém vystavení účinkům vanoucího prachu a písku. Za předpokladu naplnění cyklu doby použitelnosti se tato zkouška přednostně provádí po mechanických a klimatických (za horka/za chladu) zkouškách. Náročnost zkoušky je dána velikostí a koncentrací částic, rychlostí proudícího vzduchu a dobou trvání zkoušky. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS , Metody 313. B.2.18 Znečištění kapalinami Účelem zkoušky je prokázat, že munice zůstane bezpečná a použitelná po svém možném vystavení působení typických kapalin. Za předpokladu naplnění cyklu doby použitelnosti se tato zkouška přednostně provádí po mechanických a klimatických (za horka/za chladu) zkouškách. Řada uvažovaných kapalin zahrnuje příslušná paliva, oleje, hydraulické kapaliny, rozpouštědla, čisticí kapaliny, elektrolyty a kapaliny pro dekontaminaci radioaktivního spadu. Závažnost důsledků znečištění souvisí s teplotou a dobou skladování po aplikaci kapalin. Použité kapaliny a parametry náročnosti zkoušky se stanoví na základě rozboru cyklu doby použitelnosti daného materiálu. V úvahu se musí vzít i potřeba předehřátí kapalin na odpovídající teploty. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS , Metody 314. B.2.19 Rychlá dekomprese a nízký tlak Zkouška se týká rychlého poklesu tlaku vzduchu spojeného se ztrátou přetlaku v dopravním letadle, přepravy v letadlech bez přetlakové kabiny nebo vzdušné přepravy ve velkých výškách. Proto tedy rozbor provozní logistiky munice určí, zda SLM bude zkoušena v obalu nebo bez něj. Za předpokladu naplnění cyklu doby použitelnosti se tato zkouška přednostně provádí po mechanických a klimatických (za horka/za chladu) zkouškách. V úvahu se musí vzít nezbytnost provedení zkoušky za nízkých teplot a při vysoké vlhkosti vzduchu, kdy se vytváří námraza. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS , Metody 312. B.2.20 Rychlá změna teploty Cílem zkoušky je stanovit důsledky vystavení munice velkému a rychlému poklesu nebo nárůstu teplot. Postupuje se podle ČOS , Metody 304. B.2.21 Odolnost vůči účinkům jaderného výbuchu Účelem zkoušek nebo hodnocení je prokázat, že munice zůstane bezpečná nebo bezpečná a použitelná po svém vystavení účinkům jaderného výbuchu. Postupuje se podle STANAG 4145, AEP-4 a ČOS B.2.22 Přeprava velkých celků Zkouška se provádí za účelem prokázání, že munice zůstane bezpečná a použitelná po svém vystavení vlivům, které pravděpodobně vzniknou během přepravy (např. po silnici nebo železnici) velkých celků nebo manipulace s nimi. 15

16 Příloha B Tato zkouška se provádí s municí v obalu, protože toto uspořádání představuje simulaci vlivů v průběhu přepravy nebo manipulace, které mohou poškodit balení, ale před kterými má být SLM chráněna. Za předpokladu naplnění cyklu doby použitelnosti se zkouška pokud možno provádí po mechanických a klimatických (za horka/za chladu) zkouškách. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS , Metody 408. B.2.23 Volný pád Cílem zkoušky je prokázat, že munice zůstane bezpečná nebo bezpečná a použitelná po volném pádu z výšky, kterému může být v provozu vystavena. Rozborem cyklu doby použitelnosti se určí pádové výšky, ze kterých se uskuteční zkoušky, zda bude munice z každé zvolené výšky shozena v obalu nebo bez něj a zda má po každém pádu zůstat bezpečná pro likvidaci nebo bezpečná a použitelná (viz rovněž zkouška v článku A.3.1 Přílohy A). Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS B.2.24 Zvedání Účelem zkoušky je prokázat, že zabalená munice včetně obalu zůstane bezpečná a použitelná po zvedacích operacích spojených s manipulací a přepravou. Rozbor navrhovaných řešení balení a provozní logistika vymezují druhy zvedacích operací, které budou simulovány. Protože zkouška se v zásadě týká adekvátnosti balení, může být použito inertní munice. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS , Metody 409. B.2.25 Stohování Zkouška se provádí za účelem prokázání, že balení munice zůstane bezpečné a použitelné po stohovacích operacích a skladování. Zkouška ověřuje schopnost obalu ochránit munici během stohování, je-li stohována v souladu s požadavky provozní logistiky. Protože zkouška se v zásadě týká adekvátnosti balení, může být použito inertní munice. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS , Metody 410. B.2.26 Účinky rázové vlny Cílem zkoušky nebo hodnocení je prokázat, že munice zůstane bezpečná a použitelná po svém vystavení účinkům rázové vlny a vibrací vzniklých při odpálení sousedních střel nebo při výstřelu z děla v blízkosti SLM. Postup zkoušky. Do doby vydání příslušného STANAG se zkouška provádí podle platných předpisů a dokumentů (např. technické dokumentace, takticko-technických požadavků), případně podle zvláštních postupů odsouhlasených národní autoritou. B.2.27 Zaplavení Účelem zkoušky je zjistit důsledky zaplavení munice mořskou vodou na palubě námořních plavidel. Postupuje se podle ČOS , Metody 307. U munice pořizované pro užívání u organizačních celků MO se zkouška neprovádí. 16

17 Příloha B B.2.28 Prosakování nebo ponoření Cílem zkoušky je zjištění důsledků ponoření materiálu do vody. Postupuje se podle ČOS , Metody 307. B.2.29 Krupobití Zkouška se provádí za účelem prokázání, že munice zůstane bezpečná a použitelná po svém vystavení krupobití během dopravy nebo volného letu. S největší pravděpodobností budou nárazem krup ohroženy čelní povrchy munice, což se musí ověřit rozborem konstrukce SLM. Obvykle se pak provede zkouška se součástmi s vyhodnoceným rizikovým ohrožením nebo se vzorky materiálů, ze kterých jsou tyto součásti zhotoveny. Postup zkoušky. Do doby vydání příslušného STANAG se zkouška provádí podle platných předpisů a dokumentů (např. technické dokumentace, takticko-technických požadavků), případně podle zvláštních postupů odsouhlasených národní autoritou. B.2.30 Tvorba ledu Účelem zkoušky je prokázat, že munice zůstane bezpečná a použitelná během svého vystavení podmínkám tvorby ledu. Led může způsobit vadnou funkci odjišťovacích systémů a/nebo problémy s bezpečným oddělením v důsledku své hmotnosti a narušení vyváženosti. Řídicí plochy mají během zkoušky fungovat. Postup zkoušky. Zkouška se provede podle ČOS , Metody

18 (VOLNÁ STRANA) 18

19 (VOLNÁ STRANA) 19

20 Platnost českého obranného standardu od: 18. prosince 2006 K ČOS náleží Změny a Opravy : Změna, Oprava Platnost od Počet listů Poznámka U p o z o r n ě n í: Oznámení o změnách, doplňcích a revizích ČOS jsou uveřejňována měsíčně ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v oddíle Ostatní oznámení. Vydal Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Tisk: Agentura vojenských informací a služeb Praha Rok vydání 2007, obsahuje 10 listů Distribuce: Odbor obranné standardizace Úř OSK SOJ, nám. Svobody 471, Praha 6 NEPRODEJNÉ 20